Luciana Diniz - ježdění s citem

13. 11. 2017 The Horse Magazine Autor fotek: Rebecca Ashton, Roslyn Neave a archiv Luciany Diniz

Mezinárodní parkurová jezdkyně Luciana Diniz dělá věci jinak. Je jedním z nejvíce citlivých jezdců, se kterými jsem dělala rozhovor a je vděčná za svůj život tak, jak ho vede. Dělá vše pro své koně, které vidí jako rovnocenné partnery. Vkročila na scénu velkých závodů v uvolněném stylu, jako kdyby měla jet trail. Uvolněná, klidná a jízdu dokončí s pohledem do nebe a velkou chválou svého koně doprovázenou tím nejširším úsměvem a pozdravy pro diváky. Je nefalšovaně vděčná.

Rozhovor Rebeccy Ashton a Luciany Diniz vyšel v The Horse Magazine.

Webové stránky Luciany Diniz jsou plné pozitivních tvrzení a fotek z její meditace mezi stromy. Je posedlá emociální inteligencí, seberozvíjením se a souhrou těla, mysli a duše. Pro ni je důležitá rovnováha, plynulost, pozornost, zaměření a disciplína. Má ráda, když věci jsou jednoduché a jednoduše se také řeší, a to se týká i tréninku jejích koní. Svým programem „G.R.O.W. 2 Ride Great“ chce Luciana jezdcům pomoci naučit se více o jejich životě skrze ježdění a pomoci jim komunikovat s koňmi mnohem citlivěji. Vidí to jako způsob, jak vrátit to, čeho se jí v životě dostalo.

Vyrostla v Brazílii, žije v Německu, ale jezdí za dědečkovo rodné Portugalsko. Po účasti na olympiádě v její milované Brazílii minulý rok, kde byla devátá na její charismatické malé klisně Fit For Fun, pokračovala v úspěšné kariéře a sklízela úspěchy v Grand Prix soutěžích v Cáchách, Chantilly a v polských Sopotách. Také reprezentovala Portugalsko na evropském šampionátu, kde jsme ji zastihli.

Vždy se usmíváte, jste vůbec někdy ve stresu na velkých soutěžích?

Myslím si, že dříve jsem byla mnohem více ve stresu než dnes. Ale pak jsem zjistila, že jsou dva druhy stresu. Pozitivní a negativní. Pokud transformujete negativní stres z velkých soutěží do pozitivního, poté se cítíte happy, že můžete dělat to, co vás baví. Pak je to dobrý stres. Pokud řekneme, že nejsme ve stresu, je to lež? Jsme v pozitivním stresu.

Jak jste dosáhla tohoto bodu, máte nějaký osvědčený způsob?

Hodně jsem se naučila od různých mentálních trenérů. Dost čtu a jsem také hobby spisovatel, napsala jsem nějaké knihy. Právě jsem jednu vydala ‒ „Fit For Gold“, je to můj vlastní příběh o olympijských hrách v Riu a zrovna píši další, kde je moje filozofie života, kterou jsem rozvinula v posledních letech.

Je pro vás psaní meditačním procesem?

Jasně, že ano, ale bylo to něco, co mě překvapilo. Protože když říkám, že jdu psát a nemám inspiraci, tak to nejde. Pokud ji cítím, můžu psát. Nechávám inspiraci přijít ke mně, místo toho, abych se do psaní nutila. Je to koníček, který mi přináší radost, když mohu sdílet mé poselství s ostatními.

Kdo byl ve vašem životě velkou inspirací? Zní to, jako kdybych jich bylo hodně…

Mám hodně přátel, psala jsem o tom ve své knize. Je velmi důležité mít idoly, a je také důležité je poznat a vidět, v čem je jejich tajemství. Pro mě je jedním z největších Roger Federer, dívám se na něj, když hraje tenis a moje děti tenis hrají, takže se díváme na každou jeho hru. Někteří z jezdců jsou také skvělí. Dívám se někdy po lidech, kteří nemají nic společného s koňmi, aby mě inspirovali. Brazilský spisovatel Augusto Cury má úžasnou životní filozofii, takže mohu říci, že je mi inspirací. Píše o emoční inteligenci. Každý může být inspirací, každý má něco ke sdílení.

Potkala jste se někdy se svými idoly?

Ano, se všemi. S Rogerem dokonce dvakrát, to byl můj sen. A stále je na mém listě. Idolové jsou také normální lidé, mají silné i slabé stránky a je dobré to vědět.

Co jste na Rogerovi shledala inspirujícím?

Je to génius, není žádný hráč, který by se mu rovnal, zvláště teď, když je starší a vyhrává i po zranění. Vidím v tom hodně o sobě. Měla jsem úraz a 6 měsíců jsem nemohla jezdit. Dalo mi to hodně práce a času se vrátit zpět na dřívější úroveň, a on byl tím, kdo mi řekl, když jsem ho potkala v prosinci minulého roku, že mám na to jít pomalu. Že se nemám snažit překonat své hranic za každou cenu. Byla jsem nervózní, už uběhl druhý, třetí, čtvrtý, pátý měsíc po zranění a stále jsem nemohla jezdit, neboť se moje noha nelepšila. Bylo moc fajn ho potkat zrovna v tomto čase, říkal mi, že byl zraněný a chtěl se vrátit zpět příliš rychle, ale počkal a nyní je v nejlepší formě. Tak jsem ho zkusila následovat.

Jaké další věci jste dělala během těchto šesti měsíců?

Napsala jsem knížku „Fit For Gold“, protože jsem měla čas. Bylo to pro mě něco jako terapie. Nemohla jsem podstupovat fyzickou zátěž, ale chodila jsem do rehabilitačního centra.

Když se dívám na váš web, vypadáte skutečně otevřená alternativním terapiím. Používala jste pijavice u koní, kteří byli zranění.

Ano, a také jsem je použila na sobě. Před dvěma lety jsem měla zraněné rameno, bylo „zmrzlé“. Mně to nepomohlo, ale zkouším to stále na svých koních a myslím si, že je to dobré. Je to stará terapie a někdy jsou staré praktiky dobré.

Jak vypadá denní režim vašich koní?

Chodí do výběhu a ráda s nimi chodím do lesa, máme totiž velký les. Na „dostihové dráze“ některé dny pracujeme na kondici, jiné „drezurujeme“, každý den se snažím dělat něco jiného, aby nebyli otrávení. Je pro mě důležité, aby byli spokojení. Skáču s nimi 2x za týden, pokud zrovna nejedou na závody. Ale neskáču moc, aby to zůstávalo pro ně zábavou. Sice pracují, ale také si hrají. Když jsou spokojení, můžete to vidět v jejich očích. Takhle mohu vidět, jak se cítí.

Řeknete nám něco o Fit For Fun.

Říkám jí „Fit For Love“, protože je báječná a úžasná. Má všechno a ví, co má dělat, jen ji následuji. Mám ji od doby, kdy jí bylo osm let, takže pět let. Ona si mě našla, je to love story. Bylo mi řečeno, že není na prodej, ale mohla jsem si na ní sednout. Potkala jsem se s majitelem Ralfem Jüngerem a nakonec jsme se domluvili. Polovina klisny je jeho a měla jsem ji do sportu, ale na chov se vrátila k němu. Nyní má dva hřebečky, jeden je tady, jezdím ho. Ralf je také polovičním vlastníkem mých mladých koní, je to skutečně rodinný příběh.

Žijete také něčím jiným než koňmi?

Ano, ráda píšu knížky a jsem také matkou. Děti hrají tenis, tak je sleduji a podporuji. Můj syn právě včera vyhrál turnaj po sedmidenní soutěži. Byl to pro něj dlouhý týden, jsem na něj skutečně pyšná. Také mám vlastní podnikání a nadaci, která se zabývá emoční inteligencí a tím, jak zvládat své emoce, také poznáním sebe sama prostřednictvím koní.

A G.R.O.W.?

To je jméno mé společnosti, které je inspirováno mými koučovacími metodami. Rozvinula jsem metodu zvanou „Growing“, takže je moje společnost „GROW“, protože to je něco, co mě inspiruje ve všem, co dělám. Myslím si, že je to silné jméno, tak ho používám v mnoha situacích. Mohu sdílet jenom to, co jsem se sama naučila z vlastní zkušenosti, např. právě filozofii koučování.

Kde berete čas na všechno, co děláte?

To je dobrá otázka. Myslím si, že jediná věc, kterou skutečně potřebuji, je časový management. Nějak to vše zvládnu, ale pokud nenacházím čas, něco mě zastaví, podobně jako to bylo s tím zraněním. Tak, vše je perfektní.

S kým trénujete?

Se sebou, dělám to už dlouhou dobu. Pozoruji také ostatní jezdce, ale trénuji se sama už dlouho a funguje to.

Jak odpočíváte po velkých soutěžích?

Pokračuji. Což je důvod, proč jsem měla po Riu zranění, protože jsem byla unavená a neodpočinula jsem si. Někdy, když si neuděláte volno, život to udělá za vás. Ačkoliv po evropském šampionátu mířím do Calgary, poté si dám odpočinek doma s mými dětmi.

Jste velmi vyrovnaná a řešíte vše v klidu a pohodě, ale abyste byla tak dobrá, musíte být přeci jenom trochu bojovník…?

Vždy jsem věřila v protiklady: oheň a voda, kráska a zvíře, dobrý a zlý, šťastný a nešťastný, protože to máme všichni v sobě. Obojí. Musíte tedy najít dobrý způsob života, zasévat dobrá semínka a dát jim podmínky k růstu.

Podobné články
Miloslav Příhoda

První ročník Zimní jezdecké ligy vyhráli Zlatí lvi, které v Královicích při finále reprezentovali Jiří Tměj s Miloslavem Příhodou. Ten byl doslova…

Skvělá zpráva nejenom pro fanoušky parkurového sportu. Global Champions Prague Playoffs se vrátí do O2 areny – organizátoři z Czech Equestrian Teamu…