Nejnovější výzkumy v reprodukci a chovu

12. 04. 2018 06:00

Obrázky: 5

Autor: The Horse Foto: Anne M. Eberhardt/The Horse, Martina Cerhová Rubrika: Chov koní Zdroj: The Horse.com Překladatel: Martina Cerhová Počet přečtení: 1293 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Přemýšleli jste někdy, jaké bude mít vaše hříbě povahu, až vyroste? Máte obavy, že brzké narození hříběte ovlivní jeho růst? Co dělat, když vaše hříbě osiří? Dnes článek k aktuálnímu období šitý na míru chovatelům...

Můžeme předvídat budoucí povahu hříbat? Ano!

Vědci zjistili, že prvotní projevy vyvíjejících se povah hříbat jsou jasnými znaky toho, jaká bude jejich povaha v dospělosti a dokonce i jaká bude jejich schopnost se učit.

U hříbat nikdy nevíte, co z nich bude. Některá se celé dny a noci drží matky a sají mléko pomalu co pět minut (nebo to tak alespoň vypadá). Jiná od matek odcválají tak daleko, až máte strach, že se ztratí. Další tráví hodiny a hodiny hraním s kýmkoliv, kdo je k tomu ochoten. A jsou i hříbata, která celé dny stojí a sledují okolní svět, jako by snad chtěla býti filozofy.

To, co sledujeme, jsou prvotní projevy hříběcích povah, které se vyvíjejí. A francouzští vědci zjistili, že jsou to jasné znaky pro to, jak budou vypadat jejich povahy a dokonce i učenlivost v dospělosti. „Mladá hříbata vykazují rozdíly v chování ve směru ke svým matkám a trávení času,“ řekl Séverine Henry, PhD, přednášející etologii na univerzitě v Rennes ve Francii během Equine Research Day v roce 2017.

Tyto rozdíly jsou indikátory jistých rysů povah v dospělosti, jako např. citlivosti (lekavost) a společenskosti (družnost s dalšími koňmi), stejně jako schopnosti naučit se novou věc a zapamatovat si ji,“ dodává. Dle toho je možné předpovědět některé povahové rysy v dospělosti již ve věku minimálně tří měsíců stáří.

Během svého výzkumu studovali Henry a Martine Hausberger, PhD., 19 hříbat na stejné farmě ve dvou časových obdobích: coby tříměsíční a pak tříleté. Všechna hříbata byla plemene francouzský jezdecký kůň, měla podobné původy a vyrůstala v identických podmínkách. Tříměsíční hříbata sledovali po dobu 6,5 hodiny každé. Během té doby zaznamenávali, jak hříbata tráví svůj čas (sání mateřského mléka, ležení, hraní, běhání, pozorné sledování okolí apod.). Zaznamenávali rovněž vzdálenost, jakou si hříbata udržovala od matek.

U tříletých koní připravili vědci sérii testů temperamentu a učenlivosti. Koně hodnotili v pěti následujících situacích:

  • ponechání o samotě – oddělení od zbytku stáda
  • představení nové věci (objektu)
  • vedení neznámým člověkem přes provizorní most (matrace přikrytá plachtou)
  • předložení zavřené krabice s krmením, kterou je složitější otevřít
  • předložení naprosto shodné krabice následující den

U prvních tří testů byly zaznamenávány reakce koní a v případě mostku pak také doba, jakou trvalo koni most přejít (pokud jej vůbec překonal). V testu s krabicemi byl zaznamenáván čas a také počet pokusů, kdy se kůň snažil přijít na způsob, jak ji otevřít (pokud se vůbec snažil). Horním limitem byly tři pokusy nebo tři minuty. Druhý test měl za účel ukázat, jak dobře si koně situaci z předešlého dne zapamatovali.

Došli k závěru, že hříbata lze jasně profilovat dle způsobu, jakým tráví svůj čas a jakou vzdálenost si drží od matky. Přišli také na to, že tříletí koně mohou být také jasně zařazeni dle svých reakcí a učenlivosti. Zajímavé ovšem je, že koně, kteří byli jako tříletí zařazeni do určité kategorie, byli do stejné kategorie zařazeni i coby tříměsíční hříbata.

Zjistili například, že hříbata, která se projevovala aktivně, nezávisle a trávila více času dále od svých matek (10 m a více), méně sála mateřské mléko a více se pásla, měla ve třech letech jen slabé reakce na oddělení od zbytku stáda a nové objekty.

Naopak hříbata, která se většinu času držela svých matek (méně než 1 m), často sála mateřské mléko a méně se pásla, projevila ve třech letech silně negativní reakce na oddělení od skupiny a měla mnohem větší potíže s učením se a zapamatováním si.

Mezi těmito skupinami jsou ale dvě meziskupiny, zahrnující koně, kteří silně reagovali na neznámé lidi a most, ale byli velmi dobří, co se týče učenlivosti a zkoumání, a ty s několika vylekanými reakcemi během testu a velmi dobrými schopnostmi zapamatování si.

Naše metodika se zdá být vhodná pro zkoumání raných indikátorů temperamentu v dospělosti a schopnosti učení,“ říká Henry.

 

Zimní hříbata jsou menší než jarní či letní

Roční období určuje chování, metabolismus a reprodukční aktivitu mnoha druhů zvířat, včetně koní. I u domestikovaných koní se metabolická aktivita v zimě snižuje.

Přestože vědci o tomto efektu ročních období ví už několik let, nikdy nezkoumali vliv na březí klisny a jejich hříbata. Vědci z Vetmeduni Vienna v Rakousku nyní prokázali, že sezónní změny během zimy mají velký vliv na březost a vývoj plodu. Zjistili, že hříbata narozená počátkem roku jsou menší než jejich stádoví kolegové narození později ve stejném roce a tyto rozdíly přetrvávají minimálně 12 týdnů po narození.

V posledních týdnech březosti dochází k rapidnímu růstu plodu a je to také klíčová fáze pro vývoj hříběte. „Pokud se hříbě narodí v zimě, je pravděpodobnější, že sezónní redukce energie metabolismu ovlivní fetus,“ vysvětluje Christine Aurich, DVM, PhD, Dipl. ECAR.

Aby svou teorii prověřili, studovali vědci 27 chovných klisen a jejich hříbata v Graf Lehndorff Institute, přidruženou výzkumnou jednotku Vetmeduni Vienna a brandenburského státního hřebčína v Neustadt (Německo). Klisny a hříbata seskupili dle termínu hřebení. Do 1. skupiny patřily klisny s hříbaty narozenými mezi únorem a počátkem března, do druhé skupiny spadala hříbata narozená od počátku března do počátku dubna a do třetí skupiny hříbata narozená od poloviny dubna do května. Tým pravidelně sbíral různá data o všech hříbatech, která zahrnovala jejich velikost od narození do věku 12 týdnů. Navíc vážili a měřili placentu po ohřebení.

Ve skupině hříbat jsme porovnávali hrudník, kohoutkovou výšku, vzdálenost mezi spěnkovým kloubem a karpálním kloubem a loktem, stejně jako délku hlavy od vazu k nosu,“ říká autorka Elisabeth Beythien, TZT. „Dané parametry jasně ukazovaly, že hříbata narozená v únoru byla menší než ta, která se narodila ve stejném roce později. Zimní hříbata svůj velikostní deficit nedokázala kompenzovat během prvních 12 týdnů života.“

V rámci skupin hříbat nebyly rozdíly v porodní váze, ačkoliv váha a velikost placenty byly menší u klisen hřebících se v zimě než u klisen ohřebených později v roce.

Menší placenta ukazuje menší nutriční transfer k plodu přes placentu, ale funkce placenty se zdá být během zimního času dostatečná,“ vysvětluje Beythien. „Placenta tak není jediným faktorem ovlivňujícím růst plodu. Je známo, že velikost hříbat ovlivňuje také počet hříbat, které již klisna měla, ale v naší studii byly sezónní vlivy nezávislé na této skutečnosti.“

V přírodě se hříbata v zimě rodí zřídka. Většina klisen má cyklus pouze na omezenou dobu na jaře a v létě. S dobou březosti trvající 11 měsíců se většina hříbat rodí, když je dostatek tepla a potravy, aby se zvýšila jejich šance přežití v divočině.

Moderní chovatelské technologie ale dovolují brzké porody. Reprodukční cyklus klisen může být upraven umělým osvětlením, léčbou či přizpůsobeným ustájením a krmivem.

U jistých plemen koní mohou mít menší hříbata ekonomické dopady.

Přestože zimní hříbata potřebují minimálně 12 týdnů, aby dohnala svůj velikostní deficit, jsou stále o několik měsíců napřed před svými kolegy narozenými později v daném roce,“ říká Aurich. „A to může ovlivnit výkon na soutěžích, kde společně soutěží koně pocházející ze stejného ročníku.“

Všechny klisny byly během studie krmeny shodně, dodává tým, takže nedocházelo k vlivu různého krmení.

Geneticky založené sezónní změny v mateřském metabolismu tak prokazatelně ovlivňují vývoj plodu a následně velikost neonatálních hříbat,“ shrnuje Beythien.

Studie Effects of season on placental, foetal and neonatal development in horses byla publikována v Theriogenology.

 

Formování chování osiřelých hříbat

Otázka: Na naší nedávné návštěvě ranče jsme viděli několik koní, které majitelé nazývali náhradními matkami. Bylo nám řečeno, že jsou tyto klisny připraveny převzít péči o jakékoliv osiřelé hříbě, aby toto vyrostlo bez problémů s chováním. Je taková náhradní matka jen chůvou/společnicí, nebo hříbě také kojí? Pokud ano, tak jak se to udělá, protože klisna přece nemá jen tak mléko. A jaké problémy v chování mohou osiřelá hříbata mít?

Odpověď: Velmi malá část hříbat je sirotky (odhadla bych to na méně než jedno procento všech narozených hříbat), ale občas se také stane, že se matka o hříbě starat nemůže/nechce. Může tomu být z důvodu úhynu nebo nemoci, klisna nemusí mít dostatek mléka, ačkoliv to je velmi výjimečná situace.

Někdy se také vyskytne neadekvátní chování matky, kdy kobyla není schopna si k hříběti vytvořit vazbu. Některé matky prvničky se hříbat bojí, jako by to byla divná stvoření, která nikdy neviděla – a reagují na ně podobně, jako kdyby viděly například poprvé prase nebo lamu. V mnoha případech se tyto potíže podaří překonat a hříbata tak zůstanou se svými matkami. V extrémně výjimečných případech může kobyla hříbě napadnout, jako by to pro ni byl malý „predátor“. V takových případech veterináři doporučují okamžité oddělení dvojice, pro zajištění bezpečí hříběte.

Ano, náhradní matka by měla hříbě rovněž krmit, a ne, klisny nevytvoří mléko jen tak. Jsou dva způsoby, jak připravit klisnu na laktaci, kdyby byla třeba pro osiřelé hříbě. Tradičním způsobem je připuštění klisny, která se po ohřebení stará o své hříbě a je tzv. v „pohotovosti“ pro případného sirotka v nouzi. V takovém případě se pak její o něco starší hříbě přesune do „školky“, kde bude na náhradní výživě a ve společnosti dalších hříbat (občas je skupina doplněna také jednou či více klisnami nebo valachy v roli ochránců). Nedávno vyvinutou metodou je hormonální příprava nebřezí klisny na laktaci a stimulace vemínka. Tato příprava zabere cca dva až tři týdny.

Ne každá klisna je ochotna přijmout osiřelé hříbě a u těch, které ano, se přístupy liší. Některé akceptují hříbě okamžitě, jiné potřebují trošku trpělivosti a uklidňování ze strany ošetřovatelů. To je také pravděpodobně důvod, proč si v chovech stájí udržují tyto potenciální náhradní matky. Mohou si vybrat kobyly známé dobrou produkcí mléka i ty, které se osvědčily jako náhradní matky.

A proč se vlastně namáhat a mít k dispozici náhradní matky? Jak již bylo sděleno během vaší návštěvy farmy, hříbata mnohem lépe prospívají pod klisnou, a to nejen fyzicky, ale také psychicky, než když jsou krmena z lahve. Hlavním problémem u hříbat krmených z lahve je skutečnost, že člověka považují za koně. Chovají se k němu a zajímají se o něj stejně jako o ostatní koně. Tato hříbata tak mohou být při ošetřování drsná, agresivnější nebo netečná a mají tendenci kousat, kopat, stavět se na zadní a skákat na lidi.

Někteří majitelé popisují koně odchované na lahvi, jako by měli ADD, jsou nesoustředěná a obtížně se trénují. Většina takovéhoto abnormálního chování je spojena s krmením lidmi. Pokud nemáte žádnou jinou alternativu než právě krmení hříběte lidmi, naučte jej pít z kyblíku, abyste se co nejvíce vyvarovali krmení z ruky.

Dalším důležitým způsobem, jak předejít problémům chování u takovýchto hříbat, je co největší kontakt hříběte s dalšími koňmi.“

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: