Kotwasser – jeden symptom, mnoho příčin

5. 05. 2020 06:00

Obrázky: 6

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: archív autorky za přispění přátel Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 1261 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Poslední roky hlásí veterinární lékaři (nejen) v ČR nárůst koní trpících při defekaci nadbytečnou tekutinou, nazývanou konečníková nebo též fekální voda. Tato nevstřebaná střevní tekutina opouští tu ve větším, tu v menším množství rektum (konečník). Setkat se můžete i s názvem paradoxní průjem. Angličtina používá výstižné pojmenování free fecal water syndrome. Němci přiléhavé krátké Kotwasser.

Jde o dočasnou nebo trvalou poruchu absorpce tekutin tlustým střevem. Tělo reguluje vodní rovnováhu tak, že do střeva tekutiny podle potřeby doplňuje nebo je z něj naopak absorbuje. Většina těchto procesů u koní probíhá v tlustém střevě. Za normálních okolností je voda zaintegrována do stolice, což jí dává více či méně měkkou konzistenci. Pokud jsou tyto procesy narušeny, jsou od sebe trus a odpadní voda odděleny.

Kotwasser přichází u velké většiny koní ke slovu především na podzim a v zimě. Tehdy tmavě zbarvená střevní tekutina odchází z koně před nebo po kálení, může vystříknout také při odchodu plynů (kůň si hlasitě „prcne“ a fekální voda vystříkne), dokonce i zcela nezávisle na vyměšování – prostě zvíře pozvedne ocas a „ustříkne“ si.

Krom formované stolice tedy opouští konečník i fekální „špinavá“ (většinou tmavě hnědá) voda, vyseparovaná mimo kobylák. Z rekta může doslova střílet, vytékat nebo jen odkapávat. Podle závažnosti momentálního stavu líně stéká po vnitřní části zadních nohou a špiní tak pouze koně samotného, nebo opouští střevo pod tlakem – ladným obloučkem či vodorovnou střelou, přičemž dosah kontaminace rovná se prostor klidně metr dva za koněm. Nic příjemného – umazané nohy zvířete, stále mokrý zahnojený ocas, nahozené stěny okolního zařízení, dokonce fekální tekutinou zasaženi i druzí koně...

Přidružené problémy

Citlivá oblast kolem konečníku a v mezinoží je vlivem neustálé kontaminace časem podrážděná, mohou se vyvinout perzistující (přetrvávající) dermatitidy. Časté nutné ošetřování těchto partií bývá mnoha zvířaty vnímáno jako působení bolesti ze strany člověka – kůň začíná být na stabilně bolavou oblast háklivý. Pojí si bolestivost s ošetřovatelem, před kterým utíká…

Suma sumárum – nepříjemnost urputně trápící zvíře i člověka.

Paradoxem je, že trus těchto koní je často zcela normální, někdy mírně měkčí, ale rozhodně nejde o průjem. Proto se také fekální vodě říká paradoxní průjem – za který je mnoha laiky, potkávajícími tuto potíž poprvé, chybně považován.

Pozor, nezaměňujte Kotwasser s průjmem – o ten se nejedná!

Stolice bývá zcela formovaná, jednotlivé skybaly mohou být konzistenčně úplně v pořádku nebo jen mírně změklé (i když sem tam jsou hlášeni jedinci, kteří trpí u Kotwasser navíc i na průjmy a koliky). Z velké většiny majitelé nepozorují žádné známky bolestivosti ani jiné zdravotní abnormality, koně jsou stále veselí, bez ztráty energie nebo apetitu. Velice často jde při Kotwasser pouze o estetickou záležitost. O to více majitele trápí věčně ušpiněné nohy – mnozí totiž ve spolupráci s odborníky konkrétní příčinu a tedy i jasné řešení marně hledají léta… Nenalézat chorobu či nedostatek a stále dokola jen umývat ušpiněné partie, to je po dlouhých měsících vysilující i pro psychiku nejodolnějších majitelů. Mnozí tak hledání vzdávají a pouze toužebně vyhlíží novou pastevní sezónu, protože po létech již ze zkušenosti vědí, že v teple a v suchu bude chvíli klid…

Zima – každoroční očistec

Běhat v mrazivé dny, kdy ze zcela mokrého ocasu postižených nešťastníků visí rampouchy, s houbou a kyblíkem vody po výběhu a v mínus dvaceti na zamrzlém pastevku přesvědčovat vlastní ruce, že neupadnou mrazem, navíc nutit koně, aby postál a očistu vydržel – to je vskutku lahůdka pro všechny zúčastněné! Mnozí majitelé řeší zimní období těchto koní boxovým režimem, někteří hlásí, že se jim tím problém vyřešil a Kotwasser ustoupil. Jiní zjišťují přesný opak…

Takže se opět a znovu, po kolikáté již?, rozjíždí kolotoč vyšetření, kdy pátrání po příčině je jako detektivka – majitel koně spolu s veterinárním lékařem usilovně (a nákladně!) stopuje možnou příčinu, aby se po odhalení „viníka“ a následné medikaci časem zjistilo, že ten to nakonec přece jen nebyl. Neodbytný Kotwasser je zpět…

Takže další rozbory, odběry, vyšetření a lámání si hlav dnem i nocí – ovšem výsledky krve a rozbor trusu jasno nepřináší: kůň je podle všech dostupných hodnot zdravý, nezačervený, minerální obraz v normě, bakteriologie OK. Co teď?

Inu, v této chvíli většina veterinářů nebo výživářů nasadí obvyklé strategické zbraně: pro- a pre-biotika. Přičemž na některé pacienty s Kotwasser-symptomem kúra na podporu střevní mikroflóry zabírá přímo zázračně, na jiné jen chvíli… a na některé také vůbec.

Mechanismus vzniku konečníkové vody

Jak vlastně konečníková voda vzniká? V tlustém střevě koní probíhá hlavní absorpce tekutin z tráveniny, díky čemuž je trus optimálně zahuštěn. Při Kotwasser stěna střevní hospodaření s tekutinami nereguluje správně, takže přebytky vody opouští tělo koně separované mimo trus. Obvykle hraje roli souhra více příčin – tzv. multifaktoriální problematika, která dokáže spolehlivě zamotat hlavy nejednomu majiteli i veterináři. Co vše tedy funguje jako spouštěč Kotwasser?

Stres

Mnoho koní reaguje na stres zažívacími potížemi. Někteří z nich velmi nápadně (kolikové epizody), jiní skrytě – tzv. dismikrobií tlustého střeva (tedy změnou vzájemných poměrů střevních bakterií). Pokud se naruší rovnováha střevní mikroflóry, střeva ztrácí přirozenou ochranu. Snadno potom dochází k zánětům a poruchám střevní propustnosti.

Proč jsou naši koně ve stresu? Vždyť tak málo práce a takový dostatek krmení, jako v současnosti, koně nikdy v minulosti neměli! Moderní doba navíc klade obrovský důraz na welfare koní. Moderní kůň nestojí uvázaný na štontu, ale velkou část dne (nebo také nonstop, 24 hodin denně 7 dní v týdnu) pobývá venku na pastvinách a výbězích s ostatními koňmi. Žije koňsky plnohodnotný život, s dostatkem potravy a v bezpečí stáda. Co mu tedy způsobuje více stresu než v minulosti?

Odpovědí může být právě stádo, resp. jeho složení – chronický stres při nevhodné skladbě koní, kdy „otloukánek“ musí žít s jedinci, kterým by se normálně vyhnul, nebo od nich byl alespoň bezpečně oddělen stěnou boxu. Trvalá šikana, vyhánění od krmelce a nikdy nekončící ostražitost nutná k ukořistění sena a k nalézání místa nerušeného odpočinku (aniž by kůň byl ihned jiným vypovězen), neustávající obavy z útoků od ostatních členů stáda, nutnost věčně někomu uhýbat na malém prostoru bez chvíle klidu, to vše jsou příčiny, které na psychiku takto utlačovaného koníka silně působí a přináší mu ve výsledku chronický, organismus poškozující (a často neviditelný) stres.

Dalším důvodem ke stresu mohou být trvalé bolesti, způsobené například nevhodnou výstrojí nebo vynuceným bolestivým držením těla, požadovaným po koni jezdcem při ježdění, a z něj plynoucích tenzí a blokád. Povinností každého majitele koně je pečlivé ohlídání zdravotního stavu a pohody svého zvířete. Časté věty „spoléhal jsem, že si ustajovatel/trenér všimne“ jsou, bohužel, koni málo platné. Uvědomujte si dnes a denně, že trenér je často zaměřen jen na jednu stránku vašeho koně, totiž jezdeckou, kdežto vy byste měli dobře znát a propojovat vzájemnými souvislostmi všechny. Ustajovatel se stará o mnoho hlav, kdežto vy o jednu (dvě), kterou znáte nejlépe, a nejvíce ze všech lidí vám na ní záleží.

Kdo miluje vašeho koně nejvíc? Trenér, ustajovatel, nebo vy?

Při nákupu živého tvora nezapomínejte ani na vteřinu, že za své zvíře budete zodpovídat vy!

Žaludeční vředy i zánět žaludku se také ukazují být možnými příčinami fekální vody. Nadměrné nároky na mladé koně, časté přesuny, spěch a netrpělivost při tréninku, nepochopení řeči těla koní – to vše může vést k vředům a Kotwasser.

Skladba krmné dávky

Objemná krmiva

Objemná krmiva s velkým množstvím nestravitelné vlákniny, jako například sláma nebo přezrálé seno, jsou-li zkrmována v nadměrném množství, mohou zatěžovat trávení a také způsobovat Kotwasser. Nespokojte se s informací, že je na výběhu seno 24 hodin denně, ale ujistěte se, že se k němu váš kůň opravdu dostane, a to v dostatečném množství! Což se nemusí dít v případě, že na výběhu stojí jeden balík sena a jeden slámy. Otloukánek zaručeně hoduje (a to je ještě rád) na slámě. Seno možná ani nezahlédne, jak je den dlouhý…

Také zkrmování siláže nebo senáže je v literatuře považováno za faktor ovlivňující nadměrný výskyt fekální vody (Gerber a kol. 2016; Meyer a Coenen 2014). Důvodem může být menší rozmělnění soust při krmení vlhké siláže a senáže, čímž dochází ke zhoršenému vázání vody ve střevech (Meyer a Coenen 2014). Za možnou příčinu se však některými autory považuje i krmení sena ad libitum (Ertelt a Gehlen 2015). I zde však pravá příčina může vězet v nedostatečném rozkousání soust (Myer a Coenen 2014).

Podle hlášení fyzioterapeutů a některých veterinárních pozorování z chovů využívajících ke krmení sena závěsné sítě nebo vaky dochází při tomto příjmu potravy ke zhoršení rozmělnění sousta. Žvýkací pohyby koní jsou totiž silně ovlivňovány držením hlavy, a pokud ta není při krmení ve správné poloze (jako při pasení), ale různě se vyvrací do boku (vznik blokád), nedochází časem k dostatečnému nadrcení vlákniny. Což může přispívat k zažívacím problémům.

Závěsné sítě a vaky by nikdy neměly být jediným zdrojem sena, alespoň 50 % denní dávky by měl kůň přijímat volně (nebo se sítí umístěnou jen shora na krmelci, tedy tak, aby u krmení nevytáčel hlavu do boku).

Koncentráty

Obecně se příkrmy koní s Kotwasser doporučují seskládat z málo cukernatých a škrobových krmiv, případně je vyřadit úplně, nejsou-li vzhledem k pracovnímu vytížení nutné. Hlídejte, aby zvolená krmná směs nebyla ochucena melasou. Na trhu jsou speciální krmiva pro koně trpící fekální tekutinou, většinou obsahují dobře nasákavé složky jako karob, vojtěšku, pivovarské kvasnice, ovesné a pšeničné otruby, řepnou vlákninu a složky s ochrannou funkcí pro sliznice, např. lněné semínko, ty dražší krmiva i přátelské kmeny bakterií.

Někteří výživáři doporučují zařadit do krmení ovesné vločky v malých dávkách několikrát za den (pokud se doporučení nebude křížit s jiným zdravotním omezením jedince). I obyčejný mačkaný oves může mít u některých koní pozitivní vliv.

Všechny změny v krmné dávce provádějte postupně v řádu několika dní.

Kvalita pitné vody

Pokud napájecí vodu odebíráte ze studny nebo z přírodních toků, pravidelně nechávejte zkontrolovat její nezávadnost. Hnilobné bakterie, dusičnany i vysoké hladiny stopových prvků (železo, mangan, těžké kovy) mohou být zodpovědné za narušení střevní mikroflóry a nedostatečné absorbování vody.

Kvalita a cukernatost sena

V posledních letech bývá velmi často problematická kvalita sena z pohledu jakosti i cukernatosti. V panujícím suchu je skrovný porost na rychle rozpustné cukry velmi bohatý – a právě krmná dávka vysoká v cukrech často stojí za střevními dismikrobiemi citlivých jedinců. Také skladování sena může mít velký vliv na skladbu střevní mikroflóry – dříve nebylo myslitelné bez kvalitní vzdušné stodoly (často opatřené velkými větráky, po sklizni využívanými k perfektnímu dosoušení nejen volně skladovaného, ale také již slisovaného sena, které i v malých cca patnáctikilových balících dobře prosychalo).

V současné době je bohužel uskladnění často spíše diletantské než pečlivě pořešené. Seno je při sklizni lisem do velkých několikametrákových balíků mnohem háklivější na dosaženou sušinu (neboť po slisování dosychá již jen pomalu a omezeně, za tvorby plísní). A věřte, že pro zemědělce je každoročním nenáviděným oříškem volba, má-li již téměř perfektně suché a krásné seníčko nechat na poli napospas hlášeným dešťům, po kterých, jdou-li fronty vícero dní po sobě, dosouší na kvalitě velmi zhoršenou hmotu, nebo raději honem honem lisovat i za cenu, že ne všechna místa louky jsou v sušině akorát… Výsledná jakost takto narychlo slisovaného sena se nedá srovnat se senem volně loženým, dosoušeným na rohatinách nebo odvětrávaných roštech.

Další fakt je, že balíky jsou dnes často skladovány venku, ne pod střechou. Pod plachtami není jednoduché, ne-li nemožné, udržet jakost uskladněného sena na vyhovující úrovni – a fakt, že uvnitř balíku plíseň nevidíme, nevypovídá celou pravdu o skutečném stavu hmoty, bohužel… Nebude tohle (seno vysoké v cukrech + plísně z nevhodného skladování) jednou z hlavních příčin tolik se rozmáhajícího Kotwasser?

Kotwasser koně bývají abnormálně citliví na kvalitu krmiv i napájecí vody, jejich jakostní nároky jsou podstatně vyšší než u zbytku stáda.

Mezi další příčiny patří kontaminace pastvin postřiky, plísněmi, bakteriemi a houbami. Také krmení senáží hlásí mnoho chovatelů jako problematické z hlediska Kotwasser, jiní ale naopak pozorují úpravu stavu, pakliže zimní krmná dávka krom sena obsahuje i kvalitní sušší (koňskou) senáž. Vyberte si­… :-)

Koncentrovaná krmiva se také ukazují být v hledáčku možných viníků – směsi bohaté na proteiny a cukry hrají do karet dlouhodobým dismikrobiím, tedy změnám bakteriální střevní flóry.

I napájecí voda se již nejednou ukázala být viníkem. Současná doba razí přírodnost – mnoho majitelů neshledává nic zvláštního na totálně zakalené, řasami prolezlé napájecí vaně, se zbytky krmiv a mnohdy i trusu na dně napajedla. Samozřejmě nemusíme drhnout napájecí nádoby den co den, ale dopustit tvorbu několikacentimetrového porostu řas v napáječce, kdy jednotlivá vlákna bujně prorůstají vodu do míry, že se v ní již vznáší plovoucí chomáče a při nabrání bílého kýble z takové nádrže vidíme uvnitř zeleno – to je prostě špatně, přírodno nepřírodno! Zkuste nabídnout koním takovouto vodu a vodu z vyčištěné napájecí nádoby – a uvidíte rozdíl v příjmu vypitých litrů ihned… Analýza pitné vody může být sice zbytečným zásahem do naší peněženky (pokud je vše v normě a koně prosperují), ale také může odhalit bakterie a prvoky, které bychom najít v koňském napajedle opravdu nechtěli…

Mnoho koní s tímto problémem si samo upraví zažívání na pastvinách, kdežto v mimopastevní sezóně se fekální voda vrací. Praxe ukazuje, že tito koně reagují negativně na mnoho ligninu – čím starší a vyzrálejší seno, tím hůře + čím více slámy v krmné dávce, tím více konečníkové vody.

Je-li Kotwasser způsoben příliš cukernatým senem, může naopak přídavek kvalitní slámy výrazně pomáhat.

Zuby

Pokud kůň opotřebovaným nebo naopak přerostlým chrupem nedostatečně rozmělňuje potravu, jsou částečky polykaných soust dosud natolik tuhé a velké, že jen neochotně vážou vodu. Obecně se fekální tekutina tvoří, když volnou vodu nedokáže dostatečně vyvázat střevo nebo pokud špatně pokousané částice krmiva vodu dostatečně nenasakují. Zajistěte svému koni minimálně jednou ročně (starým koním dvakrát) kontrolu chrupu odborníkem!

Léčiva

Podávání léčiv má být v rukou veterinárního lékaře, nikoli na laickém rozhodnutí chovatelů. Některé léky mohou výrazně narušit střevní mikrobiom koně a zapříčinit produkci fekální vody. Mezi možné spouštěče u citlivých koní patří odčervení, antibiotika, léky na tlumení bolesti, protizánětlivé léky. Pokud se po odčervení nebo léčbě u vašeho koně vyskytuje Kotwasser, zapracujte se svým veterinářem do odčervovacích plánů a do péče o koně při užívání antibiotik rovnou i strategii na regeneraci střevní flóry. Nasazení prebiotik nebo raději rovnou probiotik může být první volbou.

  • Probiotika – látky obsahující živé bakterie, jsou součástí některých potravin či doplňků stravy. Jejich užívání skýtá četné zdravotní výhody.
  • Prebiotika jsou naopak látky pocházející z určitých druhů sacharidů (většinou vlákniny), které střevo nedokáže strávit. Stávají se poté živinami pro bakterie, které jsou lidskému organismu prospěšné a jsou součástí střevního mikrobiomu. (https://cs.medlicker.com/)

Parazitální infekce

U koní s fekální vodou by měla být prováděna nejen pravidelná koprologická vyšetření a následně dle potřeby individuální odčervení, které může být shledáno jako potřebné v kratších intervalech než u ostatních koní ve stádě, ale i odčervení dvakrát ročně na „jistotu“ – tedy bez ohledu na výsledky koprologie, resp. i přes její negativní nález. Veterinární lékařka Michaela Karamanová z košické kliniky se často setkává s parazitálními infekcemi neprokázanými koprologií.

Říká: „Príčinou free fecal water môže byť aj larválna cyatostomóza. Odčervovať striktne iba na základe výsledkov koprologického vyšetrenia je z mojich zkúseností nebezpečný hazard so zdravím koní – nízky záchyt pásomníc a mrlí (roupů), žiadny záchyt žalúdočných strečkov. Niekedy je potrebné koňa odčerviť larvicídne – podávať 5 dní po sebe fenbendazol v dávke 10 mg/kg a 6. deň moxidectin + praziquantel. Namiesto tejto dlhej kúry je možné aplikovať jednotlivú dávku moxidektínu, ktorý je zdá sa k zapálenej črevnej sliznici šetrnejší (ja osobne aplikujem prvú, dlhšiu kúru). Larválna cyatostomóza si často vyžaduje aj premedikáciu kortikosteroidmi, prípadne iný typ podpornej terapie a mala by byť riešená v spolupráci s odborníkom.“

U Kotwasser koní doporučují mnozí veterinární lékaři alespoň dvakrát ročně odčervit nikoli jednorázovými pastami, ale v pětidenní fenbendazolové kůře.

Minerální zásobení

Určitě není na škodu zkontrolovat si v certifikované laboratoři minerální hospodaření organismu vašeho koně. Prvky podporující regeneraci střevní stěny, kterých tedy musí být dostatečná hladina, jsou zinek, mangan, měď, hořčík.

Doktorka Susanne Weyrauch upozorňuje, že dlouhodobý nedostatek zinku může vyvolávat Kotwasser.

Specialistka na výživu koní doktorka Weyrauch, která se věnuje Kotwasser již více než 20 let, říká, že v začátcích jejího zájmu o problematiku fekální vody jí trpěla téměř výlučně robustní plemena koní (např. irský cob, barokní plemena). Pouze sporadicky byla ovlivněna plemena ostatní. V současné době se zdá, že Kotwasser již prochází napříč spektrem všech plemen a zdánlivě (nejsou publikována žádná čísla) je tato problematika stále běžnější.

Klíčovým prvkem, jak říká dr. Susanne Weyrauch, je zinek. Pokud potřeba zinku není u koně dlouhodobě pokryta, hrozí především v náročnější období (výměna srsti) vylučování nadbytečných fekálních tekutin. Požadavek na zinek při línání je podle paní doktorky trestuhodně podceňován. Nedostatek zinku se vyskytuje zejména u lehce krmitelných koní, u koní s bohatým nasrstěním a u speciálních plemen koní (barokní plemena, tinker, pony plemena). Pokud denní požadavek na zinek není splněn, střevní sliznice ztrácí schopnost regenerace, živiny a trávicí voda jsou méně vstřebávány a jsou tak otevřeny brány průjmům a fekální vodě. Je-li krmeno seno horší kvality (často o tom vůbec nemusíme vědět, senzorická kontrola nemusí být vypovídající), velice se zvedá reálná potřeba Zn – hraje totiž významnou roli při detoxikaci metabolitů a toxinů. Zinek toxiny z jater aktivně odstraňuje. A pokud již došlo k poškození jater a tělo zahájí detoxikaci, je i tento mechanismus opět závislý na zinku!

Protože kontaminace krmiv patogeny (také používání některých konzervačních látek v komerčně vyráběných krmivech) vede k oslabení jater, mají citliví koně výrazně vyšší nároky právě na potřebu zinku.

Jako žlabové (kyblíčkové) příkrmy volte u citlivých koní speciálně sestavené krmné směsi určené výrobci pro koně s metabolickými potížemi, které jsou velmi šetrné.

Pozor na požírání písku!

Někteří veterinární lékaři zmiňují i požírání písku či zeminy jako možný spouštěč. V pískových paddocích se vyhněte krmení koní přímo ze země! Riziko zvyšuje i seno znečištěné pískem při sušení a lisování (pískové podloží některých oblastí). Naopak přístup koní k několika variantám solného lizu rozmístěného na více místech výběhů pomáhá riziku předcházet – koně si potřebné minerály nejsou nuceni hledat v písčité zemině a každý si vybere podle svých preferencí.

Podvýživa

Podvyživení koně často vykazují nejrůznější dismikrobie, jejich rozkrmení a uvedení do optimální krmné kondice vždy konzultujte s výživáři nebo veterinářem, nemáte-li sami dostatek zkušeností. Doktorka Karamanová upozorňuje, že přidáním elektrolytů do krmné dávky těchto pacientů se rovnováha minerálního hospodaření ještě více rozhodí. Výslovně varuje před tímto běžným nešvarem, kdy se dodá minerální doplněk a navíc ještě elektrolyt. Upozorňuje: „Samozrejme prídavok elektrolytov má svoje opodstatnenie, ak sa kôň napríklad veľmi intenzívne potí. Teda podávať, iba ak je indikácia na podávanie eletrolytov = ich veľké straty potom, prípadne črevom.“

Nedostatek pohybu

Pohyb je pro koně alfou a omegou. Ze všeho nejlepší je umožnit koním samodávkování – tedy volbu množství a rychlosti pohybu. S přihlédnutím k úpravám prostředí a seskládání stáda (nikdo nesmí nikoho nadměrně prohánět nebo rušit při odpočinku) je ideální pobyt koní venku.

Otravy

Jedovaté rostliny nebo příliš vysoké dávky minerálních premixů či krmných směsí mohou taktéž stát v pozadí Kotwasser. V případě vleklých potíží určitě nezapomeňte projít pastviny a kontrolovat seno, zda neobsahuje příměsi problematických bylin. A zkuste si spočítat (nebo nechte počítání krmiváři), kolik stopových a kvantitativních prvků, vitamínů, obilného škrobu a dalších látek váš kůň skutečně přijme.

Staří koně mívají často zhoršenou peristaltiku (pohyb střev). Některé byliny, například ginkgo a hloh, pomáhají střeva stimulovat.

Závěrem

Kotwasser má mnoho příčin. Zároveň každý kůň trpící poruchami vstřebávání střevních tekutin reaguje na jiný komplex opatření. V závislosti na zdraví střeva (míře poškození) a věku koně se mění citlivost zvířete. Mnoho Kotwasser hříbat z problémového období jednoduše vyroste, ale nespoléhejte na to. Chronické případy většinou značí, že střevní stěna byla trvale poškozena nebo zjizvena akutními nebo minulými závažnými vermikulárními lézemi. Postiženému zvířeti je třeba věnovat čas, sledovat a správně vyhodnocovat, jak na které opatření reaguje, nezanedbávat ošetření chrupu, koprologii a následné vhodné odčervení. Porada s veterinářem je samozřejmá. Hygiena krmiv (pozor na zvýšenou kumulaci fungálních toxinů nebo bakterií) a vody může hrát zásadní roli. Omezení cukrů a alternativní žlabová/kyblíčková krmiva, jako například karob nebo konopné otruby, přídavky živých kvasnic a psyllia mohou v boji s Kotwasser velmi pomoci. Ale nezapomínejme, že terapie by měla být vždy zaměřena na odstranění spouštěčů, nikoli pouze na potlačení následků!

Zdá se, že pektiny mají pozitivní vliv na mikrobiální střevní flóru a schopnost zadržovat vodu ve stolici. (Ertelt a Gehlen, 2015)

Výživářka ing. Monika Mechová (web) k tématu: Pokud má kůň problémy s konečníkovou vodou, je dobré se nejprve zamyslet nad tím, zda se nezměnilo něco v jeho managementu. Může to být nové nebo nekvalitní seno, nové žlabové krmivo, změna v kvalitě pastvy, přídavek práce, ale i stres, který ovlivňuje koňské zažívání. V takovém případě velmi často zaberou probiotika nejlépe i s obsahem prebiotik (to jsou látky, které vytváří vhodné podmínky pro žádoucí střevní mikrobiom). S úspěchem také můžete využít jíl nebo přípravky s huminovými kyselinami, ty by se ale měly vždy používat v minimálně dvouhodinovém rozestupu od jakékoli další medikace, protože můžou zhoršit její vstřebávání. V případě, že se konečníková voda u koně objevuje dlouhodobě a nezávisle na vnějších okolnostech, pravděpodobně bude příčina vnitřní. Zhoršené trávení vlákniny, chronické začervení, vliv genetiky…

Přesnou příčinu zatím nikdo neobjevil. Někdy konečníková voda zmizí s věkem. V každém případě je nutné takovým koním zajistit co nejkvalitnější seno v dostatečném množství, žlabový příkrm podávat co nejčastěji a v malých dávkách a zajistit koni klid a čas na žrádlo. Měli byste se pokud možno vyhýbat obilovinám a volit krmiva s příznivým vlivem na trávicí trakt, např. lněné semínko, konopné otruby, cukrovarské řízky, vojtěšku. Z komerčních krmiv pak vybírejte mezi krmivy určenými pro koně s metabolickými potížemi, která jsou velmi šetrná. Z babských rad můžete zkusit kmín, fenykl, mátu, lékořici nebo lapacho.

 

Zdroje a zajímavé odkazy:

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: