Krmení koní v zimě III

9. 2. 2011 Blanka Richtar Autor fotek: archiv autorky

Do třetice všeho dobrého vám přinášíme další nadílku rad a postřehů z krmení koní v zimě, tentokrát z pera Blanky Štěpánkové, která se výživou koní intenzivně a dlouhodobě zabývá a v poslední době poskytuje v tomto oboru poradenství.

Krmení koní v zimě vychází ze stejných principů, jako krmení v kterémkoli jiném ročním období. Rozdíl je v tom, že pokud koně tráví dostatek času na čerstvém, chladném vzduchu, mají vyšší energetické nároky na udržení optimální tělesné teploty. Nároky na ostatní živiny se nezvyšují. Druhým aspektem zimního krmení je absence čerstvé píce, což může vést k nižšímu příjmu zejména vitamínů rozpustných v tucích, které jsou citlivé na způsob sklizně a uskladnění krmiva, a některých minerálů.

Obecné zásady

Základním pravidlem, které lze pro většinu koní použít v průběhu celého roku, ale v zimě nabývá většího významu, je neomezený přístup k senu. Toto je důležité zejména pro koně hůř krmitelné, méně nasrstěné a s menšími tukovými zásobami, které fungují jako tepelná izolace. Tito koně by měli mít přístup ke kvalitnímu lučnímu senu s dobře stravitelnou vlákninou, tedy senu s větším obsahem lístků a menším poměrem tvrdých stébel. Při nepříznivém počasí (mrznoucí srážky, silný vítr) je vhodné takové koně dekovat, aby se předešlo zbytečným ztrátám energie. Kromě zajištění příjmu energie má kontinuální příjem vlákniny pozitivní vliv na trávicí trakt, který není uzpůsoben k delšímu hladovění, a také na psychiku koně, takže zamezuje vzniku zlozvyků a stereotypního chování.

Velmi důležitý je dostatečný příjem vody. Koně obecně v zimě pijí více, než v pastevním období, díky mnohem nižšímu obsahu vody v seně ve srovnání s trávou. Pokud se vyskytne problém s napájením, lze nabízet vodu ohřátou na 20 stupňů Celsia.

Výjimky z obecného pravidla

Ne pro každého koně je ale neomezený přístup k senu ideální. U koní obézních je třeba dbát na udržení optimální hmotnosti i přes zimní období. Chladnější počasí sice pomůže setřepat pár kilogramů dolů, na druhou stranu ale většina majitelů v zimě jezdí méně často a méně intenzivně, podle toho, jak počasí a krátké dny dovolí. Pokud necháme koně přes zimu nakynout a na jaře ho v tomto stavu pustíme na pastvu, vystavujeme ho zvýšenému riziku schvácení kopyt. Proto koním náchylným k obezitě nabízíme seno nižší výživné kvality (pozdější seč s vyšším podílem hrubé nestravitelné vlákniny, promoklé, nikoliv však plesnivé), dávkujeme (platí i pro obézní hříbata), a to v minimálně 3 dávkách denně (kůň by neměl hladovět déle jak 6 hodin v kuse). Množství objemného krmiva by mělo odpovídat cca 1,5 - 2 % optimální hmotnosti. Seno lze promíchávat s krmnou slámou, dávkovat do zpomalovacích krmelců, dvojitých sítí, případně v rámci udržení i své vlastní kondice roznášet na menší kupičky po výběhu. Obézním koním kromě sena nic nepřikrmujeme, případně jen vit-min doplněk zamíchaný do hrsti vojtěškových granulí.

Ostatní nároky na krmení se můžou lišit podle toho, jak je kůň využíván:

Koně v klidovém režimu - výběh pouze přes den

U těchto koní pokles pracovního zatížení většinou vyrovná zvýšené energetické nároky. Pokud chodí koně ven dekovaní, bude pravděpodobně potřeba krmení ještě ubrat. Majitelé nemusí mít strach nechat dobře záživné koně pouze na seně, s přídavkem něčeho šťavnatého do žlabu (mrkev, krmná řepa), co doplní nižší příjem vitamínů a minerálů. Nechte v zimě odpočinout i trávicí trakt koně a místo krmiv s vysokým glykemickým indexem nebo těžko stravitelnými škroby nabídněte spíše menší množství vojtěškového sena, které kromě obsahu minerálů také blahodárně působí na žaludeční sliznici.

Koně v klidovém režimu - 24/7

U těchto koní mohou nároky na energii vzrůst, navzdory faktu, že jim přes zimu ubude práce. Vhodnými krmivy budou ta se stravitelnou vlákninou, v podstatě není nutné krmit škrobová krmiva, která poskytují rychlou energii potřebnou k práci. Seno ad-libitum, dalšími vhodnými krmivy dle potřeb konkrétního koně může být vojtěškové seno, řepné řízky, olej. Z jadrných krmiv oves.

Koně v práci - výběh pouze přes den

Tito koně jsou většinou dekováni, protože pracující koně nemůžou být silně nasrstěni. Pokud jsou v plném pracovním zatížení (práce v hale), můžou potřebovat kromě své obvyklé krmné dávky, která ideálně sestává z kombinace škrobů, stravitelné vlákniny a tuku, přídavek energie navíc, buď ve formě sena, nebo, pokud to nedostačuje, navyšují se poměrově všechny složky krmné dávky.

Metabolismus každého koně je jiný, nejlepším způsobem, jak zhodnotit, zda je přísun energie adekvátní, je pravidelné posuzování výživného stavu. Žebra by neměla být viditelná, ale měla zůstat dobře hmatná, i když oproti kondici sezónní nevadí nějaké kilo navíc, pro lepší ochranu před počasím. U nasrstěných koní je důležité hodnotit výživnou kondici pohmatem, kdy sledujeme kromě žeber páteř a kosti pánve, které by neměly v žádném případě vystupovat.

Pozor na záměnu obezity s velkým, tzv. senným břichem, které není známkou nadměrného ukládání tuku, ale povolených břišních a zádových svalů v kombinaci s velkým množstvím natráveniny v trávicím traktu. Množství natráveniny nezávisí jen na zkonzumovaném objemu, ale také na efektivitě při trávení vlákniny, proto mají velké břicho často koně hůř krmitelní nebo koně krmeni hůř stravitelnou vlákninou (sláma, později sklizené seno). Může také poukazovat na parazitární infekci. Snahy „zhubnout" senné břicho jsou zbytečné, pokud kůň nepracuje. Opatrně by měl majitel - a zvlášť v zimním období, kdy se koně žraním a trávením zahřívají - přistupovat i k limitování příjmu sena a dodržet optimálních 2 - 2,5 % objemného krmiva z živé hmotnosti koně. Vláknina je pro koně životně důležitá, důležitější, než vykasané břicho!

senné břicho u špatně krmitelného koně

Obr. Senné břicho u špatně krmitelného koně.

Problémem může být držení různě záživných koní v jednom stádě, kdy hůř krmitelný kůň vyžaduje k udržení optimální kondice kromě příkrmu neomezený přístup k senu, zatímco kůň obézní by měl mít přístup k senu limitován. Řešením může být náhubek, který zpomalí příjem sena.

tři různí koně v režimu 24/7 s neomezeným příjmem sena

Obr. Tři různí koně ve stejném režimu 24/7 s neomezeným přístupem k senu. Starší hůř krmitelný plnokrevný valach bez práce na příkrmu 600 g ovsa, 400 g otrub, 800 g řepné řízky, 700 g vojtěškové granule, 100 ml oleje denně, rozděleno do 2 dávek. V nepříznivém počasí dekován. Zimu překonal po dlouhé době ve velmi dobré kondici. Ostatní dva koně bez příkrmu v hobby zátěži (A1/1, fjord), přičemž zatímco jeden je v optimální „zimní" kondici, druhý má výrazné problémy s obezitou.

staří a nemocní koně v dobré výživné kondici

Obr. I důchodci (21, 27 a 19 let) se závažnými zdravotními problémy, včetně silně dušného valacha, můžou být na adekvátní krmné dávce v dobré výživné kondici a spokojení i v mrazivém počasí. Neomezený příjem sena, příkrm vojtěška, řepné řízky, oves. V zimě na noc v boxe.

obézní koně

Obr. Stejná stáj, jiní koně. Režim 24/7 bez dekování, příjem sena limitován na několik dávek denně, bez příkrmu a přesto bojují s obezitou, která se projevuje přetěžováním kloubů i při malé pracovní zátěži.

Následující pravidla platí po celý rok, proto je dobré si je neustále opakovat:

Škroby a cukry

Méně je více. Škroby podávané koním by měly být dobře stravitelné a jejich množství by nemělo přesahovat trávicí kapacitu tenkého střeva. Oves je z jadrných krmiv pro koně nejvhodnějším energetickým krmivem, protože má nejlépe stravitelné škroby, nejvyšší obsah vlákniny a bílkovin. Obecnou nevýhodou jadrných krmiv je vysoký glykemický index. U tepelně nezpracovaných obilovin je nejvyšší právě u ovsa, a na výkyvy v krevním cukru můžou někteří citlivější jedinci reagovat vyšší dráždivostí. U vyšších dávek jádra navíc dochází k tomu, že nestrávený škrob z tenkého střeva putuje do střeva zadního, kde podléhá rapidní fermentaci. Ta zvyšuje kyselost prostředí a negativně ovlivňuje osazení střevní mikroflórou. To může vést k problémům jako je plynatost, horší záživnost, nižší stravitelnost vlákniny, koliky, laminitida atd. Kromě toho klesá využitelnost dodané energie, protože enzymatické trávení v tenkém střevě je mnohem efektivnější. Krmení vyšším množstvím jádra je také jedním z faktorů zvyšujících riziko žaludečních vředů.

Co je tedy bezpečné množství jádra? Výsledky studií ohledně kapacity tenkého střeva hovoří u 600 kg těžkého koně o množství cca 4 kg ovsa nebo 2,5 kg ječmene nebo 2 kg kukuřice denně . Tepelná úprava ječmene nebo kukuřice (vařením, extrudací apod.) zvyšuje jejich stravitelnost v tenkém střevě, ale také zvyšuje glykemický index (GI), což je problém především u koní rostoucích (vysoký GI zvyšuje riziko vývojových vad) a u koní inzulinově rezistentních (IR), případně náchylných k laminitidě. U sportovních koní ve vysoké pracovní zátěži bez těchto problémů jsou ale extrudované obiloviny vhodnou volbou pro pokrytí zvýšených energetických nároků, samozřejmě v optimální kombinaci se stravitelnou vlákninou a tukem v poměru dle sportu, ve kterém je kůň využíván.

Je vůbec vhodné jádro krmit? V rozumném množství není nutné se jádru vyhýbat - pokud nemáme koně obézního nebo inzulinově rezistentního. Na druhou stranu, pokud máme koně v lehké zátěži, jehož energetické nároky lze pokrýt z jiných zdrojů, je na volbě majitele, jestli využije raději krmiv, která takové výkyvy v krevní glukóze nezpůsobují. Dlouhodobé krmení vyšších dávek škrobu může koni trvale poškodit mikroflóru, kterou je velmi nesnadné obnovit. V probiotikách dostupných na trhu jsou zástupci jen několika málo kultur a navíc vesměs neosazují střevo trvale, pouze krátkodobě pozitivně působí na pH. Jádro by mělo být rozděleno do více dávek denně a ideálně být krmeno spolu s olejem a vojtěškovými úsušky. Není vhodné krmit jádro spolu se senem, protože seno urychlí průchod tenkým střevem, zkrátí tak dobu, po kterou je krmivo vystaveno enzymatickému trávení a nažene ho do střeva slepého a tlustého, kde je vystaveno nežádoucí fermentaci.

Bílkoviny

Kvalita nahrazuje kvantitu. Dospělí koně se většinou s nedostatkem bílkoviny nepotýkají, pokud nemají nekvalitní seno. U rostoucích koní, březích a laktujících klisen a stárnoucích koní je ale velmi vhodný přídavek kvalitní bílkoviny. Kvalitní = vhodné složení aminokyselin (AK), především lysinu, který je u koní první limitující aminokyselinou, někdy se hovoří i o threoninu. Jedním z nejlepších zdrojů bílkoviny je vojtěška, možné je krmit i sladový květ, který také zchutňuje krmnou dávku, případně rýžové otruby, které jsou navíc velmi bohaté na tuk. Jedním z nejbohatších zdrojů bílkovin je sójový šrot, který ale obsahuje také množství anutričních látek, které stravitelnost bílkoviny výrazně snižují a je nutné je deaktivovat tepelnou úpravou (extrudací, toastováním). Navíc pro svou nahořklou chuť koním moc nechutná. Z jadrných krmiv byl již zmíněn oves, ale pro nižší množství důležitého lysinu je vhodné u rostoucích koní sáhnout raději po vojtěšce.

Vojtěškové seno je často zbytečně démonizovaným krmivem. Vojtěška je kvalitním zdrojem bílkoviny a početné studie ukazují na její pozitivní vliv při léčbě žaludečních vředů. Těmi trpí nadpoloviční většina všech sportovních koní(!). Dále je vhodná pro koně s inzulinovou resistencí a koně náchylné k laminitidě, případně s metabolickým syndromem, protože má nízký obsah škrobů a cukrů a glykemický index dokonce nižší, než seno luční. Je dietním krmivem při průjmech a dobré zkušenosti s vojtěškou jsou i při vykrmování podvyživených koní, protože je mimo jiné také bohatá na vápník, fosfor, hořčík a další minerály i vitamíny. Samozřejmě jako u každého krmiva platí, že je třeba vědět, co krmím a proč, a krmit to v odpovídajícím množství. U vojtěšky se uvádí jako bezpečné množství 0,5 kg na 100 kg živé hmotnosti, tj. pro teplokrevného koně 600 kg je to okolo 3 kg vojtěškového sena denně. V USA se běžně vojtěška míchá s lučním senem dokonce až do poměru 50 %, především z důvodu horší dostupnosti kvalitního lučního sena a je třeba toto zohlednit i ve zbytku krmné dávky. Kde není dostupné vojtěškové seno, lze jej nahradit vojtěškovými úsušky, které obsahují průměrně obdobné množství živin, ale koně nejsou nuceni tak dobře kousat, což vede k nižší produkci slin.

Sliny jsou přirozeným pufrem, a proto při každém krmení usilujeme o to, aby kůň používal zuby k účelu, k němuž byly stvořeny. Nejvíce slin je vyprodukováno právě při žvýkání sena. Při krmení granulí je proto lepší tyto nenamáčet, jen lehce zvlhčit, aby neprášily. U koní, kteří mají sklon k hltání, je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k ucpání jícnu, a granule míchat s řezankou, celým jádrem apod., aby kůň žral a žvýkal pomalu, a poskytnout mu na to dostatek času a klidu. U koní, kteří již mají historii obstrukce jícnu, už je lepší granule máčet, to samé platí u koní se špatným chrupem.

Krmit vysoké množství bílkoviny, tedy i vojtěšky, není optimální u koní ve vytrvalostním sportu, vzhledem k tomu, že nadbytečná bílkovina je vylučována močí. Kůň proto musí více pít a to není ideální vzhledem k důležitosti hospodaření s tekutinami během dostihu. Ale i u těchto koní má v menším množství své místo jako zdroj kvalitní bílkoviny. To samé platí pro koně staré. Problematika vylučování dusíku močí se týká všech krmiv bohatých na bílkovinu a zvýšenou důležitost bude mít u koní s nemocnými ledvinami, kde je vhodné krmit nižší množství bílkovin. U koní v dostihovém sportu, u nichž při nejvyšších výkonech převažuje anaerobní práce a tím pádem se potýkají s problematikou acidózy, je vhodná krmná dávka s nižším obsahem bílkoviny kvůli udržení optimálního pH krve.

Vojtěška u koní navzdory mnohým přesvědčením nezpůsobuje plynatost. Tento mýtus vznikl zřejmě jako následek krmení zavadlé, zapařené, čerstvě sečené vojtěšky z dob socialistických zemědělských družstev. Vojtěšku lze krmit i čerstvou, ale je nutné věnovat pozornost dobré kvalitě.

Protože dospělí koně s dostatkem kvalitního sena deficitem bílkovin většinou netrpí, vojtěšku do krmné dávky zařazujeme zejména pro její pozitivní účinky na trávicí trakt a jako zdroj dobře využitelných minerálů. Pro prevenci žaludečních vředů se doporučuje krmit vojtěšku při každém příjmu jádra. Dále je vhodná tam, kde pochybujeme o kvalitě a výživných hodnotách sena, nebo není z organizačních důvodů možné krmit koně senem i v průběhu dne. V době oběda proto koni nabídneme alespoň vojtěškové úsušky.

Vláknina

Bezpečný zdroj energie, který by měl v krmné dávce převažovat. Vláknina je pro koně nejpřirozenějším zdrojem energie, je jedinou živinou, kterou koně v podstatě nejde předávkovat a způsobit mu zažívací potíže, pokud půjde o vlákninu běžné stravitelnosti. Jejím hlavním zdrojem (stejně jako hlavním zdrojem všech ostatních živin) je kvalitní seno.

Dalším velmi vhodným krmivem jsou cukrovarské úsušky (řepné řízky). Přestože jsou podobně energetické jako jadrné krmivo (srovnatelné s ovsem) a podléhají stejně jako škroby rapidní fermentaci - tj. jedná se o rychle dostupnou energii, nemají negativní vliv na trávicí trakt v podobě snižování pH. Jsou poměrně chudé na bílkovinu, proto se dobře doplňují s vojtěškou a ostatními krmivy bohatými na bílkovinu. Jejich nevýhodou je fakt, že se musí máčet, kvůli riziku ucpání jícnu (rychle bobtnají) a někteří koně si na jejich chuť musí zvyknout, než je začnou přijímat bez problému. Po nabobtnání několikanásobně zvětší svůj objem, takže je kůň konzumuje pomaleji, než jadrné krmivo stejné energetické hodnoty. Řízky nejsou jen krmivem vhodným pro hůř krmitelné koně, jsou velmi kvalitním krmením i pro koně sportovní, protože ve srovnání s koňmi krmenými jadrnými krmivy vykazují lepší (nižší) hodnoty kyseliny mléčné v krvi po práci a menší výkyvy hladiny glukózy v krvi. Dostatek vlákniny v krmné dávce také napomáhá lepšímu hospodaření s vodou a elektrolyty.

Tuky

Alternativní zdroj energie pro hůř krmitelné koně a pro koně s metabolickými potížemi, nebo jako zdroj energie pro koně, kteří by jinak museli konzumovat vysoké množství jádra. Tuk snižuje glykemický index krmiva hned dvojím způsobem - zaprvé tím, že umožňuje krmit méně jádra, za druhé zpomaluje průchod jádra tenkým střevem. Studie dokonce ukazují, že po několikatýdenní adaptaci na tuk koně při práci nižší intenzity šetří glukózu jako zdroj energie pro intenzivní práci. Vhodným zdrojem tuku jsou všechny rostlinné oleje, které jsou podobně energeticky bohaté. Pokud budeme chtít vybírat olej podle obsahu vícenenasycených mastných kyselin (MK), kdy je žádoucí vyšší množství omega 3 MK pro své protizánětlivé účinky, nejvhodnějším olejem bude olej lněný nebo rybí (ten se ale krmí v nižších množstvích). Z finančně lépe dostupných olejů potom olej řepkový a sójový. Mezi oleje s obráceným poměrem nenasycených MK (více omega 6 než omega 3) patří olej slunečnicový a kukuřičný. Kukuřičný olej má ale dobrý vliv na hojení a prevenci žaludečních vředů. Oleje lze krmit až 0,6 litru denně (přičemž se doporučuje dodávat zvýšené množství vitamínu E), vyšší množství má negativní vliv na fermentaci vlákniny v zadním střevě. Běžnou dávkou je 100 - 250 ml denně. Tuk není vhodný pro obézní koně. Olej nebo lněné semínko usnadní koni také přesrsťování.

Minerály a vitamíny

U koní v běžné hobby zátěži je naprostá většina všech živin dodávána v trávě nebo seně. Čím je seno starší, tím klesá jeho výživná hodnota, ale také množství minerálů a vitamínů (kromě vitamínů rozpustných ve vodě - vitamín C si kůň umí syntetizovat sám, vitamíny B jsou produkovány střevní mikroflórou). Proto je v zimním období vhodné doplnit šťavnaté krmivo ve formě mrkve nebo krmné řepy. U rostoucích koní, březích a laktujících kobyl a u koní ve vyšší zátěži (tj. s vyšší potřebou minerálů) je vhodné dodat minerální doplněk.

Při sestavování krmné dávky je důležité dbát na správný poměr především u vápníku a fosforu - vápník musí být dodáván ve vyšším množství, než fosfor. Přebytek fosforu nad vápníkem vede k závažným zdravotním potížím. Mezi krmiva bohatá na fosfor patří jádro, velmi bohaté jsou pšeničné otruby, dále lněné semínko, kvasnice, sladový květ. Naopak vysoké množství vápníku má vojtěška a řepné řízky. Luční seno a tráva mají poměr Ca : P optimální. Vojtěška je bohatá na všechny makrominerály, při jejím krmení pokryje jejich potřebu i u rostoucích koní.

Důležitým mikroprvkem, který může být na některých typech půdy deficitní, je u rostoucích koní měď, jejíž nedostatek má souvislost s ortopedickými vývojovými vadami hříbat. Pozor na překrmování minerály a vitamíny, přebytek je u většiny stejně škodlivý, než nedostatek. Přebytky hrozí zejména v případě, že jsou koně krmeni plně mineralizovanou krmnou směsí a ještě dostávají minerálo-vitamínový doplněk. Nejvíce toxickým mikroprvkem je selen, který má nejtenčí hranici mezi potřebou a přebytkem. Předávkování hrozí spíše u organického selenu, který má lepší vstřebatelnost, než selen v anorganické formě.

Jak vojtěška tak řepné řízky mají široký poměr vápníku a fosforu, tj. vyšší, než doporučený převis vápníku nad fosforem. Na našem trhu bohužel zatím chybí krmný doplněk, který by s takovou dietou počítal, protože u jadrných krmiv je poměr obrácený (mají více fosforu než vápníku). Naštěstí koně na rozdíl od opačného problému poměrně dobře tolerují vyšší množství vápníku, tedy za předpokladu, že je dodána dostatečná dávka fosforu. Poměr Ca a P se dá dobře vyrovnávat pomocí pšeničných otrub, které mají z dostupných krmiv největší množství fosforu, přitom jsou poměrně chudé na ostatní živiny. Jako u všech krmiv je třeba dbát na jejich kvalitu a uskladňovat je tak, aby se minimalizovalo riziko napadení plísněmi.

Vždy by měla platit zásada, že koním krmíme jen to, co opravdu potřebují. Žádný krmný doplněk nenapraví škody páchané nekvalitními krmivy (plísně, kontaminace zeminou nebo výkaly hlodavců, koček, psů atd), zásadní prohřešky vůči přirozenosti koňského trávení (nedostatek vlákniny, přebytek škrobových krmiv, příliš bohatá pastva), nevhodný management ustájení (prašná, málo větraná, přetopená stáj s vysokým obsahem čpavku, nedostatečný pohyb ve výběhu a omezený kontakt s koňmi) a přetěžování pohybového aparátu prací.

Co se týká chyb ve výživě, tak v poslední době jsou kromě špatně nakrmených koní (zejména vysloužilých dostihových koní a kojících klisen) stále častěji k vidění naopak koně, kteří bojují s následky překrmování - laminitida, obezita, případně nevhodného krmení - koliky atd.

Je smutnou pravdou, že naše oko natolik přivyklo tlustým koním, že je často považujeme za ideál krásy, takže zatímco majitel hubeného koně se většinou snaží situaci řešit, majitel kuličky může problém přehlédnout. Zdravý, dospělý kůň s průměrným metabolismem a v nízké zátěži vystačí se svou potřebou živin na kvalitním senu, čisté vodě a solném, případně minerálním lizu.

obézní kůň

Obr. Obézní kůň.

Ing. Blanka Štěpánková, www.vyzivakoni.wbs.cz

Radicke, S., E. Kienzle, and H. Meyer. 1991. Preileal apparent digestibility of oats and corn starch and consequences for cecal metabolism. In: Proc. Equine Nutr. Physiol. Symp., p. 43.

B. Medina, I. D. Girard, E. Jacotot, V. Julliand, Effect of a preparation of Saccharomyces cerevisiae on microbial profiles and fermentation patterns in the large intestine of horses fed a high fiber or a high starch diet, Journal of Animal Science 2002. 80:2600-2609

Graham-Thiers, P.M., D.S. Kronfeld, K. A. Kline. 1999. Dietary protein influences acid-base responses to repeated sprints. Equine Veterinary Journal,Volume 31, Issue S30, pages 463-467, July 1999

Schryver, H. F., Mineral and vitamin intoxication in horses. Veterinary Clinics of North America, Equine Practice 1990 Vol. 6 No. 2 pp. 295-318

NRC 2005. Mineral Tolerance of Animals, 2nd rev. ed. Washington, DC: The National Academies Press.

Podobné články

Do našich tréninkových lekcí nebývá strečink zařazován až tak pravidelně a v takovém rozsahu, jak by si zasloužil. A to přestože je jeho přínos…

Na fotodermatitidu bývá náchylná málo osrstěná a/nebo nepigmentovaná kůže

Letošní jaro přineslo s nadmírou slunečních paprsků radosti i starosti. Pokud se totiž účinky slunečního záření spojí s určitými látkami obsaženými…