Odešel Karel Trojan

Aby těch velmi smutných událostí a ztrát v chovatelském světě koní nebylo málo, dozvěděli jsme se v pondělí večer o úmrtí pana dr. Karla Trojana z Málkova u Berouna. Zemřel 13. října v hořovické nemocnici po náhlé mozkové příhodě. Je až s podivem, že tři osobnosti, chovatelé koní, zemřeli v den či den po konání Velké pardubické. Tomuto významnému překážkovému dostihu lze připisovat až zvláštní účinek – opravdoví koňaři se na tento vzrušující den plný závodní atmosféry velmi těší. Možná že v duchu žijí od jedné pardubické k druhé a organismus se zařizuje tak, že musí srdce bít až k tomuto dostihovému svátku. Pouze tak si snad lze vysvětlit tu souhru okolností kolem VP a náhlých odchodů z tohoto světa...

 

Pana Karla Trojana znaly tisíce příznivců chovatelů pony. On byl tím motorem chovu poníků s původy, s výkonnostními zkouškami a ježděním na patřičné úrovni. Ač začínal jako učitel, velmi záhy se dal na vojenskou dráhu a sloužil u významného dragounského pluku v Klatovech. Dlouhá léta pak pracoval v Praze na Bulovce na výzkumu rakoviny.

Na romantickou samotu vedle Málkova u Berouna se přestěhoval v roce 1970. Díky jeho iniciativě a oslovení tehdejšího předsedy JZD Horymír Neumětely Václava Míky vznikl v roce 1975 v Bezdědicích jezdecký klub. V něm vyrostlo mnoho jezdců a příznivců koní.

Na Málkov za dr. Trojanem se sjíždělo velké množství odborníků i lidí, kterým byli koně sympatičtí. Díky jemu se tak o koně začali zajímat lidé, kteří k nim sice inklinovali, ale neměli možnost je blíže poznat. Stovky dětí na jeho farmě okusily ten nádherný pocit prvního usednutí na koňský hřbet. U dr. Trojana a jeho vzácné paní Zdeny (která zemřela před třemi lety) se scházeli také lidé z umělecké branže. On sám uměl krásně malovat a rád psával odborné články a knihy a to nejen o koních, ale také o kočkách, psech či ptactvu.

V druhé polovině 70. let získal pro svůj chov holandského plemenného hřebce welshského pony Hanprindta Thomase, který byl později zakoupen do SPP Kladruby n. L. a pokračoval v dráze plemeníka pod jménem Tomáš. K dalším jeho úspěšným plemeníkům patřili – welshové Rock Grey Sean, Golf, Schoenbrunn Tyke, Brok či Brit a shetlandi Radža a Moritzek.

On sám se velmi často zúčastňoval ve výběrových komisích hodnocení poníků hlavně v Německu a Rakousku, radil mnoha chovatelům doma i v zahraničí a vychoval řadu odborníků – jezdců, chovatelů či veterinářů.

Kvalita jeho koní byla vynikající a také svezení na nich sklízelo mnoho poklon. Zde alespoň jedna za všechny od výborného sedláře pana Karla Roubala: „Nasedal jsem na malého koně, ale jel jsem na velkém koni.“

Zájem o koně se dostal i do genů jeho dvou synů. Zdeněk Trojan se stal významným kameramanem  a jeho nejoblíbenější byly vždy přenosy z dostihů a akcí spojených s koňmi. Druhý syn Karel se zamiloval do koní pod kapotou a stal se z něho úspěšný automobilový závodník. Jeho dcera Katka však koním zcela propadla a již odmalička se věnovala jízdě na koni, sportovnímu ježdění a později pomáhala vést dědečkovu farmu. Největší radostí podzimu života Karla Trojana bylo určitě narození jeho pravnuček - bratrovi Katky Karlovi se narodila Anežka a Katce Karolínka – maminka jí nemohla vybrat případnější jméno.

Dr. Karel Trojan nás opustil v požehnaném věku 92 let, v době, kdy stihl opratě svých koní předat mladším generacím. Za jeho péči, předání zkušeností i životní rady mu jsou všichni jeho přátelé i „žáci“ velmi vděční. Ale ještě tady s námi mohl být… bez něho nám bude všem moc smutno.

 

Lenka Gotthardová

Podobné články

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…

Chov koní Kinských přinesl pět vítězů Velké pardubické a mnoho věhlasných steeplerů. Tito jedineční koně tvoří nedílnou součást historie čs. chovu a…