Odstav hříbat: papírů není nikdy dost

20. 9. 2010 Martina Kosová Autor fotek: Kateřina Návojová

Pro každého majitele a potažmo chovatele koní vyplývají různé povinnosti z rozmanitých zákonů. Období narození hříběte a jeho odstavu se týká zejména zákon plemenářský. Pojďme si společně shrnout, na co nesmíme zapomenout, aby náš nový přírůstek byl správně zaevidován a mohl dostat svou vlastní „občanku", tedy průkaz koně, který ho bude provázet celý život.

Nejdříve se budeme zabývat běžným chovem koní. Předpokládáme, že hříbě je narozeno z čistokrevné matky po řádně licentovaném hřebci plemene, které má vedenu plemennou knihu v České republice. Po zapuštění klisny a zaplacení připouštěcího poplatku obdrží majitel od držitele plemenného hřebce dva listy: modrý („hlášenka o narození hříběte") a zelený průpisný tiskopis připouštěcího lístku. S papírováním má na dalších 11 měsíců klid.

Když se hříbě narodí

Ať již jde o pálení, nebo nově povinné čipování, hříbě musí být označeno do osmi měsíců věku.

Po narození hříběte přichází na řadu jako první list modrý. Správně vyplněný, především nezapomeňme na kontaktní údaje, jej do 14 dnů zašleme osobě, která pro danou plemennou knihu provádí označování a registraci koní. Zpravidla jde o inspektory- konzulenty, dle jednotlivých oblastí. Ale pozor, osoba pověřená označováním a evidencí se může lišit dle jednotlivých Řádů plemenných knih (ŘPK) (viz. např. starokladrubský kůň).

Označení a registrace

pálení hříbětePo domluvě (inspektor by se vám měl ozvat sám) bude stanoven termín označení a registrace hříběte způsobem, který stanovuje PK. Ať již jde o pálení, nebo nově povinné čipování, hříbě musí být označeno do osmi měsíců věku. Je třeba mít na paměti, že na tuto událost by mělo být hříbě částečně připravené. Tedy mít základní návyky, být schopno si nechat nasadit ohlávku a pak sebou nechat alespoň trochu manipulovat. V dnešní době návratu ke všem přirozenostem se může stát, že povinná registrace hříběte bude stresujícím zážitkem pro vás, hříbě i inspektora a všichni se budete vzájemně honit po pastvině. Dejte si prosím proto tu práci a své malé svěřence přichystejte, samotné pálení ani aplikace čipu většinou nejsou tak stresující jako manipulace a omezení pohybu, na které není hříbě zvyklé.

Jak jsem se již zmínila, od 1. 7. 2009 nastala změna v označování. Jde o oslavované i proklínané čipování. Tedy koně evidovaní v plemenné knize jsou označeni grafickým popisem, čipem a pokud to vyžaduje Řád plemenné knihy, tak také výžehem. Příkladem je naše nejpočetnější plemeno český teplokrevník. Hříbě bude popsáno, bude mu aplikován čip a pálení na stehno „ČT". Výjimka byla udělena plemenům ČMB, norik, slezský norik, starokladrubský kůň, lipický kůň, shagya arab a moravský teplokrevník. Tato plemena se nadále označují podle daných ŘPK, nečipují se, pokud si to majitel výslovně nevyžádá.

"Dostihová" plemena

Poněkud odlišný postup je u anglických plnokrevníků a klusáků. Zde se modrá hlášenka zasílá do 21 dnů držiteli plemenné knihy (Jockey Club nebo Česká klusácká asociace). Zpět obdrží identifikační kartu, do které si v případě A1/1 zajistí grafický popis (inspektor - konzulent), v případě klusáků zaznamená popis veterinární lékař. U A1/1 jsou dále potřeba krevní vzorky k odeslání do imunogenetické laboratoře pro ověření původu, ta pak protokol spolu s identifikační kartou zašle na PK. Chovatel jak A1/1, tak klusáků zašle žádost na PK o kontrolu totožnosti koně. Na základě této kontroly pak obdrží průkaz koně. Hříbata jsou samozřejmě očipována.

"Bezpapírová" hříbata

Dalším případem jsou hříbata bez plemenné příslušnosti. Zpravidla jde o bezpůvodové křížence z připuštění nelicentovanými hřebci a není tedy k dispozici připouštěcí lístek. Chovatel (pokud se tak dá nazvat) si musí označení hříběte zajistit u inspektora sám. Ten má pak k dispozici formulář „Hlášení o registraci koně narozeného v ČR". Další postup je stejný jako u koní v PK. Čipování je tedy povinné.

Podobný postup je i u koní, kteří mají svou PK vedenou v zahraničí. Registrují se však až po obdržení příslušných dokumentů ze zahraničí, nejdéle však do 18 měsíců stáří koně.

výžeh na stehně ČT

Doufám, že tento krátký přehled vám alespoň trochu pomůže orientovat se v povinnostech, který nám všem chovatelům koní ukládá Zákon č. 154/2000, plemenářský zákon. Další relevantní informace a mnoho dalšího vám jistě poskytnou stránky Ústřední evidence koní, kde najdete i strukturu celého systému evidence koní. Stejně tak je vhodné sledovat stránky Asociace svazů chovatelů koní, kde se často objevují právě novinky a změny v legislativě týkající se chovu koní.

Pod článkem najdete přiloženou vyhlášku 136 - označování a evidence koní.

Podobné články

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a…