Milované i zatracované: cukrovarské řízky

16. 11. 2023 Monika Mechová Autor fotek: archiv autorky, Pixabay

Cukrovarské řízky stále jsou jedním z nejdiskutovanějších krmiv pro koně. Jedni na ně nedají dopustit, jiní je považují za módní vlnu, která brzy přejde, další rovnou říkají, že je to odpad, kterým koně krmit nikdy nebudou. Pojďme se tedy na cukrovarské řízky podívat blíž. Povíme si něco o tom, jak se vyrábí, jaký mají obsah živin a k čemu jsou dobré a k čemu se naopak vůbec nehodí.

Prvním kamenem úrazu je už samotný název „cukrovarské" řízky, který je tak často zaměňován za řízky „řepné". Většinou, pokud někoho uslyšíte mluvit o řepných řízcích, bude mít na mysli řízky cukrovarské. Řepnými řízky dnes skoro nikdo nekrmí. Řepné řízky v původním slova smyslu jsou jen a pouze plátky řepy - krouhaná řepa (zde se opět obsah živin mění v závislosti na odrůdě - cukrovka, polocukrovka atp.). Cukrovarské řízky vznikají při extrakci cukru z řepy cukrovky jako odpad při výrobě.

Zboříme první mýtus: cukrovarské řízky neobsahují vysoké množství cukru, jak se mezi koňáky tak často dozvíte. Cukrovka v původním stavu obsahuje asi 630 g cukru/kg sušiny, polocukrovka 550 g cukru/kg sušiny a krmná řepa kolem 530 g cukru/kg sušiny. Cukrovarské řízky proti tomu cukru obsahují cca 64 g/kg sušiny. Svým obsahem energie (cca 9,5 MJ SEk/kg sušiny) se tedy řadí někam mezi objemná a jadrná krmiva. Podstatný je u cukrovarských řízků obsah vlákniny, který je 220 g/kg sušiny. Pro porovnání seno se pohybuje okolo 340g/kg sušiny. Díky tomu většina energie, kterou kůň z cukrovarských řízků přijme, je získaná z mastných kyselin vzniklých štěpením vlákniny, které jsou pro koňský trávicí trakt vhodnější variantou než glukóza získaná štěpením škrobu obilovin.

cukrovarské řízky

Obsah živin

Vedle vysokého obsahu vlákniny jako takové hraje pro cukrovarské řízky také fakt, že obsahují větší množství neutrálně detergentní vlákniny NDF (neutral detergent fibre) než acido detergentní vlákniny ADF (acid detergent fibre). Cukrovarské řízky obsahují v průměru 23 % ADF, což je činí pro koně velmi stravitelnými. NDF je pro koně totiž mnohem lépe stravitelná než ADF. Pro porovnání první seč travního sena obsahuje kolem 31 % ADF, pozdní seče kolem 40 %. Vojtěškové seno se pohybuje mezi 28 a 40 %. Obecně se píce s obsahem ADF vyšším než 35 % považuje za chudou. Vše je samozřejmě nutné posuzovat s ohledem na konkrétní podmínky, typ koní, které paseme, atp.

Vedle dobře stravitelné vlákniny koni cukrovarské řízky nic moc dalšího nepřinesou. Jsou chudé na obsah vitamínu D, beta-karotenu, obsahují poměrně vysoké množství vápníku a málo fosforu. Obsah dusíkatých látek se pohybuje okolo 9 %.

Jakým koním cukrovarské řízky krmit

Cukrovarské řízky jsou ideální jako doplněk vlákniny do krmných dávek koní. Pokud máte seno horší kvality, staré koně, kteří seno špatně koušou, nebo koně, kteří z nějakého důvodu nejsou schopni přijmout dostatečné množství sena, jsou pro vás cukrovarské řízky skvělou volbou. Díky tomu, že se musí před zkrmením máčet, je jejich následná struktura pro koně snadno rozkousatelná, nemají žádnou výraznou chuť (na rozdíl třeba od vojtěškových úsušků, které mohou být nahořklé a někteří koně je proto odmítají) a většina koní je proto bez problémů žere.

Já osobně cukrovarské řízky používám také jako „nárazníkový systém" u koní, kteří dostávají jadrná krmiva před objemovými nebo dostávají jadrných krmiv větší množství. Vláknina obsažená v cukrovarských řízcích trochu utlumí negativní dopad kyselého jádra na prázdný žaludek a zpomalí jeho rychlý průchod trávicím traktem. Zde bych ráda podotkla, že toto je řešení z nouze, koně by vždy měli být krmeni nejprve objemovými a až pak jadrnými krmivy.

Cukrovarské řízky také můžete použít jako ideální substrát pro zamíchání krmných doplňků u koní, kteří jinak příkrm nedostávají. Vlhké na sebe hezky navážou práškovou formu doplňků, která se v nich dobře schová, a koně pak doplňky neseparují od ostatního krmení.

Cukrovarské řízky nemívají zásadní vliv na přibírání koní, jak se často traduje. Na to jsou jiná a vhodnější krmiva. Větší význam zde má vyvážená krmná dávka a správná krmná technika. Kromě obsahu vlákniny koně opravdu nijak neobohatí a pokud koně mají dostatečný přístup ke kvalitní pastvě nebo senu a používá se správná krmná technika, není důvod jim cukrovarské řízky krmit. Ještě jednou bych ráda zdůraznila, že méně je více a kvalitní píce je základ každé krmné dávky.

Na závěr bych se ráda ještě zmínila o nutnosti máčení cukrovarských řízků. Ideální je použít dvojnásobné množství vody, ne horké, ale může být vlažná. Stačí máčet pár hodin a následně zkrmit. Určitě není dobré řízky máčet tzv. do zásoby, rychle se kazí a dochází ke značným ztrátám živin. Na trhu jsou dnes k dostání i různě obohacované cukrovarské řízky, upravované řízky s vyšší stravitelností, řízky, které stačí máčet 10 minut, a mnohé jiné inovativní produkty. Základní charakteristika však zůstává u všech těchto krmiv stejná.

Použitá literatura:

Finding fibre in horse feeds, Karen Briggs, Thehorse

Podobné články
Koně v lehké zátěži by měli být schopni optimálně prospívat na krmné dávce složené z objemového krmiva

Vyjížďka s nervózním, hypersenzitivním a výbušným koněm může být velká zábava pro kaskadéra, běžný jezdec ji ale neocení. Jízda na koni, který je…

Trávicí systém koní je evolučně přizpůsoben efektivnímu trávení a fermentování vlákniny, protože koně pocházejí ze stepí, kde kvalita pastvin a…