Koňské novinky: To nejlepší pro kopyta a hřbet

3. 06. 2009 07:00, Aktualizováno 4. 06. 2009 16:37

Obrázky: 1

Autor: The Horse Sponzor: TheHorse.com Seriál: TheHorse - Novinky Zdroj: TheHorse.com Překladatel: Dominika Švehlová Počet přečtení: 11955 Počet komentářů: 6 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Dva problémy z běžného života: jak se co nejlépe postarat o kopyta koní a jak co nejstabilněji na koni sedět. I mezi odborníky se na tato témata stále diskutuje.

TheHorse logo

Naboso nebo s podkovami - diskuse praktických veterinárních lékařů

Autor původního textu: Stephen E. O'Grady, DVM, MRCVS
18. května 2009, článek č. 14192

Na konferenci American Association of Equine Practitioners z 6.-10. prosince 2008 se diskutovalo také o chození koní naboso versus s podkovami. Zájem z řad posluchačů byl veliký, účastníci diskuse i její moderátor vynikající. Účelem tohoto sezení bylo spíš shrnout výhody obou metod péče o kopyta, než aby se debatovalo o tom, zda je jedna lepší než druhá. Majitelé koní se často ptají praktických koňských veterinářů na názor, protože čtou a slyší, že mít koně bosého je mnohem lepší než ho mít okovaného a že tento způsob péče o kopyta je jediný přípustný.

Bosý, neboli přirozený trim má své kořeny a svůj vzor v takzvaných výzkumech divokých koní. Obhajoba tohoto údajného výzkumu by se prováděla velmi obtížně, protože typ kopyt, kterými se zabýval, je závislý na dědičnosti a genetice divokých koní a ovlivňuje ho fyzická zátěž, prostředí a terén, po němž se zvířata pohybují. Pokud by se odstranil vliv prostředí/terénu, koně by rázem měli jiný tvar kopyt.

Jako první je třeba říct, že mít koně naboso je ten nejlepší možný stav, kterého může kopyto koně dosáhnout, pokud jsou individuální podmínky pro tuto metodu příznivé.

Moderátor diskuse, který je zároveň podkovářem, se zmínil, že podle něho koně mohou být okovaní fyziologickým způsobem, takže nebude ohroženo zdraví kopyta. To bude záležet na zručnosti a kompetenci konkrétního podkováře.

Aby se koně cítili pohodlně, je třeba se zabývat ochranou kopyta. Pokud opotřebování kopyta je rychlejší než jeho růst, je potřeba ho nějak chránit, ať už vlastní masou rohoviny, podkovou, botou atd. Další dva argumenty pro podkovy jsou ochrana proti uklouznutí a terapeutické podkování, které má zmírnit bolesti a onemocnění kopyta.

Silné hnutí zastánců bosých kopyt říká, že všichni okovaní koně mají být zutí a chodit naboso. V úvahu je třeba vzít mnoho věcí, například genetický základ koně. Hodně plnokrevníků nemá dostatečnou masu rohoviny na kopytech nebo mají kopyta poškozená následkem dostihového tréninku, takže by pro ně bylo velmi obtížné dělat jakoukoli fyzickou (= atletickou) zátěž bez podkov. Doba, po kterou kůň nosil podkovy, a druh podkovářské péče, která mu byla věnována, často určuje schopnost koně chodit bez podkov. Je proto nutné přechodné období, které umožní kopytům přizpůsobit se a zesílit potřebné struktury, aby mohla zůstat bosá - a tento proces může trvat měsíce. Nakonec osoba upravující kopyta musí změnit styl péče o kopyta - od trimování (= ořezávání, zkracování apod.) přejít ke tvarování. Díky tomu koni zůstane na chodidle dostatek rohoviny, která ho bude chránit.

Diskutující se také zmínili, že všechny výhody, které uvádějí zastánci bosých kopyt, nikdy nebyly řádně podložené a zůstávají přinejmenším neoficiální. Výhody chození naboso by bylo možné jednoduše prokázat tak, že jedno kopyto nebo „půlka koně" by se použila jako kontrola, ale žádná skupina nebyla ochotná poskytnout "svoji" metodu takovému typu zkoumání.

Dalším zajímavým faktem, který vyšel při této diskusi najevo, bylo to, že bosý trim nebyl nikdy definován. Mnoho z diskutujících dostalo otázku „Jak provádíte tento trim?". Žádný nebyl schopen racionálně odpovědět. Navíc jednotlivé skupiny zastánců naboso používají očividně různých metody bosého trimu.

Průvodci této diskuse byli Steve O'Grady, DVM, MRCVS, z Northern Virginia Equine, a Andy Parks, MA, Vet MB, MRCVS


Může ovlivnit sed jezdce zatížení hřbetu koně?

Autor původního textu: Nancy Zacks
22. května 2009, článek č. 14212

Skupina rakouských vědců z vídeňské univerzity veterinární medicíny zabývající se výzkumem pohybu zjistila, že stabilita sedu jezdce má vliv na síly, které působí na hřbet koně.

Umístili elektronickou tlakovou podložku pod drezurní sedlo a měřili síly, které na ni působily. Zkušený jezdec jezdil na 10 různých zdravých koních v těžkém klusu (plný sed), lehkém klusu a ve stehenním sedu. Každou pozici zaujímal po dobu 20 sekund.

„V tomto výzkumu jsme chtěli vědět, jaká pozice sedu je pro jezdce nejstabilnější a jaká je nejméně stresující pro koně," říká Christian Peham, PhD, vedoucí této vědecké skupiny.

V každé jezdecké pozici zjišťovali vědci stabilitu jezdce tak, že určovali pohyb centra tlaku (COP) vůči příčné ose (X, neboli ze strany na stranu) a podélné ose (Y, neboli nahoru a dolů). Poté použili statistické výpočty, aby určili nejvyšší a nejnižší body stability všech tří rozdílných pozic sedu.

Těžký (vysezený) klus představoval největší zátěž, následoval lehký klus a klus ve stehenním sedu. Ve stehenním sedu jsou záda jezdce nejstabilnější a působí na hřbet koně nejmenším zatížením.

Ve všech třech pozicích byly rozdíly v zatížení hřbetu koně vyvolány pohybem jezdce podél osy Y. Pohyby jezdce podél příčné osy X neměly žádný vliv.

Podle Hilary M. Clayton, BVMS, PhD, předsedkyně McPhail Dressage v Equine Sports Medicine na michiganské státní univerzitě, zatěžuje stehenní sed hřbet koně nejméně, protože klouby nohou jezdce, především kolena a v menší míře i kyčle a kotníky, působí jako tlumiče nárazů.

„Když tělo koně poskakuje nahoru a dolů, klouby jezdce se ohýbají a natahují, aby udržely hřbet jezdce v pohybu souhlasném s pohybem hřbetu koně, který se zvedá a klesá pod ním," vysvětluje Clayton.

Tlumící efekt jezdcových kloubů brání velkým výkyvům sil působících na hřbet koně ve srovnání s těžkým (vysezeným) klusem, kdy tělo jezdce kmitá s koněm.

Pro mladé koně nebo koně zotavující se z problémů se hřbetem poskytuje kombinace lehkého klusu a stehenního sedu optimální tréninkové podmínky bez přetěžování jejich hřbetu. Jak uvádí Peham: „Tato pozice je pro jezdce nejstabilnější a pro koně nejméně stresující."

Studie „A comparison of forces acting on the horse's back and the stability of the rider's seat in different positions at the trot" byla publikována v květnu 2009 v časopise Veterinary Journal. Abstrakt je k dispozici online.

 

Další díly

Připojené obrázky

Komentáře

rozbalit všechny komentáře sbalit všechny komentáře

Seřadit komentáře: Od nejstaršího / Od nejnovějšího

  • 1. žofré

    metodiky výzkumů

    08:53 - 03. 06. 2009

    Zatížení hřbetu-10 koní,jeden jezdec,20sekund snímání...no,žejo.Jako první info je skupina víděňských vědců zajímavá:-).

    jaja:metodika výzkumu druhých není Váš problém.:-)Děkuji za článek a za on-line odkaz.

  • 2. jaja

    to jsou holt výzkumy...

    09:47 - 03. 06. 2009

    Reaguje na 1.

    Nojo, myslím, že i prostý lid by měl vědět, jak některé výzkumy probíhají - a pak z toho vyvozují pevná pravidla, kterými se řídí stovky a tisíce důvěřivých laiků :-)) Já osobně jsem vůči výzkumům a hlavně jejich převratným objevům skeptická - právě pro ony metodiky :-) Ale to je jedno, důležité je mít přehled a skládat ze střípků svůj světonázor ;-) Rozhodně to je zajímavé a souhlasí to i s mým pozorováním, že lehký sed je skutečně nejvhodnější v situacích, kdy chci koně co nejméně rušit a nejméně mu zatěžovat hřbet.

  • 3. JiS

    Výzkumy

    10:22 - 03. 06. 2009

    Reaguje na 2.

    Já jen chci reagovat na vědecký výzkum, nikoliv na obsah článku. Někde jsem kdysi četla, že každý výzkum si potvrdí jakoukoliv chce myšlenku. Z toho mi vyplývá, že vedle toho jsou vyváženým indikátorem (vodítkem, které může vytvořit předsudky, pokud nebude brát v úvahu všeobecný historický vývoj) tradice a "selský rozum". Kolikrát se vědecké výzkumy "staví na piedestal" obdivu, ale moje zkušenost je ta, že každý seriozní vědecký ústav respektuje ohlasy z praxe. Vlastně tímto souzním s Dominikou Švehlovou.

  • 4. žofré

    to jsou holt výzkumy

    07:43 - 04. 06. 2009

    Reaguje na 2.

    No-prostý lid by měl vědět,že jsou studie a "studie",výzkumy a "výzkumy".Pokud je něco postaveno na 10 koních,jednom jezdci a 20s daného ruchu-považuji to za casuistiku,nikoli výzkum/i casuistika může mít zajímavý obsah a nápad/.Takže jsme ve shodě-zajímavé to je,vůzkum ani studie to není...takovýto soubor myslím ani nelze statisticky hodnotit.Ale rozumíme si-i tak díky.:-)/a je věcí pracoviště a autora,s čím se je ochoten prezentovat a jak-taky dobrá informace:-)/

  • 5. žofré

    Výzkumy

    07:54 - 04. 06. 2009

    No-ono to začíná už u toho"někde jsem četla".Pokud není přesná ověřitelná citace/ono často jeden text interpretují dva lidé dvěma způsoby/,nelze toto diskutovat.Obecně je třeba se podívat,jak se dělají "vědecké výzkumy"-co to vlastně je,jak vypadá "náhodný výběr",jak vypadá "dvojitě slepá randomizovaná studi",jak vypadá "studie zaslepeníá nebo odslepená", jak vypadá "retográdní studie" atd.Pak je potřeba se podívat na velikost souboru a metodiku hodnocení,z čehož pak vyplývá různá validita výstupních údajů.Pokud je studie postavená podle pravidel,a sleduje třeba 10 let přes 1400 subjektů ve dvou definovaných skupinách jasnou metodikou a dobře použije statistiku hodnocení,k obdivu podle mě je.Samozřejmě dá odpověď pouze na otázku,na niž je definovaná.Pokud je někde v metodice chyba,výběr špatně,špatná vstupní a výstupní kriteria,malý počet sledovaných/"chyby malých čísel-ze dvou jeden má příznak= příznak má 50% sledovaných:-)/ atd-to ale není "věděcká studie.Takže nejprve jasno v pojmech jako nutný předpoklad diskuze o přínosu studií.
    Můžete citovat ,kde konkrétně v čem který seriozní vědecký ústav jak respektoval ohlasy z praxe?Občas se dělají myslím spíš ty ohlasy z praxe tak,že se něco lidem z praxe zdá..že by to mohlo být takhle.Tak se definuje problém a provede exktní studie,která potvrdí nebo vyvrátí.A jistě žádná studie nevezme celou šíři života.Odpovídá poze na jednu definovanou otázku určitými metodikami na současné hladině vědění.

  • 6. gonzales

    Bosá kopyta z pohledu veterinarů - nová verze

    22:09 - 23. 01. 2014

    http://www.equichannel.cz/bosa-kopyta-z-pohledu-veterinaru

    Např: Vliv genetiky na kvalitu rohoviny ??

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 2 čtenářů. Celkový počet bodů: 8.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com


Equichannel na Facebooku

Děkujeme
našim
partnerům: