Nové poznatky o kryokonzervaci spermatu hřebců

14. 07. 2020 06:00

Obrázky: 6

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, Wikipedia Rubrika: Chov koní Počet přečtení: 423 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Nejeden majitel plemenného hřebce uvažuje o kryokonzervaci spermatu. Jaké faktory ovlivňují oplozovací schopnost spermií po jejich rozmražení? Je v této oblasti reprodukce koní něco nového? Ano. Zajímavá data přináší výzkum, který se uskutečnil na Univerzitě veterinárního lékařství ve Vídni.

Faktory, které mohou ovlivnit kvalitu spermatu

Úspěšnost zabřezávání klisen po zapuštění nebo po inseminaci je okolo okolo 50 %. Přičemž toto procento má dlouhodobě klesající tendenci, a to navzdory technologickým inovacím využívaným v oblasti reprodukce. Jednou z příčin těchto nepříznivých výsledků může být i kvalita spermatu hřebců, zejména pokud vezmeme v úvahu, že mezi kvalitou spermatu jednotlivých hřebců jsou značné individuální rozdíly.

Kvalitu spermatu ovlivňuje velké množství vnitřních a vnějších faktorů. Pokud má být sperma použito pro umělou inseminaci, je vždy nutné zohlednit některé parametry, které určují životnost spermatu a zachování jeho oplozovací schopnosti. Jedná se kupříkladu o celkový objem, celkový počet spermií, počet spermií na mililitr, celkový počet progresivně pohyblivých spermií a celkový počet morfologicky normálních spermií.

U hřebců také existují významné individuální rozdíly v mrazitelnosti ejakulátu s ohledem na oplozovací schopnost spermií po rozmrazení. Je prokázán vliv individuálního složení semenné plazmy na mrazitelnost spermií a vyšší frekvence porušení akrozómu (útvar v přední části hlavičky spermie, obsahující enzym akrosin, štěpící bílkoviny; uplatňuje se při pronikání spermie do vajíčka) u mraženého spermatu hřebců s nižší oplozovací schopností po rozmražení.

Nejnovější výzkumy, které se uskutečnily na Univerzitě veterinárního lékařství ve Vídni, odhalily i další faktory, které do tohoto procesu mohou přistoupit. Zdá se totiž, že vliv na kvalitu rozmrazených ejakulátů má i příslušnost hřebce ke konkrétnímu plemeni a jeho věk.

Profesor Jörg Aurich a jeho kolegové na Univerzitě veterinárního lékařství ve Vídni podrobili testu kvality spermatu 1 012 zmrazených a rozmrazených ejakulátů, které pocházely od 134 hřebců pěti různých plemen. Ze získaných údajů bylo vypočteno procento ejakulátů, které bylo možné po rozmrazení použít pro umělou inseminaci a také počet inseminačních dávek na ejakulát.

Motilita spermií

Výzkum doložil, že významným faktorem ovlivňujícím procento ejakulátů, které lze po rozmražení využít k umělé inseminaci, je motilita (pohyblivost) spermií před kryokonzervací. Přičemž za přijatelný byl v rámci tohoto výzkumu považován takový ejakulát, u něhož bylo po rozmrazení progresivně pohyblivých 35 % nebo více procent spermií.

Toto zjištění ale jen dokládá již známá fakta. Standardní aktivita spermií v čerstvém ejakulátu hřebců kolísá v rozmezí od 60 do 80 % a progresivní pohyb spermií je významný ukazatel pro odhad fertilizační kvality semene. Přímočarý progresivní pohyb spermií je znakem jejich funkční plnohodnosti a vyjadřuje se v procentech. Požadavek na 35 % a vyšší progresivní pohyblivost spermií po rozmrazení je tedy legitimní a zdá se, že kryokonzervovat by se mělo jen takové sperma, které má v čerstvém stavu vysokou motilitu spermií.

Z dat, která nabídl výzkum, ale vyplynulo i to, že ne každý ejakulát, který v čerstvém stavu vykazuje dobrou kvalitu spermatu, lze úspěšně využít pro kryokonzervaci. Data totiž doložila, že dobrá pohyblivost spermií v čerstvém spermatu ne vždy koreluje s podobnou kvalitou spermatu po jeho rozmrazení. To znamená: Přestože někteří hřebci mají přijatelnou kvalitu čerstvého spermatu, mohou být špatně mrazitelní, tedy nevhodní ke kryokonzervaci. Tato vlastnost se prokázala u 20 % hřebců zavedených do tohoto (a předchozích) výzkumu. Což je poměrně vysoké číslo.

Věk hřebce

Již dříve byl dokumentován pokles kvality spermatu se zvyšujícím se věkem hřebce. Co nového ale tento výzkum naznačil, je skutečnost, že věk hřebce ovlivňuje i kvalitu rozmraženého ejakulátu. U hřebců starších devíti let se procento přijatelných ejakulátů snížilo. Procento zmrazených a rozmrazených ejakulátů přijatelných pro AI bylo vyšší než celkový průměr u hřebců ve věku 5 až 9 let a nižší než průměr u hřebců ve věku 10 až 14 let. Počet inseminačních dávek na ejakulát byl nejnižší u hřebců ve věku 10 až 14 let. Výzkum tedy doložil, že s věkem hřebce se zvyšuje riziko, že ejakulát nesplní standardy kvality kryokonzervace. U hřebců vysoké chovné hodnoty by se tedy kryokonzervace spermatu měla provádět v mladším věku a ne až poté, co hřebci ukončí sportovní kariéru.

Plemenná příslušnost

Velmi zajímavý je i další fakt, který z daného výzkumu vyplývá. Zdá se, že některá plemena lze kryokonzervovat lépe než jiná. Plemenná příslušnost se může projevit rozdíly v metabolismu lipidů, lipidových vzorcích spermatické membrány a ta ve složení semenné plazmy. Proto se tato studie zaměřila na zhodnocení kvality ejakulátu hřebců příslušejících k různým plemenům. Do této konkrétní studie byli zavedeni hřebci teplokrevní, arabští, lipičtí, hřebci plemene quarter horse a hřebci plemene islandský kůň.

Objem ejakulátu byl nejvyšší u hřebců plemene lipický kůň a nejnižší u hřebců plemene quarter horse, zatímco koncentrace spermií byla nejnižší u quarter horse a nejvyšší u arabůCelkový počet spermií byl nejvyšší u hřebců teplokrevných a nejnižší u hřebců plemene quarter horse. Celková a progresivní pohyblivost a ani integrita membrány před zmrazením se u plemen významně nelišily. Procento rozmražených ejakulátů klasifikovaných jako přijatelné pro umělou inseminaci bylo pod průměrem u všech hřebců plemene quater horse a u islandských koní a nadprůměrné u hřebců arabských. Více inseminačních dávek bylo získáno od hřebců teplokrevných, arabů a lipicánů než od hřebců plemene quarter horse a od islandských hřebců. Analýza dat tedy ukazuje rozdíly v procentech přijatelných kryokonzervovaných ejakulátů mezi plemeny koní.

Někdo by mohl namítnout, že výsledky mohla ovlivnit výživa a kondice jednotlivých hřebců. To ale studie zohlednila. V této studii byly eliminovány rozdíly v managementu – hřebci, u nichž byl prováděn odběr spermatu, byli chováni za stejných podmínek a krmeni stejnou stravou a ke kryokonzervaci byli vybráni výhradně hodnotní hřebci, u nichž lze předpokládat, že i ve svém domácím prostředí byli dobře a přiměřeně krmeni.

Přestože počet koní zařazených do studie byl relativně malý, jsou závěry založeny na dostatečném počtu zvířat a ejakulátů. Zdá se tedy, že rozdíly v procentech přijatelných kryokonzervovaných ejakulátů u jednotlivých plemen koní skutečně mají i genetický základ.

Závěr...

Mezi kvalitou spermatu jsou značné individuální rozdíly. Celkový počet spermií je nejdůležitější proměnnou, která ovlivňuje kvalitu a určuje počet dávek, které lze získat ze zmraženého ejakulátu, význam mají ale i další faktory, kupříkladu motilita. Hřebci s dobrou kvalitou spermatu ihned po odběru poskytují průměrně vhodnější sperma pro kryokonzervaci než hřebci s již sníženou kvalitou čerstvého spermatu. Vliv na kvalitu spermatu po rozmražení má i věk a plemenná příslušnost. 

Umělá inseminace má v chovu vysoké uplatnění a zájem o ni bude mít pravděpodobně vzrůstající tendenci. Vliv na úspěch reprodukce nemá jen kvalita spermatu hřebce, ale i faktory, které přímo působí na odebrané sperma – metoda konzervace, způsob ředění... Výzkum v této oblasti postupuje mílovými kroky vpřed. Lze tedy doufat, že neuspokojivá 50% úspěšnost zabřezávání klisen po zapuštění nebo po inseminaci bude brzy prachem zavátá minulost.

Pokud máte zájem prostudovat danou studii detailněji, naleznete její plné znění v anglickém jazyce zde.

Použité zdroje:

  • Animals 2020,10(6), 1033; "Efficiency of Semen Cryopreservation in Stallions" , Jörg Aurich, Juliane Kuhl, Alexander Tichy and Christine Aurich.
  • Dušek, J. a kol., (2011): Chov koní. Nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha, s 398. ISBN 978-80-209-0388-4.
  • Reece, W. O. (2011): Fyziologie a funkční anatomie domácích zvířat. 1. české vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-3282-4.
  • Věžník, Z. a kol., (2000): Hodnocení semene pro asistovanou reprodukci a výběr plemeníků. Brno: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, s 141.

Připojené obrázky

Připojené články

19.02. 2020 06:00 Tajemný hlavní histokompatibilní komplex a reprodukce

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: