Nakrm si svého koně 4: Krmení sportovních koní

7. 03. 2013 10:00

Obrázky: 2

Autor: Monika Mechová Foto: archiv autorky Seriál: Nakrm svého koně Počet přečtení: 24045 Počet komentářů: 20 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Krmení sportovních koní je jednou z nejsložitějších oblastí koňské výživy. Odborníci se neustále snaží najít nejlepší kompromis mezi krmením energeticky bohatých koncentrátů a mezi dostatečným přísunem objemných krmiv, která jsou zárukou zdravého trávicího traktu. Dalším kamenem úrazu je typ práce, kterou kůň vykonává. Distančního koně nemůžete krmit stejně jako skokana a úplně zvlášť stojí např. dostihoví koně. Stále také musíme mít na paměti rozdíly mezi koňmi typu hard keeper a easy keeper.

Základní komponenty krmné dávky

Krmná dávka sportovního koně se tradičně skládá z objemných krmiv a krmiv koncentrovaných. Protože u vysoce zatěžovaných koní často nejsme schopni potřebnou energii uhradit pouze jadrnými krmivy, přistupuje se zejména u distančních koní k přídavku tuků, nejčastěji ve formě rostlinných olejů.

Dalším problematickým bodem, zejména v letním počasí, je pocení a s ním související ztráta důležitých minerálů, které je potřeba koni nahradit. Jak bychom tedy měli při sestavování krmné dávky sportovního koně postupovat?

ve vytrvalostním dostihuObjemná krmiva

I sportovní kůň musí dostávat objemná krmiva, abychom udrželi zdravý trávicí trakt. Obecně se udává, že minimální nutná dávka na koně a den je 1 % z jeho tělesné hmotnosti. Lepší je koni dopřát alespoň 1,5 %. To se týká především dostihových koní a je to opravdu nejnižší hranice. U krmných dávek s vysokým obsahem koncentrovaných krmiv více než kdy jindy platí, že je potřeba krmení rozdělit minimálně do tří denních dávek a objemná krmiva krmit zásadně před koncentrovanými, aby jádro nešlo koni do prázdného žaludku. Další doporučení se týká množství jadrných krmiv na jedno krmení, které by nemělo překročit 2,3 kg.

Koncentrovaná krmiva

Zde máte na výběr ze dvou možností. Buď si vyberete nějakou komerčně vyráběnou směs, nebo se krmnou dávku pokusíte sestavit sami ze statkových krmiv.

Velkému množství koní bude stačit přídavek obilnin, typicky oves nebo ječmen. Někdo přidává do krmné dávky melasu. Škrob jako zdroj rychlé energie je dobrý pro koně, kteří pracují intenzivně po relativně krátkou dobu - dostihoví koně, skokani. Pokud váš kůň pracuje méně intenzivně, ale dlouhou dobu (koně v lese apod.) nebo pokud krmíte distančního koně, je dobré vedle škrobu zařadit také krmiva, která koni poskytnou energii pomocí mastných kyselin - vláknina (cukrovarské řízky, různé druhy horkovzdušných úsušků) nebo tuk (rostlinné oleje). Toto je dáno tím, že koně, kteří sportují krátce a intenzivně, potřebují mít v krvi dostatečné množství přístupné glukózy jako rychlého zdroje energie. Naproti tomu dlouhodobá práce vyžaduje od koně schopnost využívat pomalejší zdroje energie, což jsou právě mastné kyseliny. Přílišné snižování obsahu glukózy v krvi, ke kterému jinak dochází, je prvním krokem ke vzniku únavy. Pokud budete koni krmit především škrob, snížíte tím jeho schopnost využívat mastné kyseliny. I to je důvodem, proč krmné dávky distančních koní musí být postaveny na objemných krmivech. Dalším důvodem je to, že objemná krmiva v trávicím traktu koně udržují vodu a elektrolyty, zvyšují příjem vody samotné a udržují střeva koně v chodu. Naopak např. u skokanů je naplnění trávicího traktu před závodem nežádoucí, proto se před závodem objemná krmiva omezují.

Potřebuje kůň také přídavek bílkovin?

V současné době můžete slyšet dva názory na to, zda dospělý kůň potřebuje na práci kromě přídavku energie také přídavek bílkovin. Jeden tvrdí, že nikoli, ten druhý, že ano. Respektovaná National Research Committee - NRC (USA) ve svých doporučeních z roku 1978 uvádí pro koně o hmotnosti 500 kg v jakékoli zátěži denní potřebu 630 g bílkovin. V roce 1989 již ale práci rozlišuje a rozdíl mezi koněm v záchovném režimu a ve střední práci je celých 328 g bílkovin (656 g a 984 g). Kůň tyto bílkoviny potřebuje na růst svalů a obnovu tkání, nehledě na to, že pokud vyčerpá všechny své energetické zdroje, jeho organismus sáhne po bílkovinách jako alternativním zdroji energie, což znamená odbourávání tělesných tkání, které se pak musí znovu obnovit.

Další debata se vede ohledně množství bílkovin, které se má koni na práci přidat. Lidé z NRC ke svým hodnotám došli použitím pravidla pro optimální poměr bílkovin a energie v krmné dávce koně, což je 40 g bílkovin na 4,19 MJ energie. Většinou se ovšem uvádí, že bílkoviny by měly tvořit cca 10-12 % z krmné dávky sportovního koně. Žádné relevantní výzkumy na toto téma mi však nejsou známy. Více si o dané problematice můžete přečíst v článku L. M. Lawrence: Protein Requirements of Equine Athletes.

Elektrolyty

Jedním z důsledků nedostatku elektrolytů je také menší pocit žízně, čímž nám vzniká další problém.

Elektrolyty jsou velmi důležité pro udržení správné vodní rovnováhy v těle koně, ke správnému fungování nervů a svalů. Při pocení dochází k jejich velkým ztrátám a při velké námaze je nutné koni s jejich doplněním pomoci. Jedním z důsledků nedostatku elektrolytů je také menší pocit žízně, čímž nám vzniká další problém.

K těm nejdůležitějším prvkům, které z těla odcházejí pocením, patří ionty Na+, K+, Cl- a Mg2+.

Přídavkem elektrolytů pracujícímu koni pomůžete k rychlejšímu zotavení po výkonu, což se týká zejména distančních koní, kde jsou ztráty pocením opravdu velmi vysoké. Pro distanční koně jsou na trhu k dostání speciální výrobky, které obsahují velké množství zejména hořčíku a vápníku, čímž se snaží předejít zejména tying-up syndromu.

Krmení během závodů

vytrvalost je náročná na výživu koněJak a kdy koně krmit během závodu, to je jedna z nejdůležitějších otázek při krmení sportovního koně. Nevhodnou technikou krmení v den závodu totiž můžete výkon koně velmi negativně ovlivnit. Krmení během závodu se od každodenního liší, ale dejte pozor na příliš velké změny, které trávicímu traktu koně nesvědčí a mohly by vést k zažívacím potížím. A samozřejmě opět záleží na tom, jakého koně krmíte. Jestli koně, který pracuje krátce a rychle, nebo zda se účastníte distančních dostihů. Velmi pěkný článek na toto téma vydal časopis The Horse, je k dohledání v jejich elektronickém archivu, musíte se však přihlásit do jejich systému.

Rychlá a krátkou dobu trvající práce

Pokud budete krmit koně například pro skoky nebo koně dostihové, určitě nebudete chtít, aby měli trávicí trakt nacpaný objemnými krmivy a byli těžcí a pomalí. Navíc velké množství sena v trávicím traktu stahuje vodu z organismu a má negativní dopady na kardiovaskulární systém. Pokud však koni cca pět hodin před startem podáte menší množství objemných krmiv, tomuto efektu se vyhnete a výkon koně neovlivníte.

Koním drezurním můžete dopřát objemných krmiv trochu více.

Co se týče koncentrovaných krmiv a zejména obilnin, kde je zdrojem energie škrob, poslední krmení by mělo proběhnout pět až šest hodin před startem, čímž se vyhnete negativnímu vlivu glykemické reakce organismu. Hodnoty inzulinu jsou nejvyšší cca dvě hodiny po nakrmení, pět až šest hodin po krmení se dostávají na normální úroveň. Pokud však koni po absolvování závodu podáte přípravek s vysokým obsahem glukózy, pomůžete mu s regenerací a kůň bude lépe připraven pro následující zátěž. U koní dostihových, kteří se krmí velmi specificky, se většinou malé množství jadrného krmiva podá cca hodinu před dostihem.

Méně intenzivní, dlouhodobá práce

U vytrvalců je klíčovým prvkem příjem objemných krmiv, seno by však kůň měl dostat maximálně čtyři hodiny před dostihem, kvůli již zmíněnému efektu vodní nerovnováhy organismu. Poslední dávka jadrných krmiv by měla být podána čtyři až šest hodin před dostihem. Během dostihu je pak dobré koni dát malé dávky koncentrovaných krmiv nebo menší množství glukózy, což nenaruší využití mastných kyselin, ale zároveň udržuje hladinu krevní glukózy na optimální úrovni a pomáhá tak předcházet únavě. Také je dobré koni nabídnout cukrovarské řízky nebo vojtěškové úsušky.

Závěrem

Co říci závěrem? Při krmení sportovních koní musíte víc než kdy jindy dbát na individualitu koně, protože každá drobnost může ve výsledku ovlivnit jeho výkon. Je potřeba rozlišit druh práce, který kůň vykonává, a jeho intenzitu. Jinak platí všechna základní pravidla, o kterých jsem psala v předchozích článcích.

Také bych ráda zmínila studii Theresy Hollands, která sledovala krmení drezurních a všestranných koní ve Velké Británii a mimo jiné došla k závěru, že plnokrevní koně dostávali až o 20 % méně energie než doporučují normy NRC a naopak těžší drezurní koně měli energetický příjem vyšší.

Často diskutovanými a obtížně vybalancovatelnými prvky v koňských krmných dávkách jsou železo, jód a měď. Koně sledovaní paní Hollands se pohybovali okolo 300 % normy železa, 700 % normy jódu a 200 % normy mědi. Obdobné výsledky ukázalo i sledování vitaminů A, D a E. U vitaminu E se v současné době vede živá diskuze ohledně zvýšení normy pro sportovní koně a dá se tedy předpokládat, že současné normy NRC ještě doznají určitých změn. Tato studie je veřejná a dostupná na stránce KER (v angličtině).

Proto, prosím, normy živin používejte jako vodítko k sestavení krmné dávky svého koně, nikoli ovšem jako dogma, a dobře rozmýšlejte, zda váš kůň opravdu potřebuje minerálně-vitaminový doplněk do své krmné dávky.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Katka K.

    Dotazy

    13:14 - 07. 03. 2013

    Dobrý den, článek považuji za pěkný a užitečný, ale měla bych několik dotazů:
    1. píšete o škrobu jako rychlém zdroji energie pro koně, kteří pracují krátce a intenzivně - běžně se ale koně jádrem nekrmí před výkonem, naopak se po krmení doporučuje minimálně hodinový klid. A když kůň dostane ranní a polední dávku a jde pod sedlo řekněme kolem páté odpoledne (kdy běžný člověk po práci dorazí do stáje), asi z té rychlé energie moc mít nebude, nebo ano?
    Pokud bych chtěla krmit jádrem před zátěží (řekněme např. skokovým tréningem), jak dlouho by to mělo být a kolik je potřeba? V takovém případě by se ale mělo jádro dávat bez sena, aby kůň nebyl před tréningem příliš plný, nebo ne? Dávat ale jádro na prázdný žaludek a střeva se ale nedoporučuje.... postačí např. přidat do jádra vojtěšku nebo řezanku?
    2. Píšete o krmení během závodů (v případě soustředění a náročnějšího tréningu je to ale předpokládám podobné) , že by kůň měl dostat poslední objemové krmivo cca pět hodin před startem - již dříve jsem ale četla, že pokud je kůň bez krmení více než 4-5 hodin, významně se zvyšuje riziko žaludečních vředů - vezmeme-li si kombinaci "hladovky" spolu se změnou prostředí a závodním stresem, nebude to koni ubližovat?
    3. Narozdíl od předchozích jeden osobní dotaz - jaké krmení byste doporučila pro přidání energie poníkovi, který v minulosti prodělal schvácení kopyt (z bohaté pastvy) - nyní je pouze na seně v optimální kondici a běžné zátěži, ale čeká ho intenzivnější práce a první závodní sezóna.
    Děkuji.

  • 2. Ondřej POSEJPAL

    výborně, skvěle

    15:27 - 07. 03. 2013

    Konečně si nepřipadám odkázán na zastaralý runový zápis, žida a zázrak. Jsem rád že sem konečně pronikají novější studie a nejen že potvrzují správnost tradičního pojetí, ale definitivně zavírají dveře za dobou koňáckého temna trvajícího zhruba od dob baroka až do osmdesátých let minulého století.

  • 3. Monika Mechová

    Dotazy

    21:30 - 07. 03. 2013

    Reaguje na 1.

    Dobrý večer, Katko, pro přehlednost odpovědi očísluji:
    1. U skokanů jde o to, aby měli dostatek gukózy v krvi a také glukózu využívali pokud možno jako primární zdroj energie. To zajísíte právě pravidelným krmením škrobovými krmivy. Nicméně krátce po nakrmení se u koně zvedne hladina inzulínu, který v organismu působí anabolicky, zatímco my potřebujeme energii naopak uvolnit. Proto se doporučuje krmit alespoň ty čtyři hodiny před prací. U koní ve skokovém tréninku většinou vyčerpání krevní glukózy nehrozí, takže polední krmení na odpolední práci je naprosto ok.
    2. U sportovních koní volíme kompromis mezi ovlivněním výkonu koně a udržením zdravého trávicího traktu. Těch pět "prázdných" hodin koni neublíží tolik, jak když ho necháte sportovat s plným břichem nebo mu dáte jádro na prázdný žaludek. A krmení jádrem před výkonem viz odpověď číslo jedna, to není vhodné kvůli glykemické reakci organismu na škrob.
    3. Poníci bývají velmi dobře krmitelní, předpokládám, že sportovat bude pod dítětem a porvní sezóna nebude až tak náročná, je dost pravděpodobné, že to poník zvládne i na stávající krmné dávce. Pokud ne, volila bych cestu cukrovarských řízků, max trochy oleje nebo slunečnicového semene. Jádru bych se snažila vyhýbat.

  • 4. Ivetashena

    Slunečnicové semeno

    10:27 - 08. 03. 2013

    Moniko, jak doporučujete zkrmovat slunečnicové semeno?
    Někteří krmí vcelku, jiní před použitím v KD našrotují (třeba i v mlýnku na kávu).
    Známí krmili (zdravým dospělým koním, zuby dělané) slunečnici celou, neloupanou - a brzy měli hnojiště plus přilehlé okolí krásně nazdobené velkými, rozkvétajícími slunečnicemi... :-))

  • 5. Monika Mechová

    Slunecnicove semeno

    10:39 - 08. 03. 2013

    Reaguje na 4.

    Zdravim, Iveto,
    rozhodne doporucuji krmit loupanou, byt je horsi na skladovani, nebo drtit. Pokud nechcete, jak rikate, mit slunecnicove pole kolem baraku :) Ta slupka je opravdu hodne tvrda...

  • 6. ivaf1

    Krmení jádrem ráno = špatně??

    11:44 - 10. 03. 2013

    Dobrý den Moniko, mám další dotaz. Zaujala mě informace, že jádro na prázdný žaludek je špatné. Přitom ve většině stájí se krmí večer (jádro + seno třeba okolo 8 hod.) a ráno zase třeba okolo 8 - koně dostanou seno i jádro najednou - samozřejmě sežerou nejdříve jádro. Jak tedy upravit stájový management, když koně už vědí že bude "mňamka" do žlabu tak se jim seno moc chroupat nechce a počkají si na jádro? Kolik sena by měli dostat ráno, před jádrem, a jak dlouho před? Jaká jsou rizika, když koně dostanou ráno jádro před senem? Je nějaký rozdíl když kůň dostane ráno oves nebo když dostane třeba otruby se spařeným lněným semínkem? Děkuji Iva

  • 7. Ivetashena

    Pšenice v KD

    17:51 - 10. 03. 2013

    Reaguje na 5.

    Děkuji, Moniko.
    A nedá mi nezeptat se ještě na pšenici - obecně se ví, jak nevhodná pro koně je (stejně jako tolik oblíbené krmení sušeným pečivem), přesto ji výrobci krmných směsí často i ve vyšším zastoupení zařazují do granulí a v menší míře i do müsli. Proč?
    /A to mluvím i o tak renomovaných značkách, jako je Pavo - například./

  • 8. irinka

    Oves

    18:17 - 10. 03. 2013

    Chtela jsem se zeptat, kolik pripada kg ovsa na den pro kone ve stredni zatezi (parkur) ? dekuji

  • 9. Monika Mechová

    Seno před koncentrovanými krmivy

    19:27 - 10. 03. 2013

    Reaguje na 6.

    Dobrý den,
    jak to zajistit? To je úplně jednoduché, stájník si musí přivstat, naházet koním seno, jít na snídani a pak jim hodit koncentrované krmivo :-) Je mi jasné, že to bude ve většině stájí problém. Pokud se to koni dá alespoň dohromady, je dopad na jeho trávicí trakt menší. Je dobré dát koni alespoň půl hodiny. Pokud koně mají přístup k senu ad libitum, řešit to vůbec nemusíte... Rizikem, pokud koni dáte jádro na prázdný žaludek je poškození trávicího traktu, zejména vyšší pH, tlumení žádoucích mikrorgamismů v tlustém střevě a tím jeho menší aktivita a mnohé další. Otruby takový dopad na trávení nemají, ale jakékoli žlabové krmivo je lepší dát po objemném, zvýšite tím jeho využitelnost.

  • 10. Monika Mechová

    Pšenice

    19:43 - 10. 03. 2013

    Reaguje na 7.

    Dobrý večer, Iveto,
    většinou se používají pšeničné otruby, mají dobré technologické vlastnosti, fungují jako dobrý nosič a jsou levné. Pokud se používá zrno pšenice, většinou se upravuje - expanduje, extruduje atp. Tím se mnoho problémů odstraní. Nicméně produktům s převahou pšenice bych se vyhnula :-)

  • 11. Monika Mechová

    Oves

    19:45 - 10. 03. 2013

    Reaguje na 8.

    Zdravím, Irinko,
    no to máte těžké, to Vám takto nenapíšu, nevím, jestli koník žere jenom oves k objemným krmivům nebo i něco dalšího. Střední zátež také každý definuje jinak a už vůbec nevím, co máte za koně...Takže se nezlobte, ale to opravdu nejde takhle paušálně říct.

  • 12. Ivetashena

    Ještě k pšenici...

    08:23 - 11. 03. 2013

    Reaguje na 10.

    Pokud jde o pšeničné otruby, bývají uvedeny na etiketě krmných směsí opravdu jako pšeničné otruby.
    Já mluvím doslova o pšenici - krom Pava mohu jmenovat i tolik oblíbený Spillers (v granulích, müsli mají bez pšenice) a většinu českých granulí (ne všechny).
    Navíc někteří výrobci doporučují ke svým krmným směsím přidávat obilniny (což je v pořádku), ale jmenují výslovně pšenici jako vhodnou, ba přímo doporučenou. Např., ať jsem konkrétní, výrobce granulí Th v návodu na krmení jeho granulí píše, cituji: "...2 díly granulí s 1 dílem obilovin (oves namíchaný s pšenicí 2:1)...". A není sám.
    Jaký to má výživářský přínos? (Pro koně?) Možná mi něco uniká a vyhýbám se těmto produktům zcela zbytečně...

  • 13. jaja

    krmení před zátěží

    10:35 - 11. 03. 2013

    Já bych jen přidala poznámku ke krmení koní před větší zátěží (mám na mysli dynamickou práci, která vyžaduje velkou rychlost a sílu). pro tuto práci je výhodné, když je v krvi vysoká hladika glukózy i inzulínu, protože v tu chvíli může inzulín "nastrkat" do těžce pracujících svalových buněk glukózu, kde je tato hned využita jako zdroj energie. Takže kůň může podat vynikající energický výkon, aniž by musel využívat svalový glykogen, což trvá pomaleji a vyčerpává jeho zásoby. Pokud se podíváte na nějaké z glykemických křivek u koní, zjistíte, že nejvyšší hladina v krvi po pozření jádra bývá zhruba 2-3 hodiny po nakrmení, v tuto dobu je poměrně vysoký i inzulín. Čili to je období, kdy se rozhoduje, kam ta glukóza půjde- zde přímo k pracujícím buňkám (i svalovým) nebo do zásob. Po 4-5 hodinách se dostává glukóza většinou zpět k nižší "výchozí" hladině, pak dokonce může klesnou pod ni, než začne působit glukagon aznovu ja zvýší.
    Moje informace jsou proto takové, že se doporučuje krmit jádro pro dodání okamžité glukózy tak, aby ho kůň sežral asi 2-3 hodiny před výkonem. Naopak těch 5 hodin už může být kritické a kůň může naopak mít nedostatk pohotové energie v podobě krevní glukózy. Samozřejmě vše záleží za tom, v jkaé podobě se jádro podá, čili jak je škrob zpracován.

    Seno se ale v malých dávkách může dávat i před prací, tam není žádný problém a osobně bych radila nechat koně klidně i poměrně krátkou dobu (třeba ony 2-3 hodinky) před zátěží seno zobat (a tím nehrozí hladový žaludek, který já osobně považuji za hodně velké zlo a snažím se mu všemožně zabránit).

    Co se týče pšenice, tak to je naprosto nejlepší zdroj okamžité energie, protože má ještě menší a ještě lépe stravitelná škrobová zrna, než oves. Proto je pšenice super zdroj energie pro práci i výkrm. Bohužel onen lepek.... ten koním hodně dělá zle. Takže to je důvod, proč se pšenice dává do granulí. měla by být samozřejmě v rozumném množství a vždy kombinovaná s krmivem, která obsahuje dost vlákniny a zabrání tak lepku zalepit žaludek (doslova). Pamatuji staré doporučení pro výživu koní, kde se se vztyčeným ukazovákem radilo při zkrmování pšenice vždy zároveň dávat řezanku nebo míchat pšenici s ovsem :-) (který má plevy).

  • 14. jaja

    dodatek - oprava

    11:00 - 11. 03. 2013

    Reaguje na 13.

    Ještě dodatek k předchozímu, možná to není zcela jasné :-) Jádro před dynamickým (krátkým) výkonem podat DO 2-3 hodin před výkonem (čili relativně brzy po nakrmení), nečekat, až začne inzulín "uklízet", tedy po těch 2-3 hodinách plus minus už začíná být pozdě. Pokud se ale nejedná o nějaké super velké dynamické výkony, pak je bezpečnější podat jádro déle před výkonem, než se hladiny glukózy a inzulínu uklidní (dejem tomu těch 5-6 hodin) a dostanou na původní klidovou hodnotu. Menší dávky sena nevadí, takže kůň nebude na startu ani přeplněný, ale ani prázdný.

  • 15. Monika Mechová

    Pšenice a škrob před prací

    11:53 - 11. 03. 2013

    Zdravím :-) Myslím, že co se týče pšenice, Dominika napsala vše podstatné. Já zkrátka pšenici u koní nevidím jako extra přínosnou, nicméně právě ta výborná stravitelnst škrobu může být v uričitých situacích výhodná. Nezatracovala bych proto výrobce, že ji používají, ale musí se s ní umět zacházet.

    A k té dostatečné hladině glukózy v krvi před výkonem - to co psala Domča je přesně ten důvod, proč se dosithovým koním dává jádro hodinu před startem dostihu. Pozor však u vytrvalostní zátěže - takovýto systém krmení snižuje využívání mastných kyselin - nejdůležitější zdroj energie u dlouhodobé zátěže.

    Ale dovolím si nesouhlasit s tím, že 5 hodin po nakrmení může být pohotová glukóza v krvi nízko, u koní, kteří pravidelně přijímají škrobová krmiva, bych se toho opravdu nebála, nicméně pokud třeba military koním nebo nervákům parkurákům před startem podáte trochu glukózy, pomůžete jim s dostupností energie a následně i lepší regenerací po závodě.

  • 16. Ivetashena

    Koně, kteří pravidelně přijímají škrobová krmiva...

    15:11 - 11. 03. 2013

    Tato věta mne dovedla k otázce:
    koně, kteří pravidelně přijímají škrobová krmiva a jsou (zimní pauza) řekněme na měsíc úplně vysazeni z tréninku z důvodu odpočinku a regenarace po sezóně, ale jsou venkovně ustájeni - tedy dost a dost pohybu, navíc celonočně mínusové teploty. Je lépe těmto koním určité množství (plácnu litr - tedy cca 1/2kg) škrobového krmiva ponechat, nebo vysadit (kondice koní by to v klidu dovolovala)? Nebo zbytečně kvůli krátké době rozhodím koni návyk na určitý druh čerpání energie - a tudíž bude výhodnější jádro pouze významně snížit, ale nikoli odebrat úplně?

  • 17. Monika Mechová

    Jadro po sezone

    16:54 - 11. 03. 2013

    Reaguje na 16.

    Pokud kone i v sezone maji dostatek objemnych krmiv, muzete jadro bez problemu sebrat uplne. Podminkou je samozrejme pred zacatkem sezony postupne navykani jadro, ne skokove navyseni. Jine by to bylo, pokud by kone meli minimum objemu a velke mnozstvi jadra, pak by bylo potrebs prechazet postupne. U byvalych dostihaku jevto treba casto velmi problenaticke.

  • 18. Monika Mechová

    Omlouvam se za pravopis

    16:55 - 11. 03. 2013

    Reaguje na 17.

    Nejsem na PC, pisu z mobilu :)

  • 19. irinka

    Oves

    18:42 - 12. 03. 2013

    Reaguje na 11.

    Jedna se o CT, ma cca 600 kg, ucast na parkurech stupne L cca co 14 dni, krome ovsa dostava mussli 2 kg denne pro sportovni kone a 1 kg kukuricnich vlocek, vse rozdelene do dvou davek

  • 20. Monika Mechová

    Oves

    12:02 - 13. 03. 2013

    Reaguje na 19.

    No takhle na první pohled by mu to mělo bohatě stačit...

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: