Nekonvenční léčba I - úvod

29. 03. 2006 00:00

Autor: Tomáš Sychra Foto: archiv autora Seriál: Nekonvenční léčba Počet přečtení: 8175 Počet komentářů: 66 Komentuji zde: Ano Bookmarkován 0 krát

Pár hesel na začátek:
Koně lze chovat s minimem nákladů - přirozené podmínky koni nejvíce svědčí - kůň není stájové, ale stádové zvíře - nezavírejte koně do vězení - lze kompenzovat civilizační odchylky od přirozených podmínek? Nekonvenční metody léčby.

Domnívám se, že rozhodující vliv na zdraví koně mají podmínky, ve kterých žijí. Moc mne mrzí, když přijdu do stájí k nemocnému koni a vidím, v jakých podmínkách musí žit. Je to výsledek mnoha tradovaných mýtů a pohodlnosti mnoha majitelů a chovatelů. Z koní se stále více stává tělocvičné náčiní a zapomíná se, že jde o živého a velmi inteligentního tvora.

Jeden příklad za všechny. Byl jsem povolán jednou paní k jejich koni, který stále kašle. Dcera na něm jezdí drezuru a je prý docela dobrá. Lepším výsledkům brání jen zdravotní potíže zvířete. Přijel jsem do stájí západně od Prahy a šli jsme labyrintem chodeb. V objektu bylo vlhko a průvan. Přivedli mě na křižovatku chodeb, kde doleva se šlo na vnější jízdárnu, proti nám se z otevřených dveří valil prach z kryté jízdárny a vpravo byl jeden prázdný vyčištěný box a v následujícím boxe stál můj pacient. Nakoukl jsem do kryté jízdárny a v mracích prachu tam cvičil jeden kůň. Hned mě začalo pálit v krku a oči a tak jsem raději šel prohlédnout pacienta.

Kůň byl moc pěkně stavěný a po senzorické prohlídce jsem si šel do vedlejšího vyčištěného boxu připravit přístroj na EAD. Když jsem se sehnul k zemi, všude byly cítit plísně, i když byl box vyčištěn. Stěny byly vlhké stejně jako betonová zem. Koně byli ustájeni na slámě. Měření potvrdilo můj první dojem, že příčinou zdravotních potíží koně jsou plísně. V takovýchto případech kontroluji i co kůň žere. Dostával jakési granule, oves a seno. To však k mému překvapení bylo z Ruzyňského letiště. Při přičichnutí byla ze sena cítit nafta, nebo lépe kerosen, který letadla nespálí a nebo nad letištěm vypouštějí, aby měla nižší přistávací váhu. Kůň také prakticky nepřišel na čistý vzduch, protože z boxu chodil chodbou přímo do prašné haly. Na to, zda ví, co je slunce, jsem se ho zapomněl zeptat. Předepsal jsem mu bylinky a doporučil ho přemístit do jiných stájí. Majitelce a hlavně její dceři se mé doporučení na změnu životních podmínek nelíbilo. Mají to prý z domova blízko. O dalším osudu koně již nic nevím.


Než se rozpovídám o svém pohledu na život koní, rád bych řekl, že mé názory pramení z vlastního porovnání názorů, odposlouchaných v mnoha stájích, s názory přečtenými v různých publikacích. Proti těmto informacím stojí má vlastní zkušenost z pozorování života koní a porovnávání jejich zdravotního stavu a psychiky v kontextu podmínek jejich chovu a ustájení. Druidi, duchovní vůdci našich předků Keltů, tvrdili, že myšlenka, která se zapíše, kostnatí, přestává se vyvíjet a stává se dogmatem. Proto o tom, co píši, přemýšlejte - byl bych rád, abyste myšlenky nepřejímali mechanicky. Nechci aby tyto názory, byť byly třeba objevné, se staly též dogmatem. Internet má tu výhodu, že se dá ihned reagovat. Dá se souhlasit či nesouhlasit, zeptat se na doplňující informace a třeba i vynadat. Moc rád si vyslechnu vaše názory a připomínky a všem odpovím.

Budu postupně vysvětlovat jednotlivé nekonvenční způsoby léčby. Prosím, abyste metody léčby nesrovnávali s medicínskými postupy. Tyto metody vycházejí z jiných principů a proto je též nelze nazývat alternativní, jak se někdy nesprávně činí. Medicína je pouze jedna a je to medicína školská, která má své metody a nekonveční terapie má zase své. Někdy je lepší k léčbě použít medicínu a jindy nekonvenční terapii.


Začněme od začátku, od podmínek, ve kterých kůň žije. Tyto podmínky nejvíce ovlivňují jeho zdravotní stav. Už jsme řekli, že kůň je stádové zvíře. Potřebuje neustálý fyzický kontakt s příslušníky stáda, nepřetržitou možnost rozmanité pastvy, možnost "neomezeného pohybu", bezpečí stáda a jeho hierarchii a v neposlední řadě každodenní možnost hydratace kopyt. Myslíte, že toho nelze v našich podmínkách dosáhnout?

Posuďte sami do jaké míry se lze tomuto ideálu přiblížit. Začala dovolená. Sedím u stolu a oknem pozoruji koně, jak si medí v drobném dešti. Konečně přestaly mouchy. Pastviny mám před i za chalupou, celkem asi hektar. Pro dva koně na dovolené to tak akorát stačí. Pastviny jsou obehnány jen elektrickými ohradníky na dřevěných kůlech, koupených za pár šupů z polesí od hraběte Kolowrata. Ohradníky celkem stály zhruba asi čtyři tisíce korun včetně zdroje elektrických impulzů a tak asi dva dny práce. Roční obnova přijde asi na pětset korun. Koně si celý den užívají chladivého stínu a bez omezení konzumují horskou trávu nebo seno z první seče. Zvláště včera, když bylo kolem třiceti stupňů, jim stromy poskytly potřebný stín a úkryt před mouchami a bodavým hmyzem. (Obr. 1.)

Pod stromy mají koně vychozenou "magistrálu" a neustálým pohybem vytváří mírný vánek a obtížný hmyz stírají o větve stromů. Pohybem a přešlapováním též podporují činnost srdce a kopyt, coby přídavné krevní pumpy. Vytvářejí tak předpoklad pro růst kvalitní rohoviny kopyt, odvádí přebytečnou bílkovinu a zvětšují odtok lymfy z karpální a hlezenní části končetin. U mých koní proto nenajdete otoky spěnek nebo hlezenních kloubů, jako u mnohých koní, stojících celodenně v maštali.

Na obr. 2 vidíte od korunky odrůstající zesílenou část kopytní stěny cca půl roku po sundání podkov. Kopytní rohovina odrůstá v daleko silnější, kvalitnější a pružnější. K tomu přispívá i neustálá možnost koní brouzdat se denně rosou a vodou, kdy dochází k přirozené hydrataci kopyt. Stejné podmínky mají po celý rok i ve své domovské stáji v Němčovicích, kde je i naše Klinika nekonvenční terapie. Venku jsou moje koně i přes zimu a věřte nebo ne, ale do přístřešku se jim nechce ani v těch nejkrutějších mrazech. Naroste jim pořádná huňatá deka a ta je dokonale chrání. Problémem koně není zima, ale naopak, jak se ochladit. Ohromný svalový potenciál je také ohromné ústřední topení v těle koně. Nebo se vám zdá, že cválající klisna na obrázku 3 je nešťastná? Podívejte se na následující obrázek, číslo 4. Myslím, že tomuto koni je hůře.
Pouze v létě před sluncem se koně schovávají pod stromy. Tam je chladný vánek a zde nejraději odpočívají v bezpečí stáda. Obr. 5.

Když si chcete zajezdit, tak koníka vyčistíte a nasedláte a hurá do přírody nebo na jízdárnu. Nemusíte mít strach, že ho namůžete. Už je rozpohybován z pastvin a je v kondici. Má to jen jednu nevýhodu. Když se vyválí v bahně, dá to více čistění a někdy i menší procházku, abyste jej na pastvinách chytili.

Jistě mi mnozí namítnou, že to je právě to proč koně nechávají ve stáji. No a tady jsme u jádra věci a u snahy lidí koně domestikovat. Je to naše pohodlnost.

Koním lidstvo děkuje za mnohé. Koně lidem pomohli v rozvoji lidské společnosti a zvládnutí úkolů, které by lidé sami jinak nedokázali vykonat. I přes toto užitečné soužití lidé stále méně koně chápou a snaží si je přizpůsobit k obrazu svému. Je to hlavně naše pohodlnost a postupné odcizení se přírodě, které lidstvo vzdaluje od přirozených instinktů, bez kterých se koně neobejdou. Zvláště sportovní využití koní a jejich stále rostoucí ceny vedou k jejich skleníkovému odchovu, který jim však neprospívá.

Obecně se mluví o domestikaci koní, osobně se však domnívám, že kůň domestikovatelný příliš není. Mnozí lidé si koně pletou s dobytkem, nebo na ně pohlížejí stejně jako na psy či kočky. V horším případě se ke koním chovají jako k tělocvičnému náčiní v sokolovně a řada jezdců vlastně mnohdy chovu koně ani nerozumí a nechává vše na stájovém personálu.


První pravidlo tedy zní:

Dejte koně ven a umožněte mu stálý pohyb a celodenní pastvu bez omezení.


Příbuzné články:

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1.

    obrázky - srovnání

    12:14 - 29. 03. 2006

    Ve skutečnosti s tímto obecným článkem dost souhlasím, jen netuším, podle čeho se pozná, že je kůň v dece nešťastnější než klisna bez ní (proto, že jeden cválá a druhý kráčí?)...pokud chci sportovat a ještě koni poskytnout maximum z jeho "přirozena", proč bych ho nemohla zadekovat a nechat celodenně ve výběhu? Obzvlášť mám-li válící se monstrum - stačí sundat deku, odsportovat, očistit, zadekovat a hurá s ním na pastvinu za kamarády (klidně bosého) a klidně celoročně....šmahem odsoudit je jednodušší, než vidět v tom alespoň snahu - taky ten kůň tu deku mít nemusel a mohl být zavřený v boxe, že?

  • 2.

    Re: obrázky - srovnání

    13:25 - 29. 03. 2006

    Reaguje na 1.

    Chtěl jsem sice trochu počkat, ale odpovím hned. Kůň jakožto živočišný druh nemá problém se zimou, ale s odvodem tepla a tudíž s přehříváním. U takto zadekovaného koně je velký rozdíl mezi teplotou těla a končetin a systém tepelné regulace neví co si vybrat a na kterou teplotu reagovat. Navíc je zablokován mechanizmus srst-kožní cévy, který je pojistkou proti přehřátí. Také rozdíl tělesné teploty a vdechovaného vzduchu nemá možnost správné regulace a je v toto případě velký. Jakoby kůň stál ve vytopeném pokoji a vdechoval mrazivý vzduch. Snadněji proto dojde k vzniku dýchacích a dalších problémů. Nechci diskutovat o tom, proč jsou koně dekováni z důvodů jejich sportovního využití. I tam najdeme určitou logiku - menší pocení, lepší údržba, větší pohotovost. Mnozí chovatelé si myslí, že to jinak nejde.Je samozřejmě nesmysl ostříhaného koně vyhnat nezadekovaného na mráz i třeba jen pět pod nulou z boxu, kde je přes deset stupňů, když na to navíc není zvyklý. Já hovořím o tom, že kůň má vlastní termoregulaci a žádné deky nepotřbuje, pokud žije v podmínkách blízkých jeho přirozeným. Hodně se mluví o PNH, ale zapomíná se, že to není jen o komunikaci, ale hlavně o životních podmínkách, které koni poskytneme. Každý nechť si rozhodne, jak chce koně využívat a jak ho podle toho chovat.Přál bych si, aby serie článků dala podnět k zamyšlení, jestli to přece jen nejde jinak než jak tvrdí stájoví kolegové.

  • 3.

    Re: obrázky - srovnání

    13:54 - 29. 03. 2006

    Reaguje na 2.

    To jste mi odpověděl něco na způsob - nekazme si živ. prostředí, jezděme na kole :o(. Nebýt sportovního využití koní, budeme je mít jen v ZOO. Proto i navzdory Vašemu článku si vážím lidí, co své oholené sporťáky adekvátně zadekují (podle počasí tedy přidávají a ubírají deky) a pustí na celý den ven. K té rozdílné regulaci nouhou a zadekovaného těla - nohy se neholí, mělo by to tedy fungovat tak, aby dek bylo adekvátně počasí a nohy dělaly, co umí...ten studený vzduch vdechují i koně, co mají kožich místo deky. K přehřívání koně by docházet nemělo, proto se používá soubor dek, které se vrství podle počasí (ale chce to mít "vyškoleného" a ochotného stájníka).

  • 4.

    14:09 - 29. 03. 2006

    Do prvniho pravidla na konci clanku "Dejte koně ven a umožněte mu stálý pohyb a celodenní pastvu bez omezení" bych jeste dopsala "ve vhodne slozenem stadu" nebo neco v tom smyslu. Socialni kontakt s jinymi konmi je dulezity (ve clanku se o tom ostatne zminujete). Qn muze byt venku, seno bez omezeni, ale muze trpet a byt ve stresu, protoze je sam.
    Je pravda, ze kone co majici k dispozici pristresek ho casto nevyuzivaji vubec nebo malo, je ale dobre (dle konkretni situace) brat v potaz i to ze ho muzou nevyuzivat i z toho duvodu ze je nevyhovujici (vyhani jej silnejsi druh, fouka tam, pristresek je moc klaustrofobicky)
    Dekuju (lehka nepromok. deka) kdyz je pravdepodobnost deste. Ke koni jdu jezdit po praci (tzn pozde), kdyby byla mokra, zaparim ji. Suseni by mi zabralo cas, a docela chapu majitele staje ze chce abychom do 20, 21h byli pryc (i kvuli krmeni), aby kone (a i sousede) meli klid. Nicmene pokud to jde necham kobylu valet (v dece se nevali), at uz v bahne, pisku ci pilinach, a je mi jedno ze se zaspini (je bila).

  • 5.

    smazáno

    14:31 - 29. 03. 2006

  • 11.

    Re: obrázky - srovnání

    14:35 - 29. 03. 2006

    Reaguje na 3.

    Naprosto souhlasím a jen to potvrzuje můj názor a článek - PANE SYCHRO!!! NEJSTE PŘED 200 LETY NA DIVOKEM ZÁPADĚ - BOHUŽEL!!! JE 21 STOLETÍ!!!

  • 6.

    Re: smazáno

    15:08 - 29. 03. 2006

    Reaguje na 5.

    Vážená slečno Neumannová, Váš poslední příspěvek do této diskuze byl z důvodu jeho nevhodnosti smazán. Pan Sychra ve svém článku nikoho nejmenoval.
    Pokud se tedy cítíte "osobně" jakkoliv oslovena nebo dokonce jakkoliv poškozena, řešte si prosím tyto věci přímo s autorem článku a nikoliv prostřednictvím této diskuze. Ta není k podobným věcem určena. Děkujeme za pochopení a přejeme hodně osobní spokojenosti a úspěchu na sportovní scéně.

  • 7.

    smazáno

    15:49 - 29. 03. 2006

  • 8.

    Re: smazáno

    15:54 - 29. 03. 2006

    Reaguje na 7.

    Viz upozornění výše.

    S osobní diskuzí, neosuvisející s tématem článku, se obracejte přímo na autora.

  • 9.

    16:17 - 29. 03. 2006

    Souhlasim s panem sychrou a velmi si vazim toho ze se jeste nenechal odradit svymi odpurci. Kun neni sportovni nacini!!!To si musi uvedomit kazdy! Pokud si myslite ze kdyby kone nesportovali mohli bychom se na chodit divat jen do zoo,to si myslim ze je velmi chaba vymluva. Kun by mel sportovat to ano, ale nesmi mu to narusovat jeho system, pokud ho narusite okamzite mu tim zkracujete zivot a berete mu jeho zakladni potreby, tudiz bude kun flustrovan, bude trpet psychicky i fyzicky i kdyz to mozna neni na prvni pohled patrne. Sama za sebe mohu rici ze ve svem zivote jsem potkala velmi malo stastnych a vyrovnanych koni a verte mi ze to nebyli ti zadekovani, kteri jsou kazdy den vyvazovani a svazovani pod svymi jezdci. Je to velmi smutne, snazim se temto nestastnym konim pomahat a ukazat jejich majitelum i lepsi cestu, ale bohuzelvetsina majitelu si mysli ze jejich pristup je nejlepsi, vzdyt to tak delaji vsichni..

    Dekovani koni-to je nejvetsi hloupost, jaka se da koni udelat. Sportovat muze kun i se zimni srsti a pokud ma spravne a vyvazene krmeni adekvatni k jeho vykonu jeho srst take podle toho vyroste.
    A pokud mate problemy s im ze nejste schopni dat svemu koni maximalni podminky k jeho spokojenemu zivotu, prosim neporizujte si ho..Kone pro nas delaji a jiz udelali tolik, tak jim prosim pripravme zivot ve kterem budou stastni, moc vas o to prosim, myslim ze si to zaslouzi

  • 10.

    kone na pastvine

    18:53 - 29. 03. 2006

    Ano, oči mi otvorila kniha od JO BIRDOVEJ Prirodzeny chov koni.Moje kone patria k tym šťastnym koňom, ktoré si mohli užívať život v stáde asi 35 koní na obrovskej pastvine aj keď zase treba počítať s poraneniami.To je žiaľ tá tienistá stránka a daň za "slobodu" koňa.Pán doktor, držím vám palce aby vaše články pomohli zkvalitniť, ale hlavne umožniť koňom spoznať radosť zo života. A oni nám to mnohonásobne vrátia.

  • 12.

    Diky, prosim nenechte se odradit

    21:02 - 29. 03. 2006

    O konich toho moc nevim, ale mam je moc rad a vlastni kun je muj davny sen. Zatim si jeho splneni nemohu dovolit. Ne z financnich duvodu, ale protoze bych se o nej zatim nebyl z casovych duvodu schopen postarat. Snazim se vsak pripravit a internet je skvely zdroj informaci. Vyhodou je, ze zde kazdy muze presentovat svuj nazor ktery si vsichni prefiltruji zda se jim hodi ci ne a zda jim pripada duveryhodny ci ne. Znam osobne jednoho skutecneho odbornika ma kone a co jsem od tohoto cloveka slysel se shodovalo s timto clankem. Nejde mi vsak ani tak o nazory v diskusi jako spise jejich presentaci. Zatimco autor primo varuje pred mechanickym prebiranim jeho myslenek, kritici se chovaji jako by meli tu jedinou pravdu.
    Co je napriklad spatneho na rozumnem pouzivani veky overenych technik ? Rozoravani mezi nebo DDT byly take presentovany jako moderni jedina cesta a co o tom soudime dnes. Neni lepsi uvazit varianty bez ohledu na puvod ci stari a vybrat tu optimalni ? Sice o konich moc nevim, ale ta fotka zadekovaneho kone ve mne ihned vyvolala nejen asociaci na pitoreskne oblecene casto i jinak vyparadene ( vetsinou ) mestske psiky ale take mrazeni v zadech z faktu, ze zvire se nemuze branit. Neni mi vubec jasne, jak nekdo muze srovnavat zadekovani a srst. Mne to prijde jako srovnavani naseho pocitu ve vlnene mikine oproti igelitove plastence na holem tele. Srst je preci nejen prirozena ale i prizpusobiva podminkam v souladu s potrebami organismu.
    Samozrejme chapu, ze lide venujici se po delsi dobu jezdectvi zavodne mohou mit i sve jine nazory ale tyto prispevky nejsou urceny jenom jim. Pocty koni a zavodnich licenci u nas ukazuji, kolik koni neni pouzivano pro zavody. Pro jejich ( treba i budouci ) majitele je tento clanek prinejmensim podnetem k zamysleni a proto za nej moc dekuji a doufam, ze dalsi budou nasledovat.

  • 13.

    "Léčba"???

    21:56 - 29. 03. 2006

    Je opravdu škoda, že o této problematice nepíší raději veterináři, protože někteří z nich se touto problematikou zabývají.
    Tak nám tady často vykládá hlouposti člověk, který nerozezná šlachu od žíly. Toho jsem byl osobně svědkem.
    Ať to ale prosím alespoň nenazývá léčením. S tím to opravdu nemá nic společného.

  • 14.

    Re: \\\"Léčba\\\"???

    22:38 - 29. 03. 2006

    Reaguje na 13.

    Cest takym ludom ako je pan Sychra.Mne sa takyto sposob velmi paci,len bohuzial,nemam taketo dobre zazemie k dispozicii.Tiez som nespokojna so sucasnym ustajnenim,zvlast,ked s majitelom stajne je problem diskutovat...Len som sa chcela spytat,co robite,ked je napriklad pocasie ako teraz-teploty nad 0,prsi,sneh sa topi,vsade su potopy...?Nam napr zaplavi vybeh a aspon tyzden sa schne.a zas v lete-aj my mame stromy,ktore im tienia,ale blizko je potok,z ktoreho aj piju,a hmyzu sa zbavit neda...A este jedna otazka,ked su celorocne vonku,tzn. 24 hodin denne,alebo ich aj niekedy davate do boxu?
    Inac k tomu poslednemu prispevku-no a co,ked autor nieje veterinar???Kolko ludi je tisic x lepsich ako doktori!Co ja poznam vetov,tak ti su jak jeden,vedia len odtial potial,to co sa dakedy naucili v skole.Malo ktori sa zaujimaju aj o nieco ine,a o komplexne riesenie problemov.

  • 15.

    Re: obrázky - srovnání

    00:11 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 11.

    Nezbývá mi než souhlasit. Mám koně ostříhaného a tudíž ho samozřejmě i dekuji, ať už do stáje nebo do výběhu. Z článku jsem pochopila (doufám, že správně), že kůň nemá problém se zahřát, ale ochladit. Kdybych ho ale nechala neostříhaného, tak by po své denní řekněme hodinové práci byl naprosto spocený, a navíc by jeho dlouhá srst zadržovala vlhký pot, který se ale po chvíli ochladí a vzhledem k té zimě venku by určitě nastydl. Tudíž je daleko účinnější ho ostříhat a řádně dekovat.
    Ráda bych ale položila jednu otázku. Jak se díváte na podávání vitamínů a různých krmných doplňků (müsli, granule apod.) pro koně? Předpokládám, že vitamíny na pastvě asi kůň běžně nenajde (jak by se nám líbilo, kdyby ve výběhu rostly Equistra, že :-), ale pokud na něm pozoruji příznivé učinky z užívání těchto vitamínů?

  • 16.

    09:20 - 30. 03. 2006

    Podle mě všichni víme co asi kůn potřebuje a to že mu asi nesvědčí když je celý den zavřený v boxe v prašném prostředí a někdy i na vrstvě hnoje.Ne všichni majitelé jsou bohužel schopni si to přiznat.Je určitě dobře když se najde někdo jako pan Sychra a pokusí se jim otevřít oči.Samozřejmě nežijeme na divokém západě a od koní požadujeme určité výkony,ale nemělo by to být na úkor jejich spokojenosti.Jen se mi nelíbylo to přirovnání k dobytku.Copak ten už nemá žádné přirozené potřeby?

  • 17.

    Re: obrázky - srovnání

    09:24 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 11.

    to je jedno v jakem stoleti zijeme. Porad jde jen o to, aby nase kone byli spokojeny. Vase asi moc nejsou...pani sportovkyne za kazdou cenu...Katka

  • 18.

    Re:

    09:28 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 9.

    jsem rada, ze se najde par lidi, kteri opravdu mysli i na kone a ne jen na sebe a svuj prospech!!!kdyby jich bylo vic...Katka

  • 19.

    Odpocovací deka

    09:32 - 30. 03. 2006

    Pane Sychra, měla bych tedy dotaz, pokud odsuzujete dekování koní, jaký je Váš názor na odpocovací deku? Pokud přijdu v zimě se spoceným koněm, vždy jsem ho na hodinu dala do stáje, a hodila na něj odpocovací deku, kterou jsem měnila. Měla jsem za to, že tím koni pomáhám rychleji uschnout. Nebo ne?

  • 20.

    Odpovědi.

    10:48 - 30. 03. 2006

    Takže vážení, nevím jestli jste si přečetli dobře nadpis článku - Nekonvenční terapie. Ta vychází i z nekonvenčních podmínek, tedy z podmínek přirozených a ne z nývyků Rakousko-Uhreského oficíra. Právě armádní zvyklosti a dryl se promítají dnes do praxe chovu koní. Mnoha staletími ověřené praktiky odtáhly traktory komunistických JZD. Mnoho se zapomělo a zbyly jen zvyklosti velkých hřebčínů, které se řídily zvyklostmi armádními. Já tvrdím, že to je špatně a že to je daň sportovnímu využití koně, které navázalo na velkochovy a s nimi spojeným "průmyslovým odchovem". Nevidím však důvod proč nepsat o tom, jak by to být mělo, aby se každý mohl rozhodnout jestli se nepokusit přizpůsobit život svého koně jeho přirozeným podmínkám. Jde to ve světě, proč by to nešlo u nás.My Češi máme jednu vlastnost, hledat důvody, jak něco nejde a nehledat řešení, aby to šlo. Jo, a ještě jednu vlastnost. Neumíme poslouchat co říká ten druhý a když s ním nesouhlasíme, tak to neumíme říci v kulturní formě.
    Matino, s vitamíny a stopovými prvky to není tak jednoduché. Kůň by měl mít pestrou nabídku sena a v létě pastvy. Pokud chcete dotovat stravu, je třeba zjistit, co vámi skrmované seno a jádro obsahuje za prvky a podle toho stravu doplnit. S některými granulemi a průmyslově a tepelně zpracovanými potravinami mám špatné zkušenosti. Objevují se v nich plísně, plísňové produkty a cuky. Cukry zatěžují koni slinivku a narušují imunitu.(z celostního pohledu).
    IZA-díky za doplnění, samozřejmě myslím stádo. Samotný kůň má sklon více k psychosomatickým onemocněním než koně ve státu.
    Šárka - Ano, je to boj s větrnými mlýny. Exituje ale hodně takových jako jste vy a myslím, že postupně jich bude přibývat. Negativní trendy jsou nejvíce doménou Čech a Německa. Italie a Španělsko na tom už je daleko lépe. Nizozemí ještě lépe a to nemluvím o Asii a celé Americe. Je to možná dáno rozlohou pastvin. U nás jich bude asi také brzo dost.
    Linda - Záplavy je krátkodobý problém a s tím si musí každý poradit sám. Tam je každá rada drahá. A k vaší 2.ot. - Ve stájích máme téměř padesát koní a polovina je trvale na pastvině (včetně některých hříbat), jen sporťáci se dávají na noc do boxu. Koně se nedekují. Koně dávaní do boxu jsou občas nemocní (obvykle problémy pohybového aparátu), koně na pastvině zatím nikdy nemocní nebyli(kromě drobných úrazů). Koně i po práci jdou na pastvinu, kde se vyválí, projdou a tím oschnou. Žádný nikdy nenastydl. Musí však mít možnost pohybu.

  • 21.

    Jde nám o koně nebo o co???

    14:14 - 30. 03. 2006

    Myslím, že dnes by měli být lidé neustále "krmeni" podobnými články - to, že koně patří ven asi slýchavají příliš málo na to, aby byli ochotni změnit své myšlení. A teď nemám na mysli "sporťáky", ale obecně kohokoli, kdo se okolo koní motá (i mnohé veterináře!).
    Myslím, že už je dnes dost prokázané, že pobyt koní venku působí pozitivně na jeho výkonnost - ať už z hlediska zdraví pohybového aparátu a potažmo i krevního a lymfatického oběhu, ale také je pobyt na čerstvém vzduchu nezbytný pro zdraví dýchacího traktu - a to opět ovlivní výkonnost koně. O trávení ani nemluvě.
    Dokonce se dnes ví, že pro jekéhokoli živého tvora je nesmírně důležité mít dostatek podnětů z vnějšícho okolí (což koním nezajistí box, slepicím klece, kravám štonty a prasatům kotce...), o sociální komunikaci nemluvě. Důležité jsou také podněty z vnějšího prostředí, které působí na "obal koně", tedy na kůži (konkrétně veškeré její zžnámé i neznámé receptory) i na kopyta či smysly. V současnosti lidé zatím jen nesměle nahlédli do útrob existence nesmírně složité regulace živého organismu, která se netýká pouze nervů a hormonů, ale i něčeho "mimo to". Už i vědci jsou ochotni uznat existenci "energetických polí živočichů", aury, akupunkturních drah, čaker.....
    Na tohle všechno má vliv vnější prostředí, v němž zvíře žije. A ovlivňuje to celkově jeho zdraví, spokojenost, sílu, odolnost, schopnost podávat výkony či vyhovět člověku v jeho požadavcích.
    Můžete koně léčit nejnovějšími léky, ale pokud nezměníte styl jeho života, většinou jeho zdraví prokážete jen polovičatou službu.
    A tohle by se měli učit všichni veterináři (i humánní lékaři) během svých studií na školách. To není o tom, že "mastičkář" nepozná šlachu od žíly, ani to není o tom, že veterinární odborník neporadí majiteli dát koně ze zatuchlé stáje na vzduch. Pokud chce někdo léčit koně - skutečně léčit a ne jen píchat injekce či sypat do něho bylinky - ten musí být studovaný minimálně ve dvou velmi obsáhlých a náročných oborech - veterinární medicíně (a všemu, co s tím souvisí) plus v "alternativní" medicíně (a všemu, co s tím souvisí). Mám strach, že takový člověk se u nás zatím nenajde, takže raději se přestaňme hádat, ale spojme síly a své vědomosti a pokusme se skutečně něco udělat pro koně! Extrémy škodí nejen lidem, ale i koním - a potažmo celému světu!

  • 22.

    Re: Odpovědi.

    14:25 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 20.

    Praktiky minulého režimu a komunistických JZD v zásadě vedly k myšlení, že nejen pro koně, ale i např. pro krávy či prasata je nejvhodnější, když nikdy sluníčko nespatří a budou pěkně uzavřená celý den v kravíně nebo v prasečinci a pak už se jenom zaříznou a přijdou na talíř. Teprve po roce 1989 se začalo měnit myšlení lidí a najednou zjišťujeme, že pro krávy a spol. je nejlépe, pokud budou celoročně venku a to i v nejvetších mrazech. Naopak horské podmínky jim dokonce prospívají.
    Upřímně řečeno - i mně je dekování koní absolutně proti srsti. Chování některých majitelů koní mě zaráží. Berou koním to, co je pro ně nejlepší a nejpřirozenější. Osobně to řeším u svého sportovního koně zatím tím, že ho stříhám až na konci zimy, v momentě, kdy začíná už hodně línat. To mi umožňuje to, že pokud nejsou opravdu velké mrazy, kůň může chodit do výběhu bez deky. Od konce října do února má tak jako tak od sportování odpočinek.
    Do výběhu chodí zpravidla každý den na 4-5 hodin. Co se rozbahněného a promáčeného výběhu týče - samozřejmě k této situaci dochází každy rok takřka všude - v okamžiku, kdy jsou výběhy opravdu v hodně špatném stavu-hluboké bahno, voda apod., koně tam např. týden-14 dní nedáváme a snažíme se je vzít každý den pod sedlo na 2 hodiny do terénu.

  • 23.

    Re: Odpovědi.

    14:37 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 22.

    "Upřímně řečeno - i mně je dekování koní absolutně proti srsti. Chování některých majitelů koní mě zaráží. Berou koním to, co je pro ně nejlepší a nejpřirozenější....Do výběhu chodí zpravidla každý den na 4-5 hodin. "

    A myslíš, že je dobře koně v době línání ostříhat? To už mu roste letní srst, kterou stříháním poškodíš...tak to bych radši nestříhala vůbec....Chování majitelů koní Tě zaráží, koně nedekuješ, ale pouštíš ho jen na půl dne ven...hm, co je lepší, kůň zadekovaný a ostříhaný řekněme od prosince/ledna a celý den ev. i noc venku v dece a se stádem, nebo půl dne a neostříhaný, bez deky a nakonec zimy zbavený i části letní srsti :o))...já fakt nevím...protiřečíš si.

  • 24.

    Re: Odpovědi.

    15:09 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 23.

    Upresnuji: výběh pul dne samozřejme + cca 2 hodiny venku pod sedlem, to jsem nezapocítavala:-)
    Línání - nedefinovala jsem to uplne presne, Tedy stríhání - na konci zimy-druhá polovina unora, nez zacne pracovat i línat.

  • 25.

    Re: Odpovědi.

    15:13 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 24.

    Ale jo, to mluvíme o tomtéž, za co mě pan Sychra odsoudil - kobylu nestříhám (letos vyjímečně dekuji ze zdravotních důvodů) a když tak v lednu, venku je 12 hodin a víc a z toho cca hodinu až dvě pod sedlem...bosá...jo ale holt sportuje a to dost, tak jsem stejně tyran.

  • 26.

    Re: Odpovědi.

    15:41 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 25.

    Tak si to tak neber:-)Myslím, že někteří koně žijící na způsob "box-hala-box-hala" by mohli pobyt na zdravém vzduchu těm našim jen závidět.
    Ale samozřejmě je vše daný zdravotním stavem koně a musí se to vše posuzovat jednotlivě, případ od případu. Spíše je důležitá myšlenka p. Sychry - změnit v tomto směru celkově myšlení majitelů koní a nedělat z těchto zvířat pokojové pinče.

  • 27.

    Re: obrázky - srovnání

    16:29 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 11.

    Je snad přece jedno, které století máme, ne ? Myslíš si snad, že se tím potřeby koní nějak výrazně mění ? Pokud nejsi ochotna byť jen připustit, že je třeba snažit se našim koním zajistit podmínky, které jsou v souladu s jejich potřebami, pak sis asi vážně měla místo koně pořídit nějaké méně náročné tělocvičné nářadí.

  • 28.

    Dekování

    18:02 - 30. 03. 2006

    Tak já jsem taky zastáncem nedekování,s koníkem aktivně sportuji,celou zimu pracujem v hale,chodí denně do výběhu,má dobrou formu a po intenzivní práci je málokdy spocený,jen trocu pod sedlem.Používám potom odpocku na dobu nutnou aby neprochladla ta místa.V době,kdy ještě nevylínal,ale už se oteplilo tak,že se potí,je dost teplo na to,aby ve výběhu ve zdraví doschl bez deky.Přidávám se k dotazu s odpockou v případě,že se kůň spotí hodně a je dost mrazivo?To bych se bála ho dát do -10 ven,a co když je kolem nuly a hodně fouká?(zajímá mě to kvůli jiným koním,zažila jsem,že majitelka dojezdila a velmi spoceného koně šoupla ven)Jinak dávám ven za každého počasí,na noc bych se bála,lidi jsou svině a nikdy nevím co je napadne,v jedné stáji nám schválně přerušovali ohradník.Pokad bych si byla jistá,že nezasáhne člověk se špatným úmyslem,měla bych venku trvale.Dekování koní a stříhání je jen pohodlnost jezdce,zažila jsem lidi ,co dekovali,aby nemuseli čistit od válení,nechápu to!!!!!!!!!!!Stejně tak nechápu,jak se lidi vymlouvají na práci v hale když stříhají koně,je tam přeci skoro stejná teplota jak venku,pokad koně hodně spotí,asi nepracují zrovna správně.Těším se na další články,hlavně o podmínkách ve stáji,pracuji ve stáji,kde šéfstájník je názoru,že koni stát na hnoji,a to těch 23,5 hodiny,nevadí,majitel je koňozačátečník a jemu věří,mě ne,já svou část koní dělám do čista,ještě jsem za to peskována,že nešetřím pilinama.V jeho podmínkách je i kobylka s třítýdenním hříbkem a chodí jen na 15 minut do haly na volno.Až dojde na toto téma,váš článek píchnu na nástěnku a dám majiteli :o),buďte v něm hodně intenzivní,prosím.

  • 29.

    18:04 - 30. 03. 2006

    Jo,ten koník v dece na obrásku,to je síla-chudák.

  • 30.

    20:18 - 30. 03. 2006

    Pane Sychro mluvíte mi z duše, já se také snažím seč můžu šířit osvětu ve smyslu \"koně ven, podkovy dolů\" a vím jak je to těžké, znám například překrásného valáška, který ve svých 3 letech není schopen ani normálně chodit a nikdy se na něm nebude moci jezdit, protože od narození pobýval ve výběhu jen na hodinu denně, aby \"moc neběhal a moc se nepásl\", páč to si přeci majitelka nevezme na svědomí, aby se mu něco stalo nebo dostal koliku... To je samozřejmě extrém, způsobený hrubou neznalostí, ale tyto zastaralé názory jsou tak hluboce zakořeněné, dokonce i u některých veterinářů, že se někdy člověk opravdu nestačí divit. Často mám pocit že majitelé nedostatek času a ochoty poskytnout koni přirozené podmínky kompenzují nákupem všech možných krmných doplňků, oblečků, mazadel atd.
    Takže - držím palce a jen houšť!

  • 31.

    kašel

    22:10 - 30. 03. 2006

    Dobrý den,
    vyrůstala jsem u člověka, který zastával přirozený život koní. Ať chumelilo, mrzlo, pršelo, koně byli pořád venku. Jako dítěti mi to přišlo hodně tvrdé a neohleduplné, ale když se ohlédnu zpět, nikdy žádný kůň neměl chřipku ani jiné podobné onemocnění. Tento člověk ale zanedbával později i dost závažná onemocnění a tak jsem ze stáje odešla. S pomocí mám dnes vlastního koně. Je to letos jedenáctiletá kobyla a mám ji dva a půl roku. Prodávali mi ji s tím, že "trošku kašle" a je alergická na prach. Z "trošku kašle" se samozřejmě vyklubala mírná forma dušnosti, která se neustále zhoršuje. S kobylou sportuji (spíš pro radost než pro výsledky), ale nevím, jak dlouho mi to ještě její zdravotní stav umöžní. Veterinářka mi doporučila krmit vše mokré (jádro, seno, popřípadě kropit i podestýlku) a co nejvíce pohybu venku. Přes rok mám kobylu ustájenou v Praze, kde se dostane sice každý den do výběhu, ale na celý den to není možné. Na léto (cca 4 měsíce) s ní odjíždím do Jizerských hor, kde má společně s dalšími koňmi velikou pastvinu. Ale v Jizerkách hodně často prší. Můžu nechat jedenáctiletou kobylu, která žije celý život v boxe s výběhem několik hodin denně třeba celý den venku na dešti? Letos jsem si řekla, že jí koupím pláštěnku, aby mohla být venku i když prší, protože čerstvý vzduch je pro dušného koně to nejlepší. Tento článek mě hodně povzbudil a utvrdil v tom, že koně potřebují vzduch a pohyb. Ale přeci jen nevím, jestli kobyla, která sice není přes zimu dekovaná, ale v dešti a na noc je doma si může zvyknout na přirozené ale zároveň tvrdší podmínky v jedenácti letech bez újmy na zdraví, jako je viróza, artróza apod.? Moc děkuji za připomínky a zodpovězení dotazů. Jana.

  • 32.

    23:09 - 30. 03. 2006

    Zajimave nazory,treba ten,ze konim se nestrihaji nohy,to me opravdu pobavilo.Je videt,ze v nasi republice se toho jeste o strihani nevi a o dekovani zrejme uz vubec.Mel by sem napsat nekdo fundovany a znaly.

  • 33.

    Re: obrázky - srovnání

    23:14 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 2.

    Proto většina koní uhyne na místě,když se v létě a vlastně i v zimě postaví třeba do řeky. Teploty se nemohou vyrovnat, a je po koni.

  • 34.

    Re: obrázky - srovnání

    23:22 - 30. 03. 2006

    Reaguje na 2.

    A s těmi šťastně rozhýbanými koňmi, vemte je z pastvy na "TT", ale co, stačí na "L" a uvidíme, na kterém skoku rupnou, že ? Je rok 2006, ne 1506. Koně se chovají pro užitek a pro práci. Ve volné přírodě již dávno vyhynuli. Kromě Przewalski a i to je geneticky sporné. Pokud kůň, dobře tahá, či skáče, dám ho do chovu. Pokud má horší kopyta, nevadí, zajistím jemu i jeho potomstvu kvalitní podkovářskou péči atd atd. Takto, se koně šlechtí již tisíce generací. Dával snad někdo do chovu koně, který je v zimě úžasně chlupatý ?

  • 35.

    Osobni zkusenosti

    01:17 - 31. 03. 2006

    Do predu se omlouvam za pisarske chybi, nejsem Cech.

    Dovoluji se, napsat sem svoje osobni zkusenosti s metodou, kterou p. Sychra zde propaguje. At to pomuze drzitelum koni pri rozhodovani o tom, co je nejlepsi pro jeji milacci.

    V posledich letech prosli jsme s nasimi koni vsem, co je bezne v sportovnich stajich: strihani, dekovani, bandazovani, kovani, zpusob krmeni atd. atd.

    Myslel jsme take, ze to dela konum dobre, vysledky u nasich a ostatnich konich byly konsternujici: kulhave, dychavicne, nemocne a hlavne k praci neochotne kone.
    Dokonce u jednoho kone bylo nam doporuceno nechat ho utracet...

    Casto ptal jsem se, proc ja a i ostatny jezdime, kdyz mame bud neustale nemocneho kone nebo jsme s nim jezdecky v konfliktu.

    Dostal jsem se ke knizce MVDr. Strasserove, ktera ukazala uplne jinou cestou nez bezne doporucovane reklamou a prumyslem. Znelo to logicky, tak jsem zacal ihned s aplikaci. Prvni zkusenost byla ztrata stajovych "pratel", ktere to vehementne odsoudily, bez toho, aby vyslychaly argumenty. Tak jak nektere tady. Protoze i provozovatel staje nebyl ochotny dat kone vubec ven s argumentem "sportovni kone nepatri ven", odesli jsme do jine staje.

    Tam se take na zacatku na nas smaly. Nase milacci byly jedine venku, jeji kone staly v boxech, protoze jednou bylo moc horko, jednou moc mouchy, jednou moc vitr, jinde zase dest atd. Nemluv o jezdeni na bos, kterou povazovaly za tyrani kone.

    K podivu nase kone prestaly byt nemocny a naopak od te doby neznaji veterinare. I nas kulhavy kun, ktereho veterinare nemohly lecit prestal kulhat. Nekterim z staje tento fakt neuniklo, takze zacaly se zajimat o to tema.

    Dalsi dulezity moment byla vetsi vseobecna ochota nasich konich k praci, jeji lepsi jezditelnost, jeji nelekavost, komunikativnost atd. Vysvetlil jsme nasim stajovem kolegum, ze nemame zvlastni rasu konich, ale jiny horsemanship (zivotozprava).

    Nasli se prvni, ktere to chtely take vyzkouset a vysledky byly povzbudivy. To prijmelo dalsi, to metodu take vyzkouset.

    Kone zacaly chodit do vybehu, nektere do konce bos. Zmizely nektere deky.

    Letosni halove soustredeni byly prvni od te doby, co kone drzime prirozenem zpusobem. Vysledky nas pozitivne prekvapily. Trenery vzdy kone velice vychvalily s komentarem:"Skoda, ze tak vynikajici kun chodi bos a neni strihany/zadekovany...". Ze slusnosti mlcely jsme, vedom toho, ze na nas koukaji jako na "burana" tyrajici sveho kone.

    Ale radsi my za burany nez nestastny a nemocny kone...

    Netvrdim, ze to je jedina spravna cesta ale zatim to nejlepsi, co jsem poznal.

    Sapienti sat (znalcum to staci)!


    P.S. Bude-li nekdo chtit vyzkouset jezdeni bez podkov tak NUTNE doporucuji metodu podle MVDr. Strasserove aby nedoslo k zklamani. Nestaci pouze sundat podkovy, kopyta musi byt upraveny...

  • 36.

    Re: Osobni zkusenosti

    10:19 - 31. 03. 2006

    Reaguje na 35.

    "P.S. Bude-li nekdo chtit vyzkouset jezdeni bez podkov tak NUTNE doporucuji metodu podle MVDr. Strasserove aby nedoslo k zklamani. Nestaci pouze sundat podkovy, kopyta musi byt upraveny..."

    Pokud nekdo chce vyzkouset jezdeni bez podkov, tak NUTNE doporucuji prostudovat co se da, zejmena materialy Jamie Jacksona a Ovnicka. Strasser je skvela na schvacenych kopytech, ale kopyto je treba upravovat dle aktualni potreby.

    Strasser neni jedina, ktera dosahuje dobrych, ba vynikajicich vysledku, a jeji metoda je misty zbytecne razantni. Proto se na ni nezridka divaji skrz prsty, a metoda je zbytecne smahem odsuzovana. Vseho s mirou, a hlavne se zdravym rozumem.

    Jinak souhlas.

  • 37.

    Re: Osobni zkusenosti

    17:11 - 31. 03. 2006

    Reaguje na 36.

    Beru. Duvodem, proc jsem Strasserovu zminil je ten, ze nektere kone zacaly bez uprav kopyt kulhat.

    Ta hlavni vec podle meho skromneho nazoru je spravny uhel kopyt k zemi, ktery ma byt v souladu s ucebnici pro kovare a veterinarni literatury 45° u predni steny kopyta prednich noh a 55° u zadnych noh.

    U 90% koniku v CR to neni dodrzene. Oni chodi na vysokych patkach. Ptal jsem se par kovaru proc. Oni krcely ramenou. Potom zatez je ale na spicce kopyt a bez podkov zacnou nekteri kulhat.

    Napriklad v Kanade a USA mely vetsina kone, co jsem videl nebo jezdil spravny uhly (kratsi patky).

    Zajimaly by mne Vase nazory na to tema.

  • 38.

    Re: Osobni zkusenosti

    18:51 - 31. 03. 2006

    Reaguje na 37.

    Nejsem na kopyta odborník, ale pravda je, že jsem se několika kovářů při strouhání ptala, zda můj dnes 12 letý valach nemá náhodou moc strmý postoj. Každý se na něj koukl ze vzdálenosti tak 2 m a řekl, že je to dobrý. Můj koník měl - snad odjakživa na předním kopytě vepředu prasklinu, byla celkem mělká, ale byla tam stále, mohli jsme to zapilovávat jak jsme chtěli. Přijel Standa Blecha, a první co bylo, že všem koním změřil úhly - a můj měl moc vysoké patky. Od té doby, co jsme prvně vystrouhali podle Dr. Strasserové, začala prasklina jako zázrakem odrůstat. Tolik má zkušenost. Fandím těmto celostním metodám a přeji všem koním aby jim majitelé tuto péči dopřáli.

  • 39.

    22:24 - 31. 03. 2006

    Dekuji za vsechny kone, konecne se tu objevilo neco, co je konim vlastni. Fandim Vam pane Sychro.

  • 40.

    Re:

    22:53 - 31. 03. 2006

    Reaguje na 39.

    Jenom pro informaci: Metodu Dr. Strasser u nás začal používat a propagovat pan Stanislav Blecha, který přeložil i její knihu \"Život se zdravými kopyty\", ze které čerpá mimo jiné i pan Sychra.
    Díky Stando.

  • 41.

    Re: Osobni zkusenosti

    09:29 - 01. 04. 2006

    Reaguje na 37.

    Od Standy Blechy, ktery je prvnim ceskym (a potazmo vychodoevropskym) "kopytarem" vyskolenym Strasserovou rika, ze je to casty omyl podkovaru, ktery patky 'setri", protoze nerostou.

    Ovnicek, Jackson, Strasser i dalsi, kteri se zabyvaji bosymi konmi, prave naopak tvrdi, ze patky se musi zkracovat, protoze nemaji-li dostatek impulsu, coz u dlouhych patkach nebyva, tak nerostou.

    Dalsi duvod, platny zejmena v Nemecku, je, ze kun s vyssimi patkami a "useknutou" spickou, pripadne jeste hranatymi podkovami, ma "mensi odpor na spicce pri preklopu", tudiz lepe chodi a vykazuje lepsi krok. To, ze kun chodi takrka po spicce kopytni kosti je uz vec druha. Pravdu, kterou jim vsak musime uznat, je ze tito drezurni kone chodi casto po mekkem.

    Ale to je uz mimo diskuzi.

  • 42.

    Re: Osobni zkusenosti

    11:56 - 01. 04. 2006

    Reaguje na 37.

    Ano, máte pravdu, mnoho koní u nás má přerostlé patky a ty se pak i s rozpěrkami sklápí pod kopyto. To zratí svůj rozbíhavý charakter a začne i se střelem tlačit na kopytní kost a úpon hlubokého ohýbače. To vede ke vzniku bolestí, které bývají nazývány podotrochleární a kůň začíná kulhat. Podotrochloza se z toho vyvine až po delší době. Tolik Dr.Strasser. Moje kobyla tahala za sebou zadní nohy a měla ošoupané jejich špičky i rohovinu. Nedělá to od sundání podkov a výrazně se jí zlepšil krok a mechanika pohybu. Valacha jsem dostal, protože měj jít na jatka pro otoky všech spěnek a obou hlezen. Údajně měl prodřené spěnkové klouby až na kost. Byl ortopedicky podkován a měl přikázaný klid v boxu. Koně jsem zul, přestal krmit granulemi,vyhnal na pastvinu a dostal bylinnou antirevmatickou léčbu a extrakty na obnovu chrupavek (glukany). Je zcela zdráv a trénujeme western. Po roce od zutí oba koně chodí po jakémkoli povrchu i pod jezdcem bez potíží, včetně štěrku a šotoliny či asfaltu. A ještě osobní přiznání. Názory dr.Strasser jsou mi hodně blízké, nepatřím však mezi ty, kteří mají či vzývají nějaké modly. Strasserová není také jediná. O každém názoru uvažuji, jestli v něm není něco dobrého, co mi pomůže a to mě učí a posouvá dál. To platí i o názorech se kterými nesouhlasím, protože mě to nutí o nich přemýšlet a pro má tvrzení hledat argumenty.

  • 43.

    pár zkušenosti

    11:57 - 01. 04. 2006

    Dobrý den,
    moc Vám fandím a doufám, že se Vám podaří změnit pohled na ustájení koní.

    Moje zkušenosti vše jenom potvrzují. Mám hřebce, kterého jsem si pořídila v jeho 19-cti letech. V te době trochu pokašlával. Ustájení bylo klasické boxové (zatemované) a na hodku výběh. Kašel se během půl roku zhoršil tak, že kůň chvilemi nemohl popadnout dech. Potom mi jedem veterinář poradil ať ho dám ven celoročně. Poslechla jsem. Postavili jsme mu přístřešek z odřezku a ohradili kousíček pozemku. Bohužel pastvina to nebyla, ale učel byl splněn take. A už po měsíci koni bylo znatelně lépe, ale trvalo to rok, než byl uplně v pořádku. Letos mu bude 28 let je stále venku a nikdy nezakašlal! Ted už na něm nejezdím. Ale byli doby kdy jsem ho jezdila denně intentezivne leto zima a můžu říct nikdy neměl žádný problem, že je venku.

    pa raru

  • 44.

    22:18 - 01. 04. 2006

    Konečně! Konečně u nás začínají být alespoň náznaky zdravého rozumu! Co se v dnešní době ve většině stájí děje mi opravdu hlava nebere. Jezdila jsem 11 let - někomu to může připadat málo někomu až dost. Za tu dobu jsem ale poznala množství stájí jezdců a lidí kolem koní a musím říct, že jedna stáj mi opravdu utkvěla v paměti. Praktikoval se zde klasický systém - 23 hodin box, 1 hodina \"ven\" (kolbiště, nebo vyjížďka). Koně byli pod sedlem pro mnohé, zejména méně zkušené majitele naprosto nejezditelní - lekali se naprosto všeho, rychlejší chody většinou vyústily v neřízený úprk koní, kteří se ani nehodlali zabývat tím, že by měli na pomůcky jezdce reagovat. Několik koní mělo také problémy s otékáním nohou (dle mého názoru to bylo také z důvodu zcela nepřiměřeně vysokých dávek jádra, ale to nebudu radši dále rozvádět). Výsledkem bylo to, že mnozí nezkušení majitelé dostali časem z koníka strach a ježdění raději přenechávali někomu jinému. Mé návrhy, aby byla koni snížená dávka ovsa, nebo aby byl dán denně aspoň na hodinu do výběhu byly zcela marné. Výběh byl totiž považován za věc koni přímo nebezpečnou - z jara tam bylo moc bahna (koník by mohl uklouznout a zranit se) v létě bylo moc komárů a v zimě moc zima a také neschůdný terén.Pádným důvodem bylo samozřejmě také možné znečištění srsti koně ve výběhu. Koně se dekovali s prvními mrazy a to celodenně tzn. v boxu i \"venku\" - lišil se pouze počet a tloušťka dek. Z toho jsem byla poněkud rozčarována a mé snahy přesvědčit majitelku stájí, že kůň si i přes zimu vystačí s vlastní srstí byly opět zcela bez odezvy. Bylo taktně vysvětleno, že nemám tolik zkušeností, ani neskáču \"ST\" abych mohla vyskakovat. A takto dopadly veškeré mé snahy o \"reformaci\" zdejšího přístupu ke koním.

    V jedné knize jsem si přečetla jeden moc zajímavý příměr - prezentovala bych ho asi takto: Chcete vědět, jak se Váš kůň cítí když je trvale umístěn v boxe? Zavřete se celodenně na WC a bude Vám to jasné - budete moci udělat max. jeden krok dopředu a jeden dozadu, stravovat i vyměšovat se budete na jednom místě, sociální kontakty nebudete navazovat a nejvěrnějším společníkem Vám bude zápach a čtyři stěny...líbí??? (ještě musím dodat, že v některých stájích se k tomuto přidává ještě prach, plísně, šero až tma a zatuchlé aroma)

    Proto Vám pane Sychro moc fandím! Bude to těžký boj, ale bojujme! Bojujme o to, aby koně přestali být sportovním náčiním, pokojovými psíky a konečně se jim dostalo toho, co je opravdu učiní spokojenými a zdravějšími!

  • 45.

    zkušenost

    22:44 - 01. 04. 2006

    Koníky (ČT) máme téměř 20 let. Chodili jsme s podkovami do narození prvního hříbětě. 10 let je kobča-máma (letos 20 let)bez zadních podkov,dva roky nemá ani přední podkovy. Hříbata od ní 11, 10 a 7 let neznají podkovy . Pravda nesportujem , ale fungujem jako turistická jízdárna.Chodíme většinou po lesních cestách a tam je i dost kamení. A bez problémů.
    Ta nejstarší kobča měla problémy s kopyty už když jsme ji kupovali(před 13 lety) Kopyta měkká, na všech nohách nálevky .Po zutí podkov měla problémy chodit.
    Dnes má rohovinu perfektní nálevka jen na LZ po větší námaze. Lituji , že jsem si kopýtka nefotila, ale neměla jsem tehdy čím . Do předloňska jsem kopyta strouhala jak mi to připadalo dobře , poučena knížkou od paní Stasser , se snažím strouhat ještě lépe.Krásně se jí rozšířily patky.
    Koníci jsou po dobu kdy není sníh 24 hodin venku,když je sníh, v dobře větrané stáji jen přes noc.
    Veterináře znají ,jen když jednou za dva roky očkujeme tetanus.A pokud by došlo k nějakému úrazu.
    Pokud si někdo pořídí živého tvora, nese zodpovědnost za jeho život. A měl by mu poskytnout odpovídající podmínky k životu a ne k živoření.
    Jestli si někdo pořídí koně jako tělocvičné nářadí prosím za všechny koně: kupte si koně s madly či bez madel a cvičte, až se z vás bude kouřit ! Živý kůň cítí to co my a možná daleko víc. Nemá v boxu ani PC ani televizi a po cvičení s Vámi na hřbetě se potřebuje uvolnit proběhnout \\\\\\\"pokecat\\\\\\\" s kolegy.
    Děkuji , že jste dočetli až sem :-)
    Olina

  • 46.

    zivot koni

    10:51 - 02. 04. 2006

    Nejsem češka to určitě poznate podle chyb českého jazyka v tomto přispěvku, pochazím se Španělska a narodila jsem si v Uruguay, v obě této země koně jsou většinou (na venkově) chované venku a ve stadě, nedekovane, nekované a chováné na prací (nemluvím o sportovních koni). Za prve podminky jsou uplne jine, podnebi je jine, a za druhé neveřím že u nás lidi maji kvuli tomu vice radi svoje koni, oni spiš to nereši je dobre pocasi tak koně jsou pořad venku, nechodi po asfaltových cestach tak neni třeba kovat. Myslím že v Čechách aspoň co jsem si potkala hodně majitelů mají velmi radi svého koné a spiš často ta peče je až přehnaná ale kvůli tomu aby se mu nic nestalo. Že je plisen bohužel je ji pro nás lidi, že koně jsou často zavřené bohužel mi také když to počasi jinak nedovolí. Co chci řict je, že to podnebí není uplné zdravé ani pro nás lidi, ani pro jiné zviřata, ale je to tak, žijeme v průmyslové civilizace, kolik alergiků, asthmatiku mezi nami jsou?. Mám koně, snažím se ho mít v nejlepších podminkách co můžu protože mám za ného zopdovědnost, aby měl venkovní box (naštěstí našla pochopení u majitelů staje, mimochodem u té stejné staje co tak "hrozivě" popiše autor članku) snažím se aby chodil do vyběhu a aby ta prace byla pestra a mu tešila. Vím že to není idealní, že možná by se měl lepší na Šumavě na pavstinách ale snaším se mu dat nejlepší podmínky co za dané okolnosti v Praze můžu mu zajistit.
    Rozumím že autor članku spiš chce abychom se zamyšleli o podminkách v které koně žijou. V Čechách koně se nechovají pro prací pravděpodobně kdyby nebyli lidi kteři chtěji na nich jezdit už by neexistovali. Tím všechno chci řict že je velmi těžko najít ty idealní podmínky, a že určitě je povinnost nás majitelů koně se snažit jim dat co nejlepší podmínky které můžeme, s tím souhlasím s autorem članku a pořad, o tom přemyslet a nechat se od lidech se zkušenostmi poradit.
    p.s. Jestli Vás zajimá osud konika o které se piše ve članku, má se dobře, kvůli peče jeho majitelky nekašle a včera byl bez deky ve vyběchu vedle mého koně (mimochodem muj kuň je bilý a nevadí mi že jsem ho čistila pak asi hodinu)

  • 47.

    Re: Dekování

    07:50 - 05. 04. 2006

    Reaguje na 28.

    já osobně také nedekuji, koně intenzivně pracují, nestříhají se, ve výběhu jsou od rána do noci za každého počasí, nevím co je kašel či rýma. nicméně odpocovací deku po práci, je-li kůň zpocený, dávám. nedávám ji v případě, že je již trochu bláta nebo prachu (není jen sníh a dokonale zamrzlo) a nechám koně místo odpocky raději vyválet - oschne tím skutečně lépe než dekou.
    ve skříni mám ještě pláštěnku, kterou používám jen v kkrajních případech - tzn. vím že půjdu jezdit, koně jsou ve výběhu a prší (abych mohla v klidu nasedlat a nemusela sušit pod sedlo)..prší, koně dopracují, vydýchají, ale díky dešti jsou stále mokří a jedou pak vozíkem - opět na vlek dostanou deku (membránovku - tzn. neprofoukne, ale pustí pot pryč)

    nicméně NIC NIKDY není ultimativní a přísně extremistické, vše se vždy msí přizpůsobovat danému koni, podmínkám, situaci..

  • 48.

    to je k smíchu

    08:08 - 05. 04. 2006

    Reaguje na 33.

    A vy necháte svého koně stát několik hodin v ledové vodě, nebo ho pouštíte zadekovaného na pár minut?Voda je dobrá na kopyta, ale tohle srovnání je na úrovni ZŠ.:-)

  • 49.

    Re: to je k smíchu

    09:30 - 05. 04. 2006

    Reaguje na 48.

    Bojím se že to není o trvalém několikahodinovém stání v ledové koně...ty koně zemřou na srdeční selhání - na teplotní šok - na to nemusí v té vodě stát hodiny....

  • 50.

    Knížka

    12:09 - 05. 04. 2006

    Ahoj, nevíte prosím, kde seženu knížku od Strasserové "Život se zdravými kopyty" v češtině :-)? Jinak článek se mi moc líbí, to co tam p. T.Sychra píše, má hlavu a patu. Jen více takových :D

  • 51.

    Re: Jde nám o koně nebo o co???

    23:35 - 08. 04. 2006

    Reaguje na 21.

    Ani nevíte jak moc jsem ráda, že slyším takový názor od člověka s titulem MVDr.! Už před několika lety jsem se začala zajímat o alternativnější pojetí medicíny, protože ta klasická mi přišla až příliš zaškatulkovaná a mechanická. Postupně jsem ale pochopila, že aby člověk mohl něco změnit, musí nejprve dobře poznat danou problematiku... tedy loni jsem se stala studentkou VFU Brno. Ačkoliv mám motivaci velkou, někdy je toho opravdu až příliš a navíc v prostředí zarytého klasického přístupu člověk rychle zapomíná na své předsevzetí brát všechno s nadhledem a myslet i na možnost jiné cesty. Je možné, že se vydávám na boj s větrnými mlýny, ale vy jste mi dodala kus odvahy.
    Kéž by bylo takových veterinářů i humáních lékařů více!!!

  • 52.

    Re: obrázky - srovnání

    13:51 - 10. 04. 2006

    Reaguje na 17.

    Dobrý den, zajímalo by mne z čeho usuzujete, že koně Adély Neumannové nejsou spokojení. Vy jste je někdy viděla nebo jste s nimi spolupracovala?

  • 53.

    Re: Odpovědi.

    13:57 - 10. 04. 2006

    Reaguje na 20.

    Vážený pane Sychro, nevím odkud máte informace o vypouštění kerosinu z letadel před přistáním. Dlouho jsem si to také myslel, ale nedávno mne z tohoto omylu vyvedly 4 na sobě nezávislé osoby, a to letuška, letová dispečerka a dva piloti. Tyto o tom asi vědí více...

  • 54.

    Komentář

    08:40 - 15. 04. 2006

    Protože se zabývám léčením koní jak klasickou, tak nekonvenční léčbou(homeopatie, akupunktura, fyzioterapie),cítím potřebu vyjádřit se k dané problematice. Podle mého názoru nemocný kůň patří do rukou veterinárního lékaře, který má zvážit nejvhodnější typ léčení pro konkrétního pacienta. Ideální stav je, jak napsala MVDr. Švehlová pokud je veterinář vyškolený i v nekonvenčních metodách.
    Nekonvenční léčba by měla být jen jedním z "nástrojů" v rukách doktora( jako je chirurgie, farmakoterapie atd.) Protože to není tak jednoduché, např.studium akupunktury je minimálně stejně náročné a složité jako kterýkoliv klinický obor medicíny a v ČR neexistuje žádný kvalitní kurz akupunktury pro vety, zbývá jen využít nabídku humánního doškolení, nebo absolvovat kurzy v zahraničí.
    Léčitel nemá žádnou právní odpovědnost za léčení svých pacientů (na rozdíl od doktora nebo veta), takže odpovědnost je na majiteli(pacientovi).
    V zahraničí( VB, USA) může akupunkturu u zvířat provádět jen vyškolený veterinář. V humánní medicíně to platí i v ČR (akupunkturu může provádět jen doktor s atestací a oprávněním, které získá po absolvování doškolovacích kurzů).
    Nechci nikoho napadat za nedostatek kompetence, není to můj styl, ale zkuste přemýšlet.


  • 55.

    nepohopení

    11:58 - 15. 04. 2006

    Pan Sychra se považuje za veterinárního odborníka. To je sporné. Že si ale troufá nazývat se homeopatem a sinobiologickým léčitelem, to už je vrchol.

    Moje kobylka má artritidu a alergii na seno. Objednala jsem tedy přípravek k harmonizaci dráhy ledvin a plic.
    A víte co mi poslal? Elixír proti nachlazení a extrakt používaný zejmána při ledvinových kaméncích.

    Každý preparát měl stát podle ceníku na stránkách /symed/ 50Kč. Celý balíček však vyšel asi na 400Kč. Pan Sychra totiž zejmě zapoměl napsat ppřed tu padesátku jedničku, tedy 150.

    To proti kaménkům jsme nedali vůbec, to na nachlazení jiné kobylce, bez výsledku.

    Mělo to být pro koně, ale poslal obyčejné lidské potravní doplňky. Tytéž si můžu koupit v místní zelené lékárně, kde mě vyjdou skutečně jen na 50Kč.

    Tolik tedy k odbornosti a charakteru pana Sychry a k nakupování po internetu od pochybných individuí.

  • 56.

    dušný koník

    21:17 - 15. 04. 2006

    I přes to,že některé názory p.Sychry jsou mi velmi blýzké je pravda,že mému koni i po roce jeho léčby nepomohl.S konstatováním,že můj Santos je jediný kašlající kůň v republice kterému nepomohl ukončil proud různých lidských kapek,prášků a bylin které rozhodně nestáli padesát korun.
    Santos vyrůstal na nejlepší horské pastvě ustájen ve vzdušném dřevěném přístřešku s pohybem na pastvě.Nekován,neježděn,nedekován a přesto kašlající...

  • 57.

    Re: Komentář

    14:04 - 17. 04. 2006

    Reaguje na 54.

    Poopravila bych příspěvěk dr. Seitlové ohledně oprávněnosti provádět akupunkturu v humánní medicíně - již 15 let u nás působí Československá sinobiologická společnost, která má ministerskou atestaci na provádění rekvalifikací. Každý, kdo projde studiem této společnosti a složí její náročné zkoušky, dostane potvrzení, že může provádět poradenskou činnost včetně akupunktury.

    Vzhledem k tomu,že zákon stanovuje, že perforovat kůži jehlou smí pouze lékař, resp. podávání intravenózní léků je výhradou lékařů, jedná se v současné době o tom, že každý, kdo takovéto proškolení (trvající 3 a 6 let) a závěrečnou zkoušku absolvuje, musí mít aspoň minimální zdravotnické vzdělání. Nicméně tuto diskuzi si pamatuji již z doby, kdy jsem tradiční čínskou medicínu studovala já, a kvůli této podmínce, o které se hovořilo již tenkrát, absolvolala vyšší zdravotnickou školu v oboru všeobecná zdravotní sestra. To se psal rok 1996.

    Humánní lékaři mohou projít kurzem akupunktury na VŠ, nicméně jeho obsah je skutečně jaksi "obeznamující", v porovnání s tím, co nabízí např. ČSBS, spolupracující s VŠ TČM v Peitingu. Tam se TČM studuje šest let, tak jako paralelní alopatická medicína. V Číně se oba směry považuji za rovnocenné, a v nemocnicích a klinikách fungují lékaři obou směrů běžně vedle sebe.

  • 58.

    Re: Komentář

    18:42 - 17. 04. 2006

    Reaguje na 57.

    Já bych také ráda poopravila Váš příspěvěk. Lékař, který absolvuje kurz akupunktury na VŠ nemá oprávnění k vykonávaní akupunktury, protože jak jste napsala, tento kurz je jen obeznamující. Uvedu výňatek z vyhlášky, která toto oprávnění vymezuje:

    \\\"Akupunkturu mohou provádět lékaři, kteří získali specializaci v některém z klinických oborů včetně oboru všeobecného lékařství a absolvovali zvláštní přípravu organizovanou dříve ILF nyní IPVZ Praha, IDVPZ Brno, VLA Hradec Králové, popř. zdravotnickou organizací pověřenou k tomu Ministerstvem zdravotnictví.\\\"

    Podle mých informací absolventi ČSBS nemají oprávnění k výkonu akupunktury (ani v tom případě, pokud by byli lékaři).

    Myslím si však, že toto téma je mimo rámec diskuzí na Equichannelu, je to úplně jiný problém, který my tady nevyřešíme, ani nechceme řešit.

    Všechno co jsem chtěla mým předchozím příspěvkem říct bylo to, že pokud někdo chce léčit koně, musí mít aspoň základní povědomí o anatomii, fyziologii koně a o nemocech, které chce léčit.



  • 59.

    12:00 - 18. 04. 2006

    Mám pocit, že tato debata se poněkud zvrhla. Vyřizování osobních sporů a ujasňování co kdo může a co ne sem dle mého názoru nepatří. Jelikož pana Sychru neznám, vycházím pouze z jeho článku. Může snad někdo zpochybnit, že koním nejlépe svědčí čerstvý vzduch a každodenní pohyb tzn. přirozené podmínky, ve kterých žil miliony let? Z mého pohledu se pan Sychra snaží apelovat na jezdce a chovatele koní a otevřít jim oči. Snaží se osvětlit, proč není dobré chovat koně jako terarijní zvíře...Dost mě udivují výroky některých majitelů jako např.: "do výběhu ho dávat nebudeme, je tam bláto (mouchy, sníh, prší, horko), mohl by se zranit (nachladit)... A celoroční dekování ve stáji mě taktéž uchvacuje - nad pohodlnosti lidí mi zůstává rozum stát.Taktéž jsem se dlouho snažila, aby majitelé koní v mém okolí smýšleli racionálně avšak toto moje snažení bylo většinou neúspěšné. Proto panu Sychrovi fandím.

  • 60.

    Re: obrázky - srovnání

    17:44 - 03. 05. 2006

    Reaguje na 3.

    Pro životní prostředí by skutečně bylo lepší jezdit na kole, ale naše pohodlnost nám v tom brání. Taky jezdím autem, ale přiznám si, že jsem pohodlný. Koně můžu mít i bez sportovního využití (a také mám, a to celoročně na pastvě, do přístřešků skutečně skoro vůbec nechodí ani v zimě, jen občas tam vyžírají slaměnou podestýlku). Používání koně ke sportu osobně odsuzuji. Pokud si potřebuji něco dokázat, pak neždímám jinou živou bytost, ale můžu provozovat tisíc jiných sportovních aktivit pro posílení vlastního sebevědomí. Soutěžní sport koně ničí, po pár letech jsou z nich trosky se zničenými šlachami a klouby (a platí to i o lidech).

  • 61.

    Re: obrázky - srovnání

    17:54 - 03. 05. 2006

    Reaguje na 15.

    Zadekovat a odložit zpoceného koně je jistě pohodlnější, než ho postupně sušit a krokovat aby se zchladil pomaleji.

  • 62.

    Re: obrázky - srovnání

    14:38 - 04. 05. 2006

    Reaguje na 34.

    Omyl, kone vo voľnej prírode nevyhynuli - aj v súčasnosti žijú pomerne početné skupiny zdivočelých voľne žijúcich koní, rovnako ako koní domácich, ktoré sú chované na obrovských priestranstvách spôsobom veľmi blízkym prirodzenému správaniu koní.

    Ten názor o zaraďovaní koní s horšími kopytami do chovu ma pobavil (pokiaľ je autor len teoretik a neriadi sa tým pri chove sám - potom by to bolo dosť tragické pre plemeno, ktorého chovu sa venuje).

  • 63.

    Re: kašel

    14:44 - 17. 05. 2006

    Reaguje na 31.

    Myslím, že nemusíš mít strach, že by po jedenácti letech ve stáji nezvládla tvá kobylka déšť ve výběhu. Mám valacha, letos je mu osmnáct a před dvěma roky mě jeho nemocná nožka "donutila" nechat ho celoročně ve výběhu. Taky jsem měla strach, jestli to po šestnácti letech ve stáji není trochu moc odvážné, ale úplně v pohodě. Dneska už bych ho do boxu nedala . Před dvěma lety měl problém vůbec dojít na pastvu, s veterinářem jsme promýšleli operaci, speciální kování mě stálo hrůzu peněz a stejně nepomáhalo a dneska si můj brouček běhá bosky po výběhu a na vyjíždce mě vždycky pěkně protáhne.. Veterináře vidíme jen při očkování a nestalo se, aby se nachladil, i když na něj prší a sněží..
    Moje kamarádka měla taky dušného koníka a byl na tom už opravdu hodně špatně, dala ho celoročně ven a koník teď zakašle jen málokdy. Jezdí se na něm a není problém..
    Tak snad Ti moje zkušenost pomůže v rozhodování :o) Tobě i kobylce přeju hodně zdraví a ještě spoustu společných let.

  • 64.

    Re:

    17:18 - 26. 05. 2006

    Reaguje na 9.

    Tak tomuhle si říká "důkaz kruhem". :-))) Ještě, že tak pěkně odporujete sama sobě.

  • 65.

    Re: Odpovědi.

    17:24 - 26. 05. 2006

    Reaguje na 26.

    Cit.:
    Tak si to tak neber:-)Myslím, že někteří koně žijící na způsob "box-hala-box-hala" by mohli pobyt na zdravém vzduchu těm našim jen závidět.

    ... a proto se budeme jak smyslů zbavení navážet do všech, kteří nepokleknou, nebudou se kát a vlasy si rvát a modlit se k novému světlu. Sice o nich a jejich koních nic nevíme, ale to nám přece na křížové výpravě nemůže vadit.

    Jojo, vývoj probíhá skutečně ve spirále. :-)

  • 66.

    Re:

    18:46 - 26. 05. 2006

    Reaguje na 59.

    Nehodí se nám něčí osobní zkušenost do krámu ? Proč vy máte právo napsat svůj a jiní ne ?
    Do mne se pan Sychra kdysi - nevěda o mých koních ani o mně nic - navezl. Dokonce tak, že jsem si jeho mail uložila do své sbírky životních kuriozit.

    Skončeme už všichni se škatulkováním ! Já s některými jeho názory také souhlasím, ale souhlasím i s jinými autory - a svoje koně chovám a obstarávám podle výsledku práce svého mozku, který nechávám zhodnotit všechny získané informace. Pak kombinuji s podmínkami, možnostmi a cíli.
    Ale jsem rozhodně daleka toho, abych nekriticky a 100% absorbovala něčí názory a dělala si z nich náboženství.

    Kapičky, bylinky, homeopatika... nezapomínejte, že v těchto případech silně funguje psychogenní faktor. A odněkud pochází i "VĚŘ A VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ" našich babiček. :-) Jen příklad : Maminka mé kamarádky nemocná rakovinou se na radu své homeopatky těsně před dokončením léčebného syklu totálně vzdala klasické medicínské péče a přešla zcela do péče její. O nekřesťanských výdajích podle mého hraničících s .... nechci mluvit. A dokonce měly umluvenou prémii za uzdravení ??? Tři měsíce se nemocné podle jejích vlastních slov dařilo na čajích a kapkách údajně výborně, poté kolaps ze kterého už nebylo návratu. Těsně před smrtí se své dceři svěřila, že jí sice bylo pořád hůř a hůř, ale když to stálo takové peníze, všichni tomu tolik věřili, že se vyléčí ( nevěřte, že se Vám uzdraví maminka !?! ) a ona ta homeopatka léčí i zpěváky a politiky, tak přece jí nemohla říct, že jí to nepomáhá....

    Čistě teoreticky :
    Když si pořídím "netradiční, přírodní, homeopatické..." preparáty pro koně a BUDU VĚŘIT, že mu to pomůže, tak se může snadno stát, že ve své víře skutečně mylně nějaký výsledek zahlédnu. Každé zlepšeníčko způsobené např. změnou počasí mi bude působit radost a já ho budu přičítat homeopatiku, čaji, kapkám...

    Stejně jako odmítám přísnou jednostrannost v relaci diskuze výše, jsem daleka i toho, abych tvrdila, že všichni "klasičtí" ( tohle je to slovo, které škatulkuje a mate slabší povahy ! ) lékaři či veti jsou geniální a neomylní. V případě humánních lékařů skoro naopak, v případě vetů mám léty vypracovaný osvědčený seznam konktaktů a dobře vím, co který umí a naopak "na co není".

    Spousta tradičních metod léčení, bylinkářství, akupunktura, akupresura, reiki atd. apod. ( ani bych nebyla schopna je zodpovědně všechyn vypsat, protože jsem o všech rozhodně ani nečetla , natož abych je znala ) má úžasné, nicméně velmi tradiční kořeny. Marketingově jsou u nás na tom výborně, protože spousta nevědomých lidí absolvuje jednu přednášku, přečte jediný článek ... a najdou svůj oltáříček. Neznají pozadí, neví víc, ale nechají se snadno zlákat na křížovou výpravu.
    Mezi slepými jednooký králem. Kolik lidí se nechá k vlastní škodě opít rohlíkem... :-(

    Nedávno jsem se v jedné čajovně omylem nachomýtla na "přednášce léčitele" - přítomní se k němu div nemodlili. Padaly z něj něuvěřitelné bludy !!! Šlo o iris diagnostiku a ten člověk ani neznal anatomii oka ! I on nabízel mastičky, vodičky, sezení ... přidal i ceník - málem mi vypadly oči. :-(
    Když se povídalo o čajíčcích, ptala se ho jedna gravidní posluchačka, co na nervozitu a ranní nevolnosti, že se její tělo nemůže s tím stavem nějak srovnat. Šlo o barvy - doporučil čaj z červených bylin a jmenoval i pivoňku ! To už není diletantsví, to už je na kriminál pro ublížení na zdraví.
    Mému společníkovi to také nedalo a po "přednášce" se zeptal paní od našeho stolku, která po celou dobu přednášky nadšeně přikyvovala a občas zabrumlala "to je pravda, to je skvělé", jak dlouho se iris diagnostikou zabývá a zda už měla nějaké sezení u onoho přednášejícího. Nejdříve jsme jí museli vysvětlit, že iris diagnostika je to, o čem se tam dvě hodiny mluvilo. Na žádném sezení nebyla, ale SLYŠELA, že je to úžasné. :-)))

    Netvrdím, že nejsou u nás na slovo vzatí a vzdělaní léčitelé ( teď nemyslím oficiální věd.tituly, ale OPRAVDU v daném oboru vzdělané lidi ) ! Jsou, ale je jich pár a rozhodně se ke svým schopnostem nepropracovali přečtením několika populárně vědeckých článků. Bohužel podstatně častější jsou případy, kdy někoho přiotráví bylinnou drogou, kterou "předepíší", aniž pořádně ví, o čem jde řeč. V lepším případě namíchají kbelík heřmánku s měsíčkem a trefně směs 150x pojmenují. Naštěstí si uvědomují alespoň, že by mohli ublížit a o těch dvou bylinách ví, že je k nim relat. vysoká snášenlivost a nemohou v podstatě ublížit.

    Řeči o tom, že "chemické léky" mají vedlejší účinky a čaje a byliny nikoliv...? Panebože ! Droga jako droga. Vedlejší účinky má obojí a otrávit se rovněž lze tím i oním. ( Nedávný případ mladé Slovenky, který proběhl i na netu, které bylinkářka doporučila na zhubnutí jedovaté bobule a když si přiotrávená dívky stěžovala telefonem na prvotní prudké nevolvosti, ještě jí potvrdila, že to tak má být, ať pije odvar dál ). Je mi jedno, jestli budu nevhodně zvolený čaj pít sama nebo ho předkládat svému koni.

    Na druhou stranu - mně samotné kdysi jeden skutečný léčitel velice zdravotně pomohl, ale to byl člověk, který skoro 15 let žil v prostředí, jehož metodami později u nás po návratu pomáhal a od dnešních marketingově zaměřených "léčitelů" se lišil právě hlavně tím, že byl neuvěřitelně skromný, hluboce sebereflektivní a ani ve snu by ho nenapadlo rozpoutávat ohnivé debaty s cílem přesvědčit o SVÉ JEDINÉ pravdě. On tu svou znal, propracovával se k ní léta a nepotřeboval obdiv davů ke spokojenému životu. I k té mé pravdě ( pravdě o mém zdr.rpoblému jsme se propracovali jinak nežli sáčkem heřmánkového čaje za stovky Kč. Nevadilo mu, že dál chodím k lékaři a měla jsem obrovské štěstí i v tom, že ani můj tehdejší ošetřující lékař ( 1989 ) jednoznačně nezavrhl jeho metody a v podstatě později uznal jeho kvality, protože jsem se vyléčila a nebyl třeba chir. zákrok, kterým mi hrozili.

    Na světě je spousta úžasných věcí a metod mimo těch, které dnešní "západní civilizace" nazývá "netradiční" ( přitom jsou často tradičnější nežli ty "naše" ), ale musí se brát s rozhledem a přehledem, nikoliv jako jediná pravda. Ten, kdo zatvrzele potírá vše kromě své pravdy, ze které mu navíc plynou finanční požitky a káže světu své "jediné moudro" je mi vždy nějak podezřelý.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: