Mary Wanless - Ride With Your Mind

10. 4. 2008 Zuzana Schrammová

Počet fotografií: 2

Nebojte se, to není první lekce jezdecké angličtiny :-) Jedná se výcvikovou metodu Angličanky Mary Wanless, která spojila své jezdecké znalosti se zkušenostmi, nabytými studiem dalších oborů: psychologie, "biofeedback", neuro-lingvistického programování, Alexandrovy a Feldenkraisovy metody, T´ai Chi, masáží, tance, anatomie, sportovní psychologie a kineziologie. Autorka následujícího článku přivezla tuto metodu i do České republiky. Doufejme, že tím přispěje ke zlepšení vztahu jezdce a koně i jezdeckých dovedností našeho národa.

V 70-tých a 80-ých letech minulého století se mezinárodní trenérka Mary Wanless pustila do hledání odpovědi na otázku: Co talentovaní jezdci opravdu dělají?

Zjistila, že ony nezbytnosti, díky kterým jsou talentovaní jezdci tak dovední, pramení z jejich podvědomí a oni je nedokážou vysvětlit. Dnes je ve sportovním tréninku známo, že čím "od přírody snadnější" je pro atleta daná disciplína, tím menší je pravděpodobnost, že dokáže vysvětlit, JAK dělá to, co mu jde tak dobře. Obrovskou část aktivity provádí podvědomě (nemusí na to vůbec myslet, což mu nechá více “místa v mozku” na zdokonalování svých schopností). Ale jsou to právě ty fundamentální části, které chybí většině jezdců. Představte si dobré ježdění jako pečení dortu, kdy talentovaní jezdci už mají ten dort hotový a mohou pracovat na zdobení, ale většina jezdců (ještě) nepotřebuje návod ke zdobení, potřebují základní recept na těsto… kolik mouky? potřebuji vejce? atd.

Výsledkem Maryina výzkumu je “Ride with your Mind", neustále se vyvíjející způsob výuky těch klíčových částí, které tvoří ježdění. Prezentuje je po menších, stravitelných částech, které jezdci mohou vstřebat. V RWYM kurzech se jezdci naučí, že to, jak organizují své tělo, je hlavní způsob, jak ovlivnit koně.

Většina trenérů souhlasí s tím, že dobré držení těla jezdce je důležité, ale mnozí si neuvědomují, jak kriticky to ovlivňuje koně. Nedokážou vysvětlit tak složité prvky, které dohromady tvoří dobrou pozici. RWYM trenér pomůže jezdci přesně, srozumitelně a vědomě zorganizovat tělo. Kousek po kousku se naučí používat svou "základní sadu nářadí" (své tělo), čímž může ovlivnit držení těla koně zdánlivě talentovaným způsobem.

Každý jezdec se musí vypořádat s dezorganizací svého těla, která narušuje rovnováhu koně a dává mu protikladné signály. Jezdec se tak stává součástí problému, spíše než jeho řešením. Ale jak se jezdec naučí používat korektní techniku, ovlivní koně, takže ten zdvihne hřbet a natáhne se k udidlu, v klasicky korektním držení těla.
(Na rozdíl od té strašné techniky, kdy jezdec "vytvoří" koně s prohnutým hřbetem a hlavou přitáhnutou dozadu. Bez správné mechaniky ježdění jsou k tomu jezdci i koně odsouzeni a nikdy nezažijí to kouzlo, kdy jezdec působí tak správně, že kůň se sám rozhodne nést se korektně, volně a lehce).

Mnoho z tradičních jezdeckých podání předpokládá, že jezdec už má ty základní součástky pohromadě a že už může zorganizovat své tělo správným způsobem, takže může přejít k organizování a tréninku koně. Jestli je tvůj trenér talentovaným jezdcem (a hodně jich je), je možné, že je pro něj těžké vysvětlit, JAK něco udělat, protože v jeho těle se mnoho z těchto účinných dějů prostě jen stane samo o sobě. Kdyby nasedl na koně a dělal to, co říká tobě, fungovalo by to. Ale, a je to obrovské ale, schopnosti většiny jezdců organizovat své tělo nejsou stejné jako schopnosti jejich trenérů. RWYM se snaží tento rozdíl zmenšit.

Představ si že dobré ježdění je krásné místo, kam se mnoho lidí snaží dostat, třeba Paříž ve Francii. Instrukce, jak se tam dostat, závisí na tom, odkud vyjíždějí. Někomu v Praze bychom nedali stejné instrukce jako někomu v Londýně nebo Tokiu. Konvenční výuka má sklony předpokládat, že všichni máme stejný cíl, a proto potřebujeme stejné instrukce. RWYM trenéři pomohou jezdcům zmapovat území, kterým ONI potřebují projít, aby se dostali k dobrému ježdění, ať už začínají kdekoliv. Samozřejmě někteří jezdci začínají hodně blíž k cíli a to je báječné, ale RWYM trenéři věří, že i když vyjíždějí z daleka, mohou se do cíle dostat, a natolik je respektují, že jim nebudou lhát o tom, jak daleko ještě musí cestovat!