Nekonvenční léčba II - jak se koni nejlíp žije

2. 05. 2006 00:00

Autor: Tomáš Sychra Foto: Ing.Tomáš Sychra Seriál: Nekonvenční léčba Počet přečtení: 9254 Počet komentářů: 42 Komentuji zde: Ano Bookmarkován 0 krát

Omlouvám se všem, kteří již párkrát obešli koňské ohrady, že možná budu opakovat to, co již vědí. Je to ale důležité pro ty, kteří přes ohrady zatím jen nakukují. Pro ty jsou základní informace důležité.

V našich představách je kůň velké a silné zvíře, ale vždy tomu tak nebylo. Historie tohoto druhu sahá cca 60 miliónů let nazpátek. Kůň se vyvinul ze stepního zvířete velikosti středního psa, žijícího ve stepích Asie, odkud se rozšířil i do Evropy a v době po Kolumbovi i do Ameriky. Tam se také začal volně množit. Ti koně, kteří dnes žijí na americkém kontinentu, tam byli dovezeni Španěly a zdomácněli. Zásluhou člověka se kůň objevil prakticky všude na Zemi. Potravním typem je to býložravec. Jeho charakterové vlastnosti jsou dány tím, že je a vždy byl kořistí. Jeho nejdokonalejší obranou je útěk. Je-li však zahnán do úzkých, začne bojovat. Není-li uvězněn, žije v komunitě stáda, která mu skýtá bezpečí a určuje jeho společenské postavení.

Uspořádání stáda má matriarchální charakter. Stádu vládne vedoucí klisna, která řeší prohřešky proti stádové etice a vede k poslušnosti všechny členy stáda. Nemusí to být ta nejstarší klisna, ale je to ta, která má největší autoritu. Hřebci jsou pouze na ochranou a na plození. Jen jeden hřebec však bývá plemeník stáda, který jednotlivé klisny ve stádu oplodňuje. O své postavení musí s ostatními hřebci tvrdě bojovat.

Stádo se dále dělí do dvojic. Z bezpečnostního hlediska to má velký význam, protože oba koně tak "mají krytá záda" před případným útočníkem. Dvojice se drží na pastvině blízko sebe a když odpočívají, tak stávají u sebe zrcadlově. Jeden stojí hlavou u zádě druhého koně a vzájemně se ovívají ohony. Je to praktické nejen kvůli mouchám. Čtyři oči vidí více než dvě a to i v mrtvém úhlu za zádí. Postavení jednotlivých dvojic ve stádě je dáno postavením silnějšího nebo výše postaveného zvířete z dvojice. Druhý kůň ve dvojici se jaksi veze ve společenském postavení. Typickou dvojici vidíme na obrázku 1.

Vidíme, že rozestavení obou koní je skutečně takové, že si vzájemně vidí za záda a to jim umožňuje okamžitě reagovat na blížící se nebezpečí. Jejich první reakcí je, jak jsme už řekli, útěk. Zavřeme-li koně do omezeného prostoru, jako je například box, tak u mnohých koní instinkty nedovolí, aby se zklidnili a jsou tak odkázáni k životu ve stálém stresu. Mnohdy jsou v boxu nebo stání i uvázáni. V malém uzavřeném prostoru jsou v úzkých a protože nemohou utéci, tak útočí. Koně ostatně na úvazek ani nepatří. Je to velmi nebezpečné. Když kůň zpanikaří, tak se snaží utéci, jak mu velí přirozený pud a je schopen se velmi vážně zranit i přes bolest, kterou mu úvazek působí. (Agresivní chování také bývá způsobeno prohřešky ve výchově člověkem.). Kůň zkrátka není pes, kterého stačí vyklepat za obojek. V jedné stáji jsem zažil koně uvázané na štontě na závaží. Žrádlo dostávali do žlabu do výše asi metr až metr dvacet a seno do jeslí ve výši zhruba sto šedesát až sto sedmdesát centimetrů. Podlaha byla vyspádována směrem dozadu, takže celodenně stáli na nakloněné ploše. A to zeť majitele byl vysokoškolsky studovaný odborník přes koně. No nic. Ve světě koní se dělá ze zažitých zvyklostí hodně omylů.

Od prvopočátků svého soužití s člověkem byli koně mnoho staletí chováni v ohradách. Přes den pracovali a v noci se pásli. Sedláci přijeli s koněm večer domů, vzali koně k potoku nebo rybníku, nechali ho brouzdat vodou a pak ho vyvedli na noční pastvu. To mělo svůj pádný důvod. Prospívalo to jejich kopytům, zažívání a metabolizmu. Žaludek koně a zažívací trakt je uzpůsoben na kontinuální přísun potravy. Koně vlastně, když mají tu možnost, tak stále žerou. Obr.2. a 3.Vidíme to nejen z malého obsahu žaludku a skladby střev, ale i z pozoruhodné absence žlučníku. Kůň totiž ve svých přirozených podmínkách, kdy se prakticky nepřetržitě pase, žlučník nepotřebuje. K trávení mu stačí malé množství žluči, které nepřetržitě přitéká z jater. Je to odlišné od člověka a nebo jiných zvířat, kde slouží žlučník jako zásobárna žluči, která se využije až v okamžiku, kdy se něco uvaří nebo uloví. To je důvod, proč nemůžeme akceptovat praxi, kdy jsou koně nárazově krmeni jen dvakrát a nebo třikrát denně. Bez dostatečného množství žluči zůstává část potravy nedokonale natrávena. Je-li podávána v nárazových dávkách, kůň v mezidobí hladoví a když se dostane ke žrádlu, tak se přejídá. To může také vést k ukládání tukových zásob a kůň tloustne. Na tloustnutí se negativně podílí i nedostatek pohybu. Další problém je to, že do tlustého a slepého střeva se při časově omezeném přísunu potravy dostává nárazově velké množství tráveniny, která zde může snadno zkvasit a nebo se v ní přemnoží určité bakterie a kůň je náchylnější ke kolikám. Přerušováním přísunu potravy se totiž mění i přirozený cyklus evakuace střeva.

V době hradištní, to je cca v šestém století po Kristu, se kůň dostává na opevněná sídla. Kůň je zde využíván hlavně pro vojenské a dopravní účely, na rozdíl od užití v zemědělství. Výrazně se tím mění i jeho životní podmínky. Je v prostoru hradiště zavírán do stájí či malých ohrad a člověk se snaží změnit jeho stravovací cykly a pracovní nasazení v souladu s životním rytmem a potřebami opevněného území. To má však některé nedobré dopady na zdravotní stav koní. Mění se stravovací cyklus, kůň stojí na podestýlce, která kopyta vysušuje a do které kálí. Rozkládající se výkaly se částečně mění na čpavkové výpary. V první řadě tím trpí hlavně kopyta, která začínají přesychat a ztratí svojí pružnost. Čpavek však také naleptává sliznici dýchacích cest se všemi negativními důsledky.

Kopyta v tomto prostředí začala praskat a nadměrně se opotřebovávala. V archeologických vykopávkách z této doby začínáme nalézat první spony na prasklou rohovinu a první podkovy. Někteří autoři datují vznik podkov dokonce ještě cca o tisíc let dříve a přisuzují je Keltům. Není na tom nic překvapivého, protože právě Kelti stavěli svá opida na nepřístupných ostrozích v záhybech řek, kam brali i své nejduchovnější zvíře a tím byl kůň.

Podkování je pohodlné, ale je to do jisté míry vytloukání klínu klínem. Podle studií provedených paní MVDr. Hiltrud Strasser, ředitelkou kopytní kliniky u Lipska, to vede k fixaci kopyta a je vyřazena z činnosti jeho další funkce, kterou je doplňková krevní pumpa. Srdce koně je podle Dr. Strasser totiž příliš malé na to, aby stačilo zásobovat krví a kyslíkem tak mohutné tělo. Aby kůň mohl bez obtíží žít, některé cévy procházejí středem určitých svalů a při pohybu jsou stlačovány, to podporuje krevní oběh zvláště v končetinách. Podobně i kopyta jsou též jednou přídavnou pumpou. Mechanizmus je následující: kopytní škára, která je mezi kopytní kostí a kopytní stěnou, působí jako krevní rezervoár. Při nášlapu nepodkovaného kopyta se jeho stěna rozepne a do houbovité struktury škáry se nasaje krev. Při odlehčení nohy při kroku nebo přešlapu se kopytní stěna opět vrátí do klidové polohy a vypudí svým tlakem z kopytní škáry krev zpět do oběhu. Můžeme si to představit jako když zmáčkneme koupací houbu. Tento mechanizmus působí nejen na krev, ale i na lymfu.

Možná, že sami máte zkušenosti, že vašemu koni otékají nohy jen přes noc, když stojí v boxu. Je to způsobeno právě nedostatečným krevním oběhem a odvodem lymfy v důsledku podkování a absencí pohybu. Lymfatické řečiště nemá žádnou pumpu a tak tok lymfy je podmíněn jen prací svalů a kopyt. To je jeden z důvodů, proč koním stojícím v boxu nohy tak často otékají. Při elektroakupunkturním vyšetření (EAD) je patrné, že většina podkovaných koní a koní ustájených v maštali má problémy na akupunkturní dráze Oběhu, pod kterou je schován krevní a lymfatický oběh. Ne vždy nohy otékají, ale tato dráha je oslabena vždy.

Dalším problémem je odbourávání kyseliny mléčné, která se ve svalech tvoří při anaerobní práci. Jistě znáte stav, kdy si jdete třeba zaběhat nebo po těžší práci a pak vás bolí svaly. Tato bolest souvisí právě s nahromaděním kyseliny mléčné. Stejnou bolest cítí kůň po fyzickém výkonu. Tato kyselina se nejlépe odbourá zase pohybem a zvýšeným příjmem tekutin. Když tedy s koněm pracujete více než dvacet minut anaerobně, měli byste jej po skončení práce nechat volně vypohybovat úměrně délce zátěže. Kůň, má-li tu možnost, si sám určí, jak dlouho potřebuje být v pohybu. Pokud jej zavřete do stáje, tak začne trpět svalovými bolestmi a může i odmítnout příště pracovat, pokud bolesti ještě nepřešly. Na toto musíme dbát zvláště u koní při jejich sportovním využití. Nedávno se na mě obrátila jedna slečna, že má dostihového koně, který občas odmítá pracovat. Ptal jsem se jí, jakou má kůň rehabilitaci po dostizích a ona se tvářila nechápavě, co tím prý myslím. "Kůň přece po závodech má být v klidu v boxu a má se co nejméně hýbat, aby mohl přes týden dostatečně čerpat energii, aby ji za krátký čas dostihu pak zase rychle vydal. Cítila se dotčeně, když jsem se jí ptal, jestli někdy viděla vrcholového sportovce, který se přes týden válí u televize a v neděli zaběhne světový rekord? Bohužel i tato praxe je někdy vidět a je myšlena vážně.

Tak a teď to shrňme. Co všechno může čekat koně, který je "klasicky" ustájen podle současných zvyklostí. Zdůrazňuji slovo "může", protože to závisí na mnoha dalších faktorech, co se z toho následně vyvrbí. Kůň stojící v boxu nemá dostatečný pohyb a tím je zhoršen jeho krevní oběh a odtok lymfy. V důsledku toho je náchylný k otokům končetin. Dýchá vzduch znečištěný bakteriemi a plísněmi, to přetěžuje jeho imunitní systém a kůň je náchylnější k infekcím a nebo trpí alergiemi. V boxu je oddělen od ostatních koní a nebo se k nim dostává jen minimálně a je narušeno jeho sociální cítění a stádový pud. Trpí tím jeho psychika a mohou se objevit zdravotní problémy mající psychosomatický původ. Z holistického pohledu je narušen hlavně okruh Ledvin, pod který spadají mezi jiným klouby. Kůň nemá kontinuální přístup k potravě podle potřeby a nastávají problémy z narušeného trávení a metabolizmu. Strava je často průmyslově upravena. Kůň je obvykle podkován a to narušuje krevní a lymfatický oběh a tím dochází ke změnám nejen na končetinách, ale i na úrovni anatomických orgánů. Ve stáji choulostiví a přesto jsou někteří koně i v zimě stříháni. Jejich dekování ve stáji nebo na pastvině ještě více přispívá k zchoulostivění a zmenšuje či mění přirozený teplotní gradient mezi povrchem a vnitřkem těla. To vede k přehříváni koně a ten snáze dostane zápal plic jako důsledek nepřirozené tepelné regulace.

Tak tohle všechno dokážeme my lidé natropit přehnanou a nepřiměřenou péčí a nepochopením přirozených životních podmínek koní. Stále se hovoří o přirozené komunikaci s koněm, v jejímž rámci s ním ale musíme komunikovat i v otázkách jeho životních podmínek.

To se vždy neděje. Zkusme o tom přemýšlet, zda to nelze změnit?


Příště: celostní pohled na živý svět


Příbuzné články:

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1.

    Moc zjednodušené

    10:34 - 03. 05. 2006

    Možná je zjednodušení dáno tím, že člověk nemá v článku moc prostoru se rozepisovat. Naproti uvedenému
    "Hřebci jsou pouze na ochranou a na plození. Jen jeden hřebec však bývá plemeník stáda, který jednotlivé klisny ve stádu oplodňuje. O své postavení musí s ostatními hřebci tvrdě bojovat." bych postavila celou dvoustránku v Jezdectví z loňska, kde se mluvilo o postavení hřebců ve stádě. Že těch, kteří klisny oplodňují, je víc (v přiozených podmínkách), což také vyplývá z fungování stáda.

  • 2.

    Naopak veľmi prínosné

    08:35 - 04. 05. 2006

    Reaguje na 1.

    Pegaska, mňa skôr ako zmienka o žrebcoch na tomto článku zaujal popis prirodzených potrieb koňa z hľadiska zachovania jeho psychického a fyzického zdravia. Práve v ich duchu sa snažím menežovať všetko čo sa týka mojich dvoch koní už nejaký ten rok a výsledky hovoria sami za seba. Hlavne starší kôň, ktorému ľudia nevhodným ustajnením (uvazisko presne ako je popísané v článku, bez akéhokoľvek voľného pohybu) a tréningom (nárazové vysoké zaťaženie a potom dni až týždne stánia, navyše s okutými prerastenými kopytami) privodili psychické aj fyzické traumy s bohužiaľ trvalými následkami, profituje a dovolím si povedať, že sa určite namal nikdy tak dobre. Mladý kôň, ktorý bol od začiatku vedený v duchu čo najväčšieho zachovania prirodzených potrieb, vidí veterinára len pri očkovaní a odčervení. Aj napriek vysokej záťaži v ťažkom horskom teréne nepozná opuchy nôh, nepotrebuje podkovy ani veľké dávky jadrového krmiva a psychicky je úplne vyrovnaný a bezkonfliktný. Pre mňa je to jednoznačný dôkaz toho, čo kôň potrebuje a už by som nikdy nedovolila, aby sa moje kone vrátili k stále ešte zažitým a prevládajúcim praktikám v ustajňovaní.

  • 3.

    Re: Naopak veľmi prínosné-souhlas

    10:45 - 04. 05. 2006

    Reaguje na 2.

    Ahoj Tome i všichni ostatní.Musím se přidat k příspěvke nade mnou.Mám své 3 koně a poníka.Podmínky jsem taktéž co nejvíce v rámci možností, přizpůsobila jejich přirozenosti.Veterinář už si u nás také nevydělá (jen očkování a odčrvení+ještě kastrace koček :-)).Pro upřesnění, nechovám ani huculy ani jiné "přírodní" plemeno.Mám jednoho arabského koně,A 1/1 a klusáka.Což jsou (kromě toho araba snad) koně vysoce prošlechtění a tím pádem by se dalo říct i "náročnější" na opatrování.Venkovní odchov bez problémů zvládla i 18 letá A 1/1, která byla téměř celý svůj život ve vysokém sportu, z čehož vyplývá klasické ustájení box-jízdárna-podkovy...Ta má také nejvíce psychických následků (hodinaření, závislost na koních, neschopnost začlenit se do stáda...).Přechod na venkovní odchov tyto problémy do značné míry potlačil, hodinařit přestala úplně.

  • 4.

    Všechno špatně

    14:56 - 04. 05. 2006

    Vážený pane „inženýre“,

    z vašeho článku vyplývá těžké zaujetí jedním stylem odchovu a chovu. Vše ostatní je špatně. Co se vyvíjelo staletí šmahem zavrhneme. Hurá na pastviny. Vyženeme koně ven. Plemeno neplemeno, sport nesport, ať se děje co se děje, budeme mít koně šťasné a zdravéˇi kdyby je to mělo stát život.
    Co řeknete když vám ukážu plnou stáj ustájených koní kteří nejsou náchylní k otokům končetin, kteří netrpí alergiemi, kteří mají ledviny v pořádku, kteří nemají narušený metabolismus, kteří nejsou zchoulostivění. Většina koní vítězí v těžkých soutěžích. Celý den se courají po výbězích a večer stojí u vrátek a chtějí domů. Přesto, že mají na pastvinách dostatek potravy i vody.
    Co řeknete na to, když vám ukážu v sousedství koně nemocné v celoročních výbězích, kašlající tak, že to je slyšet na půl kilometru, co řeknete na to, že v zimě díky vašim podobným příspěvkům zemřeli tři koně. Jeden na celkově špatnou obranyschopnost vůči zimě a dva na záněty kopyt po pokusech jednoho z obhájců metod doktorky Strasser?
    Toto není žádný výpad vůči vaší osobě, ale výpad proti jednoznačnému tónu vašeho příspěvku. Já mám pravdu a každý kdo to dělá jinak trápí koně!!!!!
    Važte více svá slova. I přesto, že tento příspěvek je vámi placená reklama na vaše služby.

  • 5.

    Re: Všechno špatně

    15:02 - 04. 05. 2006

    Reaguje na 4.

    Milá bramboro,

    každý extrémismus je špatný. Tedy i ten, kterým se projevují anonymové a teď i vy.

    Poslední větu jsem nepochopila - o jaké placené reklamě mluvíte? Z čeho nás to napadáte?

  • 6.

    15:42 - 04. 05. 2006

    Maximálně souhlasím se článkem...Ale co má člověk dělat když nemá prostory pro takové podmínky a soukromé ustájení není vždy na té správné úrovni..Když se vám o koníka postarají nemají takové výběhy, a když mají výběhy zase se vám o něj nepostarají tak jak by měly...A stájí s výběhama kolem Brna moc není...Je to velmi složité...Já mám koníka a byla bych pro to ho mít celý rok venku..Veřím že se mi to podaří ale momentálně to musí vydržet ještě nějaký čas v boxu a ven chodí na 3hod do výběhu a 5 týdně pod sedlo a ještě s ním chodím na pastvu..Má tedy venkovní box tak kouká pořád ven...

  • 7.

    Re:

    08:18 - 05. 05. 2006

    Reaguje na 6.

    No i u Brna jsou stáje, kde je koník minimálně celý den venku na pastvině a domů chodí jen na noc :o)...celoroční pastevní odchov je problém, to máš pravdu, ale 3 hodiny výběhu jsou fakt málo...

  • 8.

    Re: Naopak veľmi prínosné

    08:50 - 05. 05. 2006

    Reaguje na 2.

    Neberu nikomu jeho přesvědčení, ale mám pocit, že pokud chci o něčem fundovaně psát, musím se pokusit vyvarovat nepřesností, jak jen to bude možné. Přílišné zjednodušení ztrácí informační hodnotu.
    Nebo například "Možná, že sami máte zkušenosti, že vašemu koni otékají nohy jen přes noc, když stojí v boxu. Je to způsobeno právě nedostatečným krevním oběhem a odvodem lymfy v důsledku podkování a absencí pohybu." Nepolemizuji s tím, že když kůň stojí, mohou mu natéct nohy. Ale podstrčení podkování... nejhůř nateklé nehy, co jsem kdy viděla, byly bosé, nikdy kované. Nateklé nohy nemusí být také- pouze z nedostatku pohybu, ale třeba též z krmení... Zrovna minulý týden jsem byla na návštěvě ve stáji, kde po vypuštění koní na silnou jarní pastvu koňovi natekly všechny 4 nohy - jen a pouze ze zeleného.
    Nemám nic proti chování koní v co nejpřirozenějších podmínkách pro ně, ale ne s cílem udělat z nich opět divoké koně, kteří padnou za kořist predátorovi, až budou začervení a nemocní, ve věku, kdy jiní koně, o které člověk pečuje, ještě podávají pracovní výkony.
    P.S. Jediný otok, který můj kůň má momentálně na noze, je po čerstvém nakopnutí jiným koněm ze stáda.

  • 9.

    Re: Všechno špatně

    10:01 - 05. 05. 2006

    Reaguje na 4.

    Asi ste si zle prečítali článok, alebo máte neobjektívny pohľad na vec!
    Ak máte ustajnenie, kde cez deň sú kone vo výbehoch a na noc idú do boxu, to je predsa prijateľné a nikde v článku toto nie je popísané ako negatívne. Negatívom je držanie koní vyslovene len v boxe, ešte horšie úväzisku, kde kone sú brané von len na 1 hod. denne pod sedlo. A nikde v článku som nezbadala zmienku o tom, že starostlivosť o koňa - čistenie, pravidelná kontrola stavu, očkovanie, odčervenie, ... by boli odsúdenia hodné.
    Nikdo netvrdí, že stačí vyhodiť kone von a už sa o ne netreba viac zaujímať! Zanedbávanie v akejkoľvek podobe je odsúdenia hodné. No nechať kone vo výbehu v žiadnom prípade zanedbávanie neznamená! Pozrite si moje stránky. Zdajú sa Vám kone zanedbané? Sú tam aj fotogalérie kopýt oboch koní. Korektúry sú robené v zmysle prirodzeného trimu. Máte k nim výhrady? Osobne by ma zaujímal ten prípad úmrtia po pokuse o úpravy kopýt podľa MVDr. Strasser. Ale fakty prosím. Bez emócií a osočovania.

  • 10.

    Re: Naopak veľmi prínosné

    12:30 - 05. 05. 2006

    Reaguje na 8.

    Bohužel jsem si nikdy nezapisovala statistiku, ale co jsem se setkala u koní s otoky nohou (difuzní otoky měkkých tkání nezánětlivého charakteru), byly postižené především končetiny pánevní, ve velké míře to byli koně mladí, kteří byli stažení z pastviny, uzavřeni na delší dobu do boxu (i třeba s výběhem na několik hodin přes den), u nichž začal trénink (= změna pohybového režimu) a kteří kvůli tomu dostávali i více jádra (= změna krmného režimu). U snad drtivé většiny těchto koní byly ony pánevní končetiny bosé, nikdy nekované. Dále jsem se setkala s chrodnickým otékáním nohou (opět především zadních) u koní, kteří trávili hodně času v boxe, bez ohledu na krmení, většinou byli pod sedlem pohybovaní nárazově a neuváženě (rekreační jechači do lesa), byli kováni i nekováni. Kupodivu poměrně málo oteklých nohou vidím u koní, kteří jsou sportovně využívání na nižších úrovních, avšak systematicky trénovaní, přestože tráví hodně času v boxech, opět zde nebývá rozdíl mezi okovanými či neokovanými koňmi. Co si uvědomuji, tak nateklé nohy jsem viděla u starších koní, u březích koní (v obou případech bez ohledu na pobyt venku a v boxe a bez ohledu na kování), u koní špatně krmených (třeba ta čerstvá pastva).
    Když si to tak zesumíruji, vycházejí mi z toho nejlépe koně, kteří tráví hodně času venku, jsou krmení uvážlivě a hlavně přiměřeně a skoro denně pracují. Rozdíly mezi kovanými a nekovanými kopyty jsem v této souvislosti nijak nepozorovala, ale jak říkám, statistiku jsem si nedělala.
    Bez ohledu na názory dr. Strasser si totiž myslím, že na to, jak se odvádí krev a míza z dolních částí končetin koně má největší vliv pravidelná práce uvolněných ("pracovně" uvolněných) svalů pletence ramenního a pánevního, nerušený mechanismus kopyt má velký vliv na kvalitu rohoviny a zdraví odpovídajících struktur kopyta (díky tomu, že jsou lépe prokrvovány), ale už mnohem méně na stav spěnky či dokonce vyšších částí končetin.

  • 11.

    Chov koní

    22:23 - 07. 05. 2006

    Z článku cítím zaujetí.Nesouhalsím s výrokem,že koně ve stájích trpí alergiemi díky tomu,že je tam hodně čpavku )alespoň tak jsem to pochopila).Myslím že ve stáji,kde se několikrát denně kydá,čpavek cítit není...Vím to.Sama jezdím v klasické stáji.Koním nohy neotíkají,když stojí v boxu.Navíc chodí denně třeba na 10 hodin do výběhu a pak jdou pod sedlo.Nejsou choulostiví.Ani náhodou.Alergiemi netrpí.Ani jeden.Problémy s kopyty nemají.Dokáží bez intenzivního tréninku (za intenzivní trénink považuji skákání 3x a více týdně) přejít čistě L.A jako důkaz,že boxy jim nevadí,když někdo zapomene zavřít nebo si otevřou,jen tak čučí ven a neutečou...

  • 12.

    Re: odpověď Pegasce.

    11:19 - 08. 05. 2006

    Reaguje na 1.

    Tyto články nejsou odborné a proto jsou vždy zjednodušené. Nicméně vycházím z asi devíti publikací a zkušeností mých kamarádů z USA, kteří koně chovají. Koně podle těchto zdrojů žijí v malých stádech a tam vždy je většinou jeden plemeník a ostatní hřebci žijí v oddělené skupině a nebo v úplně jiné stádu bez klisen. Pokud někdo napsal svůj jiný názor, je to jeho názor. V okruhu 2000 km asi nenajdeme volně žijící stádo a tak se musíme bohužel spolehnout na ty, kteří zkušenost mají a tu jsem si dovolil sdělit.

  • 13.

    Re: odpověď Pegasce.

    11:19 - 08. 05. 2006

    Reaguje na 1.

    Tyto články nejsou odborné a proto jsou vždy zjednodušené. Nicméně vycházím z asi devíti publikací a zkušeností mých kamarádů z USA, kteří koně chovají. Koně podle těchto zdrojů žijí v malých stádech a tam vždy je většinou jeden plemeník a ostatní hřebci žijí v oddělené skupině a nebo v úplně jiné stádu bez klisen. Pokud někdo napsal svůj jiný názor, je to jeho názor. V okruhu 2000 km asi nenajdeme volně žijící stádo a tak se musíme bohužel spolehnout na ty, kteří zkušenost mají a tu jsem si dovolil sdělit.

  • 14.

    Re: odpověď Bramboře

    12:13 - 08. 05. 2006

    Reaguje na 4.

    Ano jsme zaujat přirozeným odchovem koní a myslím, že to koním prospívá a jsou daleko méně nemocní. Šmahem zavrhuji nepřirozené podmínky, ve kterých musí koně často žít. Že se mnoho blbostí vyvíjí mnoho staletí ještě neznamená, že to je dobré a že se nevyplatí to změnit. Plemeno neplemeno je to opravdu jedno. Pro vás osobně ještě jednou: kůň je stádové a ne stájové zvíře a má být ve stádu a ne ve vězení (myslím tím v boxu). Koně jsou zvířata volného prostoru a nepatří do jeskyně, mají mít možnost stálého pohybu, vzhledem ke svému zažívacímu traktu mají žrát pokud možno celý den a podkovy jim na nohou nenarostly. To že přežívají omezení způsobená lidmi v řadě stájí neznamená, že by to nebylo špatně. Znám stáje, které vypadají skvěle a stejně tam většina koní kašle a má řadu dalších problémů. Nenapadlo vás proč vaše koně stojí večer u vrátek? Nemají třeba hlad a chtějí jádro a seno? Výběh ještě nemusí být pastvina. Záleží co si na ní mohou utrhnout. Zelená travička koním vůbec nemusí stačit. Hovoříte o koních v sousedství, kteří jsou nemocní a ve volnosti. Opět platí, že o koně se stará člověk a to že stojí ve výběhu ještě nemusí nic znamenat a může to být dokonce i špatně, když stojí jen na hlíně. To že někdo koně blbě strouhá podle Strasser ještě neznamená, že metoda je špatná. Špatný je ten trumbera co to špatně dělá. Pokud vím, tak u nás je prozatím pouze jeden odborný kopytář a tím je Standa Blecha. Pak Bramboro, něco jako špatná obranyschopnost proti zimě je nesmysl, nic takového neexistuje, nevím cio tím myslíte. Pokud ale dáte koně ze stáje na pastvinu v listopadu, tak to je pozdě a on se nestačí adaptovat. To je druhý extrém. Záněty kopyt z metody dr.Strasser mi připadá trochu účelové tvrzení, ale zutá kopyta po schvácení z blbé stravy jsem už také viděl a je jedno jestli podkovaná či bosá. Zase jen blbost lidí. Můj příspěvek má poukázat na to, že koně se chovají v jim nepřirozených podmínkách a máte pravdu, kdo je chová jinak, je vlastně týrá neboť oni se proti tomu nemohou bránit. Pokud to budete hájit sportovním využitím tak se vás zeptám, jestli se nemají tedy změnit podmínky soutěží? To byste pak mohla hlásat i názor, že jelikož se ví, že slepí lidé mají lepší sluch, tak dětěm bude před hodinami houslí vypichovat oči, aby lépe slyšely.
    Je to stejná blbost, jako koně kovat a nebo cpát do jeskyně. No a nakonec byste měla svá slova vážit lépe spíše vy. Vaše poslední věta je vlastně skrytá reklama mé osoby, neboť jistě ty všímavější napadne, že se zdravotními problémy koní zabývám i když v článku o tom nebylo ani slovo. Nicméně jste mimo mísu. Za to, že mohu psát já nic neplatím ani odnikud nic nedostávám. No a ještě něco na úplný závěr. Kdybyste chtěla jednou vidět, jak to vypadá v praxi, tak se mnou pojeďte na exkurzi po různých stájích a já vám vysvětlím rozdíly. Poznáte co myslím. Můj telefon je 603245117, kdyby jste měla odvahu vystoupit ze své anonymity bramborové ulity.

  • 15.

    Re: Odpověď pro Káťu a ostatní.

    12:27 - 08. 05. 2006

    Reaguje na 6.

    Káťo, nemusíte zoufat. Nic není takové, aby se to nedalo změnit. Myslím, že i u Brna by se něco našlo. Stejně jako pro Bramboru, tak i pro vás platí, že se mnou můžete někdy na exkurzi po stájích a nakonec proč to nenabídnout i ostatním, kterým děkuji za jejich příspěvky. Projedem pár stájí a podíváme se na to, jak a co lze změnit aby se koníkům dařilo lépe. Také se dá mnoho nedostatků jednoduše kompenzovat. Chce to jen dívat se a přemýšlet jak na to. Někdy stačí prostý elektrický ohradník natáhnout jen jinak, u boxu udělat malý pedok, vytvořit ve výděhu krmelec se senem, bazének na hydrataci kopyt. Jsou to mnohdy úpravy za pár šupů a výrazně to koním zlepší jejich svět. Jen nesmíme říkat, že to nejde a odvolávat se na to, že současný stav je osvědčený dlouhými roky. Osvědčený je jen lidskou pohodlností, ignorantstvím a nezájmem.

  • 16.

    Podkovy

    19:54 - 08. 05. 2006

    Vážený pane inženýre,

    jsem zastáncem "přiměřeně" přirozených metod. Souhlasím s Vámi v podstatě ve všem. Podle mě je ale důležité si uvědomit, že pokud po koních chceme nepřirozenou věc jako je to, aby vozili na zádech někoho, kdo tam vůbec nepatří, nebo tahali pluhy po polích, musíme přejít k některým nepřirozeným věcem. Jsem z velkého statku, který ma historii několik století ne Vysočině. Koně, které moji předkové chovali se dožívali vysokého věku (podle kroniky rodu nebyl věk 26 let výjimkou. Myslím věk, kdy koně ještě pracovali tvrdě na poli) a byli zdraví (koně), takže myslím, že svému řemeslu rozuměli (moji předkové). Všechny koně byli nakovaní, celý den pracovali a večet byli uvázáni na štont. Pokud vím, protože se o historii zemědělství na vysočině zajímám, bylo to tak všude. Tím lehce napadám, že by hospodář, který strávil celý den na poli ještě šel s koněm na nějakou dobu brouzdat do potoka a pak ho vedl někam, kde by ho musel ráno chytat. Vím o případech, kdy si některý zchudlý hospodář nemohl dovolit kovat koně a ten ,údajně následkem toho, schroml při práci na kamenitých polích vysočiny.
    Pokud čtu Váš příspěvek a opravdu s Vámi souhlasím minimálně v pobytu koní na pastvině, neustálé možnosti přístupu k vodě atd., že pokud chcete dosáhnout naprosté přirozenosti, měl byste koním sundat ohlávku, sedlo a pustit je do přírody bez ohrady a pouze se kochat jejich pohybem v krajině, ne jim lézt na záda (tohle je vlastně tak trochu útok, omlouvám se za něj). Moje otázka je, jestli by se tedy kopyta měli ve "Vaší" metodě vůbec strouhat??? Protože v přírodě se tak také neděje a jestli se tím nebere koni nějaká důležitá část jeho přirozeného systému? Děkuji za odpověď.

  • 17.

    Re: Podkovy

    11:31 - 09. 05. 2006

    Reaguje na 16.

    Máte pravdu, jen snad s několika poznámkami. Kdyby koně chodili 20 km denně po tvrdem povrchu, jak jim ostatně převážně suché stepy a savany jsou či skalnaté vrchoviny Asie, tak by skutečně meli rohovinu tvrdou a přirozeně obrušovanou. U nás tomu tak není a proto je třeba uměle kopyta upravovat. S tou váhou na hřbete také máte pravdu, ale jen do té míry, že koni se váha během roku mění až o 25%( březí klisna, osvalení, přirozené kolísání vrstvy tuku). Tedy to je rezerva, kterou můžeme využívat k tomu, abychom koně nepřetěžovali a jezdec by proto neměl mít větší hmotnost než je cca 20% váhy koně. Takže 500 Kg kůň by neměl mít těžšího jezdce než 100 Kg. U nás je řada koní přetloustlých a tak jezdec by měl být lehčí. S těmi podkovami hovoříte o historii tak asi 200 let, ale podívejte se na americký kontinent a uvidíte, že koně se kovou málo, přestože také pracují. Totéž platí o Asii. Myslím, že podkova je záležitostí hlavně Evropy. Uvidíte, že postupně se počet podkovaných koní bude snižovat a to i ve sportu. Mě vždy překvapí, jak mnoho příspěvků je absolutních. Tím teď nemyslím váš. Život je daleko pestřejší a proto absolutní není nikdy nic a vždy pouze převažuje určité dění. Tak proč tolik vášní. Mé články jsou psané proto, aby se lidé zamysleli a koně neničili svojí pohodlností a ignorantstvím. Vždy jde udělat něco jinak. Nikomu nic nepřikazuji a jestli v článcích někdo pozná, že něco dělá špatně a šlo by to jinak, tak to je přece jeho věc jestli to uzná za vhodné změnit. Jestli si myslí, že si Sychra kecá rozum, tak ať si to dělá po svém.

  • 18.

    Re: odpověď Pegasce i autorovi

    23:33 - 09. 05. 2006

    Reaguje na 12.

    Dobrý den,

    doufám, že nebude bráno jako profesní řevnivost, když poopravím některé výroky autora článku. Nejsem si jistá, že oněch 9 publikací a přátelé v USA jsou dostačujícím zdrojem relevantních informací, přinejmenším co se týká sociálního systému a organizace koní, jejich domestikace a původu. Myslím, že nepřesná vyjádření nejsou dána zjednodušením „neodborného textu“, ale nepřesností (a/nebo tendenčností) pramenů samých. Myslím, že by stálo za to popřát sluchu i „názorům“ dalších z mnoha (vědecky podložených) údajů (nejen) o volně žijících populacích, ať už v USA nebo kdekoli jinde, a stejně tak i studiím cíleně zaměřeným na výhody a nevýhody různých typů ustájení. Spolehnutí na ně jistě není stoprocentní, protože žádná studie se neubrání vlivu konkrétní situace v určité době, metody výzkumu apod., vesměs je však nelze podezírat z nedostatku zkušeností s tématem či objektem zájmu samým.
    Není pravda, že v okruhu 2000 km nenajdeme volně žijící stádo koní. Když pominu konika v Polsku (s dnešním domestikovaným koněm je příbuzný, ale nepatří zřejmě do stejného druhu), najdeme volně žijící populace koní ve Francii, Anglii a Portugalsku. K tomu je třeba přičíst „dedomestikační“ a feralizační pokusy v Holandsku a přilehlém okolí, a pro formu nezapomenout dalšího koňského příbuzného – koně Převalského ve Francii. (Přehled současných ferálních populací vyšel například loni v kapitole Lee Boyda a Ronalda Keipera „Behavioural ecology of feral horses“ v monografii o biologii domestikovaného koně Daniela Millse a Sue McDonnellové).
    Koně byli s vysokou pravděpodobností domestikováni v Asii, ovšem není pravda, že by se do Ameriky dostali až po Kolumbovi z Asie a okolí. Naopak, koně se zřejmě vyvíjeli zejména v Americe, ze které opakovaně přešli při dočasných spojeních kontinentů do Eurasie, kde opakovaně vyhynuli. Po konečném odstrčení kontinentů koně v Americe z dosud sporných příčin vyhynuli. Naštěstí pro nás populace v Eurasii nikoli, takže bylo co zdomácňovat. Nejspíš i přispěním tohoto procesu ale vymizeli divocí předci dnešních koní zcela. Veškeré zprávy o „přirozeném“ chování koní je tedy třeba přijímat s ohledem na tento smutný fakt. Veselejším závěrem ale budiž, že zdivočelí koně se křížem krážem světem chovají obdobně a jsou ve svém chování zdravě plastičtí, tudíž odchylky od jejich skutečně původního chování zřejmě nebudou tak velké.
    Na polemiku o sociální organizaci a společenském životě koní tu není prostor.
    Je skutečně potěšující, že se pozornost chovatelů obrací k přirozeným potřebám koní. O to víc je zavazující informace o potřebách a životě koní podávat. Měly by vycházet z pokud možno prověřených zdrojů, a v případě, že tomu tak zcela není, by na tento fakt mělo být poukázáno.

    Zdravím autora i čtenáře,
    Jitka Víchová
    Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhříněvsi

    PES Děkuji velmi Pegasce, která mi způsobila svou poznámkou o harémovém „mnohohřebství“ hřejivý pocit nemarné práce z psaní o chování koní. :-)

    KOČKA Co s tím čárkováním, kdo má a nemá nateklé nohy tehdy nebo jindy, udělat radost nějakému diplomantovi...? :-)

  • 19.

    Re: Podkovy

    00:58 - 10. 05. 2006

    Reaguje na 17.

    Milý Tomáši Sychro,

    Znáš mé názory,můj postoj i mou cestu k téhle problematice.
    Mám velkou radost z toho co píšeš a jak to píšeš.
    Je to velká služba všem koním.
    Jen nevím,jak naučit některé lidi empatii a docílit aby zkusili přemýšlet a poučit se z toho co v přírodě funguje.Nakonec pohyb je i pro nás lepší,než sezení u počítače.
    A zvláštní je,jak snadno někteří lidé poznají,že koním stačí být ve výběhu x hodin a že se už už těší do boxu.Co vězeň na samotce ? Po pár letech se z ní taky bojí vyjít ven.
    Je jednoduché odsuzovat někoho,kdo se o něco snaží.Ale jen takový člověk posune vývoj dál.Ne ti ,kdo kritizují.Po těch za čas nikdo nevzdechne.Možná ani oni sami.
    Jen pro některé koně už bude pozdě.

    Tak ještě jednou díky a jen tak dál..

    Václav Vydra

  • 20.

    Re: odpověď Pegasce i autorovi

    09:02 - 10. 05. 2006

    Reaguje na 18.

    Děkuji za zajímavé připomínky a je jen škoda, že jste už nenapsala nějaký článek s uvedením pramenů. Nebo snad ano? Rád bych si to přečetl. Jen ještě chci doplnit, že mí známí se dlouhodobě zabývají životem koní a pracují v této oblasti i jako univerzitní profesoři. Současně se též nedomnívám, že v evropských podmínkách a Nizozemí už vůbec ne, je dostatečnáý prostor pro nerušený vývoj koňského stáda, které potřebuje velkou rozlohu. Nizozemí osobně znám a tak si dovolím hodně nesouhlasit. S těmi koňmi původně z Ameriky to je hodně zajímavé a tak jen otázka, je to archeologicky podloženo. Divil bych se, že kdyby to tak bylo tak patriotičtí Američané by to jistě už vytroubili do světa. Nic méně samozřejmě vše je možné a nevyplácí se kategoricky něco odmítnout. Proto by mě zajímaly ty prameny. A ještě bych se zeptal jestli to "volně žijící koně ve Francii či jinde" znamená, že žijí bez ingerence člověka? Tedy alespoň jako vysoká a srnčí u nás. Jestli to není myšleno tak, že je stádečko na pdesáti hektarech a obden je kontrolováno vetrinářem a krmivářem. To by pak totiž nebylo stádo volně žijící.

  • 21.

    Re: odpověď Pegasce i autorovi

    14:44 - 10. 05. 2006

    Reaguje na 20.

    Člověče,

    poohlédněte se taky "doma" po Evropě! :-)
    Myslím, že koňské populace se s našimi jelenovitými blbě srovnávají, protože jsou (stejně jako přinejmenším některé v USA) početně regulovány s rozvahou, a nikoli puškou myslivců a přátel pokradmého lovu (s omluvou poučeným lidem v zeleném, kteří to nejen myslí, ale i činí v rámci možností v zájmu biologie druhu). Většina světových populací je do jisté míry regulovaná - odchytem, odstřelem. Veterináři a krmiváři se kolem nich, pokud vím, běžně sympatricky nevyskytují. :-)
    Koně (a skot) chtějí v Nizozemí (a tuším Francii či kde) chovat právě po způsobu naší vysoké. Byla jsem před několika lety (náhodou) na semináři v rámci konference ISAE, kde o tom hodně mluvili, ale jak jsou s tím daleko, nevím. Cílem bylo, aby i tyto populace splňovaly kritéria populací ferálních.
    S velikostí prostoru to není tak jednoznačné, protože je doložené, že koně jsou při své plasticitě chováníschopni se přizpůsobit i několika km2 (velikosti homerange u koní byly popsány mnohokrát).
    Článků (popularizačních) s uvedením pramenů jsem napsala přes 20, vycházejí pravidelně v Jezdectví jako "měsíční dávka emocí". Čerpám z vědeckých článků (přes Web of Science, starší práce po knihovnách; pro nástřel tématu používám často knihy: Mills a Nankervis, McGreevy, Waring, Mills a McDonnell plus případné monografie k danému okruhu chování). Pokud patří někteří z nich mezi Vaše přátele, pak jste v dobré společnosti. Publikace vědecké na koních nemám, nepočítám-li ty pruhované. Můžu ale dodat "zatím", protože část našich projektů už vysypala slušné výsledky. (Mým hlavním studijním zvířetem je právě jelen a jeho příbuzní, a dříve kráva. Obor ale zůstává.)
    V té Americe se jednoduše našly kosti. :-) Přes různé další teorie o díře v souslednosti kostí se mnou (ve stručnosti) popsaný vývoj koní obecně uznává. S pokrokem "genetiky" se v posledních letech na úrovni mtRNA odhaduje, kdy se který kůň odštěpil z hlavní větve, z kolika kobyl dnešní koně pocházejí a další věci. Nově se zapojuje jaderná DNA, která do toho vnáší i otce. Definitivum asi nebudeme znát nikdy, ale přeci jen se ta pohádka zdá uvěřitelná (víc třeba McFadden nebo Levine).
    K univerzitnímu profesorovi mám jak tady, tak v USA ještě hodně práce, ale jako univerzitní a příležitostně jiný "učitel" občas funguju. Snad se ve výběru literatury příliš nemýlím, do případných jiných zdrojů ráda nahlédnu.

    Zdravím!
    jv

  • 22.

    Velmi přínosné

    17:09 - 10. 05. 2006

    Po přečtení článku a příspěvků musím také reagovat.Bohužel hodně málo lidí se snaží koně a jeho podstatu opravdu pochopit jako Ing. Sychra. Z vlastní zkušenosti vím,že neustálý pohyb a bosé nohy je pro koně to nejpřirozenější a nejlepší.Když příjdu do nějaké sportovní stáje, kde jsou koníci celý den zavření v boxe navlečení do teplé deky, potom si jdou na hodinu denně zasportovat do haly a do výběhu nechodí, protože by se mohli zranit, chce se mi brečet. Zkuste se všichni "milující páníčci" zavřít na týden na záchodě a pak se do vašich mazlíků možná lépe vžijete. Myslím, že takovéhle ustájení škodí koním nejen zdravotně, ale hlavně duševně. Proto jen víc takových článků a diskuzí. Na to ovšem nestačí jen přečíst komerční Jezdectví, ve kterém hrají roli převážně peníze a článek o přirozených věcech najdete jen vyjímečně. Oni by je totiž všcichni kováři a výrobci všech možných koňských vymožeností asi ukamenovali.

  • 23.

    přirozený chov

    22:16 - 10. 05. 2006

    Měla jsem možnost s Ing. Sychrou mluvit osobně, když se velice ochotně přijel podívat na mou "kašlavou" kobylu. Je to člověk velice vzdělaný v tom, co dělá a rozhodně nepodniká žádné "haló" akce. On Vám nic necpe. Jen se snaží, aby lidé přemýšleli. Zkuste méně kritizovat a více přemýšlet. Jen přemýšlet. Já osobně potřebuji hodně argumentů pro to, abych změnila něco, o čem jsem byla léta přesvědčená, že je "naprosto správné." Ale pokud o některé problematice nic nevím, musím se začíst do knížek a o problematice se "něco" dozvědět. A to bych doporučila všem kritikům, kteří tu blábolí bláboly. Nejdříve studujte, abyste mohli diskutovat s lidmi, kteří již mají nastudováno. Pak se zde podle mého názoru budou řešit smysluplné věci a bude se tu méně "blábolit."

  • 24.

    exkurze postájích

    22:20 - 10. 05. 2006

    Myšlenka exkurze po stájích mě nadchla. Pro mě to nepřipadá do půlky června v úvahu, končím školu, ale potom kdykoliv. S přítelem jsme se chtěli jet na doporučení kamaráda podívat k panu Vydrovi, ale pokud by stájí bylo více, pro srovnání, budeme rádi. Plánujeme vlastní chov koní, který je zatím otázkou budoucnosti, ale ne nedohledna, takže každá zkušenost se cenní. Prosím proto Ing. Sychru, pokud by něco takového podnikal, jestli by mi dal vědět na můj e-mail. Moc děkuji.

  • 25.

    Re: Podkovy

    20:02 - 11. 05. 2006

    Reaguje na 17.

    Rozhodně s Vámi souhlasím a líbí se mi i Vaše tvrzení, že to, že se něco dělá staletí ještě neznamená, že se to dělá dobře. Pokud se Vám můj článek zdál agresinví, nebyl tak myšlen. Spíš jsme chtěl vyjádřit, že i naši předkové toho hodně věděli a kůň byl pro jeden z nejcennějších živočichů, takže si ho vážili a určitě mu cíleně neubližovali. Ne ve všem s Vámi souhlasím a stejně jak píšete, mám na to právo, ale opravdu Vám fandím v tom, co děláte. Tak hodně štěstí...

  • 26.

    Re: Podkovy

    00:03 - 12. 05. 2006

    Reaguje na 17.

    VÁŽENÝ PANE INŽENÝRE.
    POTKALI JSME VÁS PŘI JEDNÉ Z VAŠICH LÉČEBNÝCH „VYCHÁZEK“ V OKOLÍ PRAHY. PŘIJEL JSTE LÉČIT KONĚ A OBHAJOVAL JSTE VŠE ALTERNATIVNÍ S TAKOVOU VEHEMENCÍ, ŽE TO ZAVÁNĚLO FANATISMEM. MÁTE ASI PRAVDU V MNOHA VĚCECH - BOHUŽEL VY STEJNĚ JAKO PAN VYDRA HÁJÍTE VŠE TAKOVÝM ZPŮSOBEM, ŽE ODRADÍTE VELKÉ MNOŽSTVÍ LIDÍ, KTEŘÍ BY O PODOBNÝCH VĚCECH MOHLI VŮBEC ZAČÍT PŘEMÝŠLET. JE TO NĚCO JAKO KDYŽ U NÁS DOMA ZAZVONÍ LIDÉ A ŘEKNOU ŽE JSOU SVĚDCI JEHOVOVI - TAK JE AUTOMATICKY VYHODÍME - ANIŽ JSME SLYŠELI COKOLI CO ŘEKNOU.
    KAŽDÝ FANATICKÝ OBDIVOVATEL BYŤ I TEN KTERÝ SLOUŽÍ DOBRÉ VĚCI JE VŽDY NA ŠKODU.
    V KAŽDÉ POLEMICE, KTEROU ZAČNETE NAVÍC SLYŠÍME VĚTY TYPU „MOJI PŘÁTELÉ V USA“ - MOJI PŘÁTELÉ Z UNIVERZITY. ATD. PRACUJTE SÁM ZA SEBE, ZKUSTE SE NESCHOVÁVAT ZA NĚJAKÉ CIZÍ NÁZORY A MOŽNÁ PROSADÍTE VÍCE DOBRÝCH VĚCÍ.
    (A PROPO - PODKOVY NEJSOU STARÉ 200 LET - NACHÁZEJÍ SE VE VYKOPÁVKÁCH JIŽ V 11. STOLETÍ. )

  • 27.

    Re: Podkovy

    12:26 - 12. 05. 2006

    Reaguje na 26.

    Tady jsou na sebe všichni tak hodný - tak já to řeknu na plno, pan Sychra píše popularizační články o koních - to je určitě plus - protože se mu nechce dělat rešerše a informace k tématu si hledat v odborných časopisech tak si je normálně vymejšlí - a to je velký mínus. Druhý velký mínus je to, že se vždycky u toho nechá chytit - ty podkovy je jenom taková malá drobnost z mnoha dalších (záměrných mystifikací nebo "omylů" je ve všech článcích tolik, že člověk ani nenachází sílu je jednotlivě komentovat). Dál k tomu asi není co říct - jen doufám, že existuje zlomek naděje, že by si popularizátoři alternativních metod alespon pozdě v noci vzpomněli na svoje VŠ vzdělání a pokusili se svoje "nové" objevy obhájit srozumitelným způsobem, tak jak je tradicí v našem kulturním prostoru...dřív než kvůli tomu budeme s ohledem na ochranu zvířat nuceni zavést další zákony, tak jak se to v současnosti děje třeba v Německu.

  • 28.

    Jeste se naucit jak zkrmovat seno.

    17:08 - 12. 05. 2006

    Zaujala me fotka toho sena na valniku. Kulate baliky jsou nouzovka, protoze za par dni vypadaji jako na tom obrazku. Pokud se na jare neodklidi seslapane vrstvy sena kolem krmiste, muzeme se tesit velmi urodne sklizni bodalek, jestli teda Tomas Sychar vi, co to je. Vidle nestaci, musi na to byt radna mechanizace. Seslapana zetlela vrstva neni totez co kompost a vyzaduje mechanickou lopatu k jejimu odklizeni.
    To jen tak na okraj, ze prirozeny odchov je sice fajnova vec, ale vyzaduje expertyzu. Neni bez problemu, ale ma svoje vyhody. Ani jedno neni v clanku dobre vysvetlene.

  • 29.

    Re: Jeste se naucit jak zkrmovat seno.

    12:16 - 15. 05. 2006

    Reaguje na 28.

    Článek se nezabývá podrobnostmi přirozeného odchovu, ale odvolává se na ně, jako na podmínku dobrého zdravotního stavu koní a je to jeden z pilotních článků seriálu o nekonvenčních léčebných metodách a tedy ne návod jak přesně to dělat. Pokud ale vím, tak v této stáji se plaťák se senem stěhuje a místo se upravuje traktorem. Místa tam je padesát hekrarů a tak to určitě není na vidle. Jak to přesně dělají nevím, ale zbytky sena tam nějak nevidím. Majitel stájí je zemědělský inženýr a tak nemám důvod mu nevěřit, že to umí. Asi byste měla kontaktovat spíše jeho. Ono, když něco děláte, tak je dobré se občas spolehnout na skutečné odborníky. Z tohoto pohledu bodalky jsou v kompetenci majitele a ne mé a myslím, že to zvládá.

  • 30.

    Re: Pro Michnovi

    11:55 - 19. 05. 2006

    Reaguje na 26.

    1.Nevím , kdy jsme se setkali či nikoli a kde to bylo. Konec konců jste mohli přece se mnou polemizovat, když jste nesouhlasili.
    2. Jehovisty bych také vyhodil.
    3.To co píši není alternativa.
    4.Kdybyste ten článek četli pozorně, tak byste si přečetli, že podkovy se datují cca do 6.stol a že někteří autoři je přisuzují dokonce Keltům, tedy do doby až 500 let před Kristem. Tedy, když s něčím nesouhlasíte, tak prosím alespoň dávejte pozor s čím neouhlasíte.

  • 31.

    Re: Odpověď pro lokki

    12:03 - 19. 05. 2006

    Reaguje na 27.

    Vaše reakce je přesně reakcí člověka, kterému chybí argumenty a myslí si, že jeho argumentace bude pravdivá o to více, o kolik bude hlasitější. Není na to moc co říci, jen snad tolik: Kdo chce vidět vidí, kdo chce slyšet slyší. Omyl který tisíckrát opakujete je stále jen omylem. Takže lokki "A přece se točí".

  • 32.

    Re: Odpověď pro lokki

    01:06 - 20. 05. 2006

    Reaguje na 31.

    já sem právě argumentovat nechtěl, ale když jinak nedáte, tak to zkusím. Pokud bych chtěl citovat exaktní výzkum, tak protože jsem prošel naším vzdělávacím systémem, přidám rovnou jméno a původ, nebo napíšu proč to nemůžu udělat. Doba je nepřející pane Sychra, máme internet, každý snadno zjistí, zda zdroj je v tomto tématu dostatečně neprůstřelný (u vašeho povídání o hřebcích by třeba zjistil, že je dobrej ale starej, jak vás velmi jemně upozornila p.Víchová:-)) a zároven je to taky slušnost ke čtenářům, aby si mohli ověřit, že jen tak neplácám a sami se vzdělat. Zdroje vašeho typu (mí přátelé v Americe a devět zcela neznámých publikací) se nedají nijak ověřit ani vystopovat a podle toho co vám radí by to klidně mohli být třeba Amišové a jejich příručky k orbě, bůh je ochraňuj (a i oni dokážou citovat líp než vy). Píšete osvětové články o odborné činnosti a i přesto, že je zvykem uvádět alespon nějaké výchozí zdroje u popularizačních článků (když to dokážou redakce časopisů Květy nebo Vlasta, určitě to není nic nezvládnutelného pro člověka vašeho kalibru), u vás jsem našel relevantní pouze jediný, totiž odkaz na článek Rekurentní uveitida koní, Krejcar E, Kubová K, Veterinářství 2002;52:322-324. Když jsem vám ho osobně dával, doufal jsem, že by jste si mohl nastudovat i další podobné články, ne že ho použijete pouze jako mávátko do diskuze. A jestli si dobře vzpomínáte, důvodem byla reakce na naší diskuzi ohledně léčení akutní fáze rekurentní uveitidy homeopatiky - vaše tvrzení, že pokud by homeopatika nezabrala, tak se nejednalo o měsíční slepotu furt nějak trávím špatně (i když je jistě logicky správné).
    A to jsme s argumentama teprve začali - aby to nebylo dlouhý, můžem si na jednoduchém příkladu ukázat, jak se touhle cestou dostat snadno a rychle do potíží. V tomhle článku http://www.equichannel.cz/videli/clanek.php3?id=1221 popisujete úraz vaší klisny a jeho zaléčení. Ovšem pokud by jste postupoval obvyklým způsobem, tak jak vás (a mě) učili na škole a tak jak to po vás požadovala oficiální lékařská věda došel by jste k úplně jiným závěrům. Absces se na noze objevil proto, že k inspekci původní rány došlo pozdě a byla hlubší, než veterinář očekával, takže se ve své zadní části uzavřela a nebyla dostatečně vydesinfikována. Organismus se infekčního agens zbavil tak jak je to obvyklé - progredujícím abscesem, v tomto případě jinudy, než původní ránou. Vsadím vlastní kanady, že v anaerobním prostředí abscesu probíhala masivní stafylokoková infekce, na kterou bohužel normálně užitá ATB obvykle nezabírají, proto ta oteklá hřející noha a dlohotrvající hojení (pro absces na fotografii bych ty dva až tři týdny odhadnul taky). Ve vašem dalším postupu jste měl víc štěstí než čehokoliv jinýho - absces už byl prakticky na cestě k vyhojení a váš neodborný zásah při jeho "tlakovém provalení" naštěstí nepotrhal žádné okolní tkáně, ani do nich nezanesl stafylokoka a vzniklý otvor byl dostatečně velký na to, aby infekce sama odezněla. Pokud by došlo k provalení abscesu dovnitř do tkání, kobyla by byla do několika hodin oteklá i mezi ušima, nejen na noze a prognoza do její budoucnosti velmi nejistá, proto se abscesy nařezávají (to o těch buňkách snad ani nepotřebuje komentář, já taky občas pozdě v noci vymejšlím kraviny)... ... se bavíme jen o jedné malé části vašich textů.
    Prostě to celý jsou normální teoretický experimenty bez konečné zodpovědnosti, nejdív EAD, pak homeopatika, nějaký ty bylinky - jenže se rychle přibližujete momentu, kdy přes experimentální nadšení přehlídnete podstatu věci - na konci léčení by vám měl zbejt živej a pokud možno celej kůň, tak jako Strasserový uniká to, že většina lidí by chtěla na koních občas i jezdit, ne se dívat jak se prokulhávaj pastvinou.... Původní myšlenka (tedy bosý kůň, méně boxu, více pastvy, méně jádra a více sena a konské společnosti) je výborný základ pro psychicky i fyzicky zdravého koně a rozhodně si nezaslouží být torpédována nezodpovědnými spisovatelskými výrony, navrch když ji lze podpořit(s trochou skutečné snahy) i argumenty z dostatečně ověřených konzervativních zdrojů (dobrej je třeba Elsewier nebo Blackwell, my ne tak movití si ale vystačíme i s J-stage - http://www.jstage.jst.go.jp/browse/ ). Na závěr jenom malé doporučení - pokud se budem bavit o EAD nebo o homeopatii pište klidně co vás napadne. Jakmile ale zabrousíte do vědních oborů které mají svá vlastní pravidla (etologie, veterinární lékařství, archeologie, historie atp.) pokuste se jich alespon rámcově držet, možná to předejde mnohým nedorozuměním v diskuzích pod Vašimi články. Mějte se krásně, Roman Gronský

  • 33.

    Re: Odpověď pro lokki

    09:12 - 22. 05. 2006

    Reaguje na 32.

    Pane Gronský, jistě víte, že v diskusi je třeba mít jednak chladnou hlavu a pak také poslouchat druhého a ne vést monolog, což vy děláte a dělal jste to i v rozhovoru se mnou v ČB. Pokud vím, tak na semináři Dr.Strasser jste nebyl sto, se shodnout ani se svými kamarády a tak se nedivím, že jste nebyl schopen se shodnout se mnou. K léčbě uveitidy jsem vám řekl, že pri první atace se prostě neví, zda se jedná o rekurentní tedy opakující se zánět, protože je prostě první a tedy se neví, zda je opakující se. Zatím co vy jste vedl stále svou a hovořil o jednom zaléčeném zánětu jakéhosi vašeho koně. O homeopatika v této pasáži našeho rozhovoru nešlo. Zdá se, že vy jste jasnovidec a víte předem, o jaké onemocnění se jedná. Na rozdíl od vás mám zkušenosti s opakujícími se záněty a tedy tyto záněty jsou rekurentní. Primární zánět oka u koně jsem nikdy žádný neléčil a tak do toho veterinářům nekecám. Takže vy o koze a já o voze. Navíc, milý pane, mé případy byly vždy nejprve léčeny veterinářem a ten určil diagnosu a nikoli já a také si případy většinou dále kontrolují, protože je zajímá výsledek a ne cesta. Vetrinářům jde především o koně a ne o vědu, jak se tady snažíte ukázat vy. Co vám nesedí do tabulek a grafů, tak je zkrátka špatně. Jestli jste mi článek z veterinářství dal proto, abych se něco naučil, tak jste mimo mísu. Článek popisuje postup, který je u ERU málo účinný. Já používám jiné metody a ty zatím účinné jsou. To co píšete o mé klisně, je vaše fabulace. Z medicínského hlediska je to možné i když si zde zase hrajete na jasnovidce. Podstatné ale je, že pokud to bylo tak, jak říkáte, je velmi obtížné takový zánět s celkovou sepsí léčit medicínsky, to by vám řekl každý veterinář. Homeopatie v tomto případě zabrala okamžitě. Bylo by dobré, když už nějaké metodě nevěříte, abyste se k ní alespoň nevyjadřoval. Při našem rozhovoru v ČB jste se o homeopatii a bylinné terapii vyjadřoval peiorativně a tak mě váš pohled ani moc nepřekvapuje. Bylo však vidět, že máte zcela mylné představy o možnostech těchto metod. Jak sám píšete, že v noci vymejšlíte kraviny, tak já na takovéto plýtvání silami skutečně nemám čas a už vůbec bych s tím nelezl na veřejnost.

  • 34.

    Re: Odpověď pro lokki

    16:46 - 22. 05. 2006

    Reaguje na 33.

    Pane Sychra, já jsem o homeopatikách akorát prohlásil, že to jsou potravinové doplnky, načež vy jste kontroval s tím, že to jsou atestovaná léčiva. Máte pravdu, nejsem sdostatek vzdělán v homeopatii, tak jsem si některé informace doplnil, a vy můžete laskavým čtenářům vysvětlit (pokud vám to nepříjde jako plýtvání silami) jaký je faktický rozdíl (nikoliv právní) mezi atestovaným potravinovým doplnkem a atestovaným léčivem u kterého není při testech požadován důkaz účinnosti. K bylinkám se nijak nevyjadřuji - jejich účinnost je prokázána z mého pohledu dostatečně, jediná otázka která zbývá odpovědět je, jak vysoká je tolerance a ekonomika podávání u býložravce, když jsou rostliny prakticky jeho jedinou potravou (a navrch váží desetkrát tolik co člověk) - tuhle otázku by jste si měl ale zodpovědět hlavně vy, mne to neživí.
    Co jsem napsal o vaší klisně je opravdu fabulace :-)), s fotek je poznat málo, stafylokokové infekce se skutečně léčí velmi obtížně(tak aspon tohle jsem zdá se dohadl dobře) a navrch mají sklony k recidivám . Podstatné je to, že jste a) provedl zásah, kterej i veterináři považují ze zřejmých důvodů za riskantní b) nijak prokazatelně jste dobu léčby neurychlil c) ještě jste s tím vylezl na veřejnost d) ke komentáři jste mne osobně vyzval - já bych to normálně nechal plavat, nakonec je to váš kůn, dobře to dopadlo a equichannel je dostatečně široká platforma i pro záležitosti víry.
    Sporný článek je zde http://www.vetweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=1487 . Já můžu ke třem klinickým studiím v článku přidat tři další, typ I a typ III, hřebci stklv, v rozmezí od dvou do pěti let, opět bez recidivy. Takže osobně bych řekl, že tento způsob zaléčení uveitidy je velmi úspěšný (i když furt můžete opakovat že to není pravda) a taktéž o dost levnější. V článku je také velmi dobře posáno "riziko z prodlení" - a to bylo to, na co jsem se vás ptal v budějovicích - risknete si podávat homeopatika v případě akutní fáze ERU (to byla jednoznačně položená otázka bez nějakého postranního plkání o prvním ataku)? Vaše odpověd byla ano, moje další otázka co když nezaberou a kůn trvale oslepne? Vaše odpověd - tak to nebyla ERU. Asi jsme se navzájem špatně pochopili, nicméně já radši zůstanu u konvenční léčby, která v tomto případě opravdu léčí hlavně příznaky (totiž v prvé řadě zabranuje trvalému oslepnutí koně) a to považuji s pohledu vlastníka koně jako mnohem důležitější, než samotné zjištění jestli se jedná nebo nejdená o ERU (což je mimochodem velmi vědecký výsledek vámi preferované léčby - to mě právě dost zarazilo, u léčitele bych takové zhodnocení případu nečekal)...
    To co jste viděl na semináři dr. strasser byla akademická diskuze - to není o tom, že sborově prohlásíme že nám sestoupil bůh bosých kopyt až na zem v podobě paní doktorky, ale o tom, že její teorie podrobíme kritice (ne nutně v záporném slova smyslu) a zhodnotíme, jestli je vůbec reálné takto postupovat (nějak mám pocit, že alespon fyziologové, kováři, dlouholetí chovatelé koní a veterináři jsou k tomu dostatečně povoláni). S většinou z nich jsem se setkal na tomto semináři poprvé, nicméně diskuze, prezentace a obhajoba (na akademické půdě obvyklá) vlastních názorů a skušeností jim nebyla natolik vzdálená jako p. Strasser - a to bylo jediné plus celého semináře. To že jsme spolu v některých případech nesouhlasili nám ovšem nezabránilo o tom diskutovat a nakonec dojít ke společnému konsensu (ten jsem bez vámi zmíněných sporných bodů nakonec velmi zhruba shrnul v diskuzi pod článkem "Dr. Strasser na české universitní půdě" http://www.equichannel.cz/videli/clanek.php3?id=1215) - já to považuju za docela normální průběh plodné a smysluplné diskuze. Je docela škoda, že vy a p. Strasserová nikoliv....

  • 35.

    Re: odpověď Bramboře

    11:17 - 27. 05. 2006

    Reaguje na 14.

    Zmínil jste se o okružní cestě po stájích, chtěla bych vás tedy požádat abyste si mou osobu připsal na seznam zájemců.Děkuji Dobby

  • 36.

    Re: Odpověď pro lokki

    14:27 - 29. 05. 2006

    Reaguje na 34.

    Vážený pane, to co předvádíte je demagogické plkání k danému tématu a už mě to přestalo bavit. O nekonvenčních metodách nevíte zhola nic, pletete si léky a potravní doplňky a chybí vám i ty nejzákladnější informace z oboru nekonvenčních metod, které jen tak na okraj jsou součástí WHO. Neposloucháte co vám diskutující protějšek říká a vykládáte si to po svém. tak trochu mi to připomíná inkviziční tribunál. Nevím na jaké veterináře se odvoláváte, ale upřímě řečeno je mi to jedno, protože pokud nesouhlasí, tak bych k nim mohl přiředit stejný počet těch, kteří souhlasí. Tohle není diskuse ale jen váš monolog. Takže zdar vaší práci.

  • 37.

    Re: Odpověď pro lokki

    00:56 - 30. 05. 2006

    Reaguje na 36.

    Já bych i rád diskutoval, ale vypadá to, že tady není s kým. Pane Sychra, vždycky můžete říct, že práce homeopata je natolik odlišná od obvyklé lékařské praxe a každý případ je natolik specifický, že požadavek klinických testů prostě nemůže být splněn (aspon výmluva když už nic jinýho), nebo můžete popsat (a mě by stačilo) desítky štastných, zdravých tvrdě pracujících bosých koní, nebo alespon šest ERU pozitivně diagnostikovaných koní léčených homeopatiky (či jinak alternativně) dlouhodobě bez nálezu, nebo místo slovních hříček napsat jména alespon tří v čechách působících veterinárních lékařů se specializací na koně (nakonec se přece prakticky všichni známe), kteří tady jasně řeknou, že metody p. Strasser jsou správná cesta pro zdravé kopyto - pak bych tu nemusel vést monolog. Ani bych si třeba pak nemusel plést homeopatika s luxusní nekalorickou dietou a jiní čtenáři by si mohli nechat koně okulhat mnohem odborněji, než to dělají dosud... jinak zde http://www.who.int/en/ a zde http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?i=119 si každý zájemce může snadno odvodit, proč se WHO zajímá o homeopatii (stejně tak jako o tropické nemoci dobytka nebo třeba kouření)

    Pokud sem ještě někdo zavítá, měl bych tu pro něj několik zajímavých odkazů - od jasně negativních stanovisek k homeopatii -
    http://www.petrasek.info/index.php?option=com_content&task=view&id=133&Itemid= přes komparativní http://www.zdn.cz/detail.htm?id=48224 nebo dokladující (a mimochodem problém velmi dobře osvětlující se slušnejma citacema) http://www.futurologie.cz/clanek3.htm až po oficiální zastoupení na našem netu http://www.holos.cz/holoscentrum/homeopatie.htm , http://homeopatie.zapisnik.cz/index.htm , http://www.homeopatie.cz/ , http://www.alternativa.cz/skoleni.htm - každý si tak úsudek může udělat sám...

  • 38.

    Re: Odpověď pro lokki

    12:57 - 30. 05. 2006

    Reaguje na 33.

    Citace :
    "...že v diskusi je třeba mít jednak chladnou hlavu a pak také poslouchat druhého a ne vést monolog..."

    Pane Sychro, prosím, řiďte se touto svou větou.
    Svým přístupem skutečně pácháte víc škody nežli užitku na jinak použitelných metodách, které by ve vhodné kombinaci za inteligentního použití byly velmi užitečné - deklasujete je svým kazatelským přístupem.
    A ještě jednu poznámku - alespoň uvidíte, že kromě "zkušenosti zblízka" s Vámi ráda studuji JAKÉKOLIV zdroje konovědění, jak... viz níže*, tedy i Vaše články. Naprosto Vás a Vaše metody nezatracuji, jen mi skutečně vadí Váš despektivní přístup ala "jedinou pravdu tvrditi budeš". Tím sobě i "svým" metodám neskutečně házíte klacky pod nohy.
    Tedy :
    Ne všichni "čecháčci" kolem koní jsou politováníhodní mentální ubožáci - věnujte jim trochu svého sluchu - v mnohém Vás obohatí. Naštěstí už ne všichni upadnou na záď při zvuku slov "USA" a "zahraničí" - v tom jste trošku zaspal dobu, promiňte. Už hodně lidí naštěstí ví, že americké neznamená vždy dobré nebo kompletně použitelné pro nás.
    Berlínská zeď padla už dávno... a světe div se, i předtím lidé cestovali po světě, uměli jazyky, studovali zahraniční zdroje a měli kontakty mimo republiku. Kromě Vás je i nejeden "čecháček" v kontaktu s "venkem" a díky své jazykové výbavě schopen plnohodnotné komunikace a studia zdrojů mimo český rybník.
    *Sběr materiálu, práce se zdroji, jejich studium, porovnávání, léta praxe a zkušeností, selekce, analýza... právem se tu kterýsi debatující obracel tímto směrem. Má mou plnou podporu.
    Ano, není každý Čech členem Rottary Clubu, ale to o nic nesnižuje jeho lidskou, inteligenční a event. odbornou hodnotu.

  • 39. megera

    hoď kamenem....

    15:52 - 04. 09. 2006

    článek není určen zcela jistě pro pdborníky, ale je bvlastně popularizační pro laickou veřejnost potažmo majitele koní, což není totéž co koňák... mnoho z nás nemá ani tušení, jak kůň funguje, mnoho z nás má nejlepší péči spjatu s nejdražšími mastičkami na blbosti, s barevně vyladěnými cajky, s pusinkou na rozloučenou a s naleštěným kožichem... takže nebuďme slovíčkaři, nejde tady o dokonalý popis chrakteristik chování koně ve stádu s ohledem na oplodňování kobyl... ve volném prostředí se stádo vždy uskupuje jinak, než je ve svých podmínkách uskupí člověk - pán všehomíra. Myslím, že prioritně tu jde o to pochopit, že podmínky pro ideální pobyt koně a člověka se velmi liší a člověk ať už z pohodlnosti či neznalosti nutí koně převzít člověčí režim. Mylně... a sám tím sobě přidělává problémy... a začarovaný kruh se roztáčí. Mám ve stáji majitele koně, který vyhodil své ženě tvrdý chleba a když se bránila, že byl pro koně tak argumentoval "ale vždyť už byl tvrdej" takže tolik z praxe o nás neználcích... a to je to prosím dobře situovaný, inteligentní a vcelku přemýšlivý člověk.... pročež každá informace, která poskytne laikům náhled a to bez toho, že by se v podrobnostech ztratili, je velmi přínosná... Je-li ještě někým setříděna a udělán výcuc, pak to těm zvídavějším nepřekáží hledat a zkoumat dál a těm línějším to ušetří mnoho práce s hledáním...

  • 40. Anna

    ...

    20:19 - 20. 05. 2007

    Dobry den, co se tyce nazoru, ze clanek je moc zjednouduseny, tak ano, je, ale pochybuji, ze bezny "konsky laik" by cetl stohy "presnych" informaci. Ja podporuji prirozeny odchov koni, nastesti mam i tu moznost, aby muj konik byl celorocne venku, bez podkov. Na staj mam take zaporny nazor, vetsina dusnych koni "vznikla" v boxech na pilinach, bez moznosti vybehu. Na psychyce konika se to take urcite odrazi, ale kdyz se podivate do nekterych staji, tak by boxy nebyly ten nejhorsi problem,ale samotny pristup ke koni. Prijdete do staje a tam uvidite na koni "slecnu",ktera na nej rve, uz podle pohybu kone je kazdemu jasne ze ho tlaci sedlo, divcina sama se boji, drzi ho za hubu, kun sipe a ona ho boda ostruhami, musite uznat, ze nekdy i sam pristup lidi ke koni pacha na koni mnohem vetsi skody.

  • 41. Klokanita

    Re: Podkovy

    19:55 - 07. 09. 2007

    Reaguje na 19.

    Pane Vydro, ráda bych se proetřednictvím diskuze dověděla víc o přirozeném způsobu odchovu a také ježdění. V jednom komentáři jste uvedl, že jezdíte zásadně bez udidla. Mohl byste se o své zkušenosti s ježděním a přiježďováním koní "bez kovu v hubě" podělit? Jsem začínající chovatel a rozhoduji se, co bude pro mého mladého koně pro začátek i potom nejlepší. Zatím jsem nikdy bez udidla nejezdila a ani nejspíš neznám všechny alternativy bezudidlového uzdění. Ráda budu i za odkaz na nějakou kvalitní literaturu. Předem díky za odpověď.

  • 42. HelenaG

    Re: Podkovy

    09:24 - 12. 09. 2007

    Reaguje na 41.

    Klokanito, bude lépe, když svůj dotaz položíte do zdejší Diskuze - odkaz nahoře, sekce "Etologie a výcvik". Pan Vydra se jistě debatou zde, starou již rok, zabývat moc nebude, zato v diskuzi stále najdete lidi se stejnými otázkami či znalostí odpovědi a s praxí, kteří vám rádi pomohou kdykoliv. Přeji hodně zdaru ve vašem konání :o)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: