Nikdy to nevzdávat

31. 12. 2015 10:00, Aktualizováno 7. 01. 2016 14:34

Obrázky: 7

Autor: Eva Holubcová Foto: © Karel Němec, archiv racingpostu Rubrika: Různé Počet přečtení: 2962 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Stát se může skutečně všechno, pokud to nevzdáte předem. Jízdou roku se určitě stalo vítězství Thomase Garnera na koni Mr Pamperito poté, co absolvoval většinu překážek bez třmenů a s otočeným sedlem. Nejen to může být pro nás inspirující. Nic není nemožné!

Platí jenom jedno. Dostih je vyhraný až v cíli. Do té doby se může odehrát všelicos, možné i nemožné. Zásah nebes i pekla, zvraty štěstěny i nečekané zásahy osudu. Nic racionálního ani logického v tom nelze hledat, ba naopak. Zkrátka řečeno, dokud kůň a jeho jezdec neminou cílový sloupek, není jistého vůbec nic. A právě v tom spočívá nádherná nejistota turfu.

Mr Pamperito a T. GarnerJízda roku 2015: bez sedla a třmenů

Obdivuhodný jezdecký výkon bez ohledu na disciplínu předvedl 24letý žokej Thomas Garner na koni Mr Pamperito, když vyhrál Veľkou starohájskou steeplechase v heroickém boji poté, co absolvoval přes tři kilometry na překážkách bez třmenů a s posunutým sedlem.

K tomu došlo, když jeho kůň udělal na skoku velkou chybu a v důsledku toho se mu posunulo sedlo. Nejenže to jezdec useděl, ale pokračoval dále v dostihu, viz video (modrý dres, kůň č. 5).

Každý, kdo jezdí na koni, si umí představit, jak náročné to v dostihové rychlosti muselo být. To samo o sobě bylo zázrak, ale dvojice dostih i vyhrála! Sympatický jezdec v pozdějším rozhovoru prohlásil, že ještě dlouho poté chodil jako John Wayne a měl pisklavý hlas, nicméně že je na úspěch velmi hrdý, a poděkoval koni, že ho podržel. Podařilo se mu velmi originálním způsobem vstoupit do širokého povědomí dostihové veřejnosti u nás a nedlouho poté byl posazen do sedla Sokola ve Velké pardubické. Dvojice sice neuspěla, ale odvážného jezdce zde jistě ještě mnohokrát uvidíme :)

Netradiční vítězství vyvolalo velký ohlas i v zahraničí a fotografii s článkem uveřejnil i renomovaný Racing Post, a tak se slovenský turf dostal na chvíli poněkud neplánovaně na výsluní zájmu.

Mr Pamperito a Thomas Garner

Smůla, pády, stíny a nečekané zvraty osudu

Devon LochUž to tak bývá, že něčí smůla přinese štěstí někomu jinému. Většinou se ale stává, že ačkoliv v listině vítězů je pak zapsán ten šťastný, vzpomínáno je na smůlovatého koně. Velká národní roku 1956 je přesně tímto příkladem. Dvojice Dick Francis (ano, ten slavný autor detektivek z dostihového prostředí) a kůň britské královny jménem Devon Loch překonala všechny nástrahy nejpopulárnějšího překážkového dostihu na světě, aby se kůň ve vítězící pozici nečekaně zhroutil doslova pár metrů před cílovým sloupkem. Sice hned poté vyskočil zcela v pořádku na nohy, ale už bylo pozdě, kolem něj přeběhl pozdější vítěz ESB, kterému vítězství takto spadlo doslova do klína.

FoinavonVelká národní byla ve své bohaté historii svědkem mnoha deus ex machina, ale asi největším bylo hromadné vybočení a popadání pole před překážkou č. 23, čehož využil outsider 100:1 jménem Foinavon, který cválal se zpožděním za polem a podařilo se mu nastalé skrumáži vyhnout. Tak získal rozhodující náskok, který už nikdo nedohnal.

I naše největší dostihy jako Derby a Velká pardubická mají mnoho osudových zvratů. V našem derby by se epický moment nemusel hledat dlouho, stačilo by zabrousit do roku 1974, kdy v zatáčce upadl horký favorit Lakmus (a mimo něj i další), který jinak předtím i poté vyhrával co se dalo a „modrá stuha turfu" tak připadla Elitě. O rok později došlo ve Velké pardubické k jinému zásahu osudu, když již vítězící dvojici Flanga s Františkem Grasslem za poslední překážkou srazil volně pobíhající kůň a cesta se tak „uvolnila" pro vynikajícího Mora, jednoho z nejlepších koní historie VP.

DayjurDostih lze určitě prohrát mnoha způsoby, ale excelentní sprinter Dayjur bojující o milión dolarů v Breeder´s Cup Sprint portfolio rozšířil bezprecedentním způsobem. V rozhodujícím okamžiku skočil „virtuální překážku", což byl stín vrhaný přes dráhu, a ztratil tak rozhodující centimetry na klisnu Safely Kept.

Stíny skákající koně nejsou zase tak vzácným případem, ale ne vždy se povede ztrátu pak dohnat. Klisna Kate Is A Ten to ale dokázala a dostih i přes kritický moment vyhrála.

Outsideři

Slavná nejistota turfu je pěkná potvora a štěstěna si občas sedne doslova na takového koně, u kterého všichni i potom prohlašují, že by si na něj nevsadili ani penny. Někdy je outsider jenom podceněným koněm a v dalších startech ukáže, že vítězství nebyla náhoda, někdy už ale neukáže nic - prostě se jen u koně v daný den sešlo vše potřebné. To k turfu neodmyslitelně patří a jeden z nejhezčích příběhů určitě přinesl Mine that Bird a jeho vítězství v kurzu 50:1 (viz článek „Nemožné vítězství"), Knápkův Simon ve Velké pardubické nebo Bellerovo šokující vítězství v Derby, a mohli bychom takto pokračovat donekonečna.

Knockara BeauV Anglii se postaral doslova o národní šok náš nejlepší překážkový jezdec Jan Faltejsek. Na outsideru Knockara Beau v kurzu 66:1 porazil legendárního Big Buckse, když využil nečekaného selhání horoucího favorita. Zkrátka, co vítězství, to často velmi půvabný příběh.

Dlouhou dobu bylo ve Velké Chuchli velkou záhadou vítězství jisté klisny Ady T v období před druhou světovou válkou, která předtím ani poté nikdy nebyla schopná výsledek zopakovat. Klisna tehdy vyhrála v husté mlze poslední dostih sezóny po opakovaném startu a až dlouho poté se její jezdec na velký nátlak přiznal, že se nestihli vrátit včas na start a dostih byl tak odstartován bez klisny, která se v té době nacházela několik stovek metrů před polem. Co měl jiného jezdec zapomenuté klisny dělat, aby nebyl v „bílé tmě" smeten na něj se valícím polem? No uhánět před nimi do cíle... taková věc by se samozřejmě dneska stát nemohla, dostih by byl anulován a došlo by k opakování, jedná se jen o starodávnou perličku z doby první republiky.

Ale abych to uzavřela, dostih můžete vyhrát, i když sedíte na obskurním koni v kurzu 999:1 v obskurním dostihu. Legendární žokej AP McCoy a jeho partner Family Business přepsali historii sázek dne 23. února 2002, když jako jediní doběhli do cíle. Na dostih samotný je lepší zapomenout, stal se těžkou parodií - viz video (ryzák s jezdcem v zeleném dresu), ale vítězové zapomenuti nebudou :-) Jak prohlásil AP McCoy po dostihu, kůň se sám rozhodl, že chce zvítězit.

Zkrátka - nic není nemožné, pokud se to předem nevzdá! :-)

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. vattunka

    Jediný doběhl-vítěz

    15:15 - 31. 12. 2015

    Ano taky mám takový příběh,sice nešlo o klasické dostihy,ale o vytrvalostní dostih,tenkrát jsem jela na fjordském hřebci Felskin HVB jeho první závod na 40km a protože to bylo jeho "první" a nevěděla jsem jak se bude chovat mezi kobylama, tak jsem všechny pustila a odstartovala poslední a sama,jaké bylo překvapení když mi řekli,že do druhého kola startuju sama,že byli všichni!!! diskvalifikování a já jediná prošla a jela si tak pro víztězství,jó to se tak někdy stane,ale bylo to fakt dobrý:-)))

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 9.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: