Novinka ve vzdělání pro milovníky „těžké páry“

27. 1. 2005 Jindřiška Svobodová Autor fotek: Helena Görnerová

Lanškrounská škola otevírá nové možnosti SZeŠ a SOŠ Lanškroun rozšiřuje výuku chovu koní o speciální část „Chov chladnokrevných koní“. Téma, považované za minulost, dostává od letošního září prostor ve škole, která progresivně uvažuje do budoucna a vidí souvislosti v mnoha oborech. O důvodech, které vedly k těmto změnám, hovoří ing. Jiří Hřebíček, vedoucí učitel praxe.

Vídám vás často na prezentacích školy při různých příležitostech a při soutěžích chladnokrevných koní jste působil jako ředitel závodu. Zároveň působíte jako "styčný důstojník" zemědělské školy v kontaktu s Cechem profesních kočích "Orlicko". Jaké jsou zde souvislosti?

Vyrostl jsem na vesnici a můj děda s potahem pracoval. I později jsem navštěvoval chovatele chladnokrevných koní - je nás dost,kterým učarovala mohutnost a krása, na první pohled mylně zařazených flegmatiků. Přesto mám vztah i k ostatním plemenům.Proto jsem byl i u zrodu studijního směru, který má letos desáté výročí.

Lanškrounská škola nabídla jako první vedle středoškolského vzdělání s maturitou ještě vzdělávání v sedle, kdy nám u zrodu tohoto zaměření hodně pomohla Česká jezdecká federace jako nejvyšší sportovní instituce. Naše škola měla od prvopočátku výchovný cíl vzdělávat zájemce o směr "Chov koní a jezdectví" tak, aby zhodnotili koně jako chovatelský produkt. Zájemci o jezdecký sport se mohou vyžít v sedle a získat, podle úrovně znalostí a hlavně dovedností, "licenci jezdce", tj. oprávnění samostatně provozovat jízdu na koni. Současně k tomuto vzdělání patří všestranné využití těchto krásných zvířat bez ohledu na plemennou příslušnost. Má zde místo i chladnokrevný kůň, který pomohl lidem jako nepostradatelný pomocník dosáhnout toho, co dnes lidstvo využívá.

Pokud se chceme vracet k přírodě a řešit otázky venkovského regionu, včetně jeho údržby, je nutné patřičně vzdělávat i budoucí obyvatele těchto lokalit. Zde má svoje nezastupitelné místo i chladnokrevný kůň, stejně jako v minulosti využívaný převážně pro tažnou sílu. Kočí vždy patřil k těm,kterého si všichni vážili a potah byl jeho chloubou. Vedle chovů koní, sloužících pro zájmovou činnost a relaxaci, nacházejí naši studenti uplatnění při přibližování dřeva a při různých pracích s potahem. Je naší povinností přiblížit zájemcům o profesi kočí specifické české dovednosti a znalosti. Na naší škole by měl vyrůst chovatel, který vrátí do venkovského regionu koně spolehlivého a ochotného pracovat.

Od kdy bude mít škola tuto činnost zařazenu do výukových osnov?

Od nového školního roku 2005-2006 chceme pro dobrovolné zájemce upravit stávající výukové programy, hlavně v praktickém ježdění, kde vedle základů jezdectví v nižších ročnících chceme posílit od druhého ročníku počet hodin ve prospěch nácviku činností s těžkým potahem. Již nyní se naši studenti učí základům činností v zápřeži.

Počítáte i s vybavením ve prospěch tohoto rozšíření výuky a s pořízením živé "pomůcky"?

Pan ředitel přislíbil zakoupení jednoho chladnokrevného koně a počítáme se sponzorskou výpomocí Cechu profesních kočí "Orlicko", kde máme příslib zapůjčení ještě druhého koně do páru. Na naší škole pracuje kolega, který vyučuje tematický celek, týkající se zapřahání a práce s potahem. Již od února 2005 je v zájmovém kroužku umožněno stávajícím studentům zdokonalit se v tomto oboru.

Jakým způsobem budete realizovat praxi?

Studenti absolvují praxi přímo v terénu, u chovatelů, provozujících živnost kočího. Pro začátek nám přislíbil pomoc již zmíněný Cech, zajišťující i zázemí v ubytování a stravování. K praktickému výcviku je možné využít třech týdnů odborné praxe ve třetím ročníku a po domluvě i prázdninové praxe mezi druhým a třetím ročníkem.

Dá se říci, že zde je možnost vzdělání a chovatelského uplatnění i pro ty středoškoláky, kteří mají zájem se profesionálně zabývat chovem koní a nemají třeba fyzické předpoklady pro jezdectví, nebo dostatek odvahy?

Nejedná se o fyzické předpoklady a odvahu, tu musí mít spolu s odříkáním a láskou ke koním všichni. Prostě ne každý se chce stát vrcholovým sportovcem. Někteří naši studenti žijí v regionech, kde útlum zemědělské výroby dává prostor pro práci v lesním hospodářství, údržbě krajiny, rekreaci nebo pro příjem z turismu.

Všude je mnoho povídání o programech na výrobu obnovitelné energie. Za přispění společnosti mohou, při vhodných dotačních podporách, i chladnokrevní koně psát dějiny a připravovat budoucnost.

Další fotografie:


 

Podobné články
Správní budova Národního hřebčína v Kildare utopená v zeleni a květinách

Touha lidí po vzdělání je základ pokroku a profesionality. Kdo se rád učí, obohacuje nejenom sebe, ale i své okolí.

Prohlídky národní kulturní památky Zemský hřebčinec Písek jsou v plném proudu. Přijďte i vy nahlédnout do zákulisí píseckého hřebčince!