Kopřivy - poklad našich pastvin

10. 04. 2018 07:00

Obrázky: 5

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: pixabay, Thinkstock, Alex Hyde Rubrika: Různé Počet přečtení: 3353 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Kopřivy jsou nezmaři, které nezničí ani silný mráz. Podle mnohých obtížný plevel. Zkuste si ale představit, že by se tomuto žahavému zelenisku v našich podmínkách nedařilo... – a rázem, vzhledem k všestrannosti této rostliny, tu máme naprosto jiný scénář: najednou bychom si moc rádi zkusili vypěstovat vzácnou královnu bylin doma na zahrádce. :-)

Kopřiva by se v cuku letu stala kulinářským megahitem, ohromně drahou superléčivkou, vzácným kosmetickým doplňkem... Brzy bychom ji měli v povědomí jako potravinu nového tisíciletí, jako bylinu-bojovnici se všemi neduhy a samozřejmě i jako bájný elixír mládí... :-)

Smějete se? Nemusíte – ona by to totiž byla reklama zcela zasloužená!

Díky tomu, že v našich krajích nemusíme za tuto superrostlinu platit zlatem, dokonce ani stříbrem, nevážíme si jí. Ba právě naopak! Jdeme po ní jako lovec zločinců po padouchovi, na kterého je vypsána odměna. Ničíme ji, co nám síly stačí. Přitom lze bez nadsázky říci, že kopřiva, ač plevel, je jednou z nejléčivějších rostlin vůbec!

Velmi známý neurolog MUDr. Zbyněk Mlčoch o kopřivě říká: „V jedné rozhlasové přednášce lékaři upozornili, že kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) patří mezi naše nejlepší léčivé rostliny. Měli naprostou pravdu! Já dokonce tvrdím, že kdyby lidé věděli, jak je léčivá, pěstovali by jen ji. Bohužel dnes to ví jen málokdo. Kopřiva je léčivá celá, od oddenku přes stonky a listy až po květy a semena. Už ve starověku si jí velmi vážili. Malíř Albrecht Dürer namaloval anděla, který vzlétá k trůnu Nejvyššího s kopřivou v ruce."

Žahavost

Abych na kopřivu nepěla jen samou chválu, musím zmínit její nepříjemnou vlastnost: žahavost. Listy i stonky kopřiv jsou totiž plné tzv. trichomů (žahavého ochlupení). To je vystavěno z oxidu křemičitého se špičkou na konci a s dutinkami uvnitř plnými látek vyvolávajících podráždění (směs acetylcholinu, histaminu a serotoninu – tedy nervových hormonů). Sáhněte si – a máte je zapíchnuté v kůži! Křehké trichomy ihned povolí a do ranek vylévají svůj dráždivý obsah.

Každý z nás reaguje na žahavost kopřivy individuálně, někdo má odezvu prudší (až alergickou), jiný zvládá trhat kopřivy holýma rukama (můj muž například :-)). Když už se popálíte, k ošetření bolestivých míst použijte mátu, šťovík, rozmarýn, někde se přikládá obklad z jablečného octa nebo rozpůlená syrová brambora. Ale i studená voda uleví...

Zajímavé je, že odborníci se shodují na tom, že žahavost vznikla jako dodatečná vlastnost: obrana před herbivory (býložravci). Ti by, díky schopnosti cíleně vyhledávat zdraví prospěšné byliny a dřeviny, kopřivám „pokoj nedali“. Bylina se tak postarala, aby nebyla z krajiny doslova vypasena. :-) Výzkumy dokonce ukázaly, že při zvýšeném okusu kopřiva produkuje hojnější počty žahavých trichomů!

A proč by bez ochrany byla kopřiva pro zvěř tak vyhledáváníhodná? Zcela výjimečným obsahem enzymů, stopových prvků a cenných vitamínů. Díky těmto zbraním dokáže bezpečně zvítězit i nad extrémní únavou a maximální vyčerpaností organismu – zjara by tudíž pro stáda ve volné krajině byla atraktivní natolik, že bez dodatečně vyvinutého systému vlastní ochrany by zřejmě kopřivy v krajině neměly moc šancí...

Obsah prospěšných látek

Bylinkáři říkají kopřivě „český žen-šen“. Myslím, že je to velmi výmluvné! V dochovaných starověkých lékopisech je kopřiva vyzdvihována a velmi oceňována. Ale i dnešní přetechnizovaný svět si znovu uvědomuje neobyčejnost této byliny.

Shrňme si její základní přínosy:

  • hojný zdroj vitamínů (B2, B6, C, D, E, K)
  • zásobárna minerálů (železo ve výborně zužitkovatelné formě, vápník, síra, sodík, křemík, chlór, hořčík, fosfor, draslík)
  • obrovské množství chlorofylu (protizánětlivé účinky, z kopřiv se dokonce průmyslově izoluje)
  • kyselina křemičitá (močopudnost)
  • karotenoidy (výrazné antioxidační účinky, zvyšování imunity)
  • třísloviny (přírodní antiseptika a detoxikanty)
  • serotonin (hormon štěstí)

Potíže, při nichž se kopřiva užívá:

  • krvetvorba (při chudokrevnosti – má povzbuzující účinky na kostní dřeň, podporuje krvetvorbu)
  • močopudný účinek (vyvolaný flavonoidy, vysokým obsahem draslíku a kyselinou křemičitou)
  • proti tvorbě ledvinového a močového kamene či písku
  • kladný vliv na prostatu
  • skvělá při senné rýmě
  • při bolestech kloubů a artritidě (pomáhá podušený list v obkladech) → ulevuje i koním!
  • protizánětlivé účinky (díky velkému obsahu chlorofylu) – tedy k léčbě bércových vředů, proleženin, popálenin, zánětů močového měchýře,...
  • blahodárně působí na pokožku hlavy a na vlasy (výborná je tinktura z oddenku, odvar z celé kopřivy zase funguje proti lupům)
  • protikrvácivá (vysoký obsah tříslovin)
  • využívá se i při léčbě cukrovky 2. typu (stimuluje funkci slinivky břišní, „továrny“ na inzulín)
  • snižuje příznaky alergických reakcí
  • skvělá při ekzémech a vyrážkách
  • plynatost (i při menstruaci), průjmy, dyspepsie (velmi účinný je oddenek – má výrazné stahující působení)
  • při tvorbě močových kamenů
  • při zúžení cév
  • antiseptické účinky (působí protivirově)
  • vylepšují mužskou plodnost (užívat semena)
  • stará se o dobrý průběh stolice (i proto tak vhodná na jarní kúry)
  • dezodorační účinky

Trocha negativ

Mnohé knihy a herbáře tvrdí, že kopřiva nemá vedlejší účinky. Já bych přesto upozornila na občasné případy, kdy při dlouhodobém užívání vyvolala kopřiva alergickou reakci. Navíc se zdůrazňuje jedno pravidlo: při užívání kořene kopřivy při potížích s prostatou se VŽDY poraďte se svým lékařem.

Kopřiva je často doporučována jako zázrak k podpoře hubnutí – nevěřte tomu do písmene! Ve skutečnosti příliš vhodná není, protože odvádí z těla vodu (proto jde ručička váhy níž...). Pokud ji přesto chcete do „hubnoucího“ jídelníčku zařadit, je doporučováno zvýšit příjem tekutin.

A ještě jedna rada: kopřiva sice obsahuje draslík, ale při dlouhodobém užívání ho zároveň z organismu vyplavuje – proto draslík doplňujte (vysoký obsah draslíku mají luštěniny, červená řepa, brambory a batáty, banány, mangold, avokádo, jogurt).

Zajímavost:

Kopřivové listy byly testovány jako prevence tzv. senné rýmy. Ucpávání nosu a dutin, slzení očí a kýchání jsou způsobeny histaminem, látkou, kterou tělo vytváří v obranné reakci na alergeny (pyly například). Kopřiva, jakožto zdroj kvercetinu, který působí proti uvolňování histaminu, byla ve studii nasazena u poloviny pacientů trpících alergiemi – druhá polovina dostala placebo. Výsledky byly více než uspokojivé – kopřiva při snižování alergických příznaků dostala „razítko“ jako účinná.

Rada Marie Treben, světoznámé bylinkářky:

„Dopřejte si jarní čtyřtýdenní čajovou kúru z mladých výhonků kopřivy (a stejně tak na podzim po otavách). Čaj se pouze spaří, aby se zachovaly cenné účinné látky. Pijte ráno na lačno půl hodiny před snídaní jeden šálek a přes den opět jeden až dva šálky po doušcích. I před snídaní máme pít po doušcích, neboť tím zvyšujeme účinek. Po takové kúře se cítíme nepopsatelně dobře, uděláme třikrát více práce než obvykle! Ostatně čaj nemá špatnou chuť a pijeme jej bez cukru. Citlivé duše mohou přimíchat trochu heřmánku nebo máty pro zlepšení chuti.

Od určitého věku se snižuje obsah železa v těle. V důsledku toho se dostaví stavy únavy a vyčerpanosti, člověk se cítí starým a málo výkonným. V takovém případě možno s úspěchem používat čerstvou kopřivu pro její obsah železa. Pomáhá nám překonat tento stav. Po kopřivové kúře se poměrně rychle cítíme tělesně lépe, vrací se nám energie a tvořivá síla, ba i náš vnější vzhled se viditelně zlepší.“

Doba sběru

  • od března do června, potom jsou již listy tuhé a obsahy účinných látek se snižují
  • kořeny a semena sklízíme od srpna do listopadu

Na jaře obsahují kopřivy, milující vysoký obsah dusičnanů v půdách, dusíku nejméně – i to je důvod, proč jarní sběr upřednostnit. Kopřiva je totiž takovým „lakmusovým papírkem“ obsahu vysokých dávek dusíku na stanovišti – kde rostou hodně vysoké a bujné kopřivy, tam je na dusík půda bohatá – a všeho moc škodí...

Sběr kopřiv (4–6 nejvýše posazených listů včetně řapíku a samotného výhonku) se doporučuje kolem druhé hodiny po poledni, tehdy se v hlavičkách kumuluje nejvíce účinných látek.

Kdo nestihne jarní termín, může vyrazit v podstatě kdykoli během vegetačního období, ale při tzv. pozdním sběru vynechejte staré listy a rostliny rostoucí ve stínu – mají vyšší obsah dusičnanů. Zásadně preferujte místa, která nejsou u silnic, skládek a ve znečištěných lokalitách, ať si domů nenosíte pracně sebírané nakumulované chemikálie, namísto léčivých, zdraví prospěšných látek.

Sušení kopřiv

Listy se rozkládají ihned po sběru do tenké vrstvy ve stínu a neobrací se. Mnozí moderní léčitelé doporučují sušení v sušičce nastavené na 50–60 °C. Suší se zásadně rychle, jinak listy ztrácí barvu. Zahnědlé nebo začernalé listy vyhazujeme, nejsou vhodné ani do čajů a nálevů. Platí, že čím zelenější původní barvu se nám povede po sušení zachovat, tím lépe jsme si vedli a tím kvalitnější bylinný materiál k úschově se nám podařilo připravit. Sušenou kopřivu máme spotřebovat do roka, déle ji neskladujeme.

Kořeny sušíme naopak zásadně na slunci.

Doporučení výživářů

Díky širokému spektru vitaminů, minerálů, fytoncidů (přírodní látka bránící růstu mikroorganismů) a ostatních prospěšných složek by se rostlina měla častěji využívat ve výživě dětí (hlavně v jarních měsících). Vhodná je i pro ostatní věkové kategorie, včetně starých a zesláblých pacientů. Má daleko výhodnější vlastnosti než všeobecně známý špenát, přičemž se může podávat v té samé úpravě. (Platí i pro koně!)

Způsoby užívání dle Marie Treben:

  • Nálev a čaj z kopřiv: Vrchovatou čajovou lžičku na 1/4 litru vody pouze spaříme (nevařit!) a krátce vyluhujeme.
  • Kopřivová tinktura: Na jaře nebo na podzim vykopaný oddenek očistíme, nadrobno pokrájíme a naplníme do láhví. Zaléváme 30–40% pálenkou, odstát necháme min. čtrnáct dní na teplém místě.
  • Kopřivová koupel nohou: Dvouhrst dobře umytého oddenku a čerstvé kopřivy (stonky a listy) dáme na noc do pěti litrů vody a druhý den vše ohřejeme až k varu. Ve vodě tak teplé, jak sneseme, koupeme nohy dvacet minut. Během procedury zůstává kopřiva ve vodě. Koupel můžeme dvakrát i třikrát opakovat, když stejný obsah opět ohřejeme.
  • Umývání vlasů kopřivovým výluhem: Čtyři až pět vrchovatých dvouhrstí čerstvé nebo sušené kopřivy dáme do pěti litrů studené vody a pomalu zahřejeme k varu. Necháme ještě pět minut vyluhovat.
  • Odvar z kořenu kopřivy: 20 g čerstvých kořenů omyjeme, pokrájíme na kousky, zalijeme 1/2 1 studené vody, necháme 10 minut vařit a 10 minut vyluhovat. Polovinu vypijeme hned, druhou polovinu slijeme do termosky a vypijeme po cca 8 hodinách. Je to starý lidový recept na „čištění krve“, vhodné při ekzému, opakovaných oparech nebo plísních nohou.

Známý „dědek kořenář“ Břetislav Nový o kopřivovém čaji:

„Kopřivový čaj působí na organizmus velmi komplexně, a proto jeho specifické účinky v podstatě zůstávají v pozadí za celkovým zlepšením tělesného stavu. Využívá se pro zvýšení vylučování moči a odpadních látek v ní rozpuštěných, mírně stimuluje játra k detoxikaci metabolitů a k případnému vyloučení jejich nelikvidovatelné části do žluče, stimuluje práci slinivky i sleziny svými enzymy a v trávení se chová nejen stimulačně a peristaltičně, ale také protizánětlivě. Kopřiva podporuje hojivé procesy kdekoliv v těle do té míry, že se nedoporučuje při většině rakovin, mimo rakoviny žaludku a leukémie, kde naopak mimořádně účinně podporuje základní terapii. Také podporuje krvetvorbu a tvorbu mléka kojícím, čistí krev od dusíkatých látek při revmatizmu a aktivuje slinivku při zvýšeném cukru až diabetu. Pomáhá při alergiích a ekzémech, čistí cévy od aterosklerotických změn, snižuje krvácivost, pomáhá proti hemeroidům, odstraňuje náchylnost k prochlazení, snižuje zahlenění v trávicím traktu, zvyšuje obsah železa v krvi a je to takový univerzální veskrze opravářský čaj, který se dá popíjet vcelku pravidelně a velmi dlouhodobě.“

A tip pana doktora Zbyňka Mlčocha?

Čaj z kopřivy pijte max. 14 dní, poté vyměňte např. za březový (bříza bělokorá) čaj. Kopřiva je velmi silná bylina, působí na ledviny „jako rejžák“, neměla by se užívat dlouhodoběji.

Takže jak tedy – pít dlouhodobě, nebo jen krátce? Rozdílný pohled odborníků... Vyberte si dle svého vlastního rozum; já osobně se kloním k názoru, že raději jen v řádech týdnů – v tzv. kúrách.

Recept na kopřivový čaj:

Čerstvé listy kopřivy (cca 8 kusů) nakrájíme na kousky a v hrnku zalijeme vroucí vodou. Ale můžeme použít i kopřivu sušenou – stačí polévková lžíce na šálek. Přikryjeme (skvělé jsou hrnečky s pokličkou, ale poslouží i talířek) a necháme 15–20 min louhovat. Přecedíme a můžeme PO DOUŠCÍCH popíjet, samozřejmě nejlépe nalačno...

Kopřiva a těhotenství/březost

Na užívání kopřivy v době gravidity panují ne úplně shodné názory. Schválně si představíme dva z nich:

Anna Kohutová, bylinkářka, povoláním porodní asistentka, která o sobě mluví jako o porodní bábě, o kopřivě říká:

„Kopřiva je bylinný multivitamín. Obsahuje beta-karoten, vitamín C, vápník, železo, cholin, draslík, fosfor, hořčík, chrom, zinek, selen a bór. Na užívání v těhotenství jsou rozporuplné názory. Já ji ale doporučuji. Ve staročeských léčitelských knihách patřila kopřiva mezi královny těhotenských bylinek. Dle kontrolních studií užívání fytofarmak v těhotenství nebyly u kopřivy prokázány škodlivé účinky na matku ani dítě. Je to naše nejlepší léčivka na pročištění krve, je vhodná při těhotenské anémii (chudokrevnosti), při ekzémech a revmatismu. Má dobrý vliv na slinivku břišní. Dokáže snížit hladinu krevního cukru, proto je velmi vhodným podpůrným prostředkem při cukrovce v těhotenství. Kopřivu doporučuji popíjet i po porodu. Dodá ženě energii a potřebné železo. Navíc má příznivý vliv na laktaci. Kopřiva je prostě jedna z mých nejoblíbenějších bylinek!“

Bylinkář Vlado Kacián:

„Pití kopřivového čaje v první fázi těhotenství může pomoci. Především jako bohatý zdroj železa, hořčíku, vápníku – což je pozitivní. V druhém a třetím trimestru těhotenství již ale doporučuji kopřivu omezit, má totiž povzbuzující účinky na dělohu, což může vést k určitým komplikacím při vývoji a vyživování plodu. Takže když to shrnu: na úvod v rozumném množství (max. 2 šálky denně) ano. Později raději ne.“

Na krmných doplňcích pro koně obsahujících kopřivu (ať už čistou, nebo ve směsích) bývá výslovně uvedeno „nepodávat březím klisnám“.

Takže opět nejednota v názorech podložených zkušenostmi – musíte si sami vybrat, jak problematiku „kopřiva a těhotenství/březost“ pojmete... :-)

Kopřiva v kuchyni

Nejčastější dotaz na kuchaře, kteří mají zařazenou kopřivu v sortimentu sezónních jídelníčků, prý zní: Nezničí se varem všechno železo v kopřivě?

Odpověď odborníka: Nikoli!

Ba právě naopak: tepelná úprava zeleniny zvyšuje dostupnost železa pro organismus, patnáctiminutové podušení či povaření kopřivy poskytne organismu železa více, než konzumace v syrovém stavu. Jen nesmíme vařenou zeleninu (tedy ani kopřivu) nechat na druhý den, konzumujeme ihned! Obsah železa totiž prudce klesá již v řádu pár hodin po dohotovení pokrmu.

A pojďme si shrnout několik nejběžnějších „kopřivových“ receptů – čaj z kopřivy již máme v textu výš, takže zde si posvítíme na pár dalších zelených tipů:

Šťáva z kopřiv bez tepelné úpravy

Skvělá proti jarní únavě! Mladé vrcholky kopřiv opláchneme a rozmixujeme. Šťávu přecedíme, dochutíme cukrem s citronem a pijeme dle chuti zředěné s vodou. Připravujeme si množství na pár dní, v lednici se nezkazí tak rychle, ale není trvanlivá tak jako sirup.

Sirup

300 g čerstvých listů kopřivy (já dávám i více) zalijeme 2 litry vody a přivedeme k varu. Ihned stáhneme. Necháme 12 hodin chladnout a louhovat ve studenu. Scedíme (vyluhované kopřivy nevyhazujeme bez užitku – dáme do kompostu). Kopřivovou vodu svaříme v poměru 1:1 s cukrem do hustého sirupu. Plníme do lahví. Užíváme 3x denně 1 lžíci.

Kopřivový elixír zdraví a mládí

50 kopřivových vrcholků (i se stonky)

1,5 l vody

3 citrony

1,5 kg cukru krystal

Kopřivy vaříme ve vodě 5 minut, scedíme, přisypeme cukr a vlijeme vymačkanou šťávu z citronů. Přikápneme decentně rumu (množství dle soukromého nastavení chuťových buněk). Nápoj plníme do čistých lahví a uchováváme v lednici zakápnutý náprstkem slivovice v zúžení hrdla láhve (brání prostupu kontaminace do flašek, nedělá se potom tzv. plísňová zátka). Vydrží 2 měsíce (i déle) – každý den léčebně popíjíme cca 20 ml sladkého elixíru. Pro uchování na delší dobu můžeme i sterilizovat při 80 °C asi 25 minut – ale pokud fandíte příchuti alkoholu, dejte ho více a sterilizaci vynechejte.

Kopřivová polévka „klasik“

Čerstvé mladé vrcholky (i s lístky) kopřiv spaříme vroucí vodou, ochladíme přelitím studenou a pokrájíme. Zalijeme požadovaným množstvím vody, osolíme, přidáme mrkev, petržel, brambory a vaříme do změknutí. Zahustíme cibulovou jíškou. Můžeme přidat i oblíbené koření, nebo také smetanu či zjemnit máslem.

Kopřivová polévka „falešná ústřicová“

Čerstvé listy kopřivy a cibulku s česnekem (vše nasekané na jemňounko) osmahneme na kvalitním olivovém oleji. Zalijeme vodou, osolíme a opepříme, povaříme. Na závěr přilijeme smetanu a rozmixujeme ponorným mixérem do krémovité konzistence. Servírujeme s rohlíkovými kostičkami osmaženými na másle. Polévka má jemnou chutí připomínat ústřice.

Kopřivový špenát

Čerstvé spařené listy mladých kopřiv osušíme a vložíme na osmaženou cibulku. Dusíme trochu podlité do změknutí. Ochutíme smetanou, na závěr přidáme prolisovaný česnek, muškátový oříšek či jiné oblíbené koření.

Kopřiva na mozeček

Hrst jemně pokrájených kopřiv podusíme na másle, rozklepneme 4 vejce a umícháme do zhoustnutí. Dochutíme solí, pepřem, oblíbeným kořením.

Kopřivová pomazánka

Tavený sýr (nebo i ovčí, kozí – dle preferencí) utřeme s trochou česneku a olivového oleje, vyšleháme s trochou smetany a vmícháme hrstečku spařených, jemně posekaných kopřiv.

Kopřivová velikonoční nádivka

Rozmočíme veky nebo rohlíky v mléce, vymačkáme přebytky tekutiny a smícháme toto rozhnětené pečivo s vaječnými žloutky a rozpuštěným kouskem másla. Přidáme nadrobno posekané spařené mladé kopřivy, sůl, muškátový oříšek. Někdo má rád takto po „vegetariánsku“, většinou se ale přidává i uzenina, slanina na kostičky nebo pokrájené vařené maso (bůček, obraná vepřová žebra). Na závěr do hmoty opatrně vmícháme tuhý sníh z bílků.

Zapékané brambory s kopřivami

Nakrájené syrové (ty pečeme pomaleji a déle) nebo vařené (rychlejší doba zapékání) brambory vrstvíme v hlubokém pekáči s pórkem, nasekanou kopřivou a cibulkou, solíme po vrstvách, můžeme přidat i grilovací koření. Jako poslední vrstvu klademe vždy brambory. Zalijeme strouhaným sýrem s rozkvedlaným vajíčkem v mléce. Pečeme dozlatova.

Kopřivy na zahradě

I při zahradničení si můžeme vypomoci skvělou a všestrannou kopřivou! Vylepšuje a obohacuje půdu, dokonce má jako podsadba pod stromy napomáhat zdraví ovoce. Před sklizní stačí posekat a použít kopřivu jako nenahraditelnou složku v kompostu.

V kopřivách se daří beruškám – zabijákům mšic, takže kdo chce bojovat s mšicemi na zahrádce a má nějaký volný kouteček, neváhejte a nechte ho zarůst kopřivami!

Ve výluzích jako tzv. kopřivová jícha na hubení škůdců je také nenahraditelná. Do plastového sudu nasekáme větší množství kopřiv, dolijeme vodou a necháme delší dobu louhovat. Kopřivovou jíchou ředěnou 1:10 hnojíme a zaléváme (posílení růstu a obranyschopnosti rostlin), v ředění 1:50 postřikujeme (prevence proti mšicím a roztočům) – ne za slunečného dne! Nejlépe po dešti...

Kopřiva v chovatelství

Tzv. kopřivové krmení bylo odjakživa oblíbené ve výkrmu – například v nejsevernějších částech Británie se kopřiva dvoudomá používala ve výkrmu prasat, aby dobře tučněla. U nás v českých zemích hospodyně sekaly kopřivy do míchanic pro husy a slepice, měly ověřené, že jsou potom ptáci zdravější a vejce mají díky betakarotenoidům z kopřiv žádané oranžovočervené zabarvení – věřily, že je to známka vysoké kvality.

Kozám a kravám se podávala kopřiva pro zvýšení produkce mléka, koním pro „jiskru“ a lesklejší srst. V létě se krmila kopřiva čerstvá (pouze pořezaná a smíchaná se šroty; nebo pařená, taktéž nařezaná a domíchávaná do krmiva; nebo ji např. koňáci dlouze vařili spolu s ječmenem a lněným semínkem v kotlích, na pár dní dopředu do zásoby), v zimě se používala v krmivech sušená. I sušený kořen se využíval – stavěl zimní průjmy dobytka (díky velkému obsahu tříslovin).

Kopřiva a koně

Koně chovaní celoročně venku na dostatečných prostorách občas překvapí snahou dobývat kopyty ze zmrzlé země podpovrchové kořeny a oddenky kopřiv. Nelekejte se – je to známka zachovaných instinktů plus dokonale rozvinuté schopnosti pozorováním starších členů stáda přebírat nastřádané dovednosti. Kopřivové oddenky a kořeny totiž obsahují hojnost tříslovin s účinným adstringentním (stahujícím) prostředkem, vhodným při potížích s trávením a při průjmech.

Listy a stonky kopřivy někteří koně vyhledávají a konzumují dokonce v čerstvém stavu – někdo se domnívá, že jim chutnají, ale spíše převládá názor opačný: čerstvá kopřiva pálí i koně, proto její konzumace v čerstvém, nezavadlém stavu signalizuje vážnější nedostatky v minerálním hospodaření organismu zvířete. Takže takovým jedincům doplňte vit.-minerální směs. A kopřivu jim také dopřejte!

Po chemickém odčervení určitě nabídněte svým koním očistnou čtyř- až šestitýdenní kúru z kopřiv (březím klisnám raději ne) – buď zalévejte krmení čajem (neceďte, podávejte i s bylinou), nebo sušenou kopřivu (hrst) přimíchejte do navlhčeného krmení.

Kopřiva obsahuje více bílkovin než vojtěška, která je přitom považována za jedno z nejvýživnějších krmiv.

Tonizační účinky kopřiv a podpora metabolismu řadí kopřivu v jídelníčku koní na vysokou příčku – jenže jak na to, aby se do této žahavky koním chtělo? Poměrně jednoduše: spařte ji a nasekejte do žlabového krmení; nechte ji podžatou zavadnout a poté přihoďte do sena; nebo přímo nasušte, rozemněte v hrsti a přimíchejte mezi vlhké krmení v kyblíčku. Můžete i zalévat oblíbené krmné granulky nebo müslíčko vychlazeným kopřivovým čajem.

Všechny benefity vyjmenované v článku (viz výš) samozřejmě platí i pro koně – obsahy minerálů, vitamínů, účinných látek, silic,... – z toho všeho jistěže těží i koňský organismus, nejen lidský.

Na kopřivu se lze spolehnout i při dotaci prokrvení a okysličení svalů během tréninku a po něm. Rozšiřuje cévy, tudíž zlepšuje přísun kyslíku i živin vždy tam, kde je to právě nejvíce třeba. Koňským svalům je díky občasné kopřivové kúře zabezpečen zvýšený přísun potřebných aminokyselin, kopřivou v krmení pomůžeme i při obnově glykogenu po výkonu a díky zvýšenému prokrvení taktéž rychlejšímu vyplavení odpadních produktů metabolismu, a tudíž i menší bolestivosti po námaze.

Také při schvácení se velmi doporučuje právě kopřiva, stejně tak při letní vyrážce.

Podporuje laktaci – takže kojícím klisnám alespoň po dobu prvních dvou měsíců podávat v kuse, dál již s přestávkami.

Zevně se obklady s kopřivovou kaší (spařený a vychlazený jemně posekaný list) úspěšně používají při hojení ran a také při ekzémech. Má silný epitelizační účinek na tkáně, působí protizánětlivě – takže pokud potíráte štípance od hmyzu rozemnutou čerstvou kopřivou (mechanickým poškozením trichomy přestávají pálit a dráždit), koním ulevíte.

Pokud máte v okolí pastvin dostatek kopřiv, využijte je! Sečte je a sušte tzv. „na seno“ – skladujte stejně, jako skladujete seno – tak, aby nenavlhly, tedy v suchu a ve stínu. V zimních měsících kopřivu koním k senu občas přidávejte – a uvidíte, že nejen, že se časem naučí sušenou žahavku vyhlížet, ale díky nádherně lesklé srsti poznáte, že účinky se vskutku dostavily. Navíc díky podávání kopřivy „plešatým“ koním lépe dorůstá hříva.

Kopřiva v kosmetice

Oplachy vlasů silným odvarem posilují jejich růst, dodávají vlasům lesk a hebkost – tmavé rozzáří, světle trochu zatmaví. Též pomáhají při úpravě produkce mazu pokožky hlavy a jsou skvělé proti tvorbě lupů. Kopřiva se užívá i při kožních problémech typu ekzém a akné, pomáhá totiž ledvinám a játrům s účinnějším vylučováním odpadních látek. Třítýdenní pitná kúra kopřivového čaje má dle mnohých přímo zázračné účinky – spolehlivě mizíkuje i do té doby nevyléčitelné akné, vyrážky a nečistoty pleti.

Odvar z kopřiv proti padání vlasů

Hrst čerstvých kopřiv zalijeme vařící vodou a necháme louhovat 20 minut (někdo radí povařit 5 minut). Můžeme přidat i lžíci jablečného octa. Přelévat po umytí vlasů na závěr po smytí šampónu celou vlasatou část hlavy, nevyplachovat – naopak „zamasírovat“ dobře do pokožky.

I odvar z kořene kopřivy je dobře využitelný při hýčkání těla – jako přísada v koupeli zajistí menší sekreci kožního mazu, takže komu se mastí cokoli na těle více, než by si přál, může po kořenu kopřivy směle sáhnout.

Jiné využití kopřiv

Vlákna získaná ze stonku kopřivy po zpracování připomínají len – jsou jemná, téměř bílá, dobře se barví a poměrně dobře sají vodu a stejně dobře schnou. Oproti lnu mají i několik výhod: jsou jemnější, pružnější, údajně má být levnější výroba, která díky jednodušší technologii má méně zatěžovat životní prostředí.

Kopřivové vlákno nacházelo od nejstarších dob využití v plátenictví, ale v menší míře než konopí či len. Za 1. světové války při nedostatku bavlny tak došlo i na oživení technologie zpracování kopřiv – látce z nich se říkalo kopřivovina, uniformám pro vojáky zase kopřiváky. Vyrábělo se i spodní prádlo, které, pokud nebylo uspěcháno zpracování, se díky své jemnosti velice příjemně nosilo. Údajně udržovalo i lepší tepelnou pohodu – v zimě hřálo, v létě chladilo. Také různé pytle (na obilí například), síta, provazovina či rybářské sítě se v minulosti z kopřiv vyráběly.

Minulý rok proběhla v Příboře výstava a přednáška na téma zpracování kopřivových vláken a byla v Národní soutěži muzeí České republiky oceněna jako Gloria musaealis (každoroční národní soutěž muzeí).

A malý tip na závěr: kopřivový záhon

Pokud nemáte v okolí kopřivy hojně a běžně dostupné, zkuste si je vyset na vlastní záhon, případně si založte v zahradě „kopřivový kout“. Zcela dostačující bude jeden jediný výsev, protože následně se již kopřiva sama množí jednak podzemními oddenky, tak samovýsevem. Daří se jí všude, ale pokud se jí zeptáte na preference, vybere si raději stinnější stanoviště.

Břetislav Nový (známý dědek kořenář) doporučuje upřednostnit kopřivu dvoudomou (ta totiž téměř nedřevnatí) před kopřivou žahavkou (ta je drobnější a na postupné seřezávání nevhodná). Kopřivový záhon totiž sklízíme bez problémů dvakrát ročně – vždy před květem (nebo v jeho samém začátku), a to postupným seřezáváním, nebo snadněji pokosením celého záhonu najednou. Protože na sušení jsou nejvhodnější mladé vrchní listy, klidně i se zcela mladou částí horního stonku, řez vedeme samozřejmě v horních patrech porostu. Spodky kopřiv budou bez problémů znovu a znovu obrážet.

Použitá literatura:

  • Rostliny v domácí lékárně (MF, Praha 1973)
  • Herbář léčivých rostlin, 2.díl, J. Janča, J. A. Zentrich (Eminent, Praha 1995)
  • Zdraví z boží lékárny - Maria Treben (Dona, České Budějovice 1991)
  • Květena České republiky, 1. díl, S. Hejný, B. Slavík (Academia, Praha 2003)
  • Kopřiva - plevel, který šatil, V. Michalička (Muzeum Novojičínska, Nový Jičín 2017)

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. pipilota

    Dík za pěkné shrnutí

    12:03 - 10. 04. 2018

    Já dávám koním až trochu větší kopřivy - prostě seču srpem do travního koše. Na noc je rozhodím na nachystané seno, do rána zavadnou (sekání je zdržovačka). Koně nejdříve trochu "cuchají" a za pár dní si zvyknou a žerou to přednostně. Podávám 10 dní a pak 10 dní pauza 3x za sebou. Mám dobrou zkušenost s pálením na rukou - pobolívají mě malé klouby rukou (lékařům se nedaří zjistit přesnou příčinu) a právě to pálení na rukou mi pomáhá od bolesti.
    Takže vřele doporučuji teď po zimě vyhrabat příkopu a začít se sklízením kopřiv :-)

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: