Na pomoc našim volně žijícím ptákům

9. 01. 2019 07:00

Obrázky: 18

Autor: Gabriela Rotová Foto: Facebook, Gabriela Rotová Rubrika: Ptactvo Počet přečtení: 711 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Mohlo by vám připadat, že s tématem "ptáci&zima" přicházíme tak trochu s křížkem po funuse. Ale není tomu tak... v lednu se citelně ochladilo, většina našeho území se ocitla pod sněhem a ptáci potřebují naši pomoc více, než kdy dříve. Globální změny klimatu jim totiž způsobují tak zásadní problémy, že naše pomoc nabývá na významu nejen v podzimních a zimních měsících, ale i na jaře a v létě. Dnes tedy o vhodné pomoci ptákům kolem našich stájí a jako bonus pár tipů, jak si za pár minut vyrobit nenákladná, funkční a přitom esteticky hodnotná ptačí krmítka.

V důsledku globálních klimatických změn, o jejichž existenci dnes již zřejmě nikdo nepochybuje, se toho kolem nás děje až přespříliš. Posuny průměrných ročních teplot a nedostatek srážek ovlivňují nejen nás a naše koně, ale i všechny živočišné a rostlinné druhy, ptáky tedy logicky nevyjímaje. Mnoho studií, které se v Evropě v posledních letech uskutečnily, prokázaly, že klimatické změny, které doprovází globální nárůst teploty, negativně ovlivňují jak početní stavy většiny evropských druhů ptáků, tak i jejich výskyt v jednotlivých oblastech.

Dálkoví ptačí migranti nejsou schopni náhlým změnám uzpůsobit dobu svého hnízdění. V souvislosti s dřívějším nástupem jara jejich populace klesá v důsledku snížení jejich hnízdní úspěšnosti. Ptáci severní polokoule posunují hranice svého výskytu podstatně dále na sever. Je zajímavé, že početnost severských druhů ptáků poklesla více, než se zvýšila početnost výskytu druhů z oblastí jižních. Zdá se, že změny teplot výrazněji postihují právě severské druhy ptáků, které negativně reagují především na zvýšení hodnot průměrných jarních teplot. Problémy mají ale v důsledku sucha a vlivu změn životního prostředí i naše běžné místní druhy a to nejen ty, které jsou vázané na specifická stanoviště a zdroje.

Mění se ale nejen vývoj početnosti jednotlivých druhů ptáků definovaný jejich latitudinálním rozšířením v Evropě, ale i intenzita populačních změn. Je neoddiskutovatelným faktem, že podnebí zásadním způsobem určuje rozmístění organismů na zemském povrchu a výzkumy posledních let jasně ukazují, že i nevýrazné změny významně ovlivní početnost a druhové zastoupení ptáků.

K podobným závěrům došly studie i u mnoha jiných skupin organismů. Například s klíšťaty a některými druhy motýlů se dnes setkáváme ve vyšších nadmořských výškách, než tomu bylo před pár desetiletími, a lze jen těžko odhadnout, co tyto změny v nejbližší době přinesou. Zdá se ale více než pravděpodobné, že dopad klimatických změn bude nejspíše dramatický a povede k významnému ochuzení druhového bohatství naší republiky.

K úbytku ptačích druhů a jejich celkové populace dochází především v důsledku neschopnosti ptáků vhodně načasovat hnízdění ve vztahu k vrcholu hojnosti potravních zdrojů nebo nástupu olistění vegetace. Ptáci bohužel reagují na aktuální změny teploty podstatně pomaleji než druhy hmyzu, které tvoří hlavní zdroj jejich potravy a nejsou schopni odpovídajícím způsobem zareagovat ani na změny vegetačního vývoje rostlin, na nichž svá hnízda umisťují. To se samozřejmě negativně odráží v hnízdní úspěšnosti napříč všemi druhy ptáků.

Například časnější přílet stěhovavých ptáků, který ale není doprovázen včasnějším termínem hnízdění, způsobuje významné prodloužení doby ochrany hnízdních teritorií, které ve výsledku ptáky vyčerpává. To se promítá do skutečnosti, že rodičovským párům chybí energie potřebná pro adekvátní péči o mláďata. Je jisté, že ptačí potravní generalisté budou změnami ohroženi méně než potravní specialisté, to ale ve výsledku neznamená, že dopad tyto změny nebudou mít na celý ekosystém.

Vliv na populaci ptáků mají i klimatické anomálie, například atypické vlny veder, které vedou k zvýšené úmrtnosti. Kromě klimatických změn mají významný vliv na početnost populace ptáků i další faktory, například změny v krajině, ničení a znečišťování hnízdních stanovišť, zdrojů potravy a vodních zdrojů a také rušení ptáků v době jejich hnízdění. Na všech těchto změnách se přímo podílí činnost člověka. Každý z nás by se tedy měl přestat zabývat jen sám sebou, a tím, co je "jeho", ale měl by se pokusit pomáhat přírodě všude tam, kde jen může. Pomůžete-li totiž našim ptákům dnes, pomůžete celé naší přírodě zítra. Vhodné přikrmování ptáků v zimě a nabídnutí pítek v letním období je to nejmenší, čím můžeme našemu ptactvu pomoci.

Několik zásad, jak správně přikrmovat

Zohledníme-li zásady vhodného přikrmování ptáků, můžeme ptákům skutečně významně pomoci. Ptáky se doporučuje přikrmovat v období od listopadu do konce března. Po zbytek roku si potravu ptáci zajistí sami, nabízet bychom ale měli v teplých a suchých obdobích zdroje vody.

Nikdy bychom neměli zapomínat, že pokud umístíme u svých stájí či výběhů krmítka, bereme na sebe značnou odpovědnost. Nelze si myslet, že přikrmovat můžeme jen tehdy, když se nám zachce. Ptáci vytváří tukové zásoby především v druhé polovině dne. Jestliže počítají s tím, že se před nocí nakrmí na obvyklém místě, tedy na našem krmítku, a zdroj potravy tam nenaleznou, nemusí mít již dostatek času najít alternativu. Jestliže se tedy rozhodneme ptáky přikrmovat, musíme tak činit pravidelně a v přibližně stejném množství

  • Množství potravy uzpůsobujeme konkrétním klimatickým podmínkám - tedy více krmiva nabízíme v mrazech a při sněhové pokrývce. Ale pozor - žádné výpadky!
  • Krmítko bychom měli umístit na klidné, stinné místo s dobrým rozhledem. Umisťujeme ho ideálně 180 centimetrů nad zemí a stejně tak daleko od nejbližších stromů či míst, kde by na ptáky mohli číhat predátoři. Krmítko tedy nepřipevňujeme v blízkosti kmenů stromů, pokud není jiná možnost, pak je zavěsíme na vzdálenějších větvích. Primárně se totiž snažíme nakrmit ptáky, nikoliv kočky. :) Krmítka rovněž neumisťujeme u rozsáhlejších skleněných ploch (větší okna, skleněná zábradlí). Ptáci do nich mohou, v rámci svých konkurenčních bojů, narazit a vážně se zranit či zabít.
  • Krmítka je nezbytné pravidelně čistit od trusu a odpadu. Chráníme je před deštěm, sněhem a ideálně i větrem. Čistotu na krmítkách nesmíme podceňovat, protože se snadno mohou stát místem přenosu nakažlivých onemocnění. Typickým infekčním onemocněním ptáků je trichomonóza (krmítková nákaza), která se v posledních letech značně rozšířila. Toto parazitální onemocnění způsobují prvoci bičenky drůbeží (Trichomonas gallinae), kteří cizopasí na sliznicích zobáků a krků ptáků. Nemocné ptáky poznáme podle toho, že jsou apatičtí, nemohou polykat potravu. Stává se, že ptáci umírají hlady i přímo v krmítkách. Jestliže nemocného ptáka na krmítku zaznamenáme, musíme ihned z krmítka odebrat veškerou potravu, krmítko vyčistit a vydesinfikovat. Ideálně bychom měli desinfikovat i prostor pod krmítkem, který mohl znečistit trus nemocných ptáků. Následujících několik týdnů (minimálně dva) pak ptáky nekrmíme a krmítko odstraníme. Lepší volbou než infekce šířící se hejnem ptáků je za této situace hlad. Trichomonóza je neléčitelná, ale není třeba z ní mít obavy, není přenosná na člověka a ani ostatní savce. V ohrožení je ale domácí drůbež.
  • Nikdy nekrmíme zkaženým či plesnivým krmivem. Nabídnout můžeme nejen krmné směsi určené ptákům, ale i vhodné potraviny. Tukové směsi (například lojové koule) zavěšujeme na stinná místa, na přímém slunci mohou tuky žluknout. Význam má kvalita! Žádná plíseň ani stará žluklá semena. V zásadě platí, že čím rozmanitější potravu nabídneme, tím rozmanitější bude druhová diverzita ptáků, kteří budou navštěvovat naše krmítko.

Krmítko? Milion možností!

Klasická dřevěná krmítka

Dřevo je stále ještě jedním z nejoblíbenějších materiálů. Svým rustikálním, ale přesto živým vzhledem esteticky dobře ladí s každým typem stavby. Dřevem nic nezkazíte a velmi dobře se s ním pracuje. I řemeslný antitalent, jakým jsem já, je schopen při troše snahy nařezat prkýnka na jistou míru, sestavit je dohromady a stvořit funkční věc.

Nejdůležitější je, aby potrava na krmítku byla skutečně chráněna před deštěm a sněhem, protože jinak krmivo bobtná, plesniví a stává se pro ptáky nepoživatelným. Hladoví ptáci sežerou vše, ale hlad není nejlepší kuchař a po zkonzumování zkažené potravy mají ptáci trávicí potíže, které obvykle končí, v kombinaci se zhoršenou zimní výživnou kondicí, fatálně.

Velikost krmítka by měla být odpovídající, musíme si uvědomit, že pokud krmítko navštíví středně velcí ptáci, jako například kosi a drozdi, měli by se do něj vejít i dva tři najednou.

Stříška krmítka by ideálně měla mít dostatečný přesah a základna by měla být olemována boční lištou bránící jak dešti, tak i větru, který krmivo z krmítka vyfoukává.

Samonásypná krmítka

Pokud chceme krmit ptáky nejen u stájí, ale i tam, kam nedocházíme každý den, je nejlepší volbou samonásypné krmítko, které při výběru vhodného obsahu zásobníku zajistí ptákům dostatek potravy i na několik týdnů. Mnoho úžasných nápadů, které můžete využít, naleznete ve fotogalerii.

Stříškový zásyp

Tento typ krmítka je ideální pro určité typy ptáků. Například pěnkavy nebo strnadi preferují sběr potravy ze země a na výše umístěná krmítka zalétají jen neradi. Právě pro ně se tedy hodí stříškové zásypy. Tato krmítka zaberou trochu více prostoru, ale v okolí stájí se obvykle kousek volného místa, vhodného pro umístění krmítka, obvykle najde. Konstrukce je snadná. Stříšku o velikosti minimálně jeden metr krát jeden metr umístíme na čtyři kůly. Přední kůly by měly být vysoké asi šedesát až osmdesát centimetrů, zadní pak dvacet, aby střecha měla spád. Možné je zadní část stříšky umístit i na zem.

I v tomto případě bychom ale měli myslet na vhodné umístění. Preferujeme spíše volný prostor tak, aby ptáci měli přehled a byli schopni zavčasu reagovat na přítomnost predátorů.

Co do krmítek, abychom nenapáchali více škody než užitku?

Ptáci, kteří v našich zeměpisných šířkách přezimují, se obvykle specializují především na rostlinnou potravu. Pro většinu druhů navštěvujících krmítka jsou vhodná slunečnicová semena. Ptáci ale rádi konzumují i oves, pšenici, drcenou kukuřici a luštěniny nebo velmi oblíbené proso. Zakoupit můžeme hotové směsi určené ptákům, ale nic by se stát nemělo, pokud ptákům nabídneme trochu müsli, které běžně krmíme koním. Pokud jim něco z koňské směsi "nepojede", nechají to.

U nás ale bývají krmítka naplněná müsli vždy vymetená. Typickými konzumenty větších zrn, jako je oves nebo pšenice, jsou hrdličky a vrabci. Pokud u krmítka zavěsíme jablka, nadchneme kosy a drozdy kvíčaly. Pro sýkory, brhlíky, strakapoudy je největším potěšením tuková směs nebo lojová koule.

Zbytky z kuchyně do krmítek v podstatě nepatří. Vhodné ale jsou ovesné vločky, strouhanka z nesoleného pečiva, vařená rýže nebo i nesolená brambora (především kosy a drozdi je milují). Velmi oblíbeným krmným doplňkem je nastrouhaná mrkev a jablko. Nikdy by ale potraviny neměly obsahovat sůl, koření a neměly by být spálené či připálené.

Samostatnou kapitolou jsou vodní ptáci. Jestliže chceme pomoci kachnám, lyskám, polákům, rackům a labutím, je dobré si ověřit, že nepřikrmujeme ptáky na frekventovaném místě. Pokud vidíte, že na určité místo chodí krmit pravidelně jiní lidé, najděte si vzdálenější lokalitu. Překrmování totiž může být horší možností než hlad. Vodním ptákům nabízíme primárně rostlinnou potravu, vhodné je pekingské zelí, listy kedluben, ředkviček, nať mrkve, petržele nebo luštěniny. Hrách, čočka, cizrna. Velmi dobrou volbou jsou vařené těstoviny. Pečivo není ideální, ale v malém množství ho podávat lze. Nikdy ovšem nenabízíme pečivo čerstvé. Naopak tvrdé pečivo může ptákům způsobit zranění jícnu, takže i v tomto musíme být obezřetní.

Ptáci v nouzi

Pokud najdeme dospělého ptáka, který je zraněný a evidentně potřebuje pomoc, kontaktujte nejbližší záchrannou stanici Národní sítě záchranných stanic, které jsou koordinovány Českým svazem ochránců přírody. Stanice svou působností dnes již pokrývají celé území České republiky a obvykle jsou schopny zraněné zvíře od vás i odebrat - kontakt naleznete zde.

Není to sice ještě aktuální, ale není od věci připomenout, že pokud nalezneme mládě, měli bychom postupovat podle schématu, které pro tyto účely vytvořila Česká společnost ornitologická.

Jestliže si nejste jistí, zda mládě pomoc potřebuje, neprve kontaktujte nejbližší záchrannou stanici pro volně žijící živočichy, a než něco podniknete, raději konzultujte svůj záměr se specialisty. Pomoc může být nezbytná, avšak neodborná nebo nevhodně cílená pomoc ptákům prospět nemusí.

Příště si povíme něco o tom, jak můžeme ptákům prospět v jarních a letních měsících. Tématem tedy budou ptačí zahrady a napajedla, která mohou úžasně oživit i mikroklima v okolí našich stájí.

Zdroj: http://www.biomonitoring.cz/druhy-ptaci.php

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: