OH Rio očima chovatele - všestrannost

2. 08. 2016 10:00

Obrázky: 8

Autor: The Horse Magazine Foto: archiv THM Rubrika: Olympijské hry Překladatel: Kateřina Lipinská, Martina Cerhová Počet přečtení: 4578 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V minulosti působil pohled na seznamy koní startujících na OH ve všestrannosti jako špatný vtip. Původům dominovalo slovo „neznámý" a všichni „experti" kroutili hlavou a tvrdili, že koně pro všestrannost chovat nelze, neboť jsou jen dílem náhody... A jak to bude letos?

Pravdou je pravý opak, neboť ona malá skupina chovatelů, která se rozhodla chovat koně cíleně pro všestrannost, zažívá mimořádný úspěch, ačkoliv často na naprosto různorodém genetickém základě. A původy koní ve všestrannosti se začínají plnit jmény těch plemeníků, kteří se prosazují jako mimořádně kvalitní otcové pro všestrannost - což je rychle rostoucí a čím dál lukrativnější trh.

Courage IICo je důležité zmínit, je naprostý rozdíl mezi seznamem koní pro OH v Riu a seznamy koní, které jsme měli možnost vidět startovat na hlavních světových soutěžích ve všestrannosti. Pro začátek tu zcela chybí mimořádný Heraldik xx i Cavalier Royale, ale dva potomky tu má jejich největší rival Master Imp xx.
Hřebcem s nejvíce kvalifikovanými potomky je holštýn Courage II, syn Capitola a klisny Vamary (Cor de la Bryère - Liguster). Tedy pravé sestry hřebce Cavalier Royale, což je další holštýn, který zazářil v irském chovu. Courage II působil před svou smrtí v roce 2006 několik sezón v Kedrah House, ten vede Tom Meagher, jeden z vizionářů irského chovu.

Byl to právě Tom, kdo importoval vynikajícího plemeníka Lux Z do Irska. Toto rozhodnutí zdůvodnil Sally Parkyn v rozhovoru pro „Breeding News" v září 2008 takto: „V té době jsme potřebovali evropskou krev, potřebovali jsme pohyb a skokové schopnosti. Myslím, že naše (irská) plemenná kniha před tím zavírala oči skoro deset let. Proto musíme vycházet z evropských genů. Samozřejmě, typ je v Evropě jiný. Chovali jsme si sami o sobě, chovali jsme čistě irské koně bez chodů a skokových schopností. Technika tam byla, ale plemeno jako takové se stalo nevýrazné a ztratili jsme to, co si trh žádal. Jediná možnost, jak se rozvíjet, byla skrze import správných genů. Nemusíme znovu vynalézat kolo, fungovalo to ve Francii, fungovalo to v Nizozemsku, a tak se i my musíme snažit o to nejlepší. Musíme si ale zachovat také „irskost" - tu „pátou" nohu, střízlivý rozum a jezditelnost."

Ringwood Sky Boy

I Ricardo Z (Rebel II Z - Furioso II) je otcem dvou koní kvalifikovaných do Ria a další Zangersheide hřebec, Cevin Z (Coriall Z - Carthago), který působí ve Velké Británii v The Billy Stud, taktéž.

Švédský mezinárodní skokan Feliciano (Irco Mano - Utrillo) a francouzský skokový hřebec Iolisco de Quinton (Olisco - Quinhon d'Orouet) jsou také každý otci dvou kvalifikovaných koní.

V seznamu jsou dokonce dva koně po Vigo d'Arsouilles (Nabab de Reve - Fleuri du Manoir) a další po Shindler de Muze (For Pleasure - Latano). Všechny tři jezdí úžasná Karin Donckers a všichni tři pochází od nejúspěšnějšího chovatele skokových koní na světě - Jorise de Brabandera - a já mám pocit, že kdyby Joris chtěl, udělal by světového šampiona i z islandského poníka. Jeho koně startující ve všestrannosti jsou jen vedlejším produktem seriózního chovu zaměřeného na produkci koní pro mezinárodní parkurový sport. Lehce ironický je fakt, že Joris má na seznamu skokanů jen jednoho koně, ale zase jím je naprosto úžasný hřebec London...

Contendro (Contender - Reichsgraf) se profiluje ve výborného otce koní pro všestrannost, což je papírově celkem překvapení. Je třikrát prochován na Ramira - řekli byste si, že by měl být moc těžký. Na seznamu kvalifikovaných koní pro Rio má dva potomky.

Plemenné knihy

pk

Když jsem se poprvé podíval na seznam koní kvalifikovaných na OH v Riu, bylo tam 41 koní s „neznámým" původem a žádný anglický plnokrevník. Zabralo mi několik hodin a znamenalo to prostudování spolehlivých databází, abych se dopracoval ke zcela jinak vypadajícímu seznamu.

Vedoucí plemennou knihou je stále ta irská, a to s 24 zástupci. Následuje anglický plnokrevník, jehož reprezentuje 17 koní, a Selle Français se 16 koňmi. Nesmíme opomenout, že irští i francouzští koně mají v sobě vysoký podíl plnokrevných genů.

Problém FEI s rozpoznáním plnokrevných koní pochází pravděpodobně z prapodivného myšlení WBFSH v dobách jejího vzniku. Plnokrevníci nebyli chováni pro sport (byl prý onen důvod), a tudíž nebyli bráni v potaz jako plemenná kniha. Haló, PK anglického plnokrevníka je mezinárodním ukázkovým příkladem toho, jak má PK vypadat, a plnokrevné geny jsou doslova živou vodou pro moderní sportovní koně. Bez ní by koně většiny členů WBFSH měli stále kopyta jako talíře, rousy na nohách a hodili se maximálně k pluhu.

Ve skutečnosti je 9 irských koní plnokrevníky a 17 z nich je potomky dcer plnokrevníků. Pokud se podíváme na 173 koní kvalifikovaných pro všestrannost v Riu, pak zjistíme, že 36 z nich je po plnokrevných otcích a 61 jich má za matku klisnu právě po plnokrevném plemeníkovi.

Holštýnský svaz se o nový trh, tedy koně pro všestrannost, velmi zajímá a lehčí a „krevnatější" holštýnští koně tomuto sportu sedí - 10 se jich pro Rio kvalifikovalo.

Hannoverský svaz reprezentuje 9 koní, KWPN a angloarabské koně pak 8 zástupců. Vestfálská a BWP PK mají po šesti koních, AES, německý sportovní kůň, oldenburský a švédský teplokrevník mají každý po pěti koních.

Opět je nutné připomenout, že podstatné bude až to, jak se nám seznam změní při prvním startu v Riu.

Fairnet a Linda AlgotssonChovatelé

Rio je opět triumfem pro švédskou chovatelku Margaretu Algotsson, která nejen že je matkou dvou jezdkyň všestrannosti, které patří k nejlepším na světě - Lindy a Sary (nyní Algotsson-Ostholt), ale je bez debat nejúspěšnější chovatelkou koní pro všestrannost na světě. Z olympijských her v Londýně dovezla její dcera Sara stříbrnou medaili s Wegou, zatímco její sestra na nich sedlala Weginu matku, La Fair.

Tentokrát má Margareta na seznamu pro Rio dva potomky Fairlisie - Fernando (po Cardento) a Fairnet (po Feliciano), oba ježděné Lindou.

A protože o Margaretině úspěchu opravdu není pochyb a názory a postupy úspěšných chovatelů jsou vždy cennými zdroji informací, pojďme se s Chrisem Hectorem na Margaretu Algotsson a její chov podívat blíže.

Kdo míří do Ria? Chovatelé: Margareta Algotsson

Není pochyb o tom, že Margareta Algotsson je nejúspěšnější chovatelkou koní pro olympijskou všestrannost.
Zajímalo mne, co bylo dříve: Její dvě dcery, Linda a Sara, obě mimořádně nadané jezdkyně všestrannosti, nebo úspěch v chovu úžasných koní pro všestrannost, které mohla obě děvčata jezdit. Ukázalo se, že ani jedna z možností nebyla správně - Margareta chovala koně pro sebe do parkurového sportu...

 „Tuto malou klisnu, Princess Fair, jsem koupila pro sebe na závody, a když byla starší, tak jsem si z ní odchovala hříbě. Dala mi celkem deset hříbat, a nyní i vnoučata a pravnoučata. Byla počátkem toho všeho. Našla jsem ji na jihu Švédska, jejím otcem byl plnokrevník importovaný do Švédska, vítěz Derby, který působil v teplokrevném chovu a dal mnoho velmi dobrých skokových koní."

„Když jsem Princess Fair našla, byla dvouletá. U chovatele jsem ji viděla skákat ve volnosti. Skákala jako kočka a já si pomyslela, že to je přesně klisna, jakou potřebuji. Měla jsem ji na parkury, v té době nebylo ve Švédsku mnoho závodů všestrannosti, většinou jen drezurní nebo parkurové."

Když jste s Princess Fair začala s chovem koní, snažila jste se chovat koně pro všestrannost?

„Ne, na začátku jsem chovala koně pro parkurový sport. Vždy jsem vybírala skokové plemeníky. Byla úplně jako plnokrevník, nebyla moc velká. Všichni její potomci byli koně pro všestrannost. Když moje dcery projevily zájem o všestrannost, šli s nimi i koně - závodily také v parkurech, ale všestrannost jim přišla mnohem zábavnější - větší vzrušení."

 Pro Margaretinu dceru Lindu dala Princess Fair valacha, který se zúčastnil dvou Světových jezdeckých her a dvou Olympijských her - Stand By Me po Stanford. Je také matkou La Fair (po Labrador), se kterou se Linda účastnila OH v Londýně a My Fair Lady (po Testarossa), se kterou byla na Světových jezdeckých hrách v Cáchách.

Pro Saru dala Princess Fair Robina des Bois (po Robin Z), s nímž se účastnila OH v Aténách a je bábou klisny Wegy (po Irco Mena, z La Fair), se kterou Sara vybojovala stříbrnou medaili na OH v Londýně v soutěži jednotlivců.

Jak vybíráte plemenné hřebce?

„Jejich pohyb musí mít rytmus, ale nejdůležitější je skokový projev, protože skákání činí dvě třetiny všestrannosti. Nemám moc ráda koně, kteří se jen dobře hýbou, musí také dobře skákat, být sebevědomí tak, aby mohli skákat, ať se děje, co se děje. Musí být schopni sami přemýšlet a sami se rozhodovat."

Margareta ve skutečnosti pro Princess Fair zvolila velmi různorodé hřebce: Stanford (Anart - Ravello) byl otcem úžasného Stand By Me. Působil ve státním hřebčinci Flyinge a byl typickým mixem, který činil švédského teplokrevníka tak oblíbeným pro svou univerzálnost - tedy kombinací trakénské, hannoverské a plnokrevné krve a se švédskými klisnami dokázal zplodit drezurní, skokové koně i ty pro všestrannost.

Robin des Bois, který se narodil o rok dříve než Stand By Me, je potomkem úspěšného skokového plemeníka Robina Z (Ramiro - Almé). My Fair Lady je po Testarossa (Pasteur - Hartung), německém trakénovi, který startoval v drezurním sportu, a La Fair je po Labrador (Jovial - Pompe), což je z 3/8 plnokrevník a zbytek tvoří švédská krev.

La Fair byla připuštěna Irco Menou (Irco Marco - Menelek xx) a z tohoto spojení vzešla Wega. Irco Mena byl holandský vnuk vlivného trakénského hřebce Marco Pola, dvakrát prochovaný na impozantního (nechci použít slovo „tank") hřebce Sinaeda. Irco Mena je synem irské klisny, ¾ plnokrevník.

 Princess Fair byla připuštěna také anglickým plnokrevníkem Dalby Jaguar xx (Sharp Edge xx - Royal Palm xx) a z tohoto spojení dala klisnu Fairlisii. Ta ze spojení s Cardentem (Capitol - Lord) dala v roce 2005 Fairnanda a v roce 2006 se jí po připuštění Felicianem (Irco Marco - Utrillo), který reprezentoval Švédsko na OH v Sydney, narodil Fairnet. A právě hřebci Fairnando a Fairnet jsou koně, s nimiž Linda míří do Ria.

Margaretin úspěch je o to větší, když si uvědomíte, kolik hříbat odchovala...

Kolik hříbat ročně máte?

„Moc ne. Dvě, tři, více ne. Nemáme tak velké stáje, takže nemůžeme mít moc koní. Ve Švédsku je zima, takže je v zimě nemůžeme mít venku."

Váš úspěch je neuvěřitelný, odchovala jste více účastníků olympijských her ve všestrannosti než kdokoliv jiný na světě...

„Ano, také si myslím. Naši koně vždy dělali svou práci a snažili se, co nejlépe mohli - mají dobrou hlavu."

Stále ještě chováte koně?

„Už nechovám. Moji nejmladší koně jsou nyní tříletí. Teď se chovu věnují moje dcery. Sara, která žije v Německu, má jednu z mých klisen a na té chová. A Linda má také jednu chovnou klisnu. Myslím si, že je čas, aby převzaly žezlo."

Připojené obrázky

Připojené články

19.07. 2016 10:00 OH Rio očima chovatele - skoky
26.07. 2016 06:00 OH Rio očima chovatele - drezura

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: