Otázky a odpovědi z praxe chiropraxe

4. 03. 2019 08:00

Obrázky: 6

Autor: MVDr. Zuzana Zápalková Foto: MVDr. Zuzana Zápalková, Gabriela Rotová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 1668 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Kde nejčastěji vznikají problémy s adaptací koní na zátěž? Mají jednotlivé sportovní disciplíny svá specifika a "bolavá" místa? O čem bychom měli přemýšlet v souvislosti s fyziologií tréninku svých koní? Na tyto otázky nám dnes odpoví veterinární lékařka a chiropraktička MVDr. Zuzana Zápalková.

Ne vždy je snadné určit, kdy a kde vznikla prvotní příčina problému. Byla by to podobná úvaha jako odpověď na otázku, zda bylo první vejce, nebo slepice... Nicméně lze říci, že v praxi se velmi často setkávám s blokádami v oblasti šestého a sedmého krčního obratle. Příčinou je v mnoha případech snaha o tzv. “falešné shromáždění”. Pokusy o docílení určité pozice hlavy a krku, kterou jezdci nazývají “sbalení“ koně.

V případě "falešného shromáždění" je kůň uváděn do pozice, při níž je vytvářen extrémní tlak na meziobratlové klouby mezi posledními dvěma krčními obratli, resp. mezi posledním krčním a prvním hrudním obratlem. Koně jsou při falešném shromáždění na předku a nezapojují aktivně pánevní končetiny. Dochází také ke zkrácení svalů na spodní straně krku (jmenovitě například m.brachiocephalicus), díky čemuž pak vidíme na drezurních závodech expresivní akci hrudních končetin, zatímco pánevní končetiny zůstávají někde vzadu za koněm... Vzniká tak i extenze v hrudní a bederní páteři (na místo toho, aby se kůň pod jezdcem hezky vyklenul), přičemž břišní svaly jsou povolené. Tento stav je mimo jiné i predispozicí pro vznik kissing spines.

Abychom docílili vyklenutí zad a kůň se byl schopen nést, je potřeba se zaměřit na záď. Záď musí být aktivní, pozice krku a hlavy není priorita. Pokud kůň bude mít aktivní záď, bude schopen jít "kulatě" a hlava a krk návazně půjdou přirozeně dolů.

Lonžování

Samostatnou kapitolou je lonžování a různé metody vyvazování koní. Dnes je na trhu nepřeberné množství pomůcek a udělátek, které koni staví hlavu do “ideální” pozice. Ty ale mají jen málokdy pozitivní efekt, pokud člověk na druhém konci lonže neví, co dělá a jak má docílit toho, aby kůň pracoval tak, aby se jeho svalstvo a kosterní soustava vhodným způsobem rozvíjely.

Vezměme si kupříkladu chambon. Ten je určen k tomu, abychom zabránili koni zvedat hlavu vzhůru. Dáváme ho často mladým koním, a tvrdíme, že je tak učíme nosit hlavu v pozici dopředu a dolů. Pokud se ale zaměříme jen na pozici hlavy a krku, uniká nám komplexní obrázek: kůň má sice hlavu dopředu-dolů, protože to ani jinak nejde, chce-li se vyhnout tlaku v hubě, ale v zádech je ztuhlý, zadní končetiny jsou pasivní. Pokud tento kůň klopýtne nebo zakopne, přirozeně přizvedne hlavu a krk, aby se mohl vybalancovat. Když má ale chambon, zákonitě v této situaci narazí na ostrou pomůcku. To pro koně není příjemná situace a na jeho důvěře v nás a naše pomůcky to mnoho nepřidá. Proto je vhodné předtím, než na koně něco dáváte, popřemýšlet, proč to koni dáváte a čeho použitím této pomůcky chcete dosáhnout.

V posledních letech je také velmi oblíbený například Pessoa postroj, který se využívá při lonžování. Tato pomůcka by měla pomáhat v posílení svalstva zad. Jestliže se ale podíváte podrobně na to, jak tato „pomůcka“ funguje, dost možná změníte názor. Existují už i studie, které zkoumaly vliv Pessoa postroje na aktivitu širokého zádového svalu.

Cottriall a kol. (2009) zkoumali vliv vyvazovacích otěží a postroje Pessoa na aktivitu m.longissimus dorsi (široký zádový sval) a zjistili, že jejich použití nemá za následek aktivizaci širokého zádového svalu. Vědci v průběhu studie dokonce pozorovali pokles jeho aktivity. Použití těchto pomůcek by mohlo mít vliv na aktivaci břišních svalů, nicméně toto ve studii zkoumáno nebylo a je to tedy pouhá hypotéza autorů.

Jezdecké disciplíny

Skokové ježdění

Každá jezdecká disciplína je specifická a jinak zatěžuje koňské tělo. Nejprve se podrobně podíváme na parkurového koně. Skok začíná tím, že se kůň odlehčí na předku a zvedá se hrudníkem nahoru.

Tím se energie přesune na pánevní končetiny (oranžová čárkovaná linie na fotografii), kterými se kůň odráží ke skoku (žlutá linie na fotografii). Kůň za překážkou doskakuje na jednu končetinu, která musí nést celou hmotnost těla a tak absorbovat značnou kinetickou energii. Tato kinetická energie jde přes spěnkový kloub dále do ramen, lopatek a páteře (modrá linie na fotografii).

Za překážkou kůň potřebuje zvednout hlavu a krk (zelené linie na fotografii dole), aby byl schopen přenést váhu dozadu a zpomalil tělo při doskoku.

Pro zdravý doskok je potřeba dobré osvalení středu těla, včetně svalů pletence hrudní končetiny a prsních svalů. Tyto svaly jsou potřeba právě při doskoku, kdy je potřeba odpružit obrovskou hmotnost a energii.

Pokud koně nejsou adekvátně osvalení, můžete vidět, jak doskakují s prohnutím v oblasti přechodu krční a hrudní páteře – vypadá to jako by se jim hrudník „propadl“ mezi lopatky. To pak způsobuje chronické problémy v oblasti přechodu krční a hrudní páteře, kohoutku a lopatek.

Proto je z mého pohledu chybou nechat koně skákat (to platí i pro skákání ve volnosti) příliš brzo příliš vysoké překážky. Mladí koně ještě nemají dostatečně posílené svalstvo hrudníku, prsou a kolem lopatek, které by je uneslo při doskoku. Mnohem vhodnější jsou pro mladé koně gymnastické řady s nízkými křížky či kavaletami. Spolu s korektní drezurní prací si tak mladí koně vybudují silné svalstvo středu těla potřebné pro vyšší skákání.

Skákání je zátěží i na lumbosakrální (bedrokřížový) kloub (spojení posledního bederního obratle a křížové kosti), který musí být dostatečně pohyblivý. Umožňuje koni odskočit (oranžová linie na fotce ukazuje flexi bedrokřížového kloubu při odskoku) a vyklenout se nad překážkou. Musí být funkční, aby kůň při doskoku neshodil bariéry pánevními končetinami (zde je potřeba naopak extenze v bedrokřížovém kloubu – viz oranžová linie na druhé fotografii koně ve skoku - nahoře), mohl se za skokem podsadit a cválat dál.

Rekapitulace - skokový kůň potřebuje mít adekvátně osvalená nejen záda a záď, ale také oblast středu těla, hrudních končetin a krku. Kůň musí být dostatečně flexibilní v celé páteři včetně bedrokřížového a křížokyčelního kloubu, správně musí fungovat i všechny klouby končetin hrudních i pánevních.

Všichni víme, že nepadnoucí sedlo může způsobit řadu problémů. Ale věděli jste, že i nepadnoucí poprsák může ovlivnit i to, jak kůň skáče? Jak je uvedeno výše -  kůň odskakuje tak, že se zvedá hrudníkem a hrudními končetinami od země. Na druhé straně skoku jsou zase hrudní končetiny první, které se země dotknou.

Pokud kůň nosí špatně padnoucí poprsák, omezuje ho to v pohybu ramen a lopatek. Následkem toho kůň zkracuje skok – dopadá strměji za překážkou, při odskoku a letové fázi není schopen předsunout hrudní končetiny dost dopředu a aby neshodil bariéru, je nucen více ohnout pánevní končetiny a prohnout se v bedrokřížovém kloubu. To vše vyvíjí větší stres na klouby, šlachy a celý opěrný aparát.

Drezúrní ježdění

U drezurních koní se také často setkáváme s blokádami v oblasti bedrokřížového kloubu. Tato oblast je u koní velmi flexibilní a pro drezurního koně je to klíč k podsazení. Křížokyčelní kloub přenáší energii z pánevních končetin do páteře a zajišťuje tak pohyb vpřed. Pokud má kůň blokádu v těchto místech, není schopen podsadit záď, pracovat ve shromážděných chodech a jít aktivně dopředu.

O rollkuru už bylo napsáno hodně, proto se zmíním o tomto způsobu tréninku z pohledu chiropraktika. U koní takto ježděných dochází k problémům zejména v oblasti čelistního kloubu a jazylky, ale také v krční páteři. Sekundárně pak vznikají kompenzační blokády v celé páteři, hrudních i pánevních končetinách.

Opačným extrémem je fenomén dopředu a dolů. Jenže – není dopředu a dolů jako „dopředu a dolů“. Často je vidět, že kůň má hlavu dopředu a dolů, ale jde s prohnutými zády a bez jakékoli aktivity pánevních končetin. Pokud mluvíme o aktivním dopředu-dolů, nejde nám pouze o to, aby kůň šel s hlavou u země, ale aby aktivně vykračoval pánevními končetinami, vyklenul záda a hlavu nesl přirozeně směrem dopředu-dolů.

Závěr

My jezdci bychom si v první řadě měli uvědomit, že koně nebyli vyrobeni pro to, abychom na nich jezdili. Z pohledu evoluce jsou koně jezdecky využíváni příliš krátkou dobu na to, aby se tomuto využití byli schopni plně přizpůsobit. Pokud na nich tedy chceme jezdit, je naší zodpovědností je trénovat tak, aby si vybudovali odpovídající svalstvo a kondici na to, aby jim naše ježdění neubližovalo...

„Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.“

Antoine de Saint-Exupéry, Malý princ

Zdroj: Cottriall a kol. (2009): The effects of training aids on the longissimus dorsi in the equine back. Comparative Exercise Physiology 5 (3-4): 111-114

Připojené obrázky

Připojené články

10.10. 2018 10:00 Zázraky pod taktovkou chiropraxe
12.11. 2018 05:00 Případy z praxe chiropraxe
10.12. 2018 05:00 Mýty a fakta kolem chiropraxe
11.01. 2019 08:00 Co dělat, když "něco" není, jak má být

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Katka K.

    Pěkný souhrnný článek, díky

    10:42 - 04. 03. 2019

    Díky za pěkný souhrnný článek. Měla bych na paní doktorku dotaz k té stati o rollkuru. Škodlivost pro páteř je jasná, ale zajímalo by mě podrobněji toto: "dochází k problémům zejména v oblasti čelistního kloubu a jazylky" - toto je způsobeno tahem, jímž se táhne hlava k hrudníku? Ptám se proto, že prý "dobře prováděná hyperflexe" by neměla být dosažena taháním za otěže, ale přistavováním do strany vždy, když kůň jde hlavou výš, takže kůň by být držen silou neměl, hlava spadne dolů "sama". Tohle by mi mohlo osvětlit, jestli je to v praxi pravda, nebo jen hezká fráze.:)

    A ještě prosím - byla by k nahlédnutí ta studie o vlivu pomocných otěží na práci širokého zádového svalu? Děkuji moc!

  • 2. ZiZiS

    Rollkur

    21:50 - 04. 03. 2019

    Reaguje na 1.

    Katko, to je zajímavá otázka. Myslím, že problémy v oblasti čelistního kloubu, potažmo jazylky, nemusí nutně vznikat jen tahem za otěže do hypeflexe. Když to vezmete do důsledku, tak přistavení také uděláte tahem za otěž, i když do strany. Tím, že koně tlačíte do nepřirozené a parvděpodobně i nepohodlné pozice hlavy, jeho svaly nejsou relaxované, ale zatuhávají, a to je predispozice k problémům a blokádám.
    Moc si ale nedovedu představit, že by kůň dobrovolně zůstával v nepohodlné rollkurové pozici hlavy a krku, aniž byste nepůsobila otěžemi...
    Studii Vám ráda pošlu, pokud jste ji nikde nenašla ve fulltextu. Napište mi prosím na mail zuzka@chiropraxezvirat.cz, přepošlu Vám ji.

  • 3. Katka K.

    Re

    13:41 - 06. 03. 2019

    Reaguje na 2.

    Děkuju a mám podobný pocit. Mail píšu! :-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: