Krmení koní v zimě

26. 01. 2011 13:00, Aktualizováno 18. 12. 2013 10:11

Obrázky: 8

Autor: Romana Babáková Spoluautoři: Jan Novák Foto: archiv autorky, Dominika Švehlová Rubrika: Zdraví a veterinární péče Počet přečtení: 33998 Počet komentářů: 50 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Krmení koní v zimě má několik specifik a úskalí, především pak v případě, že je kůň ponechán po většinu dne zimnímu počasí ve výběhu či na pastvině nebo po něm kromě zapnuté termoregulace chceme i fyzickou práci. Současný pohled na tuto problematiku vám přináší hned dva čeští odborníci zabývající se výživou koní: MVDr. Romana Babáková a ing. Jan Novák.

MVDr. Romana Babáková, specialistka na výživu koní, zástupkyně české odnože firmy Alltech, pro vás zpracovala problematiku zimního krmení z komplexního pohledu:

U většiny koní se liší složení krmné dávky v jednotlivých ročních obdobích. Každé roční období vystavuje koně jiné zátěži. To je potřeba si uvědomit a krmnou dávku podle situace upravit tak, aby kůň nestrádal. Podívejme se tedy, jaká témata k zamyšlení s sebou přináší zima.

Jak souvisí krmení se zahříváním koně?

Koně stejně jako skot umí trávit vlákninu. Vlastně ji netráví kůň, ale miliony mikroorganizmů v jeho slepém a tlustém střevě v procesu zvaném fermentace. Během tohoto děje vzniká mimo jiné i obrovské množství tepla. To my lidé neumíme, a proto je pro někoho těžko pochopitelné, že chceme-li koně v zimě udržet v teple, stačí mu zajistit dostatek kvalitního sena. Právě seno je významným zdrojem vlákniny a ta pak během fermentace i zdrojem tepla.

www.alltechprokone.cz

Kdy už je koni zima? Co je to „kritická" teplota?

Teplota, která je brána jako „kritická", je taková, při níž kůň musí spotřebovat energii na teplo navíc, aby se zahřál. Na hodnotu této „kritické" teploty má vliv mnoho faktorů, jako je způsob ustájení koně (venkovní / ve stáji), výkyvy teplot v dané oblasti (extrémní teploty / neměnné klima), výživná kondice koně, roční období (navyknutí a hustota srsti) atd. To znamená například, že přivezeme-li náhle koně z jižních oblastí k nám do chladného zimního období, pak mu bude zima při vyšší teplotě, než kdyby stejný kůň byl na takovéto teplotní podmínky navykán postupně. Nebo kůň chovaný ve stáji bude náchylnější na chlad než kůň z ustájení 24/7. Zásoby tuku také umožní koni snížit hranici „kritické" teploty a tedy ho udrží v komfortu v nižších teplotách oproti koni hubenému.

SigiKaren E. Davison, PhD (výživa koní), Land O'Lakes Purina Feed, vysvětluje, jak orientačně stanovit „kritickou teplotu" konkrétního koně.

  • -1,1 ºC = „Kritická teplota" u dospělého koně, dobře nasvaleného, bez viditelných žeber v začátku zimního období.
  • -9,4 ºC = „Kritická teplota" u stejného koně po dokončení výměny srsti (kvalitní zimní srst) a po přibrání okolo 45 kg
  • +4,4 ºC = „Kritická teplota" pro mladé koně, koně v horší výživné kondici a stájově chované koně, kteří nemají vyvinutou plnohodnotnou zimní srst

Na tuto hodnotu působí i mnoho dalších vlivů, jako je zdravotní stav koně, zoohygienické podmínky chovu, počasí (vítr, déšť) atp.

„Kritická teplota" tedy není teplota, při níž je koni zima, ale teplota, při níž začne spotřebovávat energii na výrobu tepla, které ho před zimou ochrání.

Jak koni „přitopit", když se venkovní teplota dostane k oné kritické hranici?

Za každých 5,6 ºC pod hodnotou „kritické tepoloty" potřebují koně dostat o 15 - 20 % krmiva více, aby si mohli doplnit energii spotřebovanou na výrobu tepla. Toto navýšení krmné dávky by mělo být o to výraznější, jedná-li se o koně spadajícího do kategorie s vyšší hodnotou „kritické teploty" - tzn. hubení, mladí a koně s krátkou zimní srstí atd.

Nejjednodušším způsobem, jak „přitopit" koni, je zvýšit podle tohoto pravidla dávku sena nebo zajistit non stop přístup k senu. Je však potřeba brát zřetel i na typ a využití koně:

  • Dobře krmitelným koním bude stačit přidat dávku kvalitního sena.
  • Špatně krmitelným koním a koním v tréninku zvyšujeme dávku kvalitního sena a přidáváme energii.

Které složky krmné dávky v zimním krmení sledujeme?

Alltech Yea-Sacc1. Energie - pochází ze stravitelné vlákniny, ze sacharidů nebo z tuků.

Kvalitní luční seno - je zdrojem nejen vlákniny. Kůň ho pozře ve velkém množství, proto je i významným zdrojem dalších živin. Myslete na to, že seno a tráva z jedné louky nemají stejnou výživnou hodnotu. O kvalitě sena potažmo o jeho výživné hodnotě rozhoduje mnoho vlivů - složení porostu, doba sklizně, podmínky sušení (počasí, déšť, způsob sušení), podmínky skladování. I samotným sušením přichází seno o mnoho živin. Výsledná výživná hodnota sena proto může být od dvou různých dodavatelů velmi odlišná, stejně tak od jednoho dodavatele ze dvou luk. Také s každou další sečí se výživná hodnota porostu snižuje. To vše vede ke ztrátám živin, které je pak potřeba dodávat v podobě minerálního a vitamínového doplňku a podle potřeby i jádra.

Senáž - výborný zdroj vlákniny a dalších živin. Konzervace není tolik závislá na počasí a to je její veliká výhoda. Výroba senáže však musí splňovat přísná kriteria. Senáž může být pro koně velmi nebezpečná, pokud nejsou dodržena tato kriteria. Jedná se např. o dodržení ideální sušiny porostu při balíkování, vyvarování se znečištění hlínou, dostatečné stlačení a vytěsnání vzduchu, dodržení doporučeného počtu vrstev fólií (dle doporučení výrobce), neproděravění fólií během přepravy a skladování atd. Samozřejmostí u senáží pro koně by měl být použitý kvalitní konzervační prostředek, ideálně s protiplísňovou složkou. Koně mají velice citlivé zažívání a každý zásah do rovnováhy střevní mikroflóry, jako je např. nekvalitní senáž, může mít fatální následky.

Sláma - kvalitní krmná sláma. Může doplnit zimní krmnou dávku pouze jako zdroj hůře stravitelné vlákniny, tedy na dokrmení a zaplnění střev. V žádném případě není možné ji brát jako zdroj živin, nebo jí dokonce nahrazovat seno. Při přidávání slámy ke krmení je potřeba přísně hlídat dostatečný přísun tekutin. Sláma - díky své struktuře a také díky často nižšímu příjmu tekutin koněm v zimě - může způsobit obstipaci (zácpu). Měla by být krmena pouze kvalitní sláma bez jakýchkoliv náznaků zaplísnění a stejně taková by měla být i sláma podestýlková. Koně ji s oblibou ve stájích rádi přebírají, ať už se potřebují dokrmit z důvodu nedostatku sena nebo jen z nudy. Proto by podestýlková sláma měla být v kvalitě slámy krmné. Stlaním plesnivé slámy si zaděláte na zdravotní problémy svého koně. Z ekonomického i humánního pohledu je tedy lepší plesnivou slámu raději vyhodit.

Řepné řízky - jsou skvělým zdrojem dobře stravitelné vlákniny. Je však potřeba hlídat si jejich zdroj. Pokud jsou vyráběny nekvalitně, můžou být zdrojem velkých množství toxických produktů z plísní. Výrobci komerčních krmiv většinou toto hlídají a testují, proto dbejte na kvalitního dodavatele. V zimním období jsou řepné řízky velkou pomocí zejména u koní, kteří hůře pijí. Řízky jsou schopné do sebe nasát velké množství vody, a tak dodají i tuto velmi důležitou složku krmné dávky. Každé zvlhčení krmné dávky u koní se počítá a je tak skvělou prevencí v zimě tolik obávané obstipace. Řepné řízky není možné krmit nerozmočené. Díky své schopnosti zvětšovat svůj objem ve vlhkém prostředí hrozí riziko ucpání jícnu nebo kvašení granulí v žaludku. Různí výrobci mají doporučené různé doby potřebné pro namáčení, od několika hodin až po pár minut. Záleží na technologii zpracování řízků.

Oves - zdroj sacharidů a stravitelné vlákniny. Dobrý zdroj tepla z fermentace (zpracování vlákniny). Oves má pro koně výbornou skladbu živin a mimo to působí dieteticky. Někteří koně bývají po ovsu hůře ovladatelní. Je to však často spíše spojeno s nedostatkem pohybu, což nastává právě v zimním období.

Kukuřice - zdroj sacharidů, má více energie a je těžší než oves. To znamená stejná odměrka pojme na váhu zhruba o 45 % více kukuřice. Oproti ovsu má kukuřice méně vlákniny, a tak není tak dobrým zdrojem tepla fermentací jako oves.

Rýžové otruby - jsou výborným zdrojem energie v podobě tuku a vlákniny, která je opět zdrojem tepla podporou fermentace. Je ideálním doplněním krmné dávky hůře krmitelných koní a koní v tréninku. Díky své chutnosti jsou atraktivní i pro koně odmítající krmivo. Rýžové otruby zvyšují energetickou hodnotu krmné dávky.

Pšeničné otruby - často používány k výrobě mashů. Přínos těchto otrub je spíše v podobě dobrého pocitu chovatele. Obsahují vysoké procento fosforu a při dlouhodobém podávání mohou rozladit rovnováhu vápníku a fosforu v krmné dávce.

Tuky a oleje - jsou zdrojem pomalejší a dlouhodobější energie a dobrou podporou nejen zimní krmné dávky. Pozor však na nadměrné množství, které by mohlo mít negativní vliv na tolik potřebnou fermentaci. U tuků je obzvláště důležité začít se zařazováním postupně a dávku pomalu zvyšovat tak, aby se stihla namnožit potřebná mikroflóra, která bude umět tuky zpracovat. Pokud není respektováno toto pravidlo, můžou tuky fermentaci značně potlačit. To se projeví průjmy, čímž se nadělá více škody než užitku. S tuky tedy začínejme opatrně a nepřehánějme to s množstvím.

2. Bílkovina

Bílkovina nebývá u koní výrazným problémem. Dobře krmitelným koním stačí bílkovina v koncentraci 10 % v celkové krmné dávce. Přidávání bílkoviny je opodstatněné u špatně krmitelných koní, u březích klisen v poslední fázi březosti, u hříbat a v případě, že kůň má k dispozici seno horší kvality s nižším obsahem bílkoviny. Bílkovinu do krmné dávky do hodnoty 10 % můžeme doplnit přidáním vojtěškového sena nebo sóji. Vojtěškové seno navíc obsahuje více vápníku, a proto je vhodné s tímto počítat při sestavování krmné dávky, aby nebyla porušena rovnováha vápníku a fosforu.

3. Minerály a vitamíny

Jsou důležitou součástí krmné dávky. Obzvláště v zimě, kdy je při krmení senem oproti pastvě v krmné dávce méně vitamínů, ale současně je jich vyšší potřeba k posílení obranyschopnosti organizmu. Zvláště u koní výhradně na seně může být výrazný nedostatek těchto živin. Do nedávna byly běžně k dostání pouze anorganické, pro koně nepřirozené, zdroje minerálů - mikroprvků. Jak jde věda dál, přináší pro lidi i pro zvířata lepší přírodní řešení minerální výživy. Cheláty (Bioplexy) jsou pro koně šetrnějším a přirozeným zdrojem těchto mikroprvků a současně výrazně snižují přetížení životního prostředí. Dostatek lehce využitelných mikroprvků je důležitý pro dobře fungující imunitní systém. Zvláště významný pro imunitu je vitamín E a selen. Selen je, dá se říci, kontroverzním prvkem, kdy bez něj imunitní systém nefunguje, jak má, a naopak nadmíra selenu je toxická. Největší zátěží pro organismus je opět forma anorganická, proto když selen přidáváme, je lepší zvolit formu organickou - vázanou v kvasinkách (Sel-Plex). S touto formou si organizmus mnohem lépe poradí a využije ji efektivněji.

Pokud kůň pracuje a má hustou zimní srst, může se hodně potit a ztrácí tak velká množství elektrolytů. Proto přidávání elektrolytů nemusí být pouze výsadou horkých letních dní.

4. Voda

V zimě velice důležitá součást krmné dávky. Koně pozřou velká množství sušiny, aby byli schopni termoregulovat. Proto je potřeba přísně hlídat dostatečný přísun kvalitní vody a zajistit, že ji kůň opravdu pije - že nezamrzá. Studenou vodu koně neradi přijímají, proto je vhodné ji podávat vlažnou několikrát denně. Pokud kůň nepřijímá dostatek vody, hrozí mu zácpa.

Alltech Lifeforce Formula5. Doplňky výživy

Jako podpora problémových koní i jako prevence. Prevence se vždy vyplatí jak pro peněženku majitele, tak hlavně pro dobrou pohodu koně.

Některé doplňky mají dlouhý doběh, a proto chceme-li například podpořit kopyta v zimním období, musíme začít podávat doplňky už v létě nebo dříve. Jejich efekt se totiž projeví až za 6 - 12 měsíců.

Od věci není ani připravit koně na přelínání. To je pro něj velmi náročný proces, což si mnozí neuvědomují. Z důvodu nekvalitní minerální výživy (jedná se zejména o zinek) se pak mohou v období přelínání projevit různé kožní změny a výměna srsti je zdlouhavá. Přelínání bývá často podporováno i přidáváním lněného semínka, které je výborným zdrojem látek podporujících kvalitu kůže a srsti.

Krmiva horší kvality bychom koním nikdy podávat neměli. Máme-li však podezření na výskyt plísní, je možné přidávat do krmné dávky vyvazovače toxinů, které plísně produkují. Dá se tak významně pomoci snížit zátěž imunitního systému a ochránit střevní mikroflóru.

Podpora trávení pomocí probiotik je dobrou podporou zimní diety každého koně. Zvláště pak starší koně, nemocní, špatně krmitelní, koně se zažívacími potížemi mohou nápravou a podpořením rovnováhy ve střevním prostředí mnoho získat. Důležitý je výběr správného typu probiotik. U většiny koní bývá problém právě v potlačení fermentace. Pro správnou fermentaci jsou zapotřebí vyšší hodnoty pH, a proto probiotika, která umí střevní prostředí na tuto hodnotu nastavit, skvěle podpoří přirozenou fermentaci ve slepém a tlustém střevě - tedy kromě více živin to znamená i více tepla.

Mnozí chovatelé v zimě s oblibou podávají koním přípravky na uklidnění. Koně z důvodu nedostatku práce díky nepřízni počasí často tráví dlouhé hodiny i dny v boxe. To je velmi náročné na jejich psychiku. Jízda na koni v takovémto rozpoložení pak není bezpečná ani pro jezdce, ani pro jeho koně. Mimo reálné nebezpečí úrazu může takovýto stres způsobit u koně vředy. Berlička v podobě doplňků na uklidnění by měla být až krajním řešením. Pro koně je pohyb nezbytností a uzavření v boxe bez možnosti volného pohybu během dne je pro koně mnohem větším utrpením než si mnozí myslí. Kůň s volným pohybem alespoň po malém zabláceném paddocku je psychicky vyrovnanější, než kůň stojící ve stáji i několik dní bez vycházky ven. Z pohledu výživy je logické, že koním s omezeným pohybem snížíme energii v krmné dávce (oves, kukuřice, tuk atd.).

Šťavnatá krmiva (mrkev, krmná řepa, jablka) mohou být pro koně velmi dobrým zpestřením krmné dávky a zdrojem vitamínů. Mrkev a krmná řepa musí být dobře očištěné od hlíny. Neměla by být zkrmována velká množství ani plesnivé nebo nahnilé kusy.

Jak na obézní koně v zimě? Dietu ano či ne?

Pokud máte koně se sklony k obezitě a nemůžete krmit ani granule ani müsli, nezapomínejte, že je nutné těmto koním dodat vitamíny a minerály. Obézní koně s inzulínovou rezistencí mají často sníženou obranyschopnost, a proto je u nich obzvláště důležitá podpora imunity.

Pokud má kůň problém s nadváhou, i když nedostává nic jiného než seno a doplněk s vitamíny a minerály, pak je potřeba omezit i dávky sena. V chladném období je toto ošemetné. Ideálně by měl kůň přijímat malé dávky krmiva v průběhu celého dne. Pro koně s inzulínovou rezistencí toto platí dvojnásob. Rozhodně není dobrým řešením držet koně delší dobu bez přístupu k senu. Koně neustále vytvářejí žaludeční kyseliny, a pokud nepřijímají seno, které díky proslinění obsah žaludku pufruje, pak hrozí takovému koni vznik vředů. Bezpečnou dietu tak lze nastavit pomocí náhubku s různě velkým otvorem. Dalším řešením, jak snížit energetickou hodnotu krmné dávky, je podávání sena s nižší výživnou hodnotou (otavy, zmoklé, starší porosty). Pozor opět na doplnění vitamínů a minerálů k takovému senu.

Dieta by měla být podpořena dostatkem šetrného pohybu - nadměrná nárazová zátěž může vést k nevratnému opotřebení kloubů. Pohyb je možné podpořit, i když kůň zrovna nepracuje, a to metodou paddock paradise, kupičkováním sena atd.

Lifeforce FormulaZměna krmné dávky, zařazování nových složek krmné dávky

Každou změnu či přidání nové složky do krmné dávky musíme dělat postupně tak, aby si střevní mikroflóra na tuto změnu navykla. Probíhá to tak, že pro zvyšující se novou složku krmné dávky se namnoží právě ty mikroorganizmy ve slepém a tlustém střevě, které tuto složku umí zpracovat. Nerespektováním těchto zákonitostí můžeme koni způsobit disbalanci střevní mikroflory a s tím spojené i koliky, průjmy a schvácení kopyt.

Je můj kůň v zimě spokojený?

Průběžně sledujte kondici vašeho koně a pokud se vám nebude zdát ideální, poraďte se s odborníky (výživář, veterinář). Zdravotní potíže je potřeba odhalit a řešit včas. Budete-li hodnotit výživný stav svého koně, učiňte tak pohmatem. Někdy hustá dlouhá zimní srst opticky maskuje ztrátu hmotnosti. Každý kůň je individualita, a tak není možné brát stejný metr na všechny. Nejlépe znáte svého koně vy a vy nejlépe poznáte první příznaky případného strádání. Na vás tedy nejvíce záleží, jak bude váš kůň prospívat.

Nestačí koni balík sena v ohradě?

Je potřeba si uvědomit, že i když je kůň celoročně venku, není to jeho přirozené prostředí. Kůň si nemůže svobodně odejít za potravou, kterou by si podle svých potřeb vybral. Je na nás proto plně závislý a stejně tak, jako ho uměle držíme v uzavřeném prostoru, tak bychom mu i uměle měli doplnit živiny, které si nemá šanci vyhledat sám. Navíc většina z nás po něm žádá práci a i vyjížďka do přírody je pro koně forma práce a tudíž spotřeba živin.

Jak se vyznat v tolika živinách a jak vše správně skombinovat?

V tomto článku si můžete udělat zhruba představu, co která složka krmné dávky koni přináší, avšak sestavení vyvážené krmné dávky chovatelem je téměř nemožné. Toto jde jedině pod dozorem výživáře a pomocí rozborů krmiv, které má chovatel k dispozici. Živiny musí být vzájemně v rovnováze. Proto stále nejjistějším a současně i v konečném důsledku nejekonomičtějším řešením výživy koní je pomocí komerčních krmiv. Výrobce má poměry živin propočtené tak, aby byly v potřebném množství i vzájemné rovnováze. Proto dodržením doporučených dávek a typu granulí nebo müsli pro způsob využití vašeho koně máte jistotu, že k ideálu krmné dávky se co nejvíce přiblížíte.

Kůň, vy a paní zima...

Budete-li chovat koně s ohledem na jeho fyziologické potřeby, pak zima nebude ani pro něj ani pro vás problém. Hlavní je zajistit koni vyrovnanou krmnou dávku podle jeho zatížení. Neméně důležitý je i dostatek pohybu a společnost dalších koňských kamarádů. Můžete tak zažít krásné a spokojené zimní dny místo toužebného dlouhého čekání na „lepší" letní časy :-).

stíny koní

MVDr. Romana Babáková, Alltech C. Z.
www.AlltechproKONE.cz


Ing. Jan Novák, specialista na výživu koní a ředitel Vývojového a chovatelského centra Fitmin (fy Dibaq a. s.), k tomu dodává:

Blíží se začátek nové sezóny a ve stájích se bilancují loňské výsledky. Hodnotí se, co se udělalo špatně a co by se mělo dělat lépe, popřípadě co se udělat mělo a neudělalo. Pro dosažení úspěšných výsledků je nutné splnit vždy spousty předpokladů, ať je zdravý kůň, trénink, výživa, zkušený jezdec nebo mnoho dalších faktorů. Nesmí se ale zapomenout, že podmínky pro úspěchy v příští sezóně se připravují již nyní. Jedním z důležitých faktorů, který se často podceňuje, je výživa v období relativního klidu, v zimě. Je to období, kdy se snažíme ušetřit, vysadit drahé doplňky, krmnou dávku zajistit senem a ovsem, popřípadě přídavkem mrkve nebo krmné řepy. V lepším případě se krmná dávka obohacuje minerálními nebo minerálně vitamínovými doplňky různé kvality.

Fitmin

Podstatnou a nezastupitelnou složkou zimní krmné dávky je seno. Seno ale není jenom usušená zelená píce. Je to zdroj vlákniny, bílkovin, částečný zdroj energie a také minerálních látek. Obsah živin se velmi liší podle zastoupení jednotlivých druhů pícnin, podle stáří porostu a pořadí seče i podle klimatických podmínek při sklizni. Podle druhového složení porostu, ze kterého se seno získává, rozeznáváme seno luční, travní, jetelotravní, vojtěškové, apod. Každé seno ale není pro koně stejně vhodné. Nemělo by být třeba ze zastíněných a vlhkých ploch, kde rostou tzv. kyselé a nekulturní trávy. Jiné dávkování a přístup vyžaduje zkrmování sena z vojtěšky nebo z jetele s vysokým obsahem bílkovin a vápníku.

zima a senoVelmi podstatné z hlediska obsahu živin je i region, ze kterého se seno sklízí. Každá oblast má své specifické zastoupení živin v půdě, jiný obsah vápníku bude v okolí Moravského krasu a jiný v Polabí. Vliv má i prohnojení, kde se zastoupení jednotlivých živin bude lišit i na dvou sousedních loukách.

Pro běžnou orientaci obsahu živin slouží tabulky výživné hodnoty v krmivech. Podstatný je obsah bílkovin neboli dusíkatých látek (NL), vápníku (Ca), fosforu (P) a hořčíku (Mg). Pro jejich vzájemné využití v metabolismu koně je v celkové krmné dávce velmi důležitý jejich vyvážený poměr.

Potřeba bílkovin (NL) je u koní často přeceňována. Podstatná je kvalita přijímané bílkoviny daná obsahem limitujících aminokyselin jako je lysin, nikoli kvantita. Dospělý kůň potřebuje kvalitní bílkovinu pro regeneraci odumřelých buněk, pro růst srsti a kopytní rohoviny. Zvýšenou potřebu mají kojící klisny a hříbata v růstu. Obsah NL v senu je velmi proměnlivý, dle tabulek je to od 78 do 150 g v jednom kilogramu. Podle rozborů prováděných ze vzorků odebraných v různých oblastech republiky se i u sena na první pohled kvalitního obsah dusíkatých látek pohybuje od 40 do 160 g/kg.

Vápník je v krmné dávce zastoupen v dostatečném množství, ale jeho využitelnost se pohybuje mezi 25 - 60 %. To je to závislé na vhodnosti formy, ve které je přijímán, na obsahu vitamínu D, jehož je v zimním období nedostatek, a na vzájemném poměru Ca:P, který by měl být 1,5 až 2:1. Vápník je důležitý pro stavbu kostry, zubů, ale i pro srdeční a nervovou činnost a pro udržení správného pH krve. Zvýšenou potřebu vápníku mají březí a kojící klisny i hříbata v období růstu. Také obsahy Ca z rozborů v jednotlivých vzorcích se velmi liší. Od 1 g/kg do 10 g/kg. Přitom tabulkové hodnoty se pohybují mezi od 6,5 do 10 g/kg.

Fosfor je důležitý při tvorbě kostry, pro svalovou a nervovou činnost. Při nadbytku fosforu se zvyšuje vylučování vápníku a sníží se jeho ukládání v kostech. Pro jeho využití a správnou funkci v organismu je opět důležitý poměr Ca:P. I obsah fosforu je v seně odlišný. Tabulky udávají hodnoty od 2,2 do 3 g/kg a podle jednotlivých rozborů v akreditované agrolaboratoři vychází od 1 do 4,5 g/kg. Podobné rozdíly jsou i u ostatních makroprvků.

 

Jak tedy řešit otázku výživy, když máme k dispozici pěkné luční seno i oves a koně moc nepracují? Jak nakrmit, aby, až začne sportovní nebo dostihová příprava, jsme nemuseli dohánět to, co jsme v zimě zanedbali nebo neudělali? Jak zajistit, abychom odchovali zdravá hříbata a chovné klisny zůstaly zdravé a nestrádaly vlivem špatné výživy?

Jediným řešením je vědět, co vlastně svým koním krmíme. V každém kraji jsou laboratoře, ve kterých jsou schopni provést rozbor vzorku vašeho sena. Obsahy živin v ovesném zrnu jsou zpravidla standardní a od tabulkových hodnot se podstatně neliší. Dále je nutné znát, jakou potřebu živin má konkrétní kůň. Tato potřeba má více závislostí. Zda je to kůň využívaný pro rekreační ježdění nebo pro sport, dostihy, chovná klisna v určité době březosti nebo měsíci laktace, důležitá je hmotnost, stáří i plemeno daného koně, popřípadě i to, jak je kůň krmitelný.

Pak už jenom zbývá ze získaných hodnot v porovnání s normou potřeby živin zjistit, jak naše koně krmíme, čím překrmujeme, co v krmné dávce chybí. Pro doplnění kvalitní bílkoviny jsou vyráběny doplňkové směsi, jejichž kvalita je daná technologií výroby a značkou, která tuto kvalitu garantuje.

zima a seno

V současné době je jen několik málo odborných konzultantů schopno vám na základě normy potřeby živin sestavit optimální krmnou dávku a doporučit, popřípadě připravit minerálně vitamínový doplněk podle skutečných potřeb vašeho koně nebo vašeho chovu. Vývojové a chovatelské centrum Fitmin poskytuje výživářský servis, výpočet a optimalizaci krmných dávek i možnost zakázkové výroby minerálně vitamínových doplňků, kterými se vyrovnají poměry a doplní deficitní živiny.

Nepodceňujte správnou výživu koní v zimním období, v době relativního klidu, kdy se vytváří podmínky pro úspěchy vaší stáje v následující sezóně.

ing. Novák Jan
ředitel Vývojového a chovatelského centra Fitmin, Dibaq a. s.

www.dibaq.cz
www.fitmin.cz

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. mamka

    Díky

    13:27 - 26. 01. 2011

    Moc pěkný článek, díky za něj aneb osvěty kolem krmení není nikdy dost!

  • 2. Katka K.

    Dotaz

    14:14 - 26. 01. 2011

    Pěkný přehled, díky. Měla bych jeden dotaz (nevím, zda mi ho tu někdo zodpoví, ale zkusím to). V prvním článku je zmíněná podpora trávení a probiotika. A jak je to s pufrujícím účinkem vojtěšky (ideálně krmené společně s jadrným krmivem)?

  • 3. registrace zrušena

    Hezké PR

    15:06 - 26. 01. 2011

    :-)

  • 4. Katka K.

    2langusta

    16:52 - 26. 01. 2011

    Reaguje na 3.

    Hmm, máš pravdu, vzhledem k těm reklamám a konci... :-(

  • 5. blanka

    vojtěška

    18:07 - 26. 01. 2011

    Ano, vojtěška pufruje žaludeční kyseliny, tím pádem vytváří stabilnější prostředíí v GIT.
    Já bych se trošičku ohradila oproti výtce k pšeničným otrubám - pokud potřebuji v krmné dávce dodat fosfor, tak mají svůj velký smysl (např. právě při krmení vojtěšky, ale hlavně řepných řízků). Takže bych je nezatracovala. Je to takové věčně opakované klišé, podobně jako dřív s vojtěškou, která byla taky dlouho "nebezpečná". Přitom krmiv s nevyrovnaným poměrem Ca a P je celá řada, v podstatě všechna, kromě píce (i když u těch otrub je to samozřejmě markantní nepoměr a přebytek fosforu je mnohem nebezpečnější, než přebytek vápníku).

  • 6. sanidlo

    Senáž

    21:25 - 26. 01. 2011

    Moc pěkný článek :-)
    Mám otázku ohledně senáže: jak moc je nebezpečná nekvalitní senáž(třeba znečištěná hlínou), jsou časté zdravotní potíže při jejím zkrmování?

  • 7. sanidlo

    Senáž-oprava

    21:33 - 26. 01. 2011

    Mám samozřejmě na mysli senáž všeobecně, ne tu nekvalitní :-)

  • 8. blanka

    tuky

    22:02 - 26. 01. 2011

    Hloupý dotaz, ale nejsou tuky tráveny enzymaticky v tenkém střevě, nikoliv mikrobiálně v tlustém?

  • 9. gamblerka

    tuky

    07:44 - 27. 01. 2011

    Také nechci být nepřející k nenažrané mikroflóře a prosím o vysvětlení, jak je to s tuky v tlustém střevě, když se štěpí v tenkém... děkuji.

  • 10. žofré

    PR- kontinuální

    08:26 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 3.

    probíhá v čase,ně vždy vyjde,jak dotyčný asi zamýšlí.Stačí se podívat na diskuze PR autorů v čase a zhodnotit jejich..koherenci a kontinuitu?
    Barevné grafy složení sena,které nebylo analyzováno,ač je to,jak čtu,při práci krmiváře /toho dobrého ofšem/ zcela nezbytné,absence údajů,která laboratoř za kolik udělá hladiny selenu v krvi koně,jaké je rozmezí,kde jsou půdní mapy obsahu selenu v kotlince,co přesně je v Mycosorbu.,je-li krom mananů i anorganický vyvazovač a kolik či není.li..i v aktuálním článku-krmná sláma-krom neplesnivá jaká?/ovesná,ječná,pšeničná../,tuky navykat pomalu/jaké?/....tak i PR má jen své možnosti /omezené/.

  • 11. registrace zrušena

    2 žofré

    08:31 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 10.

    Nerejpej do toho, nevíš, že úkolem PR není vzdělávání? :-)

    http://cs.wikipedia.org/wiki/Public_relations

  • 12. jaja

    tuk a tlusté střevo

    08:53 - 27. 01. 2011

    Přirozená strava koní je chudá ka tuky. Následkem toho se u nich nevyvinula taková schopnost tenkého střeva tuky trávit. Jedná se o množství enzymů štěpících tuky i o množství žluči. Pokud překročí příjem tuků tuto kapacitu, logicky nestrávená část projde tenkým střevem a dostane se do střeva slepého/tlustého. Na to reaguje mikroflóra. Vícero zdrojů úvádí, že bylo zjištěno, že nadbytek tuku ve straně interferuje s fermentací vlákniny. Mluví se o tom, že v dietě koní lze podávat cca 20 % stravitelné energie v podobě tuku, že toto množství koně zvládnou strávit enzymaticky v tenkém střevě. Za jedné podmínky. Že si na to trávicí trakt zvykne. To znamená, že se množsrtví tuků v dietě koně musí zvyšovat postupně. Mluví se o týdnech až měsících (několik měsíců například trvá i to, než se svaly "naučí" zpracovávat tuky pro tvorbu pohybové energie).

    Pokud jen zabrousím po Googlu, najde zajímavé info o tucích v dietě koní například na The Horse http://www.thehorse.com/ViewArticle.aspx?ID=688, o té interefernci s trávením vlákniny se píše například tady http://www.animavet.com/HealthyEating2.pdf (strana 3.)

    Jde prostě o to, že je nutné dodržet při krmení tuky určitá pravidla - nepřekračovat uvedené množství a ctít pravidlo pomalého navykání koně na novou služku krmiva.

    Upozorním autorku článku, aby když tak taky odpověděla, pokud tedy bude mít chuť poté, co se tady vylouplo za věcné a přínosné komentáře :-(

  • 13. jaja

    překlepy

    08:53 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 12.

    Omlouvám se za překlepy :-(

  • 14. jaja

    ještě tuky a vláknina

    09:11 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 9.

    Is Fibre Digestibility Suppressed by Fat Supplementation?

    Horses possess complex, microbial systems in the hindgut for processing and deriving energy from dietary fibre. Like ruminants, horses rely on their microorganisms to derive energy yielding volatile fatty acids (VFA's) from cellulose and hemicellulose. In ruminants, >5% fat in the diet inhibits microbial fermentation due to death of cellulolytic bacteria (Brooks et al 1951) cited in Jansen et al (2000). Is the same true for horses?

    Hughes et al (1995) reported that 10% (as fed) fat supplementation had no impact on overall digestibility of DM, but increased digestibility of NDF in horses. This was consistent with the findings with Julen et al (1995). Meyers et al (1987) reported no interaction between fat supplementation and fibre digestibility. Conversely, Jansen et al (2000) reported that fat supplementation at a rate of 37% of DE significantly reduced fibre digestibility. Digestibility was decreased by 8% for Crude fibre (CF), by 6.2% for NDF, and by 8.3% for acid detergent fibre (ADF).

    Increased fibre digestibility associated with fat supplementation may be because the less starch in the diet reduces the suppressive effect of starch digestion on fibre digestion in the intestine. ie. Reduced starch intake may alleviate lowered caecal pH arising from hindgut fermentation of starch. The less acidic hindgut would facilitate proliferation and enhanced activity of cellulolytic bacteria, thereby increasing fibre digestion (Kohnke et al 1999).

    Further, horses only digest fat in the small intestine, (Fransdon and Spurgeon 1992), which occurs prior to digesta entering the hindgut. This, coupled with the high digestibilities (75-90%) of fat, suggest that minimal fat should enter the hindgut. However, as dietary fat levels increase, the absolute level of fat entering the hindgut increases accordingly. If fat levels were sufficiently high, reduced microbial fermentation and fibre digestibility would result. Negative impacts on fibre digestibility should be avoided when feeding fat to horses, provided that a highly digestible fat source is fed at sensible levels (ie 250-500mL per day for horses in heavy work (Kohnke et al 1999)).

    (více na http://www.stanceequine.com.au/mediaroom_detail.php?Feeding-Oil-or-Fat-for-Horses---A-Review-27)

  • 15. blanka

    tuky

    10:46 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 12.

    Jájo, ale to přece nikdo nezpochybňuje, že vyšší množství tuků může zhoršovat fermentaci. Já jsem reagovala na větu: "U tuků je obzvláště důležité začít se zařazováním postupně a dávku pomalu zvyšovat tak, aby se stihla namnožit potřebná mikroflóra, která bude umět tuky zpracovat." To je dle mého zavádějící. Viz ten článek, který jsi zde nakopírovala: "horses only digest fat in the small intestine"

  • 16. registrace zrušena

    Dotaz na paní MVDr.Babákovou

    10:57 - 27. 01. 2011

    "Karen E. Davison, PhD (výživa koní), Land O'Lakes Purina Feed, vysvětluje, jak orientačně stanovit „kritickou teplotu" konkrétního koně.

    -1,1 ºC = „Kritická teplota" u dospělého koně, dobře nasvaleného, bez viditelných žeber v začátku zimního období.
    -9,4 ºC = „Kritická teplota" u stejného koně po dokončení výměny srsti (kvalitní zimní srst) a po přibrání okolo 45 kg
    +4,4 ºC = „Kritická teplota" pro mladé koně, koně v horší výživné kondici a stájově chované koně, kteří nemají vyvinutou plnohodnotnou zimní srst

    ...Za každých 5,6 ºC pod hodnotou „kritické tepoloty" potřebují koně dostat o 15 - 20 % krmiva více"

    Můžu se zeptat je tato myšlenka Karen Davison, PhD odněkud převzatá nebo vychází z výzkumů firmy Purina?

  • 17. žofré

    Dotaz na MVDr Babákovou nebo lagustu:-)

    11:58 - 27. 01. 2011

    "na každých 5.6 st...." je třeba přidat o 15-20% víc krmiva,nebo energie?

  • 18. jaja

    tuky a tlusté střevo

    11:58 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 15.

    Jo, chápu. Vycházím z toho, že tuky uniklé z tenkého střeva do tlustého musejí být nějak zpracovány - a protože v zadním střevě nejsou enzymy, tak jsou fermentovány bakteriálně. Blíž k tomu ale nic víc nevím.

    Tady jsem pro ostatní zájemce našla ještě něco k těm tukům versus trávení vlákniny http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10661381.

    Pro mě je důležitý praktický aspekt krmení tuky: jsou super, jsou vysoce stravitelné (až 90 %), nezpůsobují žádné dosud zjištěné vedlejší efekty, pokud se krmí v omezeném množství (do těch cca 20 % SE, ale i to je individuální mezi jednotlivými koňmi) a navyká se na ně kůň postupně po dobu několika týdnů. Tímto způsobem lze jimi nahradit část dávky lehce stravitelných cukrů a lze tak naučit i svaly koní využívat z tuků primárně energii na pomalejší/delší práci. :-) Nicméně je třeba dávat na ně pozor v případě, že kůň nemá v pořádku játra, je obézní, nejsou k jeho životu potřebné, pokud nemá zvýšenou potřebu energie natolik, že by ji nezvládla dodat vláknina, která je pro koně přirozenější.

  • 19. blanka

    fermentace

    12:08 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 18.

    Já žiju v představě, že k fermentaci jsou nutné sacharidy. Snad to nějaký chemik potvrdí nebo vyvrátí.

  • 20. jaja

    fermentace

    12:20 - 27. 01. 2011

    Je to kvašení - charakteristikou jsou mikroorganismy, nepřítomnost vzduchu, vznik kyselin.
    No, viz třeba http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD. Kvasit ale mohou i jiné živiny, třeba bílkoviny - namátkou nalezeno http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/14236/%C4%8Dablov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1 strana 27. Kvasit mohou i tuky, viz http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=0&ch=1&typ=1&val=11448 (omlouvám se, ale narychlo jsem nenašla příhodnější odkaz :-)

  • 21. jaja

    fermentace

    12:23 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 20.

    Zjednodušeně - co vleze do zadního střeva, to je přepracováno fermentací nebo nezměněné vykaděno :-) (Ok, pro hnidopichy, voda třeba ne :-) ta se jen obyčejně vstřebá)

  • 22. blanka

    fermentace

    12:29 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 20.

    Tak musím jít zkontrolovat, jestli mi ve špajzu nezkvasil olej :-D

  • 23. blanka

    fermentace

    12:34 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 21.

    No tak to je jasné. Zkusím pohledat, jestli nenajdu něco o fermentaci tuků přímo ve střevě koní, protože zatím jsem našla pouze již zmíněné, že tuk fermentaci naopak zpomaluje.

  • 24. jaja

    fermentace

    13:17 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 23.

    Zkus, zajímalo by mě to taky.

  • 25. registrace zrušena

    Zvědavý invalida Jirka Karásek :-)

    13:45 - 27. 01. 2011

    Tak další otázka pro odborníky přes krmení - co v tom střevě vlastně kvasí?

  • 26. Romana Babáková

    Reakce

    13:55 - 27. 01. 2011

    Dobrý den,

    děkuji všem za příspěvky. Ráda budu reagovat, vydržte však prosím. Jako většina z nás chodím i já do práce, proto diskuzi musím nechat až po pracovní době ;-)

    Romana Babáková

  • 27. blanka

    olej

    14:01 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 24.

    prozatím dělám pokus s olejem ;)

  • 28. Veronicque

    ANo

    18:56 - 27. 01. 2011

    Článek se mi velmi líbí, mnoho z výše zmíněnných krmiv využívám v zimním rkemní svého koně i já (po poradě s Adalin) a povedlo se mi v zimě dostat koně z podvýživy do jakés takés přijatelné výživové kondice.Tímto děkuji ochotě Adalin, která trpělivě snášela mí otravné sáhodlouhé emaily a trpělivě na ně odpovídala :D Děkuji ti :)
    Jinak co se týče mrkve- na stránkách jiné výživářky je zmíněno že mrkev s emůže koním krmit až do množství 10 kg denně.Můj kůň sežere 100 kg mrkve za měsíc a po tom co sjme ji začali skrmovat mu řpestalo téct z očí, takže ty vitamíny mají v zimě skutečně asi velké opodstatnění.krmnou epu dostává také (snad by ovšem bylo jednodušší vyjmenovat co nedostává :D).
    Ad kukuřice- v jaké formě, jaké možnosti úpravy atd?
    A co pivovarské kvasnice? Mimochodem je cca 200 ml kelímek slunečnicového oleje 2x denně ještě OK?
    Vojtěškové seno- roidzíl mezi ním a vojtěškovými peletami by neškodilo nějak specifikovat.Ad poměr vápník a fosfor- jak jsou na tom rýžové otruby?
    Mimochodem srovnání vojtěškovýh pelet výrobce Běstovice (světle zelený prášek s kusky čehosi) a Sehnoutek (krásné voňavé tmavozelené peletky).Nezajímala sjem se io to, ale moje kamarádka ze stáje brala od dealera který měl Běstovice a já beru od prodejkyně která bere Sehnoutka a kamarádka sama si toho rozdílu všimla a upozornila mě na něj.
    Jinak celkově článek velmi chválím, konečně něco alespoň trochu konkrétního od čeho s emůže odrazit člověk který chce fundovaně krmit svého koně.Po všech těch všeobecných nic neříkajícíh výkřicích typu potřeby koní na krmení v zimě jsou odlišné (a dál nic) je tu konečně něco co dává nějaká konrkténí fakta.Díky za něj :)

  • 29. Romana Babáková

    tuky

    22:32 - 27. 01. 2011

    Adalin:
    Dobrý den paní Štěpánková.
    Ano, máte pravdu, tuky jsou tráveny enzymaticky v tenkém střevě. Větu jsem neformulava zcela jasně, příště se pokusím lépe vyjádřit  Svou myšlenku jsem vzala hodně zkratkou. Co jsem chtěla sdělit je fakt, že pokud dotace tuku v krmné dávce překročí emulgační a trávicí schopnost tenkého střeva, pak tuky obalující částečky potravy přechází do střeva slepého. Zde pak brzdí fermentaci pravděpodobně právě díky tukovému filmu, kterým jsou obalené částečky potravy. Celulolytické bakterie se pak nemohou „dostat“ k potravě a začnou odumírat. To může být příčinou změny poměrů střevní mikroflory a tím k zažívacím potížím. Studii pojednávající o rozvoji mikroflory schopné zpracovat tuky v caecu u koní jsem nenašla – to Vás tedy asi nepotěším. Vycházím z fyziologie trávení tuků v bachoru krav viz. např. http://www.zea.cz/vyziva-zvirat/traveni-proteinu-a-tuku-v-bachoru/ Bachorové a caekální prostředí jsou si velmi podobné, jen u koní dochází k fermentaci za tenkým střevem a u krav před ním. Proto u krav tato problematika je často skloňovaná a výživáři řeší, jak tuky ochránit, aby je právě bachorová mikroflora nestrávila a aby se dostali jako zdroj energie až do onoho tenkého střeva. U koní toto řešit nemusíme, protože většina tuků podaných v rozumném množství se v tenkém střevě vstřebá. Proto předpokládám, že to není tak často předmětem zkoumání a tudíž jsem nenašla studii, to však neznamená, že neexistuje. Pokud na ni někdy narazím, ráda pošlu odkaz. Chápu Vaše zaujetí, i mně tyto taje fascinují ;-) Jinak ještě proč se domnívám, že je potřeba navykat i mikrofloru na tuky: k tomu mne vedou právě znalosti mechanizmů v bachoru krav, kde jsou tuky tráveny. Pokud se chystáme krmit opravdu vysoké dávky tuků (např. u distančních koní), pak předpokládám, že nějaká množství uniknou až do střeva slepého. Odhadnout hranici, kdy tuku je tak akorát, je obtížné. Proto je podle mého názoru potřeba, aby i slepé střevo bylo na tuky připraveno – mikroflora schopna štěpit tuky (hydroliticky) pak zpřístupní částečky potravy celulolytickým mikroorganizmům a pak může fermentace vesele fungovat dál. Tedy pokud opravdu do koně nelijeme kýble – to je to, co bylo myšleno navykat postupně a nepřehánět to s množstvím. Samozřejmě o tucích by se dalo hovořit hodiny, ale domnívám se, že 99% čtenářů tyto informace nevyužije. Uznávám, že má hodně zestručnělá věta je mírně zavádějící a za to se omlouvám. Problematika krmení je opravdu rozsáhlá a cílem článku nebylo naučit lidi krmivařinu, ale poukázat na to, že nesprávné krmení má své následky. Je to proto, že až příliš často se setkávám s lidmi, kteří se v dobré víře snaží namíchat koním krmnou dávku ze všeho „dobrého“ co si kde přečtou a pak tím trpí nejvíc ti koně. Krmením se dá hodně dokázat, ale také hodně pokazit. Proto zastávám názor, že pro koně nejbezpečnější způsob krmení je pomocí komerčních vyvážených diet nebo pokud používat statková krmiva, tak jedině pod dohledem výživáře. To je můj osobní názor a zkušenost, ale je mi jasné, že co člověk to jiný názor a to respektuji. Díky za Váš zájem. Romana B.

  • 30. Romana Babáková

    Senáž

    22:47 - 27. 01. 2011

    Sanidlo:

    Dobrý den, senáž znečištěná hlínou je velmi nebezpečná. Není to ale až tak kvůli hlíně samotné. Větším problémem pro koně jsou Clostridie v hlíně. V prostředí bez přístupu vzduchu se množí a rozkládají živiny v senáži na toxické látky, které mohou být pro koně fatální. Záleží na způsobu konzervace, vlhkosti senáže, délce skladování senáže atd. tedy množství nežádoucích látek v krmivu. Ale už jsem se setkala i s náhlými úhyny koní po zařazení nekvalitní senáže, jméno chovu samozřejmě uvádět nebudu. Věřím, že senáž je skvělé krmivo, že má budoucnost i u nás. V zahraničí je velmi rozšířená. Je však potřeba se jí naučit dělat kvalitně a to obzvláště senáž pro koně, kteří jsou v tomto směru velmi citliví. Alltech se zabývá i konzervačními technologiemi a po zkušenostech s velmi častým výskytem nekvalitních senáží v chovech koní jsme dospěli k názoru, že je v této věci potřeba podpořit osvětu. Proto jsme již natočili v rámci našeho "Alltech seriálu o trávení a výživě koní" i videa o výrobě senáží a to ve spolupráci se specialistkou Ing. Blažkovou ( Výzkumný ústav, Uhříněves) a na jaře chystáme seminář na toto téma, který se bude pravděpodobně konat v rámci akce "Jaro s koňmi" v Lysé a přednášet bude i specialista na výživu koní Ing. Mareš (MZLU Brno). Takže všechny bych tímto chtěla pozvat jak na shlédnutí videí, která již brzy vyjdou na Equitv a budou i u nás na http://www.alltechprokone.cz tak Vás rádi uvítáme i na semináři v Lysé. Díky za Váš dotaz. R. Babáková, Alltech C. Z.

  • 31. Romana Babáková

    Pochvala

    22:56 - 27. 01. 2011

    Veronicque a ostatní:

    Milí čtenáři,

    děkuji za Vaše pochvaly. To je úkaz, který se na českých diskuzích málokdy vidí :-) Myslím, že spousta afektovaných diskuzí (nejen na equichannelu) je zcela zbytečných a žádné osvětě tyto jistě nepomohou. Když člověk občas zabrousí do komentářů zahraničních webů, je vidět zcela jiná mentalita a chuť chválit druhé. Díky za Vaše uznání, vážím si toho. I Vám patří pochvala, že nepropadáte česko-hádko-diskuzní horečce ;-) Díky a hodně štěstí. Romana B., Alltech C. Z.

  • 32. Romana Babáková

    Vředy, vojtěška, probiotika

    23:09 - 27. 01. 2011

    Reaguje na 2.

    Dobrý den,

    vojtěška pufruje díky vyšším hladinám vápníku a bílkovin, to jsou obecně pufry. U vředaře je vhodným doplňkem ideálně je-li krmena před jádrem a ještě lepší ve formě řezanky - kůň musí více žvýkat - to do žaludku přinese i více slin a ty jsou výborným pufrem. Pozor však na krmení velkých množství vojtěšky viz článek (dle kategorie koně).

    Probiotika a vředy - v horní vrstvě žaludku probíhá v malé míře také fermentace. Pokud podáte koni probiotika, která svou činností dokážou podpořit tuto fermentaci, pak můžete přispět k řešení vředů v této oblasti. Ne všechna probiotika mají stejný účinek. Yea-Sacc od Alltechu toto umí, v loňském roce jsme tak pomáhali mnoha dostihovým koním. Vždy u vředařů samozřejmě doporučuji i úpravu managementu krmení, protože většina potíží vychází odtud. Díky za zajímavý dotaz. R. Babáková, http://www.alltechprokone.cz

  • 33. Katka K.

    Re: vojtěška

    07:37 - 28. 01. 2011

    Reaguje na 32.

    Dobrý den, děkuji za odpověď. Prosím ještě o informaci, co znamená "velké množství" vojtěšky (berme v úvahu koně, krmeného klasicky, tj. seno, oves, minerálka). Jaké problémy konkrétně vyvolává nadbytek bílkovin a jak velký tento nadbytek musí být, aby to (dospělému) koni škodilo? Děkuji.

  • 34. registrace zrušena

    dohledání zdroje o kritických teplotách

    10:45 - 28. 01. 2011

    Tak jsem to nakonec dohledala sama.
    Alespoň myslím.
    Uvedené hodnoty jsou v knize AAEVT's Equine Manual for Veterinary Technicians Od autorů: Deborah Reeder,Sheri Miller,DeeAnn Wilfong a je to zde uvedené jako citace ze studie http://jas.fass.org/cgi/content/abstract/67/1/48

    Bývá dobrým zvykem uvádět původní zdroje, alespoň ve vědeckých kruzích, s PR nevím... Pokud se pletu, tak přijímám kritiku.

  • 35. jaja

    vědecké články

    11:16 - 28. 01. 2011

    Ráda bych pro současoué, minulou a budoucí průhlednost situace uvedla, že Equichannel není vědeckým portálem a vědecké články se všemi jejich náležitostmi včetně citací nepublikuje. Citace u svých článků nevyžaduje, byť je vždy uvítá. Tento článek není vědecký a dokonce spíš než odborný bych ho řadila do kategorie populárně naučných (nikoli PR, ty jsou vždy jako PR označené). U těch se citace nevyžadují.
    Kontakt na autora tu je, autorka sama přispěla do diskuse, možná jen dotaz zapadl do snůšky jiných dotazů. Osobně autorce napíšu, aby ho zodpověděla.

    Dominika Švehlová
    redaktorka Equichannel.cz

  • 36. jaja

    kritická teplota

    11:24 - 28. 01. 2011

    Reaguje na 34.

    Ještě k té kritické teplotě koní: psala jsem o ní ve článku http://www.equichannel.cz/aby-konim-nebyla-v-zime-zima. Neexistuje jedna pevně daná hodnota, protože na ni má velký vliv celá řada faktorů a vždy velmi záleží na tom, u jakých koní, v jakých podmínkách a jak to vědci zjišťovali.

    Úpřimně řečeno, hlavním způsobem, jak zjistit, když už koně jsou pod kritickou teplotou, je vlastní snaha, pozorovací schopnost a zkušenost - sledovat koně, jejich chování, zdravotní stav, výživný stav. Pokud mají krmení (seno) ad libitum, obvykle není problém, protože ztracenou energii na topení dokrmí, pokud je krmení omezené, pak holt se stanoví kritická teplota baj očko (dejmě tomu, okolo těch -10°C u aklimatizovaných dospělých zdravých koní v našich zeměpisných šířkách), začne se přikrmovat a opět sledovat stav koně. Podle toho se krmení upravuje nebo ne...

  • 37. žofré

    "baj vočko",věda,naučnopopulár nebo PR?

    12:18 - 28. 01. 2011

    Jaja:"Úpřimně řečeno, hlavním způsobem, jak zjistit, když už koně jsou pod kritickou teplotou, je vlastní snaha, pozorovací schopnost a zkušenost - sledovat koně, jejich chování, zdravotní stav, výživný stav. Pokud mají krmení (seno) ad libitum, obvykle není problém, protože ztracenou energii na topení dokrmí, pokud je krmení omezené, pak holt se stanoví kritická teplota baj očko (dejmě tomu, okolo těch -10°C u aklimatizovaných dospělých zdravých koní v našich zeměpisných šířkách), začne se přikrmovat a opět sledovat stav koně. Podle toho se krmení upravuje nebo ne... "
    Jsem taky pro vlastní vočko,i když baj.Plus vlastní snahu,eventuelně konsultaci se zdroji,ale to už pak envolím naučnopopulární:-)

    Jenže ing Novák má názor jiný,"V současné době je jen několik málo odborných konzultantů schopno vám na základě normy potřeby živin sestavit optimální krmnou dávku a doporučit, popřípadě připravit minerálně vitamínový doplněk podle skutečných potřeb vašeho koně nebo vašeho chovu"-tedy vlastně ne,naštěstí mne netrápí slova jako "sezona,chov,výsledky naší stáje":-) A mnohobarevné grafy z Odyssey mi opravdu utkvěly,i z toho sena,co se neanalyzovalo,ačkoli,jak píše"Jediným řešením je vědět, co vlastně svým koním krmíme. V každém kraji jsou laboratoře, ve kterých jsou schopni provést rozbor vzorku vašeho sena".
    Nicméně jak říkám,je hezké,že je na výběr...názoru i sena:-)

  • 38. registrace zrušena

    citace

    12:27 - 28. 01. 2011

    Přesně nevím co na to autorský zákon. Ale pojem "duševní vlastnictví" u mne navozuje pocit, že uvést alespoň seznam použité literatury, pokud z ní čerpám, je slušností. Včetně uvádění správných zdrojů - to je zas slušnost vůči čtenáři.
    Tím nehodnotím konkrétní článek - chybu může udělat každý - ani já doteď nevím, zda autorem hodnot kritické teploty není Purina (jestli jsem se tedy nemýlila a autorce nekřivdím).

  • 39. Romana Babáková

    Langusta, Žofré

    18:31 - 28. 01. 2011

    Dobrý den Langusto a paní Pěkná,

    Jaja má pravdu a díky za její upřesnění. Kdybych měla psát vědecký článek, tak by tomu 99 % čtenářů nerozumnělo a popravdě by to ani nečetlo. Necelé procento Vás, které zajímají citace a přesná čísla, přesné biochemické děje, přesné dávky, si tyto informace jistě umí v odborné literatuře a studiích dohledat. Očividně toto není článek pro Vás, není na to dostatečně odborný. Předpokládám, že díky své sečtělosti problematice rozumíte velmi dobře, proto nevidím důvod pitvat se v podrobnostech, které většinu čtenářů nezajímají ;-) Nezlobte se, ale nemám čas plnit přání 2-3 čtenářek a hledat a překládat studie, které zvládnou najít sami ;-). Jak jsem již psala, cílem článku je upozornit širokou, dá se říci laickou veřejnost na některá specifika zimního krmení a znovu chovatelům připomenout, že krmení je věda. Já po tom, s čím se potkávám ve stájích, raději už lidi spíše varuji před různými experimenty a ponoukám je k tomu, aby krmili jednoduše: seno,komerční krmivo, minerály-vitamíny,voda. S tím můžete nebo nemusíte souhlasit. Váš názor Vám vyvracet nechci a Vás prosím o totéž ;-)

    Krmné dávky nepočítám - v rámci svého zaměstnání u Alltechu pomáhám pomocí našich produktů chovatelům řešit problémy jejich koní, které často vznikají právě nedodržováním základních zákonitostí krmení a managementu. Proto se ve článku soustřeďuji na základy, aby se to nejnutnější neztratilo v záplavě informací. A Žofré se omlouvám, že mluvím o produktech Alltechu. Pokud o nich chci dát lidem vědět, jinak než, že o nich budu „mluvit – psát“, to nejde ;-) A věřte, že koní, kterým Alltech produkty i u nás pomohly je mnoho, a proto vidím případné PR spíše jako přínos pro ostatní ;-)

    Jaja mne emailem poprosila, abych ještě zodpověděla otázky, tak tímto činím. Přikládám zdroj čerpání některých informací, kde si můžete dohledat podrobnosti, které Vás zajímají . Je zde i navýšení krmiva pro Žofré ;-) Snad Vám to takto bude stačit. Pokud budete potřebovat další a podrobnější a odbornější popisy všeho možného, požádejte prosím redakci Equichannelu o další hluboce odborný vědecký článek, nebo jim ho sami poskytněte ;-)
    S pozdravem
    MVDr. Romana Babáková, Alltech C. Z.

    Equine Winter Nutrition (by Marcia King) http://www.thehorse.com/ViewArticle.aspx?ID=6350
    Explains Karen E. Davison, PhD (equine nutrition), manager of equine technical service at Land O'Lakes Purina Feed, "All warm-blooded animals, including horses, have a critical temperature. This is the outside temperature below which a horse must produce extra heat to maintain its body temperature." That temperature varies, depending upon the horse's condition.
    Davison says a mature horse in good flesh, where ribs cannot be seen, has a critical temperature around 30ºF during early winter. "After developing a winter coat and gaining 100 pounds, the critical temperature may be reduced to around 15ºF. It's estimated that young horses, horses in thinner condition, and those that have been stabled and not developed a winter coat might have a critical temperature around 40°F. When wind or wet conditions are present, the critical temperatures will be higher, as well."
    A horse's critical temperature also depends on cold extremes. Says Carey A. Williams, PhD (equine nutrition), the equine extension specialist at Rutgers University Equine Science Center, "It's going to be different in northern Wisconsin as compared to Georgia in the winter months. As horses grow a winter coat, they are allowing their critical temperature to decrease, making them more comfortable at lower temperatures. So, zero degrees to a horse in Wisconsin will be the same as about 30 or 40 degrees to a horse in Georgia."
    Reduced quality in forage (i.e., poor winter pasture) also results in less feed energy that can be used to generate heat. And Williams reminds that poor-quality hay has even further reduced vitamin and mineral content. "In terms of nutrient levels in forage from highest to lowest, it's generally green pasture, winter pasture, good-quality grass hay, and poor-quality grass hay."
    Horses eating from a bale of hay don't receive the same nutrition as when they were grazing on the pasture from which that bale was harvested. "Horses select younger, more immature forages when they graze and have the option, but when pasture is allowed to mature enough to cut hay from, it is of lesser nutritional value than the younger forage," says Davison. (Not to mention the drying process from the sun denatures [destroys] a lot of the vitamins that were once present went the hay was green pasture.)
    Turning Up the Heat
    Horses require about 15-20% more feed for each 10°F the ambient temperature falls below critical temperature in order to produce extra heat, says Davison. "However, thin horses or horses with short hair may need even greater increases in dietary intake to maintain normal body temperature," she adds.

  • 40. Romana Babáková

    Vojtěška

    18:55 - 28. 01. 2011

    Reaguje na 33.

    Dobrý den Katko K.

    Domnívám se, že je toto potřeba sladit se zbytkem krmné dávky, v případě vředů bych zcela určitě zvážila úpravu managementu krmení a chovu, nejen změnu krmné dávky. Pravděpodobně bych Vám mohla dát zrovna v případě vojtěšky nějaké číslo, ale nejsem zastánce takovýchto doporučení na dálku bez znalosti poměrů chovu a krmení Vašeho koně. Nezlobte se proto :) Navíc já krmné dávky nepočítám.Toto je spíše otázka pro Ing. Nováka, který se touto problematikou zajímá velmi intenzivně http://www.fitmin.cz/kone/kontakty/
    Nebo toto můžete konzultovat s výrobcem, od kterého vojtěškové granule berete.

    R. Babáková

  • 41. registrace zrušena

    děkuji

    19:09 - 28. 01. 2011

    Vážená paní Babáková,
    děkuji Vám za uvedení Vašeho zdroje, který pravděpodobně vychází z výše zmíněné literatury a studie.
    Omlouvám se i já Vám i EQ redakci, že jsem se ptala na příliš odborné náležitosti, včetně původu dané informace.

  • 42. žofré

    Romana Babáková-poděkování

    20:21 - 28. 01. 2011

    Stejně jako langusta děkuji za upřesnění vašeho názoru a pojetí článku.

    Já si sice myslím,že čtenáři EQ jsou trvale podceňováni a zvládnou i podrobnější informace,než že krmení je věda:-),ale to je jistě jen moje spekulace.Stejně tak je jen můj názor,že pokud zmiňuji v naučnopopulárním článku pro širokou veřejnost možných budoucích odběratelů firemní Mycosorb,nebylo by po výzvě byť jediného čtenáře špatné upřesnit,jestli jsou to opravdu jen organické složky,nebo jsou přidány i neselektivná vyvazovače tyu silikonu nebo pryskyřice /již jednou v diskuzi EQ bez odpovědi,maily rovněž žádné ani ty přislíbené v Pardubicích,tak já raději počkám,až adalin vybalí krabice:-)
    .Ale je to naprosto Vaše věc,jak se rozhodnete odpovídat,souhlasím.neberte si to špatně,asi je nutno počítat s tím,že i když píši naučnopopulár,někdo se ptá na něco,co jsem zrovna nečekala..Obecně se krom "pro dva čtenáře se obtěžovat nebudu a na dotazy nemám čas" doporučuje třeba postup"Thank you four your interesting question",je to stejné "trhni si,otravo",v jiném designu:-).
    Vaše názory vám vůbec nevyvracím,ale budu dál tiše obdivovat divadla,která hrají i pro jednoho diváka.Hezký večer.

  • 43. HelaS

    A vůbec

    23:36 - 28. 01. 2011

    Reaguje na 42.

    A to já nevím, jsem-li jako čtenář EQ pod či přeceňována (autor jistě nemůže předjímat, kdo jeho článek bude číst a jakou duševní kapacitu na to má). Měl by ale tušit, že není jedno, kolik z té kapacity bude čtenář článku věnovat.
    Nemám ale vůbec ráda, když mě jako čtenáře čehokoliv kdokoli má za blbce, aniž by dal do tiráže tuto skupinu jako cílovou.
    Což bude patrně tím, že skutečnou literaturu pro duševně slabé píší obvykle lidé velmi vzdělaní a moudří, jejichž práce si nesmírně vážím.

    Paní Babáková, obávám se, že dav se také skládá z jednotlivců - jednolitým se stává pouze při panice a podobných jevech.

    Čtyři už jsou dostatečný počet?

    Rada na závěr: pokud chcete, aby lidi brali vážně Vaše názory a četli je, tak je, prosím, neurážejte. Taky pak víc prodáte, víte?

  • 44. Katka K.

    Re: vojteska

    08:09 - 29. 01. 2011

    Dobré ráno,
    díky za nicneříkající odpověď. Naprosto chápu, že nechcete na dálku počítat krmnou dávku cizího koně, ale k tomu můj dotaz nesměřoval. Můj kůň má KD výživářem spočítanou. Snažila jsem se pouze, abyste uvedla podrobnější informace o vojtěšce a bílkovinách obecně, které ve článku postrádám (narozdíl od mnohem méně potřebných např. prostředků na uklidnění koní, jejichž účinnost je přinejmenším sporná).
    Bohužel se musím přidat k ostatním "jednotlivcům" (ač se většinou autorů v diskuzích zastávám, protože vím, že to nemají lehké a sama se často ocitám pod palbou). Psaní populárně vědeckých článků neznamená, že sednu a z hlavy sepíšu to, co mi připadá jako dobrý nápad. Naopak, psaní populárně vědeckých článků je mnohdy srovnatelně náročné jako psaní článku odborného - také si dohledávám materiály, sepisuji osnovu, hledám důkazy pro svá tvrzení... a pak veškeré vědecké poznatky převádím do lidštiny tak, aby je pochopil i člověk, který není v daném oboru odborníkem. A samozřejmě, neopisuji a uvádím své zdroje (minimálně na požádání). Doporučuji k přečtení např. články Františka Koukolíka, ty jsou skvělým příkladem populárně vědeckých článků a pro mě osobně vzorem.
    Berte prosím tento názor jako můj názor osobní, píšu za sebe, ne za redakci.

  • 45. blanka

    tuky

    08:26 - 29. 01. 2011

    Díky za odpověď a za vyvedení z omylu, že tuky nelze kvasit. Asi jsem v chemii nedávala dostatečně dobrý pozor, tak to jdu napravit.

  • 46. Romana Babáková

    Hela S

    18:53 - 29. 01. 2011

    Reaguje na 43.

    Dobrý den Helo S.,

    nechtěla jsem nikoho urazit. Uvědomuji si, že mnozí čtenáři žádají podrobnější a odbornější informace a tento článek byl napsán spíše jako "pár témat k zamyšlení" a to právě proto, že nemálo chovatelů mne již dříve žádali spíše o to, abych při psaní nezacházela příliš do podrobností. Tento článek byl tedy pro ně, není jistě lehké uspokojit každého a mrzí mne, že se mi to nepovedlo. Snad někdy příště zpracuji jiné téma, které bude i pro vás odborně zdatné zajímavý. Díky za Váš názor.
    R.B.

  • 47. Romana Babáková

    Děkuji

    18:56 - 29. 01. 2011

    Milé dámy,

    děkuji Vám za Vaše podněty. Věřím, že je využiji příště k tomu, aby byl můj další článek kvalitnější a vy čtenářky spokojenější. Díky za to, že mne posouváte dál.

    Romana Babáková, Alltech C. Z.

  • 48. HelaS

    ...

    23:00 - 29. 01. 2011

    Reaguje na 47.

    Dobrý den i Vám, paní Babáková.
    Moje reakce a projevený názor vůbec nesouvisí s tím, jak málo či moc odborně jste pojala svůj článek.V krmivářství jsem naprostý laik.

  • 49. koule kulatá

    Urážka?

    02:43 - 30. 01. 2011

    Reaguje na 46.

    Paní Babáková, tak já Vám to jako známá "EQCH nevítaná barbarka" napíšu na rovinu. Nic jného, než že seno je důležitým zdrojem všech živin pro koně, a že tyto živiny jsou různě v\ydatné podlé konkrétní místnípastvy, pro kterou má význam místní Ph-kyselost, a že případný rozdíl fosforu a vápníku v návaznosti na množství jádra, jsem nevyčetla.
    Ale toto jsem jako přihlouplá LAJKA VĚDĚLA UŽ DÁVNO PŘED PREZENTACÍ VAŠEO ČLÁNKU. A víte, co si myslím, že jste ten článek napsala na objednávku a za honorář, který Vám za to ztrapnění se stál...... To je vše, myslím, že by nad touto otázkou mohli stálí a věrní čtenáři a přispěvatelé tohoto webu více přemýšlet, anonymní diskuse zde není, a kdo je pravý? Jen ten, kdo je solidární, a ten má i jiné možnosti, než přispívat, ale i nahlížet pod pokličku, která zatraceně netěsní......
    Chcete být součástí tohoto nenápadného vykořisťování důvěry ostatních? Nemusíte odpovídat, už jím jste. Váš článek jsem dala ke konzultaci několika jiným odborníkům, kteří EQCH nečtou, není to tedy asi paní Havlíčková, a reakce zatím nejsou publikovatelné, resp. zdá se, že Vaše jméno je jistým (prodejným) způsobem již známo. K věci jsem neobdržela nic, protože jste se údajně k žádné konkrétní problematice nevyjádřila (zobecňuji, v případě zájmu přepošlu na mail jednotlivé reakce). To je ovšem Váš problém, druhá věc je, že zřejmě děsíte čtenáře webu naprosto nedůvodně, už jenom formulací skladeb slov vytváříte dojem zničení zdraví v případě - v případě? Konkrétně v případě náznaků nepodložených žádnými vědeckými teoriemi, a propagací konkrétních vit.-min. doplňků..... Možná byste svůj názor mohla trochu korigovat, než dojde někomu trpělivost, tím nem\yslím sebe, ale spíše nějakého veta, od kterých mám asdi 15 reakcí, tedy těch negativních,pozitivní mám jednu. Nechystám žalobu, nic podobného, jen se prostě nestačím divit, a posléze možná nejen já, to je vše. Vyzývám Vás k bezplatnému doplnění Vašeho bezduchého článku o informace, které by dle Vašeho uvážení víceméně primitivní čtenáři tohoto webu "pobrali". Děkuji za spolupráci. SV

  • 50. HelenaG

    re

    13:06 - 30. 01. 2011

    Reaguje na 49.

    Specielně pro paní Vrchotovou doplňuji, že článek není honorován (i když vám konkrétně do strategie řízení EQCH skutečně nic není).

    Věcné připomínky k obsahu či hloubce informací beru jako vydavatel na zřetel pro příště. Každý soudný člověk jistě chápe, že publikací nikoho ani cíleně neurážíme, ani nezesměšňujeme a že holt pro někoho články jsou a pro někoho nejsou dostatečné. Pokud nejsou dostatečné, většinou plánujeme jejich pokračování - jde o téma měsíce a to se rozvíjí vždy dál. Již několikrát to tu v diskuzi pod články padlo a mnoho témat děláme na pokračování.. Není to žádná novinka.

    V tomto konkrétním textu nevidím žádné vyhrožování, jak naznačuje pí Vrchotová, věcné "díry" (a tedy směr dalšího rozvoje textu) ano. Máme samozřejmě oslovené další výživáře o jejich pohled na problematiku krmení koní (nebo alespoň věřím, že už s nimi kmenové redaktorky EQCH mluvily), pokud byste k tomu měli věcnou prosbu či konkrétní námět, nasměrujte je, prosím, na Katku Lipinskou (katka@lipinska.cz) nebo Dominiku Švehlovou (d.svehlova@post.cz) přímo. Vezmeme je samozřejmě v potaz, pokud to bude jen trochu možné. Děkuji.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: