Mezi senem a trávou: senáž

8. 08. 2012 07:00

Obrázky: 2

Autor: Dominika Švehlová Foto: Romana Babáková, Helena Görnerová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 38124 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Koně jsou zvířata žijící v první řadě z píce - z vláknitých rostlinných těl. Zatímco v létě se mohou pást na čerstvé trávě, na zimu je v našich zeměpisných šířkách nutné tuto píci nějak zakonzervovat, aby v nezměněném stavu vydržela až do dalšího vegetačního období. Většinou se proto suší sena; ale jsou i další možnosti, například píci silážovat.

Senáž je píce konzervovaná pro delší uskladnění nikoli sušením jako seno, ale takzvaným silážováním. Při něm ji před poškozením, rozkladem, kontaminací a snížením obsahu živin chrání jednak nepřítomnosti vzduchu a jednak snížení pH.

Princip silážování je následný: posečená píce se nechá zavadnout tak, aby byla sušší než čerstvá, ale vlhčí než seno, poté se maximálně zhutní, aby se vytlačilo co nejvíce vzduchu, a nakonec se uskladní v prostoru, který ji spolehlivě oddělí od okolního vzduchu, aby mohla bez přístupu kyslíku zkvasit na potřebné pH.

Správný termín pro takto konzervovanou píci je siláž. Senáž je pak speciálním druhem siláže a je charakterizovaná tím, že má vyšší obsah sušiny (většinou nad 50 %) a nižší obsah rozpustných cukrů. Právě proto, že obsahuje méně vody než siláž, mléčné kvašení je zde omezeno a pH výsledného produktu je vyšší, takže méně chrání píci před zkažením. Proto je u senáží naprosto důležité zachovat prostředí bez přístupu vzduchu.

Postup silážování/senážování

Pokud chceme koně krmit senáží, je nesmírně nutné, aby byla nanejvýš kvalitní. Na tom totiž závisí nejen jeho výživa, ale i zdraví. Kvalita senáže je přitom dána celkovým procesem její výroby; kdo ošidí silážování, nemůže mít ve výsledku kvalitní senáž.

1. Sklizeň vhodné píce

Pro koňskou senáž se doporučují traviny s vyšším obsahem cukrů, které se sklízí na začátku metání (asi o týden později, než se sklízí píce určená k silážování pro skot). V tomto stádiu obsahují asi 27-29 % vlákniny, do 12 % bílkovin a mají ještě dostatek cukrů pro dostatečné mléčné kvašení. Zároveň nejsou tak hrubé a stonkaté a hrozí menší riziko propíchnutí ochranné fólie balíku. Pokud se sklízí píce ve stejném stádiu, jako pro výrobu sena, už je příliš pozdě; materiál je příliš vláknitý a má málo cukru, což způsobí zhoršenou kvalitu výsledné senáže. Někteří výrobci doporučují sklízet píci odpoledne, protože už není mokrá od rosy a je v ní vyšší obsah cukrů.

Pro koně se silážuje především tráva, i když existuje například i vojtěšková senáž. Její výroba je však náročnější, protože vojtěška patří obecně ke špatně silážovatelným plodinám.

Posečená píce se nechá rovnoměrně zavadnout, při dobrém počasí postačí jen jeden den, či ještě méně; pokud je teplo a větrno a/nebo je píce v rozhozených řádcích, může přeschnout už za jednu či dvě hodiny! Na druhou stranu nesmí ani zmoknout, aby se nevymyl potřebný cukr.

Při sečení i obracení zavadající píce je nesmírně důležité, aby se do píce nepřimíchala hlína, protože může být zdrojem klostridiových bakterií, produkujících látky ničící kvalitu senáže a dokonce poškozující zdraví koní. Ze stejného důvodu se doporučuje sekat trávu pro senáž co nejvýše od země, aspoň 10 cm, v případě nerovného terénu i více. Při obracení píce nebo při nahrnování je nutné zbytečně nevířit prach, čili zvednout záběr prstů sběracího stroje raději výše, i za tu cenu, že na louce trochu píce zůstane (např. v prohlubních).

Jakmile se do píce dostane hlína, ať už vlhká, nalepená, nebo se jedná „jen" o vysoký obsah prachu, nezajistí již nezávadnost senáže vůbec nic!

2. Lisování/zhutnění zavadlé píce

Kulaté balíky senážeZhutnění senáže je další proces, který musí být proveden velmi důkladně: z píce je nutné vytlačit co nejvíce vzduchu, aby anaerobní fermentace nastoupila co nejrychleji a co nejméně se „spálily" živiny aerobní cestou. Dobré zhutnění zmenší objem píce na polovinu.

Senáže se většinou lisují do kulatých balíků různé velikosti, existují však i balíky hranaté. Hranaté balíky lze velmi pevně slisovat, na druhou stranu se po uvolnění vázacího provazu píce v balíku celkově uvolní a vystaví se vzduchu. U kulatých balíků se koním postupně „odlupuje" vrchní vrstva, vnitřní vrstvy, pokud jsou dobře slisované, zůstanou v bezkyslíkatém stavu a tím se budou méně kazit a plesnivět.

3. Balení slisované píce

Sbírání a lisování píce by se mělo naplánovat tak, aby se hned mohlo začít balit. Nejčastěji se k tomu používá speciální fólie nepropustná pro tekutiny a vzduch, která musí být i mechanicky odolná před potrháním. Balíky se doporučují obalit 6-8 vrstvami této fólie, pokud je píce hrubší, nebo se očekává možnost proražení obalu, lze dávat vrstev více.

4. Uskladnění zabalené píce

Jakmile je balík zabalený do fólie, je třeba s ním manipulovat velmi opatrně, většinou pomoci speciálních nakladačů s „kleštěmi". Pokud se balí přímo na louce, je třeba ho co nejdříve odvézt na místo konečného uskladnění; někteří výrobci balí senáže až v místě, kde zůstanou uskladněné.

Přestože balíky senáže nejsou nijak citlivé na působení okolních povětrnostních vlivů, je třeba je chránit před propíchnutím. Musí se položit na hladkou tvrdou podlahu, musí být chráněné před hlodavci i ptáky a také před různými ostrými předměty. Většinou se proto zavírají do seníků nebo se aspoň chrání plachtami, mohou se i stavět do pater. Staví se na svoji rovnou stranu (je zde více vrstev fólie) a obvykle se doporučuje neskládat je na sebe; opět proto, aby nedošlo při této manipulaci k poškození jejich obalu.

Nechávat balíky senáže na louce je spolehlivá cesta, jak si je zničit: myši a další hlodavci si pod nimi udělají chodbičky a nepozorovaně prokoušou otvory. Jimi se k senáži dostane i vzduch a spolehlivě ji zkazí.

5. Proces silážování a stabilizace senáže

Hned po zabalení slisované píce do fólie začíná „tvorba" siláže/senáže. První fází je spotřeba přítomného kyslíku. Část ho prodýchají rostliny, část pak spotřebují aerobní bakterie, které za jeho přítomnosti „pálí" živiny (rozpustné cukry) na oxid uhličitý a vodu. Vedlejším produktem tohoto procesu je teplo; balíky budoucí senáže se tedy zahřívají a je nutné mít to pod kontrolou. Více a déle se zahřejí balíky sušší píce nebo s větším obsahem vzduchu. Jakmile stoupne teplota v balíku nad 40 °C, dochází k poškození a znehodnocení píce. Tato aerobní část tvorby senáže končí ve chvíli, kdy se vypotřebuje všechen přítomný kyslík, což při teplém počasí může být už za 30 minut, při chladnějším za několik hodin až dní. Čím je kyslíku méně - čím je píce slisovanější - tím rychleji tyto fáze skončí a tím dříve může nastoupit očekávaná fermentace.

Fermentace probíhá bez přítomnosti kyslíku, čili je to anaerobní proces. Přítomné anaerobní bakterie přitom spotřebovávají rozpustné cukry a tvoří kyseliny, z nichž je důležitá a žádoucí kyselina mléčná. V balíku klesá pH. Snahou je co nejdříve dosáhnout hodnoty pH 5; tato kyselost již začíná chránit píci před hnitím, zaplísněním nebo pomnožením škodlivých a nebezpečných bakterií (především klostridií). Postupně pak pH klesá po dobu asi 6 týdnů, dokud mají bakterie cukr k fermentaci a/nebo dokud se píce neokyselí příliš. Žádoucí pH senáže je okolo 4. V tuto chvíli silážování končí a píce se dostává do stabilního stavu; vydrží s nezměněným obsahem živin a vitamínů klidně až 18 měsíců, pokud bylo vše provedeno kvalitně. Pro celý tento proces je ideální teplota prostředí 15-25 °C.

Vlastnosti kvalitní senáže

Senáž většinou zařazují majitelé koní do jídelníčku svých čtyřnožců z jednoho důvodu: nepráší, neobsahuje plísně a je proto vhodnější pro koně trpící dýchacími problémy než seno. Méně časté důvody jsou vyšší stravitelnost a výživná hodnota senáže (například pro hubené koně) nebo snadný přístup k tomuto produktu (například majitelé stád skotu). Aby však senáž byla pro koně skutečně přínosem - a ne naopak zhoubou - je nutné dodržovat určité kvalitativní podmínky; jinak dojde snáze k jejímu zkažení (hnilobné procesy), znehodnocení (poškození živin), zaplísnění či dokonce k pomnožení klostridiových bakterií a nahromadění jejich zdraví škodlivých produktů.

Klostridie v senáži znamenají především nežádoucí rozklad rostlinné bílkoviny na zdraví škodlivé produkty (biogenní aminy, mrtvolné jedy, kyselina máselná). V některých oblastech světa jsou i zdrojem botulotoxinu; ČR k nim naštěstí nepatří.

Jedním z kritických faktorů kvality a zdravotní nezávadnosti senáže je obsah sušiny (tedy opak vlhkosti). Koňské siláže (senáže) mají sušiny více, než siláže připravované pro skot; díky tomu jsou méně kyselé, ale zato náchylnější na přísně anaerobní prostředí. Jakákoli dírka v neprodyšném obalu vede rychleji k zaplísnění, k zahřátí balíku i k tvorbě zdraví škodlivých látek. Jako optimální hodnota sušiny se uvádí (40)45-50 %, přičemž by neměla přesáhnout 60 %. Čím vyšší je sušina zpracovávané píce, tím důkladněji by měla být píce zhutněná (slisovaná), aby se zajistilo maximálně možné bezkyslíkaté prostředí, příliš suchá siláž rychle plesniví a kazí se. Naopak hodně mokrá siláž může příliš dlouho fermentovat a ztrácet živiny, navíc může znamenat ekologické nebezpečí, pokud z ní budou unikat silážní šťávy.

Další důležitou vlastností senáže je vhodné pH. Kritickou hranicí pH je 5; čím déle je balík zásaditější, tím větší je pravděpodobnost přerůstání „špatných" bakterií. Pokud jde vše dobře, konečné pH bude 4. Rychlost poklesu i výslednou hodnotu pH do velké míry ovlivňuje množství cukrů ve sklizené píci; čím více jich bude, tím rychleji pH poklesne a senáž/siláž bude stabilnější a chráněnější. Pokud z jakéhokoli důvodu nelze u píce dosáhnout požadovaného pH (vyšší sušina, nekvalitní píce s nižším obsahem cukru, například zmoklá tráva, použití vojtěšky apod.), lze do ní ještě před zabalením přidat různé konzervační přísady, které podpoří fermentaci a snížení pH; mohou to být odpovídající bakterie, enzymy či chemikálie upravující pH.

Obecně platí, že čím je senáž sušší, tím méně kyselé prostředí se v ní vytvoří, aby ji chránilo před hnilobnými procesy a zaplísněním, proto je třeba důsledněji dodržovat její bezkyslíkaté prostředí.

Jak krmit koně senáží

V první řadě je třeba krmit senáží kvalitní a z balíků, které nebyly poškozené. Samozřejmě stát se může cokoli; pokud se i přes všechnu péči fólie balíku poškodila, je nutné dírku co nejdříve zjistit a ihned zalepit. K tomu slouží speciální lepící pásky, které musí velmi dobře přilnout na fólii a zajistit kvalitní znepřístupnění vzduchu; obyčejná izolepa nestačí. Takový balík je pak dobré zkrmit co nejdříve a po jeho otevření obsah důkladně zkontrolovat.

Otevřený balík je třeba co nejdříve zkrmitPrávě otevření balíku - tedy jeho vystavení působení vzduchu/kyslíku - je vždy rizikovým krokem. Dobře slisované balíky umožní postupné odlupování vnější vrstvy píce, zatímco nepřítomnost vzduchu chrání jeho zbytek; takový balík vydrží déle. Někteří majitelé z krmených balíků zcela neodstraní fólii, pouze na jednom konci ji otevřou a vždy, když odeberou potřebnou část senáže, opět zbytek důkladně zakryjí.

Obecně platí, že otevřený balík senáže je třeba v teplejším počasí zkrmit do asi tří dnů, v zimě/mrazech vydrží déle, dle situace i 10 dní. Na to by měli myslet majitelé malého počtu koní; kam se zbytkem senáže? Vyhodit? Nebo dát kravám, pokud jsou v blízkosti? Jedním řešením je pořídit si malé balíky senáže, kterých i u nás dodává stále více zemědělců.

Kvalitní senáž je pro koně dobré krmení, nepráší, neobsahuje plísně a koně ji mají rádi; často jí dají přednost před senem. Přesto je třeba dodržet určité zásady:

  • Pokud koně senáž nedostávali, je třeba je na ni navykat postupně - jako u každého nového krmení. U některých koní se může objevit průjem, možná proto, že se jedná o krmivo bohaté na cukry nebo kyselé; v každém případě je třeba senáže ubrat a přidat sena a postupně opět poměry měnit, až průjem ustane.
  • Kvalitní senáž je sladká a dobře stravitelná - koně ji dokážou rychle spolykat a pak se mohou nudit; podle výzkumu je prý výskyt stereotypů 4x častější u koní krmených senáží než senem. Někteří chovatelé doplňují senáž o řezanku, aby ji koně museli déle žvýkat.
  • Pokud je senáž bohatá na cukry, koně mohou ztloustnout. Senáž je více „upěchovaná" a pokud měříte „na hromady", můžete koně překrmit, dáte-li senáže stejně velkou hromadu, jako sena.
  • Na druhou stranu senáž obsahuje více vody, takže kilo senáže není to stejné, jako kilo sena! Senáž bude mít méně vlákniny a sušiny, koně méně zasytí a může způsobit trávicí poruchy. Pokud chcete přibližně určit, kolik senáže koni místo sena dávat, pak musíte počítat: kvalitní seno má asi 15 % vlhkosti (= 85 % sušiny), čili 1 kg sena obsahuje 850 g sušiny. Dejme tomu, že senáž obsahuje 50 % sušiny, čili 1 kg senáže bude mít 500 g sušiny; pro 850 g sušiny (aby to odpovídalo kilu sena) je potřeba koni podat 1,7 kg (kilo a tři čtvrtě) senáže.
  • Protože senáž bývá výživnější (uvádí se asi o 10 %), je třeba zjistit, kolik obsahuje stravitelné energie, abyste koně nepřekrmovali. Často se stává, že není možné nahradit senáží celou dávku sena, aby se kůň nepřekrmoval, popřípadě lze kombinovat senáž s krmnou slámou. Pokud však nechcete pracovat s odhadem, ale potřebujete vypočítat přesnou krmnou dávku, je nutné zjistit vlhkost daného balíku senáže (k tomu lze sehnat speciální vlhkoměry) a její výživnou hodnotu (laboratorní analýza).

Jak poznat kvalitní senáž

Po rozbalení balíku senáž:

  • mírně kysele voní a je nazelenalá až nazlátlá; v žádném případě nepáchne nepříjemně či výrazně kysele nebo hnilobně, není hnědá, černá;
  • má zřetelnou strukturu původní píce a je mírně vlhká; v žádném případě není rozbředlá, mazlavá nebo naopak suchá;
  • není plesnivá; na stéblech lze najít malé bělavé tečky krémové konzistence (kolonie kvasinek), které jsou neškodné, nesmí se však jednat o tečky práškové konzistence nebo „ochmýřeného" vzhledu;
  • neobsahuje hlínu, mrtvá těla živočichů nebo jejich části.

Se senáží má již několikaleté zkušenosti MVDr. Romana Babáková ze společnosti Alltech, která nám mimo jiné při sestavování článku radila. Zeptali jsme se jí proto, jak se ona dívá na krmení koní senáží; zda to nepředstavuje nějaké zdravotní problémy, například překyselení žaludku nižším pH senáže (čehož se mnoho majitelů obává) a zda se se senáží u nás neobjevují i nějaké vážnější zdravotní problémy (například obávaný botulismus, o němž píšou především články amerických autorů).

Krmení senáže koním se stává v posledních letech velice skloňovanou otázkou. U nás je výroba senáže pro koně relativně v plenkách a právě s tímto faktem je spojeno několik nebezpečí. Senáž pro koně musí být vysoce kvalitní a nezávadná a právě toto bývá při prvních pokusech o její výrobu velký problém.

Já osobně vidím krmení senáží koním jako velmi vhodné. Senáž nepráší a nepřispívá tak na rozdíl od sena k rozvoji chronických dýchacích potíží. Dále je výroba senáže daleko méně náročná na čas a na počasí oproti senu, na jehož výrobu potřebujete více teplých slunných dní. Dále uskladnění senáže nevyžaduje přístřešek narozdíl od sena. Senáž koně velmi rádi přijímají.

Je zde však mnoho kritických bodů, které by měla senáž určená koním splňovat (kvalita, nezávadnost, vyšší sušina, atd.) a tyto by měl znát jak výrobce senáže, tak i chovatel - to je zárukou, že pro svého koně vybere senáž opravdu bezpečnou a kvalitní. Jak vyrobit a jak poznat kvalitní senáž - o tom jsme natočili 3 názorné videoreportáže, které můžete shlédnout na www.alltechprokone.cz.

K otázce možných zdravotních potíží spojených s krmením senáží bych vyzdvihla zejména nutnost postupného navykání. Příliš rychlá změna krmné dávky může vést k průjmu a ke kolikám. Nesmíme také zapomenout, že senáž má nižší sušinu než seno - tedy kilo senáže obsahuje více vody a tedy méně živin a méně strukturální vlákniny než kilo sena. Proto pro zabezpečení dostatečného množství hmoty potřebujeme u senáže krmit větší objem - podle sušiny. Znamená to tedy, že v případě krmení senáží musíme počítat s podáváním většího množství než při krmení jen sena. Já osobně jsem zastánce toho, aby měl kůň vedle senáže k dispozici také seno nebo i kvalitní krmnou slámu. To koni umožní v případě potřeby vypufrovat kyselost senáže (žvýkáním sena/slámy a naředění senáže v žaludku) a dále v případě potřeby zajistí koni dostatečný přísun strukturální vlákniny pro správnou funkci slepého a tlustého střeva (fermentace).

S případem botulismu u koní spojeným se senážemi jsem se v České republice nesetkala. Nicméně clostridiové bakterie u nás koně ohrožují jinak. V případě kontaminace senáže zeminou a prachem se v senáži může mohutně rozvinout činnost clostridiových bakterií, které snižují obsah živin v senáži a současně produkují zdraví škodlivé látky - podle typu převládajícího kmenu: kyselina máselná, amoniak, biogenní aminy - mrtvolné jedy nebo také alkohol či aceton. Senáž obsahující tyto produkty obvykle výrazně zapáchá a v žádném případě by neměla být zkrmována koním.

Velkým problémem při výrobě kulatých balíků senáží bývá zaplísnění a s tím spojené vysoké zamoření senáže mykotoxiny. Ty jsou skrytým nepřítelem pro trávení, imunitu a vůbec celkový zdravotní stav, potažmo výkony koně. Mykotoxiny mají kumulativní charakter a jejich efekt na organismus se s dlouhodobým podáváním a vícedruhovým zastoupením znásobuje. Proto koním nepodávejte senáž z plesnivých balíků. Při proděravění balíku ihned defekt zalepte a balík zkrmte co nejdříve. Po otevření balíku se k senáži dostává vzduch a ten je pak ideálním prostředím právě pro rozvoj plísní. Proto jednou otevřený balík spotřebujeme co nejdříve.

Velkým pomocníkem pro bezpečnou konzervaci senáže je použití kulturních kmenů bakterií mléčného kvašení a dále látek potlačujících rozvoj plísní - tedy komerční silážní konzervanty. Ty směřují fermentaci správným směrem, urychlují ji a kromně efektivního zakonzervování také pomáhají v senáži udržet více živin oproti fermentaci přirozené. Zvláště při výrobě senáže pro koně je použití konzervantu opravdu opodstatněné.

AlltechProKone.cz logoMožná se vám nyní zdá, že výroba senáže je příliš složitá a ano - je to opravdové umění. Ale není v tom žádné kouzlo - ve skutečnosti stačí jen dodržovat známé technologické zásady. Kvalitní senáž je pak pro koně skvělým doplněním krmné dávky.

MVDr. Romana Babáková, Alltech C. Z. www.alltechprokone.cz

Právě o zdravotních problémech spojených se senáží si řekneme hned zítra.


Zdroje informací:

O silážích ve Wikipedii (česky)

Konzervace a skladování píce, skripta ČZU (česky)

Senáže pro koně od A-Z, AlltechProKone.cz (česky)

Správná senáž pro koně, M&S Zemdělské potřeby (česky)

J. Thaysen: Silage Insights - Horse silage: a high quality way to feed, - informace o senážích pro koně (anglicky)

N. Uppenkamp: Horse feeding with silage? - informace o silážích/senážích pro koně (anglicky)

N. Clarkson: Feeding baleage for horses - the ultimate guide - kompletní informace o senážích pro koně ze stránek HorseTalk.co.nz včetně názorných fotografií (anglicky)

R. Bishop: Moving from hay to haylage - rady pro přechod ze sena na senáž z HorseAndHound.co.uk

Odkazy na poučná videa o senážích pro koně:

(AlltechProKone.cz - česky)

Připojené obrázky

Připojené články

07.07. 2010 12:00 Čas léta - čas sena
14.07. 2010 10:00 Plísně produkují toxiny aneb skryté jedy v krmení vašeho koně
21.07. 2010 13:00 Seno – uživí naše koně?
02.08. 2012 12:00 Nezdravá zdravá píce

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Ivetashena

    Senáž + seno

    11:50 - 08. 08. 2012

    Senáží (vlastní výroby) jsme koně přikrmovali vždy přes zimu, kdy není dostatek šťavnatých krmiv - vypozorovala jsem (alespoň u našich koní), že nikdy senáž nebrali jen samotnou, vždy "přikusovali" seno. Jako krmení ji milovali, ale po užrání určitých kil si prostě šli k senu porovnat pH v žaludku - což vlastně v článku zaznělo...

    Díky za článek autorkám.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: