Kůň a pes: Jakého psa ke koním?

7. 11. 2012 05:00

Obrázky: 7

Autor: Katka Lipinská Spoluautoři: Monika Brucknerová Foto: Martin Lipinský, Monika Brucknerová, Dominika Švehlová, Jana Weinzettel, Jana Rosická Rubrika: Různé Počet přečtení: 10727 Počet komentářů: 66 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Na to, zda pes do stáje patří nebo nepatří, existují dva zcela odlišné názory: ano a ne :-). Jedna skupina psy u koní vidí velmi nerada a má mnoho rozumných argumentů pro to, že tam nepatří. Druhá skupina má zpravidla jen jeden vcelku nerozumný argument – má psy ráda. K tomu, aby spolu obě skupiny vyšly a pes nedošel k úhoně, je zapotřebí kompromisů a ohleduplnosti na obou stranách. V tématu následujícího měsíce se pojďme podívat na to, co vlastně psům říkají koně a jak dosáhnout toho, aby rizikových situací a třecích ploch jak s koňmi, tak s ostatními majiteli, bylo co nejméně.

Pes je predátor, kůň je kořist, ale...

kniracPodíváme-li se do historie, vztah koní k psovitým šelmám je zjevný. Dobře je znají, ale nedá se říct, že by je měli v lásce. Jeden pes (pokud se nechová agresivně) ale nebývá vnímán jako velké nebezpečí - koně dobře vědí, že na to, aby byli ohroženi, by se musela zjevit celá smečka. Vychází to ze způsobu, jakým loví psovité a kočkovité šelmy. Zatímco velké kočky na kořist číhají většinou samostatně, snaží se ji překvapit a poté krátkým sprintem strhnout v co nejkratším čase (kočkovité šelmy dokážou vyvinout velmi vysokou rychlost, ale po velmi omezenou dobu), psovité šelmy svou kořist štvou - nejsou tak rychlé, ale jsou vytrvalé a loví ve smečkách. Jeden vlk proto nepředstavuje velké nebezpečí. Dlouhá léta domestikace naučila tyto dva druhy žít v těsné blízkosti. Stáda koní žila pod psí ochranou dostatečně dlouho na to, aby se koně naučili rozlišovat a psům důvěřovat. Je proto vysoká šance, že vychovaný pes a vyrovnaný kůň si při správném přístupu budou rozumět a vy si tak užijete vyjížďky s oběma zároveň. Aby tomu tak opravdu bylo, věnujte čas výběru vhodného psa (chtělo by se napsat i koně, ale všichni víme, jak si zpravidla koně - a často i psy - vybíráme :-)) a také jeho výchově a seznamování s koňmi.

Výběr vhodného psa

bsoDůvod, proč existuje tolik rozmanitých plemen psů, není jen lidský rozmar a estetika, ale především účelnost. Vyjma poměrně malé části společenských plemen, která byla od začátku šlechtěna jen jako společníci, mají všechna plemena svou historii a poslání, pro které vznikla. Troufnu si říci, že nejčastější problémy (a toto se týká i koní!) vznikají proto, že člověk ve své touze po něčem (originálním, levném, velkém, ...) nerespektuje tento vývoj a pořídí si zvíře pro daný účel nevhodné. Zvíře, které je momentálně v módě, nemusí být zvíře, které je pro vás nejvhodnější, proto prosím, nevybírejte si psa podle vzhledu a podobných kritérií, ale seznamte se s jeho specifiky a volte takového, který se k vám bude hodit i zaměřením. Pravda, na rozdíl od koní, psi jsou velmi přizpůsobiví a ve všech plemenech existují jedinci, kteří se standardu vymykají, ale spoléhat na to není nejšťastnější. Plemen je tolik, že si jistě to své vhodné najdete.

Jaký by (alespoň dle mé zkušenosti) měl být vhodný pes ke koním? Na to lze skoro říct, že kolik lidí, tolik názorů. Každý bude doporučovat to „svoje" plemeno, ale často si neuvědomí, že to, co je ideální pro něho, nemusí být ideální pro vás. Proto si nejprve zodpovězte otázku, co přesně od svého psa očekáváte a které aktivity s ním chcete dělat? Pokud bydlíte v paneláku, koně máte v nájemní stáji a chcete společníka na dlouhé vyjížďky, budete mít zcela jiné požadavky, než pokud jste majiteli statku s koňmi, na vyjížďky moc nejezdíte a potřebujete především dobrého hlídače. Berte proto i má doporučení spíše jako body k zamyšlení.

Vycházejme z toho, že většina lidí by ráda měla psa, který se s nimi bez velkých rizik bude pohybovat stájí, bude schopen je doprovodit na vyjížďku a nebude příliš problematický. V první řadě je tedy důležitá konstituce a zdravotní dispozice psa. Pes, od kterého se očekává fyzický výkon, by měl být koliestředně velký, atleticky stavěný, lehčího typu. Nemusíte mít zrovna chrta, ale je-li pejsek malý, kromě zvýšené námahy (což třeba houževnatým teriérům nebývá proti mysli) hrozí větší riziko při nechtěném přišlápnutí koněm. Naopak velká nebo těžká plemena (v poměru ke své výšce) nebývají dostatečně pohyblivá ani vytrvalá a jsou při větší zátěži náchylná k problémům s klouby. Často se také v chovech vyskytují vyšší stupně dysplazie kyčelního nebo loketního kloubu.

Z dalších důležitých charakteristik zmíním strukturu srsti a délku čenichové partie. V zásadě není problém, je-li pes dlouhosrstý, je-li srst dostatečně silná. Dlouhosrstí psi s podsadou mají tu výhodu, že jim nevadí déšť ani zima. Extrémem je dlouhá jemná srst, ze které budete bodláky vyčesávat poměrně těžko. Hladkosrstí psi budou v nepříznivém počasí při celodenním pobytu u koní potřebovat obleček, aby nedošlo k prochladnutí. U plemen s krátkým, „sraženým" nosem (např. mops) je třeba být opatrný při větší fyzické námaze v horku, tito psi se snadno přehřívají.

Povaha záleží na preferencích majitele, ale je dobré mít na paměti, že ve stáji se většinou pohybují lidé, kterým by pes neměl být nebezpečný, navíc by měl zvládnout nezakusovat stájové kočky a neštvat zvířata (ani lidi:-)), která potkáte na vyjížďce. Příliš temperamentní pes, pokud není dobře zpacifikován výcvikem, je neštěstí. Všude se motá, plaší koně, často obtěžuje ostatní. Krom většího rizika úrazu je to i jeden z nejlepších receptů na špatné mezilidské vztahy. Opačný extrém, flegmatik, který zalehne stájovou uličku, když nesete sedlo, nebo se raději nechá koněm zašlápnout, než aby uhnul, může také vadit, ale pravděpodobně ne tolik.

Otázka pohlaví je naprosto individuální, ale zmínila bych věc, která mně (byť milovnici psů) hodně vadí: psi (samci) značkují. Očurané rohy stáje považuji za vcelku malý problém ve srovnání s několikrát přeznačkovanými balíky sena nebo pytli granulí, které se potom krmí koním.

Ideální plemeno neexistuje

Doporučení, které je to úplně nej plemeno ke koním, ze mě nevyrazíte. Totiž vyrazíte, samozřejmě to „moje" (a můžete hádat třikrát :-)), ale nikde není řečeno, že to, co perfektně vyhovuje mně, bude vyhovovat i vám. Také platí, že lidé si vybírají psy povahově blízké sobě. Aktivní, mladý člověk bude pravděpodobně upřednostňovat aktivní, živé holkyplemeno psa, které bude sdílet jeho životní styl, naopak člověk klidnější bude (a měl by) preferovat plemeno spíše klidnější povahy. V každém případě je potřeba vědět, že existují plemena více a plemena méně přizpůsobivá - plastická. Tzv. primitivní plemena psů (tažní psi, chrti) jsou historicky smečková zvířata, která se (samozřejmě pouze obecně řečeno) velmi málo přizpůsobují, jejich povaha je tak specifická, že přizpůsobivý musí být hlavně majitel. Naopak společenská nebo ovčácká plemena psů jsou na druhé straně pomyslné škály přizpůsobivosti, přizpůsobují se velmi snadno, tím pádem lépe zvládají i pobyt v rušném prostředí stájí a pohyb okolo koní. Ostatní plemena psů se nacházejí na škále mezi těmito dvěma póly.

I estetické hledisko hraje roli, je zbytečné si pořizovat psa, který se nám vzhledově nelíbí, byť je sebevhodnější. Naštěstí plemen je tolik, že je šance, že dokážete sladit své požadavky i estetické hledisko. Uvedené příklady berte opravdu jen jako příklady, všechna plemena vyjmenovat nelze. Osobně považuji za nejvhodnější ke koním některé z plemen honáckých a pasteveckých. Patří sem např. kolie, šeltie, australský ovčák, švýcarský bílý ovčák, belgický ovčák, německý ovčák, beauceron, československý vlčák a další. Pokud nechcete psa na vyjížďky, ale naopak by měl budit trochu respektu, můžete sáhnout i po větším pasteveckém psu, například slovenském čuvači nebo některém ze švýcarských salašnických psů. Na delší nebo rychlejší vyjížďky se ale tato plemena ze zdravotních důvodů příliš nedoporučují.

auoSpíše vhodná jsou i některá plemena společenská - dalmatin, velký pudl, (dnes už společenský) labrador. Velká služební nebo bojová plemena (dobrman, rotvajler, brazilská fila, pitbul,...) mohou být nekonfliktní a perfektně vycvičená, ale přesto se můžete spolehnout na to, že se jich lidé budou bát při volném pohybu ve stáji i na vyjížďce (což je opět zdroj možných konfliktů a potíží). Při výběru je u nich velmi důležité si dát pozor na to, z jaké linie si pořizujete štěně (to platí i pro německého ovčáka). Ryze pracovní linie produkují velice tvrdé psy, patřící do rukou profesionálů, výstavní linie bývají o něco „měkčí" a společenštější. Dobrá socializace odmala spolu s alespoň základním výcvikem je nutností.

Lovečtí psi mají vesměs velmi dobré fyzické dispozice, výhodou je i relativně snadná cvičitelnost (tito psi vždy museli být na lovu výborně ovladatelní), ale zájem o zvěř jim pravděpodobně z hlavy budete gumovat poměrně pracně a bez důkladného výcviku se neobejdete. Teriéři jsou „psi s názorem" - velmi samostatní, tvrdí a často poněkud svéhlaví, takže výcviku musíte věnovat víc času a ani tak není stoprocentní. Lákavou a vhodnou možností se zdají být chrti a tažní psi. To jsou ale tzv. primitivní plemena, historicky psi, kteří nebyli v blízkém kontaktu s člověkem, proto zpravidla jsou samostatnější a poněkud hůře cvičitelní. Chrti navíc rádi startují po všem, co se pohne, takže by měl být majitel velmi pozorný.

V každém případě je velmi vhodné si zjistit co nejvíce informací o daném plemeni dříve, než si jej pořídíte, vyzpovídat majitele a chovatele a třeba se poptat na diskuzních fórech. Většina plemen je něčím specifická a téměř všechna mají i své stinné stránky (jak po stránce povahové, tak zdravotní) a je dobré se o nich dozvědět včas. Mezi specifické psy, nevhodné pro méně zkušené pejskaře, patří striktně lovecká plemena (silný lovecký pud, potřeba důsledného výcviku), někteří pastevečtí psi - např. středoasiat, šarplaninec (psi jednoho pána, kteří mohou být velmi ostří), československý vlčák (nedávno vyšlechtěné plemeno s polovinou vlčí krve), šiba inu (velmi specifický pes) a další. Ale i některá známá a oblíbená plemena mají nevýhody, o kterých je vhodné vědět dopředu - například labradoři mívají sklony sežrat doslova na co přijdou.:-)

Je trochu mimo rámec tohoto serveru rozebírat, proč je vhodné preferovat čistokrevné psy s průkazem původu a prověřit si podmínky, odkud štěně pochází, většina majitelů koní si je snad dobře vědoma, jak je odchov důležitý pro další život, zdraví i povahu.

Voříšek z útulku postačí...

To zcela jistě. Můžete mít štěstí a najít parťáka, který bude oddanější, neúnavnější a zdravější než vymazlované „papírové" štěně, ovšem také můžete natrefit na psa notorického útěkáře nebo vorlovce. Kříženec s neznámými rodiči je trochu sázka do loterie. Pokud si berete štěně, máte šanci si ho vychovat k obrazu svému, ale i tak těžko říci, jaké bude v dospělosti. Pokud si berete dospělého psa, rozumné šance na úspěch máte, bude-li z útulku, kde své svěřence znají a jsou schopni vám říci, jak se pes chová venku, k ostatním lidem a zvířatům. Je pravděpodobné, že starší pejsek z útulku nebude mít zkušenosti s koňmi, ale pokud je vyrovnaný, poslušný a dobře se snáší s ostatními zvířaty, je vysoce pravděpodobné, že nebude mít problémy ani s koňmi. Pozor ale na zvířata labilní nebo konfliktní, ta se budou v dospělosti na koně a stájový provoz navykat obtížně. Nebojte se říct, k jakému účelu pejska chcete, ptát se a pokud pracovníci nejsou ochotní odpovědět, nebo se vám něco nezdá, vybírejte raději jinde. Ušetříte tak problémy nejen sobě, ale i pejskovi.

Psa ke koním by měl člověk vybírat velmi pečlivě, protože to je závazek často na více než deset let společného života. Než unáhlený výběr podle momentální nálady či současné psí módy, raději pečlivé přemýšlení a racionální výběr vhodného psa, tak aby pobyt (nejen) u koní byl radostný a pohodový pro oba.

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Filip Tesař

    Malamut

    10:53 - 07. 11. 2012

    K primitivním plemenům bych měl poznámku z vlastních zkušeností: bývá rozdíl mezi huskym a malamutem. Husky, řekl bych, výrazně víc honí zvěř. Malamut se dá naučit na odvolání (i na to, aby nehonil kočky). Osobně mám s naší malamutkou dobré zkušenosti jak u kola, tak u koně, vyhovuje jinak i ostatním zde uváděným kritériím: vhodná postava, vhodná srst, dlouhý čenich, povahou mazlivý, rodinný pes.

  • 2. vrtule

    psi u koní

    10:57 - 07. 11. 2012

    hezký článek, Katko. Já bych ještě dodala jednu zásadní věc..... vezmu-li s sebou psa na stáj a tam ho volně vypustím, bohužel to neznamená, že nenesu zodpovědnost za jeho "venčení". a máloco nas.re pejskaře i nepejskaře stejnou měrou tolik, jako šlápnout před vchodem do stáje do psího lejna..... takže pejskaři - prosím - uklízejte si po svých miláčcích. výrazně to přispěje k dobrým vztahům na stáji.

  • 3. andel22

    německý špic

    11:03 - 07. 11. 2012

    máte někdo zkušenost s tímto plemenem u koní ??

  • 4. Radka Kašpárková

    pracovní linie a lovečtí psi

    11:10 - 07. 11. 2012

    Osobně bych se spíš bála výstavních linií a to z důvodu zdraví - protože obecně chov psů jde do kytek hlavně kvůli selekci na vzhled... výstavní linie omezí snad jedině výskyt kožních problémů, ale i to je diskutabilní. Pracovní linie jsou vždy prochované na výkon a tam se to se zdravím neukecá, navíc práce u ovčáckých plemen neznamená ani tak tvrdost (tedy ve smyslu povahy) ale spíš větší ochotu spolupracovat.
    Ještě bych upřesnila že pojem lovecký pes je dost široký a zatímco honiče (šlechtěné pro samostatnou práci na zvěři s hlášením) těžko zvládne i profík, tak ohaře (šlechtěné pro práci pod puškou), kteří mají mít vrozený klid před zvěří už trochu uvědomělý člověk zvládne, celkem snadno. A tady právě je mnohem větší pravděpodobnost, že správné vlohy (klid před zvěří = potlačený pronásledovací pud) bude mít prověřená pracovní linie a naopak výstavní vůbec.
    Důsledný výcvik potřebuje naprosto každý pes a to zejména na přivolání. A to věřte nebo ne se dá zvládnout i u primitiva (ale pravda člověk už musí být trochu rafinovanější).
    Já preferuju užitkové linie nebo ještě lépe užitkové křížence (tj. oba rodiče jsou známí a jejich rodiče taktéž)... v současné době mám "podílovou" alaskanku (60% aljašský husky, zbytek pointr a německý ohař)... a přivolání nám mnozí závidí (i od zvěře). Dost blízcí povahově jsou užitkoví kříženci označovaní jako evropský saňový pes - tady je naopak větší podíl ohařů.
    Oba tyto křížence uvádím především proto, že u obou byly ohaři přimíchání mimo jiné kvůli ovladatelnosti. Což považuji za nejlepší důkaz toho, že není lovecký pes jako lovecký pes.
    Tohle nemá být v žádném případě výtka, spíš takový dodatek, článek se mi líbí.

  • 5. Katka K.

    Špic aj.

    11:16 - 07. 11. 2012

    Mám se špicem jen jednu zkušenost a ne u koní, nýbrž ze cvičáku - byl to velmi svérázný a svéhlavý pes, na můj vkus až příliš samostatný, na povely poslouchal až ve chvíli, kdy "měl čas" a pána si moc nehlídal. I když byl tehdy ještě hodně mladý a holčina se mu věnovala, nakonec to dopadlo tak, že trávil většinu času doma a na zahradě a ven chodil převážně na vodítku, protože se nedalo spolehnout, že neodkráčí (netoulal se, neutíkal, neubližoval zvířatům, ale byl to takový autista). Neumím posoudit, zda jsou takoví všichni, ale neumím si u koní představit psa, který si mě nehlídá.

    Filipe - o tom jsem slyšela, že malamuti jsou klidnější a líp se socializují, znám případy, kdy někdo pohořel s huskym a s malamutem byl spokojený. Osobní zkušenost ale nemám.

  • 6. shari

    jakého dál

    11:24 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 4.

    Mám dvě fenky zlaťáka obě pracovně vedené, jedná se o honiče a donašeče a na vyjížďkách jsou to 100% psi odskáčou si do lesa pouze na doslech, ale nikdy se neztratí, za zvěří bez povelu nevylítnou, že občas donesou ježka, to jim promíjím a nasr...ného zase uložím zpět do houštiny. Obě kočky už jsou starší (docela dost) ale stále aktivní, ovšem s ohledem na osteoporózu a artrozu už volím pouze kratší trasy (ne na 3 hodiny aktivního pohybu po lese i hony už jsou minulostí, pouze kachnujem. Pak mám pracovního psa border kolie, pase a pase a pase vzít ho s koňmi co na něj nejsou zvyklý je asi o vraždu :D Ale stejně mne povaha kolie fascinuje ... co dlouhosrstá kolie (pes) u koní? nebo chodský pes? nebo krátkosrstá kolie ? na co si u nich dát pozor?

  • 7. Katka K.

    Lovečtí psi

    11:24 - 07. 11. 2012

    Snaky, tak trochu jsem čekala, jestli se někdo těch loveckých psů chytne, protože to, co píšeš je samozřejmě pravda.:-) Váhala jsem, zda se mám pouštět do jejich rozdělení a rozdílů (přesně jak píšeš), ale usoudila jsem, že by to bylo pro koňský server už trochu moc mimo.
    Přivolání máte skvělé nepochybně díky tomu, že se feně hodně věnuješ - což ale u lidí u koní není standard (zvládat práci, koně, většinou rodinu a k tomu ještě cvičit se psem...), proto jsem se snažila zdůraznit, že jsou plemena, která jsou mnohem snáze vychovatelná než jiná.
    S tím zdravím u výstavních linií je to o tom, zda se při uchovňování u daného plemene to zdraví hlídá a vyřazuje. Pokud se hlídá DKK, DLK, MDR a nevím co ještě (dle plemene), dávají si i ve výstavních liniích pozor, protože co se psem, který není pracovní a nemůže být ani chovný...

  • 8. Lenulka

    luisanský leopardí

    11:47 - 07. 11. 2012

    Ahojky, máte zkušenosti s tímto pejskem, nejen u koní? Miluji borderky ale zároveň bych ráda hlídacího psa a toto plemeno se mi zdá jako dobrá kombinace. Nevíte jak je to u nich se zdravím?

  • 9. Míshah

    výcvik psa je nejdůležitější

    12:13 - 07. 11. 2012

    Myslím , že psi a koně chtě nechtě patřili k sobě, tak jako ke člověku. Důkazem jsou i parfozní hony pořádané v anglii kde psi neměli chybět. Podle mne není tak důležité plemeno, ale hlavně výcvik. Já měla Slovenského kopova což je lovecké plemeno, s tím souvisí i to že občas střežil a nasával, ale věděl že nesmí po stopě, naučil se při cestě po silnici chodit koni u nohy a nikdy nebyl problém. Koně si na psi dobře zvykají, když jsou s nimi v kontaktu, určitě jim však nedělá dobře když na ně nevychovaný pes štěká nebo je honí!teď máme 3 křížence(berdetka stafordem,huskypittbulberdetka a australský ovčak s zlatým retrieverem) všichni jsou bezvadní i když každej je jinej. ještě bych podotkla, že pro zdraveho psa je dostatečný pohyb to nejlepší pro jeho budoucí zdraví a kůň je pro něj určitě lepší parťák než naše nohy. Také běh s přírodě je mu určitě příjemější než běh po silnici u kola nebo procházka v parku. Rozhodně naši psi to milují :-)

  • 10. Jana Lacková

    Leopard

    12:15 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 8.

    Já bych leoparda rozhodně doporučila jedině velmi zkušenému kynologovi. Jsou to skvělí psi, ale mají svoje ALE. Kupříkladu moje fena hlídá, a to tak, že ostře (navzdory socializaci a kladnému vztahu k lidem), a samozřejmě musí být neustále v pohybu, což při provozu v komerčních stájích vadí. Většina majitelů leopardů, co znám, taky nemůže prohlásit, že by měl pes dokonalé přivolání tváří v tvář zvěři nebo jiným psům. Jsou to velmi inteligentní psi (ne jako borderky, ale prostě vychcaní), takže se dokážou přizpůsobit více méně všemu, ale stejně tak umí tu svoji chytrost zneužít proti lidem (a že se to děje často - zrovna dnes někdo uvázal leopardici v lese s veškerým vybavením, zjevně na ni prostě nestačili). Jako hlídacího psa bych a společníka v jednom bych vám spíš doporučila pracovní plemeno, jako je NO, BO, rotvajler, dobrman apod., kteří jsou všeobecně mnohem cvičitelnější ;)

  • 11. Hálapénz

    Jakého dál - zlaťáci

    12:20 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 6.

    Dost dobře nerozumím začátku příspěvku: "Mám dvě fenky zlaťáka obě pracovně vedené, jedná se o honiče a donašeče...."
    Zlaťáci patří mezi retrívry, kteří jsou ve skupině s barváři. Honiči jsou úplně jiní psi s úplně jinými povahovými vlastnostmi, např. bígl, švýcarští honiči, porcelain, gaskoňci.... Kdo bígla někdy měl, musí uznat, že u nich bývá problém s pronásledováním zvěře. Vždyť také honiči byli vyšlechtěni k tomu, aby ve smečce na parforsním honu štvali a byli následováni jezdci na koních. Ale to zrovna zlaťáci nejsou.

  • 12. janda

    Leopardí pes

    12:21 - 07. 11. 2012

    úplně u koní s ním zkušenost nemám, ale kamarádka bývalá koňařka má fenku. Vyhrožuje že mi dá jednou její štěně, že by to ke koním byl ideální pes :-) Je to hodně energický pes a co vím zdravotně s ní zatím neměli problém a to už jí několik let mají, takže na dlouhé vyjížďky by ideální byl. Ona jí má v kotci protože na cizí by asi byla přes plot uštěkaná a navíc by jim ho možná i přeskočila, ale denně s ní chodí na dlouhé couračky do polí a v zimě je dokonce tahá na saních nebo lyžích. Není to podle mě pes pro někoho kdo nemá čas se mu věnovat. Svým lidem je fenka hodně oddaná, cizí v přítomnosti páníků respektuje, ale jak kámoška sama říká \"s ní bych se venku nebála, ubránila by mě\", je to psisko které si svoje pány umí chránit. Co se týče výchovy, tak když se člověk věnuje není to asi takový problém. Než si jí pořídili chovali jezevčíky, takže nebyla úplný pejskařský začátečník, ale třeba na cvičák s ní myslím ani nechodila, vycvičila jí základní poslušnosti sama. Trochu problém měli s honěním zvěře - fena startovala za každým zajícem, sice nevalila až k neumětelům, ale na odvolání zpočátku nereagovala, vracela se až po několika metrech sprintu. Tento problém prý ale vyřešil el. obojek. Po pár \"výchovných\" fena pochopila a nyní okamžitě reaguje na \"nesmíš\" nebo brzké odvolání když je rychlejší než páníci aniž by už museli ten obojek používat.
    U koní nevím, když se zvyká od štěněte asi není problém, ona s ní byla u nás na jízdárně jen párkrát na čumendu, ale fena nebyla uštěkaná ani jinak konsternovaná. Měli ji ale raději na vodítku, nevím zda by v tomto věku neměla při prvním setkání s koněm nějaké lovecké tendence....
    Pro aktivního člověka co s psy trochu umí a chce společníka i hlídače v jednom je to asi ideální plemeno

  • 13. Hálapénz

    Výstavní x pracovní

    12:26 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 4.

    Výstavních linií bych se bála jen, kdybych chtěla plemeno využívat k účelu, ke kterému bylo vyšlechtěno. Např. pokud bych chtěla haskyho do spřežení, určitě sáhnu pro pracovním spojení, stejně tak pokud budu chtít retrívra na myslivost. Jedná se spíše o zachování pracovní vlohy pro účely daného plemene. Jinak zdravotní kritéria jsou pro uznání do chovu stejná u pracovních i u výstavních linií, takže pokud se jednou jedná o štěně s PP, tak jeho rodiče musí mít stejná zdravotní vyšetření, aťr už jsou to výstaváci nebo pracanti.

  • 14. Katka K.

    Re: výstavní...

    12:35 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 13.

    Domnívám se, že Snaky narážela na to, že u některých plemen (z hlavy nevím kde jsme na to narazila, ale dost mě to tehdy zarazilo) není podmínkou chovnosti žádné zdravotní vyšetření - což pak může být malér, pokud lidé řeší exteriér a nad klouby mávnou rukou, že stejně toho psa nemají na sport... tam pak opravdu ruce pryč.

  • 15. Katka K.

    2 lenulka

    12:36 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 8.

    "Miluji borderky ale zároveň bych ráda hlídacího psa a toto plemeno se mi zdá jako dobrá kombinace."

    O leopardech nic nevím, takže nemůžu sloužit, ale co australský ovčák? Ti jsou velice podobní borderkám, jsou také poměrně akční (i když prý ne až tak šílení), narozdíl od nich ale prý tolik nepasou ale naopak mnohem lépe hlídají.

  • 16. Hálapénz

    Ovčáci x pastevci

    12:39 - 07. 11. 2012

    Článek se mi líbí, je důležité o této záležitosti přemýšlet. Jen autorka zaměňuje ovčácká a pastevecká plemena.
    " Osobně považuji za nejvhodnější ke koním některé z plemen honáckých a pasteveckých. Patří sem např. kolie, šeltie, australský ovčák, švýcarský bílý ovčák, belgický ovčák, německý ovčák, beauceron, československý vlčák a další."
    Výše jmenovaná plemena nejsou pastevecká, ale ovčácká. Na jiném místě článku varuje před pasteveckými plemeny: "... někteří pastevečtí psi - např. středoasiat, šarplaninec (psi jednoho pána, kteří mohou být velmi ostří)..."
    Zde už je termín pastevecká plemena na místě.
    Když to shrnem, tak
    ovčácká plemena (kolie, šeltie, belgičtí a holandští ovčáci...) = pohyblivá plemena, která spolupracují s člověkem a slouží především k manipulaci se stádem (přehánění, pomoc při zavírání do ohrady...)
    pastevecká plemena (kavkazák, středoasiat, šarplaninec...) = velká plemena používaná především na ostrahu stád před zloději, vlky, toulavými psy a v některých případech i medvědy. Jsou charakterističtí vlastním úsudkem a spoléháním se na sebe sama bez nutné přítomnosti majitele, tudíž hůže ovlivnitelní.

  • 17. Hálapénz

    Zdravotní vyšetření

    12:49 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 14.

    Může tomu tak být a bývá to hlavně u společenských plemen. Podmínky chovnosti si reguluje každý klub, který sdružuje příslušné plemeno. Pokud klub nazná, že se v populaci vyskytuje vyšší množství nějaké geneticky podmíněné choroby, může jako jednu z podmínek pro uchovnění zadat dělání zdravotních vyšetření. Pokud mávají rukou nad vyšetřením, z důvodu, že psa nemají na sport, tak to asi nebude ani jedno z plemen vhodných ke koním na výjižďky. Neznám nikoho, kdo by si třeba cíleně koupil ke koním maltézáka, u kterého nejsou žádná vyšetření potřeba. Když už jej někdo má, může samozřejmě fungovat za specifických podmínek i u koní (patřičný sestřih, dobrá kondice...) ale pořídit si jej jako společníka na dlouhé výjižďky asi není nejlepší nápad.

  • 18. Katka K.

    Re: Ovčáci x pastevci, vyšetření

    13:10 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 16.

    Hála nezaměňuji. Skutečně jsem měla na mysli psy honácké (k nimž jsem počítala i ovčáky) a pastevecké. Německý ovčák (a tedy i bílý švýcarský) nebyl nikdy pes ovčácký, nýbrž pastevecký a (což k tomu patří) strážní. Je pravda, že se to obecně moc neví, já jsem chovala NO a nyní BŠO, takže jejich historii znám poměrně podrobně. NO opravdu nepase, asi bys ho to nenaučila, chová se úplně jinak než třeba kolie.:) Navíc píšu v tomto odstavci dále, že pokud nechce někdo psa vysloveně ven, ale jako společníka do stáje, může sáhnout po některým větším pasteveckém.
    Posléze upozorňuji, že NĚKTEŘÍ (což je důležité) pastevečtí mohou být až příliš ostří. Určitě budeš souhlasit, že je velký rozdíl např. mezi čuvačem a středoasiatem.

  • 19. gef

    australsky ovcak

    13:22 - 07. 11. 2012

    Nechci tu tomuhle plemenu delat spatnou reklamu. Ale u nas bych si to dvakrat rozmyslela. Bohuzel je tohle plemenu priserne prolezle epilepsii a co vim, tak u nas nefunguji zadne registry, protoze jich je tu fakt malo. Borderky nejsou silene, nebo minimalne ne ty pracovni. Do vystavnich linii bych u nas nesla - co takhle potkavam na akcich, tak to byvaji protivni usnafanaci, navic s telesnou konstituci mnohem mene vyhovujici lehkemu vytrvalci. Ale vyzaduji zamestnavat hlavicky. Neni problem je nechat pul dne doma spat. Vim ze nevyrobi zadnou neplechu, protoze vedi, ze se pak bude litat, past, skakat a ucit kraviny :-). Jo a i borderky umeji hlidat. Ja bejt zlodej, tak se nasemu baraku vyhybam obloukem :-)

  • 20. Hálapénz

    ovčáci x pastevci

    13:31 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 18.

    Ovčáci taky není totéž co honáci. Honáci pohánějí stádo na cestách při střídání pastvin, na trhy, popř. v horských oblastech při zahánění dobytka na zimu do nížin. Jejich způsob práce je více kontaktnější než u ostatních ovčáků, viz entlebuch, apenzeller...
    Německý ovčák byl určen na obranu především, ale také pásl a pase dodnes (což se třeba o středoasiatovi říct nedá). Než k nám po revoluci dorazila plemena jako jsou borderky, páslo se jen s NO. Dokonce letošní MR v pasení ovcí na Kamenné bráně vyhrála fenka NO Samantha z Likonu
    http://flyingear.eu/mistrovstvi-republiky-na-kamenne-brane/
    Na toto téma jsem psala diplomovou práci, tak jsem se tím poměrně dost zabývala, co se týče povahových vlastností, využitím v praxi i anatomických příbuzností. Nicméně čuvač má těmito znaky pořád blíže ke středoasiatovi než třeba k šeltii. Samozřejmě to nic nemění na tom, že středoasiat určitě není vhodný do stáje, kam chodí více cizích lidí a může s ním být spousta potíží i na vyjížďkách, kdy by měl být pes dobře zvládnutý a bezproblémový.

  • 21. hann

    ..

    13:56 - 07. 11. 2012

    Osobně jsem měla jediného čistokrevného psa a to byl dalmatin. A musím říct, že ke koním byl naprosto perfektní, sice nebylo úplně jednoduché vycivičit ho (navíc jsem ho dostala jako malá holka, takže jsem s tím trochu bojovala:-), ale když se srovnal, byl to pes, který byl naprosto nekonfliktní, cizí psi ho nezajímali, kočky ani zvěř nehonil, lidi miloval, koní si nevšímal a já si na vyjížďkách absolutně nemusela všímat jeho, hlídal si mě sám. Opravdu byl úžasný a já na něj vzpomínám s velkou láskou:-) Jediná jeho nevýhoda byla krátká srst, takže v mrazech mu byla zima. Těžko říct, jestli jsme měli jen štěstí na "povedený kus", nebo je jich takových většina. V současné době máme křížence NO a nejspíš dobrmana, nalezence, který je od začátku hrozně oddaný a poslušný, k lidem které zná velmi milý, k cizím psům nekonfliktní, nicméně když si na něj někdo dovolí, tak se bije, ale štve zvěř a jediné, co funguje, je elektrický obojek. Kromě něj máme ještě dvě malé kříženky, ta starší chodila s koňmi taky, ale je dost malá, takže to někdy nestíhala, ale bylo vidět, že jí to bavilo, a druhé jsou zatím 3 měsíce, tak uvidíme jak na tom bude :-)

  • 22. moravenka

    australák

    13:57 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 15.

    Přesně tak :) Taky mám australačku s PP. Je to docela aktivní pes, též se mu člověk musí věnovat od mala a vycvičit ho. Pak je to super společník na vyjíž´dky a vůbec ke koním. Je to docela snadno cvičitelný pes. Co se týká hlídání, tato fenka AO opravdu hlídá už od svých 4 měsíců !!! Je to také výborný rodinný pes. Moje fenka vyprovází koně do výběhu, ale nemá vyloženě naháněcí pudy jako borderky. Za to kamarádka má stejně starého psa AO s PP po jiných rodičích a ten má velmi silné pastevecké pudy, úplně jako borderky. Takže tady hodně záleží na rodičích. U žádného plemene neexistují jedinci s vlastnostmi jak přes kopírák!!! :) Toto plemeno AO já považuji za ideální jak na statek a hlídání, tak na dlouhé vyjížďky. Jejich srst je polodlouhá, je dobré je občas česat, ale zase jejich srst má opravdu samočistící schopnost, takže toto plemeno není ani moc náročné na údržbu :).Mám také Leonbergří slečnu. Je to velký pes a mohutný, takže nevhodný na dlouhé vyjížďky. Ale na statek a ke koním je super. Taky koně jen vyprovází do výběhu a dobře hlídá. Ale česání je nutné pravidelně a také čištění uší musí být častější.

  • 23. hann

    KK, BŠO a AUO

    14:02 - 07. 11. 2012

    A tedy co se mě týče, kdybych vybírala mezi čistokrevnými psy, nejsympatičtější jsou mi australáci, krátkosrsté kolie a díky Loreen právě od Katky jsem si hodně oblíbila i bílé švýcary:-)) A chlap je nadšenec do setrů a belgických ovčáků:-)

  • 24. Katka K.

    Honáci

    14:05 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 20.

    "Ovčáci taky není totéž co honáci. Honáci pohánějí stádo na cestách..."

    Vida, tak tohle už nevím.:-) Ale je to zajímavé.
    Jasně, čuvač je pastevec, ale z těch co jsem poznala, je (podobně jako třeba berňák) ve stáji bezproblémový.

  • 25. Katka K.

    DK, BŠO, AUO :-)

    14:09 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 23.

    Hanko, to máme skoro stejně.:-) Krom mých milovaných běloušů (nejen Lorča ale všechny její dětičky jsou skvělé, jak jsem se ke své radosti přesvědčila na svodu) je australák a kolie další, co mě láká. Ovšem kolie dlouhosrstá, ten impozantní vzhled a vznešenost mě prostě fascinuje.:)
    Ohledně belgičanů, nech si povyprávět od Milana (kováře), ten je má. Mě velmi lákal černý belgičan, abych měla black&white, ale jednak je znám ze cvičáku a i po tom, co vyprávěl... při mých nárocích radši dva bílé.:-))

  • 26. didi

    pes z utulku

    14:14 - 07. 11. 2012

    Tak ja mám "ořecha" z útulku, je to kríženec teriéra, fenka a je dokonalá, tak učenlivého psa som ešte nevlastnila (mali sme niekoľko generácií boxerov a malých bradáčov). Privolanie má stopercentné aj od srny alebo zajaca v bezprostrednej blízkosti, naučila sa na prechádzkach chodiť vedľa koní, keď sa cvála, zaradí sa dozadu v bezpečnej vzdialenosti, naučila sa, že nesmie vojsť do jazdiarne, keď sedím na koni, v bežnej prevádzke stajne je bezproblémová, môžem ju tam dokonca nechať niekoľko hodín v spoločnosti miestnych psov, keď idem naozaj na dlho von s koňom (nemá ešte ani rok). Je fakt, že jej výcviku venujem veľa času, ale dá sa to zvládnuť aj pri práci, koňoch a rodine:-)

  • 27. moravenka

    AO

    14:17 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 19.

    "Nechci tu tomuhle plemenu delat spatnou reklamu. Ale u nas bych si to dvakrat rozmyslela. Bohuzel je tohle plemenu priserne prolezle epilepsii a co vim, tak u nas nefunguji zadne registry, protoze jich je tu fakt malo."

    Zrovna na epilepsii trpí spousta jiných plemen. AO je zde poměrně krátkou dobu, ale mají zde svoje officiální zastoupení. U tohoto psa bych byla ale opravdu opatrná a kupovala bych jedině psa s PP s prověřeným původem!!!! bohužel jsou mezi námi "množiči" tohoto plemene, díky kterým opravdu mohou vzniknout psi se zdravotními handicapy. Toto plemeno není vyloženě nosičem epilepsie. To bych se spíš bála třeba bernských salašnických psů, kteří vlivem jejich bůmu v určitých letech a nekontrolovatelném množení nasbírali ohromné předpoklady k velkému množství nemocí jako jsou kožní nemoci, epilepsie, nádory atd. NO třeba hodně trpí zase na dysplazie. Australáci, díky tomu, že jich tu zatím moc není a co já vím, tak se zdejší chovatelé snaží o zdravý import těchto jedinců, spíš řadí svým zdravotním stavem k těm zdravějším plemenům. :). Zdarvotního stavu u AO bych se rozhodně nebála. To by si člověk pak fakt nevybral, kdyby vybíral podle toho, které plemeno na nic netrpí. Důležití jsou hlavně rodiče štěněte, tedy jejich zdravotní stav a povaha a to platí u každého plemene.

  • 28. Hálapénz

    Honáci x ovčáci x pastevci

    14:20 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 24.

    Spíše tady byla řeč o příslušnosti k jednotlivým kategoriím (které se v některých případech i prolínají) a o anatomické příbuznosti. U nás ve stáji jsou 2 berňáci, bohužel 1 z nich (pes) je velmi problémový k lidem, fenka je miláček (tedy až na nějakou tu povražděnou drůbež). Bohužel s módností tohoto plemene se začala vyskytovat i větší "složka" těch problémových jedinců. Můj středoasiat byl taky OK a znám spoustu čuvačů, kteří jsou super i když o tomto plemeni v minulosti kolovala též špatná pověst.

  • 29. Jana Lacková

    Leopard

    15:18 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 12.

    Ono to chce hlavně štěstí na psa, velkou důslednost při výchově a pevné nervy. Moje fena když dojde v lese na stopu, tak nabere tryskové tempo a běží. Buď na ni můžu neustále pokřikovat a hlídat ji (místo abych si užívala vyjížďku a hlavně řídila koně), nebo se obrním (což je velmi, velmi těžké :D) a smířím se s tím, že pes zmizí jako střela někde v podrostu a o půl kilometru dál zase vystřelí z křoví. Prostě si mě tak nějak sama hlídá. Pro co největší bezpečnost nosí reflexní obojek, šňůrku s rolničkou a kožený obojek s adresářem, zvířatům v lese by neublížila (i když za něčím prchajícím by asi běžela, bohužel, je to holt pes...). A to si myslím, že jsem výchovu opravdu nepodcenila. Leopardi jsou zkrátka řádově odlišní od jakýchkoliv psů, se kterými jsem se setkala. Přirovnala bych je spíš k těm takzvaným bojovým plemenům typu Bull, akorát s mnohem mnohem větší vyčůraností :).

  • 30. gef

    epilepsie u ausiku

    16:43 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 27.

    nemas pravdu. Zkus si do googlu zada australian shepherd epilepsy: Jeden z prvnich odkazu: http://www.ashgi.org/articles/epilepsy_road_hell.htm "Today, epilepsy rivals cataracts for the dubious honor of the Australian Shepherd's most common hereditary ailment. The show lines are riddled with it and at least two non-show lines are also affected. Given the silence that surrounds the disease, there may be more."
    Registrama jsem pochopitelne myslela registry na epilepsii. Treba borderky ji maj, byt nepovinnou. A zachranila me pred koupi stenete z velmi rizikoveho spojeni.

  • 31. sisi58

    Chodský pes

    17:27 - 07. 11. 2012

    Mám fenku plemene Chodský pes.
    Je to ovčácké plemeno, hlídací, takže nehrozí dvouhodinové čekání než se pes vrátí z honu na srnce, protože zvěř nehoní a pokud se rozběhne,lze ji odvolat.
    Nevadí horko ani sníh.
    Chodí na volno, za koňmi,neplete se pod nohy, v klusu stačí bez problémů, ve cvalu stačila všem našim koním. Ovšem žádného A1/1 se závodní karierou jsme neměli.
    Je to pes živější letory, který má rád lidi i zvířata. Taky neprohání kočky. Snášenlivý.
    Váha feny je cca 24kg, psi jsou samozřejmě těžší a více akční.
    Mohu vřele doporučit :-)

  • 32. kathey

    I ty Brute?

    18:09 - 07. 11. 2012

    Článek je výborný, jenom mne zamrzel onen název "bojová plemena". Nic takového neexistuje a jako velký obdivovatel a milovník molosů tenhle název fakt nesnáším.

    "Bacha lidi...to je ten...noo, ten...BOJOVEJ!"

    Kuš.

  • 33. jaja

    německý špic

    18:37 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 3.

    Mám s tímto psem u koní velmi dobré zkušenosti, a to hned se dvěmi nepříbuznými fenkami. Je to ale hlídač, nikoli společník na vyjížďky. Samostatný pes, nesmírně přátelský, nikdy nikam neodeš, přestože okolo stáje nebyl plot - vždy si oběhli svůk rajon a šli domů. Oštěkalo to každého příchozího (a pak se s ním přivítalo), lovilo to potkany, ignorovalo koně, kočky i psy majitelů koní. Nepřekáželo to, sežralo vše, co dostalo, bylo to bezúdržbové. Neomla ani jedna poslouchat, ale je pravda, že je to nikdo nikdy neučil - nebylo třeba.

  • 34. Johnny

    Dalmatin :-)

    19:12 - 07. 11. 2012

    Jen upřesím, že dalmatin není společenské plemeno, ale patří mezi honiče a barváře ;-) jinak hezký článek :-)

  • 35. marquessa

    I ty Brute ?

    21:08 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 32.

    Přesně tak, žádné plemeno není bojové, máme doma cane corso a rotvajlera a jediné nebezpečí které od nich hrozí je, že návštěvu ulíží k smrti :-D

  • 36. ambra

    Německý špic

    23:05 - 07. 11. 2012

    Reaguje na 3.

    No musím tak nějak souhlasit s oběma výše uvedenými příspěvky. Doma máme jak koně, tak i ostatní hospodářská zvířata a drůbež a kočky a k tomu jako hlídače dva německé špice střední ( je 5 "variant" tohoto plemene - trpasličí, malý, střední, velcí a vlčí).
    Oba jsou to pejsci, jeden je již zasloužilý důchodce (12let). Je to takový spíš vítací typ neagresivní, trošku bojácný, sem tam štěkne jako že se něco děje. Miluje děti, velkým zvířatům se spíš vyhne a víc ho zajímají myši a potkani. Ale je to hlídač oběhne si svůj rajon a zase přijde dom. Nemá potřebu člověka někam doprovázet.
    Ten druhý je 3letý, aktivní, veselý přítulný, když se rozhodne, že je někdo nebezpečný tak je prostě nebezpečný a nic na tom nezmění. Takový člověk je prostě nepřijatelný a je ochotnýho i kousnout (zatím nikoho doopravdy nekousl). Ale je nutný plot, jinak je ochodný se i několik hodin toulat bez ohledu na vzdálenost od domova, takže ven jedině na vodítku. K ostatním zvířatům je ale velmi přátelský. A je mu v podstatě jedno jestli se kámoší s koněm, kočkou a nebo teletem ( viz. http://jizerra.rajce.idnes.cz/Telatka/#P1040779.JPG ) Má rád i děti, ale jak je moc aktivní tak je spíš pro větší děti, které jsou mu ochotny házet klacík míček prostě cokoliv co může chytnout a donést. A je to i velký lovec myší a potkanů. A s tím poslouchám, přivolání apod. je docela v pohodě i pro lov myšek znají cílený povel. Akorát u toho mladšího a dosti aktivního je někdy problém ho převést do klidu, ale většinou se zdaří. Špicové jsou velmi inteligentní psi a hodně si pamatují. Ovšem vyžadují určitou dávku trpělivosti k jejich energičnosti, ač takový nejsou všichni(naštěstí). :-) Ale jediné co je určité, že jsou to hlídači svého domova.
    Ale co jsem zažila u jedněch známých tak tam je na vyjížďky doprovázel jezevčík, který i na svých krátkých nožkách stačil koním na jížďce A když už nemohl nebo ho to nebavilo tak to prostě otočil směr domov a tam vzorně čekal až se páníček vrátí. :-)

  • 37. Lucky77

    Trpasličí pudl :-)

    00:18 - 08. 11. 2012

    Já mám například trpasličího pudla a chodí se mnou ke koním již šestým rokem. Ze začátku si zažil pár nemilých příhod - zahozen klisnou, srolován dvěma vedle sebe jdoucími koňmi pod přední nohy - obou koní, pžišlápnutá nožka - jednou na měkkém ale jednou na tvrdém povrchu dvora a několikrát byl oškolivě ve výběhu prohnán, z toho všeho si odnesl poučení že když zařvu POZOR! Má dát pozor a zdrhat co nejdál nebo minimálně uhnout. Ze svých příhod si neodnesl jedinou zlomeninu či škrábnutí, pouze zkušenosti, z toho jasně vyplývá že mu koně nechtěli ublížit, protože jak jistě všichni víme kdyby chtěli dopadlo by to jinak. Klisna ho zahodila proto, že se chtěla pást a on jí běhal kolem hlavy a vyzývavě štěkal (to mu byli tři), zašlápnout ho nechtěl žádný z koní - blbě se jim motal pod nohama. Z toho plyne že i takto malý pes se může naučit fungovat bez problému kolem koní, když byl mladší, chodil s námi i na vyjížďky, uběhl třeba 6 km, i potok přeplaval, když byla delší cvalovka, počkali jsme na něj - na horizontu je objevila malá šedá hlavička s vlajícíma ouškama :-D a běžel co mohl. Dnes mu je devět let a těší se skvělé kondici, u koní se pohybuje jako pravý mazák :-).

  • 38. Katka K.

    RE. pudl

    07:24 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 37.

    To měl kliku, zažila jsem horší případy. Zastáváš přístup, že buď ho ti koně vychovají nebo zmrzačí? Pes ke koním by měl být vychovaný tak, aby neběhal a neštěkal koni kolem hlavy a neměl by ho to učit kůň, nýbrž jeho pán. Stejně jako to, že do výběhu se neleze a kde se chodí, když se jde s koňmi.

  • 39. sisi58

    I ty Brute?

    07:52 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 35.

    Velmi hezlé :D .Mám zkušenost,že mi spíše nohavici utrhne nějaký malý hajzlík, než velký pes :o) Ovšem velmi záleží na výchově. Pokud si někdo koupí psa místo zbraně, je problém.

  • 40. elisek

    RE:Lousianský leopardí

    12:54 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 8.

    Ahoj, jednoho parďáka mám, jezdíme i hodně na akce, chce to určitě dopředu zjistit co nejvíc o plemeni jako takovém a opravdu dobře se zamyslet kolik na něj budu mít času, ať už co se týče výcviku tak \"venčení\". Pard opravdu je pes spíše pro náročné :)

    Kdyby něco klidně se na mě můžeš obrátit, můžu i dát kontakty na další koňákopardy ;)
    A tady moje díťátko

    http://sphotos-f.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-snc6/679979_4304539725745_15462239_o.jpg
    http://sphotos-g.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-prn1/68704_4274441773315_365890948_n.jpg

  • 41. shari

    odkud chodského psa

    13:12 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 31.

    ahoj konečně slovo do pranice, mohu se zeptat odkud fenu máš a zda má nějaké zdravotní potíže?? chtěla bych chodského psa a moc ale strašili s alergiemi, kyčlemi, bedrama prostě snad s problematickou půlkou psa... a povaha myslíš že je to pes který se bez problému snese s lidmi, při dobré socializaci a jaký potřebuje výcvik, je spíše labilnější nebo je otevřený i psovodským chybám? nojo já vím koňo server :)

  • 42. shari

    vysvětlení

    13:15 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 11.

    honič je pes který dohledává střelenou a hlásí ? jj máš pravdu jsou to barváři, jen špatně napsáno honič je pes který honí nezraněnou?

  • 43. sisi58

    Chodský pes

    13:53 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 41.

    Zdravím,fenka má 10let, pouze 1x jsme potřebovali veta,mimo očkování,když se přiotrávila jedem na krysy. Klouby zřejmě nějaké má :o) ,zatím nebyl problém,alergii nemá, žere všechno :o).Nesnáší dril,poslouchá docela ráda,výcvik spíše hrou, a nějaké přehmaty ve výcviku neřeší. Snáší se dobře jak s lidmi,tak se zvířátky. Je použitelná jak pro vodáky,tak pro trampy.V létě i v zimě.V době pořízení bylo choďáků cca 1200, teď už to je mnohem víc,co je fajn,ovšem začíná se nám vkrádat nešvar chovu na efekt,jen na krásu.Proto pozor na chovatele,od kterého by sis pejska kupovala.
    Mohla bych takto horovat na několik stránek. Pokud chceš,napiš na peterpana@seznam.cz ,všechny otázky poctivě odpovím,přidám odkazy,fotky i zkušenosti.Zuza

  • 44. BenQh

    Labrador

    14:22 - 08. 11. 2012

    Máme vynikající zkušenost s labradorem - vykastrovanou fenkou. Na vyjížďkách si nás hlídá aby se neztratila a zároveň slouží jako skvělý trenažér různých bafnutí pro koně.

  • 45. Hálapénz

    Honiči x barváři

    21:02 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 42.

    Honič je pes, který ve smečce při parforsním honu jde po stopě nezraněné zvěře, hlásí, kde je a je následován jezdci na koních. Ve většině zemí je tento způsob lovu zakázán, tak bývají honiči "přeškolováni" na způsob práce typický pro barváře.
    Barvář většinou pracuje sám a je nasazen na stopu postřelené zvěře, která zpravidla krvácí = barví. Může jít volně nebo na řemeni a nalezení zvěře oznámí. Raněnou zvěř nesmí napadnout, ale jen udržet na místě do příchodu vůdce.

  • 46. S.B.

    Jakého dál - zlaťáci

    23:01 - 08. 11. 2012

    Reaguje na 11.

    "Zlaťáci patří mezi retrívry, kteří jsou ve skupině s barváři". S tímto musím nesouhlasit.
    Zlatý retriever patří do skupiny FCI 8 kam patří slídiči, retrievři a vodní psi. Jestli má tato skupina něco společného s barváři (s plemeny barvářů), tak to je pouze to, že se v některých případech slídiči cvičí v dohledávání postřelené zvěře, tedy na barvě a jsou pro ně pořádány "barvářské zkoušky slídičů". Takže "zlaťáci" nejsou ve skupině s barváři. :-)

  • 47. Katka_F

    výstávaci začátečníkům?

    02:50 - 09. 11. 2012

    Článek je pěkně napsaný, ale musím autorku trochu poopravit. Bohužel u spousty plemen se skutečně vyštěpily dvě "linie!-výstavní a pracovní. Ano, pracovní jsou tvrdší, ale zároveň je mnohem lépe a snáze vycvičitelní. Tvrdí neznamená "žeroucí vše", naopak. Tvrdí jsou, ale ve smyslu, že se nedají zastrašit jsou odolnější vůči nečekaným situacím (např. u celníků při obranách se po psech hází předměty typu židle, plastové barely, apod., pes se nesmí leknout a utéct). Co z toho vyplývá? Začátečníkům pes z pracovní linie do ruky patří spíše než z výstavní. Proč? Jak jsem psala nemají sklony k nervové labilitě, jsou snáze socializovanější, výcvik je baví, takže je snazší a lépe chápou. Naproti tomu výstavní linie bývají často bázlivější, socializace je složitější a déletrvající, výcvik vyžaduje mnohem více trpělivosti a zkušeností. Výcvikem myslím i ten základní, co by měl mít každý pes (přivolání, chůze u nohy, nějaký povel typu čekej a samozřejmě socializace)

  • 48. JanaR

    AUO

    07:28 - 09. 11. 2012

    Reaguje na 19.

    Nechci tu tomuhle plemenu delat spatnou reklamu. Ale u nas bych si to dvakrat rozmyslela. Bohuzel je tohle plemenu priserne prolezle epilepsii a co vim, tak u nas nefunguji zadne registry, protoze jich je tu fakt malo.

    S tímhle opravdu nesouhlasím. Poměrně dlouho jsem chovala bernské salašníky. Souhlasím s tím, že toto plemeno si díky svému rozmachu nabralo obrovskémnožství neduhů - rakoviny, nádory, epilepsie...to mi vzalo elán natolik, že už jsem odmítala chovat jakékoli plemeno, co by mělo dispozice k velkým zdravotním problémům. A tak někoílik let chovám AUO. Mám dvě chovné feny, jednoho chovného psa. Odchovali jsme 5 vrhů. AUO je sdruženo ve dvou chovatelských klubech. Mají své databáze jak v rámci kchbo tak rámci různých soukromých aktivit. Díky řadě rozumných chovatelů se zatím stále drží zdravitní čistota u plemene, existuje řada DNA testů (PRA, CEA, HSF4, MDR..) které řada chovatelů dělá. U svých psů neřeším nic krom očkování. Zdravitní čistoty tohoto plemene bych se fakt nebála. A opravdu mohu ke koním jen doporučit - skutečně potvrzují to, k čemu byli šlechtěni - k životu u koní. Jsou nesmírně poslušní, závislí na svém člověku, inteligentní, perfektně hlídají, při vyjíždce mi nikdy neutečou za zvěří, nevšímají si jiných psů, nehoní mi koně. Osobně pro ně mám jen samá superlativa. Jak povahová, tak zdravotní.
    Jana Rosická
    http://www.bernacizezaryb.websnadno.cz

  • 49. JanaR

    AUO

    07:33 - 09. 11. 2012

    Reaguje na 27.

    naprosto souhlasím. Co se týče s PP či bez PP - souhlas. Ono totiž plemeno je jen s PP. Bez PP se nedá o plemeni bavit...AUO, tzn s PP osobně fakt mohu jen doporučit. Samozřejmě vždy jde o svědomí chovatele, na zdravotní, exterierové a povahové kvalitě rodičů, odchovu štěňátek..Ale AUO rozhodně nepatří mezi plemena nemocemi prolezlá..naopak..zatím si stále ještě díky bohu udržují trochu té "divokosti"

  • 50. Katka K.

    Pracovní linie

    08:07 - 09. 11. 2012

    Reaguje na 47.

    Nechtěla jsem tím říct, že někteří potřebují méně nebo více socializace (koneckonců to tam píšu). Jde spíše o nebezpečnost pro okolí, pokud se něco pokazí nebo zanedbá.
    Pohybovala jsem se kolem NO poměrně dlouho a mám zkušenost diametrálně odlišnou. Je pravda, že výstaváci jsou měkčí a potřebují socializaci, ale pracovní linie to dohánění ostrostí a bez řádné socializace to nejde už vůbec. Zrovna ve svém nejbližším okolí mám dva případy psů z pracovních linií, kteří skončili definitivně jen za plotem a jestli se přes něj jednou dostanou, tak buď nám nebe milostivo.:-( Rovněž mám v živé paměti docela silný zážitek, kdy tříměsíční štěně NO, poprvé na cvičáku naprosto sebevědomě a velice tvrdě startovalo po psech, kteří šli okolo - naprosto neadekvátně svému věku a schopnostem. Tehdy se tam pak řešilo, jestli pracovní linie NO už není trochu moc "specializovaná".
    U ostatních plemen tolik zkušeností nemám, ale třeba u borderek jsem slyšela, že to je podobné, že pracovní linie nemají v hlavě nic než pasení a bez něho jsou nešťastní... pokud chci cvičit, jistě půjdu po pracovní linii, ale o tom, zda psa baví výcvik rozhodují jeho zkušenosti a přístup psovoda.

  • 51. gef

    re

    11:15 - 10. 11. 2012

    Reaguje na 48.

    a nesouhlasis s cim? Ze v CR nejsou u AUO registry na epilepsii? Jestli jsou, staci odkaz. Nebo, ze jich je tu malo? Je hezke, ze se delaji testy na DNA jako ostatne u vsech plemen, ale na epilepsii bohuzel zadne testy neexistuji. Existuji jen dobrovolne seznamy postizenych psu, ale u ausiku ne. Je zvlastni, ze vsude po evrope si to chovatele priznavaji, ze s tim maji problem, jen CR je cista jak lilium...

  • 52. sisi58

    Jste patrioti? Kupte si Chodského psa!

    11:27 - 10. 11. 2012

    Je to české plemeno,ovčácký pes jak vyšitý,absolutně zdravý,nekonfliktní,dlouhověký.Bezúdržbový.
    Fotky na....http://www.kpchp.org/
    Vřele doporučuji a nemusíte dávat hafo peněz za nekvalitní dovoz :o)

  • 53. gef

    epilepsie u ausiku odkazy

    12:01 - 10. 11. 2012

    Jeste nez se zas zacnete o cistotu ausiku bit hlava nehlava a bude mi podsouvat, ze vubec netusim, jake jsou u nas kluby nebo ze snad existuji psi s PP (co se divim, eqch klasika), mozna byste si mohli projit par odkazu:
    http://www.australian-shepherd-lovers.com/epilepsy-in-dogs.html
    "In fact, the ASHGI (Australian Shepherd Health and Genetics Institute) rate it as one of the most common serious genetic disorders for the breed, while research from the Canine Epilepsy Project at the University of Missouri shows that of the 8066 DNA samples that they collected from 90 different breeds of dogs, over 10% of all the infected dogs were Australian Shepherds"

    http://www.workingaussiesource.com/stockdoglibrary/spencer_inheritedproblems.htm
    http://www.canine-epilepsy.net/cerc.html

    a spousta dalsich.

  • 54. gef

    borderky

    12:19 - 10. 11. 2012

    Reaguje na 50.

    Katko prijd se podivat na dve pracovni borderky, naprosto nepribuzne. Oba maji silne vlohy k paseni, ale ani jeden z nich neni nestastny z toho, ze (zatim) pro ne nemam ovecky. Je to blbost vyprodukovana odbornikem, ktery o psech a jejich vycviku netusi naprosto nic. Staci jim vybit energii, zamestnat hlavu ucenim novych veci a po paseni ani nevzdechnou. I to maly neposedny skrite naprosto bez problemu odvolam od slepic (nechce lovit, ale past) a cyklistu nebo aut si ani nevsima... Se starsim jsem chodila i ke konim, ano pas by, ne ze ne, ale fakt nebyl problem mu vysvetlit, ze to po nem ted zrovna nechci... U pracovnich linii se kouka i na to, jak dokazi rozlisovat praci a klid. Je u nich bezne, ze doma chrnej a startujou az venku.
    Naopak znam spoustu vystavaku, ktery vydrzej nekolik hodin v kuse snafat, nicit nabytek a zdrhat za vsim, co se hejbe. Ale to taky neni uplne tak jejich chyba, spis lidi, co si je porizujou a nejsou ochotni jim dat tolik zamestnani, co potrebujou.

  • 55. gamblerka

    výstaváci - začátečníci

    16:18 - 10. 11. 2012

    Reaguje na 47.

    Ano, s tím souhlasím, Když mladší syn (12) začínal s kynologií, sehnala jsem mu právě štěně NO z pracovní linie, který si vychovává od 8 týdnů. Funguje dobře, už má první zkoušku, takový pes je ideální i motivující. Začátky jsem nad nimi držela dohled, dneska už se domlouvá s výcvikáři a figurantem na cvičáku sám. Ale oddělujeme psa a koně. Cestou do stáje a ze stáje je čas a prostor na výcvik nebo procházky, mezitím chrápe v boxe – stejně tak doma. Navíc takového psa - byť cvičeného, nenechám běhat po lese kolem koní - budí respekt (houbaři s dětmi...), mám dobré vztahy s myslivci.
    Mimochodem – zkušenosti s výcvikem psa v kratší době přinesou mladému jezdci neocenitelnou zkušenost s výchovou zvířat – i koní. To hlavní – nic nejde ze dne na den, nic se nevyplatí lámat přes koleno, chyby ve výcviku se těžko napravují (třeba jedna chyba figuranta…), přemýšlet o tom, co dělám, jak psa potažmo koně motivovat atd. Jen se mi zdá, že mladých je v kynologii strašně málo.
    Samozřejmě – pokud nechám psa z pracovní linie růst jak dříví v lese, je to vždycky časovaná bomba a to hlavně u plemen, která Katka uvádí.

  • 56. Katka K.

    Pracanti

    20:15 - 10. 11. 2012

    Reaguje na 55.

    Míšo však ano. Já neříkám, že to jsou špatní psi, naopak, až mi děti odrostou a přestanu se věnovat primárně koním, asi si opět pořídím NO z pracovní linie. Ale ipřesto si myslím, že to nejsou to zvířata pro člověka, který se výcviku věnovat příliš nechce a psa má jen jako společníka. A nemyslím, že to je že pes "měkký", znamená, že ho nebude srovnatelně bavit cvičit. Mí BŠO jsou typicky měccí psi a přesto jsou nejšťastnější v momentě, kdy najdu chvíli a pocvičíme.
    Gef, jak jsem psala, "slyšela jsem" - osobní zkušenost s borderkama nemám.

  • 57. gef

    re

    21:00 - 10. 11. 2012

    Reaguje na 56.

    Ja vim, ja to taky slycham z ruznych stran. Vetsinou od neborderaru nebo tech majitelu borderek, kteri si je poridili nerozvazne. Ale je to blabol na urovni toho, ze bullici jsou nebezpecna bojova plemena :-). Ja bych na obecne rovine to shrnula tak, ze pracovni linie maji vice chuti a nadseni do prace a vice temperamentu. Pokud majitel nedokaze psa zamestnat (nemusi zrovna sluzebaka obranou a ovcaka pasenim, staci jakakoli blbost - agility, dogdancing, flyball, frisbee... proste cokoli, kde je fyzicka i psychicka namaha), tak si to pracak vybiji v tom smeru, ve kterem byl slechten - bordera chce "past" cyklisty, auta, bezce... malina bude zrat kolemjdouci.

  • 58. shari

    zlaťáci- slídiči

    12:10 - 11. 11. 2012

    Reaguje na 46.

    ha a je to pojmenované konečně :D

  • 59. shari

    chodský pes RE

    12:12 - 11. 11. 2012

    Reaguje na 43.

    ukládám kontakt a až bude koupě aktuální zahrnu vás otázkami, na PP to neběhá, ale raději bych psa s PP, abych měla 100% jistotu jeho rodiny a mohla si opravdu vše zjistit :D

  • 60. sisi58

    Chodský pes

    15:03 - 12. 11. 2012

    Reaguje na 59.

    Velmi dobře :o) . Jsme Vám s Bety plně k dispozici.

  • 61. Radka Kašpárková

    Špicové a "výcvik"

    15:00 - 13. 11. 2012

    Reaguje na 5.

    Ono u těch špiců jde hodně i o to jestli na to psa člověk má mentálně. Obecně jsou velmi samostatní a pokud zjistí že svojeho člověka nepotřebují tak se podle toho i zařídí :) Problém je v tom, že ten člověk s tím ani nic nemůže udělat je to prostě o síle osobnosti... Znala jsem paní, kterou terorizoval její malý špic neskutečným způsobem. Na druhou stranu tatáž paní nedala dopustit na svého prvního špice, na kterého v životě nepotřebovala vodítko.

  • 62. Radka Kašpárková

    Přivolání

    15:15 - 13. 11. 2012

    Reaguje na 7.

    No myslím, že spíš máme s fenou štěstí na to, že mezi námi přeskočila jiskra a prostě obě víme, že patříme k sobě. Ale co se týká přivolání obecně, je to úplně snadné s každým psem, jen člověk musí mít u sebe VŽDY! odměnu. A rozdávat z počátku velmi štědře i bez volání, jakmile se pes přiblíží, přijde se podívat hned něco dostat. Když něco provede a pak přijde taky musí něco dostat. Zareaguje na jméno a šup odměna. Později už se odměňuje "jen" výkon který jste vyžadovali (ale pokud vyžadujete, aby si vás pes hlídal tak i to.) Každopádně u přivolání není odměn nikdy dost. :) Naši tři psi reagují na pískání a volání všech svých jmen a dokonce závodí, kdo přijde dřív. A to dva z těch o kterých mluvím jsou primitivní lovci králíků, příbuzní chrtům (podengo). Tedy u podenků to není 100% spolehlivé v silně zazvěřeném terénu, ale to už je zas o predispozicích plemene. Na nějaký opravdový výcvik není čas, jediné co se opravdu pořád všichni "učí" je právě přivolávání na každé procházce což je ráno a večer jen něco mezi 10 - 20 minutami, odpoledne déle.

  • 63. Radka Kašpárková

    Chov na vzhled

    15:41 - 13. 11. 2012

    Reaguje na 13.

    Pokud by nějaký klub chtěl testovat na všechny dnes známé nemoci psů (ať už prokázaně dědičné nebo ne) tak neodchová ani jeden vrh za rok, protože na to nikdo nebude mít ani prachy ani nervy. Pokud vím se dnes plemena běžně testují na dysplazie, PRA a některé další známější nemoci, nebo nemoci o kterých se ví, že se v chovu vyskytují často. Ale o tom jsem zrovna nemluvila. Jde o to, že šlechtěním na "typické exteriérové znaky" bez prověřování psů v práci (jedno jak těžké/lehké) se to často přežene např. Který pracovně vynikající NO má "správný" hřbet a úhlení zadních končetin? Když se člověk podívá na výstavě na vítěze NO s kravským postojem jak šmajdá po kruhu tak je mu špatně... Se zdravě vypadajícím vlčákem - dvorčákem (s úplně jinou anatomií) to nemá vůbec nic společného (snad trochu hlavu). Výstavní linie chrtů (které vznikly z jedinců neběhajících dostihy) nejen, že nemívají hnací pud typický pro chrty(což je v tomto případě spíše výhodu), ale pokud náhodou běhají tak kvůli zjemělé kostře jsou (výrazně) náchylnější ke zlomeninám... Nebo si vzpomeňte na boxery tak před 20 lety nosy tak zkrácené, že neudýchali ani normální procházky, výstavní šarpejové ještě před pár lety s tak volnou kůží, že jim v záhybech kvasila. Nebo před lety kolie - původně pracovní pes s dobrým pohybem a po popularizaci tak strmé a chlupaté, že se skoro nemohly hýbat, taky už je teď člověk skoro nevidí... A tak se dá pokračovat do nekonečna. Který klub dnes třeba má předepsané testy na nejčastější hormonální psí chorobu - sníženou funkci štítné žlázy? Vždyť kluby ani nejsou schopné vyřadit z chovu všechny prokazatelné přenašeče kryptorchismu (který má zrovna úplně jednoduchou dědičnost), protože přece nezakáže chov tak krásnému jedinci! A co si budeme povídat nějaký papír o tom, že můj pes je zdravý a tedy může do chovu se taky dá koupit. Pokud je někdo tak naivní myslí si, že se to neděje tak je bohužel na omylu :( Zatímco nějaký pracovní výkon se moc okecat nedá (ale koupit asi taky ano:( ).

  • 64. goralZora

    Moje dve nečakané skúsenosti...

    11:45 - 17. 11. 2012

    Mojou prvou fenkou ku konom bola kríženka Vipeta a jack rusela - kombinácia o ktorej si všetci mysleli že je šialená sa nakoniec ukázala ako to najlespie čo som simohla priniesť. Začiatky boli ťažké - šlo o adopciu 2 a polročnej hyperaktívnej fenky, ktorú dovtedy chovali v paneláku. Postupne z nej vznikla fenka, ktorá s nami zdolávala aj 30km vychádzky, chodcov, cyklistou, motorkárou naprosto ignorovala... Problém nastal iba pri spozorovaní diviačej a srnčej zvery - ale odvolať sa nechala...

    2. fenka (ktorú som adoptovala ako cca7 mesačnú nájdenú na hlavnej ceste pobiehať medzi autami) je niečo úplne iné... Madarská vyžla u ktorej som predpoladala že bude podobne aktívna napriek všetkým mojim snahám najradšej zo všetkého obýva svoje kreslo vo vykýrenej maringotke - vychádzky ju nebavia, žial sa nedarí zbaviť ju panického strachu z ludí. Jediné pozitívum v porovnaní s prvou fenkou je ten, že ju zver nezaujíma, čo bolo pre mna dosť prekvapivé, kedze ide o polovného psa...
    A opakujem sa ide o Fenku ktorá nikto nevie čím si prešla a tomu pripisujem aj vacsinu z našich spoločných problémov...

    Kamarátka mala ku konom Weimarského stavača - bol to pes na nezaplatenie, vytrvalá, rýchla a sledujúca iba svoju majitelku na koni

  • 65. Nikola Valná

    Sibiřský husky <3

    14:34 - 05. 08. 2017

    Mám sibiřského huskyho, úžasný parťák na vyjížďky, který má rád rychlou jízdu :)
    Pro práci na jízdárně nebo krokové vyjížďky moc není.

  • 66. Nikola Valná

    Nesouhlasím

    14:46 - 05. 08. 2017

    Reaguje na 1.

    Mám huskyho (výstavní linie) a se zvěří nemám problém, drží se koně (se značným odstupem, nikdy neměl úraz, ale je opatrný). Nikdy jsem neměla problém že by mi utekl za zvěří, maximálně po ní vyběhne, ale hlídá si, aby jsme byli v dohledu a na zavolání přijde. Já osobně bych si rozhodně vybrala raději huskyho než malamuta, jsou i víc přátelští i k cizím lidem, které na vyjížďce je možné potkat a co znám malamuty z výstav (mám psa s PP s kterým se učastníme výstav severských a japonských plemen) tak malamuti bývají většinou k cizím psům agresivnější (tím neříkám že i ten váš, mám jen takové zkušenosti z výstav). Samozřejmě je každý pes jiný, ale určitě bych netvrdila že husky se nedá naučit na odvolání a podobně, vše je o výchově a povaze konkrétního psa.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 10.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: