Mýty kolem dostihů: Je dostihový trénink týráním?

25. 11. 2014 06:00

Obrázky: 20

Autor: Kateřina Mrázová Foto: Stanislav Pitela (Piškvorek), Kateřina Urbánková, Nela Rymešová, Kateřina Mrázová, Jana Němečková, Eva Kopečná, Eva Holubcová, Seriál: Mýty kolem dostihů Počet přečtení: 7974 Počet komentářů: 44 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

K sepsání čtvrtého dílu mě přivedla každoroční podzimní hysterie související s Velkou pardubickou, kdy se do oběhu médií a sociálních sítí dostanou kvanta záběrů vyhecovaných dostihových koní, s možností se k nim veřejně vyjadřovat. Netřeba dodávat, že jde o reakce nelichotivé a bohužel pramenící z neznalosti, kdy k polemikám, jestli ti chudáci nejsou v tréninku mučeni, přibývají i návrhy posílat do dostihových stájí kontroly, právě za účelem potvrzení/vyvrácení týrání zvířat.

Vše je opředeno za srdce trhajícími fotkami vykulených očí s výrazným bělmem, naběhlých a zpocených svalů pokrytých pěnou, vystouplých žil, rozšířených nozder a nechybí kriticky laděné „doplňující" popisy tzv. typických vlastností plnokrevníků: poklusávání (caplování), zkratovité reakce, nutkání stres řešit útěkem.

Ve zkratce si proto připomeňme, k jakému účelu byl dostihový kůň vyšlechtěn. Chovatelským záměrem plnokrevníka bylo, je a bude, aby uměl především rychle utíkat a tudíž na podněty okamžitě zareagovat. Jsou to koně extrémně citliví, velmi pozorní, snadno vzrušiví a občas až nepřiměřeně temperamentní, což úzce souvisí s jejich využitím: blesková vznětlivost a výbušnost je pro vyvinutí požadované rychlosti ideálním faktorem.

A dostihový trénink je těmto charakterovým vlastnostem přizpůsobený, aby práce s eruptivními povahami plnokrevníků byla pro obě strany co nejméně stresující a zároveň bezpečná.

Lot se vrací z tréninku

Dostihový trénink od A do Z

Nejdůležitějším elementem dostihového tréninku je trenér, což je osoba plně zodpovědná za vše, co s tréninkem souvisí. Plnokrevníka si doma na louce můžete natrénovat sami, ale bez záštity licencovaného trenéra (absolventa trenérského kurzu zakončeného zkouškou) váš kůň běhat dostihy nemůže. Tyto přísné podmínky mají koním zajistit profesionální přípravu, aby nedocházelo k fatálním nehodám způsobeným neodbornou přípravou. Dostihový trénink není jen o práci pod sedlem, trenér své svěřence monitoruje i po stránce zdravotní (stav končetin, jestli kůň dobře žere, jak dlouho koni trvá uklidnění či rekonvalescence po dostihu atd.), a od toho se odvíjejí i jednotlivé tréninkové dávky.

Většina tréninku dostihových koní probíhá v tzv. lotu, kdy se pracuje kolektivně dle jednoho schématu. Plnokrevník je plemeno stereotypní a tato vlastnost umožňuje i povahově komplikovanějším koním fungovat ve skupinách, aniž by se navzájem hecovali. Záměrně jsou naučeni chodit v řadě za sebou, aby v koních nebyl zbytečně spouštěn faktor „kdo bude první vepředu, vyhraje", a takto jsou schopni fungovat i pod méně zkušenými jezdci. Koně si konkrétní trasu i druh práce zafixují, vědí, že v daných místech se závodit nebude a nemají ke spuštění stresového faktoru důvod.

Kentr s malou jezdkyníTímto způsobem probíhá většina objemových, kondičních a dechových prací, kdy je hojně využíváno nejen tréninkové dráhy, ale i terénních rozmanitostí matky přírody. V lotu lze provádět i lehčí práce cvalové (kentr = tzv. „na pohodu" cval), stejně jako šplhat kopečky, vyklusávat delší štreky, brodit řeky či skákat přes přírodní skoky, v případě překážkových koní.

Nácvik „dostihového tempa" (galop = rychlá práce) naopak do rukou nezkušených jezdců nepatří. Tento druh práce se provádí buď na dráze, nebo konkrétních předem ověřených místech, aby byla eliminována rizika s tím spojená. Největším kamenem úrazu v rámci převýchovy dostihového koně jsou právě nekoordinované rychlé práce, kdy noví majitelé plnokrevníka nechají na každé louce „rozběhat" a nevědomky v něm vypěstují naprosto nový podnět: utíkat vždy a všude. Proto i rychlé práce mají v dostihovém tréninku vlastní pevně danou režii, kdy se koně učí na podnět vybíhat, na podnět zrychlit, na podnět soupeřit s ostatními (nejčastěji ve dvojicích) a posléze, když je doběhnuto, na podnět „přepnout" do režimu směrujícímu k uklidnění.

Stereotyp může navenek působit roboticky, ale koně si jednotlivé body tréninku vryjí do paměti a jsou pak schopni fungovat i ve vypjatějších situacích. Na podobné bázi probíhají i schémata dostihů, kdy jsou koně nejdříve v paddocku (krokují), posléze jdou v lotu na zkušební cval (v překážkových dostizích i na zkušební skok) a v lotu odcházejí i na místo startu. Tato léty osvědčená rutina funguje po celém světě.

Někteří trenéři do přípravy vkládají i činnost jízdárenskou (nadneseně vyjádřeno), kdy koně pracují samostatně a provádějí základní jízdárenské povely (změny směru, kruhy, přechody apod.) Cílem je zlepšení ovladatelnosti koní mimo lot, což v dostizích přináší nezanedbatelnou výhodu žokejům.

Tabasco v kolotočiNedílnou součástí dostihového tréninku se staly kolotoče, sloužící k opracování či vykrokování, nebo jako náhražka pohybu na pastvinách, pokud daný kůň zrovna do výběhu nemůže nebo jej nemá k dispozici. Movitější dostihové centrály k tréninku využívají i bazén, kdy plaváním udržují fyzickou kondici koní a zároveň jim šetří pohybový aparát.

Poslední odstavec bych ráda věnovala pastvinám, které jsou v případě dostihového tréninku stále ještě kontroverzním tématem. Záleží na trenérovi, jestli je ochoten rizika spojená s pobytem ve stádě podstoupit, ale naštěstí i mezi uznávanými kapacitami figurují jména, pro jejichž svěřence je část dne strávená ve výběhu nepostradatelnou složkou přípravy.

Stres, stres, stres...

Stres je nejčastěji zmiňovaným slovem ve spojitosti s dostihovými koňmi. Jak jsem již zmínila, jeho zvýšenou koncentraci umějí plnokrevníci dávat najevo vizuálně nepřitažlivými způsoby, což dostihům pošramocuje pověst.

Zkusme se na stres podívat z jiné stránky, viz Wikipedie:

Zvýšená činnost sympatiku a stresové hormony ovlivní činnost většiny orgánů v těle. V případě reakce typu „útěk nebo boj" je tedy potřeba dodat živiny a energii do svalů a dalších orgánů, které mají podat zvýšený výkon. Proto se zvyšuje jejich prokrvení, a naopak se odvádí krev např. z trávicího ústrojí a omezuje se jeho činnost. Stres stimuluje i srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak, a to právě kvůli zabezpečení dostatečné distribuce živin krevním oběhem. Dochází k uvolnění energetických zásob organismu, v prvé řadě odbouráváním zásobního polysacharidu glykogenu („rychlý zdroj" energie), z něhož se do krve uvolňuje glukóza (hlavní zdroj energie).

Trip to Rhodos - návrat z tréninkuS trochou nadsázky by se dalo konstatovat, že bez přídělu stresu to koním nebude tak utíkat :-)

Stres je tudíž nedílnou součástí organismu a nelze jeho působení potlačovat, pokud potřebujete koně schopného vyvinout abnormální rychlost, aniž by jej to fyzicky poškodilo. Na obranu nepěkných dostihových fotografií bych ráda dodala, že podobně „strašidelně" vypadají rozdovádění koně při vzájemných hrátkách na pastvině :-)

I v dostihovém světě platí, že co kůň, to individuální povaha, někteří snášejí stresové situace bez mrknutí oka, jiní se nechají unášet i naprostými banalitami. Aby plnokrevník mohl odvádět plnohodnotný výkon v dostihu, je potřeba jej to postupně naučit, a to platí i o stresových situacích. Laická veřejnost ráda poukazuje na nehody ve startovacích boxech, projevy neovladatelnosti v paddocku či v rámci zkušebního cvalu, ale zde je nutné zdůraznit, že na vině rozhodně není nekvalitní příprava z domova či „týrání tréninkem". Dostihovou atmosféru doma nasimulovat nelze, koně se tudíž jinde než na dostizích snášet tento druh stresu nenaučí a pouze postupným opakováním získají potřebné zkušenosti. Pokud ani cílené „otrkávání" v dostizích nepřináší efekt a kůň není schopen stresové situace zvládat, je z dostihového tréninku vyřazen.

(Ne)ovladatelnost a udělátka

Jedním z ožehavých témat týkajících se praktik dostihového tréninku jsou pomocné otěže, které napomáhají plnokrevníkům přisuzovat přívlastky „neovladatelný", „vypatlaný" apod. Nejsem zastáncem pomocných otěží, ale v případě dostihového tréninku akceptuji jejich využití, a to především z hlediska bezpečnosti pracovních jezdců.

Nácvik - startovací boxyPokud bychom srovnali dostihový trénink s odvětvími klasických jezdeckých sportů, největší rozdíl najdeme v rovnováze koní. Dostihy jsou disciplínou, ve které je nutné mít koně „položeného na předku", tedy s těžištěm za kohoutkem, a pomocné otěže jezdům ulehčují vodění a držení koní, neboť manipulace s koněm „na předku" je fyzicky náročnější. Neodmyslitelnou součástí přípravy na dostih je i zvyšování dávek energetických krmiv, což koně ještě víc nabudí, a v takovém případě je každá ulehčovací pomůcka na udržení čtyř až pěti „nadupaných" metráků důležitá, u takto vzrušivého plemene se nevyplatí cokoliv riskovat. Většina pracovních jezdců jsou dívky, a pokud je nutné absolvovat těžkou práci s několika koňmi denně, je bezpečnost jezdců prvořadou záležitostí.

Nejideálnějším řešením jsou průvlečky, které lze během práce povolit, nebo je vůbec nepoužít, pokud nejsou potřeba. K vidění jsou i podomácku upravené chambony zabraňující dopřednějším koním převrátit krk, ale bohužel i vyvazovátka pevná, která koním krky fixují do jedné polohy. O těchto náležitostech rozhoduje trenér a nelze tudíž dostihy z hlediska pomůcek paušalizovat, vždy záleží na konkrétních metodách daného trenéra.

Nadoraz

Považovat dostihový trénink automaticky za týrání kvůli vizuální nepřitažlivosti vyčerpaných plnokrevníků je mýlka. Je potřeba si uvědomit, že v dostihu se koně na pár minut vydají ze všech sil, a nebudou tudíž působit dojmem zvířete, které si bujaře přeběhlo palouček a možná by si to dalo ještě jednou. V tréninku se nikdy „nadoraz" nepracuje, aby koně nebyli zbytečně poškozováni, a tvrdá příprava má zároveň za úkol vytřídit koně, kteří se pro dostihy nehodí, ať už fyzicky, či psychicky. Stejně tak dostihy nejsou bezhlavou štvanicí, jak by se napohled zdálo. V žádném jiném jezdeckém odvětví se nebazíruje na titěrnostech tolik jako v dostizích. Koně musí být na tuto zátěž patřičně nachystáni, což je velmi přísně sledováno jak přítomnými veterináři, tak i dostihovou komisí, a ta v případě viditelně nedostatečné přípravy neváhá udělit trenérovi sankce (nebo mu trénovat bez servítek zakáže).

Rychlá práce na dráze - duel

Na závěr

V závěru kapitoly bych ráda apelovala na budoucí majitele plnokrevníků stažených z dostihového tréninku. Tito koně rozhodně nejsou zkažení, jak by se napohled zdálo, jsou pouze zvyklí pracovat a reagovat jinak. Většina problémů s bývalými dostihovými koňmi pramení ze vzájemného nepochopení, takže pokud nejste připraveni na fakt, že převýchova bude dlouhodobá, a nemáte dostatek trpělivosti na povahové výkyvy způsobené stresem, ex-dostihového koně si nepořizujte. Tito koně byli dlouhodobě vedeni k modelu „zahřát a posléze co nejrychleji utíkat" a jsou tak podvědomě naprogramováni, a neuvědomělým spouštěním tohoto procesu můžete napáchat spoustu chyb, zpravidla špatně odstranitelných. Nemějte jim za zlé, že vše automaticky směrují k utíkání, že se nechají rychle vyhecovat, že u toho vypadají jak před infarktem: všechno je pouze otázkou času, trpělivosti a vzájemného pochopení :-)

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. lavera

    :-)

    10:30 - 25. 11. 2014

    super :-)

  • 2. happycrown

    Tabasco

    10:46 - 25. 11. 2014

    Pokud na fotu je Tabasco, který chodí parkury, tak kvituji - ten kůň je super a kdyby mi někdo neřekl, že běhal na dráze, asi bych nevěřila. Sama jsem pracovala s koňmi z dostihů a vím, jak je to pěkné, když se potom takový kůň povede :)Pěkná fota a pěkný článek.

  • 3. draace

    Tabasco

    11:18 - 25. 11. 2014

    Reaguje na 2.

    Ano, to je přesně on :-) A slyším na něho chválu ze všech stran, co se týče nedostihů.

  • 4. vladka

    nejpřísnější dohled

    11:25 - 25. 11. 2014

    článek se mi líbí.

    Jediné, co bych zpochybnila, že dostihy mají nejpřísnější dohled. Myslím, že vytrvalost je přísnější (a přesto se setkáváme s obdobnými tématy jako u klasických dostiháků). U nás ten, kdo první projde cílem, ale nesplní přísnou veterinární prohlídku - tak nevyhrál. A jezdec/trenér, jemuž koně veterinární komise během závodů či po závodě vyloučí koně vícekrát na metabolismus, může dostat stopku.

  • 5. mika251

    ovládanie lotu

    11:27 - 25. 11. 2014

    Draace díky tisíckrát za článok, je perfektný :) Vždy som obdivovala tie malé decká na dostihákoch na hromadných vyjížďkach, je to pecka.
    Zaujíma ma, či sa na prvé miesto v lotu vyberá vždy nejaký spoľahlivý koň, u ktorého je istota, že to určite neodpáli a tým nestrhne všetky ostatné kone? Ako to funguje, keď sa napríklad zľakne a začne zdrhať? Alebo sú už fakt tak rutinovaní, že proste nič neriešia? Díky moc za priblíženie dostihového zákulisia, je to nesmierne zaujímavé.

  • 6. nitka

    Pěkné

    11:38 - 25. 11. 2014

    Pěkně napsáno, poslední odstavec je výstižný. Bohužel mám pocit, že ex dostihové plnokrevníčky si pořizuje víc a víc lidí bez zkušeností - soudím třeba podle dotazů na ifauně - z některých mi vstávají vlasy.
    Mimochodem, myslím, že i plnokrevník bez dostihové minulosti má od přírody dar dát úplně všední události dramatický náboj :-)

  • 7. Krovka

    Ovládání lotu

    16:40 - 25. 11. 2014

    Moc fajn článek, díky za něj. Vyrostla jsem u dostiháků a i dnes mám A1/1 z dráhy... Nelituju. Mají pro svého člověka obrovské srdce...

    Jezdila jsem chvíli u žokeje Vinklárka. Loty byly 4 nebo i 8 koní. Když šel i hřebec, chodil první a jinak jsme všechny naše koně dobře znali, takže se vědělo, kterému koni jaké místo vyhovuje. Bylo mi 15, jezdecké zkušenosti mizivé a přesto jsem mohla v tréninku jezdit koně, kteří se připravovali na VP... Koně šlapali za sebou většinou bez divočení a to i na loukách a polích. Jasně, občas některý zazlobil, ale tak s tím se zase musí počítat. Když nad tím zpětně přemýšlím, tak nás děcka (a děcka myslím fakt děcka 15-18let) obdivuju, že jsme 2x i 3x denně lezli do sedel a tohle nadšeně absolvovali. Dneska by mě do lotu 8mi dostiháků v plném tréninku nedostal nikdo ani párem volů :D

  • 8. Krovka

    Ovládání lotu

    16:44 - 25. 11. 2014

    Špatně jsem to napsala - to, že by mě nikdo nedostal do lotu je myšleno tak, že ačkoli koně byli opravdu disciplinovaní, v povědomí staršího člověka už ta obava "co by kdyby" prostě je :-). Opravdu si nepamatuji, že by se někdy koně rozprchli, začali hromadně jančit nebo tak něco...

  • 9. draace

    Nejpřísnější :-)

    17:51 - 25. 11. 2014

    Reaguje na 4.

    Tak z hlediska přísnosti veterinární kontroly je vytrvalost top disciplínou, o tom žádný pochyb. Já jsem spíš chtěla poukázat na bazírování na titěrnostech - sankce se dávají naprosto za všechno, co by mohlo poškozovat koně - i počet ran bičem ve finiši má svůj limit, a pokud jezdec dá o jednu víc, dostane pokutu anebo mu bič zakážou. Kontroluje se výstroj, veterináři dohlížejí i na to, jak mají koně - kteří přehazují jazyk přes udidlo - jazyky přivázané (jestli je nemají zaškrcené), a dostih může ovlivnit i startér - pokud se kůň při zkušebním cvalu či skoku škrábne a postaví se na start s krvácejícím šlicem, startér jej nemusí pustit na start.

    Stejně tak dostihová komise požaduje vysvětlení, proč byl daný kůň v dostihu zadržen (např. zranění, vyčerpání nebo úsudek žokeje, že něco není v pořádku), nebo proč kůň podal velmi špatný výkon vzhledem k předešlým startům (u kobyl např. říje).

    Řeší se naprosto všechno, až po poslední tkaničku v botě žokeje. Tohle jsem měla na mysli :-)

  • 10. sonia22

    :)

    17:55 - 25. 11. 2014

    Reaguje na 7.

    Pokud jste byla u Vinklárka z Dešné, tak mám od něj koně. A musím říct, že lepšího koně (povahově) snad už ani nikdy mít nebudu :)

  • 11. draace

    Lot

    17:59 - 25. 11. 2014

    Reaguje na 5.

    Jak již zmínila krovka, první většinou chodí hřebci:-) Což jsem zrovna já moc ráda neměla, protože co čert nechtěl, hřebci byli většinou hodní... Faktem je, že neměli tendence utíkat, to vůbec, oni tu pozici v čele lotu brali spíš jako funkci "jsem tady kápo a musím si to ohlídat", takže si sem tam přidupli, všechno řešili... a já si pletla levou a pravou stranu, takže jsem občas zatočila jinam... Ale nikdy žádný z těch hřebců neměl tendence shazovat, byli fakt hodní, pracovití. A někdy až moc pomalí (Varadero byl v tomhle směru za trest:-)

    Jinak je to na dohodě, kdo půjde první. Pokud nejsou ve skupině hřebci nebo mladí či nějak problémoví koně, je to vlastně úplně jedno:-)

  • 12. draace

    Lot - dodatek

    18:12 - 25. 11. 2014

    Reaguje na 5.

    Ještě k tomu leknutí v lotu: jsou to spíš úsměvné historky, kdysi před lety před lotem vyletěla srna, všichni koně uskočili a jezdci to měli všichni na body, protože se zrovna šlo krokem domů a sedělo se na koních hala-bala lehárko.

    Pokud se stane, že jeden kůň začne bláznit, tak se ostatní snaží situaci tomu jednomu ulehčit, ať už přeřazením na jiné místo v lotu, nebo změnou jezdce či tempa apod.. S již rozběhnutým koněm je to horší: pokud začne utíkat pryč, ostatní zůstávají v lotu - aby to uprchlíka donutilo vrátit se (stádový pud), nebo se sešikují do kruhu a v něm krokují, aby neodskočili i další koně. I jezdec na prchajícím koni se snaží o kruh, který lze postupně zmenšovat, až do uklidnění koně, a dokonce jsem zažila několik veselých cvalových koleček v malém kruhu, kdy holčina jen seděla, valach cválal na levou ruku a okolo něho na pravou ruku kroužil krokem zbytek lotu :-) Valach si odběhl svých deset koleček a pak byl v pohodě.

    Další věcí - kterou jsem nezmínila, je pískání, což je umělý podnět napomáhající koním korigovat stres. Jsou tomu učeni od začátku, kdy přerušované pískání signalizuje "klid", a pískání se využívá i v lotu, jednak pro přechody, druhak právě v krizových situacích (když začne kůň utíkat nebo poskakovat, ostatní jezdci mohou být nápomocni aspoň pískáním). Tohle pískání je často slyšet i během zavádění do startovacích boxů a používá se i při odběrech, aby se kůň uvolnil a vymočil:-)

  • 13. horejzor

    Účel světí prostředky?

    19:10 - 25. 11. 2014

    Ráda bych se vyjádřila jen k jednomu bodu článku, a to k používání průvleček. Opravdu vám přijde argument o zvladatelnosti koně pro pracovní jezdkyně fér vůči koní? Už samotný fakt, že na koni sedíme (ano, také jsem jezdec a tím pádem i pokrytec) bez jeho souhlasu a nutíme ho do různych skopičin také bez jeho souhlasu, má k týrání hodně blízko, co teprve drcení tak citlivého orgánu, jako je jazyk, použiváním průvleček či jiných udělátek? Nejde jen o dostih, děje se to napříč disciplínami, ale upřímě nechápu proč má někdo tendenci to jakkoliv obhajovat (přestože s tím autorka nesouhlasí).

    Zjevně máme my lidé trochu pokřivený smysl pro určování toho, co je týrání a co ne. Vždy když jste na pochybách, představte si v roli koně člověka, který vám ještě ke všemu nerozumí. A nezapomente, že jediná motivace poslouchat pro koně jest: člověk mě přestane obtěžovat, či dokonce: člověk mi přestane dělat bolest. Jsme téměř vždy k jejich tichému trpění absolutně hluší.

    To jen tak na zamyšlení.

  • 14. vladka

    účel světí prostředky

    08:18 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 13.

    nejsem příznivcem udělátek na koně - používala jsem martingal a spodní nánosník, teď jezdíme jen na jednoduchých uzdečkách s jednoduchými udidly.

    Nicméně - kůň má v naší společnosti nějakou funkci - asi nejvíc sport a rekreace - minimum práce (tažní v lese) či jiné (cirkus, kočároví ve městech, apod.). Pokud by tyto funkce neměli, tak je budeme nacházet jen v zoo. Takže bych s člověkem nesrovnávala. spíš bych srovnávala se slepicemi, králíky.... v klecových chovech, či dobytkem na maso - a těchto zvířat se nikdo neptá.

    K zamyšlení je, pokud někdo týrá koně úmyslně, pokud si někdo pořídí koně místo sportovního náčiní či pracovní stroj, nedává mu dostatečnou péči.

  • 15. Eva Holubcová

    účel světí prostředky

    09:09 - 26. 11. 2014

    Ano, bezpečnost člověka je vždy prioritou. Kdo to tak nemá, nemůže žít v normálních mezilidských vztazích a mít děti. Člověku s normálními hodnotami to není potřeba vysvětlovat.

    Co se týče toho, že koně poslouchají jenom proto, že se chtějí vyhnout bolesti či lidskému obtěžování, je mi Vás strašně líto, že za ty léta u koní jste jinou zkušenost neudělal(a), nicméně to je Váš privátní problém. S tímto přístupem je totiž všechny můžeme rovnou zavřít do ZOO a zbytek nechat pobít na jatkách, protože většina jich je držena z nějakého důvodu.

  • 16. nugetka

    OT koně od pana Vinklárka

    12:39 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 10.

    Omlouvám se, že trošku odbíhám, ale mohla bych vědět,c o za koně od p. Vinklárka máte? Čejovskou stájí jich několik prošlo (kooperace Dešná x Čejov byla v té době poměrně zaběhnutá).

    Jinak také děkuji za krásný článek.

  • 17. horejzor

    účel světí prostředky

    14:30 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 15.

    Žádný nástroj vám u koní stoprocentní bezpečí nezaručí, kdož tedy nechce jít pomalejší a humánější cestou výcviku koně, nechť na koni nejezdí. Vždy když na koně sedáme, je to nebezpečné, to by nemělo být omluvou k využívání bolestivých nástrojů.

    Právě že znám základy většiny používaných výcvikových metod a používám pozitivní motivaci - tím spíš vidím, jaká zbytečná příkoří se na koních páchají v absolutní většině stájí.

    Nikde v mém komentáři není nic o tom, že se koně mají přestat využívat. Byl spíš v duchu, že když už je využíváme, můžeme se k nim chovat s úctou. Velmi by mě zajímal váš přístup ke koním, když má váš kůň vaše počínání rád a zároveň reagujete negativně na komentář kritizující používání průvleček.

  • 18. horejzor

    účel světí prostředky

    14:49 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 14.

    Ano, kdyby kůň neměl využití, už by žil jen v rezervacích a ZOO. Neříkám, že chci aby tomu tak bylo. O jatečních zvířatech si asi také všichni myslíme své, ale přestože se pravidla třeba nedodržují, ubližovat se těmto zvířatům také nesmí.

    Můj komentář byl o tom, co většina lidí u koní vnímá (respektive nevnímá) jako ubližování. Každý máme hold jinou hranici toho, co jsme ochotni koni provést, aby tento kůň splnil svůj účel.

    A přirovnala bych koně spíše ke psům, protože téměř všichni koňáci minimálně tvrdí, že koně milují - tam je právě ten paradox, který mě rozčiluje. Lidé koním kupují super vybavení a super doplňky stravy, objímají ho, čistí ho, stále mluví o tom jak jsou úžasní ... jakmile na něj ale sednou, často tato láska jakoby vyprchala - z milovaného koně se stává vámi zmíněné sportovní náčiní a důvody jsou různe (bezpečnost, nevědomost, ignoranství, ...)

  • 19. Eva Holubcová

    průvlečky

    14:56 - 26. 11. 2014

    To snad nemyslíte vážně, že se tady budeme navzájem bušit v hruď "koně mě mají radši"? Pro Vaši informaci jsem průvlečky ani žádná ostřejší udidla nikdy nepoužívala a nehodlám s tím začínat. Jen mám pochopení, že pro bezpečnost těch malých dětí a lehkých slečen se při jízdě na půltunovém dostiháku ve vrcholné kondici použijí. Toť vše, netřeba za tím hledat schvalování týrání koní, které tady automaticky předpokládáte, ani cokoliv jiného.

  • 20. lavera

    bolestivý nástroj

    14:58 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 17.

    prosímvás, já bych v první řadě ubrala na dramatu, co se týče průvlečky a jejího chápání jako "bolestivého nástroje". Průvlečná otěž je pomocná otěž, působí na principu TLAKU (nikoli bolesti, pokud pro vás jakýkoli TLAK=bolest, pak se není o čem bavit, protože tlakem můžeme chápat i zatažení za vodítko od ohlávky).

    Průvlečná otěž se dá použít naprosto jemně, koně její pricnip většinou okamžitě pochopí (většinou už ve fázi "malý tlak"). Pokud se použije citlivě a rozumně (a krátkodobě). Samozřejmě, dá se použít i hrubě, ale když už zajdeme do absurdit typu "chováme se ke koni jako brutální prase", je úplně jedno, co má dotyčný v ruce, zlomit nosní přepážka se koni dá i na provazové ohlávce.
    Takže asi tak.

  • 21. horejzor

    pruvlecky

    15:12 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 19.

    Já přece nenapsala, že mě mají koně rádi, ani že vás nemají - byla jsem zvědavá. Nikdy bych neřekla že mě má kůň rád, protože si to nemyslím. Vaše pochopení chápu, ale nesouhlasím s ním:) Malé děti či nezkušené slečny by měli jezdit na lehce ovladatelných koních, než aby museli sahat po průvlečkách (průvlečky v rukou dítěte - pro mě hrozná představa)

  • 22. horejzor

    bolestivy nastroj

    15:34 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 20.

    Jistě, s čímkoliv se dá koni velmi ublížit, o tom se asi bavit nemusíme.

    Problém průvleček je (krom jineho) v tom, že se tam TLAK téměř zdvojnásobuje oproti použitím stejné síly u obyčejných otěží. Takový nástroj vlastně jen pomáhá jezdci (i bez jeho vědomí) převést ten TLAK na dvojnásobný TLAK. Někdy si takto ublíží i sám kůň - krk a hlavu používá při ztrátě rovnováhy k jejímu znovuzískání - v okamžiku kdy jsou průvlečky i docela navolno a kůň potřebuje chytit balanc, co se stane? Drbne si zbytečně velkou silou v hubě. Já nevím no, mě je ho prostě líto. Jak už jsem zde psala, každý má hranici jinde.

    Pokud to kůň okamžitě pochopí, že jemný tlak znamená "zastav" či "dej hlavu dolů" či cokoliv, dá se to přece naučit i bez průvleček. Já mám bohužel takový pocit, že kůň to "pochopí" protože ho to bolí a tak se tomu pak už radši poddá, aby se bolesti (která třeba přijde po upozorněním jemným tlakem) vyhnul.

    A když už jste tedy načala ten rozdíl mezi TLAKEM a BOLESTÍ - vy jste si někdy zkoušela drtit jazyk železným nástrojem? TLAK by byl ok, kdyby tak snadno nepřecházel v bolest.

  • 23. nitka

    Průvlečky

    15:55 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 13.

    Bych si dovolila zastat se autorky - mně se její článek líbí a neřekla bych, že obhajuje průvlečky. Píše, že není jejich zastáncem, ale v určitých případech jejich použití dokáže pochopit, což já taky.
    Já bych žádná taková udělátka na svého koně nikdy nepoužila, protože si myslím, že pokud je kůň ovladatelný jen díky řemení, je vlastně neovladatelný. Jenže já si to můžu dovolit mít takto nastavené- můj kůň je rekreační a mazlicí ňuňánek na plný úvazek.
    A pozitivka je určitě bezvadná věc, ale nedovedu si příliš představit, že by někdo realizoval dostihovou přípravu plnokrevníků pouze pozitivkou.
    Jsem ráda, že mě koně neživí, že je mám jen jako hobby a nemusím tudíž dělat věci, které se mi příčí. Pokud pro někoho koně jsou zdrojem obživy, což pro dostihového trenéra asi jo, chápu, že to musí mít nastavené trochu jinak. A je mi jasné, že jsou ohleduplnější i hrubější trenéři...
    Myslím, že zrovna ty průvlečky nejsou pro dostihového koně zdrojem největšího diskomfortu - ono je toho víc, ale to jsme u problému, který se tu řeší už od VP - zakázat teda dostihy?
    Mě daleko víc popuzuje, pokud se na koních dopouštějí prasáren lidi, kteří nemusejí. Lidi, kteří mají koně jen jako hobby, nehoří jim žádný termín a přesto mu ten potřebný čas a trpělivost nedají, sešněrujou ho a ověsí kdečím, aby mohli do terénu ve všech chodech - pokudmožno hned.

  • 24. horejzor

    dostihak a pozitivni motivace

    16:53 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 23.

    Jj, taky si to nedovedu predstavit, ale docela me ta myslenka pobavila:)

    V zasade s vami souhlasim, ale musim rict, ze jsem prekvapena, kolik obhajovacu pruvlecek tu je. Vetsina z komentujicich se shodne, ze pruvlecky nepouzivaji ale presto jejich pouzivani chapou. Nejak jsem cekala, ze to bude aspon 50:50 :) Mozna se na me vsichni vrhli, protoze zde na equichannelu neni zvykem neco ke clankum vytykat? Toto je ma prvni diskuze, tak nevim:)

  • 25. Eva Holubcová

    vytýkání

    17:14 - 26. 11. 2014

    Protože autorce vytýkáte něco, za co nemůže a podsouváte jí něco, co netvrdí. Prostě se někdy v některých případech používají za účelem většího bezpečí pracovních jezdců. Nic víc v tom třeba vážně nehledat. Není to o "lásce ke koním, která končí v okamžiku dosednutí do sedla" ani o týrání, ani o čemkoliv jiném, co se zde snažíte vytvářet.

    Nikdo Vám nebrání si otevřít téma průvlečky v diskuzi na EQCH, ale v diskuzi pod dostihovým článkem mi to přijde zcela zcestné.

  • 26. nitka

    průvlečky

    17:25 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 24.

    Ani bych neřekla, že je tu nějak moc obhajovačů průvleček - jak píše Eva, otevřete si o nich nějaké zdejší diskuze a naopak uvidíte, co tu mají odpůrců :-)
    Ale bojovat proti nim zrovna v souvislosti s dostihovým sportem mi přijde takové přinejmenším zvláštní.

  • 27. horejzor

    pruvlecky

    18:08 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 26.

    Aha, tak se omlouvam, ze jsem tu vytvarela nejake nevhodne zavery:D Nyni uz vim, ze to se u clanku nedela;) Mejte se tu fajn a preji mnoho nekritizujicich komentaru, svet se pak zda byti lepsim mistem ...

  • 28. horejzor

    btw

    18:14 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 25.

    Kdyz uz me kritizujete ze vkladani reci nekomu do ust, zkuste si me komentare precist znovu. A kdyz uz u toho budete, prectete si i ty sve;)

  • 29. nitka

    průvlečky

    18:36 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 27.

    Neřekla bych, že se to u článků nedělá, naopak, pod některými žhavými tématy je i kolem stovky emotivních příspěvků. Namátkou zrovna pod články o dostihové problematice po letošní VP.
    Člověk by měl být připraven na to, že s ním nebudou všichni souhlasit. Myslím, že netřeba se urážet, pokud někdo má jiný názor a napíše to.

  • 30. vladka

    průvlečky a udělátka u dostiháků

    19:21 - 26. 11. 2014

    Reaguje na 24.

    Vzala bych to z pohledu obživy x hobby. Většina z nás je tady hobby jezdců, koně nás neživí (naopak my do nich strkáme nemalé prostředky). Můžeme si dovolit jezdit koně, tak jak umíme a jak nám to vyhovuje. Z tohoto pohledu ty průvlečky nemusíme.

    Z pohledu trenéra, kterého koně živí, je potřeba mít pracovní jezdce. A samozřejmě tam pak dochází k tomu, že tito pracovní jezdkyně potřebují mít ovladatelné koně. Jinak by nám vzrůstala už tak velká úrazovost u koní.

    Mimochodem - v kolika dostizích (na dráze či např. vytrvalosti) jste startovala? a pokud ano, s jakým koněm? ono můžete mít koně na jízdárně přiježděného na nákrčáku, ale start v lotu nabušených koní se opravdu sám kůň musí učit. Jinak je to o život a zdraví.

  • 31. Eva Holubcová

    zkušenosti

    23:00 - 26. 11. 2014

    Horejzor: myslím, že je zbytečné válčit o to, kdo má pravdu a správný názor. Vyjádřila jste svůj názor, my s ním nesouhlasíme, ale taky to neznamená, že máme pravdu, jen máme jiný názor, toť vše.

    Pro další debatu by bylo dobré si otevřít téma v EQCH diskuze, to jsou takové věčné evergreeny tyhle témata.

  • 32. Ivetashena

    Super článek!

    23:14 - 26. 11. 2014

    Draku, výborné počtení - a doufám, že se nenecháš odradit a napíšeš ještě pár pokračování o životě v dostihovce... Kdo si nevyzkoušel jezdit dostiháky na vlastní kůži, nepochopí, ale aspoň přiblížit tu atmosféru, těžkou řeholi trenérů a pracovních jezdců, zcela zvláštní svět, kde se denně chodí s kůží na trh, kde každý maká a každý miluje ty čtyřnohé, opečovávané hvězdy... a občas se mezi ošetřovateli svádí "boje" o to, která hvězda je nejhvězdovatější... a pro každého je to právě ten jeho oblíbenec, kterému podstrojuje tajně a nejvíc... a náctileté holky by pro toho svého vyvoleného ušatého čtyřnohého klidně na fleku umřely... a i když je třeba později čas zavěje úplně mimo koňský svět, celý život na něj budou vzpomínat a ještě svým dětem o jeho výjimečnosti vyprávět... Piš dál!

  • 33. Filip Tesař

    Odchod z diskuse

    09:22 - 27. 11. 2014

    Reaguje na 27.

    Horejzor, já na dostihový témata koukám jako naprostej laik, průvlečky vůbec neznám, ale v lecčem bych s Váma, alespoň obecně, souhlasil, nebo to přinejmenším beru jako zajímavý východisko k diskusi. Mrzí mě, že končíte tak, že se postavíte do role oběti a z diskuse odejdete do světa bez nesouhlasných komentářů. Nebyli to "všichni", ani mi nepřišlo, že se na Vás "vrhají", a myslím, že Vás ani nesežerou.

  • 34. Eva Holubcová

    princip dobrovolnosti - muset - musíme

    10:26 - 27. 11. 2014

    Filipe, ale diskuze o používání pomůcek u dostihových koní v tréninku vyžaduje bazální znalost problematiky, i nějaké praktické zkušenosti z ježdění různých koní... když pak jde někdo kolem a ze článku si vytáhne jenom jednu informaci a má jasno, tak je to jeho problém, ale přijde mi bizarní pojímat diskuzi jako soutěž o pravdu a morálku...

    Co se týče vztahů vůči zvířatům, tohle je téma, které je globální, obecné a týká se všech zvířat, od pet po hospodářské, ale týká se i lidí, mezilidských vztahů. Ptá se dětí někdo na to, jestli chtějí do školy a ptá se někdo dospělých na to, jestli chtějí 50 let makat jako šroubečky? Ptá se někdo seniorů, jestli chtějí do LDN?

    A ptá se někdo těch kraviček a kuřátek, zda-li chtějí být sežrány?

    Ať už se nám to nelíbí nebo líbí, celý život všehomíra a všechno je založené na tom, že se něco musí nebo jsme donuceni. Nebo nemusí, ale pak to má nějaké následky.

    A ano, stavím bezpečnost lidí - pracovního personálu a dobrovolníků na první pozici. Pro mě je člověk pořád na prvním místě.
    -----------------------------------------------

    V dostizích samotných mají často koně co nejjednodušší uždění
    http://www.galopp-reporter.cz/img/content/fotogalerie/2014/11_2014/Kolesa_0811_sv/IMG_0785.JPG
    http://www.galopp-reporter.cz/wh/1920-1080/img/content/articles/3873/1-Mary%20Yeats.jpg
    http://www.galopp-reporter.cz/img/content/fotogalerie/2014/11_2014/dresden_1911_sv/IMG_2917.JPG
    http://www.galopp-reporter.cz/img/content/fotogalerie/2014/11_2014/dresden_1911_sv/IMG_3338.JPG
    http://www.galopp-reporter.cz/img/content/fotogalerie/2014/11_2014/dresden_1911_sv/IMG_3413.JPG
    http://www.galopp-reporter.cz/img/content/fotogalerie/2014/11_2014/dresden_1911_bk/DSC_4994.JPG

  • 35. Filip Tesař

    Jen obecně k diskusi

    11:18 - 27. 11. 2014

    Opravdu o průvlečkách nic nevím, proto o nich ani nemluvím, nanejvýš bych si rád prečetl debatu o pro a proti. Vím, že s článkem samotným to sice souvisí jen volně, a vím, že je to tenkej led, ale nemám nic proti tomu obecnýmu tématu, který Horejzor nadhodila, protože tenkýmu ledu se prostě nelze vyždycky vyhnout. Vnímal jsem, že se vyjadřovala celkem sveřepě, což nakonec ale debatu zabít samo o sobě nemusí - reagoval jsem čistě na to, že významně bouchla dveřma, přičemž se asi vlastně sama zařídila podle svojí rady.

  • 36. Krovka

    Uzdění

    12:21 - 27. 11. 2014

    Reaguje na 34.

    Ano ano, co pamatuju, tak "naši" koně nosili jednoduché uzdečky bez nánosníků a z dalšího řemení se používal pouze nákrčák - aby se jezdec mohl chytnout, kdyby něco... Za nejdrsnější pomůcku si pamatuju martingal - a ten se bral pouze pokud to určil vedoucí. S různýma vychytávkama jsem se začala setkávat až později, až v hobby stájích...
    Je to vůbec zvláštní vzpomínání - ti koně neměli sedla na míru, neměli šlachovky, strouhačky, gelovky, taková či maková udidla, osm typů nánosníků, nechodili na jízdárnu... a přesto byli zdraví a zvládaly je děcka :-). Píšu o době před (ježišmarjáááá) 23 lety :-)

  • 37. draace

    Průvlečky

    21:23 - 27. 11. 2014

    Reaguje na 35.

    Filipe - průvlečky, neboli průvlečné otěže, fungují na principu páky, takže k udržení koně nepotřebuješ vynaložit sil tolik, kolik by jich bylo potřeba bez průvleček, protože hlavu a krk koně de facto jistíš jak horem (pažemi), tak spodem, protože tam je otěž upevněná k podbřišníku.

    Nerada průvlečky obhajuji, protože když se tohle udělátko dostane do rukou prasatům, vznikne logicky a jen prasárna, což jsou např. pseudojezdci, kteří koni průvlečkou ohnou krk, aby byl dostatečně "sbalenej", a myslí si, že s násilně ohnutým krkem (většinou formou rollkuru) koni osvalí záda. Průvlečka je ukázkový příklad pořekadla "kde není umění, tam je řemení", protože s průvlečkou koně "přepereš" mnohem snadněji než bez nich.

    Ale prostě jsou situace, kdy se průvlečka šikne. Stačí odkázat na jednu z fotek v galerii, kde je záběr na lot dostiháků při dechové práci. I sebehodnější kůň se může (i kdyby jednou jedinkrát) rozhodnout, že zkusí s jezdcem vyjednávat, a když si k tomu vybere nejméně vhodné místo, třeba zrovna dechovku v krpálu, kde je sklon opravdu slušného kalibru, ohrozí nejen sebe a svého jezdce, ale i ty okolní.

    Plnokrevník je plemeno eruptivní, vzrušivé a spoléhat jen na to, že tenhle koník byl vždycky hodnej, mi přijde stejné efektivní jako přebíhat silnici v plném provozu, protože se přece doteď nic nestalo.

    Můj kůň na sobě ty průvlečky také měl, přesně dvakrát. Po šesti týdnech režimu "kontrolovaný pohyb" veterinář nařídil "klusat v terénu aspoň půl hodiny denně", a kdo tohle nezažil na vlastní kůži, nemůže chápat tu bezmoc, když pod sebou máš 450 kg sílícího dynamitu, který nesmí cválat, dokud to nepovolí doktor. A jelikož on měsíc necválal, tak zrovna teď cválat CHCE, a zabraň mu v tom, když vážíš o čtyři metráky méně než on a po deseti minutách máš ruce vytahané až na zem a páteř vycukanou do celonoční migrény..

    To je přesně ten moment, kdy je průvlečka užitečná. Kůň velmi rychle zjistí, že toho v sedle nepřepere, a je svatý klid, než se vše postupně vrátí do normálu.

    Když to hodně zjednoduším, průvlečka má vlastně dvě funkce: buď ofenzivní, nebo defenzivní. Za tu defenzivní se u konkrétních koní nestydím a nemusí to být nutně plnokrevníci. Pokud s takovým dárečkem mám udělat nějakou práci a vím, že za prvním stromem začne dělat bordel ve snaze mi vytrhnout otěž a zdrhnout se mnou, tak si ty průvlečky vezmu. On to na mě zkusí, zjistí, že mě nepřepere a pak je můžu klidně povolit, protože tak chytrý, aby si spojitost uvědomil, naštěstí není.

    Ona ta pozice pracovního jezdce není úplně vděčná. Jsme placeni za to, že kůň odvede konkrétní práci, nikoliv za to, abychom řešili, jestli to jde či nejde "sluníčkově" (že mu přátelsky domluvím a on už to nikdy neudělá). A když vidím, jak spolu koně komunikují (kopáním či kousáním, které může člověku hravě přerazit nohu či oddělit prst od těla), tak zrovna průvlečka mi z hlediska "bolestivosti" jako hodně slabé kafe.

    Tedy pokud její konec nesvírá jezdecké prase, ale tenhle mor se týká všech typu vedení koně, nejen pomocných udělátek.

    Takže asi takhle :-)

  • 38. Filip Tesař

    Díky

    07:55 - 28. 11. 2014

    Reaguje na 37.

    Díky, Draace, poučný.

  • 39. Linda

    to Krovka

    22:34 - 29. 11. 2014

    Reaguje na 36.

    jj v \"pravěku\" - cca 1975 na školním statku Humpolec kroužková udidla , valaši, hřebec,kobylka spolu a všichni fungovali naprosto spolehlivě pod začátečníkama, nánosník volně (aby se neprotahovalo udidlo hubou), žádné jiné vychytávky jsme ani neznali \" šlachovky, strouhačky, gelovky, taková či maková udidla, osm typů nánosníků,a přesto byli zdraví a zvládaly je děcka!! \" tak si to pamatuju i já. Koně stáli i když jsme jim sklákali přes hlavu dolů a po zadku nahoru a cvičil nás starý pán co měl vojenskou jezdeckou školu.... jo to byly časy.... nikdo nevymýšlel krávoviny, byli jsme rádi že můžem ke koním a milovali jsme je, jejich jména si pamatuju dodnes. Kdo byl ten úžasný pán už bohužel ne :-(

  • 40. lily

    Chytrost koní

    00:11 - 30. 11. 2014

    Reaguje na 37.

    "Pokud s takovým dárečkem mám udělat nějakou práci a vím, že za prvním stromem začne dělat bordel ve snaze mi vytrhnout otěž a zdrhnout se mnou, tak si ty průvlečky vezmu. On to na mě zkusí, zjistí, že mě nepřepere a pak je můžu klidně povolit, protože tak chytrý, aby si spojitost uvědomil, naštěstí není."
    No pokud je má jednou, dvakrát, pravděpodobně si to nespojí, ale jezdila jsem do lesa exdostihandu, když se nandaly průvlečky, mohla jsem jet celou cestu za přezku jak otěží tak průvleček, kobyla neměla nejmenší problém, největší leknutí bylo uskočení bokem, případně zacaplování na louce, kde se běžně cválá ale mě se zrovna nechtělo nebo nebyl terén. Když se nenadaly průvlečky, brala to přes louky i nelouky tryskem a zastavte si 500kg, když máte 50.

  • 41. yloveiou

    K průvlečkám

    15:25 - 01. 12. 2014

    Moje kritika spadá na průvlečky hlavně v parkurovém provozu a skákání na nich. Parkuroví jezdci mají mnoho možností, jak koně nasvalit bez pomoci průvleček. U dostiháků sleduji trend takových těch gum napevno. Jdou od podbřišníku do udidla a tady dávám přednost průvlečkám,kdy má kůň možnost volnosti a s pomocí jezdce je to pro koně mnohem příjemnější. Už jen to že trénink je naprosto odlišný od parkuráků.

  • 42. Školící Centrum SSCHK

    FILM: JESO - dostihový svět JAROSLAVA MYŠKY

    17:36 - 28. 06. 2015

    Vhodné posoudit přípravu koní po shlédnutí filmu !!

    Odkaz na YOUTUBE: https:// http://www.youtube.com/watch?v=EC1AY-8PNm8

  • 43. Školící Centrum SSCHK

    FILM: VALENCIO HOLČÁK - klasická sezóna 2014

    17:42 - 28. 06. 2015

    Další film z řady dokumentů SSCHK nahlížející na profesionální přípravu dostihových koní:

    Odkaz na YOUTUBE: https:// http://www.youtube.com/watch?v=ZK-pJp1a5qc

  • 44. Školící Centrum SSCHK

    FILM dokument: Německý domov českého jezdce B. NEDOROSTKA

    17:44 - 28. 06. 2015

    Odkaz k osobnosti Bohumila Nedorostka, českého žokeje a trenéra působícího v německém Hannoveru

    YOUTUBE: https:// http://www.youtube.com/watch?v=865clxe_Kv4

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 4 čtenářů. Celkový počet bodů: 20.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: