Odyssea mého koně: Příběh begana Vaška

31. 05. 2010 14:00

Obrázky: 8

Autor: Petra Horváthová Rubrika: Vaše příběhy Počet přečtení: 8365 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

"Jednou takhle sedím v čekárně u lékaře a přišla SMS: Valach, chladnokrevník, 17 let, vyřazený z lesa, Ostrava a telefonní číslo. ... No a tak se zařídila doprava a jeli jsme si pro Vaška." Všechny příběhy přišly do soutěže o krmení (a odbornou poradnu) s Fitminem a vám budiž poučením nebo inspirací...


doma na stání po návratu z výběhu Na počátku mého (vlastně našeho) příběhu stojí velký zlom v mém osobním životě, a to je rozvod. Zároveň se mi do domu nastěhovala kamarádka s přítelem a dcerkou, kteří měli na kopci za domem ustájeného 15letého chladnokrevného valacha, s kterým pracovali v lese. A tak nějak společně jsme pátrali po koníkovi, který by mu mohl dělat společnost. Nakonec jsem zkontaktovala kamarádku, která vlastní útulek. Ta mi řekla, že rozhodí sítě.

Jednou takhle sedím v čekárně u lékaře a přišla SMS: Valach, chladnokrevník, 17 let, vyřazený z lesa, Ostrava a telefonní číslo na ostravský útulek.

Hned jsem zavolala a slečna Petra mi dala kontakt přímo na majitele koníka. Tenkrát jsem ještě netušila, že to nebude koník až tak úplně pro kamarádku. Pán byl příjemný a na můj dotaz, zda je koník hodný a zvyklý na děti, reagoval nadšeně s tím, že je to milionový koník a že jsem první, kdo se ho neptá na váhu, ale na povahu. Sdělila jsem mu emailovou adresu a když přišly fotky, bylo mi jasné, že se plní můj velký sen - budu mít svého koně! Byla to láska na první pohled. Krásný ryzák s nádhernou dlouhou hřívou a velikou lysinkou a hlavně ten úžasný dobrácký výraz.

No a tak se zařídila doprava (cesta mimochodem přes 350 km) a jeli jsme si pro Vaška. Koník byl pěkný, dobře živený, malinko otlučený a odřený od postrojů, ale v pohodě. Horší to bylo s nohama, místo předních kopyt měl jen „ploutve", žádná střelka - no zkrátka totálně plochý koník a navíc na nohách čerstvě nakované těžké lesácké podkovy. Ale Vašek se naložil a jeli jsme domů, cestu přestál v pohodě a večer už za tmy se zabydlel v novém domově. Pár následujících dní se mu hodně stýskalo, nechtěl moc žrát, ale nakonec se nechal umluvit. A opravdu se ukázal jako zlatíčko. Jen chodil hodně špatně, jako robot. Majitel mi řekl, že vždy po nakování takto chodí, ale trvalo to.U původních majetelů, kde ještě pracoval a je nasvalený

Veterinář kromě plochých předků a začínající artrózy na zadních nohách zjistil, že obě přední nohy byly schvácené a neléčené. Zjistila jsem, že mu nedělá dobře stání v boxe a tak chodil domů jen na noc, nohy se začaly lepšit, už tolik nekulhal, ale bylo nemožné s ním jít po tvrdém povrchu.

Další problém nastal, když jsem mu po měsíci chtěla podkovy sundat (měl je volné a hrozilo zranění) a v dobré víře jsem zavolala pana Podhajského. Ten za dva dny přijel, podkovy odmítl sundat s tím, že se bez nich kůň ani nehne, že je odepsaný a jediné, co možná pomůže, je ho na rok odvézt k němu za 4.000,- měsíčně, což je pro mě neúnosné a neumím si představit, že bych koníka měla někde 40 km od sebe. Na to mi bylo řečeno, že kůň je odepsaný a že by bylo lepší ho odvézt na jatka.

Zhroutil se mi svět, ale bojovali jsme dál. Vaška jsem spolu s poníkem, který mu přibyl jako kamarád, dala ven na 24/7, zavolal se pan kovář Čemus z LBC, který si velmi ochotně vzal Vaška do péče, nastudoval literaturu, přijel, řekl, že nic horšího ještě neviděl, ale podkovy sundal, kopyta vystrouhal a koník s lehkýma nohama byl ještě ten den pod sedlem a byl jako vyměněný. Sám cválal, vykračoval si po loukách - no evidentně se mu ulevilo.

Přední nohyStrouhali jsme po měsíci a dnes je stav 100% lepší, sice ještě nejsme za vodou, ale je vidět, že se koni chodí mnohem mnohem líp. I po silnici už se pohybuje mnohem snáze. Nyní se kopýtka strouhají už jen jednou za dva měsíce.

Vašek už jako většina starších koníků není tak obalený, jak bych si představovala, ale hubený rozhodně není.

Většinu času si užívá volna na pastvině, kam chodí i v zimě aspoň na 3 hodiny denně. Občas si ho vezmu i pod sedlo a umí mi dát najevo, že ještě nepatří do starého železa. I když směrem domů se vždycky šlape líp než směrem od stáje. Měla jsem v úmyslu ho občas vzít i do vozu, je vidět že mu to chybí, když strojím kobylku, ale zatím to s těma jeho nožkama moc nejde.

 

na pastvě

Souhrn k březnu 2010:

Jméno, plemeno, věk a pohlaví: Vašek, slezský norik, 18 let, valach
Krmení: oves 0,5 kg, granule Energys Relax 0,5 kg, seno ad libitum. V létě celodenní pastva, v zimě navíc ještě 1,5 kg krmné řepy, tvrdé pečivo. Minerální liz volně k dispozici.
Využití koně: rekreační ježdění, občasná zápřež
Prevence: pravidelně odčervován i očkován.


Všechny došlé příběhy mají otevřený konec. Na nás a na vás je, vzít si z nich poučení, zamyslet se nad tím, co jste právě dočetli a korigovat své kroky vždy tak, aby se naši koně měli lépe. Můžete také samozřejmě využít diskuzi pod článkem k přidání názoru či rady.

Příběh byl zaslán do soutěže "Odyssea mého koně" o krmení a výživářskou poradnu zdarma, kterou vyhlásil EQUICHANNEL.cz společně se společností Dibaq a.s., výrobcem krmiv a doplňků zn. FITMIN. I vy nám můžete zaslat svůj příběh. Přečtěte si podrobnosti a pravidla v článku "Velká soutěž Equichannelu a Fitminu: Odyssea mého koně".

 

POZOR! Nejen koně nemocní mají šanci!

Ze všech došlých případů totiž zároveň redakce Equichannelu.cz vylosuje jednoho výherce, který získá poukaz na odběr výrobků značky Fitmin (pro koně, psy nebo kočky) v hodnotě 3.000 Kč.

 

Odyssea aoutěž Equichannel Dibaq

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. dalmatika

    Schvácení

    19:34 - 01. 06. 2010

    Dobrý den, docela lituji, že jsem se soutěže taky nezůčastnila - zdálo se mi, že příběh mé kobylky není vhodný. Je totiž téměž shodný s tímto příběhem. Až na jednu malou nesrovnalost - nohy a tím pádem i život naší Yellke zachránil pan Podhajský. Kopyta bulo nutné upravovat po 14ti dnech, kobylka měla od něj naordinovaný pohyb po pastvině dle vlastních možností a po nějaké době vodění po tvrdém povrchu, dnes to je rok co ji máme a strouhá stále pan Podhajský s tím, že upravovat kopyta učí i mne abych mohla provádět potřebné korekce včas. Jeho přístup byl profesionální a proto se divím, že máte tuto zkušenost - můžete o tom napsat více? Proč odmítl koni sundat podkovy a proč by vyžadoval, aby kůň byl u něj? Děkuji za odpověď a přeji ať se Vám kopyta lepší a s koněm ještě dlouhou a spokojenou dobu

  • 2. verca.

    trošku OT

    09:02 - 03. 06. 2010

    Dobrý den, já jen přidám chválu na pana Podhajského. Je to vynikající kopytář a nejednomu koni u nás zachránil kopyta. Navíc, i když nejsem schopná zajistit ideální podmínky, je s náma pan Podhajský velmi trpělivý. Píšu proto, že jsem kousek od paní Horvátové. Má od nás umístěného poníčka jako kámaráda k Vaškovi. Držím Petře a Vaškovi palce. Věra

  • 3. clerien

    Kopýtka a kopytář

    23:22 - 07. 06. 2010

    Pěkný článek. Mám staršího norika (21) s chronickým schvácením kopyt. Ale nutno říct, že s panem Podhajským mám co se týče kopýtek pozitivní zkušenost. Strouháme cca každých 5 týdnů už od dubna loňského roku a koník ťapká pějně a kopýtka vypadají nesrovnatelně lépe. Metoda, kterou používá, je úspěšná pouze za určitých podmínek, jako třeba pohyb venku 24 hodin denně a pravidelná častá úprava. Při jeho vytížení předpokládám viděl jako jedinou možnost ustájit koně u sebe. 4 tisíce péčí není zdaleka tak vysoká cena. Já platím za samotné pastevní ustájení 5 tisíc korun. Plus výdaje na strouhání atd.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: