Nejdražší drezúrní koně

24. 09. 2019 06:00, Aktualizováno 30. 09. 2019 21:36

Obrázky: 6

Autor: Eva Holubcová Foto: © sporthorse-data.com Rubrika: Drezurní ježdění Počet přečtení: 2726 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Drezúra je disciplína, která podobně jako krasobruslení podléhá v podstatě subjektivnímu posuzování, které nemusí být vždy objektivní. Proto vyvolává často tolik emocí. Cena špičkového drezúrního koně či pony může sahat od desítek tisíc EUR až po více než 10 miliónů EUR, které byly vyplaceny za Totilase, což je doposud rekordní suma. Dnes se podíváme na některé vybrané příklady právě těch nej.

Proč rekord drží zrovna Totilas (Gribaldi x Glendale)? Asi není nutné odpovídat proč, ale i tak krátce sesumírujeme jeho kariéru. Totilas se narodil v Holandsku roku 2000 a jako pětiletý na sebe poprvé mezinárodně upozornil čtvrtým místem na 2005 World Breeding Championships for Young Horses ve Verdenu. Tehdy jeho majitelé oslovili špičkového jezdce Edwarda Gala, zda by jim nezačal jezdit a předvádět Totilase na závodech. Edward Gal na spolupráci kývl, brzy poté jeho sponzoři prostřednictvím investiční společnosti Moorland BV koně rovnou koupili. Odtud jméno Moorlands Totilas, pod kterým černý hřebec proslul. Když Totilas přišel k Edwardu Galovi, stal se z nadějného, talentovaného koně něčím velmi mimořádným, zázračným hřebcem. Spolu začali závodit v roce 2008 a velké haló způsobil výkon v Grand Prix Special v Hicksteadu v červenci 2009, kdy zlomil světový rekord v hodnocení, který držela Anky van Grunsven od roku 2006 za výkon s koněm Salinero (87,925 %). Totilas obdržel 89,4 %! A o měsíc později zlomil rekord znovu, když za Freestyle dostal 90,75 %. Celkově si na Mistrovství Evropy ve Windsoru zajistil zlato ve special a v týmech, kromě toho ještě stříbro v jednotlivcích. V prosinci 2009 znovu oslnil nejen Velkou Británii, když v místní Olympia Hall zatancoval v Grand Prix Freestyle za 92,3 %. O rok později totálně ovládl scénu Světových jezdeckých her v americkém Lexingtonu, když získal zlato ve všech třech možných kategoriích.

Totilas byl ve svých 10 letech na absolutním vrcholu, když přišla ta neuvěřitelná zpráva. Byl prodán za cenu mezi 10–15 miliony EUR, což z něj učinilo daleko nejdražšího drezúrního koně vůbec. Přesná výše je předmětem spekulací, ale později se předpoklad ustálil na 11,8 mil. EUR. Koně si koupili Paul Schockemöhle a Ann-Katrin Linsenhoff, kteří si mezi sebou rozdělili chovatelská a sportovní práva. Bouřlivé emoce kolem prodeje ještě umocnilo rozhodnutí o novém jezdci, kterým se stal tehdy 26letý Matthias Rath, nevlastní syn Ann-Katrin. Matthias se ocitl ve velmi nezáviděníhodné situaci, kdy přebíral koně, kterého si k obrazu svému vytvořil naprosto dokonalý jezdec. Koně, který svého vrcholu vlastně dosáhl. Totilas přestal sloužit Holandsku, a přesunul se pod Německo. Obrovské naděje spájené s OH v Londýně 2012 se nikdy nenaplnily. Nenaplnily se ani další naděje. Totilas už nikdy nedosáhl toho absolutního stupně brilantnosti jako s Galem a všech tří kol byl schopen se zúčastnit pouze jednou, a to na ME v Rotterdamu 2011.

Poté, co zvítězil na CDIO v Cáchách 2012, se zranil a na scénu se vrátil až v květnu 2014, ale brzy byl stažen pro další zranění. Po návratu v další sezóně byl vybrán pro ME v Cáchách 2015 – což vyvolalo kontroverze, protože bylo tak učiněno na výjimku (nesplnil podmínky pro výběr), ale v Grand Prix úloze kulhal (i přesto obdržel 75,971 %, což znamenalo 6. m.) a z další účasti byl stažen. Vyšetření na belgické klinice ukázalo, že hřebec má zánět okostice. Posléze bylo oznámeno, že už nikdy sportovat nebude a bude se věnovat čistě chovné kariéře.

A tak skončila kariéra hřebce, který vyvolával od počátku až do konce extrémní emoce, aby nakonec na piedestalu byl pouhé dvě sezóny. Emoce vyvolával díky svému projevu na obdélníku, způsobu tréninku, vysoké ceně a obecně velkým očekáváním. Dnes Totilas připouští za 2500 EUR a jeho nejlepším potomkem je zatím zřejmě Glock’s Toto. O hřebci byl natočen film „The story of Totilas“, který trvá 83 min., ukázka je ZDE. https://www.youtube.com/watch?v=sks6VtuSEY4

Zatímco příběh Totilase končí alespoň tak, že Totilas působí v chovu a bude vzpomínán pro svoje úžasné výkony v letech 2009 a 2010, to příběh jiného oslnivého zvířete Poetin I (Sandro Hit x Brentano II) nekončí dobře, končí přímo tragicky. Příběh Poetin I je doslovně příběhem o krásné mladé klisně, která zemřela příliš mladá, pro bezohlednost. Poetin I byla vítězka Bundeschampionatu v kategorii tříletých a pak i pětiletých, ale především vítězka MS mladých drezurních koní v kategorii šestiletých. Ve své době byla superstar a k tomu ještě vlastně teprve vycházející superstar. Vše měla před sebou a sny mohly být ke všemu naprosto neomezené. Z této akce zamířila na elitní, prestižní PSI aukci 2003. Byla koupena za astronomickou sumu 2,5 milionu EUR skupinou investorů (ING Bank, van der Zwanovi etc.), nicméně mezi nimi došlo k celkovému sporu a aby se vyhnuli opětovnému prodeji Poetin, van der Zwanovi klisnu ukryli před exekučním zabavením.

Detektivové a policie ji nicméně našli na německé klinice, odkud ji převezli zpět do Nizozemí, aby ji připravili k prodeji společně s ostatními koňmi. Na aukci se 1. 9. 2005 prodala za 900 tisíc EUR jako osmiletá, a koupil si ji věhlasný Xavier Marie, majitel prestižního Haras de Hus (koně s příponou „de Hus“ jistě každý zná). Na té samé aukci se prodala také její dcera A Special Poetin (Jazz), která vznikla z embryotransferu. To by bylo v pořádku. Ale bohužel Poetin nebyla v pořádku. Ačkoliv byla na aukci intenzivně ježděna, předváděna a prodávána jako zdravá, na Haras de Hus dojelo po 10 hodin trvající cestě zničené zvíře s rozvíjející se laminitis....

Klisna byla po 3 měsících utracena z humánních důvodů. Co se stalo? To nikdo skutečně neví, ale zjistilo se, že klisna byla před aukcí a během aukce pod léčbou kortikosteroidy, které zamaskovaly její problémy s nohama a následně zřejmě způsobily, jako vedlejší účinek, laminitis. Prodávající se dopustil podvodu, a to způsobem, na který zaplatila životem výjimečná klisna. Soudní proces se táhl dlouhá léta a skončil pro kupující Haras de Hus neúspěšně, neprokázalo se, že by banka o tomto problému věděla. V každém případě koupili za 900 tis. EUR údajně zdravého koně v kondici a místo toho obdrželi dlouhodobě léčené zvíře, které bezprostředně po příjezdu jevilo známky laminitis. Spravedlnosti se nedočkali, ale alespoň získali dva klony klisny Poetin, a to Poetin Z I a Poetin Z II, které se narodily v r. 2007.  

Další čtení k tématu:

Rekordní cena za Poetin ve výši 2,5 miliónů EUR z roku 2003 byla překonána roku 2014, kdy se na té stejné aukci prodal SPH Dante (Welfenadel x Dormello) za 2,8 miliónů EUR a stal se tak nejdražším koněm za 35 let konání této elitní aukce. V Austrálii narozený Dante vyhrál Australian Young Dressage Horse Championships ve čtyřech, pěti a šesti letech a kvalifikoval se pro prestižní World Championships for Young Horses ve Verdenu 2014. Valach byl prodán ruským majitelům Eleně a Sergeji Knyaginichevovým (správný fonetický přepis bohužel nevíme), ale ti ho nechali v Hof Kasselmann. V jejich péči závodil pouze 2x v roce 2007, ačkoliv byl připraven do Grand Prix úrovně. Poté byl přesunut k Ingrid Klimke společně s jiným nákupem z PSI aukce Bluetooth (Bordeaux x Riccione), který stál „pouze“ milión EUR.

Manželé koupili za vysoké částky i Sa Coeur (Sir Donnerhall x Don Davidoff), ten roku 2012 stál 2,3 miliónu EUR, a Der Designer (De Niro x Weltmeyer), který byl koupen za 1,1 milionu EUR o rok dříve (2011). Sa Coeur vyhrál World Young Horse Championships v letech 2012 a 2013, zatímco Der Designer úspěšně závodil na soutěžích CDI. I je přesuny neminuly, ale to je už mimo téma.

Jak můžeme vidět na příkladu PSI aukce, na ní se běžně prodávají nadějní koně v částkách za stovky tisíc eur, až k miliónovým částkám. Loni se takto prodal oldenburský hřebec V-Plus (Vivaldi x Fürst Romancier) za částku 1,2 miliónu EUR.

Mimo aukce ale probíhá většina prodejů, a o přesných prodejních sumách se mluví vždy pouze odhadem, přičemž tato bývá předmětem divokých spekulací a roztodivných fám. Např. po WEG 2006 byla údajně učiněna nabídka za úžasnou bílou Blue Hors Matiné (Silvermoon x Matador II) ve výši 7–8 miliónů EUR, která byla odmítnuta, a Andreas Helgstrand popřel, že by kdy měla být k prodeji.

Ale takového Valegra (Negro x Gershwin), dvojnásobného OH vítěze z let 2012 a 2014, jste si mohli koupit jako mladé zvíře za pouhé 4 000 £, ovšem dlouholetou prací a výsledky jeho cena stoupla na odhadovaných 6 miliónů £. V září 2013 se rychle rozšířila fáma o prodeji elitní dvojice Valegro a Uthopia za odhadovaných 20 miliónu liber do Saúdské Arábie, načež zprávy byly stornovány. Takových fám bylo vždy hodně. Valegro nikdy nakonec prodán nebyl, zatímco Uthopia (Metall x Inspekteur) byl o čtyři roky později předmětem exekučního prodeje bez rezervy a byl prodán za slabých 165 tis. liber neznámému kupujícímu, od kterého ho koupil blízký přítel a sponzor Carla Hestera, a tak dvojice zůstala společně.

Zkrátka, kvalitní naježděné zvíře, natož s prokázaným nebo slibným potenciálem, je a bylo vždy drahé.

Připojené obrázky

Připojené články

08.01. 2019 08:00 Nejdražší skokoví koně

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: