Nekonvenční léčba VII - homeopatie

1. 11. 2006 13:45

Autor: Tomáš Sychra Foto: Tomáš Sychra Seriál: Nekonvenční léčba Počet přečtení: 21916 Počet komentářů: 4 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Co je to homeopatie, jaký je rozdíl mezi homeopatickou a alopatickou léčbou, jak se homeopatika vyrábějí, jak homeopatika léčí, jaká jsou kriteria jejich účinku, jak se provádí homeopatická léčba, co lze od homeopatie očekávat a co nikoli?

Na první otázku je poměrně jednoduchá odpověď. Zakladatelem homeopatie je německý lékař Samuel Hahnemann (1755 – 1843). Jako první zdokumentoval a klinicky používal metodu vycházející z principu popsaného heslem „ Similia similibus curentur“. Volně to můžeme přeložit jako „podobné se má léčit podobným“. Toto je základní princip metody, nazývané homeopatie.


Hahnemann byl také prvním lékařem, který účinnost léků testoval na sobě samém a objevil přitom nový léčebný princip. Při testování na sobě zjistil, že jedy u zdravého člověka vyvolávají určité příznaky již známých nemocí a jejich malé dávky, homeopaticky upravené, nemocné těchto potíží naopak zbavují. Je to podobný princip jako u očkování, kdy oslabené infekční dávky vyvolají v těle obrannou odezvu a stimulují imunitní systém.

Pro úspěšnost homeopatické léčby je nezbytná přesná klinická diagnóza. Při ní se srovnává stav a potíže pacienta s patogenetickými účinky neředěné určité látkové substance. Ta má svůj patogenetický účinek s určitými charakteristickými znaky a určitými zvláštnostmi. Tyto jednotlivé body srovnáváme s nástupem a vývojem zdravotních potíží pacienta a s tím, co je zlepšuje či zhoršuje. Podle toho se pak k potížím přiřadí určitý homeopatický lék, který by v neředěné a homeopaticky neupravené formě vyvolával stejné potíže. Takto vybraný lék se následně podává pacientovi, avšak v homeopatickém provedení. Léčí se tedy podobné podobným.

Uveďme si příklad a podívejme se, jak obraz léku vypadá a podle čeho ho vybíráme:


Aconitum nepalus
– rostlina z čeledě pryskyřníkovitých, obsahující velmi toxický alkaloid aconitin

Patogenetický účinek je prudký na oblast krevního oběhu a na oblast nervovou.

Charakterické znaky, u kterých se lék používá:

- silné prokrvení spojené často se zimnicí

- červená suchá kůže

- velká žízeň spojená s touhou vypít velké množství studené vody

- velká nervozita spojená s úzkostí a strachem ze smrti

Zhoršení potíží vyvolává:

- silný prudký chlad

- doba okolo půlnoci

Zlepšení potíží vyvolává:

- když se u akutních stavů objeví pocení

Pocity: prudké nesnesitelné bolesti, doprovázené úzkostí.

Chutě a verze: neuhasitelná žízeň s touhou po studené vodě, vše ostatní má hořkou chuť

Základní klinické indikace: - akutní horečnaté stavy mikrobiálního nebo virového původu, záněty nosní sliznice a horních cest dýchacích, vysoký krevní tlak zvláště když je spojen s úzkostí, chladové neuralgie, vysazení menstruace po velkém prochlazení.


Z příkladu sami vidíte, že sledovat vše, co je důležité k určení správného homeopatického léku, není jednoduché a homeopat musí nosit v hlavě velké množství informací. Samozřejmě nelze nosit všechny a proto k výběru léku se používá takzvaná repertorizace, která pomůže vybrat ten správný lék. Informace o nich neboli takzvané obrazy jednotlivých léků jsou popsány v atlasech, kterým se říká materie medicy. Souhrny nemocí podle příznaků zase obsahují takzvaná repertoria. Homeopat obvykle hledá v repertoriu podle příznaků názvy léků a porovnáním jejich obrazů v materii medice vybere ten, který je potížím pacienta nejbližší. Ten pak pacientovi podá.

obr 1

To je ale jen jedna možnost homeopatické léčby. Nejvíce se podobá známé alopatické medicíně, kterou známe od univerzitních lékařů. Druhou metodou je konstituční homeopatie. Ta si všímá v první řadě změn, které by vyvolalo podání neředěného homeopatika na typové a charakterové vlastnosti jedince a to srovnává s typem člověka pacienta. V těchto případech jde vlastně o léčení pouze díky podobnosti typologické a psychické a tedy jedná se o psychosomatickou léčbu. Psychosomatická medicína tvrdí, že orgánové potíže jsou způsobeny nerovnováhou v oblasti psychiky. Proto se v těchto případech v homeopatii užívají léky vysokých potencí, které ovlivňují především psychiku.

Co to znamená potence? Hahnemann při ředění léku prováděl ještě jeho potencování mechanickou energií. Rukou po každém zředění s lékem třepal. Tak se do léku vpravuje mechanická energie a ta jeho účinnost zvyšuje. Dobré homeopatické firmy to vždy dělají ručně a ne strojově. Nízké potence mají vliv na orgánové procesy, střední potence hlavně na úroveň nervovou a vysoké potence na úroveň psychickou. V ředění najdeme dva hlavní systémy. Jeden je decimální, kdy se ředí jeden díl léku do devíti dílů ředidla (tím je voda nebo alkohol) a druhý centisimální, kdy jeden díl léku dáme do 99 dílů ředidla. Naředění je tak vyšší, ale potence nižší. Existují i jiné systémy, ale za zmínku už stojí jen systém podle Korsakova. Ten využívá zbytkové informace v nádobě, kdy se vylije lék a ihned se doplní ředidlem. Informace je tak přenesena jen lékem, ulpělým na stěnách nádoby. Takto jsou upravovány všechny homeopatické léky. Když jsou složeny jen z jedné rostliny, nerostu atd., pak jim říkáme monokompozitní homeopatika nebo monokompozitní preparáty.

Informace nad zlato

Ano, informace, to je to správné slovo.

obr 2Homeopatické léky přenášejí informace o obsahových látkách a nikoli jen je samotné a nebo jen jejich zanedbatelné množství.

Proto se také homeopatika mohou vyrábět i z nemocných tkání. Těmto homeopatikům říkáme nosody. Tady ale škála homeopatických léků nekončí. Homeopatika se vyrábějí i ze zdravých tkání a pak se nazývají organopreparáty. Vezměme si například organopreparát Disci/Viscum comp. To je homeopatikum vyrobené ze zdravých meziobratlových plotének, doplněné o jmelí. Léčí se s ním problémy s meziobratlovými ploténkami. Organopreparát dodá tělu informaci, jak poškozenou ploténku regenerovat a jmelí působí jako katyzátor regeneračního procesu. Takových „kouzel“ zná homeopatie opravdu hodně.

Na základě speciálních kombinovaných homeopatických léků vznikl léčebný obor, kterému říkáme antihomotoxická medicína. Jejím zakladatelem se stal v roce 1952 německý lékař Dr. H. H. Reckeweg. Při své práci vycházel z toho, že zdravý člověk nebo zvíře jsou ve stavu rovnováhy. V rovnováze jsou nejen tělu prospěšné látky, ale i škodliviny (homotoxiny). Když je jich v těle příliš mnoho nebo když dojde k poruše výměny látkové, nemůže tělo tyto homotoxiny vyloučit nebo neutralizovat a vzniká nemoc.

obr 3

Cílem antihomotoxické medicíny je povzbuzení vlastních reakčních a obranných mechanizmů a procesů vylučování škodlivin. K tomuto účelu jsou určeny antihomotoxické léky užívané v homeopatii, dále organopreparáty, nosody, homeopatické úpravy syntetických látek a biokatalysátory. Tyto léky se většinou skládají z více komponent a proto jsou nazývány polykompozitní homeopatika. Vyrábějí se také často cíleně na jednotlivá onemocnění a bývají většinou k dostání bez lékařského předpisu.

Jako příklad si můžeme uvést například Gripheel na chřipku, Lymphomyosot na drenáž lymfatického systému a na posílení celkové imunity, Klimaktheel na problémy ženského přechodu, Oculoheel na problémy s očima a podobně.

Granulky, tabletky, injekce…

Podle Reckewega se také vyrábí celá škála léků pro oblast veterinární.

obr 4Je to program ReVet, obsahující sedmnáct veterinárních specialit. Tyto veterinární preparáty byly vyvinuty na základě odborných zkušeností pro malá zvířata, koně a pro chov dobytka.

Vyrábějí se buď v podobě granulí (obr.1.) pro použití do žrádla a nebo v injekční formě (obr.2.). Granulované léky se rozpouštějí buď ve vodě, nebo se dávají do kašovité stravy. Mně se osvědčilo podávání i v kusu rohlíku. Nedoporučuji podávání například v jablku, protože kyseliny v něm obsažené stírají léčebné účinky.

obr 5 Granulky nesmíme brát do ruky, protože homeopatická informace je na jejich povrchu. Injekční forma se nemusí vždy aplikovat jen injekcí, ale lze ji naředit do neperlivé čisté vody a podávat se žrádlem třeba dvakrát denně. Tabletkám dotek nevadí. (obr.3.) Existují i homeopatika, určená například na odčervení. Většinou se jedná též o polykompozitní preparáty a ty se aplikují obvykle plošně do vody na pití. Známe ale i homeopatické masti, jako například Traumeel na poranění kůže. (obr.4.) U některých koní je možno použít i nosní kapky nebo spreje. (obr.5.)

Jsou firmy, které vyrábějí i speciální řady homeopatických léků speciálně pro zvířata a to jak v podobě granulí tak v injekční formě. Oboje lze ale podávat do žrádla. (obr.6.) Nejsnazší je aplikace kapek, protože těmi stačí pouze zakapat jádro.

Indikace u koní

Indikační šíře homeopatik u koní je opravdu široká.

obr 6Některá onemocnění si můžeme vyjmenovat. Jedná se úrazy, šoky, traumata, hematomy, znečištěná poranění, špatně se hojící rány, rekonvalescence, ochrnutí, poruchy vazivového aparátu, zlomeniny, vykloubení a podvrknutí, abscesy, flegmóny, mastitis, nemoci kůže a srsti, poruchy trávení, horečky, sepse, záněty močových cest a ledvin, cysty ovarií, zvětšení prostaty, záněty v ústní dutině, vředová choroba žaludku a dvanáctníku, poruchy říje a mnoho dalších orgánových poruch.

Homeopatii jsem použil například na ovlivnění lekavosti své klisny, která byla u předchozích majitelů mlácená, lekala se každého vrabce v křoví, každého zašustění padajícího listu a všech neznámých předmětů. Vyjet s ní do terénu byla opravdu někdy zábava. Dnes to je klidný a mírný koník.

obr 7

Na obr. 7 vidíte čumák mého valacha, na kterém se objevily bradavice. Léčen byl pouze bylinnými extrakty a homeopatiky. Na obr. 8 je stav po třech týdnech léčby. Ústup potíží byl opravdu rychlý.

obr 8

Homeopatika jsou nejužitečnější v oblasti dýchacích potíží koní, očních onemocnění, problémů s otoky kdekoli na těle, při přechodu naboso k drenáži aby nevznikaly abscesy, dále k léčbě virových onemocnění, již zmíněných abscesů a to zvláště kopytních. Jelikož působí přes psychiku, tak jsou významnou pomůckou u syndromu „házení hlavou“, přerušení laktace po odstavu a řešení krizí při odstavu jak hříběte tak klisny, problémů s týranými a lekavými koňmi a u dalších psychických potíží.

Důležité je, že léčba většinou nemá vedlejší účinky a neexistují interakce s jinými léky. Homeopatická léčba také nezatěžuje léčený organizmus. Je též vhodná i u virových infekcí, na které je prozatím klasická medicína krátká. Kombinace homeopatie s bylinnou terapií dokáže pokrýt široké spektrum nemocí a obě metody se v účinku podporují a doplňují. Vynikající výsledky jsou i s preventivním zvyšováním celkové i specifické imunitní odezvy na různá infekční agens.

Příště: EAD u koní

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. megie

    liecba bradavic homeopatikami

    12:49 - 05. 01. 2007

    Dobry den. Chcem sa opytat na liecbu bradavic. Moja kobylka ma rovnaky problem na rovnakom mieste ako Vas valach na obrazku. Co s tym? Dakujem.

  • 2. Artuš

    léčba bradavic

    13:10 - 05. 01. 2007

    Není bradavice jako bradavice. Pokud je jasné, že jde opravdu o bradavici a ne o sarcoid, tak záleží na tom, jestli vypadá tak jako na obrázku, pak lze použít echinaceu v extaktu a podat jí koni do žrádla a kombinovat s potíráním vlašťovičníkem s propolisem. Takové ty jako karfiól mají původ i v psychice koně a tak je dobré udělat třeba léčbu doplnit o akupunkturu a řešit psychické trauma koně. Nejlépe homeopaticky a snažit se odstranit psychický tlak, který byl příčinou.

  • 3. megie

    léčba bradavic

    15:01 - 05. 01. 2007

    Reaguje na 2.

    Dakujem za skoru odpoved. Bradavice vyzeraju uplne rovnako ako na obrazku. Zaujima ma, ako by som sa mohla dostat k homeopatickym liekom. Zrejme by asi bolo dobre, keby som ich pouzitie konzultovala s nasim veterinarom.

  • 4. Artuš

    léčba bradavic

    17:07 - 08. 01. 2007

    Reaguje na 3.

    Nejlepší, když zajdeš do lekárny a homeopatika si objednáš a koupíš. Většinou jsou volně dostupná. Má to jen háček v tom, že homeopatikum na bradavice nedostaneš, ale musíš mít homeopatika na konstituci koně, nebo vzít zavděk například extraktem z echinacei. Veta se klidně zeptej, ale je málo těch, kteří s homeopatiky umí. Že je znají nestačí, musí s nimi umět pracovat.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: