Podzim v sedle

19. 10. 2011 09:00

Obrázky: 4

Autor: Michaela Burdová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Hubertovy jízdy a hony Počet přečtení: 11454 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Ukončit sezónu nebo vyrazit na hon? Jakého koně vzít na Huberta, jak odtrénovat závodníka po náročné šňůře soutěží a vůbec, jak si užít podzim v sedle?

Pauza a odtrénovat - na jak dlouho?

Tréninkový program většiny koní musíme občas přerušit i z mnoha jiných důvodů, než je konec závodní sezóny (nepříznivé počasí, zranění, nebo nemoc). Je jasné, že když kůň přestane trénovat, ztrácí kondici. Tato ztráta kondice je označována jako odtrénování. Čas na znovunabytí původní kondice závisí na tom, do jaké míry dojde k oslabení kardiovaskulární kondice, síly a ohebnosti pohybového aparátu.

Koně vyřazení z výcviku na měsíc nebo méně obvykle utrpí minimální ztrátu kardiovaskulární kondice, zvláště když byli v tréninku několik měsíců před přerušením práce. K původní zátěži by se však měli vracet postupně, v řádu minimálně několika dnů.

Koně vyřazení z výcviku na měsíc nebo méně obvykle utrpí minimální ztrátu kardiovaskulární kondice.

Po pauze delší než jeden měsíc dochází k většímu úbytku kardiovaskulární kondice i síly pohybového aparátu. Zatímco kardiovaskulární kondici můžeme opět relativně rychle obnovit, musíme počítat s tím, že síla svalů, kostí, šlach a vazů se navrací pomaleji. Proto rychlost adaptace podpůrných tkání diktuje tempo pokroku při rekondici. Je dobré držet se pravidla - každý další měsíc po prvním měsíci přestávky odpovídá jednomu měsíci rekondičního programu.

Zvláště starší koně je vhodné udržovat v kondici, protože jim návrat do původního "stavu" po delší přestávce trvá mnohem déle.

Pokud koně chceme nechat aktivně odpočívat po skončení závodní sezóny, základní úroveň kondice se dá udržet zařazením kardiovaskulárního tréninku se sníženou intenzitou a dobou trvání dvakrát týdně. Je-li základní úroveň kondice udržována alespoň sníženými nároky, následný rekondiční trénink pro další sezónu postupuje mnohem rychleji. Není vhodné závodní koně odstavit úplně (pokud se nezotavují po zranění), protože velké výkyvy v kondici nejsou z hlediska dlouhodobého udržení zdraví ideální. Zvláště starší koně je vhodné udržovat v kondici, protože jim návrat do původního "stavu" po delší přestávce trvá mnohem déle.

podzimní krajinou

Někdo má pauzu, my jedeme na Huberta

Trocha dějepisu neuškodí - Svatý Hubert původně nebyl moc svatý - miloval lov, divoké zábavy, ženy. Jeho bujarý život mu však uštědřil tvrdý políček, když mu žena zemřela při porodu a vzala s sebou i svého syna. Hubert začal utápět žal ve víně, ale jednoho dne, jak praví legenda, o Velkém pátku potkal jelena, kterému mezi parohy zářil zlatý kříž. „Proč stále jen hledáš a lovíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat Boha!", domlouval mu. Hubert se tedy obrátil k Bohu a stal se svatým. Ponechme stranou spekulace o podivném zjevení jelena v souvislosti s návykovou látkou a spokojme se s faktem, že sv. Hubert je patronem myslivců (a mnoha jiných) a my, jezdci na koních, se zaštiťujeme jeho jménem - abychom si na koních užili imitaci lovu a večer se po hubertovsku oddali příjemné zábavě.

překonávání hubertovského skokuJak si užít - a přežít Huberta?

Má-li být Hubertova jízda příjemným zážitkem, musíte zhodnotit, zda jste na ni se svým koněm dobře připraveni. Na druhou stranu je dnes běžné, že se jedou i Huberty velice poklidné, bez překážek, přírodních nástrah a dlouhých cvalových úseků, svou obtížností odpovídající poklidné víkendové vyjížďce. Nejde ani tak o sport, ale o příjemnou společenskou akci. Pokud chcete někam vyrazit na Huberta v tomto duchu, dobře se na obtížnost a délku trasy informujte.

Chystáte-li se na standardní Hubertovu jízdu, která zahrnuje i překonávání většího počtu překážek, musíte se vážně zabývat tím, zda jste vy i kůň na to dobře připraveni. Důvodem není jen riziko zranění vás nebo koně, ale také ohleduplnost k ostatním účastníkům. Kůň, který v houfu kope po ostatních, je nezvladatelný, bočí před překážkami apod. by v anglických honebních klubech dostal „veto". V našich končinách záleží na soudnosti každého jezdce. Zkrátka - i přesto, že máte koně v dobré kondici, jeho účast zvažte. Ne každý se pro honební jízdy hodí.

Z kolbiště na trasu Hubertovy jízdy

I když kůň dobře skáče a má za sebou úspěšnou sezónu, pokud není zvyklý na jízdu ve skupině koní v přírodním terénu, zná jen halu a kolbiště, měli byste ho po této stránce připravit. V opačném případě můžete zbytečně hazardovat s jeho psychikou a zdravím. Není výjimkou, že rozumní trenéři parkurových koní účast na honu nedoporučí.

vyhlášení vítěze honuZa časů pana Dobeše...
(úryvek z knihy S koněm přes překážky)
Trať je třeba odpovědně vyhledat. Její délka a obtížnost se řídí hlavně dovedností jezdců a stupněm přípravy koní. Na začátku postačí 3 až 5 km cvalu, nejlépe po suchých lukách, jetelištích a lesních cestách. Asi v druhém kilometru zařazujeme 10minutový krokový oddech. Později délku trati postupně zvětšujeme. Podle možností volíme raději přirozené překážky, jako jsou svahy, náspy apod. Stavíme-li již nějakou umělou překážku, má být dosti široká a postavená mezi dvěma keři, stromy nebo v průseku. Úzké, neohraničené umělé překážky jsou nepřirozené a koně je neradi skáčou. Překážky mají být z počátku asi 80 cm, později až 1 m vysoké. Mají být vždy pevné, neboť lehce padající překážky jsou pro koně nebezpečnější, nehledíc k tomu, že shodí-li je první kůň, nemohou již ostatní skákat. Příkopy mají být dobře viditelné a s dobrými odskoky a doskoky. Tempo jízdy volí vždy cvičitel.
Místo v poli mají jezdci přizpůsobit temperamentu koně. Nervózní nebo nespolehliví koně patří na křídla a klidnější nebo línější koně do středu pole. Místo v poli musí jezdec dodržet, přesto si však hledá každý sám svou cestu a nezavěšuje se za jezdce před sebou, což platí zvláště před překážkami. Nemůže-li jezdec koně udržet, je dobré udělat velký kruh ven z pole. Při pádu nemá jezdec otěže pouštět, neboť potom obyčejně kůň dokončuje hon bez něho...

Výstroj koně

Uždění a sedlání dnes zdaleka není omezeno na anglický styl jízdy. Westernoví jezdci nejsou na honech výjimkou a přes menší překážky i skáčou. Diskutabilní je jízda na ohlávkách, pokud jezdec koně na tomto typu „uždění" neovládá především v zatáčkách. Obecně platí, že prioritou je mít koně pod kontrolou a zároveň ho nepoškozovat ani výstrojí ani stylem jízdy.

Honební střih

Týká se náruživých honebních jezdců. Sezóna stříhání koní začíná koncem září, v říjnu, podle počasí. Koně stříháme z důvodů pocení při práci. Když se kůň zpotí a je chladno, může velice snadno nastydnout. Po ostříhání se koně tak rychle a moc nepotí a pokud ano, tak rychle oschnou a nenastydnou. Střih honební vynechává hlavu, nohy a záda. Pokud se kůň opravdu hodně potí, můžeme ostříhat záda celá a nechat jenom sedlo, tj. nestříháme chlupy pod sedlem. Zmírníme tím možnost odřenin od sedla. Většina rekreačních jezdců, kteří si „střihnou" dva Huberty v roce, stříhání neřeší. Deka a řádná péče po absolvování honu je dostatečným opatřením proti prochladnutí.

Kopyta

Pokud koně po sezóně zouváte, pravděpodobně budu házet hrách na zeď doporučením, abyste tak učinili až po skončení i honební sezóny. Pro bosé koně je dobré vědět, do jakého terénu jedete a jak dlouhá trasa na vás čeká. Dnes se běžně Hubertovy jízdy zúčastňují bosí koně a běžný terén zvládají bez problémů.

hubertovský soudTvrdo versus bláto

Někdy si s námi počasí zahrává. Po dlouhém období sucha, kdy koně chodí v terénu spíš po tvrdém, přijde týdenní liják. Půda se boří, louka čvachtá, bláto klouže - pohyb koňské nohy má najednou zcela jiné parametry a k natažení šlachy může dojít dřív, než člověk řekne „hubert". I tohle je potřeba si uvědomit a jízdu přizpůsobit změně povrchu - zvlášť, když k této změně došlo po delší době stálých podmínek (sucho).

Poslední soud

Předjet mastera, spadnout, objet překážku - je mnoho prohřešků, které je potřeba potrestat. Co se týče trestání metlou lidstva, nic se nemá přehánět. Druhý den je totiž potřeba koně po náročné jízdě zkontrolovat bez ohledu na to, jestli jste taky narazili na mluvícího jelena. Bláto nohy koně nešetří a ráno se mohou objevit důsledky.

Připojené obrázky

Připojené články

04.11. 2002 00:00 Parforsní hony
21.10. 2008 16:21 Rozšafné Žlutické podzimní radovánky 2008
29.10. 2009 09:00 Zmoklé Žlutické podzimní radovánky 2009
03.11. 2009 13:00 Odkaz sv. Huberta

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. nugetka

    Druhý den

    17:28 - 19. 10. 2011

    Jen bych chtěla dodat, že pokud je hubert náročnější, je dobré koně druhý den vzít provést svižnějším krokem, nejen kontrolovat stav nohou. Má to kupodivu ozdravné účinky....i na jezdce:o))

  • 2. sandimura

    Jelen

    23:34 - 19. 10. 2011

    taková procházka vyžene z hlavy i toho jelena :)

    http://www.youtube.com/watch?v=VL6kJW_tEAs

  • 3. gamblerka

    jeleni a svižná chůze

    20:43 - 20. 10. 2011

    Jelena jsme u nás na honu (po honu) nepotkali :-), spíš se z kapes tahaly placatice se slivovicí nebo medovinou (Vysočina). Ale potkala jsem sama dvakrát ve Žďárských vrších jelena a vždycky to bylo skoro mystické – většinou jsem zjistila, až když zpozorněl kůň, že to mezi stromy před námi není socha, ale jelen. I když po chvíli odběhl, nezaslechla jsem křupnout větvičku, spíš prostě zmizel.

    Ranní svižná chůze fakt pomáhá nejen koni, provádění koní po závodech, honu, se snažíme dodržovat i u koní, co chodí na celý den ven (nemáme kolotoč). Nachodím o sezóně cca 50 km týdně s hiporehabilitací a už jsem rozchodila housera, podrážděný žlučník, bolesti zubů, vydatnou a těžkou stravu i blbou náladu:))

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: