Poklady Britských ostrovů - ryšavý "cvalík" suffolk punch

14. 09. 2018 08:00

Obrázky: 4

Autor: Gabriela Rotová Foto: Archiv Suffolk Horse Society, Wikipedia Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 953 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Dnes si v seriálu věnovaném původním britským plemenům představíme nejstarší chladnokrevné tažné plemeno Velké Británie, plemeno suffolk punch. Toto prastaré plemeno je dnes mimo Velkou Británii prakticky neznámé, přestože se s jeho vlivem můžeme setkat napříč Evropou. Tento "něžný obr" rozhodně stojí za naši pozornost. Nejnovější výzkumy totiž naznačují, že suffolk punch je nejen nejstarším chladnokrevným plemenem Velké Británie, ale patří i mezi nejstarší čistokrevně chovaná plemena světa.

Něco málo z historie...

Nejstarší zmínka o plemeni suffolk punch je k nalezení v díle Britannia, kterou publikoval historik, topograf a herold William Camden (1551-1623) v roce 1586. Právě v Britannii se objevuje podrobný popis pracovního koně z východních oblastí Anglie, v němž je moderní suffolk punch snadno rozpoznatelný. Suffolk punch tedy není jen kůň, je to i historický kulturní artefakt. Suffolk patří k nejstarším čistokrevně chovaným plemenům a i jeho chovatelská společnost Suffolk Horse Society je jednou z nejstarších v Británii. Vznikla v roce 1877 a již v roce 1880 vydala první plemennou knihu plemene suffolk.

Zakladatelem moderního čistokrevného suffolk punche byl 157 centimetrů vysoký hřebec, narozený nedaleko Woodbridge v roce 1768, který byl ve vlastnictví pana Thomase Crispa z Uffordu. V té době bylo plemeno označováno jako suffolk sorrel. Hřebec byl v chovu intenzivně využíván, což na jednu stranu silně upevnilo vlastnosti nově vznikajícího plemene, které mělo uspokojit poptávku místních zemědělců po silných, vytrvalých, zdravých a dlouhověkých koních s dobrým charakterem, na stranu druhou ale přineslo problémy způsobené úzkou příbuzenskou plemenitbou, které bylo později nutné vhodně nastavenými připařovacími plány odstranit.

V průběhu svého vývoje byl suffolk punch ovlivněn, tak jako většina "velkých" původních britských plemen, krví norfolkských klusáků, norfolkských kobů a později i anglickým plnokrevníkem. Typickou ryzou barvu do plemene přinesl pravděpodobně hřebec norfolkského klusáka, Blakes Farmer, který se narodil v roce 1760.

Vliv dalších plemen je poměrně nevýznamný.

Genetické analýzy prokázaly, že suffolk punch je geneticky úzce příbuzný nejen s britskými pony plemeny fell a dales pony, ale i s kontinentálním haflingerem. Plemeno pochází z poměrně izolovaných oblastí Norfolku a Suffolku ve východní Anglii a dlouhodobě si zachovávalo genetickou čistotu, protože tito koně obvykle pracovali na půdě svých vlastníků a jen výjimečně s nimi bylo obchodováno. Jejich populace byla tedy poměrně uzavřená a příliv cizí krve minimální.

Plemeno bylo na přelomu 18. a 19. století mimořádně populární. První oficiální vývoz suffolka mimo území Velké Británie se uskutečnil již v roce 1865, první suffolk tehdy odcestoval do Kanady. V roce 1880 pak odjeli další představitelé plemene do Spojených států amerických. Zájem o plemeno byl za oceánem poměrně značný. Již v roce 1907 vznikla American Suffolk Horse Association, která v témže roce vydala i první plemennou knihu a registr tohoto plemene v USA spravuje dodnes. Další importy mimo Britské ostrovy na sebe nedaly dlouho čekat. Suffolk punch byl importován v roce 1908 do Španělska, Francie, Německa, Rakouska, Ruska, Švédska, Argentiny, do mnoha oblastí Afriky, na Nový Zéland a také do Austrálie.

V období před první světovou válkou a v průběhu ní byl suffolk punch, díky svému mimořádnému charakteru a výjimečné pracovitosti, vyhledávaným "dělníkem" nejen na velkých farmách východní Anglie, ale i mimo ni. A tak to zůstalo až do druhé světové války, která pro plemeno znamenala katastrofu. Kombinace nedostatku potravin, který vyústil v masový "exodus" koní na jatka, a rozšiřující se mechanizace dovedla plemeno až na samou hranici zániku.

V roce 1966 registrovala britská Suffolk Horse Society pouze šest hříbat. Od konce šedesátých let ale byl, díky činnosti společnosti a podpoře vlády, zájem o plemeno oživen. Přesto plemeno zůstalo vzácné. V roce 1998 zbylo v Británii pouhých 80 chovných klisen a počty registrovaných hříbat nepřevyšovaly meziročně 30 až 40 kusů.

Americká Suffolk Horse Asociace zůstala po druhé světové válce neaktivní a to na celých patnáct let. Znovu oživena byla v roce 1961, kdy se trh s tažnými koňmi začal mírně oživovat. Vzhledem k nesrovnalostem, které byly nalezeny v amerických plemenných knihách, neakceptuje od roku 2001 britská Suffolk Horse Society koně z amerických krevních linií. I v důsledku tohoto rozhodnutí je dnes plemeno suffolk punch s přibližně 150 až 160 kusy chovných čistokrevných klisen nejvzácnějším plemenem koně ve Velké Británii. Ve Spojených státech je evidováno asi 800 až 1200 chovných klisen, ale i zde patří suffolk ke kriticky ohroženým plemenům.

Vliv...

Suffolk punch je úzce příbuzný s dánským chladnokrevným plemenem jutland (jutský kůň). Název plemene jutský kůň je odvozen od Jutského poloostrova, který tvoří západní část území Dánska a který byl v minulosti osídlen Vikingy. Jak pro jutské koně, tak i pro suffolk punche je typickým zbarvením ryzák. Historie jutského koně není dobře zmapována, první písemné záznamy o něm lze ale nalézt již od 12. století a to v souvislosti s válečnictvím. Zajímavé je, že koně vyobrazení na malbách z 9. stolení našeho letopočtu, zobrazující vikingské nájezdníky na území dnešní Velké Británie, se moderním jutským koním velmi podobají, což naznačuje, že historie plemene suffolk punch je tedy dost možná ještě starší, než se předpokládalo, a že tato dvě plemena se vzájemně ovlivnila o několik staletí dříve, než se oficiálně udává. Do jaké míry, ale ještě prokazatelné není.

Moderní chov jutských koní byl plemenem suffolk punch prokazatelně ovlivněn skrze hřebce Oppenheim LXII, který byl do Dánska dovezen v roce 1862 a který aktivně v chovu působil. Zdroje se neshodují v tom, zda Oppenheim byl čistokrevný suffolk punch nebo kříženec plemene suffolk punch a plemene shire horse, to ale na vlivu suffolka v chovu jutských koní nic zásadního nemění. Potomek hřebce Oppenheim LXII, hřebec Aldrup Menkedal (některé zdroje uvádí Oldrup Munkedal) je považován za zakladatele moderního jutského koně.

Jutský kůň má fenotyp velmi blízký dalšímu kontinentálnímu chladnokrevnému plemeni, kterým je šlesvický chladnokrevný kůň (schleswig) pocházející z nejsevernějších oblastí Německa (Šlesvicko-Holštýnsko). Toto plemeno se do historie zapsalo jako "tramvajový" kůň, protože na konci 19. století bylo s oblibou zapřaháno k německým autobusům a tramvajím. I toto plemeno bylo zásadním způsobem ovlivněno právě suffolkem a to přes téhož hřebce jako plemeno jutský kůň, tedy přes hřebce Oppenheim LXII a jeho rodinu.

Suffolk, společně s dalším původním britským chladnokrevným koněm, s plemenem clydesdale, se významně podílel i na vzniku dalšího kontinentálního plemene, kterým je "sovětský" vladimirský těžký kůň.

Vliv plemene suffolk punch lze najít dokonce až v dalekém Pákistánu. Tam byl suffolk dovezen na začátku 20. století, aby "modernizoval" zdejší původní plemena. Suffolk byl křížen s místními koňmi a osly tak, aby uspokojil poptávku po koních a mulách vhodných pro potřeby armády a jeho krev je v populaci místních koní patrná i dnes.

Zdá se, že pokud bychom pátrali v minulosti dalších chladnokrevných plemen kontinentální Evropy, našli bychom i další souvislosti.

Charakteristika

Kohoutková výška suffolka se pohybuje mezi 162 až 165 centimetry. Suffolk má být kompaktní, na pohled kulatý, má stát "na kratší noze" a disponovat hlubokým hrudníkem. Typickým zbarvením je ryzák mnoha odstínů, od světlé až po tmavě játrovou. Bílé odznaky se objevují jen ojediněle a nejsou žádoucí. Hříva a žíně ocasu mohou být světlejšího odstínu, než je barva základní. Hlava má být poměrně velká, s širokým čelem a inteligentním výrazem. Uši mají být úměrné a živé. Krk krátký a silný. Přední končetiny mají být krátké, čisté, dobře úhlené i osvalené s dobrou, silnou holení. Zadní končetiny pak dlouhé a dobře utvářené i úhlené. Postoj má být bez vad. Pohyb velmi aktivní a to zejména v klusu. Lopatka má být krátká, strmá a nikoli šikmá, což se následně odráží v typicky nízké akci, která je ideální pro těžký tah. Záda má mít suffolk krátká, dobře osvalená, žádoucí jsou dobře vázaná bedra.

Suffolk je, v porovnání s ostatními chladnokrevnými britskými plemeny, menší, kratší a masivnější. Je také velmi raný. Uvádí se, že v lehčím tahu může pracovat již od dvou let. Je také lépe krmitelný (dle některých zdrojů má být krmná dávka až o 39 % nižší než například u shire horse) než ostatní koně jeho typu a velikosti. Vyniká zdravím a dlouhověkostí. Klisny rodí hříbata i ve věku více než dvaceti let a věk nad třicet let není u suffolka neobvyklý. Pověstný je i jeho charakter, suffolk je "tvrdý dělník", který "táhne plně naložený vůz až do té doby, dokud nepadne".

Plemeno popsal americký spisovatel Marquite Henry, který je také v souvislosti s ním často citován: "Jeho barva je barva jasného, čerstvého kaštanu, je jako oheň, který plane v brázdách černých polí, proti zeleným kukuřičným listům, proti žluté pšenici a modrým horizontům. A všechny tyto pozemské a nebeské nádhery svou krásou ozáří."

Využití

Suffolk punch byl vždy využíván především v lehkém zemědělském tahu, pracoval ale i v tahu těžkém a v lesnictví. V průběhu válečných konfliktů dvacátého století byl často zaměstnáván nejen dělostřelci k potahování děl a výzbroje, ale i v nemotorizované dopravě obecně, v zásobování obtížně dostupných lokalit pak především.

Dnes je suffolk využíván v komerčních lesnických provozech, na ekologicky orientovaných zemědělských farmách a stále častěji i v aktivitách souvisejících s reklamou, propagací a turistikou. Velmi žádaní jsou také jejich kříženci a to především v honebním ježdění.

Suffolk punch je starobylé plemeno, které je spojeno s tradičním zemědělstvím Evropy a jedná se o živý poklad nejen kulturně historický, ale i genetický. Jako takový si tedy zaslouží nejen náš zájem, ale i pozornost a úctu.

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: