Dobrá zpráva je, že nejste jediní, kdo nad tématem krmení hříbat bádá a přemýšlí. Na toto téma existuje celá řada odborných studií, které jsou potom vodítkem pro zodpovědné majitele a také pro některé výrobce krmiv, kteří se pak výsledky snaží inspirovat při výrobě krmných směsí.

Jeden takový výzkumný projekt (německo-polská spolupráce Dr. Eberharda Molla a Dr. Krysztofa Marycze) proběhl na vratislavské univerzitě v Polsku v roce 2009. Jeho účelem mělo být zhodnocení významu krmení na vývoj a zdravotní stav hříbat. Zajímavým zjištěním bylo, že prvním indikátorem výživových problémů bývá většinou kůže.

Proč ze všeho nejdříve trpí kůže?

Jelikož kůže leží zcela na periferii těla, dostane se k ní krev až v poslední řadě. Živiny, které jsou přítomny v nedostatečném množství, jsou tak „odchyceny“ a spotřebovány nejdříve trávicím ústrojím, dále játry a pak dalšími, dobře prokrvenými vnitřními orgány tak, že na povrch těla již moc nezbude. Skutečností zůstává fakt, že například nedostatek aminokyselin a zinku v krmení se zrcadlí na problémech kůže a kopyt velice výrazně. Dokonce i odstávčata a ročci již mohou trpět kožními problémy, např. letní vyrážkou. Náchylnost k tomuto problému přisuzujeme v neposlední řadě právě nedostatkům v každodenním zásobování živinami v krmení. V mnoha případech hraje hlavní roli nerovnováha poměrů stopových prvků jako je zinek a měď.

Co bylo v Polsku zkoumáno?

Studie probíhala na dvanácti plnokrevných hříbatech o průměrném věku deseti měsíců v jednom velkém polském hřebčíně. Hříbata byla náhodně rozdělena do dvou testovacích skupin po šesti koních, v každé byla zastoupena obě pohlaví. Se započetím studie dostávali mladí koně po dobu tří měsíců denně buď 1,5 – 2,0 kg vysoce hodnotného doplňkového krmiva pro hříbata - Fohlengold Classic od St.Hippolyt (skupina 1), nebo odpovídající množství ovsa (skupina 2). Všichni měli volný přístup k senu a k solnému lizu.

Studie měla za úkol potvrdit nebo vyvrátit, zda mladí koně ve skupině 1 (příkrm Fohlengold Classic) budou na konci tříměsíční pokusné fáze v porovnání s kontrolní skupinou 2 (krmení výhradně ovsem) vykazovat lepší stav, pokud jde o:

• všeobecný stav,
• mikrostrukturu a zánětlivé příznaky kůže,
• obsah stopových prvků v krvi a v kůži.

Pro účely analýzy kůže byl každému koni před započetím a po ukončení pokusného krmení odebrán malý vzorek tkáně z krční oblasti. Kromě vizuálního hodnocení, které ukázalo, že koně ze skupiny 1, kteří dostávali doplňkové krmivo, měli lepší osvalení a intenzivnější lesk srsti (viz obr. 1) a celkově působili a pohybovali se mnohem vitálněji, byly mikroskopicky zkoumány i vzorky srsti a kůže.

Obr. 1:
Plnokrevní roční koně po rozdílném přikrmování po dobu tří měsíců.
1a,1b: Přikrmování doplňkovým krmivem (skupina 1)
2a,2b: Přikrmování ovsem (skupina 2)
Lepší osvalení a lepší vzhled více lesklé srsti ve skupině 1 je velmi nápadný.

Po vyhodnocení vzorků kůže po ukončení studie byly shledány následující rozdíly mezi oběma skupinami:

• Vnější ochranná vrstva kůže (epidermis) je po tříměsíčním krmení senem a ovsem výrazně tenčí a přitom obsahuje větší množství odumřelých kožních buněk než pokožka po krmení senem plus doplňkovým krmivem (viz obr. 3a, b)
• Osrstění ve skupině 1 je znatelně hustější, s rovnoměrně šikmo přiléhající vrstvou chlupů (viz obr. 4a). Naproti tomu stojí spořeji narostlé chlupy srsti koní z ovesné skupiny spíše více kolmo ke kůži a přitahují – pravděpodobně z důvodu elektrostatického náboje – početné odumřelé kožní buňky. (viz obr. 4b).
• Kůže koní ze skupiny 1 obsahovala ve srovnání se skupinou 2 podstatně více zinku, mědi a kobaltu.

Naměřené rozdíly jsou statisticky významné.

U hladin obsahů stopových prvků v krevních vzorcích však žádné velmi výrazné rozdíly mezi oběma skupinami prokázány nebyly.

Obr. 3: Příčný řez kůží (světelná mikroskopie, stejné zvětšení)
a) po krmení doplňkovým krmivem
b) po krmení ovsem

Vnější řez kůží (mezi šipkami) je po krmení ovsem tenčí.

Vrstva odumřelých kožních buněk (K) se naproti tomu jeví silnější než po krmení doplňkovým krmivem.

 

 

Obr.4: Povrchová vrstva srsti pod rastrovým elektronovým mikroskopem

a) po krmení doplňkovým krmivem: hustě rostlé, šikmo přiléhající chlupy chrání horní vrstvu kůže.

b) po krmení ovsem: řidší kolmo rostlé odstávající chlupy, zatížené značným množstvím odumřelých kožních buněk (šipky).

 

 

 

Obr. 5: Stopové prvky v kůži.
Popis grafu:
Stopové prvky v kůži:
zinek - měď - kobalt

Veškeré rozdíly jsou statisticky významné; EF = doplňkové krmivo, Ha = oves

Po ovesném krmení byly ve srovnání s krmením doplňkovým krmivem naměřeny nižší obsahy zinku, mědi a kobaltu, cca o 20 - 30 %.

 

 

Silná pokožka slouží spolu s hustou a dobře přiléhající srstí jako účinný obranný štít proti hmyzu a napadení plísněmi. Poskytuje také potřebnou ochranu proti UV záření a proti chemikáliím, vyskytujícím se v životním prostředí. Nálezy tedy hovoří ve prospěch lepší obranyschopnosti kůže ve skupině 1 (příkrm Fohlengold Classic).

Lepší zásobení stopovými prvky ukazuje na to, že kůže je při krmení krmným doplňkem lépe vyživována. Výsledkem je zdravější stav kůže a struktury srsti. Obsah stopových prvků v krvi je naproti tomu do značné míry dostatečný pro udržení jednotné ustálené hladiny. Tato regulace se zdá být deficity v krmení málo ovlivněna, což ale zdaleka nevypovídá o tom, zda je množství minerálů dostatečné pro celkový růst a vývoj. V každém případě přísun stopových prvků ve skupině krmené pouze ovsem je očividně nedostačující pro to, aby mohla být patřičně zásobena také kůže.

Žírné buňky, odpovědné za imunitní ochranu, v případě nadměrné aktivity způsobují alergické reakce například na hmyzí bodnutí. Ukázkou aktivity žírných buněk v pokožce jsou vnitrobunečné váčky s obsahem mediátorů alergických reakcí, jako je histamin nebo tryptáza. Takto aktivní žírné buňky byly k vidění převážně u koní krmených pouze ovsem, viz obr. 6.

Obr.6: Žírné buňky z kůže ročních koní (Buněčný výřez, transmisní elektronové mikroskopické záběry).
a) Inaktivní žírné buňky po doplňkovém krmení
b) Aktivované žírné buňky po krmení ovsem
Obsahují početné váčky uvnitř buněk, které jsou naplněné mediátory alergické reakce:
H = histamin, T = světlé váčky obsahující tryptázu, ZK = jádro buňky
6a) inaktivní žírná buňka z kůže (výřez)
6b) aktivovaná žírná buňka z kůže (výřez).

Výsledky studie ukazují, že vyvážená krmná dávka má u hříbat velmi významný vliv na celkový zdravotní stav a imunitu. Podle všeho není problémem pravděpodobně samotný oves, nýbrž celková bilance výživných látek, kterou krmení výhradně ovsem a senem zpravidla nedokáže dostatečně zajistit. Tyto odchylky by mohly být za předpokladu hygienicky kvalitního ovsa a sena vyrovnány přidáváním vhodného doplňkového krmiva. Ne každé doplňkové krmivo však nabízí efektivní řešení problému.

Naštěstí krmivo St.Hippolyt, které se tak osvědčilo při tomto projektu a patří mezi celosvětovou špičku, co se složení, kvality a čistoty zpracování týče, je dostupné i na českém trhu. Vedle vysoce hodnotného vybavení minerálními látkami, biologicky stravitelnými stopovými prvky a vitamíny vyznačuje také obsahem základních komponentů blízkých přírodnímu složení, které podporují trávení a látkovou výměnu. Další přísady, jako obilné klíčky, pivovarské kvasnice, hroznové slupky, byliny, lněný olej, slad, česnek, konopné oříšky a semeno černuchy, obsahují přirozené antioxidanty, enzymy a další rostlinné látky pro fyziologické zhodnocení krmiva. Toto mohlo ve spojení s tabulkově vyváženou celkovou denní dávkou rovněž přispět k úspěchu studie.

Hippolyt samozřejmě nabízí krmiva nejen pro hříbata, ale i pro všechny ostatní kategorie koní. Společným jmenovatelem krmiv je technologie zpracování, kvalita surovin a především dlouhodobá koncepce, jejímž cílem je co nejeefektivnější a přitom nejpřirozenější krmení koní.

www.hippolyt.cz

---