Nekonvenční léčba X - masáže koní

20. 12. 2006 Tomáš Sychra Autor fotek: archiv autora

Každý sportovní, ale i psychický výkon vede v organizmu ke vzniku řady odpadních látek, které je nezbytné při regeneraci po takovém výkonu z těla odstranit. Jednou z cest, jak napomoci regeneraci našeho koňského kamaráda, je kromě dostatku přirozeného pohybu také masáž - dříve přirozená součást života. Jaké jsou její druhy a cíle? Povíme si v dnešním díle seriálu o nekonvenční léčbě koní.

Moc dobře si pamatuji ze své praxe na stavy po vyšetřeních pacientů například na bicyklovém ergometru, kdy nám po vypnutí zátěže, když přestali najednou šlapat, omdlévali. Bylo to způsobeno reakcí vegetativního nervového systému, v důsledku které došlo k velmi výraznému poklesu krevního tlaku. Aby nedocházelo k těmto stavům, museli vyšetřovaní po snížení zátěže ještě chvíli šlapat. Zátěž je ale příčinou i jiných následných potíží. Při nadměrné tělesné práci nestačí zásobení kyslíkem z krve a dochází k anaerobním pochodům ve svalu. Při těchto chemických reakcích vzniká kyselina mléčná čili laktát. Ten se ve svalu hromadí a odstraní se pouze vyplavením do krve. Po zátěži se však laktát s určitým zpožděním ještě nějaký čas tvoří a tím více se ve svalu hromadí. To je příčinou svalových bolestí, které každý z nás po těžké práci či sportovním výkonu zná. Koně na tom nejsou o nic lépe.

V minulém díle jsme si v souvislosti s rehabilitací a regenerací povídali o léčbě světlem. Stejně to platí i o různých druzích masáží. Sportovní koně jsou vrcholoví sportovci a tudíž jak po závodech, tak po těžším tréninku, by měli mít podobnou péči, jako jejich lidští kolegové. U nás to je ale jev ojedinělý a vlastně osobně takový případ neznám. Existují možná pokusy, ale ke komplexní rehabilitaci koní pravděpodobně v žádné stáji nedochází.

přirozená masáž

obr. 1

Jednou z metod, která regeneruje svalové vlákno, pomáhá vyplavit laktát a odstraňuje spasmy, je i některá z mnoha druhů masáží. Byla doba, kdy masáže byly nedílnou součástí denního režimu koně, když sedlák koně po vypřáhnutí naprosto přirozeně vysušil a namasíroval slaměným nebo senným víchem (obr.1). Dnes, kdy známe celou řadu masáží, se s takovou praxí již téměř nesetkáme. Co se zapomnělo, to se ale dá snadno obnovit a tak v dnešním díle si o některých druzích masáže povíme.

Z dílu o celostním pohledu na živý organizmus a z dílu o akupunktuře už víme, že kůže spadá pod orgánový okruh plic. Její masáž tedy vede nejen k ovlivnění svalů, ale též působí harmonizačně na systém plic a tím zvyšuje odolnost těla proti infekcím plic a horních cest dýchacích. Sdruženým orgánem okruhu plic je orgánový okruh tlustého střeva, a tak jsou příznivě ovlivněny i sliznice a jelikož tlusté střevo se podílí svojí bioflorou na celkové imunitě, tak masáž ovlivňuje příznivě také ji. Z teorie o akupunkturních drahách však jsme se též dozvěděli, že se na kůži nacházejí akupunkturní body, které ovlivňují ostatní orgánové systémy. Působení masáže je tedy širší. Pod kůží a ve svalech jsou vedle krevních cév umístěny též cévy lymfatické, které jsou vlastně jakýmsi svodným kanalizačním systémem těla, který odvádí metabolický „popel“ a které patří též k imunitnímu systému. Masáží proto posilujeme celkovou imunitu těla.

Druhů masáže je velké množství a tak si některé probereme podrobněji.

Začneme sportovní masáží.

Sportovní masáž se používá tam, kde pomáhá zvyšovat celkovou tělesnou i duševní kondici. Neocenitelná je při regeneraci sil a odstraňování pocitů únavy. Vede ke zvětšenému prokrvení a k podpoře mízního odtoku z orgánů. Tím se v nich daleko dříve upraví biochemické poměry po zátěži. Takovouto prostou masáž můžeme provádět u koní buď rukou a nebo již zmíněným víchem. Zásadou je, že její jednotlivé tahy musíme vést ve směru srsti (obr.2).


tahy po srsti

obr. 2


Masáže podle Lindy Telligton Jones – TTouch systém

Masáže TTouch systému jsou podobné myofasciální technice. Fascie neboli svalová povázka je tenká blanka, která pokrývá sval a odděluje ho od kůže nebo od ostatních svalů. Její napětí a kluznost odpovídá stavu psychického stresu, který změnu napětí vyvolal. V případech psychického stresu je kůže ke svalům jakoby přilepená. Rozmasírováním těchto podkožních bloků dojde i k uvolnění bloků psychických.

TTouch doteky mají rozličné účinky, překonávají útěkový reflex, navozují uvolnění a jsou projevem přátelství. Koně žijící ve stádu podobnou techniku používají při vzájemném opečovávání. TTouch doteky též pomáhají koni vnímat své tělo.

obr. 3

TTouch doteky provádíme krouživými pohyby prstů (obr.3), které unášejí kůži ve směru hodinových ručiček. Pohyb proti směru hodinových ručiček podle Tellingtonové navozuje analgesii (znecitlivění). To však nemohu potvrdit.

obr. 4

Další hmaty jako obláčkový levhart, ležící levhart, dotek mývala, dotek krajty, olíznutí kravským jazykem (obr.4 – 5), práce na uších, práce s hubou, dotek poštolky, protrhávání hřívy, práce s ocasem, zdvihání hřbetu a takzvaný dotek chobotnice pomáhají k aktivaci celého těla a k jeho vnímání. TTouch doteky vedou mezi koněm a člověkem k navození atmosféry klidu a důvěry. Chcete–li mít koně kamaráda, masírujte ho často.


obr. 5


Bodová myofasciální technika podle Bowena

Tuto masáž bychom mohli charakterizovat heslem „Je to soubor pohybů, vedoucích k aktivaci samoléčících schopností vlastního těla.“

Princip metody:

Základem je takzvaný Bowenův pohyb, kdy palci nebo ukazováky pohybujeme kůží přes specifické body na těle. Pomocí polštářků prstů přetáhneme kůži přes šlachu, svalové bříško, hlavu svalu nebo jeho úpon na přesně definovaném místě. Pak vyvineme tlak na tkáň a po krátké době cca 3 až 4 sekundy vrátíme kůži zpět. Metodu provádí a vyučuje u nás například pan Miroslav Francl z Brna.


Meagherova metoda – metoda hluboké masáže

Ztuhlá svalová tkáň je příčinou omezení pohybu a bolesti. Ke ztuhnutí dochází po svalové námaze při sportovním výkonu nebo při stání v boxu. Ve své podstatě se jedná o „slepená svalová vlákna“, která se přestávají po sobě posouvat a vznikají nefunkční svalové struktury. Kolem se vytváří otok z vazké tekutiny a část svalu zablokuje. Pokud takové místo včas nezrehabilitujeme a vlákna vzájemně nerozvolníme, tak se blokáda rozrůstá stále více a projevuje se i bolestí v místě blokády. Kůň ztrácí motivaci k práci a často začíná kulhat a nebo je ztuhlý při určitém pohybu. Takovéto svalové křeče bývají mnohdy příčinou nevysvětlitelných zdravotních potíží koně, které se nedaří léčit a setkáváme se s nimi v dlouhých diskusích i zde na EQCH. Léčba těchto potíží možná je, ale je nejprve třeba spastické části svalu najít. V okamžiku, kdy jsme zatuhlé místo lokalizovali, můžeme se pustit do masáže. Uvolnit zatuhlou tkáň bychom sice mohli také teplem, ale v hlubokých strukturách svalů to není možné. Neumožňuje to ani relaxace tkáně chladem, elektrickým proudem, diatermií či léky a nejhorší je nechat koně stát v boxu a dát mu takzvaně klidový režim.

Již jsme si řekli, že dlouhodobá svalová křeč způsobí hromadění tekutiny ve svalu. Tekutina začne jako lepidlo fixovat stále větší množství svalových vláken a problém se rozrůstá. Cílem tohoto druhu masáže je takovýto „stresový bod“ co nejdříve vyhledat a následně křeč uvolnit.

K tomu je zapotřebí:

  • zvětšit průtok krve v dané oblasti
  • obnovit normální pohyb smrštěných a slepených svalových vláken
  • při rekonvalescenci zajistit přiměřený pohyb
  • Svalový spasmus nemusí vyvolat jen svalové problémy, ale může být i příčinou orgánových potíží. Při rehabilitaci musíme myslet na to, že svaly pracují na principu „všechno nebo nic“. Z toho důvody svalová vlákna nemůžeme zatížit jen trošku. Podle potřeby se stáhne vždy tolik svalových vláken, kolik je jich k danému pohybu potřeba. Ale stáhnou se vždy naplno.

    Při hledání stresového bodu vycházíme z toho, že křečové místo je bolestivé a kůň před tlakem na ně uhne. Najdeme ho také podle toho, že je tvrdé. Pak již následuje vlastní masáž.

    Léčba spočívá v tom, že přímým tlakem zbavíme sval křeče a třením napříč svalových vláken obnovíme jejich pohyblivost.

    obr. 6

    Stresové body hledáme v určitých lokalitách a vycházíme z toho, že každý pohyb vede k silnějšímu zatížení určitého speciálního místa na těle koně. Platí, že stresové body se u všech koní nacházejí na stejných místech. Sval je totiž nejvíce namáhán na své základně – na takzvané hlavě svalu. Uvolnění svalové křeče docílíme přímým tlakem na stresový bod. (obr.6). V oblasti tlaku dojde ke zvýšení průtoku krve, uvolní se v ní histamin a acetylcholin, dojde k relaxaci svalových vláken a k lepšímu okysličení tkáně. Tření napříč vláken (obr.7) vyvolá zvýšené okysličení svalů a orgánů.

    obr. 7

    Každá popsaná masážní technika je jiná a má i jiné určení. Nelze proto jednoznačně říci, že ta či ona je lepší. Každá se hodí na něco jiného.

    Poslední masáží, o které se chci zmínit, je lymfatická masáž.

    Lymfa je tekutina, která vzniká ve většině orgánů a je z nich odváděna speciálním cévním řečištěm - lymfatickými cévami - zpět do krve. Lymfy je v těle zhruba třikrát více než krve. Tvoří se z tkáňového moku, který vzniká z krve, obklopuje buňky a zabezpečuje jejich výživu. Většina tkáňového moku se vstřebává zpět do krve přímo v tkáních. Nevstřebaná část obsahující vodu, bílkoviny a některé další látky tvoří lymfu. Při průchodu mízními uzlinami se lymfa filtruje a obohacuje o bílé krvinky (lymfocyty). Lymfa odnáší z mezibuněčného prostoru odpadní produkty metabolických pochodů a proto je třeba, aby proudila a nikde se nehromadila.

    Problémem je, že na rozdíl od krve nemá lymfatický systém pumpu, která by jej poháněla, jako je srdce v případě krevního řečiště. Jediným aktivátorem pohybu lymfy je činnost svalů. Jestliže tedy kůň stojí v boxu, svaly příliš nepracují a lymfa stagnuje. Nejhorší to je v prstové části končetin, kde svaly prakticky vůbec chybí. To je jeden z důvodů, proč koním mnohdy přes noc otékají nohy právě ve spěnkách a hleznech. Při zánětech se v zanícené tkáni tvoří více lymfy a dochází k otokům. Mluvíme pak o lymfangoitidě. Když zánět trvá dlouho, začne se v tkáni tvořit vazivo a může vzniknout tzv. sloní noha. Tyto procesy bývají již nevratné. Zabránit tomu však můžeme šetrnou lymfatickou masáží, při které přebytečnou lymfu z tkáně vymasírujeme. Směr této masáže je vždy k srdci a do mízních uzlin. Masáž se neprovádí při akutních zánětech, ale až po jejich stabilizaci. Také flegmóna je kontraindikací lymfatické masáže. Zvýšení průtoku lymfy můžeme napomoci použitím břečťanového gelu a podáním kapek ze svízele syřišťového. Lymfatická masáž je velmi jemná a účinná technika a nesmí být nikdy prováděna silou (obr.8).

    obr. 8


    Masáže jsou vynikající pomůckou při rehabilitaci koně po zátěži a prostředkem, jak upevnit s koněm své partnerství, pokud o to máme zájem a nemáme ho jen jako sportovní nářadí. Jsou prostředkem komunikace, při použití kterého se máme obecně ještě hodně co učit.

    Podobné články

    Problematika dýchacích potíží je složitá, proto přidám ještě dva zajímavé příklady, aby byla patrná různorodost důvodů, pro které koně tyto potíže…

    Dýchací potíže jsou vedle kulhání asi nejfrekventovanějšími zdravotními problémy koní. Už se nějakou dobu scházíme nad problematikou nekonvenční…