Objevování hannoverského teplokrevníka III.

8. 11. 2017 07:00

Obrázky: 19

Autor: The Horse Magazine Foto: THM - Roz Neave a archiv Rubrika: Chov koní Zdroj: The Horse Magazine Překladatel: Eva Holubcová, Katka Lipinská Počet přečtení: 923 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Ač je toto chovatelské putování přes 20 let staré, má i dnes svou hodnotu. V článku jsou totiž zmínění plemeníci, které s velkou pravděpodobností najdete v původech svých koní. A jako bonus spousta skvělých fotografií, které potěší oko každého chovatele. Dnes tedy poslední ze série, s Chrisem Hectorem zavítáme na chovatelské přehlídky, licentaci hřebců a na četné stanice hřebců.

Článek vyšel v The Horse Magazine v březnu 2017.

Chovatelské přehlídky

 První věc, kterou musíme zdůraznit, hannoverské chovatelské přehlídky nejsou úplně to samé, na co jste zvyklí z domova. Každá přehlídka má stejný průběh. Třídy jsou pro dvouleté, tříleté (kde se udílí státní prémie), čtyřleté, pětileté, dále pro ty nejlepší z přehlídky a nakonec rodinné třídy. Tam jsou někdy tři sestry, jindy matka se dvěma dcerami, nebo bába, matka a dcera. Prostě různě.

Každý kůň je předváděn individuálně (v postoji před posudkovou komisí a v klusu), přestože je třeba až čtyřicet koní ve třídě! Koně jsou shromážděni na místě všichni najednou, pokud je jich však v jedné třídě mnoho, tak jsou rozděleni do dvou skupin. V kroku se ale zase uspořádají podle čísel, od nejmenšího k největšímu, aby byla zajištěna přehlednost pro diváky.

Na většině přehlídek nejsou stužky uděleny, ale později jsou vydány certifikáty. Porotci mohou udělit certifikáty Ia, nebo 1 či 2 ‒ a každý kůň je kriticky zhodnocen jedním z komise. A nešetří se kritikou, zvláště pokud kůň skutečně vykazuje nějaké vady. A chovatelé ocení, když slyší kritické zhodnocení, na rozdíl u nás doma (pozn. překl.: pán je Australan, ale ono to asi bude podobné všude, jen Němci budou masochisté :-)).

 Na přehlídce, kterou jsme navštívili ráno, bylo 56 koní a okamžitě nás zaujala tmavě rezavá tříletá ryzka po Lanthan z matky po Akzent. Viděli jsme pouze pět klisen po Lanthan (pokaždé z klisen z trakénské linie Abglanz), ale všechny se nám líbily. Ta, která se nám líbila nejvíce, byla však poražena v rámci Best of the Show klisnou po jiném z významných hřebců současnosti, Bolero.

Bohužel pro hannoverské chovatele zemřel Bolero náhle, ale je tu naděje, že jeho synové budou pokračovat, mražené sperma Bolera už není k dispozici.

Pokud by vám někdo řekl, že vítězka vypadala jako mladý plnokrevník, nebyl důvod o tom pochybovat, neboť Bolero je po plnokrevném hřebci Black Sky z linie Djebel a Bolerova matka Baronesse je po plnokrevném hřebci Bleep z klisny po Athas, jehož matka byla plnokrevník a jehož otec je z jedné z nejdůležitějších starých hannoverských linií ‒ A linie ‒ která byla založena plnokrevným Adeptusem, který připouštěl do roku 1904.

Pokud byla show ve Mandelslohu venkovského rázu, odpolední Verden patří do velké ligy, a nebylo překvapivé, že mnoho klisen byl po místní superhvězdě Wenzel I ‒ a jak dobře vypadající koně to byli! V typu, elegantní a atletičtí, často kaštanové barvy s tmavými groši.

 Vítězka v kategorii dvouletých byla po Wenzel ‒ ale kategorii tříletých ovládly dcery Bolero, když tři z šesti nejlepších byly po něm. V šampionátu byly z prvních osmi čtyři po Wenzel; a vítězkou byla oslňující elegantní čtyřletá klisna z matky po plnokrevném Shogun.

Licentace hřebců

V roce 1926 trakénští chovatelé zorganizovali první výkonnostní test hřebců a dva roky poté byla založena testovací stanice v Celle. V Celle probíhaly dva typy testů, 11měsíční a stodenní test hřebců.

Po první licentaci hřebců ve věku dva a půl roku státní hřebčín obvykle kupoval dvacet hřebců, kteří přišli do stájí k dvaceti dalším hřebcům pocházejícím přímo ze státního chovu. Zhruba čtyřicet hřebců bylo tedy připravováno příštích 11 měsíců ke stodennímu testu. Hřebci, kteří patřili soukromým chovatelům, přišli do Celle v srpnu, přímo na jejich stodenní test. Skóre hřebců bylo vypočítáváno vždy v rámci dané skupiny, což způsobovalo problémy v meziročníkovém srovnávání nebo při srovnávání s jinými stanicemi. Samozřejmě, vždy tu jsou individuální rozdíly při hodnocení.

Výzkum zrealizovaný hannoverskou PK ukázal, že je zde dobrá korelace mezi finálním skóre testovaného hřebce a schopnostmi jeho potomstva a také dobrá korelace mezi jeho skóre v drezúrním indexu s drezúrním potenciálem jeho potomstva, ale téměř neexistuje korelace mezi skokovým indexem a skokovými schopnostmi hříbat (což může vysvětlit, proč současný nejúspěšnější hannoverský plemeník a otec skokových koních Grannus téměř selhal ve svém testu), ačkoliv existuje vysoká korelace mezi skóre za skákání ve volnosti a skokovým talentem jeho hříbat.

Plnokrevní hřebci přicházeli do hannoverského chovu na základě své vlastní dostihové kariéry a nebylo po nich vyžadováno se zúčastnit testu.

K tomu nám Ludwig Christmann řekl: „Bylo by hloupé chtít po dospělých hřebcích po dostihové kariéře, aby byli testováni s tříletými hřebci a riskovat tak, že bychom ztratili vliv našich nejlepších plnokrevných plemeníků, pokud bychom šli touto cestou."

Celle

V Celle jsme byli vřele uvítáni panem Manfredem Loppe, který na stanici hřebců působil 40 let a z toho 25 let jako ředitel. Je to naprosto okouzlující nadšenec, který je zaslouženě pyšný na své hřebce.

Prvním hřebcem, který nám byl prezentován, byl Buenos Aires, šampión plemeník na posledním testu dvouapůlletých hřebců. Pěkný hnědák po Bolero z klisny po Argentan, skutečná třída!

Dalším byl Wenzelův syn z klisny po Absatz, který předvedl pěkný pohyb v rytmu. No a v případě, že by se všechny traktory v ten samý den porouchaly, hřebčín má Gary Coopera (Gralsritter) ‒ hřebce ve starém původním typu. (pozn. překl.: narážka na to, že starý typ teplokrevníka byl všestranný a samozřejmě uměl i tahat a pracovat na poli).

A jaké typy hřebců preferujete?

 Lehčí typ je pochopitelně dominantní, ale my vždy budeme držet i nějaké těžšího typu jako Gary Cooper. Možná nejsou dostatečně rychlí pro mezinárodní soutěže, ale mají schopnosti a potenciál, který musíme udržet. Je důležité je pouštět na klisny s plnokrevnou krví, pak můžete dosáhnout zajímavých výsledků. Nelze je pouštět na klisny ve stejném typu, jinak dostanete slony."

Hřebci v Celle nepracují jenom v hale, zde je také cross country trať na dobré písčité půdě, a zde jsou připravováni na první část testu. Kandidáti 11měsíčního testu musí zvládnout 6000 m cross country trati, která je následována 2000 m rychlého galopu. To stodenní test spočívá v 4000 m dlouhé cross country, následované 1000 m galopem. Také se prezentují v základních chodech jak uvnitř, tak i venku ve skupině a ve volném skákání. Následně jsou hodnoceni třemi jezdci, kteří jezdí každého hřebce v týdnu před testem a pan Loppe vytváří 50% hodnocení hřebce udílením známky za temperament a charakter, a samozřejmě za potenciál v drezúře a skákání.

Po přestávce na jídlo jsme navštívili staré stáje hřebců, kde mimo sezónu stojí všech 150 státních hřebců, ale v sezóně jsou opuštěné, neboť hřebci stojí na různých stanicích. Potkali jsme se ale s doktorem Sieme, který je odpovědný za mražené sperma.

Dr. Sieme k tématu mraženého spermatu sděluje, že kritickým faktorem je znalost dané klisny veterinářem. Veškeré mražené sperma je zkontrolováno a hodnoceno před odesláním a při korektním zacházení je úspěšnost zabřeznutí 50 %, u některých hřebců až 75 %, ale veterinář musí být specialista na mražené sperma, jinak je výsledek katastrofální.

 Putování po chovatelských stanicích a plemenících

Všude, kde jsme se ukázali, jsme byli vřele uvítáni a zavaleni pohostinností ‒ víno, pivo, párečky, stoly přetékající jídlem ‒ vepřové maso, brambory v másle a galony kafe, ale nic nás nepřipravilo na přivítání od Friedricha Jahncke, viceprezidenta Hannoverského svazu chovatelů, když jsme přijeli na jeho farmu v srdci Lüneburgu.

Pan Jahncke hrdě předvádí své mladé hřebce. Ryzák je po Watzmann z klisny po Absatz a hnědák je po Don Juan z klisny po Archimedes. Ukázal nám i klisny s hříbaty, následně nás jeho manželka pozvala ke stolu na zahradě, kde bylo šampaňské, pomerančový džus, kafe a čerstvě udělané vafle od babičky.

Poté jedeme na místní chovatelskou stanici v Splietau, kde sídlí lokální komise a manažer stanice, pan Schoendube. Prezident místní chovatelské pobočky Horst Seide pronesl řeč na uvítanou, ve které se dozvídáme, že v této oblasti se vždy chovali koně na skoky a jejich hřebci byli vždy vybíráni podle skokových schopností. Dozvěděli jsme se také, že místních 30 koní bylo prezentováno pro elitní aukci a z toho 27 jich bylo po místních hřebcích a deset jich bylo vybráno!

Jejich hřebci Don Juan a Wienerwald mají dobré pozice jako otcové aukčních koní. Pan Seide vysvětluje, že v místní oblasti byla půda vždy lehčí, a proto zde byli vždy lehčí koně. Takže když se změnily chovatelské ideje směrem od těžšího typu teplokrevníka k lehčímu, oblast již měla náskok.

 Zde je pět plemeníků, všichni připouští naživo. Jeden z nich je výše zmíněný dvacetiletý bělouš Wienerwald, který působí vynikajícím dojmem. Velký, ale ne hrubý, prezentuje se v atletické kondici, která z něj udělala jednoho z nejlepších otců skokových koní v Hannoveru.

Po zhlédnutí hřebců jdeme do malé restaurace, která je u každé stanice hřebců. Stanice hřebců jsou místy, kde farmáři tráví polovinu dovolené. Když přivezou klisnu ke hřebci, nic se přece nesmí uspěchat a existuje snad lepší způsob, jak trávit čas, než s přáteli u piva a rozhovorem o koních?

Tyto chovatelské stanice jsou také centrem sociálního života oblasti a pro nás se vždy změnily v grilovací párty či barbecue. Báječná vepřová kolena, klobásy, stejky, vynikající bramborový salát... No, hodnoty cholesterolu musely být obzvláště vysoké.

Měli jsme štěstí a stůl jsme sdíleli s místním chovatelem Fritzem von Blottnitzem, který mluví bezvadně anglicky, a mohl nám tak povyprávět o místních zvycích, zvláště o hubertových jízdách.

 Na další chovatelské akci v Dannenbergu jsme pak mohli vidět vítězit Fritzovu klisnu Sinophi v kategorii pětiletých.

Odpoledne jsme navštívili ještě jinou chovatelskou akci v Hof Bungeru, v soukromé stáji Klause Bungera, který kdysi prodal koně Dynasty Cindy Ishoyové (pozn. překl. později v bronzovém týmu na OH v Soulu 1988).

Při této příležitosti jsme mohli vidět vliv jiného nově nastupujícího plemeníka Watussiho, jehož nejstarší potomstvo je teprve tříleté a také jsme ho osobně navštívili na stanici hřebců v Hanstadtu a viděli jsme, že i když jeho potomstvo jsou velmi moderně vyhlížející koně, on je spíše starší typ.

 Ve skupině prezentovaných hřebců nás skutečně nadchnul mladý hřebec Grand Seigneur, čtyřletý syn Grunewalda, který byl hodně podobný na svého dědečka z matčiny strany, plnokrevného Cardinal.

A na akci v Beedenbostelu jsme viděli klisnu, kterou Dr. Bade (vedoucí státního hřebčína) popsal jako naprosto perfektní klisnu v typu a pohybu. Delikátní ryzka s krásnou hlavou a labutím krkem, připomínající plnokrevníka, ale stále prezentující pohyb a typ, který očekáváme od hannoverského teplokrevníka.

Je po skutečné senzaci v Celle ‒ Weltmeyerovi. Mladý plemeník je po World Cup 1 z klisny po Absatz a pohyb má od svého otce, zatímco typ od otce své matky, Absatze. Co bylo zajímavé, vítězkami třídy pětiletých a šestiletých byly klisny po Absatz, odchované díky mraženému spermatu, neboť Absatz je již po smrti.

V Beedenbostelu jsme také na tamní chovné stanici viděli jednoho z nejhezčích plnokrevných hřebců, dvacetiletého syna Hard Riddena, Neuquena.
Byl do PK hannoverského teplokrevníka vpuštěn až ve věku svých 16 let, poté co stál jinde v rámci ostatních plemenných knih, kde vyprodukoval dva licentované plemeníky a úspěšné sportovní koně.

 Dalším z hřebců byl syn Bolera, který nabízí velmi slušnou budoucnost pro linii. Bogenschütze je koněm s neuvěřitelným pohybem a nebylo překvapivé, že byl druhý ve výkonnostním testu v drezúrní části.

Na další chovatelské stanici jsme viděli jinou stoupající hvězdu ‒ Western Stara. Tento obrovský kaštanový ryzák je po Wenzel a v klusu je natolik impozantní v pohybu, že předvádějící má plné ruce práce. Na navazující akci ve Wittingenu bylo tak snadné poznat dcery Western Stara díky jejich mohutnosti a chodům. (pozn. překlad.: Western Star je např. otcem Weydena, bronzového na OH v drezuře)

Na připouštěcí stanici Schillerslage jsme mohli vidět jiný chovatelský experiment podniknutý hannoverským svazem, a to limitované využití holštýnské krve. Zde byl umístěn Loredo po Lord. Protože je holštýn, měl první rok pouze limitovaný počet 50 klisen, než svaz zhodnotil jeho potomstvo (a jako holštýn musel dosáhnout v testu hřebců skóre vyšší jak 120, aby byl akceptován do Celle). V současné době je Loredo jediným holštýnským hřebcem ve státním hřebčíně.

Skončili jsme naši tour po chovatelských stanicích u pravého bratra Wenzela ‒ Wenzel II ‒ a ačkoliv je Wenzel II těžším typem koně než jeho bratr, je to úžasný kůň. Na licentaci byl šampiónem a později získal dobré hodnocení na výkonnostním testu, což rezultovalo v připouštění státem prémiovaných klisen. Nyní jeho potomstvo je pětileté a musí se prověřit ve sportu.

Při příležitosti slavnostní večeře jsme mohli manažerovi hannoverského svazu dr. Wilkinsi položit pár otázek.

 Zaměřují se chovatelé více na chov drezúrních koní než na chov parkurových koní?

Je to problém. Je snadnější prezentovat drezúrní talent v raném věku ‒ můžete ukázat, jak dobře se hýbe tříletý kůň a je těžší prezentovat talent mladého skokového koně, protože potřebují více času k dozrání. Proto velké ceny na aukcích padají většinou za drezúrní koně. Skokoví koně mohou být zaplaceni vysokými částkami, ale často se čeká, až začnou závodit, a teprve potom se kupují. Takže mnoho našich chovatelů se zaměřilo na drezúrní linie, ale my jako plemenná kniha se nechceme dostat mimo skokový sektor na trhu. Je to velký problém a přemýšlíme nad finančními dotacemi, abychom udrželi také chov parkurových koní.

Když jste viděl všechny ty klisny na přehlídce, která z nich by byla vaším šampiónem?

To je velmi těžká otázka, kterou nemohu zodpovědět, aniž bych měl ty klisny před sebou. Ale myslím si, že klisna po Weltmeyer je typ, který hledáme. Weltmeyer byl velmi úspěšný testu a později na německém šampionátu, takže v první sezóně připustil 500 klisen (pozn. překl.: jistě by byly zajímavé procentuální statiky úspěšnosti, které by chov teplokrevných koní poněkud zprůhlednily). Rozhodli jsme se, že bude stát v Celle první sezónu a dostal z toho počtu 200 státem prémiovaných klisen, takže jeho hříbata jsou v celém Dolnosasku.

Viděl jsem čtyři jeho ročníky a všichni jsou ve velmi dobrém typu. Dvouletá klisna na přehlídce v Beedenbostelu byla podle mě v nejlepším typu - kůň, kterého chceme chovat pro budoucnost.

Připojené články

10.08. 2017 07:00 Objevování hannoverského teplokrevníka
25.08. 2017 07:00 Objevování hannoverského teplokrevníka II.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: