Vezměme to pěkně od začátku, tedy od žvýkání. Kůň žvýká vždy na jedné straně a tyto strany v pravidelných intervalech mění. Délka žvýkání závisí zejména na vlhkosti krmiva. Žvýkání
Dopřejte tedy svému koni dostatek času na to, aby se v klidu najedl.
Při žvýkání se v dutině ústní vylučují sliny, jejichž účelem u koně je zejména zvlhčit krmivo a zabránit tak „zakuckání" koně a také udržet optimální pH trávicího traktu. Na rozdíl třeba od slin prasat se sliny koně nevyznačují prakticky žádnou aktivitou trávicích enzymů.
Chemické trávení začíná u koně v žaludku. Jeho žaludek je poměrně malý (10-20 l), potrava se zde zdržuje krátce (2-6 hod). Z významných trávicích enzymů žaludku jmenujme pepsin, jehož pomocí se tráví bílkoviny, lipáza trávící tuk je u jednokomorového žaludku koně málo aktivní a štěpí pouze dobře emulgovaný tuk, uplatňuje se zejména při trávení mléka u mláďat.
Hlavní trávení živin probíhá u koně v tenkém střevě. To je poměrné krátké, jeho délka se pohybuje okolo 25 m. Trávenina se zde také nezdržuje nikterak dlouho, části přijaté potravy můžeme najít ve slepém střevě již 45 min po nakrmení (Frape, 2010). Vzhledem k rychlé pasáži tráveniny tenkým střevem zde musí docházet k velmi intenzivnímu vstřebávání živin. Vstřebávají se zejména
Tlusté a slepé střevo koně je klíčovým prvkem pro zisk energie ze strukturních sacharidů tvořících těla rostlin; jedná se zejména o
Zde je na místě malá odbočka. Důvodem, proč jsou starší pastevní porosty málo výživné, je fakt, že čím starší jsou rostliny, tím větší část jejich těl je tvořena těžko stravitelnými sacharidy jako je například lignin, který je pro koně velmi obtížné rozštěpit a využít. Naopak mladé rostliny obsahují vysoký podíl snadno a rychle stravitelných cukrů, což je příčinou tloustnutí a někdy i přichvácení nenavyklých koní vyhnaných na jarní pastvu.
Většina tráveniny se objevuje ve slepém střevě do tří hodin po nakrmení. Průměrný čas, po který se krmivo v koni „zdrží", se pohybuje okolo 40 hodin.
Slepé střevo koně je dlouhé asi jeden metr, objem má cca 30 l a je zodpovědné za většinu mikrobiální fermentace v trávicím traktu koně. Kůň sám o sobě totiž není schopen vyprodukovat takové enzymy, které by si se strukturálními sacharidy poradily a naštěpily je na vstřebatelné molekuly. Proto slepé střevo obsahuje velké množství mikroorganismů, které tyto sacharidy svou činností naštěpí a umožní tak koni jejich využití. Většina tráveniny se objevuje ve slepém střevě do tří hodin po nakrmení. Čas, za který krmivo projde celým trávicím traktem koně, je různý dle složení krmiva, nejpomaleji je tráveno seno, poměrně rychle se tráví jadrná krmiva a čerstvá pastva. Průměrný čas, po který se krmivo v koni „zdrží", se pohybuje okolo 40 hodin. Čas průchodu krmiva trávicím traktem se zkracuje se zvyšujícím se množstvím přijaté potravy a také při příjmu hůře stravitelného krmiva (Frape, 2010).
Máme za sebou rychlý exkurs do trávicí soustavy koně a máme alespoň základní přehled o tom, co se v koni s krmivem děje. Abychom však mohli zodpovědně sestavit krmnou dávku, musíme se také orientovat v problematice základních živin, jako jsou energie, bílkoviny či různé minerální látky.
Pokud budeme koni sestavovat krmnou dávku, je také důležité vědět, kolik toho kůň za den sežere:
Energie pro koně je udávána jako SEk, což je zkratka pro stravitelnou energii koní. Každé zvíře totiž využívá energii obsaženou v krmivu jinak, což je dáno právě odlišnostmi trávicích soustav. Například z celkové (neboli brutto) energie obsažené v ovsu, což je cca 19 MJ, si kůň vezme jiný podíl (11 MJ) než například skot (7 MJ). V případě koní je to základní živina, se kterou počítáme, protože koně využíváme zejména na produkci práce – skoky, drezura, dostihy. A zde je energie nezbytná.
Potřebu energie udávají krmivářské tabulky (například Zeman a kol., MZLU, Brno, 2005; ze zahraničních normy NRC, nejnověji z roku 2007). Vychází ze záchovné energie, kterou kůň potřebuje, aby měl zajištěné základní metabolické pochody, a dále se připočítá energie nutná pro růst mladých koní, laktaci a březost klisen a energie nutná pro práci.
Energii kůň může získávat v zásadě ze dvou zdrojů. Rozkladem sacharidů nebo tuků. V případě sacharidů zde máme
V této části seriálu nebudeme řešit, jak přesně rozklad sacharidů a tuků probíhá a pouze si řekneme, že
Nadměrný přísun jádra (a tedy škrobu) může způsobit vedle zažívacích problémů například schvácení.
Glukóza i mastné kyseliny potom organismu koně slouží jako substrát pro tvorbu energie. Organismus koně je mnohem lépe uzpůsoben získávání energie z mastných kyselin, nadměrný přísun jádra (a tedy škrobu) může způsobit vedle zažívacích problémů například již zmíněné schvácení.
Zde potom zcela logicky narážíme na problém, jak do koně dostat potřebné množství energie a zároveň mu nezpůsobit trávicí potíže. Pro zdravý trávicí systém kůň potřebuje dostatek vlákniny a každý kůň by tedy měl dostávat alespoň minimální dávku objemných krmiv právě pro zachování zdravého a funkčního trávicího traktu. Seno nebo sláma jednak napomáhá pohybu střev a plynulému pohybu tráveniny zažívacím traktem, vyžaduje zvýšené slinění koně, kdy sliny napomáhají udržení stálého pH v trávicím traktu a také napomáhá udržet stabilní mikrobiální populaci slepého střeva. Bohužel však seno ani sláma neobsahují dostatek energie, takže intenzivněji pracujícím koním přidáváme jadrná krmiva, která v nadměrném množství představují problém. Proto se často přistupuje k podávání krmných tuků, nejčastěji to bývají rostlinné oleje. Problematice zkrmování tuků se můžeme věnovat v některém z dalších článků.
Bílkoviny slouží koni především pro obnovu různých tkání, tvorbu mléka u klisen i spermatu plemenných hřebců a jsou naprosto klíčové při růstu hříbat a mladých koní. Jsou to jakési stavební kameny organismu. Většina koní netrpí nedostatkem bílkovin, ba naopak. Jejich denní potřebu jsme ve většině případů schopni pokrýt krmnou dávku, aniž bychom ji museli nějak zásadně propočítávat. A to platí i pro většinu laktujících klisen či rostoucích koní. Důležitější než obsah bílkovin je ovšem jejich kvalita neboli aminokyselinové složení. Zde jsou nejdůležitější tzv. esenciální aminokyseliny, které si kůň neumí sám vytvořit nebo je vytváří pouze v malém množství. Pro koně jsou jedny z nejdůležitějších esenciálních aminokyselin lyzin a treonin.
Dostatečný přísun vitaminů pro zdravého koně nepředstavuje problém. Požadavek koňského organismu na vitaminy je poměrně malý a není problém jej uhradit běžnou krmnou dávkou. Některé vitaminy si kůň dokáže z vhodných substrátů vytvořit sám, některé (jako třeba vitamin K či vitamíny řady B) se tvoří za pomoci mikrobiální populace trávicího traktu. Není tedy potřeba se jimi zvlášť zabývat.
Co se týče minerálů, hlavní roli hraje vápník a fosfor. Tyto dva prvky se vždy musí posuzovat společně, protože jejich metabolismus je velmi provázaný. Nejdůležitější je jejich vzájemný poměr, který se pohybuje okolo 1,7 : 1 vápník ku fosforu. Výrazný přebytek fosforu může narušit vstřebávání vápníku až o 50 % (Frape, 2010). Důležitou roli v metabolismu vápníku hraje vitamin D, který v organismu vyvolává tvorbu transportních bílkovin pro vápník, které jsou důležité při zvýšených nárocích zvířete na vápník (např. laktace).
Dále zde máme draslík, sodík a chlor, které jsou důležité pro acidobazickou rovnováhu organismu a vyrovnaný osmotický tlak. K jejich nedostatku dochází zejména při práci a nadměrném pocení koní a budeme se jim věnovat v článku o krmení sportovních koní a problematice elektrolytů.
Nedostatek vody mimo jiné snižuje u koně chuť k jídlu.
Samozřejmě je důležité zmínit i vodu, protože bez vody to zkrátka nejde. Ideální je, pokud má kůň nepřetržitě přístup k čisté pitné vodě. Voda je důležitá pro udržování stálého vnitřního prostředí, účastní se metabolických pochodů a hraje klíčovou roli při tvorbě moči a pocení. Ke ztrátám vody dochází také při procesu dýchání odparem z plic. Voda je také důležitá pro posun tráveniny trávicím traktem koně. Nedostatek vody mimo jiné snižuje u koně chuť k jídlu. Důležitá je zejména pro hříbata a mladé koně, neboť jejich těla jsou tvořena vodou až ze 71 %, s věkem se obsah vody v těle koní snižuje, průměrně se pohybuje mezi 62-68 % hmotnosti těla. Nároky na vodu se také zvyšují u laktujících klisen, klisna o hmotnosti 500 kg denně mlékem vydá asi 12 kg vody.
Pověděli jsme si tedy něco o trávicím systému koní a probrali jsme také základní živiny. Pro představu zde uvedu ještě potřebu vybraných živin pro koně o hmotnosti 500 kg tak, jak je uvádí Zeman a kol. (MZLU, 2005)
Uvedená tabulka však nezohledňuje přídavek energie na práci. Pokud kůň
Zde logicky vzniká problém, jak definovat lehkou, střední a těžkou práci. Dle mého názoru lze
Na závěr článku bych ráda zmínila, že vždy musíme zohlednit
Každý kůň je svým způsobem individualita a co platí na jednoho, nemusí platit na druhého.
FRAPE, David. Equine Nutrition and feeding. 4. vyd. Chichester: Blackwell Publishing, 2010. ISBN 9781405195461
Ostrov Naděje v Běstvinách u Dobrušky se ponoří do sváteční atmosféry. Už tuto sobotu 13. prosince od 1...
Pět, čtyři, tři… a kruciš! Jistě víte, že si parkuroví jezdci odpočítávají cvalové skoky před odskok...
