Léčba koňmi: 20. Jak vybrat kvalitní středisko hiporehabilitace 2.

26. 10. 2009 05:00

Obrázky: 3

Autor: Šárka Smíšková Foto: archiv OS Svítání Seriál: Léčba koňmi Počet přečtení: 5627 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V minulém díle jsme si vysvětlili, že při výběru kvalitního hiporehabilitačního střediska si máme pozorně prohlédnout koně a vidět jak s nimi jejich cvičitel zachází. V tomto díle se zaměříme na osoby, které přímo s klienty pracují, a na vybavení střediska.

Terapeut/pedagog/trenér jezdce v hiporehabilitaci.

hiporehabilitaceKaždý obor HR má své speciální požadavky na odborníka, který činnost řídí. Pro HT je to fyzioterapeut nebo ergoterapeut - specialista pro HR. Sleduje klienta a to, jak dokáže pohybově splynout s pohybem koně. V případě potřeby pohyb koně prostřednictvím cvičitele koriguje tak, aby klient měl co nejméně práce s přijetím pohybové stimulace od koně. Zároveň klienta na koni aktivně jistí. To je jeho činnost při terapii. Před jejím zahájením by však měl klienta vyšetřit, založit mu kartu a o terapii vést záznam. Zároveň při vyšetření stanoví metodiku terapie, s kterou klienta či jeho rodiče seznámí, a stanoví cíle, kterých je možno dosáhnout. Specialista pro hipoterapii je vystudovaný fyzioterapeut/ergoterapeut s dvouletou praxí v oboru, po které může absolvovat dlouhodobou specializační přípravu v oboru hipoterapie. Specializaci lze získat pod hlavičkou Ministerstva zdravotnictví v doškolovacím zařízení pro zdravotníky v Brně a jejich účastník se tudíž může pochlubit dokladem o jejich úspěšném absolvování. Všem klientům doporučuji tento certifikát zhlédnout.

Pro TVKPP je to psycholog či psychiatr, který vede skupinu klientů při teoretické přípravě, ošetřování koní ve stáji i při výcviku jízdy, kde může spolupracovat s trenérem. V AVK působí pedagog či sociální pracovník. Klienti jsou především z dětských domovů, ústavů sociální péče apod. Od TVKPP se přístup ke klientům a realizace kontaktu s koněm příliš neliší, tyto dva obory nesou hlavní rozdíl v osobě, která s klienty pracuje. V TVKPP je to terapeut a jedná se o součást komplexní léčby klienta, v AVK je to pedagog nebo sociální pracovník a jedná se o výchovně vzdělávací proces.

Společný pro tyto osoby je každopádně fakt, že hiporehabilitaci provozují na základě dosažené specializace v daném oboru. O absolvování takové přípravy získají po úspěšně složených zkouškách certifikát. Pokud chceme zjistit, zda středisko hiporehabilitace splňuje nároky na odbornost svých pracovníků, je nejsnazší požádat o předložení tohoto certifikátu. Jednoznačně tak klient, zjistí, zda je v rukou odborníka, nebo laika s vyvinutým sociálním cítěním. I když druhý případ je chvályhodný, odborně provozovanou hiporehabilitaci poskytuje pouze v oboru vzdělaný člověk. Pro takového by neměl být problém svou kvalifikaci prokázat v praxi i příslušnou listinou.

V neposlední řadě lze kvalitu střediska hodnotit i podle zázemí,

HRstřediskokteré klientům poskytuje. Pravdou však zůstává, že je lepší oželet komfortní zázemí, ale striktně požadovat odborný přístup a provedení. Co by však na místě, kde se provozuje hiporehabilitace, nemělo nikdy chybět, je rampa pro nasednutí klienta na koně. Pokud je klient malý prcek, dalo by se spoléhat na to, že ho na koně vyhodí tatínek. Ale co klient starší, větší, těžší? Hipoterapii nejvíc využívají jako součást komplexní léčby klienti s tělesným postižením, jehož průvodním jevem je spasticita, tedy zvýšené svalové napětí. Toto napětí však není zvýšené stále stejně, ale kolísá podle změn polohy těla, podle pohybu. Při pohybu přirozeném, klidném, kterým je například pravidelné houpání na koňském hřbetu, se napětí snižuje, tedy normalizuje. Jak to ale může vypadat při snaze vysadit klienta ze země na koňský hřbet, byť by byl jen 150 cm nad zemí. Při takovém manévru vždy dojde k výraznému zvýšení svalového napětí a značnou část následující terapie pak napravujeme to, co jsme absencí nasedací rampy vyhnali takřka na maximum. Navíc i pro malé klienty je přijatelnější, nasednou-li na koně vlastním přičiněním a z vlastního rozhodnutí, než aby je na koňský hřbet někdo, třeba i velmi šetrně, vysazoval.

V TVKPP a AVK může klient mít psychický blok při nasedání na koně ze země, neb se přeci jen jedná o malý sportovní výkon. Hledání klienta na zemi na opačné straně koně, či záchrana asistenta, zalehnutého klientem po neúspěšném odrazu na straně nasedání, do hiporehabilitace nepatří.

rampaV neposlední řadě se použitím rampy šetří záda a hlava koně. Záda proto, že nasednutí je plynulé a do správného místa, bez nutné další korekce a hlava nemusí řešit, co se to asi děje nad mým hřbetem, mám utéct, nebo počkat?

Hiporehabilitace, jak vidno, není jen vožení na koni, ale pořádný kus odborné a zodpovědné práce. Neplýtvejte tedy časem a penězi za vožení, když potřebujete terapii či výuku a hlavně její výsledky. Dbejte na výběr střediska, ve kterém jste se rozhodli tuto metodu vyzkoušet a rozhodně si osvojte nárok na žádost o doložení kvalifikace lidí, kteří s Vámi pracují.

Další díly

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: