Koňský důchod - pod širým nebem?

7. 09. 2011 05:00

Obrázky: 6

Autor: Dominika Švehlová Foto: Dominika Švehlová Rubrika: Ustájení a péče o koně Počet přečtení: 18165 Počet komentářů: 21 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 1 krát

Nadešel čas jít na důchod. Celý život sportoval, účastnil se různých akcí, nebo aspoň aktivně vozil svého jezdce na hřbetě českou krajinou. Jenže léta přibývají a nemládneme nikdo. Ani kůň. A jednoho dne bude muset každý majitel udělat zásadní rozhodnutí: kam a jak s vysloužilým koněm? Tomu se bude věnovat první článek zářijového tématu měsíce.

Existuje celá řada zodpovědných majitelů, kteří své postarší vysloužilé koně nechtějí prodat nebo jen tak odložit, ale rozhodli se jim zajistit skutečně důstojný „důchod". Často se pak stává, že se jim snaží nahradit ta léta strávená mezi čtyřmi stěnami boxu, cestování v přepravníku a užívání si širého nebe pouze s jezdcem na hřbetě tím, že jim zajistí nové ustájení v režimu 24/7 (nebo skoro 24/7), čili co nejvíce venku, co nejblíže přirozenosti koní. Rozhodnutí je to skutečně chvályhodné, protože dnes je již dobře známo, že koně patří ven, potřebují čerstvý vzduch, pohyb a společnost. Proč se pak stává, že takto přestěhovaní koně začnou náhle strádat, hubnout, ztratí dosavadní jiskru a životní „tah na branku"? Možná je to stářím... Ale že by tak náhle?

Určitě ne. Přechod ze stájového života „sporťáka" k životu pastevního povaleče je pro koně mnohdy velký stres, protože se mu najednou zcela změní životní prostředí, návyky i uklidňující rutina (byť by byla maximálně nezdravá a pro živočišný druh Equus caballus nepřirozená). Kůň je zvíře zvyku a tak, jak si po léta zvykal na samotku boxu a lidskou kontrolu každého svého kroku, tak si i nyní musí zvyknout být opět koněm. Podívejme se proto na to, co vlastně staří koně ke svému životu potřebují, jak se změní jejich životní potřeby s věkem a jak jim na základě těchto skutečností co nejvíce usnadnit vstup do „důchodu". Protože vypustit vysloužilce do stáda na pastvině a zamávat mu do zpětného zrcátka odjíždějícího auta nestačí!

Kdy je kůň starý

Kůň se za starého považuje cca od 20 let věku, kdy se u něho s velkou pravděpodobností začnou projevovat známky stárnutí:

  • starý kůňtkáně stárnoucího jedince ztrácejí na tekutinách a tedy i na pružnosti: ochabuje kůže, degenerují svaly i šlachy, tuhnou klouby; staří koně mívají volnější dolní pysk, propadá se jim hřbet, zmenšují svaly, vystupuje kohoutek a nad očima se zvýrazňují prohlubně;
  • kromě toho se mění i vlastnosti důležitých tkání pohybového aparátu: pohyb koně ztrácí na pružnosti a eleganci, kůň je méně obratný, snáze si natáhne šlachu nebo zvrtne kloub, ztrácí na svalové síle, rychlosti i vytrvalosti;
  • starší kůň má jiný vzhled obličeje, protože jeho obroušené řezáky se postupně pod jiným úhlem vysouvají z čelistí, stoličky mění svoji délku a s ní i vzhled tváří koně;
  • se zuby a jejich obrušováním souvisí jeden z častých problémů starých koní: snadněji se tvoří háky a ostré hrany, u skutečně starých jedinců se dokonce spotřebuje žvýkáním veškerá korunka zubu a ten již přestává být funkční, navíc se uvolňuje uchycení zubu v závěsu a mezery mezi zuby se rozšiřují, což umožňuje, aby se do nich namáčkla potrava a vyvolávala záněty: koně začínají hůř žvýkat, odmítají některá (většinou tvrdá) krmiva, začínají být hůř krmitelní nebo dokonce hubnou;
  • hubnutí koně ale může souviset i s horší funkcí trávicího traktu či jater; drobné prohřešky minulých let, ať už výživářské nebo preventivní, se právě nyní začnou projevovat; někteří staří jedinci mohou trpět i na problémy s ledvinami;
  • starší koně jsou náchylní na hormonální nerovnováhu: obvykle se jedná o příznaky nadbytku vnitřních kortikoidů (tzv. Cushing), ale může se objevit i rezistence na inzulín (především u tlustějších jedinců), problémy se zabřezáváním, štítnou žlázou či u hřebců s kvalitou spermatu;
  • problémy se ale objevují i na srdci a celkovém krevním oběhu, což se projevuje nejen horší fyzickou výkonností a pomalejším zlepšováním či obtížnějším udržováním kondice koně, ale i na termoregulaci: starší koně v zimě snáze prochladnou a v létě se snáze přehřejí;
  • významným aspektem je i snížení imunity, s nímž souvisí horší odolnost vůči infekcím, snadnější začervení, horší hojení ran a léčení z různých nemocí, bouřlivější reakce na alergeny i na stres jakéhokoli druhu;
  • v neposlední řadě je třeba zmínit zvýšený výskyt různých nádorů u starších koní, především melanomů u běloušů či karcinomů skvamózních buněk na nepigmentovaných odznacích.

V současné době se však díky kvalitnější veterinární péči i krmení (a to především v období růstu a pak ke stáří) dají všechny uvedené problémy poměrně dobře zvládat a koně se díky tomu dožívají často hodně přes 20 let. Nejsou vzácné případy, kdy kůň je i ve svých třiceti stále ještě v dobrém stavu. Ve Spojených státech je například 10-15 % koní ve věku nad 20 let.

Do důchodu...

Již mnoho majitelů vysloužilých koní může z vlastních zkušeností potvrdit, že i starší stájový sportovec se může bez problémů přizpůsobit životu na pastvině; tyto případy rozhodně nejsou vzácné, naopak. Často dokonce navenek „omládne" - uvědomí si, že je koněm, a začne si toho užívat. Dokud je postarší kůň zdráv a změny provázející stárnutí se na něm ještě neprojevily, nebude ani v této nové životní etapě vyžadovat nějakou zvláštní péči. Samozřejmě předpokládám, že měl čas si zvyknout na případnou změnu krmení a že se dobře sžil s novým stádem.

Potenciální problémy mohou mít koně výrazně staří, již nemocní nebo poznamenaní neduhy stáří a koně fyzicky či psychicky narušení následkem intenzivního využívání nebo nevhodného ustájení. Problémy na sebe většinou nenechají po odchodu na důchod dlouho čekat, protože velký nápor pro koně bude představovat zima i léto, pro některé jedince dokonce i jaro. I takoví koně však mohou být chování 24/7 nebo aspoň co nejvíce venku, jen se na to musí pořádně připravit. Je nutné jim najít to nejvhodnější ustájení a musí se počítat s tím, že budou potřebovat speciální kontrolu a často i velmi individuální péči. Mnohé zkušenosti opět říkají, že i v těchto případech se starým důchodcům může až zázračně zlepšit zdraví, vrátit radost ze života a mohou spokojeně nažívat ještě pěknou řádku let.

Pojďme se proto podívat, s jakými úskalími je třeba při penzionování vysloužilých koní počítat a jak je zvládnout k jejich spokojenosti.

Hubený nebo obtloustlý

Pro šťastný a zdravý důchod je třeba se přizpůsobit tomu, co je pro trávení starých koní nejlepší a co pro jejich majitele nejméně finančně a nakonec i organizačně náročné: píce. Pokud máte možnost zajistit koni pastvu, máte většinou aspoň napůl vyhráno. Kůň se může živit sám, po celý den a po malých dávkách, dostane do sebe velkou část potřebných živin (nebo i všechny, dle kvality pastvy a potřeby konkrétního koně) i minerálů a rovnoměrným žvýkáním bude přiměřeně obrušovat své zuby. Pokud není pastvy dostatek, obvykle se nahrazuje nebo doplňuje senem, většinou s non-stop přístupem. Vláknina má být vždy základem výživy koně, čím starší však kůň je, tím lépe má být vláknina stravitelná. Seno pro seniory by mělo být měkké, lístkaté a zdravotně nezávadné.

Na co myslet dopředu:
- Aspoň orientačně si spočítejte (nechejte spočítat), kolik živin dostane váš kůň v současném krmení a kolik by dostal při pastvě nebo v seně v nové domovině. Zohledněte, zda je kůň v současné době v ideálním výživném stavu (čili 5. stupeň devítistupňové škály plus mínus jeden stupeň, viz článek Stupnice tělesné kondice koně), nebo zda potřebuje přibrat či zhubnout. Podle toho ho můžete nechat pouze na píci nebo mu budete přidávat další krmení (viz dále).
- Pokud kůň nebyl doposud zvyklý na pastvu, musíte ho na ni nejdříve navyknout; je třeba, aby na ní zpočátku trávil jen chvíli (cca půl hodiny) a během asi dvou týdnů si pobyt na trávě prodlužoval, až mu nebude vadit pastva celodenní. Hlídejte konzistenci jeho koblížků; pokud budou příliš měkké, je třeba koně z pastvy vzít pryč a v navykání na trávu začít od začátku po upravení stavu jeho trusu.

- Před odvozem koně „na důchod" mu nechejte zkontrolovat zuby, protože pouze se zdravým chrupem se kůň z trávy a sena skutečně dostatečně nažere a nebude mít zažívací potíže s nerozmělněnými sousty. Kontrolu zubů ostatně provádějte u seniora častěji: jakmile se projeví na jeho zubech stárnutí, bude třeba se mu na ně dívat klidně i dvakrát ročně!
- Před vypuštěním koně na pastvinu je třeba, aby byl prostý vnitřních parazitů. Staří koně se snáze začerví a mohou být zdrojem parazitů i pro své stádové kolegy.

Dostatek vlákniny je potřebný především v zimě, protože její fermentace v tlustém a slepém střevě je zdrojem tepla. Starší koně už mohou mít problémy s termoregulací a toto jim velmi prospěje. Protože však zimní období představuje velký energetický výdej - a opět především u koní, jejichž termoregulace není právě ideální - často je třeba starým koním v tomto období přidávat i energii. K tomu se hodí právě koncentrovaná krmiva. Schválně nepíšu jádro, protože obiloviny obsahují hodně lehce stravitelných cukrů, které mohou u koní s hormonální nerovnováhou způsobovat zdravotní problémy včetně obávaného schvácení kopyt. Ideálním zdrojem energie je pro stárnoucí koně snadno stravitelná „supervláknina", kterou najdeme například v řepných řízcích, popřípadě tuky, které můžeme přilévat v podobě rostlinných olejů či přidávat ve formě rýžových otrub. Staří koně mohou ocenit i vyšší dávky kvalitní bílkoviny, které jim pomohou udržovat v pořádku tělesné tkáně a orgány. Vhodná je vojtěška, ať už jako seno (přimíchat do sena lučního) či různé pelety, ale také produkty ze sóji či jiných luštěnin nebo obilné klíčky. Staří koně potřebují obecně dobře stravitelná krmiva, aby z nich dokázali vytěžit, co potřebují. Pokud se jim přidávají obiloviny, měly by se mechanicky či tepelně upravit, vhodné je vybírat i extrudovaná krmiva.

Staří koně si už nedokáží vyrobit dostatek vitamínů a také nedostatek minerálů, například v chudém seně či pastvě, může ztížit běh jejich metabolismu. Bývá proto vhodné kromě „minerálky" přidávat i vitamíny skupiny B, vitamín A, E a C jako antioxidanty, případně i biotin pro lepší srst a rohovinu kopyt. Vhodné jsou také mastné kyseliny ve správném poměru. Na druhou stranu se může stát, že staré ledviny již nejsou schopné zpracovávat některé minerální látky, především vápník a fosfor, takže i to je nutné vzít v úvahu při výběru krmných doplňků.

Na co myslet dopředu:
- Než koni budete zasahovat do krmné dávky, nechejte vyšetřit jeho krev, abyste zachytili případné poškození jater a ledvin. Nemocná játra či ledviny vyžadují minimální množství bílkovin v krmivu, nedělá jim dobře ani mnoho tuků. Naopak pro regeneraci jater je vhodné dodávat spolu s vlákninou lehce stravitelné cukry. Ledviny je třeba šetřit nižším přísunem vápníku (nepodávat či minimalizovat vojtěšku či řepné řízky pro vysoké obsahy vápníku, vyhnout se otrubám pro vysoký obsah fosforu).
- Při sebemenším podezření na rezistenci na inzulín u koně nebo zvýšenou hladinu kortikoidů, je třeba toto potvrdit vyšetřením krve a koni podávat krmiva s nízkým obsahem lehce stravitelných cukrů (žádné jádro, žádné přislazování melasou, omezení pastvy, především na jaře).
- Při výběru ustájení si zjistěte, jak vypadá napájení vodou v zimě. Starý kůň potřebuje dost pít, především v době, kdy je jeho hlavní dietou seno, proto nesmí voda zmrznout a ještě lepší je, když má teplotu okolo 10°C. Jinými slovy: starým koní je třeba aspoň dvakrát denně (po práci či po krmení) podávat ohřátou vodu v dostatečném množství, uvidíte, jak budou s chutí pít!

Někteří stárnoucí koně, především nepracující zástupci primitivních plemen, dokážou i přes vysoký věk „žít ze vzduchu" a obvykle bývají dost "oplácaní". Pro ně může být pobyt na pastvině doslova život ohrožující! Je třeba jim nejen omezit přísun energie, ale především snížit přísun lehce stravitelných cukrů na naprosté minimum. Nebezpečná je pro ně hlavně jarní tráva; pastvu je proto třeba dávkovat, vynechat nebo koně opatřit pastevním náhubkem. Naopak dostatek pohybu či přiměřené pracovní využití jim může výrazně prodloužit život.

Zima a horko

Necháte-li sice stárnoucího, přesto jinak zdravého koně v rozumném ustájení typu 24/7 a zajistíte mu včasnou aklimatizaci, většinou si dobře zvykne a strádat nebude. Samozřejmě za dodržení určitých podmínek.

seno v ziměVýzvou pro jakéhokoli koně venku, nejen starého, je špatné počasí a především extrémy. Déšť s větrem při teplotách kousek nad nulou, popřípadě hluboký mráz klesající kus pod -10°C, ale také tropická vedra - a s nimi spojený obtěžující hmyz. Termoregulace starého koně je pomalá a často nedostatečná a extrémy mohou být pro něho tak vyčerpávající, že je dobré ho na přechodnou dobu zavírat do připravené stáje, popřípadě ho chránit kvalitní dekou. Většinou však postačí vhodný přístřešek, ideálně neustále otevřená stáj, kam se kůň půjde schovat v případě, že mu nebude venku dobře. Pozor jen na to, že někdy bývá silnějším magnetem žrádlo a ostatní členové stáda! Může se tak stát, že kůň třesoucí se zimou či přetápějící se na slunci neodejde dovnitř, protože venku je pastva/seno a jeho kamarádi! Z tohoto důvodu je dobré složit stádečko z jedinců preferujících podobný životní styl a krmení v chladném období rozmístit tak, aby aspoň trochu sena bylo k dispozici i uvnitř přístřešku, popřípadě seník umístit tak, aby byl zároveň v závětří a pod stříškou. Zimní výběhy by měly být chráněné proti větru, letní naopak dobře „profukované větrem", ale s možností příjemného stínu, ideálně pod stromy.

Protože koně se zahřívají fermentací vlákniny, je třeba jim právě v chladném ročním období podávat co nejvíce sena a zajistit, aby ho kůň mohl dobře zpracovat (viz výše).

Na co myslet dopředu:
- Především staršího koně je třeba na celodenní (a celonoční) pobyt venku nachystat - aklimatizovat. Buď ho budete stěhovat na jaře či ideálně do poloviny léta (i když mnoho koní si zvykne i tehdy, když se na pastviny dostanou až na podzim), nebo ho budete držet nejdříve na přechodnou dobu tak, že bude pobývat ve výběhu pouze část dne (pro jeho pohodlí: v zimě přes den, v létě přes noc). Pokud nechcete koně na zimu dekovat, musíte jeho tělu dovolit, aby si vytvořilo kvalitní zimní srst. To znamená žádné holení, žádné lehké dekování a co nejvíce venku aspoň od poloviny léta, kdy se začíná tvořit zimní srst v chlupových folikulech.
- Při výběru „důchodového" ustájení volte takové zařízení, které nabízí i možnost zavření koně do individuálního boxu. Nikdy nevíte, kdy to budete potřebovat. Vhodné je mít po ruce i koňské deky, teplou i nepromokavou, které v největší nouzi na koně můžete dát.
- Důležité je také dát koně do vhodného stáda. Ideální je menší skupinka koní podobného věku, výživného stavu i pracovního využití. Většinou totiž potřebují podobnou péči a mají podobné požadavky (například větší klid, ochranu před deštěm apod.).
- Vybírejte ustájení, kde je zajištěno, aby každý kůň měl přístup k vodě, senu, jádru i do přístřešku; nesmí se stát, že dominantní kůň zabrání podřízenému se nažrat, napít či schovat před nečasem! Na krmení jádrem mají být koně oddělení (boxy, uvazování...), na krmení senem musí mít dostatečný prostor okolo balíku či tolik hromádek, aby vždy bylo o jednu až dvě více, než koní. Společný přístřešek musí mít dva prostorné vchody a musí být tak velký, aby se do něho vešli všichni koně a ještě dost místa zbylo.

Pohyb a klid

Staří koně potřebují činnost, a to hned z dvou důvodů: aktivita jim udržuje v činnosti pohybový aparát i krevní oběh, prokrvuje, „promazává", zpevňuje i obnovuje všechny činné tkáně, od plic, přes srdce a cévy až po kosti, klouby, šlachy a svaly. Protože starší koně budou pravděpodobněji trpět artrózou, ať už z opotřebování nebo „jen" jako následek stárnutí chrupavek, více než pobyt venku v zimě jim bude vadit nehybnost ve stáji. Neustálé popocházení „od trsu k trsu" nebo „od hromádky sena k hromádce" je pro jejich stárnoucí údy doslova jako balzám a nenahradí ho ani ty nejdražší kloubní přípravky na trhu. Druhým důvodem, proč udržovat staré koně v aktivitě, je jejich psychika. Koně jsou zvířata pohybu, zvířata „akce", byť sami upřednostňují lenošení a pohodu. Pro vyrovnanost nervové soustavy a s ní duševního zdraví potřebují mít činnost, podněty okolí, možnost něco zkoumat, něčeho se bát, ale i pro někoho pracovat, Pokud byl dosud kůň pravidelně jezdecky využíván, náhlé odtržení od této činnosti může pro něho být zhoubnější, než vítr a mráz dohromady! Dokud můžete, využívejte i nadále svého vysloužilce tak, jak je zvyklý a jak mu dovolí momentální zdraví. Udržíte ho v kondici fyzické i psychické a obojí prodlouží jeho život i zlepší jeho kvalitu.

Na druhou stranu staří koně často upřednostňují klid. V klidu chtějí odpočívat (a odpočívají více než koně v plné síle), v klidu chtějí žrát, v klidu se chtějí jen tak kochat pohledem do dáli (ano, to mají rádi!). Motivujte je proto k pohybu, ale nenuťte je! Pokud se vám zdá, že je kůň smutný a chřadne, zvažte i možnost, že nemá dostatek klidu a „svého vlastního prostoru". Možná mu prospěje zavírání do boxu (klidně i otevřeného) po dobu krmení či na část dne, bude se mu líbit otevřený výběh s výhledem do dáli, kde ho nebude rušit žádný mladý nezbeda.

Na co myslet dopředu:
- Při výběru vhodného ustájení hleďte nejen na to, aby kůň měl neustále možnost i motivaci k lehkému pohybu, ale také na povrch, v němž se kůň bude o většinu dne pohybovat. Starší koně, kteří trpívají na problémy s končetinami, budou lépe prospívat na povrchu rovném, pružném a ne příliš kopcovitém. Prudké svahy, „betonová" hlína či naopak dlouhodobé bahno je pro jeho stárnoucí končetiny zhoubné. Samozřejmě neodmítejte rozmanitost terénu, přesto je třeba ji zmírnit tak, aby nebyla nutností, ale pouze zpestřením životního prostředí seniora.
- Než vysloužilého koně pošlete na pastviny či do výběhu, naučte ho chovat se ve volnosti. Starý kůň nemůže ve výběhu lítat, protože si mnohem snáze ublíží, vyčerpá se, vypotí hodně potřebných elektrolytů, bude se stresovat. V případě potřeby koně nejdříve naučte trávit ve výběhu aspoň část dne, zpříjemněte mu to senem, trávou či nějakou „hračkou" (třeba smrkové větve) a společností koní, s nimiž se přátelí.

Další tipy

  • venkovní chov s přístupem do stodolyPředevším u staršího koně je třeba důsledně dodržovat očkování, protože snáze podlehnou nákazám a hůře se budou léčit.
  • Zajistěte koni pravidelnou kontrolu chrupu a úpravu kopyt.
  • Ideálně jednou ročně nechejte vyšetřit jeho krev, zda jeho tělo stále funguje dobře, popřípadě jaké problémy se objevily.
  • Ustájení starého koně volte tak, aby nebylo od vás příliš daleko. Jezděte na pravidelné kontroly často, jak jen to půjde. Sledujte nejen zdravotní (ten mají sledovat především ošetřovatelé, a to denně!) stav koně, ale i jeho výživnou kondici a chování. Výživnou kondici vždy kontrolujte nejen zrakem, ale i pohmatem! Kůň má mít hmatná, ale ne viditelná žebra, nevystupující kosti či páteř, pevný krk bez tukového hřebene (kromě hřebců) a kořen ocasu schovaný do pružného tukového polštáře.

I vysloužilý kůň může žít aktivním životem! Jen je třeba se o něho více starat nebo aspoň ho více sledovat. Musíte počítat s tím, že starý kůň může kdykoli onemocnět - nebo se „sesypat". Pokud jste se k němu do té doby chovali jako k mladíkovi, nyní přijde změna! O tom si řekneme v dalším článku.

A těšte se i na zkušenosti různých majitelů vysloužilých koní; ostatně své vlastní postřehy můžete hned psát pod článek do komentářů.

Pro úplnost uvádím rozcestník na velmi zajímavé články o starých koních přímo z webu TheHorse.com (anglicky).

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. Jitka

    důchod

    07:45 - 07. 09. 2011

    Slyšela jsem názor , že koně, když se takto odloží a přestane se s nimi pracovat, že začnou strádat i psychicky, dřív kůň důchodce přestal např. sportovat tak přešel do provozu a byl obletován a opečováván dětmi a určitě byl šťastnější, než když ho majitel šoupne do neznámého prostředí mezi neznámé koně a lidi. Samozřejmě k tomu patří i ta pasatviny a přiměřený pohyb, ale to si vůbec neodporuje, dnes je spíš koní příliš a už jaksi chybí využití starých koní.

  • 2. jaja

    aktivita

    08:14 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 1.

    Určitě je to tak. Jsou koně, kterým taková změna (od práce k nicnedělání) nevadí, ale jsou jiní, kteří ji psychicky špatně nesou. Pokud nějaký kůň pravidelně pracoval, je dobré i na důchodě s ním v práci pokračovat - samozřejmě s ohledem na jeho stav.

  • 3. Pavel Mádr

    držení koní

    11:17 - 07. 09. 2011

    Jakýkoliv kůň by měl být držen v podmínkách které odpovídají jeho fyziologii a etologii. Pro zdraví koní, je především důležité začít od hříbat, jakkoliv je chvályhodné, umožnit to koním seniorům. Ustájení koní v boxe, znamená omezení pohybu vedoucí k psychickému strádání a fyzickému poškozování a lze je označit za týrání zvířat dle zákona na ochranu zvířat proti týrání minimálně podle §4 písm c) 3).

    http://www.icpk.cz/index.php/prirozene-ustajeni/33-psychicka-pohoda-kon-ve-volnem-ustajeni.html

  • 4. jaja

    týrání

    11:39 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    Souhlasím, nicméně týrání dle stejného zákona je také způsobování zvířeti bolest (například některými úpravy kopyt...):
    § 3: Pro účely tohoto zákona se rozumí
    i) utrpením stav zvířete, který je způsobován nepřirozenými podněty vyvolávajícími strach, zranění, bolest, zdravotní poruchy nebo až smrt,
    j) nepřiměřenou bolestí bolest neodpovídající povaze potřebného zákroku,

    dále třebaježdění na kulhajícíh koních:
    § 4 Za týrání se považuje

    a) nutit zvíře k výkonům které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly,
    b) podrobit zvíře výcviku nebo je použít k veřejnému vystoupení či podobným účelům, pokud je pro ně spojeno s bolestí, utrpením nebo poškozením,

    no a když zapátráme v minulosti, pak by se daly vytáhnout i jiné paragrafy!

  • 5. Jitka

    týrání

    11:51 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    vše je velmi relativní a individuelní, zavřu-li svou kobylu do boxu či do výběhu je evidentně spokojená v boxe, když ji dám na pastvinu nejspíš si o mě myslí jaký jsem to tyran- evidentně trpí. Valachovi to je fuk.

  • 6. Eva Hálová

    týrání

    12:01 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    Bez ohledu na zákony je nejdůležitější respektovat zdravotní a psychický stav koně a v rámci možností tomu přizpůsobit jeho managment.A u starých koní,na kterých jsme si celý život ukájeli svoje sportovní či jiná ega to platí dvojnásob.Pokud nedokážu respektovat individualitu starého zvířete a přizpůsobit se jeho potřebám tak,aby svůj důchod prožil spokojeně a zejména bezbolestně,je lépe mu nechat uříznout hlavu.

  • 7. mika251

    máte nejaké vlastné kone?

    12:30 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    Už niekoľko týždňov by som sa pána doktora rada opýtala, koľko koní má osobne on v starostlivosti (potažmo ich vlastní)?
    Veľmi by ma totiž zaujímalo, či sú jeho znalosti len teoretické, alebo má aj nejaké skúsenosti z praxe? Viem že sa to celkom netýka témy, ale celkom by to pomohlo ujasniť situáciu.

  • 8. lokki

    paragraf

    13:33 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    pane Mádr, obávám se, že opět nemáte pravdu - pokud zákon přečtete celý, najdete tam i normy minimální velikosti plochy ustájení pro welfare koní (tedy tvůrce zákona a priori předpokládá boxové ustájení, nikoliv pastevní) a §4 písmeno c) není s normou ani s dalšími ustanoveními zákona v rozporu. Naopak v rozšířeném rámci zákona proběhla diskuze (a stále probíhá) právě o ustájení 24/7 jež z pohledu ustanovení zákona nesplnovalo podmínky welfare koní a proto byla v posledních letech doplněna norma o povinnosti vybudovat na pastvině přístřešky (s definovanou minimální plochou na kus), zásobování vodou, povinnost zabránění kontaminace krmiva výkaly a několik dalších... fakt nechci nějak moc vrtat, ale i naše zákony se dají ohybat jen do určité míry a pokud už to chcete dělat, je dobrý si je předtím přečíst...

  • 9. leprechaunek

    ale ale...

    13:59 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    Opět demagogie, odporování sám sobě (a v pouhých třech větách, to jen tak někdo nedokáže) a navrch ještě neznalost češtiny, za kterou by se styděl každý maturant.

    Vážně toho člověka ještě někdo bere vážně...?

  • 10. Ondřej POSEJPAL

    o týrání

    19:05 - 07. 09. 2011

    Strádání podle paragrafu 4 je i znemožnění uspokojení potřeb. Ať se jedná o vodu nebo o sexuální potřebu.
    Je nesrovnatelný rozdíl mezi stavem kdy se nemohu dojít napít aniž bych trpěl neposatelnou bolestí. A stavem kdy si jen nemohu dělat co mě napadne,jsa dočasně ustájen.
    Dále lze tedy za týrání považovat i kastraci a veškerou manipulaci se hříbětem při násilných odstavech.
    Paradoxně, oddalování sexuálního uspokojení je pro organismus, je-li to dočasné, prospěšné, stejně tak boxové ustájení, jakož i kastrace v případě, že je nutná pro zdraví zúčastněných a růst stáda.
    Způsobovat koním krutou bolest a násilně je devastovat v útlém věku. Ať je to odstavem, přetěžováním, nebo v rámci naplňování vlastních ambic je však neodpustitelné a potrestání hodné.
    Musí existovat hranice mezi prospěšností a tyranií. Kdo koním neumožní dostatek volného pohybu ať už následkem ustájení,úpravy kopyt, nebo jim dlouhodobě brání v uspokojování potřeb, se ocitá za touto hranicí.

  • 11. Ondřej POSEJPAL

    o týrání II

    19:07 - 07. 09. 2011

    To též platí i o seberealizaci v rámci výkonu práce, byť v měřítku odpovídajícím věku.

  • 12. Ondřej POSEJPAL

    o týrání III

    19:18 - 07. 09. 2011

    Trvat tvrdošíně na svém a vyvolávat tak konflikty je jistě jedno z práv každého jednotlivce. Osobně to považuji nátlak Dr. Mádra, za zcela nesmyslný. Neboť, s netýká žádného skutečného problému. Navíc je to z jeho strany plýtvání časem. Problémy, pokud jsou jsou jinde než v podmínkách dočasných stání, jsou tam kde si na ně nevidíme. V hlavách, zatvrzelých hňupů, kteří tvrdošíně opakují stále tytéž nesmyslné požadavky.
    To bez ohledu na to jestli jsou chovateli, kopytáři, dostihovými trenéry nebo instalatéry uzdeček. Každá profese a každá organizační práce se dá dělat dobře a špatně. Pan Mádr podle mě dělá svou práci špatnou a není sám. A to jakoli to myslí dobře. Protože způsob jak prosadit něco nového, netkví v tom kritizovat to staré. Ale to staré zohlednit a přizpůsobit nově vytvořeným podmínkám. Nemůže si přece myslet, že na jedné studii lze postavit zcela nový způsob přístupu ke koním. A kdyby to byla alespoň studie fenomenální a bezchybná - taky neni.

  • 13. Ondřej POSEJPAL

    o týrání IV

    19:25 - 07. 09. 2011

    Další aspekt této problematiky spočívá čistě v postupu.
    Jak mohu vyžadovat provádění něčeho od druhé či třetí strany, aniž sám vím co to obnáší a znám správný postup. Jak se můžu domnívat, že bez mého osobního nasazení bude někdo dělat něco čemu nevěří a nechce provádět. A proč se budu tedy snažit utiskovat ostatní jen proto ,že mi neumí vyhovět a vědomě tak napadat jejich přesvědčení.
    Pane doktore, naučte se alespoň jezdit tak špatně jako Vaši kolegové, ať nám můžete něco pěkného říci.

  • 14. Ondřej POSEJPAL

    to SiletBob

    19:28 - 07. 09. 2011

    To není odporování si, to je vliv dezinfomovanosti. Kdopak nám pana doktora asi blbě informoval?

  • 15. jaja

    pravda

    19:48 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 12.

    Ondřeji, jak se tebou mnohdy nesouhlasím (nebo částečně nesouhlasím) v tomto ti musím dát velmi za pravdu:
    "Protože způsob jak prosadit něco nového, netkví v tom kritizovat to staré. Ale to staré zohlednit a přizpůsobit nově vytvořeným podmínkám."
    Na podobném pohořeli komunisti a hoří i všichni jiní extrémní alternativci! Krom toho nemohou mít pravdu, protože "to staré" je velmi často velmi pravdivé, jen je tčeba se na to umět podvíat (a opět to nebrat jako dogmu).

  • 16. Ondřej POSEJPAL

    to jaja

    21:36 - 07. 09. 2011

    Tak to je dojené. Děkuji.

  • 17. Ondřej POSEJPAL

    to Pavel Mádr

    22:19 - 07. 09. 2011

    http://www.youtube.com/watch?v=kBdfcR-8hEY&feature=topvideos_education
    Tady bych si dovolil odkázek na fundované vysvětlení. A sice vysvětlení, proč Vám ještě nikdo nesebral licenci a proč jste dosud na svobodě. :-)

  • 18. Ondřej POSEJPAL

    to Pavel Mádr

    22:23 - 07. 09. 2011

    Jinak považuju za nemožné aby Vaše myšlenky někdo podpořil na státní úrovni. Ať už to tu chodí jak chce. Něco takového si stát nemůže dovolit. Něco takového jako ospravedlňovat vraždy, ubližování na zdraví a to ať už jde o lidi nebo zvířata. Že v případě zvířat se to často tutlá je věc jiná.

  • 19. Longgun

    Držení koní

    22:29 - 07. 09. 2011

    Reaguje na 3.

    Pane Mádr...máte stejné názory jako jedna zdejší paní,která je u koní 14 dní i s cestou,a tvrdila mi,že já bych neměla mít koně proto,že jsou,přes den,v 40.st.vedru zavřeni v chladné stáji bez much a vypouštěni ven v noci,když je chladno a neobtěžuje je hmyz...kobylu mám 22.rok,od jejich 6.let...povětšinou chovanou ve stáji,v boxu,a nikdy nestrádala ani fyzicky ni psychicky...nyní je druhým rokem zcela venku a je to,taky,fajn...Pane Mádr,Vaše názory jsou hodně! nebezpečné!...

  • 20. pu

    ajéje :)

    22:37 - 07. 09. 2011

    Nejlepší obrana je útok, a tak nám tu pan doktor kope do čeho se dá.
    Navíc článek řeší situaci, kdy máme starého koně a chceme mu dopřát důstojný důchod. Pan koktor nám povídá o hříbatech... achjo :D Pane doktore, to se řeší v jiných článcích :)))
    Dominiko, velmi pěkný článek a dost vychytaný po všech stránkách. Díky, myslím že i za ostatní normální lidi, skutečné koňomily!

  • 21. leprechaunek

    ad pu

    08:49 - 08. 09. 2011

    Reaguje na 20.

    Teda já vím, že to byl překlep, ale "pan koktor" je naprosto kouzelný :)))
    Vzbuzuje to různé asociace, řekla bych že celkem trefné v tomto případě... :D

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 3 čtenářů. Celkový počet bodů: 15.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: