Články podle oboru:
Petr Soukup: Můj názor na metody péče o kopyta
1. 09. 2011 11:00, Aktualizováno 2. 09. 2011 10:37
Autor: Petr Soukup Foto: Kateřina Lipinská, Michaela Dvořáková, Diana Šilhánová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 14382 Počet komentářů: 16 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát
Poslední dobou se začalo o kopytech a různých metodách jejich úprav diskutovat velmi živě a tak bych rád přidal svůj názor. Vím, že všechna přirovnání jsou nepřesná, ale většinou je nejjednodušší pro pochopení situace ji přirovnat k něčemu důvěrně známému. Proto použiji řadu přirovnání.
Podle mého názoru vývoj koně, jeho kopyt a to, jak je schopno kopyto obnovy a regenerace, neodpovídá dokonale našim požadavkům a změnám životního prostředí a samotných koní, které jim naše civilizace vnutila. Ale celý organizmus koně je tak propojený a vyvážený, že jakákoli větší odchylka od přirozeného životního stylu nebo zásah do funkce nějakého orgánu se projeví zkrácením doby života, problémy s fungováním celého systému a potřebou dalšího zásahu. Je to jako u složitého mechanického stroje, kde stačí použít jiný mazací olej a jsou nutné jiné podmínky provozu, častější opravy a sníží se tak životnost celého stroje. Vzniklé chyby se snažíme napravovat tam, kde se projeví příznaky a nehledáme nebo neumíme napravit příčiny problémů.
Proto, když upravuji kopyta a vidím, jak koně žijí, vždycky se ptám, jak by to ten kůň vyřešil bez nás. Jak by asi to kopyto rostlo bez mého zásahu? Co by kůň dělal a kde je chyba, že si sám nemůže poradit? Odpovědi jsou v koních, v návratu k tomu, k čemu jsou přizpůsobení. Kdo je hledá jinde, ten dělá často chyby.
Hledat odpovědi není snadné, koně nemůžou mluvit, neřeknou přímo, co jim vadí, kde je co bolí a tlačí. A i když se někdy snaží nás na problém upozornit, často to odmítáme vidět, chodíme roky okolo, nevidíme zcela zjevné věci. Není žádná přesná univerzálně platná metoda úpravy kopyt, vhodná vždy a pro každého koně. Odborníci se neshodnou na úhlech, šířce kopyt, funkci kopytního mechanizmu, ani na tom, která část kopyta má primárně nést váhu. Patrně proto, že ve fungování kopyt různých koní jsou velké rozdíly.
Podkovaná kopyta
(Další obrázky podkovaných kopyt najdete např. na stránkách http://www.podkovar-kysilka.cz - Karel Kysilka)
Podkování je nejjednodušší, nejlevnější a nejsnadnější způsob, jak řešit přizpůsobení kopyt požadavkům člověka na výkonnost koně. Nemusíme řešit kudy s koněm půjdeme a jak jsou kopyta adaptovaná na zátěž, koním se chodí dobře, až do doby, kdy dojde k závažnému selhání některé funkce kopyt. Je však velké množství koní, kteří uhynou dřív, než se začnou projevovat problémy s podkovanými kopyty.
- Podkovy chrání kopyta před nadměrným opotřebováním (nevhodný povrch, pomalý růst rohoviny, jednorázová vyšší zatížení)
- Zvýšení adheze (při pohybech a zatíženích, které by kůň v přírodě nedělal)
- Udržuje výkonnost koní s nepravidelnými kopyty
- Snížení bolestivosti u některých neléčitelných nemocí, nebo u starých koní
- Přizpůsobení pohybu koně požadavkům soutěží, pravidel a rozhodčích.
Je to jako když žijete v teplém podnebním pásmu a používáte různé typy bot, abyste mohli chodit kamkoli a jak chcete rychle. Ale čím jste starší, tím jste víc na botách závislí. Časem začnete používat ortopedické vložky. Jste závislí na kvalifikaci vašeho výrobce bot a pomůcek. Když nezvolíte správně, může se stát, že budete na vozíku.
Přirozeně bosí koně
(Další obrázky přirozeně bosých kopyt najdete např. na http://www.trianglephoofcare.com/)
Bosí koně jsou na tom obdobně jako bosí domorodci v Africe. Musí o své nohy víc pečovat, musí koukat, kudy chodí a dávat pozor na své palce. Nestačí sprinterovi v tretrách a nemůžou běhat na plno po ostrém makadamu. Ale zase nemají problém, že by je boty tlačily a nejsou závislí na výrobcích bot a supermarketech. Většinou je netrápí ploché nohy. Ani nemají deformované nohy jako japonské geiši. Dovedou uhnat a ulovit gazelu. Kdo z nás obutých to dokáže? (Je to tréninkem, ne obutím.) Při jejich životním stylu je bosá noha optimální řešení.
Koně strouhaní podle doktorky Strasserové
(Další obrázky, jak má vypadat kopyto, upravené podle doktorky Strasserové, najdete zde: http://homepages.paradise.net.nz/~componic/strasser_clinic/index.html)
Tito koně jsou zcela zvláštní kategorie.
Když zůstanu u mého nedokonalého přirovnání, jsou jako lidé, kteří chodí bosi, ale každý den jim někdo odře z chodidel vytvořenou tvrdou kůži a mozoly. K tomu se od nich chce, aby chodili víc po patách, tak se jim nechají narůst dlouhé nehty. Chodit tak po koberci jde docela dobře. Vykonávat tak běžné činnosti je horší, ale podávat sportovní výkony?
Zpátky do reality. Doktorka Strasserová přinesla koním do života mnoho pozitivního. Změnila názor mnoha lidí na tradiční chov koní ve stájích a s podkovami směrem k návratu k přírodním podmínkám. Dokonce prodloužila mnohým koním život. Dokáže léčit a často i vyléčit koně, nad kterým ostatní veterináři a podkováři již zlomili hůl.
Problémy s jejím přístupem jsou ve dvou rovinách. Odborné a etické:
V odborné rovině je spoustu jednoznačně neprokázaných věcí. Nelze říct, že by doktorka Strasserová psala věci, které by neměly smysl a svou logiku. Jen některým aspektům funkce kopyta připisuje větší důležitost a některé věci naopak nepovažuje za důležité, a to jinak než se potom projevuje v praxi a výzkumu. A především její představa dokonalého tvaru kopyta se liší od tvaru kopyt, která koním rostou přirozeně při adekvátním opotřebení rohoviny pohybem. Patrně také proto se u většiny koní snaží tvar jejich kopyt „ napravit". Nad všechny ostatní aspekty funkce kopyta staví co největší prokrvení kopyta. Nepodstatné se jí jeví nadměrné namáhání lístkové škáry závěsu kopytní kosti při velkých pohybech kopytního pouzdra a citlivost chodidel na vnější tlak.
V etické rovině je problém s tím, že nebere ohledy na bolestivost léčby a snaží se každého koně léčit. I takové případy, kde je naděje na plnohodnotný život koně velmi malá a byla by byla na místě eutanazie, nebo naopak koně, kteří neměli předtím s pohybem problémy.
Ano, její metoda chovu koní a úpravy kopyt má svůj význam při léčbě kopyt u některých koní. Velké prokrvení škáry a zlepšení tvaru kopyt dokáže aktivovat organizmus a napravit přirozeným způsobem škody, které by byly jinak trvalé a bolestivé. Ale je to záležitost odborná a nelze ji praktikovat v masovém měřítku. (To by musela být kopytní klinika v každém větším městě, aby všem koním vyřešila problémy s kopyty.)
Léčba kopyt metodou úprav podle doktorky Strasserové by podle mého názoru měla být aplikována jen na specializovaných pracovištích veterinárním lékařem, nebo odborníkem (absolvent školy doktorky Strasserové) pod dohledem veterinárního lékaře.
Naši koně nemají moc na výběr, jak budou žít a co budou mít na kopytech. Zastánci každé z metod preferují každý svůj způsob úpravy a ochrany kopyt. Jsem přesvědčen, že koně sami by si vybrali co nejpohodlnější bezbolestný pohyb, protože jejich myšlení nesměřuje daleko do budoucnosti, ale žijí každý okamžik právě teď a na plno. Jejich prioritou není ideální tvar kopyta, ale pohodlný pohyb. My, jejich majitelé, bychom měli myslet i do budoucnosti a vytvořit rozumný kompromis, aby se i v budoucnu našim koním žilo co nejlépe.
Zdravě, ale bez bolesti.
Petr Soukup
Připojené obrázky
Ohodnoť článek:
1 2 3 4 5
Čím více bodů, tím lepší hodnocení.
Linkuj na:
Komentáře
rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře
Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího
super
12:09 - 01. 09. 2011Chtěla bych poděkovat panu Soukupovi, že napsal tento článek. Je stručný a přesně vystihuje to podstatné.
Výstižné
14:44 - 01. 09. 2011Velice výstižné dle mého názoru, díky za článek.
článek
17:03 - 01. 09. 2011Po dlouhé době je to opět článek o kopytech u kterého mohu jen souhlasit.
díky
21:02 - 01. 09. 2011"Není žádná přesná univerzálně platná metoda úpravy kopyt, vhodná vždy a pro každého koně. "
Tohle by si měli všichni uvědomit...Díky za skvělý článek!
Úroveň
05:06 - 02. 09. 2011Čekal jsem,kdy se objeví názor p. Soukupa.Opět stručné a výstižné.
díky :-)
08:43 - 02. 09. 2011Krásný a výstižný článek,po těch nechutných diskuzích...
Děkuji!
09:07 - 02. 09. 2011Konečně zdravý názor! Je vidět pane Soukup ,že máte zdravý selský rozum,který mnoha lidem, okolo koní ,chybí...Ještě jednou DĚKUJI!!! Jiřina Musilová
bezva
11:13 - 02. 09. 2011Výborné shrnutí. Pokud s něčím 100% souhlasím tak s tímto: "Proto, když upravuji kopyta a vidím, jak koně žijí, vždycky se ptám, jak by to ten kůň vyřešil bez nás. Jak by asi to kopyto rostlo bez mého zásahu? Co by kůň dělal a kde je chyba, že si sám nemůže poradit? Odpovědi jsou v koních, v návratu k tomu, k čemu jsou přizpůsobení. Kdo je hledá jinde, ten dělá často chyby."
Přínos doktorky Strasser bych tak pozitivně neviděl. Použiju stejnou metodu argumentace jako p. Soukup. Na co je pomoc s vodou, když donesené vědro bude rozlito ve stáji aniž by se vody kdokoli napil. Chápu, že ťapat v louži je přijemné, ale louží je dost venku. Pakliže, jsou konkrétní postupy z nože dr. Strasser přínosné pro konkrétní problémy a nejsou zároveň škodlivé jinde, nechť jsou vyjmuty a pojmenovány.To je v lékařské praxi zcela běžné. Neznamená to, že by dr. Strasser měla mít podíl na dalších věcech a vlastní pomník celostní metody péče a chovu, neboť to nebyla její myšlenka ani její objev. A tedy by ani jakákoli klinika nemohla podle jejího postupu postupovat. Že koním je lépe venku a že vydrží -40 věděl i Amunsen (nekoňák). Práce týmu, který posoudí metodu a vyjme z ní postupy hodné pozornosti bude velmi jednoduchá - když najde jeden budem rádi. Myšlenku kliniky nebo čehokoli podle někoho vidím jako nesmyslnou a nepřínosnou. Možná destruktivní. Jediné co lze jednotlivci přiřknout je jeho momentální nasazení v rámci dané problematiky. A tam vede den po dni vždy někdo jiný ale jeden každý má svou cestu. V té souvislosti, se mi zdá řada tvrzení v článku (zejména o metodě Strasser) spíše popularizovaná - není divu, jinak by to nikdo nečetl. Je k tomu však potřeba přihlédnout a nedémonizovat. Už proto že známe následky používání tzv. selského rozumu. Potlačování emocí bohužel nevede ke kýženému cíli a proto nás čeká dlouhá cesta, při které se budem řídit vlastní hlavou
najdeme-li s ní spojení. Takže jakékoli rozumy včetně nejsou na místě a sou nepřínosné.
Vzdělávání v oblasti úpravy bosých kopyt
23:35 - 04. 09. 2011http://www.icpk.cz/index.php/pece-o-kopyta/49-argumenty-pro-podporu-vzniku-novych-dilich-kvalifikaci-kopyta--oetovatel-kopyt-equid-a--chovatel-koni-celostni-metodou.html
to Pavel Mádr
10:44 - 05. 09. 2011Vaše argumentace je veskrze správná. Bohužel je postavena na značně jednostraném základu - hlavní slabinou celého, Vámi navrhovaného systému, je výstavba jeho struktury na poznatcích Dr. Strasser. Pakliže se Vám podaří sestavit tento systém vzdělání na objektivních argumentech a na poznatcích vycházejících z širšího spektra znalostí, než je znalost poznatků Dr. Strasser bude mít tento obor nebo specifická specializace na otevřený a dlouhodobě udržitelný chov koní,jistě šanci na zařazení do skript nebo osnov VŠ nebo SOU kovář, podkovář nebo i SŠ chovatel-ošetřovatel.
Vaše znalost učení Dr. Strasser, jakkoli je obdivuhodná, není dostačující pro vytvoření vhodných podmínek pro chov koní v dlouhodobě udržitelných chovech.
Osobně mě mrzí, že zatímco v oblasti např. jižní ameriky žije mnoho náctiletých, kteří mají o této problematice hlubší znalosti (ať už je prezentují jakoukoli formou), než titulovaný specialista ve stejném oboru z ČR.
Srovnání diagnózy
11:56 - 05. 09. 2011Pro srovnání (možná to pomůže) je vhodné si přečíst právě vydanou knihu Diagnóza - Schvácení kopyt: http://koko-produktion.com/Diagnoza_Schvaceni_kopyt.html
Něco k teorii
19:57 - 06. 09. 2011http://www.icpk.cz/index.php/pece-o-kopyta/23-teorie-strasser-se-stretava-s-beznym-podkovarskym-myslenim.html
Žádost redakce Eqch
20:15 - 06. 09. 2011Reaguje na 12.
Prosila bych pana doktora, aby zde diskutoval, nikoli pouze zvyšovat čtenost svých stránech uvedením odkazu bez jakékoli smysluplného komentáře. Je to už podruhé a už podruhé pouze vkládá odkaz na své stránky pod dva články najednou. Příště to budeme považovat za spammování a nepovolenou reklamu a budeme takto zveřejněný odkaz mazat pod oběma články (nyní jsme ho smazala pouze pod článkem o Hněvšíně). Děkujeme za pochopení a jsme rádi, že udržujete povědomí o bosých trimech hodnotnou diskusí na serveru Equichannel.cz...
Souhlas
21:32 - 06. 09. 2011Většinou se do diskuzí nezapojuji, jenomže tohle téma je tak závažné, že mi to nedá. Myslím, že Petr tady schrnul a po lopatě vysvetlil to, o čem se celou dobu vášnivě diskutuje. Každý kůň je individualita a jako k takovému se k němu musí přistupovat. Sama znám několik bosonohých škol, znám několik stylu podkování. Každá z metod má své pro a proti a je vhodná pro určitýho koně.
Vřele souhlasím s komentářem od Jari - myslím, že kopytáři v republice by měli být vzdělávání. Pak se vyhnem samoukům bez i základních znalostí kopyta a procesů, které ho ovlivňují - jak z hlediska zdravotního tak z hlediska využití koně. Takovýto samouci koním škodí.
Ale pokud má vzniknout takový institut vzdělávání, nechť pojme víc metod a škol, aby se pak mohli koně upravovat podle jejich individuálních potřeb.
"přirovnání"
11:39 - 10. 09. 2011Taky se mi tento článek líbí a plně s ním souhlasím,Líbí semi že se P Soukup snaží najít pozitiva i u doktorky Strasserové,a tak je dalek jakémukoli pomlouvání,i když jasná negativa metod této paní z článku jednoznačně vyplývají,věřím i tomu že se dobrým podkovářem může stát i člověk neabsolvující školu,ale je to hodně složitější,a chce to daleko více vůle a píle než na té škole!škola je nejjednodušší cesta jak se něco naučit,na druhé straně není dané že každý absolvent školy bude mistr svého oboru,znám hodně vysokoškoláků co jsou vyloženě hloupí! Rozhodně ale s článkem ůplně souhlasím,a velice mně pobavila přirovnání v článku použitá,nejvíce to o bosích domorodcích v africe ,je velice vtipné,a přitom minimálně stejně výstižné,a umění uštvat gazelu by bylo krásné dokázat,to rozhodně!!!
nic konkretniho nebylo receno
22:33 - 23. 12. 2012Clanek se mne moc nelibil, autor si asi nechce udelat nikde nepratele.
Samozrejme, ze se kun a jeho kypyta navyvinula proto aby uspokojovaly nase mnohdy zcestne pozadavky. Nemyslim si, ze podkovani je nejjednodussi, nejlevnejsi a nejsnadnejsi zpusob jak resit prizpusobeni kopyta nasim pozadavkum. Ja to vidim v tom, ze kopyto je dynamicka struktura, ktera - pokud je ji to umozneno - se prizpusobuje silam, kterym je vystavena a povrchu na kterem se tyto sily projevuji. O podstate prace MVDr. Strasser toho taky moc nevi, a asi ani o biologii, anatomii, fiziologii, patologii atd., protoze jinak by se nedivil proc prave prokrveni kopyta je tak dulezite. Dr. Strasser nerika, ze prokrveni skary ma byt velke, ale fyziologicke hlavne nema byt nedostatecne. Velke prokrveni ( prekrveni ) skary muze vest k jejimu poskozeni a je to jeden znak zanetu.
Kone by si take urcete nevybrali travit vetsinu dne v boxu tak proc o tom polemizovat.