Nejste těžcí na svého koně?

5. 04. 2013 06:00

Obrázky: 1

Autor: Dominika Švehlová Foto: archiv autorky Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 80954 Počet komentářů: 31 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Věčné otázky: Nejsem na svého koně těžký? Je můj kůň pro mě dostatečně velký? Podívejme se na odpovědi - možná se budete divit, jací koně jsou pro těžší jezdce nejvhodnější!

Pokojné jezdecké vlny v poslední době rozčeřila zpráva o výsledcích jednoho nového výzkumu anglických autorek Hayley Randle a Emmy Halliday, které na 152 dvojicích (dospělý) jezdec - kůň žijících v oblasti Devonu a Cornwallu zjišťovaly, zda je hmotnost jezdce vhodná vůči jeho koni. Sledovaly přitom skutečně jen hmotnosti, bez ohledu na věk či plemeno koně, způsob jeho využití či jezdecké dovednosti jezdce. Při vyhodnocování svých výsledků vycházely autorky z obecně a nezávazně „platného" pravidla, že z hlediska zdraví a výkonnosti koně by měl v ideálním případě jezdec vážit 10 % jeho hmotnosti. Pokud váží 15 % hmotnosti svého koně, lze ještě mluvit o uspokojivém poměru, pokud však přesahuje 20 %, hraničí to s ohrožením zdraví koně a narušením jeho pohody.

Jací jsou Angličani?

Jezdci sledovaní ve zmíněné studii, která byla v roce 2011 zveřejněna pod názvem „The horse and rider Bodyweight relationship within the UK horse riding population" v Journal of Veterinary Behaviour, měli průměrně hmotnost 68 kg bez oblečení a výstroje, což představovalo asi 14 % hmotnosti jejich koní (většinou se jednalo o koně s kohoutkovou výškou 165 cm). Když se oblékli a přidali výstroj, jejich hmotnost stoupla na asi 16,6 % hmotnosti koně.

Zmíněná studie zjistila, že:

  • pouze jeden z 20 jezdců (5 %) byl v rozmezí optimálním, tedy do 10 % hmotnosti svého koně;
  • 63 % jezdců se pohybovalo v „uspokojivé zóně", tedy odpovídalo 10-15 % hmotnosti svého koně;
  • skoro třetina jezdců (32 %) však byla těžší, než je 15 % hmotnosti jejich koní, což pro zvířata již představuje zvýšení zdravotního rizika.

Ze studie vyplynulo, že 10% limit zatěžování koně je pro současnou "rostoucí" lidskou populaci očividně nereálný...

Zajímavé byly i další informace:

  • 2/3 dotazovaných jezdců bylo spokojeno s poměrem jejich hmotnosti k hmotnosti jejich koně;
  • koně z jezdeckých škol obvykle měli jezdce lehčí; prohřešky proti „pravidlům" nepřetěžování koní se vyskytovaly především mezi soukromými majiteli, kteří většinou ani nevěděli, že nějaké hmotnostní omezení existuje, popřípadě jak je vysoké.

Autorky chtěly svojí studií probudit zájem o problematiku přetěžování koní a byly by rády, kdyby se vypracovaly vědecky podložené směrnice, podle nichž by se mohli řídit lidé kupující si nové koně, popřípadě komisaři při skládání zkoušek jezdeckého výcviku. Přetěžování hřbetů koní totiž může mít nepříjemné a závažné následky: kromě nevhodného chování koní (vzpínání, vyhazování) může docházet k poškozování jejich hřbetu a kulhání.

Na toto téma se souhlasně vyjádřil i Keith Chandler, prezident asociace britských veterinárních lékařů. Podle něho mnoho členů asociace řeší ve své praxi případy související právě s nevhodnou velikostní kombinací jezdec - kůň.

Je to ale všechno tak jednoduché?

Kde se berou tato čísla?

hmotnost jezdce a koněProč právě 10 % jako optimum, proč 20 % jako riziko? Někdo musel výše zmíněné „limity" nějak stanovit. Než sáhneme do historie, podívejme se na jiný výzkum, provedený v Ohiu v roce 2008. Vědci sledovali 8 jezdeckých koní lehčího typu o hmotnosti 391-625 kg, kteří měli 4 měsíce klid na pastvině a pak byli přivedeni do boxů s každodenním výběhem. Během výzkumu pracovali jednou za 14 dní po dobu 45 minut v lehké až střední zátěži (imitace jezdecké hodiny pod středně pokročilým jezdcem) a přitom nosili zátěž odpovídající 15-30 % jejich tělesné hmotnosti. Měřili jejich dechovou a tepovou frekvenci a následující den sledovali stav jejich svalstva (přítomnost bolestivosti a ztuhlosti, svalové enzymy a kyselina mléčná v krvi). Výsledky byly následující:

  • Když sledovaní koně nesli 15-20 % své hmotnosti, vykazovali jen málo známek stresu.
  • Když ale zatížení stouplo na 25 % jejich hmotnosti, příznaky přetížení byly zřetelné - ještě více se zvýraznily, když náklad dosáhl 30 % jejich hmotnosti.
  • Koně významně rychleji dýchali a měli vyšší tepovou frekvenci, když nesli jezdce a výstroj dosahující 25 % jejich tělesné hmotnosti.
  • Den poté, co klusali a cválali s touto velkou zátěží, byly svaly koní bolavější a ztuhlejší.

Na základě těchto výsledků autoři studie doporučují, aby lehcí jezdečtí koně nebyli zatěžováni více než 20 % jejich tělesné hmotnosti. Kůň o hmotnosti 550 kg by podle toho neměl nést náklad těžší, než je 110 kg (tedy jezdce s výstrojí). Jenže! Při sledování zjistili ještě jednu věc: Koně, kteří měli širší bedra, byli i po velké zátěži méně bolaví, než jejich „užší" kolegové.

(Pozn.: Jedná se o studii D. M. Powell, K. Bennett-Wimbush, A. Peeples a M. Duthie: Evaluation of Indicators of Weight-Carrying Ability of Light Riding Horses publikovanou v roce 2008 v Journal of Equine Veterinary Science. Podrobnější informace k tomu, jak byl pokus proveden, najdete ve článku Horses' Weight-Carrying Ability Studied.)

Je zajímavé, že tento výzkum provedený zemědělským technickým institutem univerzity v Ohiu dospěl ke stejným závěrům, jako manuál péče o koně US kavalerie (US Cavalry Manuals of Horse Management) publikovaný v roce 1920. I on říká, že kůň by neměl nosit více než 20 % své hmotnosti (což znamená kromě jezdce i výstroj a případný náklad).

Jsou koně a jsou koně...

Jak je vidět ve druhé zmíněné studii, začíná se tady mluvit nejen o hmotnosti koně, ale i o jeho tělesných proporcích. A to může měnit situaci, protože samotná hmotnost, tedy poměr hmotností jezdce a koně, nemusí být vůbec to hlavní!

V první řadě tu je stavba těla...

Jak již bylo zmíněno, velkou hmotnostní zátěž lépe zvládají koně se širšími bedry. To je mimo jiné známka silnějšího fundamentu, který se běžně z chovatelského hlediska sleduje a posuzuje především podle obvodu holeně. Kůň se silným fundamentem má silnější kosti a šlachy a tedy i větší obvod holeně pod karpálním kloubem. A tak vznikla další metoda, která vám řekne, zda nejste pro svého koně těžcí; stačí doplnit do vzorečku:

celková hmotnost jezdce+koně+výstroje (v librách) děleno obvod holeně (v palcích) děleno 2

(pozn.: 1 libra neboli pound = 0,45 kg, 1 palec neboli inch = 2,54 cm)

Pokud vyjde výsledek < 75, hmotnost je koni adekvátní, pokud 75-80, pak se to ještě dá snést, výsledek > 80 už však znamená pro koně riziko přetížení.

Z tohoto hlediska je třeba myslet nejen na to, kolik daný kůň váží, popřípadě jak je vysoký, ale i jak má silnou holeň. Nízký hafling na silné noze o hmotnosti 500 kg tak snese větší zátěž, než stejně těžký, ale subtilní (a vysoký) plnokrevník. Navíc vysocí koně, přibližně nad 163 cm (!) už mají bez ohledu na sílu holeně poměrně vysoko své těžiště a to jim ztěžuje nosit vyšší hmotnosti. Pro nošení těžkých jezdců se historicky osvědčila mohutnější plemena nepříliš velké výšky, ať už se jedná o huntery, americké mimochodníky, vojenské teplokrevníky nebo třeba i koně tzv. primitivního typu.

Zároveň je třeba myslet na to, že není důležitá jen hmotnost jezdce a výstroje, ale i hmotnost samotného koně - obézní nebo nadměrně nasvalený oř bude ve větší nevýhodě než jeho štíhlý kolega. Jakýkoli kůň, který se blíží k sedmi metrákům, není vhodný k tomu nosit jezdce, protože právě celková hmotnost (jezdec + výstroj + kůň) už může přesahovat nosnou schopnost jeho kostí a šlach. Z tohoto důvodu nejsou k ježdění vhodní mohutní a vysocí koně chladnokrevní; mají „dost problémů" sami se svou vlastní hmotností. Naopak ideální jsou koně relativně nižší, přiměřeně „udělaní" a na „silnější noze". Jakápak by to mohla být plemena? ;-)

Ale pojďme zpět ke hřbetu. Síla holeně sice říká, jakou celkovou hmotnost zvládnou kosti - či končetiny - koně, ale nikoli to, jakou zátěž bude schopen unést jeho hřbet. Jednotlivé obratle páteře jsou navzájem spojené klouby a vazy a chovají se trochu jako visací most obloukovitého tvaru. Platí jednoduchá fyzikální zákonitost: čím delší trup - především bedra, tím delší hřbet a tím větší šance ho vyšší hmotností jezdce „prověsit" a tedy i poškodit. Opět se dostáváme k oněm kompaktním, kratším a širším ořům...

Důležité budou i tzv. odchylky od korektního exteriéru, především pak vázanost beder, sklon a délka lopatek a pánve a zaúhlení a osy končetin. Čím korektnější exteriér kůň má, tím lépe bude zvládat zátěž na svém hřbetě.

Pak musíme přihlédnout k fyzickým schopnostem jezdce a koně

I poměrně nepříznivý hmotnostní poměr či méně vhodné tělesné proporce koně mohou zvrátit další faktory:

  • Kůň v dobré fyzické kondici bude schopen lépe a s menším poškozením těla nosit i těžší břemeno. Jde o to, že má výrazně silnější svaly, které stabilizují jeho páteř, dokáže lépe koordinovat své pohyby a tím odlehčuje pracujícím tkáním, a v neposlední řadě má lepší svalovou výdrž.
  • Na druhé straně jsou tu jezdecké schopnosti jezdce; pokud jezdec dokáže jít s pohybem koně a ovládá dobře své těžiště, „ulehčí" koni nést i vyšší hmotnost.
  • Svůj vliv má jistě i sed jezdce - přestože tzv. lehký neboli stehenní sed koni žádné kilo neubere, bylo zjištěno, že jezdec je v něm stabilnější, méně ovlivňuje pohyblivost hřbetu koně a tím i jeho rovnováhu. A právě lepší rovnováha koně je velké plus pro jeho schopnost nést těžší břemena. (O tom se zmiňuje i článek Koňské novinky: Diagnostika kulhání, sed jezdce a rovnováha kopyta.)

A ještě...

Nesmíme ale zapomenout ani na další důležitý aspekt, kterým je věk koně - tedy jeho tělesná zralost. Pouze silné, zralé tkáně jsou schopné zatížení. Platí to nejen pro kosti, které musí mít uzavřené růstové zóny, ale i pro vazy a šlachy. Obecně platí, že začít zatěžovat lze koně ve věku tří až čtyř let, kdy jsou poměrně zralé jejich končetiny, plného zatížení jsou pak schopni přibližně od šesti nebo sedmi let, kdy dozrává i páteř.

Pojďme počítat

Zohledněme tedy všechna zmíněná fakta a vytvořme si dva příklady:

  1. Kůň menší než 163 cm, se širokými, krátkými a prostornými bedry a obvodem holeně aspoň 20 cm na svoji tělesnou hmotnost okolo 450 kg a s korektním exteriérem a postojem končetin je nejlépe stvořený pro nošení jezdce. V pohodě bude nosit 90 kg a může unést až 130 kg! (Což je skoro 30 % jeho tělesné hmotnosti!)
  2. Naopak chladnokrevník vážící 680 kg s obvodem holeně okolo 24 cm by měl pro udržení svého zdraví a pohody nosit pouze a jen 20 kg! Jeho kostra a končetiny budou větší hmotnost snášet špatně. Přestože zátěž 90 kg, která je pro koně v prvním příkladu bezproblémová, představuje u tohoto chladnokrevníka pouhých 13 % jeho tělesné hmotnosti, může to pro něho být už hodně.

Je jasné, jací koně jsou ti nejvhodnější pro těžké jezdce? Znovu to tedy připomenu:

  • výška do cca 163 cm = nižší těžiště
  • široká, hluboká a krátká, dobře vázaná bedra
  • kompaktnější, kratší a méně pružný hřbet
  • končetiny s pravidelným postojem
  • silné, kvalitní kosti (obvod holeně) - pozor na koně podvyživené, v mládí podtržené, vyrůstající s nedostatkem volného pohybu apod.
  • dobrá fyzická kondice s přiměřenou tělesnou hmotností (žádná nadváha, bez nadměrného osvalení).

Takové koně můžete bez problémů zatížit i těžším jezdcem a výstrojí, dosahující nejen 10 % jejich tělesné hmotnosti, ale klidně i překračující „hranici" 20 %. Koně, kteří těmto požadavkům neodpovídají, lze naložit jen nízkou váhou, aby jim nezpůsobila zdravotní problémy.

A co těžký jezdec?

Ano, lehcí lidé mají výběr širší, těžký člověk musí hodně přemýšlet, na jakého oře sednout. A kromě výběru koně o vhodné velikosti a fundamentu by měl udělat ještě něco navíc:

  • cvičit, aby byl v sedle pružný, šel s pohybem koně, nepřekážel mu,
  • vybírat lehkou výstroj,
  • vybírat kvalitní sedlo odpovídající koni a sedlat tak, aby dostal své těžiště nad těžiště koně,
  • používat často lehký sed,
  • udržovat svého koně v dobré fyzické kondici, především se silným a pevným hřbetem,
  • při ježdění by měl koni co nejvíce ulevovat (dělat přestávky, sesedat...).

Myslete na zdraví a pohodu svých koní, zaslouží si to. Bolavé hřbety, záněty meziobratlových kloubů, poškození kloubních chrupavek, neurologické problémy, poškození šlach a vazů nebo „jen" nadměrná únava koní - tomu všemu se dá vyhnout, pokud se člověk na ježdění na koňském hřbetě dopředu dobře připraví skutečně ze všech stran.


Zdroje informací:

Many riders too heavy for their mounts - study. HorseTalk.co.nz, 2013

Neue Studie: Viele Reiter sind zu schwer für ihre Pferde. PferdPlus.com, 2013

Are Riders Too Heavy for Their Horses?. Horse Science News

L. Osborn: How Much Weight Can a Horse Carry?. Horse Science News

What Size Horse Is Right For You?. Horse Protection Society of North Carolina

How much weight (rider) can a horse carry? Odpověď v Yahoo Answers napsaná podle: 58 years with horses: The works of Dr. Deb Bennett, Dr. Karen Gellman, and others

K. Thomas: How Much Weight Can an Icelandic Horse Carry? Icelandic Horse Connection

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Eva Holubcová

    Váhy

    09:12 - 05. 04. 2013

    - zajímalo by mě vyjádření pana Hollého a jiných odborníků, protože vojenští koně nosili opravdu extrémní zátěže.

    - statistiky z USA by dopadly asi o dost hůře, není výjimkou vidět na fotozáběrech z westernu (i rychlostním) skutečně těžkotonážní osoby ...

    - voltižní koně také mají specifickou zátěž - kolikrát nosí i tři lidi různě se pohybující - náraz.

    - pro koně vždy bude větší zlo štíhlý člověk, který ho bude jezdecky huntovat, než 150kg člověk, který se na něm v kroku projde tam a zpět ...

    - kapitolou budou nejrůznější poníci na územích typu Indonésie ... ti jsou poměrně lehcí a přitom běžně nosí dospělé, vč. nákladu.

    - co Arabové, Achaltekinci a další taková plemena ?

  • 2. Kašpar

    No teda

    09:39 - 05. 04. 2013

    Já s články dr.Švehlové většinou naprosto souhlasím, ale tohle mi připadá trochu moc přitažené za vlasy. Myslím, že daleko víc záleží na tom, jak je s koněm pracováno, než kolik při tom nosí kilo na zádech. A že mezi metody, jak si zničit koně, patří miliarda jiných a spolehlivěji fungujících nešvarů, než vozit tlusťochy:-)
    Ale na druhou stranu fakta jsou fakta a čísla jsou čísla, jdu se zvážit:-)

  • 3. karol

    hmotnosť

    09:42 - 05. 04. 2013

    Je to na dlhšie. Štúdia, ktorá používa kone, ktoré boli 4 mesiace bez záťaže hovorí o tom ako je to na netrénovanom koni. Je jasné, že - už či na mladého koňa alebo koňa netrénovaného - sa musia klásť čo najmenšie nároky na záťaž chrbta. Tiež súhlasím s požiadavkou na korektnú stavbu tela koňa a na správne jazdenie. Je však isté, že korektne stavaný kôň, keď je postupne na zvyšovanie hmotnosti v sedle trénovaný, dokáže bez následkov pracovať aj s vyššou záťažou ako je 20% jeho hmotnosti.
    Pokiaľ by sa mechanicky preberali nejaké tabuľkové hodnoty, tak by žiadny kôň nemohol robiť voltíž a súťaže QH v Amerike by museli zakázať.
    Popisované zásady je dobre vedieť hlavne z osvetového hľadiska, lebo skutočne nie je zdriedkavosťou vidiť obsadať remontu a robiť s ňou skokový či drezúrny výcvik hodne ťažkými jazdcami či jazdkyňami neprimerane dlho. Všetko má však svoje ale. Pokiaľ pri obsadaní čí základnom výcviku kôň pod vyššou záťažou nepracuje dlho a jazdec je skúsený, tak sa to tiež nemusí negatívne podpísať na jeho zdraví. Zdravie pohybového aparátu koňa najčastejšie poškodia predčasné požiadavky na jeho priuzďovanie (balenie). Keď sa koňovi poskytne dostatok času na to aby sa jeho pohybový aparát (nielen svaly) prispôsobil postupne zvyšujúcim nárokom na hmotnosť, čas strávaný v sedle a pohybové požiadavky tak dokáže dlho a vzdraví pracovať aj s vyššou hmotnosťou v sedle.

  • 4. jaja

    o čem to je

    09:58 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 2.

    Ale v tom článku je napsáno, že samotná hmotnost jezdce, tedy poměr hmotnosti jezdec-kůň není to nejpodstatnější, přestože o tom první zmíněný výzkum byl. Dokonce autorky výzkumu by byly rády, kdyby se na toto téma udělalo více vědeckých studií a podle toho by se nějaké směrnice udělaly.

    Na druhou stranu absolutní hmotnost je absolutní hmotnost :-) je třeba si uvědomit, že kopyta a klouby (!) končetin koní a jeho páteře prostě jsou dimenzovány na nošení určité hmotnosti, aby to ve zdraví vydržely. Stejně tak šlachy, především mezikostní sval (a o jeho degenerativní desmitidě se už psala hodně, viz prošláplé smpěnky koní - včetně toho, že tento stav se přímo úměrně zhoršuje zvyšující se hmotností koně). Když se ta hmotnost překročí, tyo podpůrné tkáně a systému začnou selhávat. V praxi toho není málo, bohužel.

    Já osobně v tom článku vidím velmi důležité informace - pokud jsem těžká, budu si vybírat typ koně, který má větší šanci mě nosit, kor když chci jezdit na dlouhé tratě a/nebo často.

    Další aspekt, který je třeba velmi přísně posuzovat, je "přešlechtění" některých koní - například kříženců westernových plemen = zmasilých těl na tenkých nožkách. Ti koně mají problém se sami unést a končetiny a kopyta trpí i bez dodatečné váhy jezdce.

    Osobně se mi z tohoto hlediska nelíbí ani stále častější ježdění na chladnokrevnících, nadejbože ještě skákat s nimi parkury! Opět - pro tyto těžké koně je často ažaž jejich vlastní váha. Tato plemena se přece šlechtila proto, aby tahala v pomalém tempu, ne aby nosila či běhala nebo skákala!

    A opět chci zmínit to, že - jak se v historii osvědčilo - k nošení jezdců jsou nejvhodnější koně dobrého exteriéru (že, všichni milovníci koňských oříšků s krásnýma očičkama;-) ), pevné kostry, štíhlé kondice a nevysoké výšky :-) Na čem jezdili ještě před 100 lety vojáci?

    Uvědomit si, že byť vysoký, ale jemný plnokrevník je dělaný na dostihy, kde nese pár desítek kilo i s postelí, ale ne na to, aby se v něm celý den kolébal stokilový chlap s břichem a těžkým westernovým sedlem...

    Lidská populace tloustne a roste a ztrácí na fyzické obratnosti - trpí tím koně, na kterých si tito lidé pak vozí zadek. A někdy jen proto, že si pro sebe vyberou příliš jemného koně nebo hledí pouze a jen na výšku koně či dokonce na množství jeho svalové hmoty a ne na ostatní důležité aspekty...

  • 5. terezka79

    Cobové

    10:20 - 05. 04. 2013

    Tenhle článek mně moc potěšil... vzhledem k tomu že patřím právě k těm těžkým jezdcům...hodně jsem řešila jakého koně pořídit...a jsem moc ráda že moje logické uvažování bylo naprosto správné... Mám krásného zdravého welsh Coba, KVH okolo 152 cm, velmi silné kostry, krátkého hřbetu a silných beder a nemá s nošením mé váhy nejmenší problém.....Samozřejmostí pak je kvalitní sedlo a padnoucí výstroj. Zato nechápu obézní lidi kteří si pořídí chladnokrevníky kteří sotva unesou sami sebe a nebo těžké jezdce kteří jezdí na velkých chovných kobylách s měkkými hřbety. je naprosto zjevné že to je špatně.....díky za tenhle článek ;-)

  • 6. jaja

    nošení těžkých břemen

    10:25 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 1.

    Dívala jsem se na plemenný standard huculů - vzala jsem jedince o kohoutkové výšce opkolo 140 cm, obvodu holeně ca 19 cm (zaokrouhlila pro lepší výpočet na 7,5 palce) - takové zvíře by podle vzorečku v textu mělo nosit 476 kg, ale může bez poškození zdraví nést až nějaký 540 kg (tedy svoji váhu, jezdce, výstroj...). Kolik váží takto vysocí huculové v dobré fyzické a výživné kondici? Dejme tomu 400 kg? Pak zvládne zatížení až 140 kg (jinými slovy normální ženská a štíhlý chlap s běžnou moderní jezdeckou výstrojí se na něm mohou vozit bez problémů).

  • 7. nataliem

    Co tohle?

    12:20 - 05. 04. 2013

    Jezdec - váha i při dietě a cvičení kolem 83 kg, sedlo lehké anglické plastové (Wintec) cca 8 kg. Celková váha včetně oblečení (třeba zimního), doplňků k sedlu, řekněme s rezervou 97 kg. Dlouholeté jezdecké zkušenosti na úrovní rekreačního ježdění, hobby sportu.
    Kůň - teplokrevník sportovního typu, KVH cca 165,5 cm, obvod holeně cca 21,5 cm, krátký a čtvercový typ, silná bedra, přirozeně hezky osvalený (i bez práce), trochu nadváha, 4 roky (oslavil je 25.3.), hřebec
    Zatím několikrát na podzim krátkodobá zátěž (10 - 20 minut) pouze v kroku, po zimní pauze budeme znovu začínat.
    Při ohleduplném a postupném tréninku - jsme k sobě podle vás obecně vhodní jako dvojice? Díky za vaše názory.

  • 8. vladka

    huculové

    12:22 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 6.

    Huculokabardin - váha odhadem 450 kg - 145 KVH. Zatahaný z lesa, po postupném navyšování váhy jezdce až na 100 kg, chodil vytrvalostní tréninky bez problémů. Kdyby mu všechno v jeho 18ti letech sloužilo jako pohybový aparát, tak bychom byli šťastni.

    čistokrevný arab - cca stejná váha - možná o něco víc - KVH přes 160 cm, mohutnější. Pravidelná práce pod sedlem až po 5tém roce věku, postupné navyšování váhy, vytrvalostní trénink se 100 kg bez problémů.

    Z hlediska vytrvalostní praxe není problém vidět těžší jezdce na arabských koních, kteří to zvládají s bravurou jim vlastní. Pro detail např. možno vyhledat vytrvalostní dvojici zvítězivší na loňském mistrovství světa.

  • 9. jaja

    arabi

    12:53 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 8.

    No, dobří arabi jsou velmi tvrdého, silného fundamentu - bývají lehcí a krátcí (jeden bederní obratel méně je znát), navíc velice dobře získávají na fyzické kondici (jako ostatně všichni koně odvození od "cvalových" koní jižního typu, viz anglický plnokrevník, který je ale zcela jiného exteriérového typu). Pokud se tito koně zpočátku pošetří, jejich těla dokážou nosit poměrně dost.

  • 10. jaja

    výpočet možného zatížení

    13:07 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 7.

    Takže ještě jednou uvedu výpočet zatížení koně, protože to si může vypočítat kdokoli:

    - celková hmotnost jezdec s výstrojí a kůň = 97 + 600 (?) kg = 700 kg = 1543 pounds (liber)
    - obvod holeně 21,5 cm = 8,5 inch (palců)

    hmotnost děleno obvod holeně děleno 2 = asi 91 , to je už příliš (nad 80 už je to příliš)

    Pokud kůň váží 500 kg, pak vychází výsledek asi 78 a to ještě ujde, takže bude třeba zohlednit další aspekty - jinými slovy bude mnohem více záležet na jeho fyzické kondici, pevnosti hřbetu, šikovnosti jezdce apod.

    Pokud kůň váží 550 kg, pak je výsledek 84 a to je taky moc.

  • 11. Břetislav

    Jajo, jo... :-D

    14:33 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 10.

    Dříve se do chovu vybírali koně, kteří procházeli zkouškami pro soumarské práce, juce (soumarská konstrukce vyrobená pro hřbety hucula). Kůň musel nést 180 kg 35 km těžkým horským terénem. Při zkoušce sedlové části nesl 150 kg (živá váha jezdce, sedlo a zásoby) na vzdálenost 100 km. V tahu pár koní táhl ve voze 28 km těžkým terénem 2800 kg. Tyto hmotnosti předepisovala Rakousko-Uherská armáda pro zkoušky z důvodů, že korespondovaly s váhou jednotlivých částí děl a tehdejších zbraní

    A vojenský predpis z r. 1932 udáva hmotnosť jednotlivých vojakov v sedle. Dôstojník (za predpokladu že vážil 70kg) mal 120kg v plnej poľnej a plukovný podkováč 168 kg.
    Používané plemeno - Shagyaarab, případně všestranně použitelní teplokrevníci zemského chovu.

    O tom, že i jezdec vážící 50 kg, když hodinu mlátí koně mimo rytmus do hřbetu v "záchodovém sedu" za současného rollkuru, dokáže koni zrasovat hřbet, není třeba ani diskutovat.

  • 12. Břetislav

    Chybička...

    14:35 - 05. 04. 2013

    ta diskuse běží moc rychle :-D. Ten můj příspěvek patří k č.6

  • 13. ponka

    plemena

    15:33 - 05. 04. 2013

    Paráda,potvrzuje se mi co jsem celý život ,,cítila" prosazovala,děkuji za pěkný článek,jen bych u huculu zvedla váhu na 450 kg,mám valacha 143cm a 490kg,nosí 100kg,22let a zdráv :)

  • 14. nataliem

    Díky moc

    16:52 - 05. 04. 2013

    Díky moc Jáje za výpočet. Já jsem to zkusila spočítat opačně, jaká by byla správná moje váha, aby to číslo vycházelo tak nějak rozumně. Nevím, jestli jsem počítala dobře (podle mně ano), ale když jsem zadala číslo 80 - což už je hranice mezi ještě přijatelným a nepřijatelným a váhu koně 550 kg (což je asi nejpravděpodobnější varianta), vyšlo mi, že bych měla vážit 59 kg. To mi připadá poněkud přitažené za vlasy, zvlášť, když mi všichni říkali včetně veterináře, že to je kůň pro těžšího jezdce. Ale možná jsem špatně odhadla obvod holeně, vycházela jsem z toho, že oba jeho rodiče měli 21,5 cm. On má možná o trošku víc. Když člověk zadá do vzorečku obvod holeně místo 21,5 cm třeba 21,8 cm, tak hned moje přípustná hmotnost vychází ne 59 kg, ale cca 68 kg. Protože člověk tu holeň nikdy tak přesně na milimetřík nezměří, tak je to celé takové pofidérní.
    Dlouhá léta jsem chodila pomáhat na hipoterapii, kde se hojně využívali (a dosud myslím využívají) noričtí chladnokrevníci. Byli používání pod ty nejtěžší jezdce, kolikrát několik hodin denně, a nevím o žádných zdravotních problémech nebo následcích, co by měli. Pouze jeden kůň, kříženec chlaďase, který měl celé tělo mohutné jako chlaďas a nožičky zdědil po teplokrevném předkovi, dostal asi v 15-ti letech artózu. Ale ke všemu měl taky těžkou nadváhu, na žebrech a podél páteře vystupující obrovské tukové polštáře a kromě hipoterapie se na něm hodně jezdilo i jinak, byl dost dopředný a chodivý, tak aby se utahal, tak cválal i skákal. Tam je to takové pochopitelné, že to neustál.
    No, brala bych to trochu s rezervou. Jinak zkusím holeň u mlaďocha fyzicky přeměřit (nejen odhadovat podle rodičů), a pokročit co nejvíce v hubnutí :-(

  • 15. Ondřej POSEJPAL

    re anglie

    19:10 - 05. 04. 2013

    Díky za přínosný článek.
    Tak Britové opět objevují Ameriku. Tenhle je také zajímavý http://www.rarey.com/sites/jsrarey/jsrbook.html , možná by stál i za přeložení.

  • 16. jaja

    životnost koní

    19:14 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 11.

    Velmi, ale skutečně velmi by mě zajímalo, jakou měli koně v armádě životnost. Existují o tom nějaké statistiky? Kdy se obsedali, kdy nosili plnou zátěž, kolik let ji nosili, kdy odcházeli do důchodu, jak dlouho a jak žili po ukončení "služby", jaký byl "odpad" apod?

  • 17. elise

    životnost koní

    22:57 - 05. 04. 2013

    Reaguje na 16.

    Životnost bude zřejmě dost ovlivněna tím nakolik koně zažili např. válku, jakou atd. Např. wermacht i SS během 2.sv.v. ztrácel průměně 70 tis. koní týdně (ostatní armády nevím) z toho asi 10 % nebo 15 % bylo z boje (nepamatuji si přesná čísla). Na fotografiích z Ruska z roku1941 někteří koně vypadali dost zuboženě, někteří vypadali zuboženě už v roce 39 v Polsku. Co se moc neví je, že Německo bylo především hippomobilní...zkusím najít odkaz, kde tyto informace byly. Co se československých statistik týče, hledala bych ve vojenském archivu,ale ten bude od června na 3 roky zavřený, navíc je otázka co se dochovalo, pak bych možná hledala ve fondech hřebčínů a hřebčinců (mám pocit, že Nemošice dodávaly koně pro cs armádu za 1. republiky). A pak literatura - k německé armádě a americké knihy jsou, k ostatním armádám jistě budou také. Pak je otázka kde byl kůň, jestli např. v těžké jízdě (boje z koně)...ta skončila po 1.sv.v., za 2.sv.v. těžkou jízdu využili Poláci na začátku války proti Němcům (útok na tankovou jednotku - čekali na benzín, jízda zaútočila na čekající tankisty a zmasakrovali je), lehká jízda - kůň byl použit pouze pro přesun. Používalo se během 2.sv.v. běžně. Další věc je..kolik koní bylo snědeno?...Krásná zajímavá publikace by to byla...ale tý práce s tím :-)

  • 18. nataliem

    Do třetice - bože to jsou blbosti

    02:00 - 06. 04. 2013

    Tak jsem zkusila aplikovat vzoreček na další moje koně. Jezdec tedy i s výstrojí 97 kg.
    Kůň č. 1: kříženec, valach, 3/4 hucul a 1/4 welsh, KVH 135 cm, hmotnost 300 kg, holeň 19 cm. Vzoreček vyšel na úžasné číslo 58, jsem na toho koně s celkovou hmotností 97 kg ideální!
    Kůň č. 2: matka toho hřebce, inspektorem chovu změřena KVH 169 cm, obvod holeně 21,5 cm. Při přesném vážení v nemocnici při kolice měla 610 kg. Vzoreček vyšel přímo děsivě, výsledné číslo 92. Hrůza!
    V praxi když jsem si sedla na hucula, tak už hned po nasednutí se tvářil nespokojeně. Po půlhodině práce na jízdárně byl viditelně unavený. Přitom byl celkem v kondici, záda měl nasvalená z práce v tahu, jezdili na něm lehčí jezdci v té době celkem pravidelně a bez problémů.
    Když jsem si sedla na velkou kobylu, bylo to zcela OK, absolutně jí nedělalo problém mně unést. A to jsme hodně pracovali ve všech chodech na jízdárně i v terénu, někdy v terénu 2 - 3 hodiny v kuse. Záda měla pravidelně kontrolovaná MVDr. Žežulkovou a vždy zcela bez problémů. Neměla žádné problémy s pohybovým aparátem typu artrózy apod., když nepočítám následky po zlomenině lopatky v mládí, což ji jeden čas zlobilo, tak nevěděla, co je to zakulhat. V 15 - ti letech zemřela na koliku, tak nevím, jak by na tom byla třeba ve 20-ti nebo 30-ti letech. Při prvním náznaku problému by se problém řešil, ale žádný náznak toho, že by jí dělalo problémy mě nosit, nebyl. Na rozdíl od toho hucula, na tom bylo prostě vidět, že je to na něho moc.
    Tak nevím, jak moc ten vzoreček brát vážně :-)

  • 19. Ondřej POSEJPAL

    re životnost koní - jája

    12:14 - 06. 04. 2013

    Prosim, to je neslučitelné. Jakákoli informace získaná o válečných ztrátách je zcela mimo rámec pro posuzování životnosti pohybového aparátu. I přesto, že je to rozepsáno na jednotlivé položky (boj, nemoc, atp.).

  • 20. Ondřej POSEJPAL

    re zátěž

    12:26 - 06. 04. 2013

    Jezdím řadu koní od kvh 152 do 156, kratší koně se silnými bedry. Častý původ z Przeswit, QH, Czort - arab. V horském terénu novohradských hor s převýšeními z200 na 1000n.m. Má váha je bez sedla 78kg + sedlo (9-12kg).
    Příprava probíhá při práci ze zemé,pak vodění z koně, pak po vrstevnicích a nakonec kudykoli to jde projet. Hlavně i ježdění vodou. Koně pracují i více než 8hodin denně, max uražená vzdálenost v jednom dni 250km (16km/h). Je to sice nepřesný výpočet, ale realitě to zhruba odpovídá. Cvalovky do kopců.
    Nestalo se mi, že by mi tu okulhal kůň. Nejvýš námahový komlikace.
    Co je tedy podle mě to nejdůležitější, krom postupného zvyšování zátěže?
    Je to klid, a vyrovnaná povaha koně. Což je podmíněno nejen geneticky, ale i správným zacházením a přípravou před obsednutím (horsemannship).
    Váha je podle mě až to poslední co je třeba řešit.

  • 21. Aldadriel

    Vzoreček a poměr výšky koně a jezdce

    13:48 - 06. 04. 2013

    Předně děkuji za článek, ze zajímavý - natolik, že jsem si ze vzorečku udělala v Excelu malou kalkulačku a hraju si :) Zajímalo by mě, jestli ke vzorečku nepatřily nějaké hraniční hodnoty, na které je ho možné vztáhnout a jestli třeba na koně pod/nad určitou váhu už neplatí nějaký trochu upavený? Nebo malí poníci na hřbetě opravdu utáhnou tolik?

    A jakou roli hraje poměr KV koně a výšky jezdce? Ze zkušenosti mi připadá, že i lehcí vysocí jezdci musí dávat mnohem větší pozor na změny těžiště. Jak moc je pro koňský pohybový aparát namáhavé vyrovnávat "výkyvy" jezdce? Nemyslím jen "začátečnické" chyby, ale třeba i uhýbání větvím, jízdu náročnějším terénem apod.

  • 22. jaja

    přesný výpočet

    19:13 - 06. 04. 2013

    Reaguje na 21.

    To je hezké :-) věřím tomu, že onen vzoreček sám o sobě není přesně vypovídající, stejně jako hmtnostní poměr jezdce a koně. Osobně bych při posuzování, zda daný kůň vyhovuje danému jezdci, zohlednila obojí (tedy vzoreček i hmotnostní poměr) - a z toho bych se odpíchla. Takový hrubý základ například při tom, když holt nejsem super štíhlý člověk a vybírám si nového koně - nebo pro provozovatele turistických jízdáren například či jezdeckých škol.

    Autorky prvního zmíněného výzkumu samy říkají, že by bylo dobré, kdyby se udělaly nějaké skutečně vědecky podložené směrnice, zatím tedy nic jasného, podloženého, směrodatného není. je třeba brát v úvahu více faktorů a vuzoreček i hmotnostní poměr jsou jedny z těch vodítek, podle kterých se řídit.

    Jak už je psáno v článku, historie to potvrzuje - pro nošení těžkého nákladu se osvědčují menší "podsaditější" koně na silné noze a s pevnými a krátkými hřbety. Zatímco lehcí, dlouzí, rychlí, vznosní, kmihuplní atd koně (angl. plnokrevník, ale i sportovní teplokrevník) jsou ke sportu a nikoli k tomu, aby tahali sto kilo... Původně totiž jejich jezdci byli štíhlí a pohybově zdatní lidé. (žejo, kdo jezdí dostihy, jak vypadají profesionální drezurní jezdci...). Další věc je ta, že mnoho dnešních koní je překrmeno, jsou tlustí (byť vypadají "normálně", protože otylost koní se stává standardem). Mít koně vysokého 170 cm na holeni 21,5 cm a vážícího 610 kg je podle mě hodně.

    Uvědomte si, jak vypadají divocí koně - jak vypadají zdivočelí koně. Jednou z charakteristických vlastností divoce řžijící populace je to, že koně "se zmenšují", mistangové jsou prostě menší, než běžný teplokrevný typ. Starobylá čistá plemena jsou také menší... Kůň už od podstaty stavby své kostry a celkového "konstruování" končetin včetně kopyt je přirodou stvořen jako relativně nižší tvor (pokud vím, kohoutková výška klidně okolo 150-155 cm). Velcí koně jsou až výmysl člověka :-) Stejně jako velcí psi, velký skot, velká prasata... (a ti všichni mají se svoji velikostí provlémy).

  • 23. ponka

    výška

    12:07 - 08. 04. 2013

    Reaguje na 22.

    Přesně tak ten poslední odstavec si lidi vemte k srdci a zapamatujte si ho,to zvětšování se děje i u Andalusanu,Amerických mimochodu,Haflingu....prostě člověk blbne :-)

  • 24. stodola

    velký kůň a jezdec

    20:21 - 08. 04. 2013

    Výpočet tu byl několikrát zadán, ale: jak v případě vysokého plnokrevníka 172HKV (váha opravdu neumím odhadnout) a vysokého (182cm) a lehkého 58kg jezdce/jezdkyně? Holeň je 21cm. Vzhledem k velké výšce jezdce a koně - zdá se vám to vše dohromady ok?

  • 25. jaja

    velký kůň a jezdec

    09:47 - 10. 04. 2013

    Reaguje na 24.

    Jenže ona ta hmotnost koně je dost důležtá, pokud se má něco vypočíst ;-) Jinak to je odhad a ještě k tomu velmi zkreslený, neb nikdo dvojici neviděl :-)

  • 26. nataliem

    Roli přece hrají i jiné faktory, kvalita kostí, věk...

    10:47 - 10. 04. 2013

    Ještě mně napadlo, že nejde přece vycházet jen z obvodu holeně, ale hraje velkou roli i kvalita struktury té kosti, daná buď geneticky, nebo třeba úrovní odchovu, úrovní výživy, intenzitou tréninku... Otec mého hřebce - udělaný, prdelatý, krkatý, na holeni 21,5 cm celý život sportoval v nejvyšších soutěžích, odchodil 129 T parkurů, z toho 112 čistě. Když jsme s ním připouštěli a předtím si ho byli prohlédnout, z boxu ho pustili rovnou do haly, kde se pohyboval lehce a čistě bez jakéhokoliv kulhání. A to nebyl vůbec rozhýbaný, takže žádná artróza a tak. Bylo mu v té době nějakých 18 - 20 let, nevím přesně. Řekli jsme si, že ukázaná platí - než krýt hřebcem se silnou holení, který ale v životě nic nepředvedl. Mimochodem na toho hřebce jsme přišli tak, že nám ho doporučil inspektor Holík při zápisu kobyly do chovu, že se na ní typově hodí. Po dvou jedincích udělaných, prdelatých, krkatých, s holení 21,5 cm, se překvapivě narodil udělaný, prdelatý, krkatý kůň, s holení 21,5 cm (měřila jsem, opravdu to tak má).
    No, vážila jsem sedlo s podložkou, třmeny a podbřišníkem, celkem to je jen 8,5 kg. Já při výšce 170 cm také nemusím vážit nutně 83 kg, před porodem kluka jsem měla dlouhodobě 67 kg. Koně nechci ani prodat, ani mu ubližovat, když s ním budu rok běhat po kopcích na ruce (což mě naštěstí velmi baví, je to skvělý relax)) a pak si na něho sednu jako na pětiletého, vyspělého, s váhou doufám výrazně nižší, tak to snad bude OK. Zatím tam mám na ježdění koně od kamarádky, ten má holeň 22,5 cm a KVH cca 162 cm, z toho by byl vzoreček nadšený. Akorát ten kůň oslavil nedávno 25. narozeniny, a to už ten vzoreček neumí....

  • 27. jaja

    jiné faktory

    11:14 - 10. 04. 2013

    Reaguje na 26.

    Bingo! O čem tu stále dokole píšu? :-) Jiné faktory taky, ale z něčeho se vycházet musí. A jedna z věcí, která holt platila poměrně odjakživa, že jezdci jsou lidé štíhlí a pohybově vyspělí :-) Úpřimně, kdo byl při těle, většinou jezdil v kočáře... (ono tlustých těžkých lidí dříve taky bývalo méně...)
    Je to tvrdá realita, kdo chce jezdit na koni a být k němu ohleduplný, měl by si udržovat rozumnou váhu (a že se mnou děti taky bohužel zatočily z hlediska váhy...). A nebo pak holt brát plemena, která větší váhu zvládnou, pracovat na jejich kondici a správném držení těla.

    Jinak samozřejmě není to jen o měřitelné tloušťce kostí, ale i o jejich hustotě například, síle kortikalis. Ale to jsem tu už někde psala. Zatím nejsou jasná "pravidla", jak těžká váha na jakého koně může jít, jaká váha mu už uškodí apod.

  • 28. Tomáš Langer

    Doplněk k 26

    12:35 - 10. 04. 2013

    Reaguje na 26.

    Ono by to chtělo nejen brát v úvahu kvalitu struktury kosti, ale taky únosnost kloubů. Ve strojařině se u prutových (příhradových) konstrukcí snadno počítá namáhání samotných prutů (spojovacích tyčí), ale složitější je dimenzovat spojovací uzly, neboť jsou namáhány více typy sil dohromady. U pohyblivých spojů (tedy kloubů) je složitost odhadu správného zatížení ještě horší, neboť se kromě únosnosti musí počítat i životnost (dlouhodobé opotřebení kloubních ploch).
    Prostě i ten nejlepší vzoreček je pořád jenom vodítko, lehké přiblížení ke skutečnosti a rozhodující holt musí být zdravý rozum a zodpovědný přístup člověka (viz např. chlaďasi, kde je ten vzoreček evidentně mimo meze použitelnosti).

  • 29. Eva Holubcová

    váha....

    14:25 - 15. 05. 2013

    No comment: http://www.youtube.com/watch?v=H8G6O9Zpo64, ovšem trapné je jak je na konci smutná, nojo, shodit sto kilo, tak na něj vyleze...

  • 30. Pavel Machek

    Nemel ten clanek byt tretinovy?

    11:57 - 06. 05. 2016

    Tak nevim... nejdriv se dozvime, ze by jezdec mel byt idealne pod 10% vahy kone protoze 'obecně a nezávazně „platné" pravidlo. V dalsim se dozvime, ze do 20%. Pak se dozvime, ze se to pocita podle holene (v palcich... hmm... neslo by pri prekladu taky prepocitat cisla?), a konecne se dostanem k necemu mozna rozumnemu. Neslo ty predchozi casti clanku vypustit?

  • 31. Pavel Machek

    Vzorecek

    12:12 - 06. 05. 2016

    Vzorecek je krasnej, jen z neho neni jasny co presne se ma delit dvema.

    http://www.gaitedhorses.net/Articles/HRiderGuide.shtml

    ...takze je to pro kg a cm: ((hmotnost / 0.45) / (holen / 2.54) / 2

    jinymi slovy (hmotnost / holen) * 2.82. (< 75 dobry, < 80 ujde).

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: