Parková zahrada pro koně Christiane Trost

27. 02. 2019 06:00, Aktualizováno 3. 06. 2019 21:19

Obrázky: 33

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Spoluautoři: Christiane Trost Foto: archiv rodiny Trost Seriál: Venkovní chovy a inspirace Počet přečtení: 3174 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Když jsem poprvé spatřila fotografie a videa rodinné zahrady Trostových, kterou dali (spolu s loukami) k dispozici koním, doslova mi spadla brada. I v noci se mi o té nádheře zdálo a první, co mi ráno po probuzení naskočilo, bylo: "Opravdu jde skloubit něco tak úchvatně krásného v parkovém stylu s dusajícími ničiteli, koňmi? A opravdu má někdo odvahu pustit si zvířata mezi jednu jedovatou rostlinu vedle druhé?!" Okamžitě jsem se s Christiane spojila a vyprosila si rozhovor plus souhlas s uveřejněním fotografií. Po zjištění, že je profesí zahradnice, se mnohé objasnilo. :-) Ale stále jsem si připadala jako ve snu...

A vás, milí čtenáři, do toho snu vezmu také. Protože jste to byli právě vy, na koho jsem myslela, když jsem pátrala po podrobnostech. Pojďte tedy se mnou na virtuální procházku k rodině Trost do Německa, která již dlouhé roky vlastní velikou parkovou zahradu s přiléhající pastvinou.

Christiane, jaké koně, a kolik, vaše rodina vlastní?

Naše rodina vlastnila čtyři španělské koně ve výškovém rozmezí 150 - 162 cm KVH. O dědouška jsme bohužel nedávno přišli (stářím, nikoli otravou! :-)), takže nyní máme doma už jen tři - dva hřebce a valacha.

Dva hřebci v jednom stádě jsou poměrně neobvyklá sestava - jak se snesou?

Dobře, mají spoustu místa a prostoru. Také jsem je velmi pečlivě vybírala, aby mohli žít společně. Tendence k potyčkám, jen mírným, mívají na malém prostoru, když spolu vběhnou do otevřené kruhovky, jinak vůbec. Určitě je nenacházím se šrámy a neustálými kousanci. :-)

A kruhovku necháváte po celý den non-stop otevřenou, ať se chodí válet do písku po libosti?

Ano, vůbec ji nezavírám, mají ji zcela k dispozici. Jelikož stále courají sem tam, užívají si opravdu všechna místa, která jim jejich životní prostor nabízí, tedy i celou zahradu naprosto po libosti, bez omezení.

I v blátě, v náledí - fakt pořád? I v upravené parkové části zahrady po celý rok 24 hodin denně?

Ano, opravdu je neomezuji. Cest je po celé zahradě na 20 000 m² + 4 000 m² louka. Do ní pouštíme od dubna do prosince. Takže zahrada naopak slouží v daleko větší míře než pasené území. Je to takový náš "paddock" nebo základní výběh, jak zpevněné centrální prostoře říkáte vy, Iveto. V zahradě jsme totiž odvodnili a zpevnili všechny cesty. Výborně nám slouží lávový písek coby horní vrstva, pod ním kameny. Ve výsledku míváme minimum bahna i v hodně mokrá období. Občas musím dočasně uzavřít nějaký malý úsek kvůli opravám nebo výsadbě, ale to jsou krátkodobé výjimky.

Takže i v dešti chodí koně po úplně všech cestách bez omezení, jak je zrovna napadne? Nezlobte se, že se ptám znovu, ale nemohu uvěřit, jak krásně zahrada vypadá s non-stop koňskými obyvateli...

Ano, i v dešti. Nezlobím se, všichni lidé se stále ujišťují, nikomu nestačí, že to potvrdím jednou... :-)

Nepoškozují volní koně keře a dekoraci? A nepřiotrávili se vám někdy?

Sem tam musím trochu omezit menšími oplůtky některá zákoutí - např. růže a bambus - ta musí být před koňmi chráněna, velmi jim chutnají. :-) Proto chutných rostlin nenajdete u mne v zahradě mnoho - spíše naopak: naprosté minimum. Z tohoto pohledu mám raději nejedlý porost, kterého si koně vůbec nevšímají. Nebojím se ani tisu, rododendronů, kapradin... nic z jedovatých druhů nedělá nejmenší problém. Jsem vystudovaný zahradník a určitě bych si letitou práci nenechala zničit a sežrat. :-)

Stejně tak jsem letitý koňák, který miluje svá zvířata, takže je nemyslitelné, že bych dopustila, aby se koně živili něčím, co jim ubližuje - ale opravdu ani po 12 letech v této parkové zahradě jsem nezaznamenala jediný případ poškození zdraví svých koní. Ovšem podstata bezproblémovosti je velký prostor a stálý přístup k několika stanovištím sena tak, aby koně mohli žrát bez omezení, aby seno nikdy nedošlo na všech krmných místech, ale vždy někde zbývalo, než postavíme a zavěsíme další.

Zopakuji to: vzhledem ke stálému přístupu k senu a k velkému prostoru, který koně dostali k dispozici, nemají potřebu žrát nic, co by jim ublížilo. Prošlo mi tu krom mých koní již i pár jiných - ani jedinkrát jsme koliku či otravu neřešili. Mají povětšinou i volný přístup do pastviny, takže nemají důvod ochutnávat jedovaté rostliny v množství, které by škodilo jim nebo vysazeným druhům křovin a okrasných květin. Jsem s nimi denně, mám je na očích mnoho hodin, vím, jak se chovají.

Jak senem krmíte? Již víme, že adlibitně, ale co technická stránka krmení - kam a jak?

Krmím 24/7 na více místech. Z velkého krmelce se sítí z oky 3x3 cm, který obsluhujeme mechanizací, plus rozvěšuji malé síťky porůznu po zahradě po stromech, dost také využívám k zavěšení hrazení kruhovky.

Jak často odstraňujete trus?

Sbírám denně, vždy ráno vezmu psy a procházíme pozemek. Je to nutnost, pokud má zahrada působit opravdu upraveně a těšit oko profesionálního zahradníka. :-)

Kolik let trvá vybudovat tak nádherný park?

Koně máme doma od roku 2007, ale přišli již do vzrostlé zahrady. Pozemek je v majetku rodiny od roku 1958, kdy se na něm začalo intenzivně pracovat. Od doby, co v zahradě pobývají koně, došlo samozřejmě k mnoha nutným úpravám, především ke zmíněnému zpevnění všech cest.

Kolik lidí se o areál stará?

Já sama denně cca 1,5 h (krmení, kobyláky). Nezahrnuji do tohoto času zahradnické úkony, ani budování plus ježdění. A na nárazové práce je nás více, podle toho, o jak velkou náročnost se jedná. Nejčastěji mi pomáhá můj šikovný manžel, ochotný budovat a vyrábět pro koně vše, co si namyslím.

Všimla jsem si, že lidé na vaši zahradu často reagují s nevírou, tvrdí, že není možné, že je koním přístupná ve dne v noci non-stop. Dokonce vás někteří obviňují z podvodu, že videa a fotky pořizujete účelově, že jsou koně vpuštěni jen pro tu chvíli a potom jdou zpět mimo zahradu, na pastvinu. Co na to odpovídáte?

Neberu si to osobně, jsou to názory, na které slušně a popravdě odpovím, že to, co ukazuji na videích a fotografiích, je prostá realita. Koně si vybírají nejsnadnější cesty, proč by chodili po velkých kluzkých balvanech, jak se třeba lidé obávají, když mezi nimi vedou dobře schůdné a neblátivé pěšinky? Proč by se dobývali mezi ozdobný porost, když ho mám úmyslně vkomponován mezi kamenné prvky tak, abych koním ztížila vstup na maximum? Pokud potřebuji nějakou část zahrady rekonstruovat, dočasně zamezím vstup - ale stále zbývá dost a dost plochy, kam v ten okamžik mohou bez problémů. Nemám důvod tvrdit něco, co není pravda, proč bych to dělala? Koneckonců všem nevěřícím Tomášům vždy říkám: dojeďte se podívat, jste srdečně zváni!

Jaké máte plány do budoucna?

Potřebuji vylepšit otevřený přístřešek a mám v hlavě určité lepší pořešení plácku na krmení senem, uvidíme, co z toho v závěru vyleze... :-)

Jménem celého EQUICHANNELu vám děkuji, Christiane, za zajímavý rozhovor, myslím, že i u nás v České republice budou mít čtenáři o čem přemýšlet a nad čím spekulovat... Ať se vám i koním ve vaší parkové zahradě i nadále daří!

Krása, že? Spoustu dalších fotografií najdete v galerii pod článkem!

Další díly

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: