Poklady Britských ostrovů - shire horse

12. 07. 2018 09:00

Obrázky: 11

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, David Špinar Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 1679 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V dnešním díle seriálu o původních plemenech koní a pony Velké Británie si představíme jedno z největších plemen koní světa - plemeno shire horse. Pár slov nám o těchto "britských korunovačních klenotech" prozradí i jeden z mála českých chovatelů "něžných obrů", pan David Špinar.

Shirský kůň patří k největším plemenům světa a setkání s ním je vždy tak trochu magické. Pochází z hrabství (anglicky shires – odsud i samotný název plemene) Lincoln, Stafford, Leicester, Nottingham a Derby ve střední části Anglie, odkud se postupně rozšířil do nížinatých oblastí Anglie a Walesu.

Původ a historie

Shirský kůň je ztělesněním důstojnosti a laskavé majestátnosti. Málokoho by při pohledu na tohoto mírného obra napadlo, že jeho minulost je těsně spjata s historií středověkého válečnictví.

Plemena koní, která se vyskytovala na území Britských ostrovů, byla až do středověku zcela jiného typu, než v jakém byl a je shire horse. Britské ostrovy obývala malá, mimořádně odolná pony plemena s kohoutkovou výškou hluboko pod 150 cm, která ale plně uspokojovala soudobé potřeby zdejších obyvatel. Změny nastaly až v období velkých válečných středověkých konfliktů, kdy se ukázalo, že Británie nemá koně schopné nést rytíře v plné válečné zbroji, což nastartovalo první cílené šlechtitelské aktivity.

V  11. století, v době vlády Viléma Dobyvatele (1028-1087), byl tedy do Anglie z kontinentální Evropy importován tak zvaný „Great Horse“. Jeho kohoutková výška byla sice jen okolo 160 cm, ve světě obydleném „původními pony plemeny“ se ale jednalo o skutečného obra.

Raná historie plemene shirský kůň se začala psát ale až od počátku 14. století. Dnešní shirský kůň je potomkem největšího anglického plemene středověku – takzvaného „Old English Black“, který byl vyšlechtěn z původního „Great Horse“ a do Británie importovaných těžkých plemen  kontinentální Evropy.

Největší vliv na vývoj moderního shira měl těžký vlámský kůň. V průběhu 16. století a na počátku století 17. pak získali vliv na velké anglické koně také fríští koně starého typu dovezení Holanďany, kteří v Anglii získávali půdu odvodňovaním rašelinišť.

Shirský kůň ve fenotypu, který známe ze současnosti, se ale objevil až podstatně později, a to v návaznosti na systematické šlechtitelské počiny pana Roberta Bakewella (1725-1795), který se jako jeden z prvních ve střední Anglii zabýval šlechtěním hospodářských zvířat.

Tito doboví předchůdci shirských koní byli známi jako "Bakewellovi vraníci".

Zakládajícím plemenným hřebcem moderního shirského koně je vraník Packington Blind Horse z Ashby-de-la Zouche, který působil v chovu v letech 1755-1770 v hrabství Leicestershire. Právě jeho potomstvo bylo registrováno v  1. plemenné knize.

Oficiální chovatelská společnost English Cart Horse Society ale vznikla až o více než sto let později, v roce 1876. English Cart Horse Society v roce 1878 vydala první plemennou knihu shirského koně. Tato společnost byla následně v roce 1884 přejmenována na Shire Horse Society, která vede plemennou knihu shirských koní dodnes.

Využití

Shirský kůň sehrál v dějinách Velké Británie mimořádně významnou roli, proto se na jeho využití podíváme trochu podrobněji.

Kvalita středověkých cest, rozvoj dopravy a váha přepravovaných nákladů začala vyžadovat zcela jiný typ koní, než jakými do té doby Británie disponovala.

Do popředí společenského zájmu se záhy dostala snaha vyšlechtit velká a silná plemena koní vhodná nejen pro hospodářské, ale i válečné účely. Tuto snahu dobře dokládá i nařízení krále Jindřicha VIII., který při svém nástupu na trůn v roce 1535 nařídil zákonem ukamenování všech koní, jejichž kohoutková výška byla menší než 15 pěstí. Záměr se podařilo zrealizovat. Již koncem středověku se shirští a clydesdalští chladnokrevní koně stali nejtěžšími válečnými koňmi v historii a poněkud nadneseně lze říci, že dějiny Británie se následně psaly právě ze sedel shirských koní.

Novověk přinesl změny ve způsobu vedení válek, přesto ale shirský kůň neztratil svoji neotřesitelnou pozici. Pokud budeme sledovat vývoj chladnokrevných plemen koní, zjistíme, že jejich počty stoupaly nejen v závislosti na rozvoji zemědělství, ale především v závislosti na rozvoji měst. Existence městských aglomerací historicky vzato vždy úzce souvisela s možnostmi a kvalitou dopravy. Vzestupná poptávka obyvatel měst po zboží dostupném jen na venkově, tedy potravinách, palivu a surovinách, vyžadovala, aby kvalita a rychlost dopravy rostla adekvátně jeho potřebám.

S rozvojem britských městských aglomerací tedy přímo úměrně stoupaly i stavy shirských koní schopných přepravovat i extrémně těžké náklady. Ani následné zavedení železniční dopravy paradoxně neodebralo těmto něžným obrům práci, ba naopak.

Koně byli totiž v tuto dobu jediným dopravním prostředkem schopným přiblížit zboží k železničním nádražím. Pro představu, v roce 1863 zajišťovalo přepravu zboží jen pro Londýn více než 6 000 koní a dalších 1 500 jich bylo využíváno v londýnské privátní dopravě.

Shirští koně tedy měli pro společnost opravdu mimořádný význam. A ani v letech následujících jejich význam neklesal. Počty koní využívaných v dopravě stále stoupaly. V roce 1893 zaměstnávaly jen londýnské pivovarnické společnosti 3000 převážně shirských koní. Dokonce i zajištění paliva – uhlí pro Londýn bylo prací, která byla určena především koním shirským, protože váha nákladů dosahovala i tří tun. Rovněž do londýnských tramvají byli zapřaháni právě shirští koně.

A plemeno nacházelo, možná poněkud překvapivě, využití nejen v dopravě pozemní, ale i lodní. Bouřlivá výstavba vodních kanálů, která umožnila přepravu velmi těžkých nákladů na velké vzdálenosti, zajistila shirům další pracovní využití, přetahovali nákladní lodě po nově vybudovaných kanálech.

Problémy shirským koním nastaly až po roce 1920. Hromadné zavádění automobilové dopravy znamenalo pro shirské koně první skutečnou ztrátu „zaměstnání“ v jejich dlouhé historii. Traktory nahradily shirské koně na farmách, nákladní automobily v dopravě a v padesátých letech minulého století se zdálo, že dny něžných obrů jsou sečtěny.

Plemeno bylo prakticky zdecimováno, z původní více než milionové populace shirských koní jich v roce 1960 zbylo jen několik tisíc kusů a plemeno se ocitlo ve vážných potížích.

Současnost

Zásadní podíl na záchraně tohoto plemene má organizace Shire Horse Society, která vznikla v roce 1878 a její cíl je od jejího vzniku až do současnosti stále stejný – zachování genetické čistoty a kvality shirského koně a podpora jeho chovu a využití.

Početní stavy jsou dnes relativně stabilizované, přestože plemeno, jako ostatně všechna vzácná a málopočetná plemena, zásadním způsobem ohrožuje úzká příbuzenská plemenitba. Počty ročně narozených hříbat se samozřejmě již nikdy nevrátí na svá historická maxima, ale zdá se, že nejhorší již má shire horse za sebou.

Shirští koně se pomalu vrací tam, kam v minulosti neodmyslitelně patřili. Malé farmy, především ty zaměřené na bioprodukci, nacházejí pro tyto silné obry využití, a to především v lokalitách, kde je intenzivně řešen negativní dopad zemědělské činnosti na životní prostředí.

Proekologické myšlení našlo "v chladné síle" alternativu a angažuje ji v mnoha "zelených" venkovských, ale i městských projektech. Například společnost Royal Parks využívá shirské koně v údržbě parkové i městské zeleně.

Také rozvoj volnočasových aktivit našel „pracovní příležitost“ pro mnoho těchto úctyhodných kolosů. V Británii je organizováno nepřeberné množství zemědělských výstav a jezdeckých přehlídek, kde jsou něžní obři využíváni v propagaci či se organizují dovednostní soutěže přímo určené koním v tahu.

I do pivovarů se shirští koně vracejí, přestože dnes se jedná více než o účelové využití o reklamní tahy jednotlivých pivovarnických společností. Jako „atrakce“ pro britské i zahraniční turisty jsou shirští koně také často zapřaháni do tradičních cikánských vozů i člunů v kanálech.

V posledních desetiletích je možné vidět shirské koně také pod sedlem, a to nejen jako koně rekreační, ale i v drezurních ukázkách při příležitosti významných výstav a show. Pokud shirští koně vystupují společně s pony plemeny, bývá vždy úspěch zaručen.

Snaha o navázání na tradiční způsoby využití shirských koní, zviditelňování historických konotací, to vše je pro toto unikátní plemeno nesmírně důležité. Udržování tradice chovu tohoto plemene mimo jiné brání i zániku některých starých řemeslných dovedností, souvisejících s využitím a péčí o tyto koně, které by společně s tímto velkolepým zvířetem nenávratně zmizely.

Shirský kůň se tedy významně podílí na uchovávání kulturních hodnot a tradic Velké Británie, což si Britové, naštěstí, stále více a více uvědomují.

Plemenný standard

Hlava by měla být typická, mírně klabonosá, dlouhá a úzká, ne příliš velká a ani malá v poměru k tělu. Nozdry výrazné, oči velké s inteligentním výrazem, uši dlouhé, štíhlé, ostré a živé. Krk dlouhý, mírně klenutý, dobře nasazený a hrdě nesený.

Zbarvením jsou to nejčastěji vraníci, hnědáci, u hřebců není žádoucí zbarvení bělouš a ryzák, vylučující jsou velké bílé odznaky. Povoleny jsou pouze na končetinách a na hlavě. Kohoutková výška hřebců by se měla pohybovat od 173 cm, u klisen pak od 163 cm výše. Kvalitní plemenný hřebec by měl vážit od 900 do 1100 kg.

Záď krátká, silná a svalnatá, žebra kulatá, dobře klenutá, hrudník hluboký. Končetiny, pokud možno, zcela rovné až ke spěnkám, svalnaté, umístěné přímo pod tělem a pokryté bohatými, hedvábnými rousy. Holeně by měly být krátké a ploché.

Shirský kůň má mít vždy výbornou a vyrovnanou povahu s přiměřeným temperamentem.

Shire horse v České republice

Do České republiky nebylo importováno mnoho představitelů tohoto plemene. Jedním z mála míst, kde se s těmito "britskými poklady" v počtu více kusů můžete osobně seznámit, je Farma Mysletice manželů Špinarových, která se nachází nedaleko města Votice. Protože v Mysleticích to s chovem shire horse myslí opravdu vážně a také, což považuji za významné, úzce spolupracují s chovateli ze země původu, požádala jsem o rozhovor majitele tohoto "stáda obrů", pana Davida Špinara.

Davide, proč u vás "vyhrál" právě shire horse?

Shirové se nám líbili už dlouho, vždy jsme měli raději chladnokrevná plemena a na shirech se nám líbila kombinace jejich pracovitosti, klidné povahy, mohutnosti a výšky. Shodou okolností jsme se v roce 2012 seznámili s jednou Češkou, která v Anglii dlouhodobě žila a zabývala se nákupem a prodejem koní. Požádali jsme ji, zda by nám v Anglii nevybrala nějakou shirskou klisnu a nepomohla nám s jejím importem, abychom mohli mít s tímto plemenem osobní zkušenost.

Tak se u nás v roce 2012 objevila naše první shirská klisna, tehdy dvouletá Ellston Harmony. Svým charakterem a krásou nám učarovala, začali jsme se o toto plemeno více zajímat. Jezdili jsme do Anglie na výstavy, poznávali místní chovatele a brzy si přivezli další shirské koně. Aktuálně máme čtyři chovné klisny, dva mladé hřebečky z loňského roku a dvě hříbata z letošního roku. Chovného hřebce jsme letos prodali do Německa a aktuálně hledáme jeho náhradu, což není jednoduchý úkol.

Jste jedni z mála chovatelů, kteří nejen chovají, ale také intenzivně udržují kontakt se zemí původu plemene. Jsou tyto vazby a kontakty důležité?

Ano, protože shirové jsou velmi specifičtí koně, pokud jde o péči (například péče o rousy má svoje staletími prověřené postupy). Chtěli jsme se také naučit koně správně připravit na výstavu (zejména zaplétání hřívy a ocasu má jasně daná pravidla) a například i anglické postroje a chomouty sluší shirům o mnoho více než ty české tradiční. To je něco, co se v Česku nenaučíte a je třeba se učit od britských chovatelů a vystavovatelů. Také potřebné nástroje a příslušenství (například pro zaplétání) se tu sehnat nedají. Navíc, všechna hříbata shirských koní v Evropě se registrují do anglické plemenné knihy a mají anglické průkazy původu, takže schopnost domluvit se anglicky a rozumět pravidlům a postupům Shire Horse Society je důležité.

Má shire horse nějaké specifické požadavky? 

Největším rozdílem oproti plemenům běžně chovaným v Česku je pochopitelně kohoutková výška, která je většinou mezi 175 a 190 cm, velikost kopyta a množství rousů. Ověřili jsme si, že shirové musí dostávat, v porovnání s "našimi" plemeny chladnokrevných koní, opravdu kvalitní granule, musíme je skutečně krmit. To je něco, co jsme například s noriky nebo belgiky, kteří mohou být v podstatě celý rok jen na pastvě a senu, nezažili.

Velikost kopyta je zase něco, s čím může mít řada českých podkovářů problém. Přece jen strouhat kopyto o velikosti talíře není něco, co místní podkovář dělá každý den. A velmi specifická je péče o rousy. Bez řádné péče se mohou objevovat dermatitidy a boláky. Proto je třeba rousy pravidelně mýt, dobře vysušit (používají se na to velmi jemné dřevěné piliny) a posléze aplikovat pig-oil, což je kombinace velmi jemného viskózního oleje a síry. 

Vize a plány do budoucna?

Chtěli bychom si udržet stádo chovných klisen a přivést z Anglie nového plemeníka, abychom mohli dále pokračovat v chovu. O naše odchovy je v ČR, naštěstí, velký zájem. Alternativou je možnost licentovat jednoho z našich dvou ročků. Shirští hřebci se do anglické plemenné knihy licentují ve dvou a pěti letech, přičemž hřebce posuzuje komise Shire Horse Society. Při licentaci se hodnotí exteriér a charakter. Na rozdíl od českých chladnokrevníků se neprovádí žádné výkonnostní zkoušky. Řadu let jsme naše koně prezentovali na výstavách v Lysé nebo Pardubicích, v posledních letech ale nebylo tolik času, kolik bychom si přáli. Výhledově bychom ale rádi shire horse české hipologické veřejnosti znovu představili.

Rada pro zájemce o toto plemeno?

Pokud má někdo zájem o pořízení shirského koně, považuji za ideální, aby se k nám přijel podívat. Vidět plemeno "na živo" je důležité. Shirů je v ČR něco kolem 60 jedinců a většinou jsou v malých chovech, po jednom či po dvou. Spousta lidí o nich sní, ale nikdy je na živo neviděla. My jsme na tom byli podobně, ale tehdy v ČR v podstatě nebylo, kromě Zooparku v Chomutově, kde stále ještě pár shirů mají, jak se s plemenem blíže seznámit.

Chovatelské výstavy se pravidelně pořádají několikrát za rok v Německu nebo Holandsku, ale samozřejmě to nejlepší, v tom největším počtu, je možné vidět pouze ve Velké Británii. Nejvýznamnější výstavou je Národní výstava, která se koná na konci března v anglickém Staffordu. Tam také pravidelně, jako návštěvníci, jezdíme. Právě zde je možné vidět na jednom místě několik set shirských koní v té nejvyšší kvalitě, ve všech barevných variantách a všech věkových kategoriích. Srovnání je pro chovatele velmi důležité. Mimo to je to také skutečně velký zážitek, který každému příznivci tohoto plemene doporučuji.

Pokud uvažujete o koupi shire horse, je třeba jisté opatrnosti. Pro člověka, který nezná standard plemene, to nemusí být úplně jednoduché. Shirů je na světě jen pár tisíc, jsou vzácnější než například nosorožci. Proto jsou poměrně drazí a kvalitní chovná zvířata nejsou na prodej často. Většina lidí v ČR by si představovala, že koupí dospělého zdravého a krásného shira, ideálně přiježděného, a to za pár desítek tisíc. To je samozřejmě téměř nemožné. Spousta takových "výhodných nákupů" (zejména z Německa) vypadá tristně a standardu plemene příliš neodpovídá. Ten, kdo nemá problém odchovat si koně od odstávčete, doporučuji koupi odstávče od kvalitních rodičů. Cena je nižší a je reálné, že odchováte koně, který naplní vaše očekávání. Pokud se někde nabízí v inzerci dospělý shire, většinou k jeho prodeji existuje reálný důvod a dost často je tento důvod v neprospěch budoucího majitele. V Česku se narodí jen pár hříbat ročně, ovšem většinou ze skutečně kvalitních rodičů.

 

Nabízíte pomoc zájemcům o koupi tohoto plemene? Jste ochotni poskytnout praktické rady?

Ano, za posledních pár let jsme pomohli přivést řadu shirských koní z Anglie pro české majitele. Společně vybereme vhodného jedince a pomůžeme novému majiteli v komunikaci s chovatelem, s převodem průkazu původu, dopravou z Anglie atp. Není to zas tak složité, když víte, jak na to, dokážete se domluvit a aspoň trochu znáte anglické chovatele a rodokmeny jejich koní. Tak jako všude na světě jsou i tam lidé poctiví, i nepoctiví. A také lidé, kteří to dělají s láskou, nebo jen na kšeft. Obecně se ale dá říct, že díky tomu, že ve světě shirských koní nejsou zas tak velké peníze (oproti koním sportovním), domluva bývá většinou v pořádku. Na druhou stranu ale platí, že na rozdíl od ČR jsou mladí koně v Anglii o mnoho méně vychovaní a neumějí to, co byste od mladého koně standardně očekávali. Takže o to víc práce pak máte vy doma.

Existuje nějaký spolek/skupina, který sdružuje příznivce SH v ČR?

Žádný spolek ani sdružení tu není, většina lidí spojených se shiry se ale zná díky facebookové skupině Shire Horse v ČR, kde spolu otevřeně komunikujeme a informujeme se o tom, co je nového. Paní Vandrovcová, která má několik shirských koní, pravidelně pořádá jednou za rok setkání majitelů shirských koní. Ale pro oficiální klub asi žádný důvod není.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Krovka

    Velice děkuji

    12:53 - 12. 07. 2018

    Velice děkuji za krásný článek o úžasných koních, o kterých si jinak člověk moc nepočte - v češtině :) Dozvěděla jsem se spoustu zajímavého a poučného nejen z článku, ale i ze zkušeností pana Špinara. Moc prosím o další takové články o plemenech chladnokrevných koní. My, majitelé těchto velkých gentlemanů "Gentle Giants", tady jsme a hltáme každé slovo, které se o nich objeví :) Krásný den všem jednotunkám přeji :)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: