Letní dermatitida koní

19. 6. 2017 MVDr. Zuzana Satinská, EEBW - Nutrin s.r.o. Autor fotek: archiv Equichannelu, Pixabay, Šárka Dolanská, Katka Lipinská

Tak už zase lítají mouchy… Pro některé majitele a jejich koně začátek hmyzího období znamená nákup repelentů, síťových dek (případně jejich rychlá oprava z minulé sezóny) a oprášení telefonních čísel na veterináře v okolí – připravují se totiž na boj s letní vyrážkou.

 Letní vyrážka, jak název napovídá, je sezónní kožní onemocnění, které se vyskytuje opakovaně v teplejších obdobích roku. Je to vlastně alergická reakce na hmyzí bodnutí, které mají na svědomí zejména pakomárci (Cullicoides sp.), ale také muchničky (Simulinum sp.)., ovádi (Tabanus sp.) nebo bodalky (Stomoxys sp.). Jde o vůbec nejčastější alergické kožní onemocnění u koní. Jedná se o hypersenzitivní reakci I. typu, u některých zvířat se přidružuje i opožděná hypersenzitivita IV. typu (Cunningham a Dunkel, 2008).

Hypersenzitivita I. typu je zprostředkována protilátkami typu IgE. Jakmile se alergen (přítomný většinou ve slinách hmyzu) naváže na molekulu IgE, dochází k uvolnění mediátorů zánětu z žírných buněk a bazofilních granulocytů (serotonin, histamin a adenosin) a zahajuje se tvorba leukotrienů a prostaglandinů. Tyto látky pak mají na svědomí lokální příznaky alergické reakce nebo v závažnějších případech až anafylaktický šok.

Hypersenzitivita IV. typu, neboli pozdní, je zprostředkována buňkami. Maximální reakce nastává po 24-72 hodinách po vystavení zvířete alergenu. Hlavní úlohu v mechanismu hypersenzitivity IV. typu hrají T-lymfocyty, které po aktivaci alergenem produkují cytokiny, a to zejména interferon-gama, TNF-α (faktor nekrotizující tumory) a interleukin 2. Tyto látky přitahují makrofágy, které produkují v místě bodnutí enzymy, jež mají na svědomí destrukci tkání a následně vznik zánětu.

 Z klinických příznaků je typické sezónní svědění a kožní změny v oblasti kořene ocasu, hřívy, na spodině břicha a hrudníku, kolem uší nebo v mezinoží. Kůže je na postižených místech zarudlá a tvoří se otoky a krusty, při škrábání se léze prohlubují až na krvácející spodinu (nezřídka dochází k následné bakteriální infekci, léze se rozšiřují a svědí, kůň se stále drbe a kruh se uzavírá), dochází k vypadávání žíní z hřívy a kořene ocasu. Kůň se intenzivně drbe a jeho stav se zhoršuje při pobytu venku.

V terapii se nejčastěji používají kortikosteroidy - vzhledem k jejich závažným nežádoucím účinkům ale není doporučitelné je podávat dlouhodobě. Antihistaminika, používaná v humánní medicíně, nejsou u koní příliš účinná. Přidruženou bakteriální infekci je většinou potřeba přeléčit antibiotiky a rány lokálně ošetřovat antiseptiky a chránit před dalším drbáním a hmyzem.

Účinná terapie tak zatím neexistuje. V posledních letech se vědci zabývají možností ovlivnění různých molekul vznikajících v průběhu hypersenzitivní reakce - metabolity kyseliny arachidonové, cytokiny produkované aktivovanými buňkami, transkripční faktory (aktivace transkripčních faktorů je důležitý krok v syntéze zánětlivých proteinů a dalších látek), buněčné enzymy a další (Cunningham a Dunkel, 2008).

 Zajímavostí je, že pozitivní efekt na projevy dermatitidy byl pozorován u koní, kteří byli krmení lněným semínkem - u těchto koní bylo pozorováno zmírnění příznaků dermatitidy po vystavení alergenu (O´Neil a kol., 2002). Tento efekt byl pozorován v případě krmení celého lněného semene, ale ne při zkrmování lněného oleje.

Nejdůležitější součástí léčby tak zůstává prevence poštípání hmyzem a změna managementu koně. Ideálním řešením by bylo koně na jaře převézt vysoko do hor (nebo k moři), kde se pakomárci vyskytují minimálně, a tam ho nechat až do podzimu - ovšem jen málokdo z nás má tuto možnost. Je dobré se tedy zaměřit na úpravu managementu a prostředí doma:

  • Hmyz se líhne ve stojatých vodách, je potřeba tedy dbát na čistotu žlabů a napáječek a omezit přítomnost stojaté vody (např. místo vany s vodou ve výběhu jsou lepší automatické napáječky), ustájení vybírat s ohledem na blízkost rybníků, všímat si přítomnosti mokřin, bažin v blízkosti stájí a pastviny.
  • Péče o pastviny zahrnuje pravidelný úklid trusu a doporučuje se udržování spíše nízkého pastevního porostu.
  • Je vhodné ošetřovat zdi stáje insekticidy, do oken lze instalovat síťky proti hmyzu. Výhodu je, pokud máte možnost stáj větrat pomocí ventilátorů - ty vytváří proudění vzduchu, ve kterém malý hmyz není schopen létat.
  •  Používání repelentů a celotělových síťových dek (je potřeba i krční díl, jelikož krk je jedním z míst, kam hmyz rád sedá).
  • Ježdění a pastva mimo dobu aktivity hmyzu - v noci a brzy ráno.
  • Adekvátní krmení - je vhodné vybírat krmení snadno stravitelné, které neobsahuje nadbytek bílkovin. Nadměrný přísun bílkovin způsobuje zvýšené pocení koně, který pak více láká bodavý hmyz.

Z alternativních metod se nabízí homeopatie - lze podávat Ledum palustre a Poumon histamine (homeopatické antihistaminikum). Z dalších homeopatických léků se často používá například Apis mellifica nebo Graphites. Záleží ovšem na individuální reakci koně a vzhledu lézí na kůži, je proto vhodné se o konkrétním léku a jeho dávkování poradit s odborníkem.

Podpůrný vliv může mít i podávání bylinek či jiných krmných doplňků - už bylo zmíněno lněné semínko, často se podávají také pivovarské kvasnice nebo česnek. Z bylin mají vliv na ekzémy a problémy se srstí zlatobýl, kopřiva, aloe, smetánka, heřmánek, svízel, tužebník, šípek, ibišek a další. Můžete je přidávat do krmení, některé bylinky je vhodné aplikovat i lokálně na postižená místa - připravit čaj nebo odvar a kožní léze jimi omývat.

 Kopřiva dvoudomá je neoblíbeným plevelem, ale u našich babiček oblíbenou léčivkou. Je výborným zdrojem železa, vitamínů A a C. Dále obsahuje třísloviny, flavonoidy a nenasycené mastné kyseliny. Kopřiva posiluje játra, čistí krev a má pozitivní vliv na stav kůže a srsti.

Smetánka lékařská neboli pampeliška rozjasní každé jaro nejednu louku. Je to nejen oblíbená květina dětí, ale také léčivá bylinka. Používají se zejména její oddenky a listy. Obsahuje silice, třísloviny, hořčiny, vitamíny A, B a C a minerály. Působí pozitivně nejen při ekzémech, ale také při žaludečních potížích, schvácení kopyt a u onemocnění jater. Zajímavostí je, že mléčná šťáva ze smetánky působí i proti bradavicím.

Heřmánek lékařský obsahuje vyvážený poměr silic, flavonoidů, mastných kyselin a draslíku. Působí protizánětlivě, mírní křeče, podporuje trávení, uklidňuje, uvolňuje a rozšiřuje cévy. Lze jej tedy použít i pro zklidnění nervózních koní nebo koní ve stresu, pomáhá tišit křeče při kolikách. Lze jej použít i zevně na omývání kožních lézí.

Svízel přítula je tradičně používán jako detoxikační bylina. Je vhodný i pro obézní koně a poníky (údajně snižuje chuť k jídlu). Snižuje otoky působením na lymfatické cévy, působí pozitivně při ekzémech, vyrážkách, lehčích popáleninách a na špatně se hojící rány. Hlavními obsahovými látkami jsou glykosidy, třísloviny a silice. Při ekzémech je vhodné jej aplikovat i zevně.

Konopné semínko obsahuje nenasycené mastné kyseliny s optimálním poměrem omega 3 a omega 6 mastných kyselin. Obsahuje až 20 různých aminokyselin, chlorofyl, lecitin a kyselinu cannabidiolovou, která má silné antibakteriální účinky. Obsahuje také mnoho vitamínů a minerálních látek. Pomáhá udržovat zdravou kůži a srst, posiluje imunitní systém, srdce a svaly.

 Vlastností těchto bylin jsme využili při vývoji krmiva Nutrin Ekzema, které je určeno právě pro koně s letní vyrážkou nebo jinými kožními problémy. Krmivo je díky procesu extruze snadno stravitelné, vybrané bylinky a konopné semínko mají pozitivní vliv na stav kůže a srsti, napomáhají zklidnění a regeneraci poškozené kůže.

Krmivo obsahuje také lněné semínko, pivovarské kvasnice, vitamíny skupiny B a česnek, které se tradičně používají u koní s kožními problémy a pro snížení atraktivnosti koně pro obtížný hmyz. Nutrin Ekzema tak poskytuje optimální výživu s důrazem na specifické požadavky koně-muchaře v lehké až střední zátěži.

Citace:
Cunningham, F.M., Dunkel, B. (2008): Equine recurrent airway obstruction and insect bite hypersensitivity: Understanding the diseases and uncovering possible new therapeutic approaches. The Veterinary Journal 177: 334-344
O´Neill, W., McKee, S., Clarke, A.F. (2002): Flaxseed (Linum usitatissimum) supplementation associated with reduced skin test lesional area in horses with Culicoides hypersensitivity. The Canadian Journal of Veterinary Research 66: 272-277

 NUTRIN Professional

Extrudované krmivo špičkové kvality pro všechny typy koní v rozličné zátěži.

Vytvořeno na principech zdravé výživy koní. * Zvýšená stravitelnost a hygienická kvalita krmiva. * Snížení nákladů na krmení díky nižší krmné dávce. * Rychlé a snadné dávkování. * Konzultace a distribuce.

 

 

NUTRIN s.r.o.

Adresa: Zastavilka 60, 518 01 Dobruška
E-mail: equine@nutrin.cz
www.nutrin.cz
Tel.: +420 491 433 234

Podobné články

Kdyby koně uměli mluvit, tak bychom se jich zeptali, jak jsou spokojení s naší podestýlkou Miskantus. Ale to nejde! Zeptali jsme se tedy jejich…

Když se nám dostalo možnosti vyzkoušet podestýlku Miskantus, tak jsme chvilku váhali, ale nakonec nelitovali. A naše holštýnská dáma má konečně kde…