Koňské novinky: Výživou k prevenci vývojových ortopedických nemocí

2. 09. 2009 11:00

Obrázky: 1

Autor: The Horse Sponzor: TheHorse.com Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 6413 Počet komentářů: 1 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Dnešní Koňské novinky budou trochu neobvyklé, protože v nich nebudeme popisovat nejnovější výzkumy, ale necháme si poradit od odborníků z K.E.R., jak správně krmit březí klisnu a posléze její hříbě, abychom předešli vzniku ortopedických problémů.

THlogo

Vývojové ortopedické nemoci (známé pod anglickou zkratkou DOD) mohou zničit atletickou budoucnost mladého koně. Každým rokem přibývají stovky, možná tisíce mladých koní neschopných v pozdějším věku zátěže, pro niž byli vyšlechtěni, protože se u nich objevily změny, které jsou následkem nemocí jako osteochondritis dissecans (osteochondróza) a fyzitis. Během posledních několika let vědci zjistili, že správná výživa březí matky a potom i narozeného hříběte je základem pro správný vývoj kostí, jehož komplikacemi mohou být právě vývojové problémy.

Chovné klisny

Nejčastější chybou v krmení březích klisen je překrmování během časné březosti a nedostatečné krmení během laktace.

Nutriční požadavky chovné klisny lze rozdělit do tří stádií. První stádium začíná oplozením a trvá asi prvních sedm měsíců březosti. Této kategorii odpovídají jalové klisny a březí klisny, které nemají po boku sající hříbata. Druhé stádium zahrnuje třetí trimestr březosti, což je asi od sedmého měsíce březosti až po porod. Poslední stádium je laktace (kojení), období, které trvá asi 4-6 měsíců po porodu.

Časná březost

Správné krmení během březosti vyžaduje znalosti, jak se během té doby vyvíjí plod.

Klisna se prvních sedm měsíců březosti má krmit tak, jako by nebyla březí.

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení plod neroste během celých 11 měsíců rovnoměrně. Prvních 5 měsíců březosti je malý. Dokonce v sedmém měsíci má pouze 20 % porodní váhy hříběte. Protože tato hmotnost odpovídá asi 2 % hmotnosti matky, jsou nutriční potřeby plodu minimální ve srovnání se záchovnou potřebou matky. Proto se má klisna krmit tak, jako by nebyla březí.

Majitelé klisně často přidávají, jakmile zabřezne, protože „nyní žere za dva". Zvyšovat množství krmení není potřebné a může vést k obezitě a porodním problémům, především v případě, když má klisna během časné březosti přístup k bohaté kvalitní pastvě.

Pozdní březost

Plod se začíná rychle rozvíjet po sedmém měsíci březosti a jeho nutriční požadavky jsou významně vyšší, než záchovná potřeba matky; proto je třeba podle toho upravit krmnou dávku klisny.

Požadavky na stravitelnou energii se během pozdní březosti zvýší o asi 15 %. Ve větší míře se však zvyšuje potřeba bílkovin a minerálů. Je to proto, že se v tuto dobu začínají syntetizovat tkáně plodu, které jsou bohaté na bílkoviny, vápník a fosfor.

Do krmné dávky klisny v posledním trimestru březosti, která má být bohatá na bílkoviny, je důležité přidávat minerály a stopové prvky.

Doplňování stopových prvků je pro toto období důležité, protože plod si uschovává železo, zinek, měď a hořčík ve svých játrech pro využití po porodu. Plod si vyvinul tuto strategii „uschovávat stopové prvky ještě během pobytu v děloze", protože mateřské mléko je na ně chudé.

Vědci z Nového Zélandu zkoumali efekt přidávání mědi na výskyt vývojových ortopedických nemocí u plnokrevných hříbat. Březí plnokrevné klisny byly rozdělené do dvou skupin: první dostávala měď, druhá - kontrolní - nikoli. Hříbata narozená klisnám z každé skupiny byla dále rozdělená do skupiny dostávající měď a do kontrolní skupiny bez přídavku mědi.

Přidávání mědi březím klisnám bylo spojeno s výrazným úbytkem výskytu fyzitidy (zánět růstové ploténky kosti) hříbat ve věku 150 dní. Hříbata klisen, které nedostávaly přídavky mědi, měly významně vyšší výskyt kloubních chrupavčitých lézí než hříbata matek první skupiny. Ta měla naopak významně nižší výskyt kloubních chrupavčitých lézí.

Na druhé straně přidávání mědi již narozeným hříbatům nemělo žádný významný efekt na závažnost vývojových ortopedických onemocnění.

Klisny v pozdním stádiu březosti často dostávají v nadbytku energii ve snaze zajistit jejich vyvíjejícímu se plodu dostatek bílkovin a minerálů. Pokud klisny v poslední fázi březosti ztloustnou, měla by se jim změnit krmná dávka tak, aby obsahovala vyšší koncentraci bílkovin a minerálů, takže by za den finálně dostaly menší množství krmiva. Tím se sníží také jeho energetická hodnota, přitom zůstane zachována potřeba ostatních klíčových živin.

Laktace

Klisny v časné laktaci potřebují obvykle 4,5-6,5 kg jádra denně, konkrétní množství záleží na kvalitě píce, kterou dostávají. Během laktace je třeba se primárně starat o vápník a fosfor.

Potřeba živin klisen se výrazně zvyšuje po porodu. Během prvních tří měsíců laktace klisna denně vyprodukuje mléko v množství odpovídajícímu asi 3 % její tělesné hmotnosti. Toto mléko je bohaté na energii, bílkoviny, vápník, fosfor a vitamíny. Proto má být krmená dostatečným množstvím jádra, aby její vysoké požadavky na živiny byly splněné. Klisny v časné laktaci potřebují obvykle 4,5-6,5 kg jádra denně, konkrétní množství záleží na kvalitě píce, kterou dostávají. Jádro by mělo být obsahovat jednotlivé živiny tak, aby to odpovídalo potřebám klisny. Není nějak zvlášť nutné zvyšovat příjem stopových prvků, protože vědci zjistili, že přidávání stopových prvků se neodrazí v jejich vyšším množství v mléce. Během laktace je třeba se primárně starat o vápník a fosfor.

Živiny by se měly zvyšovat postupně během posledních týdnů březosti, takže klisna v době hřebení bude dostávat skoro takové množství, jaké pak bude tvořit její krmnou dávku během laktace. Je nutné vyvarovat se náhlému zvyšování krmné dávky v tomto období, protože může být příčinou koliky nebo laminitidy.

Produkce mléka začíná klesat po asi třech měsících kojení, mělo by se snižovat také množství jádra, aby klisna zůstala v odpovídající tělesné kondici.

Sající hříbata

Pokud byly klisny během své březosti krmené správně, není potřeba přidávat sajícím hříbatům žádné doplňky s minerály až do věku asi 90 dní. V tuto dobu lze hříběti předložit malé množství vhodného „hříběcího" krmení a postupně ho zvyšovat, až hříbě přijímá denně 0,5 kg na měsíc věku. Je nutné, aby bylo hříbě navyklé na konzumaci jádra ještě před odstavem. Pokud tomu tak není, je velká pravděpodobnost, že dojde v době odstavu ke zpomalení jeho růstu. Když potom odstavče nakonec začne přijímat jádro, dojde ke kompenzaci tohoto „schodku" intenzivnějším růstem, který může vést ke vzniku vývojových ortopedických onemocnění.

Odstavčata

Nejkritičtějším obdobím růstu pro prevenci vývojových ortopedických nemocí je od odstavu do 12 měsíců věku, kdy je kostra nejcitlivější na onemocnění, proto je v tuto dobu nejdůležitější hlídat příjem živin a jejich rovnováhu.

Odstavčata mají být krmena středně velkou dávkou s adekvátním doplňováním minerálů. V teplejších oblastech je často podceňované přispění pastvy, což vede k nadměrnému růstu a vzniku DOD.

Ročci

Když kůň dosáhne 12 měsíců života, je pravděpodobnost jeho onemocnění DOD menší, než u mladších koní.
Mnoho z lézí, které se klinicky projeví nyní, vzniklo již v mladším věku. Stále však u ročků zůstává nutné udržovat rovnováhu přijímaných živin. Je nejlepší odložit zvyšování energetického příjmu, který je potřebný pro sportovní trénink nebo k přípravě na aukci, na co možná nejpozději, protože pak bude kostra koně méně citlivá na DOD než u ročků. Normálně je pro zvyšování energetického příjmu a přibírání na těle do kondice, která se u prodávaných ročků očekává, dostatečná doba ca 90 dní před aukcí.

Problémy spojovány s kostmi, konkrétně fyzitida, jsou časté u ročků, kteří byli „postrčeni" v růstu.

Problémy spojovány s kostmi, konkrétně fyzitida, jsou časté u ročků, kteří byli „postrčeni" v růstu. Aby se u těchto koní snížil výskyt fyzitidy, má zůstat vysoké množství dodávaných stopových prvků a významnou část energie, která se normálně dodává formou jádra, by měly zajistit tuky a stravitelná vláknina. Krmné směsi pro koně mohou obsahovat až 10 % tuku. Zdrojem stravitelné vlákniny jsou například řepné řízky nebo sojové slupky.

Správná výživa klisny během celé březosti a laktace a mladého koně během jeho prvních dvou let života pomůže předejít vzniku vývojových ortopedických problémů.

Pár pojmů na vysvětlenou


Dvě nejčastější vývojové ortopedické nemoci, které postihují mladé koně, jsou osteochondritis dissecans a fyzitis. Přestože se tyto dvě nemoci často vyskytují u všech plemen, mnozí lidé od koní nemají jasnou představu, jaký je mezi nimi rozdíl.

Osteochondritis dissecans (OCD, známá jako osteochonróza) je charakterizovaná tvorbou chrupavčitých chlopní (odchlíplý kousek kloubní chrupavky) nebo výskytem kombinace kostní a chrupavčité tkáně na povrchu kloubu. Někdy se části změněné tkáně úplně oddělí a vznikají volná tělíska (čipy). Ve většině případů však zůstávají lehce připevněné k původní kosti a do kloubu se uvolní pouze „nečistoty" z blízké chlopně, které však mohou být příčinou vzniku zánětu a klinických příznaků, čili bolesti a kulhání, které nemoc provázejí.

Přestože může být postiženo více kloubů, je to neobvyklé a většinou je postižen pouze jeden kloub. Poměrně běžné je však postižení vždy dvou stejných kloubů (například obě kolena, nebo obě hlezna), takže při nálezu OCD léze v jednom kloubu se obvykle rentgenuje i ten druhý.

Kulhání se obvykle řeší operativně, přestože veterináři mohou doporučit i konzervativnější řešení.

Fyzitida (zánět růstové chrupavky, neboli růstové štěrbiny) se objevuje tehdy, když dojde k přerušení kostnatění chrupavky, obvykle je to ve věku mezi 4 a 8 měsíci, přestože některé případy se mohou vyskytnout i u mladších či starších koní.

Léze způsobují, že kost, která se pod nimi nachází, je mnohem citlivější na mikrofraktury (mikroskopické zlomeniny), které jsou bolestivé a způsobují kulhání. Když se poškození zhoršuje, kost se remodeluje (přestaví), což způsobí, že klouby získají charakteristický „baňkovitý" vzhled. V těžkých případech fyzitidy se mohou objevit angulární deformity končetin (nohy do „O" nebo do „X"), typicky k nim dochází tehdy, když je růst kosti během více postižený na jedné straně končetiny než na druhé.

Léčba fyzitidy se soustředí na korekci primární nutričních nedostatků, nadbytků nebo nerovnováhy, takže je třeba konzultovat koňského výživáře.

Další díly

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. blanka

    krmné dávky

    10:44 - 03. 09. 2009

    Hm, zmínka o nadbytku energie z jádra a její souvislost s vývojovými vadami tu sice je, ale dávka 2 kg jádra u 4 měsíčního hříběte se s tímto doporučením moc neshoduje:( Stejně tak doporučení 6 kg jádra denně u matky ve mně vzbuzuje rozpaky.
    Souvislost s hladinou krevní glukózy a inzulinu (náběh na IR z důvodů vysokých dávek krmiva bohatého na škrob) a výskytem DOD je prokazatelná.

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: