O paravoltižním mistrovství 2018 - a kavaleristech

19. 10. 2018 06:00

Obrázky: 7

Autor: Michaela Burdová Foto: Vendula Tintěrová Rubrika: Parajezdectví Počet přečtení: 834 Počet komentářů: 2 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Rok ho dostávali na koně čtyři chlapi. Dnes je už poněkolikáté na mistrovství republiky důležitým členem týmu, který pravidelně bývá na bedně. Na koni zacvičí i sestavy, které bych fakt moc ráda viděla takhle zacvičit jezdce, které nebrzdí žádný handicap, včetně sebe. Paravoltiž s sebou nese příběhy - i návrat k tomu, co věděli staří kavaleristé. Inspirujte se!

Pořadatel mistrovství JK Fany Hostěnice měl oproti loňskému ročníku větší štěstí na počasí a areál VFU o víkendu 6.-7. října navštívilo babí léto. Došli jsme pozdravit Arda (replika koně sochy sv. Václava) a od 11 hodin se začalo s povinnými sestavami. Pro diváky není opakování stále stejných čtyřech cviků příliš atraktivní, ale rozhodčím o momentální formě cvičence leccos napoví.

Na letošním mistrovství se sešlo 42 cvičenců. Hlavním rozhodčím byl Dalibor Blažek, členy sboru rozhodčích Zuzana Školeková, Jakub Weingärtner a Martina Jansová. Po obědě už začal boj o medaile prvním kolem volných sestav a atmosféra v hale nabírala na obrátkách. Do nabitého sobotního programu se ještě vešel společenský večer, ukázky voltiže a westernového ježdění (bohužel jsme museli odjet, ale viděla jsem přípravu na voltižní ukázku s lonžérkou Petrou Cinerovou, koně Alaska a dvou cvičenek. Vidět voltiž zblízka bere dech a taky je na co se koukat, co se týče práce tak zkušené lonžérky). Od začátku bylo zjevné, že v některých kategoriích je o vítězi téměř rozhodnuto – ale ještě tu byla neděle.

Diváků, jak to u malých disciplín bývá, nebylo tolik, zato odměňovali a povzbuzovali každého cvičence potleskem. Výběr hudby je samozřejmě důležitý, protože může výkon cvičence podtrhnout, učinit ho zapamatovatelným – nebo je to nicneříkající kulisa. Vyskytly se obě varianty a určitě i tohle je cesta, jak podpořit pracně natrénované volné sestavy. U dvojic je pěkné, když má sestava určitý příběh, třeba sestavu na téma tučňáků z Madagaskaru jsme si užili. Než přejdu k tomu, jak to celé dopadlo, tak ještě jedno zamyšlení.

Para-voltižní benefity

Stejně jako většina jezdeckých disciplín, i voltiž vychází z tradic vojenských. Cviky na neosedlaném koni nebyly samoúčelné, ale cílem bylo, aby rekruti získali obratnost, pružnost, jistotu a soulad s pohybem koně. Za Ludvíka XIV., Krále slunce, se cvičilo hlavně pro potěchu dvořanského oka a představení byla více baletní. Za historií voltiže bychom se však museli vydat o více než 2 000 let zpátky i do Číny – nicméně ta modernější verze začala především v Evropě. Na Olympijských hrách v roce 1920 v Antverpách měla voltiž pod názvem "kraso-ježdění" olympijskou premiéru a derniéru v jednom a zvítězil belgický důstojník Daniel Bouckaert v konkurenci 17 vojáků. V bývalých jezdeckých oddílech u nás, ještě načichlých kavaleristickou výchovou trenérů, bylo naprosto běžné, že děti začínaly jezdit na madlech a cvičily. A paravoltiž? Disciplína uzpůsobená pro cvičence limitované určitým handicapem má stejné benefity jako za dob kavaleristů, ale jeden velký navíc, a to motivaci dále překonávat bariéry svého handicapu - bez hranic.

Jedna, dva, tři, čtyři – v duchu si cvičenci počítají dobu trvání jednoho cviku. Podle cviku propnout špičky nebo držet rovná kolena, sedět na sedacích kostech či stát a provést baletní prvek rukama. Střih a obrácený sed, lavice, most. Kozácký závěs, klek na krku, váha, holubička. Rozhodčí pečlivě monitorují každý pohyb. Nic se neodpouští, handicap pak zohlední příslušný koeficient. Necvičí se v přilbách ani v bezpečnostních vestách. Jen jde kůň na voltižním kruhu v kroku a necválá. Většina cvičenců přichází do paravoltiže z hipoterapie nebo z AVK. Nebo jim zdravotní oslabení nedovolí soutěžit ve voltiži, kde už jde o náročnou gymnastickou akrobacii v dynamice cvalu, kdy je to „něco jako surfování v oceánu. Když chytíte vlnu a ta vás vezme ke břeh, je úžasné cítit tu sílu.“ Tuhle vlnu paravoltižáci nemají. Musí balancovat v kroku, se kterým se sice nesvezou jako se cvalovou vlnou, ale je to bezpečnější a mají více nutného času na změny těžiště a cviku.

Úžasné na paravoltiži je, že na jednom koni může více handicapovaných najít radost i zdraví, něco dokázat – a pokud by cvičenec dále chtěl pokračovat např. v paradrezuře, pak paravoltiž mu dobře připraví tělo. Protože pružnost, obratnost, jistotu a soulad s pohybem koně bude potřebovat stejně jako kdysi kavaleristé.

A jak letošní mistrák dopadl?

Kategorie MHŽ

V této kategorii je tradičně největší účast. Cvičenky nejsou obvykle limitované i handicapem tělesným a cviky jsou náročnější. Letos se sešlo 10 účastnic. Zatímco v povinných sestavách žádná z nich nedosáhla v průměrné známce 7bodové hranice, ve volných sestavách už se daly do boje. Výkony byly celkem vyrovnané, ve výsledné známce však nepřesáhly 7 bodů. Nejlepší byla Hana Šimečková z TJJ Lucky Drásov (6,90), o 14 setin níže a se stříbrnou medailí skončila Petra Maláková z TJ Orion Praha a bronz vybojovala Eliška Vrbková z JK Fany Hostěnice.

Kategorie MHM

Tak nějak se dá říct Štěpán Švarc a ti druzí … tři – ale kromě ostříleného a precizního Švarce tu byla vyrovnaná konkurence a divácky atraktivní výkony. Zlato bral Štěpán Švarc z TJ Orion Praha (7,32), stříbro Petera Pollaka putovalo do Epony Brno a bronz opět do Orinu Praha zásluhou taktéž zkušeného závodníka Josefa Kočího, kterému zdatně konkuroval jen o 7 setin horší Jan Novák z JK Briliant Petrovice.

Kategorie LH

V této kategorii se o medaile utkaly 4 dívky, ale jen jedna překročila ve výsledné známce 7bodovou hranici a získala zlatou medaili – Eliška Čejková z Počin Praha (7,11). Čistým výkonem si zajistila stříbro Lenka Rychtecká ze Sdružení AMBRA a na bronz dosáhla sympatickým výkonem Vanessa Forgačová z JK Fany Hostěnice. I v této kategorii byly 4 účastnice, 4. místo pro Počin vyrovnaným výkonem získala Tereza Klocová.

Kategorie TH1

6 účastnic, favoritkou soutěže byla Veronika Písaříková z Orionu a své roli dostála s přehledem. Zvítězila s výslednou známkou 7,41. Anna Lubalová z Epony Brno také atakovala 7bodovou hranici a získala stříbro, rovných 7 zajistilo bronz Daniele Wiederové z Počinu Praha.

Kategorie TH2

V kategorii s nejtěžším postižením se sešli tři dívky a jeden muž. Pavla Tetaurová přidala Orionu svým výkonem další zlato a Emma Gräfová stříbro. Anna Marie Koudelková z TJ Briliant o jednu desetinu pozadu za Gräfovou sáhla po bronzu a jen jedna setina dělila od medaile Michala Jančíka z Epony Brno.

Mimochodem, právě Míša Jančík je ten, o kterém se zmiňuji v úvodu. Rozhodně neměl lehké začátky. K paravoltiži přišel přes hipoterapii, na kterou docházel jako malý. Když začínal, byl problém ho dostat na koně – jednak je to kus chlapa, ale i kvůli tělesnému handicapu. Koně má rád, rád se o ně i stará, čistí je. Cvičí celoročně 2x týdně na koni nebo v tělocvičně – a je to vidět. Ptala jsem se, jestli se nebojí pádu – ale nějak ho ta otázka skoro udivila. Nemá strach – a během posledních třech let dokázal úžasný pokrok.

Kategorie ZO

V kategorii ZO (zdravotní oslabení) jsou vidět atraktivní výkony a mohla by být inspirací pro ty, kteří jsou limitovaní kvůli nějakému zdravotnímu problému pro gymnasticky náročné cviky voltiže, ale v paravoltiži by se mohli uplatnit. Letos se v mistrovské soutěži ZO sešlo 9 dívek ze 7 klubů. Zvítězila Veronika Marečková z Počin Praha, která dosáhla na výslednou známku 8,02. Stříbrnou medaili si z Brna odvezla Vendula Klíčníková z TJ Lucky Drásov (7,88) a bronz Tereza Chmelařová z Počinu (7,814) – jen o dvě setiny před Klárou Michlovou z Epony Brno.

Dvojice

5 dvojic z 5 klubů slibovalo napínavý souboj, i když horkým favoritem a obhájcem medaile byli Štěpán Švarc a Veronika Písaříková z Orionu Praha. Nenechali nikoho na pochybách, že by za rok usnuli na vavřínech, jejich sestava byla opravdu nápaditá a precizní (8,63), Elvis Presley byl dobrá volba - a získali zlato. Vyrovnaným soupeřem jim byli stříbrní Petra Mikuláštíková a Michal Obst z Epony, tradičně velmi hezkou sestavu předvedli Vendula Klíčníková a Klára Kotolová z TJJ Lucky Drásov (7,83) – v roli tučňáka a žirafy z Madagaskaru získaly bronz.

Svěží vítr do soutěží dvojic vnesli také Petra Vlasáková a Sebastian Lodin. Sice nedosáhli na medailové pozice, ale jejich výkon byl sympatický, s příslibem růstu výkonnosti. Vítězům roste silný soupeř.

Skupiny

4 skupiny, 4 kluby – zvítězila skupina z Epony (Anna Rotscheinová, Peter Pollak, Anna Lubalová, Vanessa Forgačová) před TJ Orion (Pavla Tetaurová, Petra Maláková, Emma Gräfová, Josef Kočí), třetí příčku obsadili cvičenci z Počinu (Eliška Čejková, Tereza Chmelařová, Veronika Marečková) a na JK Fany Hostěnice (Martina Trusková, Klára Michlová, Zuzana Filoušová, Eliška Vrbková) zbylo, jen s minimální ztrátou, 4. místo.

Přátelská soutěž-barel

Nejprve se každý den cvičilo na barelu v přátelské soutěži. Do této soutěže nebylo nutné se kvalifikovat jako do mistrovských a byla to opět skvělá příležitost pro nováčky, aby si osahali atmosféru velkých závodů, je vhodná i pro děti, které možná jednou paravoltiž opustí a budou soutěžit ve voltiži. Do kruhu nabíhala skupinka 5 dětí a nejvíce se k 7 bodům výsledné známky přiblížila Tereza Píšová z JK Briliant Petrovice (6,98), na druhém místě se ztrátou desetiny skončila Eliška Rychtecká ze Sdružení AMBRA a ze třetího místa se radovala Bernadeta Klišová z TJ Orion Praha. Nováčkem soutěže a vůbec paravoltiže byla Boženka Habartová na 4. místě a 5. místo obsadila Anežka Hečková z Orionu.

Překvapení na konec

To jsme nečekali – prezidentské fanfáry, a do haly vjíždí prezident Tomáš Garyk Masaryk. Zakončení bylo krásné, bouřlivé i důstojné. Nechybělo ani dekorování a poděkování 6 koním – Besina (Epona Brno), Kenya (JK Fany Hostěnice), Alaska (TJ Lucky Drásov), Sibal (JK Počin Počin), Lugano (TJ Orion Praha) a Merlina.

Fotogalerie: 

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Eva Holubcová

    článek

    21:06 - 20. 10. 2018

    Míšo, pěkný článek, početla jsem si :) Chápu, že to třeba tolik lidí nezaujme, ale čtivé to rozhodně je.

  • 2. gamblerka

    článek

    23:03 - 21. 10. 2018

    Díky, jsem ráda za prostor, který tady paravoltiž každoročně má:)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: