Neberte si to osobně, je to jen chování

7. 10. 2013 05:00

Obrázky: 6

Autor: Svatava Punčochářová Spoluautoři: Rydlová Alžběta Foto: Svatava Punčochářová Rubrika: Etologie koní Počet přečtení: 11799 Počet komentářů: 14 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Pokračujeme s „pozitivkou“. Kromě dovysvětlení některých důležitých zákonitostí pozitivní motivace se dnes podíváme na práci s klikrem a targeting. Pokud máte chuť si zkusit, jak naučit koně nějakému cviku zcela bez nátlaku, čistě prostřednictvím odměn a pozitivní motivace, zde najdete návod.

Minule jsme načali téma „Pozitivní motivace a koně". Protože jde o téma obsáhlé a zajímavé, padlo rozhodnutí ho více rozvést. Jelikož se po absolvování jednoho semináře rozhodně nepovažuji za experta - hlavu pomazanou, prošla jsem mnohé zdroje a spojila síly s majitelkou Ruddyho, která má na svědomí seminář, o kterém jsem psala minule, a se svými koňmi už metodou pozitivní motivace nějakou dobu pracuje. Navážeme právě tam, kde jsme minule skončili.

„Ten prevít mi to dělá schválně!"

Každé chování má svou motivaci a rozhodně není zlomyslně namířeno proti naší osobě. Od tohoto uvažování je potřeba se úplně oprostit, byť je dost časté a „na ráně" - troskotají na něm totiž obvykle snahy o „racionální" výcvik a přicházejí reakce emotivní, o kterých pak obvykle zpětně víme, že je dobré se jich vyvarovat. Ať už se bavíme o jakémkoliv projevu živého organismu, nic se neděje bezúčelně, každý projev má svůj podnět a následek - to mezi tím je „jen" chování.

Chování nechodí samo (ani po horách)
Podnět
je spouštěč chování: je to signál, po kterém většinou následuje určitý vzorec chování - reakce může být vrozená (pudová), nebo naučená. Mluvíme-li o výcviku zvířat, v ideálním případě bychom měli mít podněty pod kontrolou a po námi vydaném signálu by mělo následovat požadované chování. (Zní to tak jednoduše, že? :-))

jdChování je reakcí na podnět. Jakým způsobem kůň zareaguje na konkrétní podnět je ovlivněno jeho vrozenými reakcemi a zkušenostmi, přičemž rozhodnutí, která reakce v daný moment převáží, je dáno motivací. Motivace je pouze dvojí, pozitivní, kdy kůň chce získat co potřebuje nebo chce (co je mu příjemné), a negativní, kdy se chce zbavit se nebo předejít věcem, které ho ohrožují, děsí nebo obtěžují či namáhají, zkrátka jsou nepříjemné.

Následek je to, co následuje po určitém chování. Podle toho, zda je následek subjektem vnímán jako přínosné, nebo nepřínosné, se pravděpodobnost, že chování se v budoucnosti bude opakovat, buď zvýší, nebo sníží. Velmi jednoduché, ale POZOR - zvíře může mít o výsledku této rovnice naprosto jiné mínění než my, takže se často učí něco úplně jiného, než jsme měli v úmyslu.

U každého chování teoreticky můžeme popsat, co je spouštěčem a co následkem, ale o tom, jaká motivace je v danou chvíli podstatná a proč, bohužel nerozhodujeme my, ale kůň. Stejně jako o tom, co je pozitivní a co negativní motivace. Takže pokud chceme koně nějakým způsobem formovat a něco ho učit, měli bychom si tyto v podstatě jednoduché zákonitosti uvědomit a snažit se jim porozumět. A je jedno, jaký způsob tréninku nebo výchovy zvolíme a čeho chceme dosáhnout, naše úspěšnost je vždy přímo závislá na tom, zda správně chápeme řetězec podnět-chování-následek. „Správně" míněno - stejně, jako náš kůň.

Způsoby, jak koně cokoliv naučit, jsou tedy - půjdeme-li do důsledků - pouze dva: negativní posilování a pozitivní posilování a negativní a pozitivní trest. Zopakujme si pro pořádek definice: Pozitivní posílení - matematické znaménko plus - je přidání něčeho, co zvíře chce, negativní posílení - zde znaménko mínus - znamená odebrání něčeho, co nechce. Posílení zvyšuje četnost chování do budoucna. Pozitivní trest je přidání něčeho, co pro zvíře není příjemné, negativní trest naopak odebrání něčeho, co pro ně žádoucí je. Trest četnost chování do budoucna snižuje, ačkoliv jak jsme si již minule pověděli, má značná úskalí. V praxi je asi důsledné používání kterékoliv z těchto metod jen těžko proveditelné a každý výcvik je založen na kombinaci těchto metod, přičemž v běžném výcviku koní většinou převažuje posilování negativní - částečně jistě i proto, že jak koni, tak člověku je tato forma komunikace jaksi přirozenější.

Pozitivní posilování
Jak jsme si již řekli, jakékoliv chování, které není vrozené, je pravděpodobně podpořeno posilováním, což je univerzální způsob, kterým se jedinec učí. Při pozitivním tréninku koně je potřeba si uvědomit, že v rovnici příčina - chování - důsledek se zvíře učí v opačném pořadí. Ve chvíli, kdy vydáme signál, který kůň nezná (například „zpět"), nestane se nic. Signál se stane příčinou až ve chvíli, kdy zvíře bude chápat, že znamená nějaké chování, a toto chování nám nabídne pouze tehdy, bude-li pro ně motivován (důsledkem). Vždy tedy musíme přemýšlet v první řadě nad motivací. To může být velmi individuální věc, ale zásadní je, že o tom, co je tou správnou motivací, nerozhodujeme my, ale kůň.

syPokud chceme pozitivně posilovat, musíme najít něco, co bude náš subjekt shledávat atraktivním natolik, aby se to snažil aktivně získat. U psa je to vcelku snadné - stačí často i slovní pochvala, pohlazení, hračka nebo pamlsek. Ale například taková kočka s námi pro pouhé pohlazení pravděpodobně příliš aktivně spolupracovat nebude, i když nikdo nepochybuje o tom, že drbání a hlazení mají kočky v oblibě. Pro všeobecně špatnou odpověď na pokusy o negativní upevňování a nátlakový výcvik jsou kočky dokonce často považovány za téměř necvičitelná zvířata. Situace se ale zásadně změní, pokud kočku naučíme reagovat na klikr a cvičíme pomocí pozitivního upevňování a pamlsků: i kočka se najednou stává aktivním studentem a naučí se sedni, lehni, panáčkovat a jiné psí kusy. Zdá se tedy, že pro většinu koček je chutné sousto tou správnou motivací.

Jak je to s koněm? Svého koně znáte nejlépe vy sami a vy tedy musíte určit, co ho motivuje. Podle nejen mých zkušeností mají v tomto koně poněkud blíž spíše ke kočkám než ke psům, i když je jejich odpověď na negativní upevnění pro nás mnohem povzbudivější než ta kočičí. To je pravděpodobně způsobeno i jejich životem ve stádě, kde jsou tyto principy také používány při vyřizování hierarchie. Takže pokud chceme koně přimět, aby se na učebním procesu aktivně podílel a ne ho jen snášel, daleko větší šanci na úspěch budeme mít s oblíbeným pamlskem než s drbáním či vlídným slovem.

Pamlsek, bezpečí, tělesný komfort (pohlazení), apod. jsou tzv. primární posilovače - jsou vrozené a vycházejí ze základních životních potřeb. Existují ještě sekundární posilovače - to je něco, co si jedinec spojí s primárním posílením a tím u něho vyvolá podobně příjemné pocity jako přímo primární posilovač. V lidském světě jsou typickým sekundárním posilovačem peníze (peníze=bezpečí, jídlo, komfort - primární potřeby). Při výcviku zvířat si takové "peníze" musíme "vyrobit" a vytváříme si proto bridge.

Bridge - most mezi chováním a následkem

Bridge (česky přechod či most) je smluvený "YES signal" a znamená dvě zásadní věci:
1/ bylo to (míněno chování) správně, přichází odměna
2/ skončilo to(!)
Řekli jsme si už, že bridgem může být cokoliv - klikr, pochvala, pohlazení, zahození otěže... jednoduše cokoliv, po čem přijde upevňovač. Bridge si ve skutečnosti při každodenní manipulaci a práci s koněm vytváříme záměrně i neúmyslně a například se jím může stát i jezdec opouštějící sedlo, ať už dobrovolně, nebo ne. Aby již existující bridge pracoval pro nás, nejdůležitějším faktorem se stává jeho načasování.

Pokud chceme posílit konkrétní chování, musí odměna přijít přesně v okamžik, kdy chování probíhá. Zpoždění byť o tři vteřiny je naprosto fatální, protože zvíře se v té chvíli už pravděpodobně soustředí na něco jiného a námi požadované chování si s pochvalou či pamlskem vůbec nespojí. Například pokud koně chceme odměnit za správně provedený přeskok, musíme nejprve zastavit a sehnout se k jeho hlavě s kostkou cukru, čímž odměníme otočení hlavy k nám, maximálně ještě tak zastavení, ale na úžasný přeskok v písmeně X už si kůň jistě v ten moment nevzpomene. Řešením tohoto problému je právě bridge, který přijde přesně v okamžik, kdy kůň přeskočil. Mnoho jezdců, aniž by si to uvědomovali, podobný signál používá. Většinou je to nadšený výkřik "Ano, hodný", "Ták", nebo něco podobného, co koni označí chování, za které dostane upevňovač - většinou povolení otěží a na pár minut pauzu (negativní upevňování).

Klikr jako bridge
Většina trenérů suchozemských zvířat, kteří se rozhodli pro metodu pozitivního posilování, používá jako označovací signál cvakání na krabičku s plíškem zvanou klikr a označují svoji metodu jako klikrtrénink. Samozřejmě klikr není jediný možný způsob, jak přesně označit chování. Můžeme použít prakticky cokoliv, i když mechanické zvuky jsou vhodnější díky své neměnnosti. Pokud si jako signál zvolíme nějaké slovo, můžeme narazit na dva problémy: jednak kůň může mít problém s rozdílnou hlasitostí, intonací a zabarvením hlasu (například pokud budete zadýchaní dlouhým klusem, nemusíte signál vyslovit správně, emotivně ovlivněný hlas nebo změněná intonace mohou být pro zvíře také matoucí) a zadruhé si musíte dát velký pozor, abyste vybrané nebo příliš podobné slovo nepoužili náhodou například při konverzaci se stájovým kolegou, protože to by mohlo vést k nedorozuměním mezi vámi a vaším koněm. Takže pokud by vaším signálem bylo slovo "Ano", nesměli byste ho použít během jízdy v žádné jiné konverzaci než té s vaším koněm, protože kůň by na tento signál reagoval zastavením a očekáváním odměny. Naproti tomu klikr sotva použijete náhodou či omylem a ani těžký zánět horních cest dýchacích pak neovlivní to, jak bude znít vaše pochvala.

vfIniciace a jak bridge vytvořit

Výroba "peněz" v podobě klikru je velice snadná: zvíře se musí naučit, že kliknutí se rovná "záloha na výplatu", tedy odměnu. Vybereme si k tomu samozřejmě vhodný čas a prostředí (tohle také úzce souvisí s motivací: těžko koně dostatečně zaujmeme kouskem mrkve v situaci, kdy se pase v trávě po kolena, a okamžik, kdy mu stádoví kolegové odcházejí pryč a on to musí hrozně nutně řešit, zase není ta správná chvíle). Musíme začít tím, že upozorníme zvíře na to, že onu odměnu máme - například tím, že mu nabídneme pamlsek (je nutné se hned na začátku ujistit, že kůň nemá ze zvuku klikru strach, abychom pracovali bezpečně a smysluplně). Jakmile je pozornost upoutána, vytváříme jednoduchým postupem bridge: klikneme - vzápětí podáme pamlsek. Po několikátém opakování už většina zvířat po kliknutí bude odměnu vyhlížet a váš most je na světě. Pozor, obzvlášť ve chvíli, kdy ho kůň ještě nemá upevněný x-násobným opakováním, nesmíte být slibotechny - odměna nemusí přijít okamžitě, ale musí přijít vždy, jinak se může lehce stát, že zvíře ztratí důvěru a váš bridge přestane mít v očích zvířete hodnotu - takže buď vůbec nebude fungovat, nebo se z něj stane tzv. "keep going bridge". To je v podstatě signál, který se dá popsat jako "přihořívá, přihořívá, pokračuj"; zpravidla ho také denně používáme a není na něm nic špatného, ale pokud se toto přihodí, zvíře si samo vybere jiný bridge a my nemusíme ani vědět, o jaký se jedná (třeba sáhnutí do kapsy pro pamlsek nebo určitý pohyb těla), což nám bude při tréninku nutně působit potíže.

V souvislosti s iniciací zvířete, které může vážit přes půl tuny, je také na místě určitá opatrnost, protože určitě nestojíme o to koně naučit, že na zvuk klikru nás má převálcovat a vydrancovat nám u toho kapsy. Je proto vhodné pro začátek jednak umístit mezi sebe a koně fyzickou zábranu (dveře boxu, hrazení, úvaziště, ...), stoupnout si od koně tak, aby na nás snadno nedosáhl a nepovažoval za úspěšné chování dotírání na naše kapsy a pamlsek pak podávat směrem "od sebe", za druhé spojit již samotnou iniciaci s target trainingem. Tento pojem se objevil již v minulém díle a jistě stojí za vysvětlenou, takže ho rozebereme podrobněji.

Co je target a targeting

Target (česky cíl, terč) je objekt v prostoru, kterého se má zvíře určenou částí těla dotknout, nebo se mu na konkrétní vzdálenost přiblížit. Targetem může být skutečně cokoliv si vyberete, ale není úplně nejvhodnější použít vlastní ruku, byť je to nasnadě. Mohli bychom si tím zavařit už při samotné iniciaci (hrozí dorážení na ruce a očekávání pamlsku) a později se tato volba ukáže být jako nepraktická například ve chvíli, kdy budeme chtít po koni, aby na target položil nohu :-). Později target nemusí být pouze jeden, ale je potřeba začít s jedním. Target je pomůcka k vytvoření chování - později chování funguje na signál (gesto, slovo, povel...).

sdJak používat target: máme za sebou úvod, kůň již ví, že klik = pamlsek. Targetem se dotknete koňského nosu a přesně v tu chvíli (načasování je klíčové!) odkliknete a poté odměníte (samozřejmým předpokladem je fakt, že váš target koně nesmí děsit, abyste si neodklikli koně na zadních či prchajícího v hrůze pryč). Tohle zopakujete a potom target nastavíte tak, aby se koně dotknul jen téměř. Kůň ve snaze dostat klik a s ním odměnu do targetu nosem šťouchne a vy to opět přesně v ten okamžik musíte odkliknout a posléze odměnit. Pokud má kůň na začátku z targetu strach, můžete postup pozměnit tak, že target nabídnete v dosažitelné vzdálenosti za hrazením a potravu hned za ním ve vzdálenosti nedosažitelné, přičemž v okamžiku, kdy se kůň ve snaze dosáhnout na žrádlo targetu dotkne, odkliknete a odměníte ho. Za pár okamžiků už kůň bude chápat, co je v téhle hře „úspěšné chování", a target bude sám následovat. Vy ho vždy musíte ve správný čas odkliknout, protože neúspěšné chování má tendenci vyhasínat a pokud tedy kůň párkrát cvik zopakuje bez odměny ve chvíli, kdy se ho teprve učí, přestane ho opakovat a lekce nebude mít úspěch.

Abyste cvik dokončili, je potřeba ho dostat pod signál. Řekněme třeba slovo „touch" („tač"). Signál musíte vydat před chováním, aby si ho kůň s tímto spojil, protože pokud přijde později, nestane se podnětem v naší rovnici chování. Takže řeknu slovo „touch", ukážu target, zase odkliknu a odměním. Ignoruji pak jiné vykonání cviku než na povel a pokud nevydám signál, vykonaný cvik neklikám a neodměňuji. Kůň je spořič energie a rychle pochopí, že by se namáhal zbytečně. Přidáním signálu, jakmile ho zvíře pochopí, je tedy cvik zkompletován a zvíře ho „umí". To slovo dávám do uvozovek, protože jedna věc je pochopení cviku a druhá jeho upevnění. Jakýkoliv cvik bude vyžadovat mnoho opakování, než ho zvíře bude perfektně znát a ovládat a zařadí si ho do kategorie „snadné".

Jak vytvořit chování

Způsobů, jak vytvořit chování za pomoci posílení, je vícero. My si popíšeme ty základní a nejlépe nám to půjde na příkladech. Naší modelovou situací se stane snaha o snížení koňské hlavy.

vdModelování je způsob využívající negativní upevnění. Mechanicky při něm modelujeme subjekt do požadovaného tvaru nebo pohybu. Často se využívá i při tréninku lidí, například při tanci nebo výuce adeptů jezdectví, kdy trenér jezdce „skládá" do správného sedu: „Holeň dej sem, lokty sem, paty dolů a otěže drž takhle." Ve výcviku koní je typické modelování použití různých vyvazovacích otěží usazujících hlavu koně. Pokud odhlédneme od práce pod sedlem, dá se sem zařadit třeba i zvedání nohou při čištění kopyt - nebo jako základ při výuce poklony - viz obrázek. Úskalím této metody je fakt, že přestaneme-li na subjekt působit, kýžené chování často okamžitě zmizí.

Další metodou je zachycení. To zachytí existující přirozené chování, takže není příliš dobře využitelné pro příliš složité cviky - zachycované chování se totiž musí alespoň někdy vyskytovat samovolně. Pro snížení hlavy pod úroveň kohoutku určitě použitelné je - žádný kůň nechodí s hlavou v oblacích celý den. Stačí tedy počkat na ten správný okamžik a kliknout právě tehdy, když kůň sníží hlavu do požadované pozice. Bude-li naše odměna správně načasovaná, četnost snižování hlavy se jistě brzy zvýší. Typické pro zachycené chování je to, že protože je koni vlastní, bude ho nabízet často, což může být výhodou, ale i nevýhodou (ve chvíli, kdy požadujeme jiný cvik). Protože naším cílem není kůň mávající hlavou nahoru a dolů ve snaze vymámit z nás pamlsek, budeme se snažit zachycené chování rozvinout k obrazu svému, a tím se dostáváme k shapingu.

csShaping neboli tvarování (nezaměňujte s modelováním) je metoda učení, která postupnými kroky rozvíjí chování do požadované úrovně. Na rozdíl od tradičních metod, založených na výše popsaném modelování (tj. mechanickém působení na koně), při shapingu náš „student" sám aktivně nabízí chování a snaží se dostat odměnu, tedy vyhledává to chování, které bude úspěšné. Na obrázku vidíme koně v další fázi výuky poklony. Začali jsme modelováním - zvednutím nohy koně, nyní potřebujeme, aby kůň sklonil hlavu až mezi přední nohy a snížil celý předek - toho bychom mechanicky, tj. modelováním docilovali velice obtížně, využijeme proto shaping - kůň sám dobrovolně nabízí snížení hlavy, aby byl odměněn. Výsledný cvik můžete vidět výše.

Rozeberme si první krok - snížení hlavy koně. Pro začátek naším cílem bude kůň, který na povel sníží hlavu pod úroveň kouhoutku. Nejdříve musíme rozdělit žádaný cvik na dostatečně malé krůčky tak, aby kůň vždy měl šanci na úspěch. Takže náš tréninkový plán by mohl vypadat následovně:

  • 1/ zachytíme jakékoliv snížení hlavy
  • 2/ odklikneme jen snížení hlavy na cca 1 vteřinu
  • 3/ zvýšíme požadavek na dvě vteřiny
  • 4/ opět zvýšíme na 4 vteřiny (intervaly prodlužujeme vždy asi na dvojnásobek)
  • 5/ přibližně v tuto chvíli připojíme k již upevněnému chování signál, například slovo „dolů", nebo dotykové „tlačítko" na těle koně - od této chvíle odměňujeme pouze pokusy, které přišly po signálu
  • 6/ nakonec po koni chceme, aby hlavu nechal v požadované pozici tak dlouho, dokud neuslyší kliknutí, nebo jiný povel

Budeme-li chtít takto naučené chování využít pod sedlem, vrátí nás to opět do bodu 1. Musíme vždy počítat s tím, že pokud přidáme nové kritérium (třeba pohyb v kroku, klusu, cvalu), požadované chování se zhorší a budeme si muset celý tréninkový plán projít alespoň zrychleně znovu, což ale pro nás bude snazší díky pomoci už naučeného signálu.

Co nakonec?
Střezte se čtenáře jedné knihy. Velmi dobrých výsledků lze ve výcviku koní samozřejmě docílit mnoha různými metodami a jejich vhodně uplatněným spojením. Úvahu o výhodách a limitech „pozitivky" a kombinování různých metod pro vás na příští týden chystá Katka Lipinská, takže se máte na co těšit.


Použitá literatura:

Karen Pryor - Svého psa nestřílejte
Alexandra Kurland - Clicker training for your horse
+materiály ze seminářů RNDr. Šusty

Připojené obrázky

Připojené články

27.07. 2009 11:00 Jak se koně učí
21.09. 2009 07:00 Aby se koně rádi učili
23.09. 2013 13:00 Pozitivní motivace a koně

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. jaja

    demystifikace...

    09:42 - 07. 10. 2013

    Sváťo, moc děkuji za tyhle články (a na ten třetí od Katky už se těším)! Jsem moc ráda, že se v nich demystifikují pojmy jako pozitivní a negativní (podmiňování, motivace, trest, chování...) a taky že se v nich demystifikuje "zlo" spojené s pamlsky. Lidi by si měli uvědomit, co se ve skutečnosti při učení děje (tedy žádné "hry", "řeč equus", "vůdčí kobyla" apod.) - strašně moc to všem prospěje, a přitom vůbec nemusí změnit svoji metodu! Protože jakmile pochopí principy, budou jim fungovat Parelliho hry, Montyho napojení, Pignonova metoda, klasické učení, klikr... cokoli. A koně nebudou trpět rozporupnými signály, nejasnými požadavky a neprůhlednými chováním lidí, za které jsou nakonec trestáni oni (jako ti koně).

  • 2. ppindian

    :-)

    10:29 - 07. 10. 2013

    Dobrý

  • 3. Aggi

    Demystifikace :)

    15:14 - 07. 10. 2013

    Ahoj, další fajn článek :)

    Jen k té demystifikaci - myslím že se drobných mystifikací nevyvaroval ani tento článek - např. že je koním přirozenější učení formou negativního posilování. Lidem jistě, ale u koní si nejsem jistý - osobně si myslím že budou li mít na výběr budou lépe reagovat na pozitivní motivaci :) . Myslím že právě na tomhle je založená mystifikace o budování hierarchické pozice člověka uvnitř stáda. A obecně na způsoby vytváření hierarchie stáda mezi koňmi. Ostatně že mohou (a asi i jsou) tyto věci jinak než jsem naučení předpokládat. Ostatně to už nastínil např. M. Rashid s knihou Koně nikdy nelžou.

    Nicméně počkám si na koňský seminář s Gabbi Harris, který proběhne příští rok. Na programu i něco co vypadá že se týká také těchto, z mého pohledu, "konstruktů" z oboru zaříkávání koní :)

  • 4. Svapu

    Demystifikace?:)

    16:06 - 07. 10. 2013

    Reaguje na 3.

    Aggi, samozřejmě ani jedna z nás nemá patent na rozum, takže nepřesnosti se jistě nevyhly ani tomuto článku:-) Ale o tom, že je pro koně negativní posilování "přirozenější" (já to slovo nemám ráda:-), jsem opravdu přesvědčená. Že v koňském stádě panuje pevná hierarchie, to je známá věc, a jakékoliv "člověk jako součást hierarchické struktury" bych já do toho vůbec nemíchala. Rashidův pojem "pasivní vůdce" je mi sice stravitelnější než "alfa kůň", ale pořád to já osobně vidím jako takové pohádkové vyprávění. Koně negativní upevnění, pokud je dobře použito a načasováno, velmi dobře chápou a akceptují, znají je totiž už od narození právě ze stáda. Pochopitelně velmi dobře a rádi akceptují i upevnění pozitivní, ale pozitivka u koní (a to není jen můj názor, viz příští Katky článek) může být do jisté míry limitována tím, že koně není tak úplně snadné motivovat. Tím nemyslím běžné situace-ošetřování, odvedení od koní, překonání strachu z bubáka nebo zacouvání či úklona na povel... Myslím náročné (především fyzicky) cviky, kdy už kůň vyhodnotí, že se mu to za ten pamlsek prostě "nevyplatí".
    Dám příklad - chceš po koni, aby deset minut v kuse klusal. Motivuješ ho pozitivně, tzn. naučíš ho signál "klus", on to minutu-dvě dělat bude, pak přejde do kroku. Jeden pamlsek, který za to výhledově dostane, organismu nenahradí tu ztrátu energie a to chování pro něj tím pádem nebude výhodné. Pokud ovšem ve chvíli, kdy se kůň chystá přejít do kroku, dáš pobídku holení (negativní posílení), tak ti těch deset minut klusat bude, aniž by tě to stálo šest zastávek, půl kila mrkve a tři měsíce výcviku navíc:-) A to nemluvím o tom, že deset minut klusu není zdaleka to nejnáročnější, co po jezdeckém koni můžeš chtít. Mj. proto se považuje čistě pozitivní motivace u koní za málo efektivní a ne dost spolehlivou metodu. Jasně, že pokud to někdo vidí jako otázku morálky, má možnost pracovat výhradně pozitivně (ale uvědomme si tady, že už to, že koni hodím něco kolem krku a na tom ho odvedu z výběhu, je t.t. negativní motivace:-). Na negativním posilování nevidím nic špatného, ale je bezva mít tu možnost využít to pozitivní:-) Především při učení nových věcí nebo odnaučování zlozvyků je to k nezaplacení, a mimo jiné to vztah s koněm a jeho přístup k nám nezpochybnitelně zlepšuje:-)
    Na Gabby jsem letos byla a moc se mi to líbilo, opravdu tyto pojmy velmi dobře rozkrývá, ale ona sama pracuje (velmi jemně a čitelně) spíš s negativním upevněním;-)

  • 5. Cattarii

    Re: demistifikace

    16:32 - 07. 10. 2013

    Reaguje na 3.

    Dovolým si rágovat na poznámku k přirozenosti negativní motivace která se zdá být mistifikující, protože zrovna tohle byl tuším můj výrok.
    Bylo to myšleno tak že koně jsou, díky fungování ve stádě kde vyříkávání si toho kdo první pije, nebo žere občas dost tvrdé (pokud na sklopené uši vůdčí kobyly podřízený neráguje - často dostane kopanec a dál se o tom nebude nikdo bavit - negativní posilování) čily koně evolučně jsou připraveni na podobný výcvik rágovat a stejnětak lidé komunikují mezi sebou často na podobných principech - vlastně jsme si dost podobní. Člověk má li na výběr také bude lépe fungovat na principu pozitivní motivace (vriabilní odměny za výkon) než v sistému fixní plat a hrozba trestu za nevýkonnost.
    A jak tak v rychlosti koukám na článek dle mě to tak i vyznělo že přirozenější je to člověku a jelikož je to vlastně přirozené i pro koně je to často zvolený způsob - právě pro to že koně na tento systém velmi dobře rágují pokud jsou schopni porozumět požadavkům a člověka tím nenutí se nad tím zamýšlet narozdíl od koček nebo divokých zvířat.
    A možná bychom mohly diskutovat do noci co je přirozenější, pač agresivní jednání ať už mezidruhově nebo uvnitř druhu je vlastně velmi přirozené chování že :-D A jsem li na kohokoliv agresivní vlastně na něho působím nepřínosně a snižuji pravděpodobnost že tento objetk bude v budoucnu vyhledávat mojí blízkost - pokud ovšem na mé blízkosti nějákým způsobem nezávisí jeho přežití (dávám mu jídlo , nebo ho chráním před nebezpečím například )

  • 6. Airinka

    Re: demistifikace

    19:36 - 07. 10. 2013

    Reaguje na 3.

    Pokud má na výběr... ale pokud s ním člověk pracuje, tak moc na výběr nemá. A při ježdění se většinou používá negativní posílení :)

  • 7. Aggi

    Demystifikace :)

    09:15 - 08. 10. 2013

    Reaguje na 4.

    Omlouvám se, nechtěl jsem se nijak osobně dotknout autorek. Článek jsem pochválil a uvedl jsem opakovaně, že je to co uvádím, je můj názor.

    Na Gabbi se těším, podle programu bude probírat a vysvětlovat také vztahy a mechaniku vztahů ve stádě. Že pracuje pomocí NHS se obecně ví. Takže očekávám, že bude pracovat hlavně s odebíráním tlaku. Také tuto metodu nevnímám nijak špatně.

    Naopak dostal jsem se k NHS v okamžiku, kdy jsem si řekl že to musí jít i jinak. V současné době vím, že to byl dobrý krok, ale jen první, že to půjde ještě lépe.

    Momentálně předpokládám, že ten další krok je ani ne tak pozitivka jako spíš pochopení všech možností a alternativ, které nabízí škatulka operantní podmiňování. Pozitivní posilování však vypadá jako velice efektivní cesta. Samozřejmě neočekávám, že bude samospasitelná.

    Jde o to, že stále častěji dospívám k pocitu, že se v rámci práce s koňmi vytvářejí myšlenkové konstrukty na obhajobu toho, proč se používat negativní reinforcement a případně i pozitivní či negativní punishment. Ale jak píšu, netrpělivě očekávám s čím příjde G. Harrys.

    Skutečně oceňuji, že se konečně začíná probíjet pochopení operantního podmiňování do prostředí koní. Těší mě hlavně to, že se začíná vyzvedávat hodnota pozitivního posilování. Jsem moc rád za medializaci, organizování seminářů i za tento a přechozí (a také ten budoucí) článek. Nicméně také v tomto článku se objevuje nepřesnost, možná ne úplné pochopení principu a možností pozitivního posilování.

    První co bych zdůraznil je, že se jedná o způsob učení, tedy o motivaci během učení a hlavně k učení, ne tedy nutně motivaci ke každému "nádechu" které zvíře udělá.

    Druhou věc, je že se odměňuje sice každý, ale POSTUPNÝ krok. Tudíž přestože jsme původně odměňovali jeden jediný krok. Ve výsledku se můžeme dostat k tomu, že odměňujeme sérii cviků, která může být velice dlouhá a složitá.

    Jestliže není zvíře dostatečně motivované provádět složitější cvik - nebo delší - znamená to, podle mě, že nebyl dostatečně posílen předchozí krok – možná zbytečný spěch člověka na výkon(?).

    No a každopádně neopomenutelné je, že vždy pracujeme s konkrétní osobností, fyzickou a psychickou zdatnosti jedince - ne každý prostě bude schopen dosáhnout špičkových výsledků - ne proto že by nechtěl, ale proto, že jsou prostě za hranicemi jeho možností.

    Každopádně bych byl rád, aby nejdůležitější sdělení tohoto příspěvku bylo, že přes drobné výhrady, jsem velmi rád za tuto sérii článku.

  • 8. Aggi

    "při ježdění se většinou používá negativní posílení"

    09:19 - 08. 10. 2013

    Reaguje na 6.

    Při ježdění se používá naučených signálu pro sdělení toho co v daný okamžik od koně chci. Jakým způsobem chování na daný signál naučíme je už čistě na nás... add. jak koně učíme takový má výběr ;)

  • 9. Svapu

    Jen akademicky:-))

    11:57 - 08. 10. 2013

    Reaguje na 7.

    Aggi, určitě seš mě nijak nedotknul(takové ego fakt nemám;-) Debatu vnímám jako akademickou a ráda zvážím jakýkoliv názor, protože jak jsem psala už v článku, žádný odborník nejsem ani z leknutí:-) Ale přesto jsem na základě svých zkušeností s koňmi přesvědčená, že výrok, že koně lépe reagují na negativní (respektive na kombinaci R+ a R-) posilování. Netvrdím tím, že raději, ale jednoduše efektivněji - z lidského pohledu samozřejmě. Jsem daleka toho tvrdit, že jen pozitivně to nejde. Asi jde, ale bude to velmi dlouhé a komplikované:-) Takže z hlediska trenéra-proč si neusnadnit cestu? Negativní posilování přece není nic, co by bylo třeba demonizovat, jen je potřeba umět s ní zacházet, což nakonec platí pro jakoukoliv výcvikovou metodu. Jinak se shodujeme v názoru, že důležité je rozkrytí a objasnění pojmů, nezávisle na zvolené metodě:-)

  • 10. Aggi

    Re: Jen akademicky :-))

    15:42 - 08. 10. 2013

    Reaguje na 9.

    Samozřejmě že akademicky :) o flame nestojím :) Také hledám informace, zkušenosti, názory :)

    Souhlasím s tím, co jsi napsala. Nemám problém s tím využít R- i P- . V případě že řeším opravdu nebezpečné chování (bezprostředně mě či pro koně život nebo zdraví ohrožující) musím být připravený, že využiji i pozitivní punishment k jeho přerušení. Uvědomuji si však omezení trestu: nenaučí nové chování a musí být ojedinělý, aby fungoval. Abych z něj získal nějaký efekt do budoucna, musím koni okamžitě nabídnout zástupné – bezpečné, žádoucí chování.

    V zásadě jde o to, že nesprávně použité a aplikované R-, P- a speciálně P+ jsou zdrojem problémového chování koní - tedy jsou náchylné způsobovat velké problémy i na základě malých lidských chyb při jejich opakovaném využívání. Především se ale může a také se často podepisuje na psychickém stavu koní (flee, freeze, fight).

    Oproti tomu princip R+ ve smyslu - podporuji pouze chování které chci dále využívat, a ignoruji chování, které mě nezajímá, nebo se mi nehodí – se chyby kterých se dopustím (napadá mě snad jen špatné časování), projeví pouze v tom, že mi bude trvat déle chování vytvarovat.

    Využitím toho, že zvíře chce něco získat, nám umožní stanovit podmínky, za kterých to získá. Dalo by se zjednodušeně říct: Chybné nebo nežádoucí chování naučené touto metodou neexistuje, protože my sami jsme určovali, jaké chování je žádoucí.

    Možná proto se kolem pozitivky chodí jako kolem horké kaše, protože při ní se prostě nevymluvíme, na to že je kůň blbý a dělá nám to naschvál :)

    Co se týká motivace koní. Pořád je to o práci s prostředím, tam kde vím, že nebudu moci konkurovat prostředí, nepracuji, nejprve si připravím chování v podmínkách, které mohu lépe kontrolovat a potom teprve přidávám složitější kritéria.

    Jednoduše u žravého koníka nezačnu pracovat uprostřed trávníku, ale na ploše, kde žrádlo mám pod kontrolou já. Teprve po tom co vytvořím a posílím spojení bašta = člověk, můžu pokračovat s tím, že bude v dosahu něco k žrádlu. Jen využiji své mozkové kapacity a to co budu mít já, bude chutnější voňavější lákavější. Prostě postupuju po malých krocích a dosahuji malých cílů.

    Od pejskařů to už má i „odborný termín“ - management prostředí. :)

    A co se týká efektivity… Jen si zkusme vzpomenout jak „efektivní“ jsme byli při prvních pokusech, například když jsme objevili a začali zkoušet NHS. Práce s pozitivním posilováním stejně jako přechod od jiných metod k NHS, znamená hlavně práci sama na sobě, učení se, tříbení svého postřehu a pozorovacího talentu, úsudku a zdravého rozumu. :)

  • 11. lily

    Klikr?

    08:23 - 10. 10. 2013

    Při práci ze země je klikr nepochybně lepší, ale znáte někoho, kdo by ho používal při učení koně ze sedla?
    Zkoušela jsem to a usoudila jsem, že to prostě nejde. když ho držím v ruce řeším abych se neuklikla a ne chování koně, když ho nedržím, než ho najdu kůň už dělá 10 jiných věcí. Myslím, že v tomhle případě je rozhodně lepší "Ano" :D
    Ale jestli mi někdo řekne, jak pracovat efektivně s klikrem a zároveň sedět na koni a držet obě otěže, budu moc ráda.

  • 12. Aggi

    Klikr

    12:04 - 10. 10. 2013

    Reaguje na 11.

    Máte pravdu, i při práci ze země s nějakou další pomůckou je klikr tak trošku další krám do ruky navíc :D Přece jen metoda klikr treninku pochází z prostředí práce s tvory kteří se neovládají kšírama a tím že na nich sedím :)
    Každopádně už jsem se setkal s pojmem klikrové slovo - tedy vaše "Ano". Z vlastní zkušenosti vím, že je lepší co nejkratší a nejrychleji vyslovitelné, já používám "Yes" jako pozitivní klikrové slovo. Zároveň používám i negativní "No" nebo "Nou" jak mi huba ujede. Jen na okraj: mezi pejskaři je o pojmu a použítí „negativního klikrového slova“ docela randál. Že prý do pozitivky vůbec nepatří.

    Myslím, že tam jde spíš o způsob použití - jako korekce „ne to nesmíš“, nebo jen označení momentu „tohle není dobrá cesta, zkus to jinak“. Já ho používám až v okamžiku přípravy složitějšího cviku, kdy další krok může mít z pohledu koně víc možností, k označení varianty, kterou nechci - rozhodně ale ne jako trest, jen jako „zkus něco jiného“. Funguje mě to mnohem lépe ve fázi, kdy už zvíře samo nabízí chování.
    Mimochodem z mé zkušenosti krom "pozitivního" klikrového slova asi časem narazíte na potřebu nějakého "mezikroku" něčeho co koníkovi řekne "OK, jsi na dobré cestě, pokračuj v tom". Na rozdíl od kliknutí/klikrového slova, které práci ukončuje - "Skvěle, máš splněno, čeká na tebe odměna." Konkrétně mě napadlo např. při práci na korektních chodech, kdy už umíme pár kroků způsobem, který požaduji a chci začít přidávat… Asi bych to ale začal nasazovat už při mnohem snadnější práci. Například při samostatné práci "rytmus, směr" na kruhu. Ale to je zas jiné téma :)

  • 13. Cattarii

    RE:Klikr?

    14:54 - 10. 10. 2013

    Reaguje na 11.

    Osobně tento drobný problém řeším mlaskáním, mám koně naučeného normálně na klikr + mlasknutí jazykem o zuby - narozdíl od slova to má tu výhodu že se to nesplete a málokdy na to příjde řeč :-D
    U staršího valacha jsme měly slovo NA ale to se časem ukázalo dost nepraktické především proto že na to přišla řeč často a navíc se to dá splést se slovem NE, takže rozhodně nedoporučuji. Slovo YES mi příjde taky jako dobrá volba - minimálně dokud zůstanete v ČR se to do hovoru zas tak často nezaplete.
    Ale klikací krabyčku bych nezavrhovala - kdykoliv chci učit něco nového, nebo prostě proklikávat horšící se chování a vytáhnu klikátko, okamžitě vidím zvíšenou snahu - vědí že dnes dostanou slušnou šanci na výdělek.

  • 14. Aggi

    klikátko :)

    15:17 - 10. 10. 2013

    Reaguje na 13.

    naprostý souhlas :) u nás doma je to geniálně vidět na psí smečce, každý z nich má naposilované - naklikané lépe trošku jiné chování. A nejen když vytáhnemem klikr. Pokud se zpozdíme s večerním krmením, nebo někdo z nich usoudí že už by mohl být čas, začnou se dít věci :D

    Jeden panáčkuje a dělá otočky, další snáší z celého bytu věci které "upadly" a nejmladší čubina už začíná pomalu a jistě taky donášet psí hračky... zatím ještě ne do ruky, ale snaží se nám je vnutit do obličeje a celá se u toho vrtí nadšením a očekáváním :D

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 9.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: