Koňské novinky: Střevní mikroorganismy u hříbat a pár dietních tipů pro obézní koně

1. 2. 2011 The Horse

Dnes se podíváme, jak výzkumy rozšiřují naše obzory v oblasti výživy koní. Na mušku si vezmeme střevní mikroflóru: kdy se u hříbat poprvé objeví a jaký má vliv na výskyt průjmů. Odbornice na výživu koní z Anglie pak představí svoji studii o dietách pro obézní koně a přidá k tomu pár užitečných rad.

Mikrobiální kolonizace trávicího traktu hříbat

autor původního textu: University of Kentucky's College of Agriculture
23. ledna 2011, článek č. 17582

thlogo

Trávicí trakt normálních dospělých koní obsahuje komplexní populaci mikroorganismů. Většina z nich se nachází v tlustém a slepém střevě, kde se podílejí na trávení potravy (především vlákniny) a syntéze sloučenin (například některých vitamínů), které jsou důležité pro zdraví koně. Většina z těchto užitečných mikroorganismů ve střevě normálního koně je nepatogenní a říká se jim normální střevní flóra. Trávicí trakt také osidlují některé patogenní organismy, ale ty jsou držené pod kontrolou, protože musí soutěžit s normální flórou.

U hříbat může kolonizace trávicího traktu patogenními organismy vést k průjmu. Mnoho výzkumů se soustředilo na identifikaci organismů odpovědných za průjmy novorozených hříbat, ale už méně úsilí bylo věnováno identifikaci faktorů, které dovolí patogenním organismům se zde vůbec usídlit. Navíc je velmi málo známo o tom, jak nebo kdy se u hříbat začíná usídlovat normální střevní flóra.

Vědci z kentucké univerzity studovali rozvoj trávicí kapacity hříbat několik let. Původní projekt ukázal, že velmi mladá hříbata mají malou kapacitu pro trávení vlákniny, ale starší hříbata mají kapacitu podobnou svým matkám. Protože trávení vlákniny provádí specifické bakterie v zadním střevě, tato pozorování předpokládají, že hříbě si rozvíjí vlastní populaci trávicího traktu přinejmenším ve věku 1 nebo 2 měsíců.

V minulosti byly studie o trávicím traktu koní omezené na přesné, ekonomické a poměrně časově úsporné laboratorní metody. Nyní se začínají rozvíjet molekulární techniky, které budou podporovat výzkum koňské střevní flóry a tím snad zvýší i znalosti vědců o této důležité části koňského zdraví. Například vědci z UK nedávno použili analýzu zvanou elektroforéza v gradientovém denaturačním gelu (denaturing-gradient-gel-electrophoresis, DGGE), aby porovnali mikroflóru v trusu novorozených hříbat a jejich matek od porodu do asi 12 týdnů věku.

Protože většina mikrobiální populace v trávicím traktu koní se nachází v zadním střevě, trus je akceptovanou a neinvazivní náhradou aktuálního obsahu zadního střeva. S pomocí DGGE vědci izolovali mikrobiální metagenomovou DNA z trusu a pomnožili ji polymerázovou řetězovou reakcí (polymerase chain reaction, PCR). Výsledné amplicony (pozn. překl.: namnožené úseky DNA) pak oddělili na gradientový gel, aby získali vzorek proužků, které znázorňují různorodost mikrobiální populace. Počet a umístění proužků je pro sledovanou populaci charakteristický.

První den po ohřebení vědci zjistili, že podobnost mezi mikrobiální DNA v trusu klisny a hříběte je malá. Rychle však rostla a ve věku 2 týdnů se ukázalo, že hříbě má podobnou populaci mikroorganismů v trusu jako jeho matka. Žádné hříbě z této studie netrpělo patogenním průjmem, takže tato pozorování vyvozují, že trávicí trakt hříběte byl kolonizován normálními mikroorganismy během několika dní po narození.

Několik otázek však v této studii zůstalo nezodpovězeno. Není známo, zda selhání kolonizace trávicího traktu normální mikroflórou zvyšuje náchylnost hříběte na patogenní průjmy. Pokud ano, pak mohou být užitečné různé strategie pro zlepšení rozvoje normální mikroflóry hříbat. Skupina vědců zkoumala během dvouletého výzkumu vliv prebiotik na výskyt průjmů u hříbat. Během prvního roku prebiotika snižovala počet dní, po která byla hříbata léčena na průjem. Ve druhém roce však byl výskyt průjmů v obou zkoumaných skupinách nízký (skupiny kontrolní a léčená prebiotiky), proto nebyl zjištěn prokazatelný účinek prebiotik.

Vědci doufají, že v budoucnu zjistí vliv prebiotik a probiotik na rozvoj střevní mikroflóry u hříbat. Navíc by chtěli identifikovat normální růst mikroorganismů, které kolonizují trávicí trakt hříbat během prvních dní jeho života.

O další informace lze žádat Laurie Lawrence, PhD, llawrenc@uky.edu z oddělení výzkumu zvířat a krmiv nebo Michaela Flythe, PhD, michael.flythe@ars.usda.gov, mikrobiologa, USDA-ARS, University of Kentucky, Lexington.

Prebiotika a probiotika

Prebiotika a probiotika se používají za podobným účelem: optimalizovat mikrobiální populaci trávicího traktu. Využívají však různý mechanismus působení.

Prebiotika jsou látky, které poskytují živiny specifickým a žádoucím mikroorganismům v trávicím traktu. Obvyklým prebiotikem jsou různé druhy fermentovatelných sloučenin (obvykle sacharidy). Cílem prebiotik je stimulovat růst žádoucích mikroorganismů, které se už v trávicím traktu nacházejí, především v zadním střevě.

Probiotika obsahují živé mikroorganismy, například Lactobacillus nebo jiné bakterie. Cílem probiotik je dostat užitečné mikroorganismy do trávicího traktu. Aby byly účinné, musí být mikroorganismy živé při příjmu a musí být schopné žít v trávicím traktu.

Pár tipů pro krmení obézních koní

Autor původního textu: Marie Rosenthal, MS
26. ledna 2011, článek č. 17603

Podle Alexy Dugdale, MA, VetMB, DVA, Dipl. ECVA, MRCVS, docentky na veterinární škole liverpoolské univerzity, „se nás zmocňuje obezita (koní)". Když přijde řeč na boj s obezitou, pak má hlavní význam udržet koně zdravého a spokojeného, zatímco snižujeme jeho váhu.

Dugdale a její kolegové nedávno dokončili studii, během které omezovali příjem potravy u pěti obézních klisen welsh mountain ponyho po dobu tří měsíců, a to tak, že jim omezili denní přísun sušiny na 1 % jejich tělesné hmotnosti. To pomohlo ponicím shodit průměrně okolo 30 kg během této studie.

Abyste pomohli obézním koním bezpečně dosáhnout vhodné hmotnosti, nabízí Dugdale následující tipy:

  • Hubnutí nějaký čas trvá. Dodržujte dietu aspoň po dobu dvou měsíců.
  • Nechejte si poradit od veterináře a výživáře, kolik krmiva koni ubrat a zda potřebuje doplňky, aby jeho dieta zůstala vybalancovaná.
  • Pokuste se vyhnout píci ad libitum. Místo toho koni podávejte tři až čtyři malé porce krmiva během dne, abyste lépe kontrolovali, co přijímá.
  • Omezte (ideálně vynechte) pamlsky, včetně jablek a mrkví.
  • Dávky krmiv važte, neposuzujte podle oka.
  • Sledujte hmotnost koně jednou týdně vždy ve stejnou denní dobu a zapisujte si ji.
  • Pracujte s koněm (pokud je zdravý), abyste spálili více kalorií.

Dugdale také předpokládá, že použití dvouvrstevných sítí může prodloužit dobu příjmu potravy a omezit nudu, pokud je kůň ve stáji. Pokud krmíte ze žlabu, přidejte tam koni překážky, například velké kameny, aby měl více práce si potravu najít.

Na webových stránkách TheHorse.com najdete pěkné video a polopatický postup měření koně pro zjištění jeho tělesné hmotnosti i s kalkulátorem hmotnosti koně: Horse Weight Calculator.

Proti nudě mohou pomoct i další úpravy prostředí koně, který nemůže pobývat na pastvině. Například někteří, jak uvádí Dugdale, si budou hrát se stájovými hračkami, jiní však budou šťastnější, pokud se budou popásat v chudých výbězích se stádovými kolegy nebo mohou pobývat venku s pastevními náhubky.

„Pobyt venku a fyzická aktivita jsou pro výdej energie důležité, také pro socializaci a celkovou pohodu koně, takže pastevní náhubek je z tohoto hlediska vhodný. Jen je třeba se ujistit, aby kůň mohl skrze něj pít vodu," dodává Dugdale.

Studie „Effect of dietary restriction on body condition, composition and welfare of overweight and obese pony mares" byla nedávno publikovaná v Equine Veterinary Journal. Abstrakt najdete na PubMed.

Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje…