AKTUALIZACE 9. 11. 21:00:
Stádo divokých koní v Milovicích je opět kompletní. Dnes v podvečer se k němu připojila klisna Sgurr s hříbětem. Transport je přivezl před sedmnáctou hodinou. Za přicházejícího soumraku z přepravního boxu nejdříve vyšla klisna, ke které se po chvilce připojilo i hříbě, které chvíli váhalo, zda se po šikmé plošině pustit za matkou.
Po návratu se obě hned vydaly přes pastvinu ke stádu. První kontakt proběhl v klidu, přestože nemusel být bez rizika. Ostatní klisny se totiž mohly pokusit využít oslabení Sgurr a snažit se ji přeskočit v hierarchii. Rovněž hřebec po několika dnech nemusel hříbě do stáda přijmout. „Zatím to vypadá, že návrat klisny s hříbětem zpět ke stádu nebude doprovázen zvýšenou agresivitou," uvedla Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby, která v Milovicích koordinuje etologický výzkum koní.
Klisna byla od sobotního večera hospitalizována na specializované klinice, kam byla převezena v kritickém stavu. Hříbě, které se narodilo 22. října a je na ní zcela závislé, muselo jet s ní.
Ani po návratu není další vývoj bez rizika. Především u hříběte hrozí, že se mohlo při pobytu mezi dalšími nemocnými zvířaty nakazit některou z rezistentních bakterií odolných proti dezinfekcím i běžným léčivům. Samozřejmě teoreticky hrozí i přenos nemocí do stáda.
„Na tomto případu je vidět, jak složité je vrátit věci do původního stavu, pokud člověk nějakým nevhodným zásahem naruší přirozené procesy fungující v přírodě," upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česka krajina.
Léčba a péče o koně je nesmírně nákladná a s nejistým výsledkem. Veřejnost může Sgurr podpořit v jejím zápase o přežití zasláním finančního daru na sbírkové číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.
Příčinou vážných zdravotních potíží, které klisnu málem stály život, bylo s největší pravděpodobností přikrmování pečivem od nedisciplinovaných návštěvníků. „Přitom by měla platit jednoduchá zásada slušného chování – totiž že cizí zvířata se nekrmí. Nikdy a ničím, ani jablkem, ani zeleninou, ani trávou, ani půlkou rohlíku, které dítěti vypadne z kočárku. Opravdu ničím," apeluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. „Je to jako krmit bez vědomí rodičů cizí děti," dodává Miloslav Jirků.
Podle něj patří porušování zákazů krmení k fenoménům zejména ve střední Evropě a zvláště v České republice. „Kolem pastviny divokých koní v Milovicích pravidelně sbíráme obaly od různých cukrovinek, obložených baget s majonézou, sušenek, i umaštěné obaly od svačin. S hrůzou myslíme na to, kolik z těchto život ohrožujících „laskomin" může skončit koním v žaludku," dodává Miloslav Jirků.
Se stejným problémem se potýkají tradičně i tuzemské zoologické zahrady a chovatelé koní a jiných zvířat. „Přitom jde o činnost ohrožující samotné návštěvníky. Koho někdy kousl nebo kopl kůň, nezapomene na to do smrti a mnohdy si odnese památku na celý život. Ani roztomile působící kůň není houpací koník a dokáže člověka či neukázněného psa zabít jediným kopnutím," varuje Miloslav Jirků. Koně mají velmi kvalitní chrup a silné čelisti, jediným kousnutím mohou ve zlomku vteřiny nadosmrti zmrzačit.
Navíc zvířata přikrmovaná návštěvníky ztrácejí z lidí respekt a stávají se nebezpečnými. „Kolegové z Británie, odkud koně přišli, při vyprávění, jak u nás návštěvníci koně krmí, jen nechápavě vrtěli hlavou. Podobné neukázněné chování neznají ani v Holandsku, Švédsku či Polsku. Proto tam mohou mít návštěvníci mnohdy volný vstup i přímo na pastviny," porovnává Miloslav Jirků.
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
AKTUALIZACE 9. 11. 13:20:
Po dvou dnech intenzivní léčby na specializované klinice je stav klisny natolik stabilizovaný, že se může vrátit s hříbětem na pastvinu v Milovicích.
„Chtěl bych poděkovat všem lékařům, kteří se o klisnu po celou dobu intenzivně starali a zachránili tím život nejenom jí, ale i hříběti, které je na ní zcela odkázané," ocenil pomoc veterinářů Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. „Neznamená to ale, že bychom měli úplně vyhráno. Podle lékařů existuje riziko, že se potíže u klisny mohou po prodělaných problémech opakovat. Proto musíme její zdravotní stav v terénu sledovat," doplnil Dalibor Dostál.
Veterinární lékaři se snažili pobyt koní na klinice co nejvíce zkrátit. Pro hříbě je totiž z mnoha důvodů rizikový. Především mu hrozí různé infekce, protože v zařízení, kde se léčí zvířata s řadou chorob, se mohou vyskytovat různé rezistentní bakterie odolávající dezinfekcím. Druhým rizikem je, že by se při pobytu ve vyhřívaných interiérech mohla snížit jeho odolnost po návratu do přírody a hůře by snášelo běžné výkyvy počasí.
Také pro klisnu Sgurr je v současné době rizikovějším faktorem stres z odloučení od stáda než doznívající následky zdravotních potíží. Zvíře, které se narodilo ve volné přírodě na skotských horách, nikdy nebylo oddělené od ostatních zvířat. Nikdy také nebylo pod střechou a v uzavřeném prostoru.
Léčba a péče o koně byla nesmírně nákladná. Veřejnost ji může podpořit zasláním finančního daru na sbírkové číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.
Komplikovaný může být i návrat klisny s hříbětem do stáda divokých koní. „Koně mají výbornou paměť a jsou schopni se navzájem individuálně rozpoznávat. Dva dny odloučení by tedy neměly vyvolat dramatické změny v jejich hiearchii a chování vůči Sgurr a hříběti," vysvětluje Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.
„Hřebec Firestarter je nejrizikovějším faktorem, neboť by ho opětovná přítomnost nevlastního potomka mohla vyprovokovat k infanticidě, tedy usmrcení hříběte. Doposud však nevykazoval prakticky žádné agresivní interakce směrované vůči klisnám, včetně té nově narozené, je tedy velice pravděpodobné, že oba navrátilce bude tolerovat," dodává Martina Komárková.
Vážné zdravotní problémy koní, které s největší pravděpodobností způsobilo přikrmování pečivem ze strany neukázněných návštěvníků, vyvolaly vlnu solidarity veřejnosti s klisnou i hříbětem. Lidé se o jejich stav zajímali na sociálních sítích, psali e-maily a stovky jich také telefonovaly. „Chtěl bych všem moc poděkovat za podporu, bylo to pro nás nesmírně důležité a pomáhalo nám to zvládnout situaci, která ani pro nás nebyla jednoduchá," poděkoval Dalibor Dostál veřejnosti.
„Velkou pomocí pro klisnu i hříbě teď bude, pokud budou mít potřebný klid. Proto bychom chtěli požádat veřejnost, aby jim nechala prvních několik dní na zotavení a začlenění do stáda a případnou návštěvu lidé odložili na později," požádal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
AKTUALIZACE 8. 11. 17:20:
Stav klisny, která byla včera večer v kritickém stavu převezena na veterinární kliniku, zůstává stále velmi vážný. „Důležité je, že klisna s hříbětem přežily první, kritickou noc," uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Klisna zůstává nadále v intenzivní péči lékařů.
Klisna jménem Sgurr začala bojovat o život včera. Těžkou koliku jí s největší pravděpodobností způsobilo přikrmování pečivem od neukázněných návštěvníků. Proto musela být ošetřena na místě veterinářem a s hříbětem, kterému je teprve sedmnáct dní, převezena na specializované pracoviště. Podle lékařů by pravděpodobně nepřežila na pastvině noc.
Zažívání divokých koní je výrazně zranitelnější než u koní domácích. „Koně jsou býložravci, jejichž zažívací ústrojí je uzpůsobeno na živinami chudou, a velmi vláknitou potravu, především na trávu. Z toho důvodu musí tuto stravu přijímat téměř neustále, ovšem po malých dávkách. Jakákoli změna ve složení stravy, či její větší objem může narušit citlivou bakteriální rovnováhu ve střevě, jež může vést k podráždění střevní stěny a porušení pravidelných trávicích pohybů, peristaltiky," vysvětluje Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby.
„Pak se ze střeva uvolňuje větší množství vody než obyčejně, jeho obsah houstne a střevo se ucpává. Následují zdravotní obtíže, provázené silnou bolestí. V lepším případě je kůň dokáže "rozchodit", ovšem nezřídka mohou končit i smrtí," doplňuje Martina Komárková a dodává: „Proto je extrémně důležité, aby návštěvníci koně nepřikrmovali žádnou stravou, na kterou nejsou zvyklí. V případě, že jsou koně pouze na pastvě, i dobře míněný pamlsek je může ohrozit na životě!" Divocí koně proto nemohou pečivo, obiloviny ani jiné krmivo, které se přidává domácím koním.
Zdravotní stav klisny odborníci konzultovali s experty z anglického Exmooru. Ti potvrdili, že koně při běžné pastvě těmito potížemi netrpí a příčinou takto vážného stavu muselo být přikrmování potravou, na níž nejsou z přírody zvyklí.
Někteří neukáznění návštěvníci koně přikrmují i přes zákaz, který je na mnoha místech uvedený na výstražných tabulkách.
Veterinární lékaři se nyní intenzivně snaží léčit koně tak, aby se vyhnuli operaci. Ta by sama o sobě byla pro koně náročná, ale ještě komplikovanější by byla následná péče. Vzhledem k tomu, že se klisna divokého koně nenechá ošetřovat tak, jak je možné u domácích koní, byla by následné péče v jejím případě téměř neřešitelná.
Léčba a péče o koně je nesmírně nákladná a s nejistým výsledkem. Veřejnost může Sgurr podpořit v jejím zápase o přežití zasláním finančního daru na transparentní číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.
Kromě klisny je ohrožený i život hříběte, které je závislé na mateřském mléku. Toho má nyní klisna v důsledku zdravotních potíží i stresu méně. Především kvůli hříběti bude nutné odvézt klisnu s mládětem zpět na pastvinu hned, jak bude matka z nejhoršího venku. V prostředí, kde se léčí řada dalších koní s různými nemocemi, totiž mláděti hrozí nebezpečné infekce.
Pro klisnu je extrémně těžké vypořádat se nejenom s vážnými zdravotními komplikacemi, ale také přežít stres z odloučení od stáda. Zvíře, které se narodilo ve volné přírodě na skotských horách, nikdy nebylo oddělené od ostatních zvířat. Nikdy také nebylo pod střechou a v uzavřeném prostoru.
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
Klisnu postihla velmi těžká kolika, nejpravděpodobnější příčinou je přikrmování pečivem, které i přes zákaz někteří návštěvníci koním neustále nosí. „Je to obrovská tragédie. Sgurr zažívala v posledních hodinách nesmírné utrpení, její stav je velmi vážný," uvedl ředitel ochranářské společnosti Dalibor Dostál.
„Bohužel, přestože jsou na ohradách tabulky zakazující krmení a opakovaně jsme upozorňovali na to, že pečivo může divoké koně zabít, někteří lidé se je stále pokoušeli přikrmovat. Především někteří senioři nosili k ohradě plné tašky tvrdého chleba, protože měli pocit, že koně na pastvině bez přikrmování strádají. Druhou skupinou byli lidé, kteří se snažili koně na kusy pečiva přilákat k okraji pastviny, aby si mohli udělat fotografii koní nebo selfie s koňmi na mobilní telefon," doplnil Dalibor Dostál.
Ošetřovatelé, vědci i fotografové monitorující stádo opakovaně odstraňovali z ohrady kusy chleba a housek, jejichž požití může být pro koně smrtelně nebezpečné.
Veterinární lékaři v těchto chvílích rozhodují, zda se klisna podrobí operaci nebo se ji pokusí léčit jiným způsobem. V obou případech bude léčba a péče o koně nesmírně nákladná a s nejistým výsledkem.
Veřejnost může Sgurr podpořit v jejím zápase o přežití zasláním finančního daru na transparentní číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.
Kromě klisny je ohrožený i život hříběte, které je závislé na mateřském mléku. Také snaha o jeho záchranu bude nesmírně náročná, nejistá a nákladná.
Klisna a mládě mají v boji o život velmi těžké výchozí podmínky. „Sgurr se narodila na pastvinách ve Skotsku. Celý život se pohybovala se svým stádem ve volné přírodě. Už nakládání a transport byl pro ni velice vysilující a stresující. Navíc po převozu na veterinární kliniku absolvovala velmi nepříjemná vyšetření a je poprvé v uzavřeném prostoru a sama bez stáda, pouze s hříbětem," navázal Dalibor Dostál. Navíc oběma koním hrozí v prostředí, kde se léčí i jiná zvířata, nebezpečné infekce.
„Je nesmírně smutné a skličující vidět na ošetřovně stát v kalužích krve koně, který ještě před několika hodinami spokojeně běhal po pastvině. Všichni držíme Sgurr i hříbátku palce, aby svůj nejtěžší boj zvládli," doplnil Dalibor Dostál.
Sgurr na pastvině objevila členka etologického týmu, který koně na pastvině pravidelně sleduje. Koně pak na místě ošetřil veterinární lékař z liberecké zoologické zahrady. Poté byla klisna i hříbě převezeny na specializovanou kliniku.
„Chtěl bych velice poděkovat kolegům, kteří Sgurr našli a pomáhali ji do příjezdu lékařů, Stejně tak veterinárním lékařům, kteří jí pomohli z nejhoršího přímo na místě i jejich kolegům, kteří se o klisnu i hříbě nyní starají na klinice," ocenil Dalibor Dostál.
Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.
Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. V novém prostředí si velmi dobře zvykli. První hříbě se jim narodilo 22. října, Sgurr proto musela přijet březí již z Velké Británie.
Pro více informací volejte Dalibor Dostál 606 635 303
O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.
