Mé dva roky s koňmi

17. 11. 2010 18:00

Obrázky: 24

Autor: Veronika Stanková (Vyoralová) Foto: archiv autorky Rubrika: Vaše příběhy Počet přečtení: 14136 Počet komentářů: 14 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 2 krát

Články popisující boj s bahnem v okolí koňské stáje a ve výbězích se těšily velkému zájmu čtenářů. Přibyla spousta komentářů a vlastních zkušeností i postřehů zde na Equichannelu i na Facebooku. Veronika Stanková se dokonce rozhodla, že nám prozradí své trampoty s vlastnictvím dvou koní "doma" a zaslala nám na toto téma článek i s fotkami. A jaké je to u vás?


Rozhodla jsem se podělit se s Vámi o naší dvouleté zkušenosti s koňmi doma. Předem bych chtěla podotknout, že jsem NIKDY nechtěla mít vlastního koně ani dům...

Život panelákový a oddílový mi plně vyhovoval hlavně tím, že jsem mohla jezdit na více koních a měla jakousi volnost. Po seznámení s mým manželem jsem to jaksi přehodnotila a začali jsme hledat nejdříve starý dům s pozemky pro koně a po špatných zkušenostech tedy pozemek pro výstavbu domu a chov dvou koní. Po čase jsme našli, vše se zdálo ideální pro náš záměr. Svažitý pozemek (louka) o rozloze 8000 metrů čtverečních, toho času bez okolní zástavby. Nejdříve jsem si oběhali před koupí sousedy a obec, zda koně nebudou vadit (v obci zatím nikdo koně neměl). Všichni souhlasili, poté jsme to zopakovali s písemným souhlasem, na který nám jedni sousedi (plánovali stavět rodinný dům) vtipně připsali, že si nepřejí pohyb koní po pozemku sousedícím s jejich pozemkem. Pěkný začátek, naštěstí se za nás postavil stavební úřad, protože pozemek je do územního plánu zahrnut s určením pro výstavbu hospodářských zařízení.

Ale už tedy k samotné realizaci. Dům byl dostavěn v září, urychleně se udělala zámková dlažba jako podklad pro dva boxy a naši koně se mohli také stěhovat. Byla jsem až překvapena, jak rychle pochopili, že jsou doma. Nebyla to pro ně příliš změna, neboť byli spolu ve stádě na pastvinách, a tak se jen přesunuli jinam na pastvinu. Bohužel oba mají příliš specifickou povahu, černý je dominantní až agresivní na ostatní koně, zatímco hnědák je spíše samotář fixovaný více na lidi. Takže chvíli trvalo než si to spolu vyřídili, černý najednou neměl tolik práce se šéfováním stáda a odháněl hnědáka, takže ten měl často krvavé kousance.

První podzimPodzim jsme měli v duchu zkoumání okolí koňmo a zvětšování pastviny, jak ji koně postupně vypásali, až byl ohražen celý náš pozemek. Koně dostali kulatý balík sena do výběhu. Na noc chodili do boxů, protože ohrada byla jen z dřevěných sloupků a ohradníku, a také jsem chtěla, aby si zvykli. Nejhorší bylo brzké ranní vstávání, kdy koně bušili do dveří, že už chtějí ven :-) Koupilo se odpovídající terénní auto a vozík, aby se dalo přivážet seno a odvážet hnůj. A kvůli bezpečnosti webkamera, která je umístěna ve štítu domu a snímá celou ohradu a stáje, takže se kdekoliv na internetu můžeme podívat, co koně zrovna dělají. Místní truhlář nám sám nabídl zdarma pytlované piliny a jedni lidé možnost pastviny, ale je to daleko a koně by se tam museli vodit a pozemek by se musel oplotit.

Nastala zima, koně stojí v ohradě u balíku, který brzy zlikvidují a zašlapou. Černý honí hnědého od sena, ale naštěstí nemůže být všude, a tak jen občas obíhá okolo balíku, aby se přesvědčil, že tam hnědý nemá lepší seno. V noci chodí do boxů, kde zatím nemáme vodu ani elektřinu, takže když přijdu z práce, vyhazuju hnůj s čelovkou. Vadí mi, že když prší nebo sněží, tak jsou koně mokří a často je najdu klepat se zimou, ale přístřešek nemáme povolen stavebním úřadem. Zamrzla voda venku, takže už nemůžu koním dávat z natažené hadice od domu, ale nosíme vodu oknem z koupelny, pěkně kýble do vany.

První zimaPo novém roce dostavěny boxy, zde musím velmi vychválit firmu Equidomus, vstřícné jednání, rychlost a ochota k našim požadavkům. Nechali jsme si udělat vlastní projekt, dva venkovní boxy plus jeden otevřený na věci, to celé s protaženou střechou a úvazištěm. Doděláváme elektřinu a konečně si můžu posvítit, ale voda je zamrzlá i v zemi, takže pokračujeme koupelnovým okýnkem. Koně dostali kolem balíku palety, aby ho neničili a nerozhazovali seno. Měla jsem strach, aby se o to nezranili, naštěstí se nic nestalo, jen se to muselo často převazovat, když balík ubýval, a na noc zakrýt, když sněžilo nebo pršelo. Seno se dováželo vždy po dvou balících a zakrylo se plachtou, protože nebylo místo na skladování. Bohužel často vítr odvál plachty a seno bylo mokré, ale zplesnivět nestihlo. Také byl problém ve dvou lidech překulit balík do rozšlapaného bahnitého výběhu do kopce. Hnůj jsem se snažila sbírat a průběžně se odvážel, když byla kára plná (odvoz na hnojiště místního statku byl domluven předem za to, že jim necháme průjezdný jeden roh našeho pozemku). Zima nebyla tak zlá, plánovali jsme zavřít koním horní okénka u boxů až bude -20 °C, ale špatně jsme poslouchali předpověď a mrzlo o den dříve než jsme mysleli, ale nijak si nestěžovali :-) Vodu dostávají do boxů ve dvou kýblech a nezamrzne, když jsou vevnitř, má jen slabý led a ten si umí čumákem promáčknout.

Horní pastvinaPřišlo první jaro, bláto všude a manžela konečně napadl ten spásný nápad oplocení upravit tak, aby koně mohli pod střechu u stáje. Nesouhlasila jsem, že si něco udělají až se budou honit, a také hned na první pokus hnědák upadl na zámkovce a natáhl se, naštěstí bez následků. Vymínila jsem si, že musí být dva východy, aby mohl vždy před černým utéct. Koně neuvěřitelně rychle vypásli celou ohradu, i když byla rozdělena na dvě části, a dvakrát jsem ráno našla hnědáka pást se na sousední louce, podlezl ohradu, ale naštěstí na zavolání přišel, i když byl bez ohlávky. Začalo tedy vyptávání po sousedech, zda by nám nepronajali louku. Ideálem bylo jen prodloužit naše ohrazení, bohužel jsme nepochodili, takže se nakoupily plastové tyčky a ohradník a koně jsme vodili na tu vzdálenější pastvinu, která nám byla na podzim nabídnuta.

Trochu otrava vstávat oba do práce dřív a vodit za tmy koně kamsi do kopce, nedají se vodit spolu, protože když už zpacifikuju černého, aby neútočil na hnědáka, tak ten zas odmítá jít blízko něho... Ohradník funguje na autobaterii a vodu jim nabírám z potoka, majitelé louky mají na nás telefon, kdyby se něco dělo, a zodpovědně nám koně hlídají. S jarem jsme také museli obehnat ohradníkem celou stáj, protože černý je ke všemu mušák a vypadalo to, že naši stájičku zboří, když začal s drbáním. Navezli jsme několik kár kačírku na nejrozbahněnější místa, ale byly to vyhozené peníze. Koně chodí v blátě opatrně a z kopce spíš kloužou s nataženýma nohama, na rohože nejsou zatím peníze.

Otevřené boxy se neosvědčilyLéto koně prožili většinou ve stínu stáje, prvotní nápad otevřít jim boxy se ukázal jako špatný. Jednak se tam černý drbal, a také se občas stalo, že hnědák uvíznul v boxe, zatímco černý mu stál výhružně ve dveřích a nechtěl ho pustit ven. Odpoledne, když jsme přišli z práce a nešli jsme jezdit, tak jsme je vodili na pastvinu. Tam ale není přístřešek, proto tam nemohli zůstávat ve velkém vedru nebo v bouřce. Večer tam sice bylo více hmyzu, na což si stěžoval hlavně černý, ale co se dalo dělat, repelent jsme stříkali denně a snad to aspoň trochu fungovalo. Dokonce jsme mohli jet na týden na dovolenou, kamarádi, kteří mají nedaleko také dva koně, se o naše postarali a my na oplátku o jejich, když jeli oni. Pomáháme si i jinak s dovozem sena, půjčením rašple na kopyta a podobně.

Podzim probíhá v duchu příprav na zimu, dodělala se pevná ohrada, tedy zatím sloupky, prkna jen na části. Piliny už nejsou, lisují z nich brikety, steleme slámou.

Loňská zimaZima nás zaskočila, nasněžilo už v říjnu, koně neměli dostatečnou zimní srst, ještě že mají střechu, nevylézají od sena. A já jsem těhotná, mám strach jak to budu zvládat, protože o koně se starám hlavně já. Manžel dováží seno, odváží hnůj a dělá kopyta, jinak je vše spíše v mé režii. Koupili jsme topný kabel na vodu, aby nám nezamrzl kohoutek. Zvládám to dobře, koně mají seno ve volném boxe ohrazené ohradníkem, a tak odpadl problém s moknutím koní i sena, hnědému ho dávám před boxy na hromádku. Napadlo moc sněhu, nezvládáme dovézt seno, při odvozu hnoje se manžel naboural na zledovatělé silnici, naštěstí nic vážného, ale auto musí do opravy. Kamarádi pomáhají s dovozem sena, hnůj vrším na hromadu u stáje, na jaře se snad odveze. Trochu problém s koulením sena pod přístřešek, buď je bláto nebo moc sněhu, koulíme po prknech, protože to tam mají koně rozšlapané. Nesmím už pracovat, chudák manžel večer přijde z práce a musí uklidit boxy, vodu a seno zvládám přes den koním udržovat v pořádku. Ti tráví většinu dne u sena, jen občas je to chytne a lítají jak střelení, až o ně mám strach.

Je tu jaro a máme miminko, koně jsou pro mě občas příjemnou relaxací, jsem ráda, že je mám, ale nezvládám se o ně zatím starat jako dřív. Hnědákovi dáváme seno do otevřených spodních dveří boxu, protože černý mu do jeho sena naschvál čůrá. Napadla mě nejdřív síť na seno, ale chci, aby žral ze země s hlavou dole. Koně leží v seně pod střechou, asi se jim nechce do bláta.

V létě koně vodíme opět na horní pastvinu, s miminkem je to teda fuška, ale doma už není žádná tráva. Rozhodli jsme se je tam teda nechávat i přes noc, ale bojíme se, protože se v okolí vyskytují ničitelé ohrad, naštěstí se nic nestalo. Vodíme je domů, jen když chci jít jezdit nebo má přijít přívalový déšť. Doma zatím roste tráva a manžel pracuje na pevném oplocení.

A je tu současnost, letošní podzim. Vyměnili jsme vozík za větší (na dva kulaté balíky) a bržděný, také auto to nezvládalo... Seno jsme si nechali přivézt do zásoby, nakoupeny kvalitní plachty, je obloženo paletami, aby se nezapařilo. Hnůj už nyní kvůli problémům s autem dávám na hromadu před stáj, třebas se ještě do sněhu odveze a když ne, tak na jaře. Všude je bláto a koně občas vezmeme proběhnout na horní pastvinu, tam to drží tráva, doma neběhají, stanují u sena. Sousedi, kteří nesouhlasili s pohybem koní vedle jejich pozemku, staví dům, zatím se tváří mile, snad jim to vydrží. Ve vesnici se vyskytli další dva koně, zatím se moc neznáme, ale jsem ráda, že u nás ubylo krmičů a ječících dětí, k nim je to blíž :-) Jediné, co mi u nás chybělo, byl rovný plácek na jízdárnu, a ten je na jejich louce, předběžně jsme domluveni, že si tam společně vybudujeme jízdárnu. Uvidím, jak zvládneme letošní zimu, snad už jsme připraveni... a moc se těším na jaro.

Pohled z oknaJeště bych chtěla dodat, že za dobu, co máme koně doma, nebyli nemocní. Neskonale mě těší, že i když nemám čas, můžu mrknout z okna a vidím je, co dělají a jak se mají, a neměnila bych i přes to dennodenní uklízení hnoje, krmení a jiné starosti. Asi bychom to měli jednodušší, kdyby byl černý valach normální, ale jednou je náš a tak to s ním musíme všichni vydržet, hnědáka zato aspoň rozmazluju já :-)

Mile mě překvapilo, o kolik míň je práce se dvěma koňmi doma, oproti docházení do jezdeckého oddílu. Udělám si co sama chci a kdy chci a nedělám na víc koní (tím myslím seno, piliny apod.). Jezdím možná i více a nemusím se dohadovat o tom, co si já myslím, že by bylo správné s koněm dělat. Jediná nevýhoda je, že jezdím převážně sama, zvlášť teď co máme miminko, ale příliš mi to nevadí a koni také ne. Oproti komerčnímu ustájení jsou největší výhodou čas a peníze. Koně jsme vlastnili krátce, cca rok, než jsme si je dali domů. Bohužel se nám ustájení, které by nejlíp splňovalo naše požadavky, podařilo najít poměrně daleko od bydliště, takže proto tak chválím úsporu času.

Hlavní nevýhodou je, že MUSÍM, i když se mi nechce, se o ně jít postarat, ale zatím mě to baví, tak snad mi to vydrží.

Doufám, že náš příběh někomu alespoň usnadní začátky s koňmi doma.


Líbil se vám článek? Inspiroval vás text k rozjímání nad vašimi - možná i úsměvnými - začátky doma? Tak neváhejte, sedněte a také nám napište ten svůj - a s fotkami pošlete na e-mail info@equichannel.cz. Děkujeme!


 

Připojené články

29.06. 2008 08:00 Není doktor jako doktor...
25.06. 2008 14:39 Fotodenník začínajúceho jazdca :-)
10.11. 2010 09:00 Kůň do domu – radost z domu (?)
17.11. 2010 05:00 Kůň do domu – radost z domu (?) - 2. část

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. lara1981

    hezký článek

    18:56 - 17. 11. 2010

    Moc krásně sepsané,když čtu takový příběh,jsem zase rychle nohama na zemy.Plánuju mít taky doma vlastního koně,ale mám dvě děti 8 a půl a 4 a půl,zatím jsem pomateřské a bez práce a mam obavy jak bych to s nima sama zvládla,čekám až vyrostou ale aby pak nebylo zase pozdě....Zatím mám čas na koně šetřit.Doufám že to holky taky chytí-bylo by to lepší pro mne,třeba by mi i trochu pomáhaly.No uvidím,ale touha je silnější než si dokážu připustit.Třeba někdy přispěju i já svím příběhem a doufám,že se šťastným koncem:)

  • 2. BAddy

    perfektně sepsané

    19:43 - 17. 11. 2010

    Reaguje na 1.

    Také musím souhlasit že je to skvěle napsané.

  • 3. ringo

    Pěkný článek

    09:02 - 18. 11. 2010

    Prima článek, moc pěkně napsané a koníci vypadají úžasně spokojeně. Krásne místo pro koně i lidi. Tak ať vám to dobře šlape dál!

  • 4. awanti

    autor

    10:39 - 18. 11. 2010

    Děkuji za chválu :-)
    Ale určitě jsem nechtěla nikoho odradit, spíš poukázat na to že to jde mít koně doma...

  • 5. rumba07

    Pochvala

    16:04 - 18. 11. 2010

    Moc hezky sepsané, místy hodně humorně - má to šmrnc a dobře se to čte:-))
    Za dva roky můžeš napsat pokračování, budu se těšit!

  • 6. awanti

    :-)

    19:23 - 18. 11. 2010

    Doufám, že za dva roky nebude o čem psát, že už budeme mít všechno tak vychytané a nic nebudem měnit....
    Teda já se snad dám opravdu na psaní když mě všichni tak chválíte, ale už nevím o čem, leda že bych popslala jak se žije s mušákem a nebo jak se správně (ne)kupuje kůň, to zas o tom mém hnědém mazlíkovi.....

  • 7. rumba07

    Naivita :-)

    18:48 - 19. 11. 2010

    Reaguje na 6.

    To si jako myslíš, že za dva roky, až budeš mít vše dodělané a dostavěné, nebude o čem psát? Cha, tak to si jen myslíš:-)))
    Za prvé NIKDY nebude vše dodělané a dostavěné (pořád bude potřeba něco vylepšit či doupravit, eventuelně UŽ opravit) a za druhé hajtřičky jsou od toho, aby pořád něco vymýšleli na své majitele, kteří tím pádem mají stále co dělat:-)) - hovoří má více než dvacetiletá zkušenost s hajtrami doma dest metrů od baráku (namátkou vzpomínám třeba mé zahradnické údobí, které skončilo dnem, kdy mi mí milovaní koníčci zašlapali mou čerstvě vysázenou cibuli snad metr hluboko, takže ta neměla šanci vůbec v daný rok vylézt na povrch nebo třeba když mi kobyla spadla do vysokého železného kontejneru s hnojem a musela jsem povolat na pomoc obrovský nakladač s třema chlapama, nebo když mi policajti přijeli oznámit, že mé dvě hajtry, které ještě ráno byly v ohradě, se poflakují v sousedním okrese na chmelnicích, eventuelně dnes úsměvná historka, ale tehdá jsem to skutečně oplakala nefalšovanýma krokodýlíma slzama jako malá Vendulka, když mi nový ošetřovatel chtěl usnadnit práci s odbodlávákováváním ofinky mé výstavní haflingerky a tak jí ofinku pěkně rovně ustřihl téměř mezi ušima a ještě mi to přišel hrdě ohlásit...). Prostě pořád se něco děje, ne že ne:-)))

  • 8. Kanča

    Díky

    08:22 - 22. 11. 2010

    Jsem ráda že jsem si tento článek přečetla.Chystáme se s manželem skočit do toho samého.Nejen že chceme vlastní bydlení ale máme také koně a chceme je mít doma, po špatných zkušenostech s komerčními stájemi.Díky za tento článek, moc mi pomohl.

  • 9. carolax

    dotaz závislost

    08:34 - 22. 11. 2010

    zdravím, ráda bych věděla jak moc jsou tyto dva koně na sobě fixovaný, je možné jet s jedním na vyjížďku a ten druhý v pohodě zůstane sám doma? děkuji

  • 10. awanti

    závislost

    09:47 - 22. 11. 2010

    Reaguje na 9.

    Jak jsem psala jezdím hlavně sama, hnědák v pohodě se mnou chodí sám ven, venku nikdy neřehtá a nespěchá domů, je schopen se mnou jít sám na 20km vzdálené závody a zase zpět...
    Černý valach je horší, ale jen tím že chodí míň, pokud zůstává doma párkrát si zařehtá a zaparkuje u sena. Vždy to víc řeší ten kůň co zůstává doma.
    Pokud kolem jedou cizí koně, naši se příjdou podívat, ale nikdy na ně neřehtali.
    Myslím že je to ale hlavně o povaze koní a o postupném zvykání.

  • 11. awanti

    naivita :-)

    09:52 - 22. 11. 2010

    Reaguje na 7.

    Jo asi jsem naivní :-) myslím (a doufám) že už k velkým změnám nedoje(nanejvíš nějaká oprava), taky nebudou finance...takže by nebylo o čem psát, leda takové úsměvné historky jako máš ty, tedy úsměvné až s určitým časovým odstupem :-))
    To si to maluju co? :-))

  • 12. awanti

    oprava :-)

    12:22 - 22. 11. 2010

    Reaguje na 10.

    Tak si říkám, že jsem to trošku přestřelila s tou dvacítkou....ale tak 12km to je určitě (cca dvě hodinky cesty).

  • 13. Punčocha

    :-ooo

    21:53 - 20. 12. 2010

    Reaguje na 7.

    Teda s ustříhnutou hřívou u hafloše...mám doma taky jednu, za dobrých časů hodně vlasatá a no to by mě teda asi vezli! :-D

  • 14. Simíí

    ...

    19:03 - 06. 01. 2012

    Super ;)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 7 čtenářů. Celkový počet bodů: 34.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: