Práci s koňmi si člověk většinou vybere kvůli lásce k těmto krásným tvorům. No, tak přesně tak to u Míry nebylo. Původně z něj vlastně měl být polda. „Ve čtrnácti jsem fakt nevěděl, co chci dělat. Jako první školu jsem si vybral policejní, ale tam mě nevzali. No a ke koním jsem občas zašel se ségrou, tak jsem nakonec zakotvil v Kladrubech na škole chovu koní a jezdectví,“ vypráví mi podkovář a mezitím brousí kopyto jednomu ze svých „klientů“. 

Celý článek přináší Liberecká Drbna: Míra Čemus, pětadvacet let je podkovářem. Měl nakročeno i na žokeje, ale neměnil by

O koních jinde

Podobné články

„Poslední opravdu divocí koně.“ Po Mongolsku a Číně se vrací koně Převalského i do kazašské stepi

Předevčírem Karolína Burdová , jkh

Ypsilonka, Zeta nebo Davina jsou jména klisen koně Převalského, které pražská zoologická zahrada tentokrát vybrala pro převoz do jejich domoviny do…

O koních jinde

Dřina, ale i pády. Holky se zbláznily do koní, rodiče jim založili spolek

17. 4. 2024 Jan Havelka

Od útlého dětství chodila parta děvčat z Jenišova na Karlovarsku do stájí pečovat o koně. Tato elegantní zvířata jim během let natolik učarovala, že…

O koních jinde