Léčba koňmi: 5. Hipoterapie – pohybová složka

Tento typ léčby využijí lidé, kteří mají „bolavá záda“, skoliózu, lidé po úrazech páteře, ztrátě končetin… Nejpočetnější klientskou skupinou jsou děti s diagnózou dětská mozková obrna (DMO). Všechny klienty spojuje základní problém: porušený pohyb, ať už v důsledku vnějšího zásahu, nebo je důvodem vrozené postižení centra, kde pohyb vzniká – mozku. Svaly na těle jsou nerovnoměrně zatíženy, nespolupracují v rámci pravo-levého či předo-zadního propojení, svalové napětí není v mezích normálu. Vše se kompenzuje odchylkami v držení těla tak, aby i za nepříznivého stavu bylo dosaženo rovnováhy, potřebné ke vzniku pohybu. Ten však svými parametry neodpovídá normálu – fyziologii. Organizmus se navíc chová poněkud macešsky. Nepřipouští si totiž, že tato rovnováha je nabytá i za cenu odchylek, pokřivení, nahrbení, změn zatížení kloubů. Většinou bývá velmi bolestivá. Jeho jediným cílem je dostat tělo do pohybu, ať už je jakýkoliv.

Obr. 1: Hipoterapie u malého dítěte s koordinační poruchou. (Foto Petr Patočka, archiv OS Svítání)

Kůň při chůzi produkuje pohyb, jehož parametry jsou shodné s lidskými. Představíme-li si pohyb zádi kráčejícího koně, odhalíme podobnost s pohybem pánve při chůzi člověka. Pohyb generovaný koňskými zadními končetinami je přenášen do pánve, hřbetu a je sladěn s pohyby předních končetin a hlavy. Posadíme-li na koňský hřbet člověka, je nucen se tomuto pohybu podřídit a přizpůsobit, přijmout jeho tempo, rozsah, směr a jeho změny. V opačném případě se totiž na koni stěží udrží. A to je přesně to, co měl na mysli TGM když říkal, že kůň je nejrychlejší tělocvik, neboť cvičí najednou celé tělo… Cílem koně je optimální nesení břemene tak, aby nepřekáželo a splynulo s pohybem, který sám produkuje.

Obr. 2: Hipoterapie u dospělého člověka po mozkové mrtvici. (Foto archiv OS Svítání)

Je-li břemenem člověk s porušenou pohybovou koordinací, který je schopen poddat se tomuto koňskému diktátu, přijímá akord pohybu koně se všemi jeho tóny. Právě díky podobnosti pohybu koně a člověka tak dochází k tomu, že břemeno-jezdec-klient se na koňském hřbetu přizpůsobuje nabízenému pohybu podle koňských pravidel. Když je klient pohybově postižen a kůň zdráv, stačí pouze přijmout to, co kůň nabízí. Rázem se tělo pohybuje na zdravých, byť koňských nohách. Svalové napětí je nuceno reagovat, přizpůsobit se zdravé symetrii. Stejné změny nastávají v držení těla. Dříve příliš stažené svaly nyní dovolují změnu nastavení jednotlivých tělních segmentů, kloubů, uvolní tělo do nového rozsahu hybnosti. Člověk sedící na koňském hřbetu zažívá to, co v důsledku úrazu či vrozené vady už dlouho, nebo nikdy nezažil. ZDRAVÝ POHYB.

Příště: Hipoterapie – praktická aplikace.