Mýty kolem dostihů: katastrofické zlomeniny

14. 10. 2014 08:00

Obrázky: 7

Autor: Eva Holubcová Foto: Eva Holubcová, New Bolton Center, Belmont Equine Surgical Clinic, archiv Shizunai Stallion Station, AP foto Seriál: Mýty kolem dostihů Počet přečtení: 22974 Počet komentářů: 81 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Dostihové prostředí je opředeno mnoha mýty rozšířenými mezi laiky i koňařskou veřejností. Proto jsme se rozhodli se na některé z nich podívat v našem novém seriálu trochu víc. První díl přináší nejkontroverznější a nejemotivnější téma: katastrofické zlomeniny.

Se železnou pravidelností se objevují zprávy, které referují o utracení dostihového koně bulvárním způsobem. Naposledy tomu tak bylo v případě koně Wigmore Hall, kterého uspali na dostizích v Doncasteru. Fotografie, které pořídil paparazzi a značně necitlivým způsobem zveřejnil bulvár Daily Mirror, oběhly svět a spustily četné negativní reakce čtenářů, které se taktéž pravidelně opakují. Zhruba by se daly shrnout do několika klíčových bodů, které jsou zdrojem četných nedorozumění a konfliktů mezi příznivci dostihů a jejich odpůrci. Hlavním bodem sporu je okamžité utracení koní s katastrofickými zlomeninami na místě. V tomto kontextu je překvapivé, že se nad tímto faktem pozastavují i koňaři, přestože dobře vědí, jak je to s frakturami a jejich léčbou u koní.

Je faktem, že komplikované, natož otevřené fraktury s poškozením měkkých tkání nejsou snadno léčitelné ani u lidí, a to i v současné době vysoce vyspělé medicíny. Doba léčení u lidí bez komplikací zabírá zpravidla až rok, neoddiskutovatelné jsou doživotní následky a určitý druh ničivých fraktur (typicky válečné etiologie) je řešen amputací... S lidmi se dá ovšem ale na všem domluvit, což je u koní problém. Navíc hlavním problémem není obvykle samotná fraktura, ale další související faktory, které ovlivní výsledek léčby.

Problémů spojených s léčením koní s takovýmto typem fraktury je celá řada. V prvé řadě lze jmenovat četné infekce, v čele s laminitis, koliky, dále psychický stav koně, který neumožňuje pokračovat v léčbě, a konečně doživotní následky léčby spojené s trvalou bolestí.

CharismaticKoně jsou utráceni přímo na dráze bez pokusu o záchranu v případě, že zlomenina je komplikovaná, otevřená, lokalizovaná na špatném místě, případně jsou poškozeny závažným způsobem měkké tkáně, místní cévní systém atp. V některých případech noha visí doslova jen na kůži (u nás např. Klip či Tankred). Pokud kůň má jednoduchou nebo alespoň řešitelnou frakturu, může se vrátit v některých případech na dostihovou dráhu či být využit v chovu nebo pro jiné účely. Takových případů je mnoho, jen se jim nedostává mediální publikace... Určitě lze zmínit případy, jakými byli Železník (čtyřnásobný vítěz Velké pardubické), Magnus (později plemeník), Garnizon, Hoist the Flag, Muhtarram, Tim Tam, Charismatic, Mill Reef, Reviewer (ten se po frakturách 2x vracel na dráhu) nebo Storm Mountain, který se po těžké fraktuře dokázal po roční pauze ještě vrátit, běhat dostihy grupové úrovně a dnes působí jako plemeník.

V paměti veřejnosti zůstávají jenom případy, které skončily utracením. Odtud pak vzniká negativní obraz dostihů jako cynického místa plného lidí, pro které je kůň spotřební zboží, které se v případě porouchání vyhodí. Jak si ale ukážeme dále, bohužel katastrofické zlomeniny často nelze řešit jinak, než okamžitou eutanazií.

Příčiny vzniku katastrofálních zlomenin

Otázkou je, jak takovéto úrazy vůbec mohou vzniknout. Vznikají totiž jak doma v boxe, tak na pastvině, při běžné manipulaci s koněm (např. časté jsou nehody při připouštění) či na vyjíždce v terénu. Zpravidla u toho však nejsou žádní dychtiví diváci s fotoaparáty, ale zato na dostizích ano, navíc je přenáší televize a jsou přítomna média. Přeci jenom jsou dostihy vizuálně nejatraktivnějším koňským sportem. Tak se dostal dostihový svět do pozice, kdy musí vysvětlovat příčinu, mechanismus a důsledky katastrofických zlomenin. Faktem je, že tento typ fraktur nejčastěji opravdu vzniká u dostihových koní v tréninku či na dráze, navíc fraktury tvoří až 80 % fatálních zranění u dostihových koní. Bylo mnohokrát zkoumáno, proč tomu tak je a jak tomu lze zabránit. Nepodařilo se zjistit objektivní příčinu, ačoliv byly zkoumány všechny relevantní faktory. Napovídající bohužel nejsou ani četné statistiky, které si dostihové autority vedou.

Dá se říci, že opravdu výrazně a celosvětově na tento problém v současnosti upozornily až dvě mimořádné klisny. První byla Ruffian, kterou možná znáte díky filmu, a druhou velmi oblíbená Go For Wand, jejíž strašný pád v nejstrhujícím okamžiku bitvy s Bayakou v cílové rovince pár metrů před cílem zůstal v paměti dodnes. Fatální úrazy jsou ale spjaty s dostihovým sportem od počátku, jenom se jim v dnešní době věnuje větší pozornost.

Příčiny fatálních zlomenin lze podle doktora Christophera E. Kawcaka shrnout do několika hlavních bodů:
  • a) kumulativní množství práce ve vysoké rychlosti během tréninku a v dostizích,
  • b) kvalita kosti - někteří koně mají a mohou mít křehčí kosti,
  • c) abnormálně vyvinuté klouby,
  • d) kvalita povrchu dostihové dráhy.

A takhle by se dalo pokračovat, osobně bych jen doplnila ještě genetický faktor - je fakt, že určité predisponující faktory (kostní bonita či stavba končetin atp.) mohou být dědičné. Genetika je však někdy vrtošivá a přináší mnohá překvapení.

Proto se těmto úrazům téměř nedá předcházet, přeci jenom je nutné si uvědomit, že za ideálních okolností závodí připravení koně na rovné dráze a že k závodění jsou jim poskytnuty takové podmínky, které většina koní, kteří jsou jakkoliv využíváni, obvykle nemá. Jsou dostihové dráhy, které těchto standardů nedosahují, tady pak prostor pro zlepšení je.

Nicméně, jinak nešťastnou náhodu či prostou smůlu ze života lze jen velmi těžko trvale eliminovat. Své o tom ví ti, kdo našli koně v boxe nebo ve výběhu se zlomenou nohou a nebo si jenom chtěli skočit malý křížek...

ZulejkaNa tomto místě bych ráda ještě přidala velmi stručný komentář k překážkovým dostihům s ohledem na bulvární skandalizaci po VP, ačkoliv článek je jinak zaměřen na fraktury v rovinových dostizích. Nicméně, riziko úrazu není o nic větší než na rovině. Ale úrazy často bývají typově odlišné, protože biomechanika pádu na skocích je samozřejmě jiná. Bývá zlomený vaz, zlomené krční či bederní obratle, různá zranění páteře. K případu velmi oblíbené a populární klisny Zulejky v letošní Velké pardubické bych jen dodala, že u ní se stalo přesně to, čemu se nedá zabránit ani těmi nejlepšími opatřeními na světě. Totiž nešťastná náhoda. Při odskoku se srazila s jiným koněm a následný nekontrolovatelný pád do dna příkopu, který nebyl k vidění minimálně 25 let, se jí stal osudným, protože si zlomila vaz. Klisna byla na dostih perfektně připravena a měla žokeje, který ji velmi dobře znal a taky se v ní doslova viděl. Hořkou tečkou je samozřejmě bulvární kampaň mnoha tzv. milovníků koní, které nezajímalo, že žokej leží vážně zraněný v nemocnici. Tammy´n Classy si v jiném dostihu zřejmě zlomil pánev (informace nejsou jednotné). Oba koně byli v dobré péči 365 dní v roce.

Jak taková fraktura u dostihového koně vznikne a proč se je nedaří léčit?

Příčinou bývá zpravidla špatné došlápnutí, byť někdy nevede k okamžité zlomenině, ale koně rozhodí a ve fatální kombinaci vysoké rychlosti a kinetické energie koncentrované do malého prostoru (končetiny koně) pak vede k fraktuře v následujícím kroku. Bohužel se někdy stává, že takto rozhozený kůň v sérii špatných kroků je schopný si zlomit obě dvě párové nohy (typicky např. široce medializovaný případ Eight Belles).

Samotná fraktura, která již vznikla, může být původně jednoduchá, léčitelná, dokonce i s prognózou návratu na dráhu. Jenomže to skrývá několik ALE.
Pokud se koně nepovede ihned zastavit (a zastavit na místě rozjetého koně napumpovaného adrenalinem ve vrcholné kondici je téměř nemožná záležitost) a nebo kůň při škobrtnutí či pádu ztratí jezdce, obvykle se pak snaží dále běžet. Nechápe, co se děje.

Tehdy se kost začíná bortit, poškozují se nenávratně měkké tkáně, ničí se lokální cévní systém. Výsledkem je katastrofická zlomenina, která obvykle vede k utracení koně na místě. To, že se zachraňoval Barbaro, bylo velmi výjimečné a na dlouhou dobu to byl zřejmě, s ohledem na fatální výsledek Barbarovy záchrany a utrpení koně, i poslední pokus. Pokud je prognóza příznivější, je zde na místě pokus koně zachránit.

RuffianMáme zde koně s fatálním nebo velmi závažným úrazem a v ten moment přichází další nepříznivé faktory. Kůň může být značně neklidný, dokonce se vzpínat, někdy se snaží stoupnout na zraněnou nohu. Manipulace je často obtížná a fixace fraktury nesnadná. Jsou ovšem zvířata, která vykazují nezvyklou profesionalitu a manipulace je nečekaně snadná (např. Archarcharch po Kentucky Derby a nebo Charismatic po Belmont Stakes, oba byli zachráněni pro chov). Dalším rizikovým faktorem je transport takto těžce zraněného zvířete. Samotné nakládání i vykládání obsahuje řadu nebezpečných momentů.

Problémem je i to, kam zvíře vůbec dopravit. U takto komplikovaných fraktur totiž existuje pouze několik specializovaných klinik na světě, které jsou k tomu účelu vybaveny... Kůň totiž po operaci musí být schopný končetinu alespoň částečně zatížit, aniž by došlo k opětovné fraktuře. K tomu je nutné vzít v úvahu, že vnitřní fixace fraktur je problematická kvůli infekcím a četným komplikacím spojeným s využitým materiálem (podobně jako u lidí, kde o tom existují rozsáhlé studie).

Dále ke snad nejnebezpečnějším částem celého procesu patří probouzení koně z anestézie, kdy dodnes není uspokojivě vyřešena bezpečnost této fáze. Kromě vysokého rizika úrazu hrozí např. zástava srdce a další komplikace. Některé kliniky probouzí koně ve vodě, aby zamezily riziku znovuopětovného zlomení operované končetiny (toto se stalo osudné např. kultovní klisně Ruffian při divokém probouzení).

Nicméně kůň nemá vyhráno. Je odsouzen k mnohaměsíčnímu pobytu v boxe, což psychicky nese velmi těžko, navíc takový násilný přechod z předchozího režimu koně může být doprovázen kolikami. Kůň není etologicky a vývojově určen k nehybnému stání, je to zvíře, které se v přirozených podmínkách neustále pohybuje. V souhrnu je nejrizikovější permanentní větší zatěžování ostatních končetin, často právě párové, které může a také i obvykle vede k rozvoji laminitis, což je už vlastně fatální komplikace.

Barbaro - RTGI to bylo důvodem, proč se Barbara nepodařilo zachránit. Samotná operace 20. května 2006 dala dle ošetřujícího doktora Deana Richardsona výsledek na přežití cca 50 %, ale následující četné komplikace, z nichž nejzávažnější byla laminitis; objevila se již 13. července a stala se mu nakonec osudnou, po dlouhé bitvě byl Barbaro utracen. Podobně se nepodařilo zachránit jiného mimořádného hřebce, a to St. Nicholas Abbey, který si v tréninku zlomil pravou přední spěnku. Jeho léčba byla komplikována kolikou (velmi závažná přišla dva dny po operaci fraktury) i laminitis, a nakonec jeho život ukončila po několikaměsíčními boji o přežití kolika. Příběhy obou hřebců ukazují, že i přesto, že zraněným koním je poskytnuta ta nejlepší péče na světě poskytovaná největšími kapacitami v oboru a placená z kapes velmi movitých lidí, není to vše.

Rozhodnutí, zda koně utratit, nebo ne padne vždy po vyšetření veterinářem. Ráda bych uvedla případ jednoho z favoritů anglického derby Horatio Nelsona, který se stal ve stejném roce a pouhé tři týdny po Barbarově úrazu, tudíž zůstal trochu v ústraní. Hřebec s fatálním úrazem byl ihned vzat na ambulanci, kde mu byly okamžitě pořízeny RTG snímky, které zjistily, že má zlomenou holeň, sesamoidy a vykloubenou spěnku. Hřebec měl poškozené místní cévní řečiště, měkké struktury a otevřený typ fraktury, takže bylo vzhledem k infaustní prognóze rozhodnuto o utracení tohoto chovatelsky mimořádně cenného hřebce...

Statistiky

Protože dostihový sport si vede nejpodrobnější statistiky ze všech koňských disciplín, stává se tak trochu obětí čísel, která jinde nejsou prezentována pro změnu vůbec.

Obvykle jsou fatální úrazy počítány na tisíc startů, v každé zemi vychází trochu jinak. Ráda bych zde uvedla praktický příklad z USA, protože v této zemi se odběhne nejvíce dostihů na světě a statistiky jsou tak dobře průkazné. The Equine Injury Database provozovaná americkým Jockey Clubem eviduje veškerá zranění ze všech dostihových drah (a různých typů povrchů) v USA a Kanadě od r. 2009.

Jejím smyslem je:

  • a) identifikovat frekvence, typ a výsledky zranění dostihových koní,
  • b) identifikovat markery pro koně se zvýšeným rizikem úrazu a
  • c) slouží jako zdroj dat pro výzkum zaměřený na zlepšení bezpečnosti dostihových koní a prevenci úrazů.

Mezi 1. 1. 2009 a 31. 12. 2013 byla prevalence fatálních nehod 1,91 na 1 000 startů, číslo bylo vypočítáno z 1 871 522 startů. Tedy slovy: zaokrouhleno na dva fatální starty na tisíc startů. Je-li to moc či naopak nízké číslo, nechám na posouzení každého z vás.

Možná čtenáře bude nejvíce zajímat Velká pardubická. Jenom připomenu, že překážkové dostihy se běhají pouze u nás, v Itálii, Francii a na Britských ostrovech. Všude jinde na světě jsou víceméně raritou, protože překážkové dostihy nejsou výkonnostní zkouškou A 1/1. Bude jistě překvapivé, že v období, kdy Velká pardubická byla nejtěžší a v dobách, kdy se ještě na téma welfare koní vůbec nehovořilo, natož neřešilo, byly úrazy kupodivu velmi zřídkavé a nijak se s postupem času neměnily. Navíc se jedná o jeden z nejtěžších dostihů ve velké části Evropy. Miloš Svoboda ve své knize 100. ročníků Velké pardubické uvádí, že mezi léty 1874-1913 bylo fatálně zraněno 3,4 % startujících z 274 koní, mezi léty 1920-1937 se zranilo 2,8 % koní z 195 startujících, mezi léty 1946 až 1967 se zranilo 3,34 % z 334 startujících koní, mezi léty 1969 až 1989 se z 338 startujících fatálně zranilo 6,21 % koní.

Poslední období bylo poněkud divoké, prakticky se mohl zúčastnit každý, což se odrazilo ve zdvojnásobení statistik. Nicméně po r. 1989 byla trať Velké pardubické dosti upravena, zpřísnily se kvalifikační podmínky. Takže mezi léty 1990 až 2014 včetně se fatálně zranilo z 454 startujících 2,42 % koní. Máte pocit, že to zakládá důvod hysterickým kampaním, z nichž jednu můžeme nyní sledovat prakticky v přímém přenosu?

Charismatic

S pohledem na tato čísla byste neměli zapomínat, že i v běžném životě koní, ať už jako špacíráků, sportovních či pouze výběhových, je přítomno riziko smrti tak jako u lidí. Málo se hovoří např. o tom, jak ježdění nepřizpůsobené povrchu a nadměrné využívání koní způsobuje závažné změny na RTG, které vedou za několik let poté k utracení koně, častější však je jeho okamžité „odložení", což je často jenom oddálená smrt. Každý koňař by se měl zamyslet nad tím, jak on sám jedná s koňmi, jak je jezdí a jak mu dlouho vydrží. A nad tím, jaké jsou normální standardy ve většině jezdeckých stájí.

Dostihový sport ve vyspělých krajinách se vůči fatálním zraněním koní staví otevřeně a s permanentní snahou zlepšovat welfare koní, ať už péčí o dostihové dráhy, tréninkové prostory, využitím znalostí v tréninku (trenéři běžně používají RTG) atd. Určitě jsou zde stále rezervy, na kterých se dá pracovat a zacelovat je ku prospěchu koní a lidí kolem nich, kteří s nimi jsou 365 dní v roce. V ČR a podobných zemích jsou o něco větší než jinde ve vyspělém světě. Přesto dostihový sport bohužel nebude nikdy schopen zcela eliminovat fatální fraktury. Nešťastnou náhodu totiž eliminovat nelze, i když učiníte sebelepší opatření.


Zdroje a další informace:

Připojené obrázky

Připojené články

05.02. 2007 11:55 Barbaro zemřel
14.02. 2007 08:33 Barbarovo dědictví
04.11. 2009 13:00 Koňské novinky: Tloustnutí, ERU a kvalita kostní tkáně u hříbat

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. mika251

    Ďakujem za skvelý článok!

    08:50 - 14. 10. 2014

    Evi, výborná práca, článok som hneď rozhodila aj medzi priateľov nekoňákov, dúfam, že si z toho niečo vezmú a poupraví sa pohľad na "krutých majiteľov a trénerov dostihových koní".
    Inak, inšpirovaná článkom som si hľadala bližšie informácie o Ruffian a wikipédia celej tejto problematike nasadila korunu:
    "Když se Ruffian probrala z anestezie, myslela si, že stále běží závod a začala sebou házet a zmítat. Při tom její těžká sádra opakovaně dopadala na zdravou nohu, až si jí roztříštila na kousky. Veterinář, který ji ošetřoval, řekl, že její loket vypadal jako kousek ledu roztříštěný po zemi. Ruffian si nakonec roztrhla i operovanou nohu a protože veterinářům už se nechtělo provádět další operaci, byla popravena." - v tomto prípade za smrť výbornej kobylky mohli leniví veterinári. Proti veterným mlynom saa ťažko bojuje, v každom prípade sa už veľmi teším na ďalší článok.

  • 2. Eva Holubcová

    Ruffian

    08:57 - 14. 10. 2014

    Miko, díky. Ale článek z Wikipedie očividně psala nějaká holčička po shlédnutí filmu. Realitou je, že znovu takhle roztříštěnou nohu nemá už smysl operovat a navíc další operaci by už nezvládla. Anestézie je sama o sobě dost invazivní zásah do organismu. Tohle byla top klinika a top veterináři a Ruffian byla v té době nejslavnějším koněm USA... nějaké zanedbání by si fakt nemohli dovolit... a určitě si při probouzení nemyslela, že běží dostih, probouzení při anestézii je někdy i problém i pro lidi ve smyslu koordinace pohybů atp., jenže narozdíl od koně nezpanikaří...
    To je prostě fatální komplikace a proto se snaží ty koně probouzet tak, aby si to nezpůsobili, což je někdy dost těžké, proto ty bazény atd. Doporučuji tento článek: http://www.horses-online.cz/index.php?mmi=1&smi=946&bmi=R

  • 3. Katka K.

    Statistiky Pardubické

    09:10 - 14. 10. 2014

    Parádní článek, Evo. Měla bych dotaz k těm statistikám Velké, konkrétně k tomuto: "Bude jistě překvapivé, že v období, kdy Velká pardubická byla nejtěžší a v dobách, kdy se ještě na téma welfare koní vůbec nehovořilo, natož neřešilo, byly úrazy kupodivu velmi zřídkavé a nijak se s postupem času neměnily."
    Nevíš, jestli se někdo ze statistického pohledu zabýval korelací úrazů s rychlostí dostihu? Tehdy přece běhali velmi často polokrevníci a tempo dostihu bylo výrazně pomalejší. To se muselo odrazit jak na lepších odskocích, tak na tom, že ti koně byli vyrovnanější a nebyli takové stříkačky (třeba konkrétně letos u Zulejky Bartoš na idnesu říká, že podle něj byl problém, že se Zulejka něčeho lekla těsně před odskokem a proto neodskočila) a samozřejmě i na zatížení těch kostí, jak popisuješ. Je jasné, že zpomalovat dostih nikdo nebude, ale docela by mě nějaká úvaha nebo statistika na toto téma zajímala.

  • 4. Eva Holubcová

    Katka K.

    09:20 - 14. 10. 2014

    VP tehdy byla pomalejší, dokládají to časy. Nezapomeňte, že dříve velkou část dostihu tvořila třeba hluboká oranice, poctivá atp., to taky koně zpomalovalo, trať byla celkově pomalejší. Také své sehrála účast polokrevných koní či dokonce ryze teplokrevných, vždyť 19/51 FURIOSO XIV byl teplokrevník jak vyšitý. Listina vítězů i s časy je zde: http://www.pardubice-racecourse.cz/dostihove-vysledky

    Nejlepší bude podívat se na nádhernou práci pana Tůmy: http://www.pardubice-racecourse.cz/historie, rozklikat si jednotlivé ročníky, časy tam jsou uváděny, kde se neuvádí, čas nebyl měřen.

    Co se týče překážkových dostihů, tam je spíše problém volně pobíhajících koní, nebo že kůň vybočí a ostatní koně rozhodí, tito pak skáčí špatně... skokanské chyby prostě. Při velkých startovních polí, co má třeba Velká národní zase hodně roli hrají ty skrumáže nebo jednoduše fakt, že koně odskočí dříve či později s koňmi atp. Není to o rychlosti.

  • 5. Jánošík

    Skvělý článek

    09:36 - 14. 10. 2014

    Opravdu pěkně sepsaný článek, třeba někomu otevře oči.
    Mě překvapil při sledování VP táta, člověk, který vedl na veterinu na uspání ve svém životě 2 psy, že nechápe, proč ty koní rovnou uspí. Já se mu to pokusila vysvětlit, ale mám dojem, že většina lidí nechápe, že koni, který nepoužívá jednu nohu, nehrozí jenom kulhání. Bohužel mám čerstvou zkušenost, co se takovému koni může stát, takže jsem barvitě popsala, jak vypadá kůň, kterému z nedostatku pohybu odchází srdce a následně játra a rodina uznala, že je teda lepší koně uspat.

  • 6. Ziraficka

    Velmi zajímavé

    10:11 - 14. 10. 2014

    Taky se připojuji s díky, článek jsem si s velkou chutí přečetla. Prostý výčet faktů, statistik a informací bez emocí je velmi zajímavý a přínosný :o)

  • 7. marfa

    Vyborně napsané

    13:13 - 14. 10. 2014

    Článek skvělý bohužel mám pocit, že kdo se nechce nechat poučit a vysvětlit problém ten svůj názor nezmění. Občas mám pocit, že někteří lidé se na VP dívají s očekáváním aby potom mohli vykřikovat a zatracovat. Je pravda, že překážkové dostihy nabízejí více adrenalinu a já se na ně ráda koukám protože mě baví, ale když běžel některý z našich dvou překážkových koní tak jsem byla tak nervozní a tak se bála, že mi bylo až fyzicky spatně.

  • 8. blanka

    statistiky

    13:48 - 14. 10. 2014

    " Nicméně po r. 1989 byla trať Velké pardubické dosti upravena, zpřísnily se kvalifikační podmínky. Takže mezi léty 1990 až 2014 včetně se fatálně zranilo z 454 startujících 2,42 % koní. Máte pocit, že to zakládá důvod hysterickým kampaním, z nichž jednu můžeme nyní sledovat prakticky v přímém přenosu?"

    Za prvé se mi to číslo zdá dost malé, mám pocit, že se ve Velké zabije kůň téměr každý rok. Jsou tam uvedené i čísla, kdy byl kůň utracen mimo závodní den na následky úrazu nebo přetížení?
    Za druhé, je 2,42 procent málo nebo moc? Mně se to zdá moc. Tak jako bych velice nerada viděla svoje dítě jet velkou, tak bych tam neposlala ani svého koně (kdybych nakrásně tak dobrého koně měla). Je to prostě hodně náročný dostih, o kvalitě dráhy si myslím svoje plus ta vysoká rychlost. Představte si, že by se každý rok pořádal sportovní tábor pro 300 dětí. A každý rok by se z těch 300 sedm dětí nevrátilo domů. Je to hodně, nebo málo? Jasně, kůň nemá takovou společenskou hodnotu, jako člověk. Přesto si nemyslím, že je etické zvyšovat riziko fatálního úrazu koně vlastně jen kvůli pobavení člověka.

  • 9. Jánošík

    Blanka

    14:06 - 14. 10. 2014

    Na našem školním kurzu by v případě, že by nás po zlomenině nohy nešlo léčit, byla úmrtnost 2,5%, já osobně bych ho nepřežila, pokud by se mi to stalo před sto lety. A stejně se na něj značná část lidí vrací stále pořád dokola. A mám dojem, že náš kurz není vyjímka, podobná bude statistika u hodně sportovních akcí, jen my lidé máme to štěstí, že můžeme být úspěšně léčeni...

  • 10. Kanka

    Blanka

    14:40 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 8.

    to snad nemyslíte vážně přirovnávat dostihy k dětskému táboru a koně jedoucí Velkou k dětem? :-(

  • 11. Kanka

    článek

    14:42 - 14. 10. 2014

    Jinak velmi hezky napsaný článek, ale bohužel ani toto dost lidem "oči neotevře" a stejně nepochopí. Je to škoda.

  • 12. blanka

    re: Janošík

    14:51 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 9.

    Jenže pro člověka zlomenina fatální zranění není. Pro koně většinou ano, což je i část pointy tohoto článku.

  • 13. blanka

    re: Kanka

    14:52 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 11.

    Stejně tak jako milion článků na různá témata nepřesvědčí lidi jako jsi ty, že mít jiný názor neznamená být zaslepený blbec ;)

  • 14. blanka

    re: Kanka

    14:52 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 10.

    A nepřirovnávala jsem tábor a Velkou, zamýšlela jsem se nad tím, zda úmrtnost 2,5 % je hodně nebo málo. Pozor, nemluvíme o % zranění, ale o % úmrtnosti.

  • 15. nugetka

    Krásný článek

    15:02 - 14. 10. 2014

    Děkuji Evě za moc pěkně napsaný článek. Víc takovýchto.
    Pro Blanku: Na jednu stranu to jisté riziko je, ale .... nebýt dostihů, jejich tradice a lidí, kteří se jim věnují (chovatelé, majitelé, trenéři, žokeji atd...), tak by byl anglický plnokrevník nepodstatný a zanikl by. Bohužel, s rozvojem motorismu šel chov koní značně do kytek. Kdyby nebylo jezdeckého sportu, jakože sportu (= hon za lepšími výsledky, kdo dál, výš a rychleji), tak by mnoho plemen vyhynulo. Stejně tak jako když někdo řekne, že ve válce zahynulo mnoho lidí a koní - to ano, ale i díky válce se vyselektoval chov velmi odolných koní, kteří dál předávali své geny. Takže by se dalo říct, že jen díky dostihům, ve kterých bohužel jisté % úmrtnosti je, nezanikl chov anglického plnokrevníka. Je to tvrdé, že "slabší kusy" odchází (i když nehody se stávají i těm nejsilnějším), ale tato přirozená selekce posunuje chov dopředu.

  • 16. Kanka

    re: Blanka

    15:05 - 14. 10. 2014

    nedovolila bych si myslet natož napsat, že ten kdo má jiný názor než jiní lidé, než já je zaslepený blbec. Ale budiž. Ovšem každý rok po skončení Velké se objeví další a další příspěvky, že vlastně koně běhací Velkou, potažmo dostihy, jsou děsný chudáci, že mají smutné oči atd A pak tvůj názor: " Přesto si nemyslím, že je etické zvyšovat riziko fatálního úrazu koně vlastně jen kvůli pobavení člověka" . Dostihy jsou sport. Krásný a nebezpečný sport.

  • 17. blanka

    re: Nugetka

    15:20 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 15.

    Pokud by byla ve společnosti shoda, že posílat koně do náročných dostihů není etické, nebylo by lze omlouvat jejich negativní důsledky tím, že mají i nějaké důsledky pozitivní. Pokud by z vlastní definice byla existence plnokrevníka bez existence dostihů vůbec pozitivem. Je potřeba odlišit důsledky pro zvířata, která jsou zde v hlavní roli, a důsledky pro lidi, kteří by to bez užitku nikdy nedělali, ať už bereme jako užitek peníze, nebo prožitek smyslový. Složitá filozofická konstrukce a omlouvám se, pokud je moc nesrozumitelná.
    Tohle téma není jednoduché a ani já v něm nemám 100 % jasno. Ale můj názor je ten, že smrt jako důsledek zábavy není něco, nad čím bych měla mávnout rukou. Už proto, že koně si vrcholový sport na rozdíl od lidi dobrovolně nevybrali. Nešťastné náhody se stávají všude, ale ve vrcholovém sportu je ta úrazovost prostě vyšší, bohužel. A to nemluvím o tom, že to zacházení a podmínky, ve kterých (nejen) sportovní koně žijí, jsou často od ideálu na hony vzdálené.

  • 18. Jánošík

    re: blanka

    15:49 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 12.

    Ten můj příspěvek byl myšlen tak, že 2,5% je pravděpodobně naprosto běžné procento úrazovosti různých akcí, jen koně mají bohužel tu smůlu, že při velké části úrazů je pro ně samé lepší být utracen než se trápit při léčbě..

  • 19. Katkaa

    Zmiešané pocity

    16:03 - 14. 10. 2014

    Osobne mám z toho článku zmiešané pocity, pôsobí na mňa ako obhajoba toho, že je v poriadku, aby kone umierali. Ano, je tam vysvetlené prečo sa zlomenina často nemôže liečiť, čo je aj pravda, ale tvrdiť, že sa to môže stať hocikedy a hocikde rovnako ako na dostihoch mi príde trocha scestné pretože % koní ktoré prišli k smrteľnému zraneniu na dostihoch a vo výbehu či boxe, alebo nebodaj pri pripúšťaní musí byť teda poriadne rozdieľne. A tých 2,4% fatálnych zranení sa mne stále zdá sakra veľa a neverím, že k takejto štatistike sa iný konský šport ani len priblíži. A to ešte nikto neuvádza štatistiky úrazov dostihových koní pri tréningoch.

  • 20. horsana

    tiež

    17:20 - 14. 10. 2014

    Téma aj idea dobrá, ale nestotožňujem sa s tým.
    Je to skrátka také športové odvetvie, kde kone umierajú a to sa mi prieči, na druhej strane obdivujem prácu ľudí i tých zvierat.

    blanka dala dobrú otázku - sú do počtu zahrnuté aj zvieratá, ktoré uhynuli/boli utratené aj deň, dva po ?
    Viem že sa to nijak nedotýka článku, ale mne okamžite po spomenutí slova dostihy naskočí asociácia " A čo bude s odpadom ?"

  • 21. horsana

    terapia zlomenín

    17:27 - 14. 10. 2014

    Tiež si to nemaľujme, že by sa niekto babral so šrubovaním nohy nejakého no name valacha...väčšinou.
    V Írsku na klinike sa kone, ktoré z akéhokoľvek, často takmer banálneho dôvodu nemohli behať rovno utrácali, odviedli sa ku hnojisku a tam sa im aplikoval Pentobarbital a to by si žiadny fanda anglického plnokrvníka neprial zažiť, čo sa tam dialo, kým uhynuli.

    A nikomu to neprišlo čudné. " Its only a horse."


    Mno...

  • 22. Angua

    Hezký článek

    17:40 - 14. 10. 2014

    Hezky zpracováno - nestálo by za úvahu pokusit se o zveřejnění jinde? Tyto informace by měly být určeny hlavně široké veřejnosti, milovníci koní určitou povědomost o zlomeninách u koní mají. Je škoda, že tady to asi nečte laická veřejnost, hlavně pro ni by ty informace měly být.

  • 23. blanka

    re horsana

    18:24 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 20.

    "Odpad" je u nás tuším z velke casti absorbovan hobby jezdectvim nebo v pripade zdravych jedincu - psychicky i fyzicky - i jinymi sporty. V zemich, kde jedou dostihy ve velkem, je tohle tema dost problem. Ono totiz přesvědčit verejnost, ze dostihy jsou vlastne pro blaho koni a ve stejne chvili jich tisíce porazet na jatkach, dost dobre nejde. Oni ti laikove zase tak hloupi nejsou a houpat se nechaji jen do urcite vysky.

  • 24. horsana

    blanka

    18:43 - 14. 10. 2014

    Tie hobby kone čo vídam sa väčšinou vždy majú rovnako na prd.
    Určite sú výnimky, ale ono je to väčšinou ako cez kopirák, takže ten pentobarbital pri hnojisku/jatka možno nie je až také zlé riešeni, ale to si zas odporuje s láskou a vzrušujúcim športom a tak ďalej.

  • 25. blanka

    horsana

    19:09 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 24.

    To jo, ale kdyz "darujes do dobrých rukou", tak predas odpovědnost za nechteneho kone na nekoho jineho. A to může být pro nektere lakave.

  • 26. horsana

    blanka

    19:18 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 25.

    To áno, koniec koncov to je na každom človeku, ako sa rozhodne a pre čo sa rozhodne a kone sú závislé od ľudí.

    Myslím, že miesto búrania, či tvorenia mýtov by bolo vhodnejšie na plnú hubu povedať : " Dostihy ma bavia, milujem ich z toho či onoho dôvodu a baviť ma budú a milovať ich budem, hoci pri nich kone prichádzajú o život."

  • 27. Eva Holubcová

    reakce

    20:29 - 14. 10. 2014

    Katkaa: chápu Vaše pocity. Ale vy si musíte uvědomit, že jen nabízím jiný náhled na problematiku, než na jaký jste zvykli z Novy, Blesku atp. Jinak než sepsat to věcně to nejde. V žádném případě nemělo vyznít, že je to v pořádku. Ale domnívám se, že zrovna tohle téma je informačně velmi nevyvážené. Strhnout se emocemi jsem si nemohla dovolit.

    Ačkoliv překážkovým dostihům vůbec neholduji, letos jsem je po dlouhé době zase navštívila několikrát kvůli Zulejce, Kasimovi a spol. Pro mě tito koně nejsou jen jména, či krása, pro mě to jsou koně s historií svých rodin atp.

    Blanka: statistiky si lze ověřit spočítáním startujících a spočítáním utracených koní kvůli úrazu (!!!) v závodu. Pro doplnění, po r. 1990 přímo díky úrazu na dráze to byli Pauza, Disco, Váh, Damion, Anatole, Cieszymir, Polárník, Klip, Shirley, Mount Sion a Zulejka.

    Celý článek byl o rovinových dostizích a frakturách v nich, VP jsem tam vsunula na přímou žádost EQCH a protože si to žádaly společenské reakce.

    Jinak jsem chtěla poděkovat Lidovým novinám, protože ty jediné včera a dnes psaly v rámci možnosti dost slušně o této problematice.

    Článek vnikl jako reakce na kauzu Wingmore Hall, která probíhala před několika týdny i u nás v Blesku či na českém FB.

  • 28. Eva Holubcová

    WIGMORE HALL

    21:06 - 14. 10. 2014

    Když už ten článek byl věnován památce WIGMORE HALL, doplním ještě, že on byl jediným případem z 1563 startujících v Doncasteru tento rok a že celkové číslo fatalit startujících podle BHA je 0.2% a za posledních patnáct let klesl o třetinu (z 0.3%).

    Prohlášení BHA k případu WIGMORE HALL je zde: http://www.britishhorseracing.com/press_releases/equine-welfare-british-horseracing/

  • 29. nugetka

    pro Blanka

    21:24 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 17.

    Pokud nebudou dostihy, nemá smysl chovat A 1/1. Pokud nebude jezdectví bráno jako sport, lidé přestanou mít zájem kupovat sportovní koně, resp. sportovní plemena, tak v ten okamžik se můžeme rozloučit s kompletně německýma koňma (ti jsou totiž na ten sportovní výkon poměrně dlouho selektivně šlechtěni). Pokud budu brát jako sport a "využívání/zneužívání" koně i vytrvalost, spřežení, tj. opravdu všechny jezdecké disciplíny, tak umazávám kladrubáky, araby, shagye, hafly.... co ještě? Z výstav škrtám araby, vlastně i QH, appy.....Ať se na to dívám z jakékoli stránky, pokud by se lidem zakázalo chovat koně pro radost, pro sport, pro "zneužívání", tak mi zde vznikne pouze sorta koní do lesa, kříženci .... a ti nejsou využíváni? Když je sví rádoby-majitelé honí po loukách, protože do kolbiště nemají ambice. Takoví koně nejsou zneužíváni? a jejich žití splňuje všechny normy? Nikomu neberu jeho názor, ale z tohoto pohledu bychom vlastně měli koně "pěstovat" jako sekačky na trávu, aby jim náhodou nebylo ublíženo pro něčí cíl .... ruku na srdce, to ty koně vážně vyhynou, protože stejně jako je prasetiurčeno skončit na talíři, tak koně byli v historii zneužíváni, jsou a budou - pro potěchu, práci, sport, radost svého majitele. Je to jejich úděl a díky němu stále ještě chodí po této zemi. Ať se to někomu zdá morální, nebo ne.

  • 30. Eva Holubcová

    Souhlas

    21:29 - 14. 10. 2014

    Přesně tak... a to by mě tedy zajímaly procentuální úhyny/rok v přírodě mezi divokými koňmi.

    A bez A 1/1 by nevznikla spousta plemen, neexistoval by současný sportovní kůň atd. Ochránci si neuvědomují, že s zánikem jeho využití a vůbec sportovního využití koní by většina těch koní šla na maso, tak jako se to stalo v době, kdy byly zavedeny traktory a chladnokrevní a těžká teplokrevná plemena už náhle byla nepotřebná...

    Bohužel doba je divná, smrt a nehody jsou na jednu stranu vytěsněny z našeho života a na druhou stranu extrémně bulvarizovány...

  • 31. blanka

    re

    21:36 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 29.

    A komu by to teda vadilo, kdyby ta plemena nebyla? Konim, co se nenarodili, tezko. Bavim se tu o konich, ne o lidech. Mne by napriklad mohlo vadit, ze nejsem bohata, a krast kvuli tomu nezacnu. Kdyby nebylo otroctví, nebyli by v USA cernosi. Bylo by to dobře nebo spatne?
    Jinak ja nikomu nic zakazovat nehodlam, pokud zvire vylozene netyra. Se svym svedomim at se kazdy popere sam. Jen tech lzi a pohadek okolo se snazim, aby bylo mene. Jak to kone bavi, protoze jsou na to slechteni, ze to pro ne neni stres, ze riziko je vlastne skoro stejne jako na pastvine, jak by majitele a treneri za svoje kone dychali (ha ha, vzhledem ke zkusenostem, jak se zachazi i s konmi, kteri byli kdysi na spici, natoz s no name chudaky). V tuhle chvili me mnohem vic trapi vyhynuti tygra sumaterskeho, nez prirozene snizeni stavu koni slechtenych ciste pro lidskou zabavu.

  • 32. blanka

    re

    21:41 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 30.

    Evo, ale to je strasne pokrytecky argument, ze by vsichni kone sli na maso. Mrzi me, ze ho pouzivas prave ty. Dostihy nezaniknou mávnutím kouzelneho proutku, doslo by postupne k jejich utlumu a dostihovi kone konci casto neslavne tak jak tak. Nejsou jen 2 moznosti, pokracovat v soucasnem stavu nebo smrt vsech koni na cele planete. Tech variant je cela spousta. Trosku fantazie by to chtelo. Chladnokrevní kone taky koncili vetsinou u reznika uz pred nastupem traktoru, jen holt trochu později. A nepletme si obzivu se zabavou.

  • 33. blanka

    re

    21:42 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 30.

    Nicméně jsi prave zborila jiny, mezi laickou veřejností taky běžný mytus. Ze lidi kolem dostihovych koni by za ne dychali. Pokud je bez mrknuti oka daji na maso, tak tezko.

  • 34. blanka

    doba

    21:44 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 30.

    Diky bohu, ze doba je jeste natolik divna, ze zbytecna smrt nas jeste nenechava chladnymi.

  • 35. Eva Holubcová

    Blanka

    21:45 - 14. 10. 2014

    Blanko, máš pravdu, ale někdy to tak bohužel bývá. Já to jen vidím, jako hobby jezdec, trochu jinak, prostě ty koně využíváme všichni, málokdo je má čistě nesobecky na pokoukání. Za sebe se snažím ke koním chovat férově a hezky, a tím by mohl každý začít...

    A 1/1 myslím, že je tak neoddílnou součástí vývoje moderních sportovních plemen, že si troufám říci, že by zrovna toto plemeno chybělo :) Ale to už říkám jako vyložený anglofil, takže to neberte prosím objektivně

  • 36. MajdaS

    ...

    22:12 - 14. 10. 2014

    Článek velmi dobrý, díky Evo!
    Diskuse je opět plná perel - v pozitivním i negativním slova smyslu. A perlu Nugetčinu jsem si přečetla 3x, protože vystihla naprosto přesně význam koně v životě homo sapiens: "...koně byli v historii zneužíváni, jsou a budou - pro potěchu, práci, sport, radost svého majitele. Je to jejich úděl a díky němu stále ještě chodí po této zemi. Ať se to někomu zdá morální, nebo ne."
    Jen pro pobavení z fb známé známé (je dospělá, dvě děti): naprosto vážně by si přála, aby dostihy běhali robotičtí koně i dělali veškerý sport, protože živí jsou všichni týraní! A tohle má prosím právo volit a množit se...fakt jsem se musela hodně smát.

  • 37. blanka

    re

    22:22 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 36.

    No vida, tak i volebni pravo by se melo odebírat tem, kdoz maji soucit se zivymi bytostmi. Hlavne, ze jste si tu pekne zanotovali, ze kone se zneužívali vzdy a vzdy budou a je to tim padem v pořádku. Kazdemu, co jeho jest. Ono kdyz je clovek neceho soucasti, tak je hodne tezke prijmout nektere myslenky za vlastni. Mne to trvalo dobrých 20 let.

  • 38. MajdaS

    Ach tak...

    22:51 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 37.

    ...sem netušila, že to budu muset polopaticky vysvětlovat, jak je myšleno, tak jinak: "Petříčku, podívej se na ty koníky, jak se pěkně pasou...jak to ROBOTICKY žvýkají! Zmáčku čudlík a přiběhnou, počkej..."
    Blanko, lebeďte si dál ve svém prozření nebo co to máte, co ostatní chudáci nemají, tady vůbec není řeč o tom, že je schvalováno lámání kostí. Docela by mě zajímalo, jakou byste měla koncepci v chovu a využití koní - dneškem počínaje? Co je ještě OK a co ne/zneužívání?

  • 39. blanka

    majda

    23:03 - 14. 10. 2014

    Nemam zadnou koncepci, ani jsem neprozrela. Jen uz jsem alergicka na to masirovani verejnosti, ze umrti ma Velke je vlastne jen nestastna nahoda, ke ktere člověk nijak neprispiva, a ze bez Velke by vsichni kone vymreli. Jsem rada, ze tyhle temata vzbuzuji emoce, protoze se tím vytvari určitý tlak, ktery muze posunout veci smerem k lepsimu zivotu koni. Kdyby lidi jeste zacalo zajimat, co maji na taliri, budu spokojena jeste vic.

  • 40. blanka

    naposledy

    23:13 - 14. 10. 2014

    Reaguje na 39.

    Poslední příspěvek a koncim. Fakt se tak malo konarum zda 2,5% fatalnich startů na Velke (a byvalo hur a hysterie verejnosti mela na zmene myslim taky svuj podil) ve srovnání s 2 promile na rovinach v USA v neporadku?

  • 41. Eva Holubcová

    blanka

    23:25 - 14. 10. 2014

    Ach jo, článek byl věnován rovinovým dostihům. VP byla pouze vsuvka, vyžádaná společenskou náladou a přesto ji tady musím pořád řešit... Nebudu se opakovat, nikde není psáno, že je vše OK.

    Opravdu by mě zajímalo, jakými opatřeními bys chtěla zabránit takové smůle, jakou měla Zulejka. U ní to nebylo o nepřipravenosti koně či jezdce, nevhodné dráze, nepřiměřených podmínkách nebo nepřiměřenosti překážky... Prevence nehod a la Zulejka spočívá jen v jednom a to zrušit využívání koní. Zavřít se doma a nevylízat, co kdyby... ale takhle život nefunguje... stačí se podívat kolem, co se dnes a denně děje.

    Dokážete pochopit, že zrovna tohle byla opravdu nešťastná náhoda?

  • 42. sagi

    čísla

    23:34 - 14. 10. 2014

    Když počítám že kuň má ze sebou v životě průměrně cca 50 startů , má tedy 10% šanci že zemře přímo na dráze. Nevím zda-li je v jiném sportu podobná umrtnost, nepřide mi to tak malé číslo a určitě ne jako ojedinělá náhoda. Na druhou stranu ačkoli sem si nějak štvavé kampaně blesku či h@vny nevšimnul, nutno říci že "smrt prodává" a v dostizích jde přeci jen především o peníze ať se to někomu líbí nebo ne. Ve chvili kdy většina lidí řekne ne, tohle je ošklivý sport, nebudeme sázet, nebudeme na to koukat - tak se něco změní. Možná by jak sport zaniknul, možná by se dostihy běhali za mnohem přísnějších bezpečnostních podmínek s menším počtem zranění . Otázka zda-li pak by mohli byt ještě vůbec tak divácky zajímavé aby je sledoval i někdo jiný než uzavřená partička lidí z oboru tak, jak je tomu u jiných koňosportů.

  • 43. Eva Holubcová

    další mýty

    23:38 - 14. 10. 2014

    a) dostihy se neběhají a nejsou atraktivní kvůli těm úrazům... (vážně si to někdo může myslet?!?), které se třeba v USA přihodí 2x za tisíc startů nebo v UK je číslo 0.2...
    b) nejsou jen o penězích - bude předmětem dalších dílů
    c) bezpečnostní opatření v současné době ve vyspělém západě již není na rovinových dostizích možné dále zlepšit...
    d) dostihoví koně mají největší welfare ze všech sportovních koní právě proto, že jsou pod pernamentním drobnohledem všech ochránců zvířat a médií

  • 44. Eva Holubcová

    a k těm číslům

    23:46 - 14. 10. 2014

    A 10% šance je pěkná hovadina, Sagi, jsi inteligentní, takže když je číslo zaokrouhleně 2 úrazy na tisíc startů z nejpodrobnější a nejkompletnější databáze na světě, tak si to jistě spočítáš lépe....

    Takovíhle koně jako Bold Ring nejsou ani omylem v současné době takovou vzácností: http://www.racingpost.com/horses/horse_home.sd?race_id=597845&r_date=2014-04-18&horse_id=710306#topHorseTabs=horse_race_record&bottomHorseTabs=horse_form

    No, nicméně diskuzi tímto už z mé strany končím.

    Článek byl zaměřen na to, aby vysvětlil příčiny katastrofických zlomenin a důvody, proč se tito koně uspávají na dráze. To se mi myslím podařilo osvětlit, nic více jsem nechtěla.

  • 45. horsana

    fakt?

    08:00 - 15. 10. 2014

    "dostihoví koně mají největší welfare ze všech sportovních koní právě proto, že jsou pod pernamentním drobnohledem všech ochránců zvířat a médií"

    Eva, fakt tomuto veríš ??
    Myslím, že nie, myslím, že len trošku slepo hájiš to, čo máš rada.
    Čo je úplne v priadku a pochopiteľné.

  • 46. nitka

    Welfare

    08:40 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 45.

    Pokud si někdo pod pojmem welfare představí špičkové vybavení, značku krmiva, doplňků, solárko, kolotoč a další vymoženosti....tak ano, tomu věřím, že mají.

  • 47. Eva Holubcová

    Víra

    08:45 - 15. 10. 2014

    Myslím, že žádný jiný sport není tak velmi bedlivě sledován, včetně každodenního zázemí a tréninku, speciálně v USA. Už jenom to má určitou funkci "kontroly", viz "velký bratr Tě sleduje". Naivní nejsem, naopak. Ale opravdu mě překvapuje, že si nikdo není ochoten připustit, že určité věci nemůžeme ovlivnit.

    U Zulejky bych ten humbuk pochopila, kdyby byla špatně připravená, chybu udělal jezdec, trenér managementem, nebo byla španá dráha, prostě cokoliv, co by se dalo "obvinit". Jenže se přihodila blbá náhoda. Opravdu bych to pochopila, kdyby tam byl objektivní faktor. Dostihy mají dost másla na hlavě v některých oblastech, zejména v Dubaji či v USA, kde je spousta věcí, co se mi nelíbí, ale i u nás v ČR, kde bych vypsala celé seznamy. Ale zrovna tahle kauza je opravdu doslova "kdo chce, klacek si najde".

    Horsano, zrovna Ty jako vet, a já Tě pravidelně čtu, sama víš, co se děje u všech těch domácích hobby koníšků v rukou neznalých nebo nedbalých.

    Já bych jen poprosila každého, aby se zamyslel nad tím, jak by mu bylo kdyby svého koně našel vážně zraněného nebo se mu něco stalo nedejbože pod ním ať na vyjíždce, na jízdárně, na hubertu (a že jsem takových případů slyšela...), kdyby proběhla přesně takováhle mediální kampaň, včetně spousty videí RIP od lidí, co toho koně neviděli předtím ani na obrázku, natož naživo. Zkuste se aspoň na chvíli zamyslet, jak by vám bylo. Zvláště, kdybyste na tom nenesli vinu.

  • 48. Eva Holubcová

    Welfare? Sportovní koně

    08:53 - 15. 10. 2014

    Welfare, ale o tomhle by se dalo diskutovat u všech sportovních koní, to je ten problém... to už se dostáváme úplně někam jinam. Většina sporťáků, včetně dostiháků má špičkovou péči, profesionální týmy, zázemí, že jo. U nás v ČR chodí dostiháci do výběhu, v případě např. pana Váni všichni koně do takových výběhů, které dost hobby koní nevidělo ani ve snu... http://nella.rajce.idnes.cz/Bohuslav_22.10.2013/; http://nella.rajce.idnes.cz/Bohuslav_19.9/.... ruku na srdce, kolik sporťáků tohle zná?

    Mnozí žijí v domnění, že hobby koním se daří nejlépe. Bohužel tomu tak často vůbec není, zvláště pokud se dostanou do ruky neznalým, nedbalým lidem a to v dnešní době, kdy koně může a chce mít každý, dost časté. To není omluva pro jakékoliv excesy kdekoliv, jenom, že situace u koní je taková jaká je.

    O tomhle vážně nemá cenu debatovat, jak už jsem psala někde výše, každý by měl začít u sebe, chovat se ke koni férově a umožnit mu i koňský život.

  • 49. nitka

    Welfare

    09:39 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 48.

    Jo, jasně, taky jsem to nijak dál nerozváděla :-) Že pan Váňa má luxusní výběhy, to je, myslím, už profláklé, Bohuslav jsem viděla na vlastní oči. Pan Váňa je taky dost pod drobnohledem, jak je tomu v jiných stájích, netuším.
    Zajímala by mě ještě jedna věc- a asi to zas odvádím od tématu. Dost často prohlížím dostihové fotky na Rajčeti. Je mi jasné, že aktivně běhající dostihák musí být tak trochu neurotik, takže se nedivím, že na většině fotografií z paddocku vidím vytřeštěné oko, vytlemenou hubu a vlající dívčinu. Sem tam je ale k vidění i klidný kůň na prověšeném vodítku - je to náhoda anebo lze vysledovat, že v určitých stájích jsou koně vychovanější, klidnější a ne jen psychopati, které je potřeba s hadrem na hlavě natlačit do startovního boxu a pak děj se vůle boží...

  • 50. Eva Holubcová

    Welfare

    10:18 - 15. 10. 2014

    Je nejlepší přijít přímo na dostihy a vysledovat to. Jsou stáje, kde je koní nervózních více a kde méně. A když dojdeš na překážkové dostihy, naprostá většina koní je v padocku klidná.

    Taky si uvědomte, že ti koně jsou předváděni před tisíci lidmi, hraje hudba, ví, že se něco děje a vodí je kolikrát malé holky. Zvláště debutující dvouletci to hodně prožívají, vše je pro ně úplně nové, ale pak toho samého koně jako staršího, otrkaného už vidíte v klidu.

    Ono i ČT či hucul bude v takovém davu lidí nervózní. Sami víte, jak se vám proberou koně na hubertech, které se s takovými akcemi nedají vůbec srovnat a že celkově vaši koně budou na jakékoliv akci trochu živější.

  • 51. blanka

    re: Eva

    10:19 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 41.

    Máš pravdu, že je trošku nešťastné, vsunout mezi rovinové dostihy, které probíhají na špičkových drahách (ke kterým máme v ČR opravdu daleko), Velkou, která je fatálními úrazy proslulá. Ale i tak díky za článek a za otevření debaty. Nejde tady jenom o jednu konkrétní Sulejku, jde o statistiku, která je neúprosná.
    Jako další problém vidím, jak zmínila Horsana, odpad. Zrovna v USA to byl dost velký problém, nejen u plnokrevníků, ale i quaterů, koně se poráželi, pak se to zakázalo, tak se vozili dlouhými transporty do Kanady a Mexika. Teď hromadně fungují adopce koní za pár šupů plus snad vznikají nějaká centra pro dožívání vysloužilých koní, která jsou částečně financovaná sportovním průmyslem (což vnímám velmi pozitivně). U nás plnokrevníci taky často končí neslavně, nemůžu si nevzpomenout, a to se u nás narodí jen okolo 300 plnokrevných hříbat ročně (plus samozřejmě dovozy).

    Co se welfare týče, z mých zkušeností soudím, že poměr špatných a dobrých podmínek je napříč spektrem všech sportů a hobby využití plus mínus podobný. Pastviny stále nejsou standardem, nevhodné krmení a hlavně zbytečná krutost při výcviku (fyzický či psychický nátlak), to uvidíte jak v reiningových stájích, tak v dostihových, parkurových, drezurních (snad jen vytrvalci mají koně ve větší míře na patvinách) a hobíky z toho vyjmout taky nemůžeme.

    Mým cílem nebylo poukázat na to, že dostihy jsou zlo. Jen že úrazovost na Velké je vysoká a že by se věci měly nazývat správným jménem.

  • 52. Eva Holubcová

    "odpad"

    10:30 - 15. 10. 2014

    VP tam vůbec nebyla, ale byla tam vsunuta na žádost EQCH, co na tom nechápete, píšu to zde opakovaně?

    Odpad je ale obecně velký všude, jinak by inzerce nebyly narvané koňmi typu daruji, prodám za 5-10K, nebo je takový a makový, "ještě poslouží", prodám toho koně, jen když k němu přiberete toho.. ALE.... tohle mi přijde fakt jako už přehnané.

    Promiň Blanko, já vím, že to myslíš dobře, ale "zbyteční", nechtění koně jsou obecný problém všech koňáků, nikoliv problém konkrétního odvětví. Tohle patří úplně někam jinam, k obecným debatám, protože se to týká každého.

    Za sebe komunikaci už uzavírám, tolik času nemám, abych to mohla pořád dokola řešit to samé. Svoje stanovisko jsem napsala, každý věnujte energii na péči o své koně v jakémkoliv sportu či hobby provozu. Bylo by méně smutných případů.

  • 53. nugetka

    pro Majdu S a Blanku

    10:52 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 36.

    Teď akorát nevím, jak je myšlena ta "perla", zda pozitivně, či negativně. Z mého pohledu to tak vyplývá. Koně tu byli vždy jako soumaři, tahači, přenašeči lidí z bodu A do bodu B. Z tohoto důvodu mají moji velkou úctu, že za tu dobu nezmutovali do geneticky nesnášenlivých tvorů vůči člověku. Protože jako homo sapiens bysme si to dávno zasloužili.

    Blanka: " A komu by to teda vadilo, kdyby ta plemena nebyla? Konim, co se nenarodili, tezko. Bavim se tu o konich, ne o lidech. Kdyby nebylo otroctví, nebyli by v USA cernosi. Bylo by to dobře nebo spatne?" No, pokud to bereš takhle, tak je tahle diskuze nepodstatná. Protože mě třeba ta různorodost koňských plemen (psů, kočet, krav, barvy lidí) velmi baví a těší. Podle tvého názoru by defakto stačilo mít jedno plemeno "kůň pastevní", pes bude jaký? hlídací? ne, to by taky bylo zneužívání ..... nevím, tahle koncepce by podle mě vedla jen k jednomu - nebudeme chovat radši vůbec nic, budeme na celý planetě sami .... a třeba jen ti bílí, ne? když vadí i černoši ...... ne, vážně, tak na tuhle debatu fakt nemám :(

  • 54. cariad

    jiná VP?

    10:56 - 15. 10. 2014

    Přiznám se že jsem článek i diskusi pod ním pouze prolítla, a že jsem letošní VP ještě neviděla, pouze jsem slyšela, "co se dělo" :) pokud si tedy někdo myslí, že nemám právo přispět, tak to pochopím :) Nicméně, uvědomila jsem si, že mám VP moc ráda jakožto podívanou na krásné koně cválající v podzimním sluníčku po barevném pardubickém závodišti, na profíky kteří "to" umí a dotáhli k určité dokonalosti (myslím všechny zúčastněné). Ale co mi vadí je to riziko. Čím je hlavně způsobené riziko? Myslím že právě tou pokřivenou sportovností, tj. snahou - někdy až zběsilou a zuřivou - vyhrát. Tou rychlostí. Vím že to je nemožné, ale hrozně by se mi líbila Velká jetá na styl. Prostě cválat nějakou rychlostí přiměřenou překážkám, jet tak aby si to jezdci, koně i diváci užili. Nejet na čas, nezávodit, snažit se o krásné, bezpečné a elegantní, přesné, překonání překážek, které by tomu byly uzpůsobeny. Náročné by to bylo pořád, ale zmizely by skrumáže, hromadné pády, byl by čas odchytit volné koně, nebo jim udělat místo, celé by se to neslo v duchu gentlemanství a pohody. A dostih by mohl být zařazen třeba po odpočinku koní na konci, prostě jen proběhnout cílovou rovinku. Nebo by mohli vyhrát všichni :) ano, chápu, pitomost :) ale mně by se to TAK hrozně líbilo! :)

  • 55. nitka

    welfare

    10:56 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 50.

    Asi mi netřeba vysvětlovat, z čeho a proč jsou ti koně nervózní, vždyť píšu, že už ze samé podstaty dostihů musí být aktivní dostihák neurotik.
    Píšete, že jsou stáje, kde koně jsou klidnější- a taky píšete, že dostiháci jsou pod drobnohledem médií a ochránců zvířat - tak mě napadlo, jestli by nebylo dobré, kdyby pod drobnohledem bylo i toto.
    Ale je pravda, že objíždět dostihy a mapovat situaci kvůli tomu nezačnu.

  • 56. cariad

    ad článek

    11:01 - 15. 10. 2014

    Omlouvám se autorce, že jsem taky nepřispěla k tématu článku, ale řešila VP. Necítím se kompetentní komentovat odbornost článku, to neumím, ale určitě souhlasím s tím, že je třeba informovat. Ono je důležité dát na své pocity (viz můj předchozí komentář ;)), ale informovanost prospívá otevřenosti. Bulvarizace a zkreslování faktů (viz příspěvek na Wiki) neprospívá ničemu, pokřivuje obecné vědění i obecnou citlivost a úsudek. Za mě díky.

  • 57. Filip Tesař

    Volit a množit se

    11:09 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 36.

    Reaguju naprosto bez souvislosti s koňmi. Chápu, že to byla nadsázka, ale mě osobně z takovýhle nadsázek kapku mrazí, protože takové lehkovážné nadsázky stojí na začátku mnoha konců, o kterých by ti, co je vypouštějí z úst, často raději ani nepřemýšleli.

    Těm, kdo si o tomhle tématu trochu zapřemýšlet případně chtějí, doporučuju cvičně začít četbou Platónovy Ústavy, kde navrhuje vládu moudrých. První dochovaná idea totalitního státu a železné opony...

  • 58. Filip Tesař

    Koně v přírodě

    11:18 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 30.

    Evo, k tomu ti můžu říct, že z těch zdivočelých bosenských koní nepřežije první rok až polovina hříbat. Bral bych to jako poměrně průkazné, nažto za to můžou hlavně vlci (kteří v Austrálii nežijí, dingové nejsou dost dobře srovnatelní, jsou menší a loví individuálně, a v USA byli na většině míst vlci vytlačeni, na jejich úkor se rozmnožili kojoti, opět menší a ne smečkoví lovci). Navíc ti bosenští koně žijí ve stepním prostředí, charakterem i klimatem blízkém původnímu stepnímu prostředí divokých koní, takže úhyn nejde na konto např. pro ně nepřirozeně surových zim nebo nepřirozeně velkého sucha atd.

    Oproti šlechtěným koním tady tudíž vidím jeden zásadní rozdíl: selekce v přírodě probíhá daleko víc v nejranějším věku, ta naopak u chovaných probíhá velmi omezeně. Dalo by se uvažovat o tom, jestli to případně nemá i určitý zprostředkující vliv na úmrtnost při dostizích, ale myslím, že na to nejsou k dispozici potřebné údaje a nejspíš ani dlouho nebudou.

  • 59. Filip Tesař

    Smrt prodává

    11:22 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 42.

    Sagi, v závodech monopostů byla smrt běžná od počátku do 70. let, kdy se začalo s bezpečnostními opatřeními a dneska je smrt výjimečná (skoro by se řeklo, že je příznačné, že Schumacher málem přišel o život na lyžích a ne na dráze), aniž to divácký zájem ovlivnilo.

  • 60. blanka

    ha ha

    11:29 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 53.

    Mne vadi cernosi? Tos dost prepiskla. Kdyz neumis diskutovat fakticky, tak to nedelej.

  • 61. blanka

    re Eva

    11:36 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 52.

    Evo, ja vubec nechapu, proc si to beres tak osobne. Naopak ti rozumim a pritakavam, tak kliiid ;)

  • 62. blanka

    re

    11:38 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 58.

    Diky za zajimava cisla, ale s tematem to nesouvisi. Vsichni se asi shodneme, ze tygrum, zebram a pakonum je lepe ve volne prirode, nez v zoo, prestoze tam je o ne vyborne postarano, nikdy netrpi hladem a umrtnost je minimalni.

  • 63. blanka

    re Filip

    11:49 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 62.

    Cimz chci rict, ze to, ze ve volne prirode zemre vic koni nez na Velke pardubické neni validni argument pro vystavovani domacich zvirat zvysenemu riziku urazu. Aspon pro me ne. Jinak jsem rada, ze ses do diskuze pridal, tak trošku jsem na to cekala, protoze tvuj nazor me zajima.

  • 64. lavera

    :-(

    12:38 - 15. 10. 2014

    Líp než nugetka bych to nenapsala. Zkopíruju to sem ještě jednou: \"... koně byli v historii zneužíváni, jsou a budou - pro potěchu, práci, sport, radost svého majitele. Je to jejich úděl a díky němu stále ještě chodí po této zemi. Ať se to někomu zdá morální, nebo ne.\"

    Napíšu to sem znova. I když už to jednou zaznělo.

    Až mi padá čelist, co se letos okolo VP strhlo za emocionální šílenství :-(
    Byla to nehoda. Nešťastná náhoda.

  • 65. Filip Tesař

    Příroda versus dostihy

    14:45 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 63.

    Ode mne to bylo čistě technická poznámka, ne argument v tomhle smyslu. Spíš naopak – srovnávat tu úmrtnost dost dobře nejde. V přírodě většina úmrtí před přirozenou dobou úmrtí připadne na raný věk, tzn. ti, co přežijí dětství, většinou přežívají, dokud nezemřou přirozenou smrtí. U anglických plnokrevníků určených k dostihové dráze asi naprostá většina rané dětství úspěšně přežije (?), a zahynou případně ve vyšším věku.

  • 66. horsana

    emócie

    16:04 - 15. 10. 2014

    No ak sa niekomu niekde podarí zachytiť smrť v priamom prenose, ťažko čakať, že to nevyvolá emócie, vôbec sa mi to nezdá čudné a už vôbec nie odsúdenia hodné a nemyslím, že ten najšťastnejší postoj je mávnuť nad tým rukou "Pfffff, lajky, veĎ to bola nehoda!"

    Zrejme bola, fyzika skrátka nepustí. No a z cudzieho krv netečie, to je jasné.

    Evin článok je veľmi dobrý, hoci tak trošičku podfarbený tou náklonnosťou k dostihom.

    A welfare - Eva, to je práve tá irónia, že hobby kone, ktoré sa väčšinou majú najhoršie a doslova k nám chodia umierať sú z 90 % vyslúžilí A 1/1, darovaní, alebo predaní za hubičku kdeakému chujovi.
    Nie sú to vyslúžilé parkúrové, military, vozatajské, drezúrne ani iné kone, sú to A 1/1 s dostihovou minulosťou a to je to zvláštne.

  • 67. MajdaS

    Nugetce

    17:14 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 53.

    No jasně, že pozitivní perla! :-) Jedna z nejlepších zde na EQCH za těch 15 let, co sem chodím...

  • 68. faven

    Věcná technická

    20:37 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 65.

    Úmrtnost v přírodě mě v této souvislosti často napadne, protože obecně neberu přírodu jako nějakého absolutní měřítko toho nejlepšího, co pro konkrétního jedince může být. Tušila jsem, že s úmrtnotí to v ní nebude žádná sláva. Např. číslo 50% úmrtnosti mláďat jsem slyšela i v jednom dokumentu o gepardech. Sice chápu, že někomu by mohlo vnitřeně vadit i třeba mizivé procento rizika, ale ona je to pak skutečně otázka být či nebýt. A v té přírodě to z hlediska úmrtnosti není lepší. Z hlediska smrti, tak pak je pro zvíře šancovnější, žít u člověka, než v divočině. Osobně tedy ježdění a sportování s koňmi samo o sobě nepovažuji za týrání. Že by to pro zvíře měla být nějaká neúměrná dřina oproti životu v přírodě, skoro bych opět tipla, že spíš naopak. Pak je tu ještě ten relat. krátký okamžik, kdy zvíře trpí po úraze, ale i tam většinou nastane milosrdné usmrcení větišnou relativně, řekněme relativně brzy......opět mi to přijde, když už se stane lepší, než koukat jak je např. zebra trhána a okusována lvy (když už se ji nepodaří milosrdněji zakousnout).

  • 69. faven

    Věcná technická

    20:37 - 15. 10. 2014

    Reaguje na 65.

    Úmrtnost v přírodě mě v této souvislosti často napadne, protože obecně neberu přírodu jako nějakého absolutní měřítko toho nejlepšího, co pro konkrétního jedince může být. Tušila jsem, že s úmrtnotí to v ní nebude žádná sláva. Např. číslo 50% úmrtnosti mláďat jsem slyšela i v jednom dokumentu o gepardech. Sice chápu, že někomu by mohlo vnitřeně vadit i třeba mizivé procento rizika, ale ona je to pak skutečně otázka být či nebýt. A v té přírodě to z hlediska úmrtnosti není lepší. Z hlediska smrti, tak pak je pro zvíře šancovnější, žít u člověka, než v divočině. Osobně tedy ježdění a sportování s koňmi samo o sobě nepovažuji za týrání. Že by to pro zvíře měla být nějaká neúměrná dřina oproti životu v přírodě, skoro bych opět tipla, že spíš naopak. Pak je tu ještě ten relat. krátký okamžik, kdy zvíře trpí po úraze, ale i tam většinou nastane milosrdné usmrcení větišnou relativně, řekněme relativně brzy......opět mi to přijde, když už se stane lepší, než koukat jak je např. zebra trhána a okusována lvy (když už se ji nepodaří milosrdněji zakousnout).

  • 70. faven

    A jinak tedy

    20:50 - 15. 10. 2014

    považuji za nesmysl, že by se lidé koukali na dostihy proto, že je přitahuje smrt (krom nějakých vyšinutých jedinců). Naopak, koukám jak koně běží, jak to plynule odsýpá, atd. a různé zádrhely, karamboly a pády jsou naopak rušivé, nepříjemné.

  • 71. sagi

    blesk a spol..

    00:33 - 16. 10. 2014

    Reaguje na 59.

    Tak mi to nedalo, kouknul sem se alepoň na webovky, první zpráva "vražedkyně, tady jí máte podívejte se na ní, ubodala 16-ti letýho studenta, dobře si jí prohlédněte". druhá. "Islámisté masakrují civilisty, řežou jim hlavy".. no dobrý - třetí je že rychtář pujde bručet (proboha koho a proč tohle může zajímat..?!) potom ebola nakej crash s vlakem, naka nahá celibrita. A tohle mám na mysli pod pojmem smrt prodává. Filipe kdyby se na monopostech stal šílenej karambol, všude by lítaly kusy strojů a těl, sledovanost takové události by překročila normální sledpovanost závodů 100 možná 1000-ci násobně, každý bulvár by platil za co nejdetalnější snímky .. prostě WOW OMG -zkrátka Apollo 13. Tak to je. Kdyby lidé o tyhle informace nestáli, nehltali je, nevyžadovali asi by zprávy na mnohých komerčních televizích vypadali uplně jinak. Samozřejmě že sem na VP nekoukal kůli tomu kolik tam zařve koní, drželi sme všichni place Růžičkový (mimochodem fakt respekt - trošku mi přišlo pitomý jak veřejně řešili že tam jde proto aby tentokrát nespadla) Ale dotihy jsou show, show i pro takové lidi co čtou Blesk a hltají Novu. A není jich vůbec málo. A oni chtějí vidět nehodu, drama, tragedii i smrt.

  • 72. Eva Holubcová

    a tak...

    08:51 - 16. 10. 2014

    Horsana, ale tady nad tím nikdo nemává rukou. Právě proto vznikl tento článek, aby vysvětlil, proč se ti koně utrácí..., aby trochu osvětlil pozadí. Tady vidím největší problém v komunikaci dostihového prostředí s veřejností.

    jinak já zase znám hromady jiných A 1/1, kteří se mají velmi dobře... To se fakt nedá zevšeobecňovat. A 1/1 má tu smůlu, že špatné zacházení se na něm projeví velmi rychle a protože je často levný, tak se dostane do špatných rukou s mnohem větší pravděpodobností. Zase já nechápu, proč by se vyřazený dostihový kůň ve věku 4,5, 6 let nemohl prodat, to už má jako odzvoněno, odpracováno a konec aktivního života? Může dál sloužit jako hobby, do sportu atd. Ovšem to chce prostě aspoň na počátku dobře prodat a to není snadné...

    Sagi zase má pravdu, že smrt prodává a vůbec celý příspěvek 71. je pro mě srozumitelný. Prvotně jsem ho asi špatně pochopila. Nicméně na dostihy se opravdu kvůli smrti nechodí, protože se to děje dosti zřídka, tak by takový divák v USA musel absolvovat celkem 1000 dostihů, aby mohl vidět fatální úraz. V ČR s výjimkou VP na dostihy chodí jen poučení laici, výjimečně laici, a jinak spíše ti, co se o dostihy zajímají...

    Jinak vyjádření pana Olehly...http://dostihy.fitmin.cz/domaci-dostihove-deni/mvdr-olehla-ve-svetle-hore-umime-kone-do-velke-pripravit.html: "A nyní se už dostáváme v našem hodnocení k samotné Velké pardubické. Neustále je médii hodně diskutovaný Taxisův příkop. Jak na vás letos po shlédnutí videozáznamu zapůsobil?
    Ze záznamu České televize jsem nejprve nabyl dojmu, že většina koní skákala vpravo, ale další záběr ze zadní kamery ukázal, že se koně rozprostřeli po téměř celé šířce překážky. Z pozice předsedy České asociace steeplechase mě pochopitelně mrzí, že jsou na Velkou pardubickou kvůli Taxisu negativní ohlasy. Sledoval jsem na videozáznamu detailně všechny tři koně, kteří na Taxisu padli. Nikas se odrazil dříve, než měl, skočil vysoko, ale šel pod hranu a jezdec neuseděl další cvalový skok. To lze od zkušené dvojice jen stěží očekávat. Se Zulejkou se Pepa Bartoš dostal do nevýhodné situace, když mu cestu zkřížil Angličan. Ten pak začal uhýbat vlevo a hodil „myšku“, jakoby překážku překonat nechtěl. Tím s sebou stáhl i Zulejku, která se vůbec neodrazila a proletěla plotem. Pepa Bartoš s tím nemohl nic dělat, bylo to dílem okamžiku … Na pád Amaragona nemám jednoznačný názor, proč proskočil plot a dopadl pod hranu příkopu. Možná doplatil na nezkušenost a odrazil se trochu dříve."

  • 73. Filip Tesař

    Blesk, monoposty a ZDF

    09:11 - 16. 10. 2014

    Reaguje na 71.

    Sagi, já nepopírám, že smrt a černá kronika přitahujou zájem, jsou to léta, co se zabývám tím, co za tím stojí, úplně na počátku toho zájmu stála v dětství písnička od Fešáků "Poznávám vás" o čumilech, co se seběhnou nad nehodou: "...oči čumilů ze všech jízdních drah. Já už je všechny dobře znám, patří ke všem nehodám. Jsou vždycky tam, kde brzdy řvou na poplach..." Ale nedá se zkratkovitě tvrdit, že jen smrt prodává, a že bez ní půjde něco do kytek - třeba u tý Velký pardubický nasbíráš díky úmrtí obrovskej momentální zájem, jenomže je přelétavej, zejtra půjde jinem a pozítří zas jinam, ty lidi ti nepůjdou na tribunu, ani nebudou dostihy (nebo formule) sledovat v televizi. Hokejová rvačka taky přitáhne pozornost, ale jen zlomek obrovskejch prachů, co se točej v NHL, snad souvisí se rvačkama.

    Co se týče zpráv, vím konkrétně, že v Německu - tak jako jinde - od konce 80. let došlo k rozmachu televizního vysílání, a spousta novejch stanic vsadila na bulvární zprávy. Většina teda měla širší záběr než naše Nova (hodně díky tomu, že sázely na ženský publikum, který bylo emancipovanější než český, takže připomínaly Blesk říznutej Chvilkou pro tebe, prostě hodně celebrity, móda atd.). Veřejnoprávní ZDF se nějakou dobu potýkala s úbytkem sledovanosti svých zpráv, ale na rozdíl od ČT vsadila na serióznost a zpravodajství soukromých stanic zatlačila během několika let do pozadí natolik, že komerční stanice v podstatě třeba rezignovaly na snahu soutěžit s ní ve sledovanosti hlavních večerních zpráv, a vůbec ve zprávách třeba o domácí a zahraniční politice atd., nechaly si teda ty černý kroniky, ale i ve zprávách typu toho ubodání studenta si zase ve sledovanosti dobře vede ZDF, která je podává seriózně, zasazuje je do kontextu, sleduje vývoj takových caus, a je vidět, že mezi divákama je velkej počet těch, co chtěj tu prvoplánovou podívanou na krev, ale i velkej podíl těch, který si chtěj utvořit názor, kterej by si rádi zasadili na místo mezi svoje ostatní názory.

  • 74. Filip Tesař

    Sportování a život v přírodě

    09:54 - 16. 10. 2014

    Reaguje na 69.

    Je to jen můj názor, vycházející z omezený zkušenosti. Ale v zásadě je zase těžký srovnávat. Život koně v přirozeným prostředí jako takovej nejspíš žádná velká tělesná dřina není. Je to většinou život strávenej pomalým krokem, většinou s hlavou u země, do kopečka a z kopečka krátkej klus, občas nějaká cvalovka, aniž se zpotěj, proložený zahálkou, buď protože je zrovna moc much, nebo protože se čumí na hřebce, který se právě řežou o kobylu, nebo při ranním slunění atd.

    Trochu jiná věc jsou asi zimy, ale dost pravděpodobně jsou koně přirozeně zařízený i na sezónní nabírání a úbytek váhy... Tudíž i ustajovací welfare těžko posoudit jako přínos oproti životu v přírodě - bejvá to prostě moc jiný. Domácí welfare se dá většinou kvalitně srovnávat hlavně s jiným welfare, s podmínkama, který lze reálně koni zajistit. Samozřejmě, že jedním z nejdůležitějších absolutních měřítek welfare je srovnání s přirozenými podmínkami, to pak se asi ideálu nejvíc blíží rozlehlé louky, lemované z jedné strany řekou, kam se stádo chodí podle vlastní nálady napít a vycachtat, velká vzdušná stáj, volně přístupná - má to ovšem chybku, je to chov a koně tam žijí do doby, než jsou prodáni. Sportovní i jiné využití a welfare už je pak trochu něco za něco a těžko to s tím srovnávat.

    Co bych ale osobně vytkl jako poměrně důležitý rozdíl, bude složení skupiny, v níž kůň ve volnosti a u majitele žije. To se netýká jen momentálního složení, týká se to možná víc změn, kterými musí kůň za život třeba projít. Nechci idealizovat, opustit rodinu musí před dosažením plné dospělosti opustit kůň i v přírodě. Taky neúspěšní hřebci bez kobyl asi nebudou nejšťastnější, ale kompenzují si to obvykle silnou přátelskou vazbou na jiného hřebce. Ale v přírodě bude asi v průměru o poznání větší míra, se kterou kůň si vztahy s jinými koňmi aktivně volí sám, není jenom pasivně vhozen do situace, kterou může sám ovlivnit jen málo. Koně jsou ovšem podle všeho přizpůsobiví, vztahy navážou obvykle i tak. Nakolik je to pro ně rozdíl, těžko říct, protože do hlav jim nevidíme.

  • 75. gloriette

    díky

    12:03 - 16. 10. 2014

    díky za zajímavý článek.

  • 76. Eva Holubcová

    vyjádření veterináře

    15:17 - 16. 10. 2014

    berte v úvahu, že je to pro účely novin laikem upravený rozsáhlý rozhovor s veterinářem na pardub. dostih. dráze P. Přikrylem

    http://pardubice.idnes.cz/veterinar-petr-prikryl-se-stara-o-zdravi-koni-pri-dostizich-pl2-/pardubice-zpravy.aspx?c=A141009_2106270_pardubice-zpravy_jah

    "Pokud se stane na dráze nějaký úraz, jsou veterináři vždy připraveni i na nejhorší. Nejčastěji však prý ošetřují drobné oděrky, jež si koně přivodí při skocích přes živé ploty, které je poškrábou.

    „Tragicky to končí málokdy. Vezměte si, že denně závodí třeba sto až sto padesát koní a nic se nestane. Máme i sezony, kdy musel být utracen jediný kůň.“

  • 77. faven

    Určitě

    19:12 - 16. 10. 2014

    Reaguje na 74.

    Tyhle jednotlivé faktory josou těžko nesrovnatelné a (zatím?) neměřitelné. Např. kůň pod člověkem podá dejme tomu každodenně kratší intenzivní výkon (a nemyslím výkon v závodu, kt. se neběží každý den), ale zbytek dne může už jen dá se říct odpočívat, ať už pasivnějším nebo aktivnějším způsobem. V přírodě, pokud nebude žít v nějaké hodně hojné obasti, může být pod určitým průběžnějším, byť nenápadným tlakem každodenní nutnosti shánčlivosti. A vzhledem k tomu, že "stokrát nic umořilo osla", kdo ví, kdo může být na konci dne uondanější. Ale jistě, je to jen taková moje úvaha, pocit možnosti...:-)

  • 78. Filip Tesař

    Mluvil jsem jen o těch, co jsem poznal

    19:52 - 16. 10. 2014

    Reaguje na 77.

    a přiznám ještě, že vídal jsem je od pozdního jara do brzkého podzimu (květen-září), tedy pořád slušná pastva. Nejdelší čas nepřetržitě s jedním stádem bylo 24 hodin, pak několik hodinových až několikahodinových úseků v různou denní (ne už noční) dobu. Ale "stokrát nic umořilo osla" bych asi odmítl. Bez ohledu na dobu stále stejně naladění na podněty, žádné známky únavy. Jen kolem východu slunce trošku ztuhlí (ale pořád kontaktně naladění) a pak po východu slunce, dokud nevylezlo pořádně na oblohu, nastalo slunění (zahřívání, nastavování se paprskům, u hříbat podřimování) a to byli tedy hodinku, hodinku a půl mimo, jak vypnutí. Celkově mi přišlo, že ta průběžná pomalá aktivita, jen občas proložená vypnutím nebo rychlejším pohybem, je asi rytmus, na který jsou koně přirozeně zařízení, možná na rozdíl od lidí, a že taky pojetí "práce" oproti "odpočinku" je víc lidský než koňský pohled - nebo taky třeba i určitá lidská kulturní konstrukce. Případné známky únavy (přes postoj) by se daly ještě odhalit na fotkách, i když sám spíš pochybuju. Jinak to nemůžu to hmatatelně doložit, ale je fakt, že celejch těch 24 hodin (včetně spánku) jsem měl pocit naprostý pohody, prostě relaxační atmosféra. Jasně, pocit - nebo snad morfogenetický pole (vypůjčeno z jedný aktuální diskuse)?

  • 79. faven

    Jasně

    20:27 - 16. 10. 2014

    Ono den je opravdu i nesmyslný časový úsek ke srovnávání. A měřit nějakou "obecnou míru opotřebení životem v určtiém věku" pořádně nelze. Akorát mi nepřijde, že by pro koně mohla být určitá odchylka od takto vyloženě extenzivního způsobu života nepřirozená. Oni tak žijí, protože proč by měli jinak. A v takto extenzivním způsobu života rozdíl mezi aktivitou a odpočinkem není moc výrazný. Ale kdyby se třeba museli začít určitou část dne intenzivněji pohybovat (z nějakého přírodního důvodu, kt. ale asi reálně neexistuje, krom pronásledování predátorem), pravděpodobně by se tomu bez problémů přizpůsobili a bylo by to pro ně stejně přirozené.

  • 80. Filip Tesař

    Odchylka

    21:13 - 16. 10. 2014

    Reaguje na 79.

    může nastat třeba, když nastane koncem léta sucho, koně prý vycítí déšť na kilometry a cválají k místu, kde prší. Nemyslím, že to je nepřirozené, jsou ke cvalu taky přizpůsobený. Reagoval jsem na to "stokrát nic umořilo osla", to jsem prostě nepozoroval ani náznakem, i když mám pozorování sice zblízka, ale přece kratičký. Nemluvím o brumbies nebo mustanzích někde v polopoušti, ale o stepi mírnýho pásma.

  • 81. sagi

    nasilý a prachy

    00:49 - 17. 10. 2014

    Reaguje na 73.

    Víš jenže ono je strašně složitý kolik vlastně popularity a prachu udělá taková rvačka v NHL. Jasně když se někoho zeptáš jestli tam jde pro to aby vyděl rvačku tak ti samo řekne že ne, že ses kokot. Jenže pak se tam pár hraču brutálně sereže a všíchni cestou domu řešej jak to "ty krávo bylo hustý, jak si dali do držky, jak to tam lítalo." Druhej den si koupěj nakej místní "blesk", podívaj se tam na fotky a všem okolo budou řikat jak o viděli na živo a jaký to bylo maso. Háček je akorát v tom že pokud se začnou hrači rvát furt velmi ryhle se to omrzí a nikoho pár vyraženejch zubů už zajímat nebude, což je vlastně to o čem píšeš co se týče německa a konkurentů ZDF. Ale to nemění nic na tom že nasílí a tragedie sou populární záležitost. Stačí se podívat na filmovou tvorbu. Proč to tak je je taky jednoduchá odpoveď - zkrátka "bestie" je v každém z nás. Je tam od doby co člověk respektive jeho předci začal zabíjet aby se najedl. Každá smrt mu přinášela radost a přislib plného žaludku a mnohdy i přežití jeho tlupy. Později s k tomu přidala radost z ovladnutí a zotročení.(což vidíme už i u jiných primátů) Můžeme to nazvat temnou stránkou člověka, onou bestii co se prostě teší na nasilí a zabíjení.

    No ale to už sem dost odbočil... od tématu

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 4 čtenářů. Celkový počet bodů: 20.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: