Myšičko myš, kde máš svou skrýš?

12. 12. 2018 06:00

Obrázky: 6

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová, Wikipedia Rubrika: Všichni ostatní Počet přečtení: 826 Počet komentářů: 3 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Na otázku, kolik máme doma zvířat, již tradičně odpovídám lišácky. Máme tolik a tolik koní, tolik a tolik psů, tolik a tolik koček... a pak také jeden a půl milionu nesmírně drzých myší. Myslím si, že s těmito nezvanými a nevítanými "domácími mazlíčky" našich stájí a domácností nejsem v pernamentní ofenzivně - defenzivní válce jen já, ale na moji stranu barikády patří i mnozí z vás. Dnes se tedy podíváme na zoubek všudypřítomným myším a myšicím, povíme si něco o strastech soužití s hlodavci a přidáme pár tipů, jak se se všemi těmi myšími nehoráznicemi úspěšně vypořádat.

Myši, myšice, krysy a potkani jsou škůdci, kteří způsobují významné ztráty v zemědělství a potravinářském průmyslu. Uvádí se, že v celosvětovém měřítku jsou schopni znehodnotit více než jednu třetinu naší produkce. Hlodavci jsou také přenašeči celé řady onemocnění. Snad každý z nás ví, že právě tento živočišný druh se přímo podílel na vzniku a rozvoji morových epidemií, v jejichž důsledku Evropa přišla téměř o třetinu svých obyvatel. Hlodavci ale nestojí jen za morovými epidemiemi.

Při přímém či nepřímém kontaktu s hlodavci (moč, trus, sliny, krev) či jejich parazity nás ohrožuje leptospiróza, myší tyfus (onemocnění se podobá tyfu skvrnitému, ale jeho průběh je mírnější), tularémie, klíšťová encefalitida, Weilova žloutenka, salmonelóza nebo dokonce i tuberkulóza. K tomuto výčtu můžeme přiřadit i různá nespecifická horečnatá onemocnění. Kontakt s hlodavci je tedy třeba skutečně minimalizovat. Nezbytné je rovněž zamezit pohybu hlodavců v prostorách, kde skladujeme potraviny a krmiva pro naše zvířata. Výše zmiňovaná onemocnění totiž mohou ohrozit nejen člověka, ale i domácí zvířata.

Do boje!

Člověk bojuje s hlodavci od nepaměti mnoha metodami. Přivítal pod střechami svých domů kočky, vyšlechtil specifická plemena psů. Přesto ale lidstvo stále nenašlo žádný účinný způsob, který by ho před hlodavci zcela ochránil. Odhaduje se, že jen v pražských kanalizacích žije více než pět milionů potkanů a další populace sídlí na povrchu města. Do těchto pražských kanalizací se každý rok aplikuje deset tun speciálních jedovatých nástrah, další hlodavci padnou za oběť činnosti soukromých deratizačních firem. Hlodavci ale přesto nemizí.

Jejich rozmnožovací schopnost je výjimečná. Například myš domácí může vrhnout až dvanáct mláďat a to i pětkrát do roka. Mláďata dospívají ve dvou měsících. V ideálních podmínkách tedy může jedna jediná myš v jednom jediném roce dát život tisícům dalších myší. Vzdát tento boj tedy nemůžeme. Počty hlodavců žijících v našich domech a stájích se zabývat musíme.

Použití jedovatých návnad na myši je sice mimořádně účinná metoda, ale všude tam, kde se pohybují zvířata, děti a kde je manipulováno s krmivy, bychom použití jedů měli důkladně uvážit a pracovat s nimi minimalisticky jen v nouzi nejvyšší. Pasti a pastičky mnoho z nás odmítá, nejen, že nejsou příliš efektivní, ale jejich použití mnohdy považujeme za nehumánní, odklízení pochroumaných mrtvolek minimálně za nehezké.

Výbornou alternativou, jak se zbavit myší v neobydlených stavbách, stodolách a skladech, jsou plašiče. Bohužel pískot, který běžné typy těchto zařízení vydávají, je slyšitelný i pro člověka a domácí zvířata. V domě a ve stájích je tedy nevyužíváme.

V obytných částech budov a ve stájích musíme problém řešit za pomoci ultrazvukových plašičů, které vydávají signál na frekvenci, která je pro člověka neslyšitelná. Přesto si ale nákup důkladně promyslete. Mnoho výrobců nabízí ultrazvukové plašiče, které vysílají na frekvenci, kterou člověk neslyší, koně, kočky a psi ale ano. Takové samozřejmě využít v žádném případě nemůžeme.

Ultrazvukový plašič musíme vybrat takový, který lze nastavit nad hranici slyšitelnosti pro domácí zvířata. Koupi rozhodně konzultujte a nekupujte bezhlavě první ultrazvukový plašič, který potkáte, omámeni vidinou myší neviditelnosti. Důležité je také pamatovat na to, že ultrazvukovým plašičům je třeba pravidelně měnit frekvenci ultrazvuku, protože v opačném případě se může stát, že hlodavci si na zvuk zvyknou a přestanou se mu vyhýbat. Ultrazvukové plašiče se dnes vyrábí nejen síťové, ale i bateriové, takže je můžeme bez problémů využívat i v pastevních ustájeních, která nemáme napojena na elektrickou síť.

Vždy ale musíme pamatovat na to, jak tyto typy plašičů fungují. Primárně jsou konstruovány pro vnitřní prostory, kde se využívá odrazu ultrazvukových signálů od pevných překážek, zdí, stropů, nábytku. Signál díky odrazům zaplňuje celý prostor, do něhož pak následně neproklouzne skutečně "ani myš". Pro představu - běžný ultrazvukový plašič je schopen zabezpečit vnitřní plochu o velikosti až 500 metrů čtverečních. Umístíme-li ho ale ven, jeho účinnost rapidně klesá a to je třeba zohlednit, pokud se chceme dočkat výsledku. Uvádí se, že v exteriérech působí maximálně na vzdálenost dvaceti metrů od zdroje a pouze ve výseku úhlu sta stupňů. Ve vzdušném přístřešku tedy ultrazvukové plašiče dobře fungovat nemohou a nebudou.

V provozech, ve kterých nejsou chována zvířata, se v exteriéru používají výkonnější plašiče, které obvykle kombinují signál akustický se signálem ultrazvukovým a skutečně výborně fungují, ale tyto typy můžeme využívat výhradně ve skladech krmiva, které nejsou v blízkosti stájí, v nichž jsou ustájena zvířata.

Obecně se doporučuje umisťovat plašiče, jak v interiérech, tak i v exteriérech, ve výškách od dvaceti do padesáti centimetrů, například tedy na zdi. Pokládat je na zem je nevhodné.

Alternativou elektrických odpuzovačů jsou odpuzovače hlodavců pachové, nejběžněji jsou tyto typy odpuzovačů hlodavců dostupné ve formě sprejů. Jejich využití ale je samozřejmě omezené, aplikují se jen na určitá místa a nepoužívají se plošně. Skvěle je ale lze využít například na neprodyšných pytlích s krmivy, které dočasně nemůžeme vysypat do pevných barelů, nebo je možné aplikovat sprej na spodní část barelů s krmivy, což zamezí lezení myší po víkách a plochách, s nimiž manipulujeme. Pokud je víko na barelech s krmivem kontaminované trusem, snadno se stane, že trus z víka napadá do krmiva. Právě těmto nechtěným "úrazům" lze aplikací odpuzovacích sprejů efektivně zamezit.

Využití těchto sprejů je ale samozřejmě podstatně širší. Spreji můžeme ochránit místa, kde skladujeme kyblíky na krmení a vodu, skříňky s léky a výživovými doplňky. Předmět či oblast, kterou chceme před hlodavci ochránit, postříkáme, sprej v krátké chvíli vytvoří lepkavý film, který na povrchu vydrží i několik týdnů. Výrobci uvádějí, že ochranný odpuzující film stačí obnovit třikrát až čtyřikrát za rok. Osobní zkušenost ovšem ukázala, že aplikaci spreje je nutné provádět častěji, protože jeho účinnost na "divé" stájové myši po čtyřech až pěti týdnech zásadně klesá.

Vyzkoušet ale můžete i recepty našich babiček. Traduje se, že myši odpuzuje listí z ořešáku, vratič, máta nebo heřmánek a také naftalín a terpentýn. Možná u vás bydlí myšky, které "aromaterapie" zažene do ústupu, ty naše k nim ale bohužel nepatří. Za zkoušku ale nic moc nedáte.

Pokud chceme mít stav myší kolem stájí "přirozeně" pod kontrolou, měli bychom popřemýšlet nad možností, jak ke stájím přilákat lasice. Lasičky jsou v boji s narůstající myší populací učiněnou spásou. Z pozorování lasiček mám dokonce dojem, že tak jako většina koček, loví lasičky často jen pro zábavu. Prázdný žaludek není podmínkou. Kde jsou lasičky, po myších jako by se slehla zem. Lasičky ale nejsou kuny. Ty se rády ubytují i v lidských příbytcích či na půdách stájí.

Lasičky se k lidským sídlům typicky nestahují, mají rády otevřenou krajinu a sušší lokality. Velmi rády ale hledají úkryty v různých štěrbinách, hromadách dříví, stromových dutinách či i myších norách. Nalákat je tedy lze na hromadu vhodně vyskládaného kamení nebo dříví umístěnou na klidnější části pozemku. Ovšem pozor, lasice kolčava je sice skutečný drobeček, ale nenechte se jejím sladkým zjevem omámit. Kromě myší snadno dokáží lasičky udolat i mladého zajíce nebo králíka, pochutnají si i na kuřatech nebo koroptvích. Lasička je skutečná šelma, která se dokáže dostat i do těch nejmenších skulin. Bez obtíží se nasouká do hraboších nebo myších nor, protáhne se nám tedy snadno i do králíkáren nebo kurníků, kde je schopna napáchat nezanedbatelné škody. S tím je ovšem vždy nutné počítat. Lasička do naší přírody patří, naše slepice a králíci ne, a je tedy naším úkolem slepičí a králičí domečky řádně zabezpečit.

Nerada bych ale vyvolala dojem, že všichni musíme hnedle zítra vyrazit čelním útokem na všechny místní hlodavce. Myšovití, a také všichni ostatní hlodavci, mají v ekosystému své místo. Ve volné přírodě zastávají důležitou funkci. Podílí se na rozšiřování semen různých druhů rostlin, kypří půdu a některé druhy loví i hmyz. Nezanedbatelný význam mají i v potravním řetězci. Dokonce i velké šelmy, jako jsou vlci a rysi, přežívají v obtížných obdobích jen díky lovu těch nejmenších druhů hlodavců. Myši zkrátka nežijí jen proto, aby na nás přenášely nemoci a likvidovaly náš majetek. Nejsou tady proto, aby nám ublížily. Jejich cílem je jen jediné - přežít.

Myši, krysy a potkani nás doprovází od počátků naší civilizace, byli vždy a všude, u vzniku našeho zemědělství, objevovali s námi kontinenty (například krysa je v Evropě druh nepůvodní, dostala se k nám z jihovýchodní Asie okolo roku 1000), stavěli s námi vesnice i města.

Myši nás ohrožují, myši nám škodí, ale také nám prospívají a jako domácí mazlíčci přinášejí dokonce i radost. S žádným jiným druhem zvířete nejsme tak provázáni jako právě s nimi. Jistě, musíme jejich počty omezovat, ale nemusíme jim nutně působit zbytečné utrpení. Patří do našeho světa právě tak, jako my do toho jejich. Jsme souputníci.

Hlodavcům bychom měli být i za mnoho vděční. Jen v laboratořích a ve výzkumných ústavech České republiky se pro pokusné účely chová více než sto tisíc laboratorních myší a potkanů. Snad každý lék a každý lékařský postup se v řadě první testuje a zkouší právě na hlodavcích. Myši jsou podrobovány například i testování jedů. Jen díky nim víme, které látky, obsažené v našem okolním prostředí, můžeme bez obav využívat a vyrábět z nich hračky pro naše děti, postřiky proti plevelu anebo oblečení.

Neměli bychom tedy na "špinavou práci", kterou pro nás myši a potkani, byť nechtěně, dělají, zapomínat. Úctu si zkrátka zaslouží každá bytost tohoto světa, tedy i obyčejná myš.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. HelaS

    Super!

    17:13 - 12. 12. 2018

    Moc dobrý článek; díky!

  • 2. Gabriela Rotová

    Reakce

    19:53 - 12. 12. 2018

    Reaguje na 1.

    Děkuji, radost, bylo mi ctí!!! :)

  • 3. nugetka

    pastičky

    14:16 - 13. 12. 2018

    Děkuji moc za článek, četl se moc hezky. Ráda bych podotkla k těm pastičkám - máme ustájení 24/7 s boxem a na něm napojenou přípravnou krmiv. Celé se to nachází za obcí, ze všech stran jsou louky a pole, tudíž o myši nemáme obzvláště v podzimních měsících nouzi. Nasadily jsme na myšky plastové pastičky - ne ty ošklivé dřevěné s drátkem. Tyto plastové jsou jako 2 kelímky, co do sebe sklapnou. Manipulace s pastičkou je snadná, oproti klasickým je i bezpečnější - rukou se člověk vůbec nedotkne pasti uvnitř, při vyndávání myšky už vůbec, stačí jen zmáčknout knoflíček, pastička se otevře, myška vypadne na určené "pohřebiště". Za letošní rok tyto 2 šikovní pomocníci ulovili cca 50 myší. Takže za sebe určitě doporučuju :)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: