Koňské novinky: Škrob a kmenové buňky

6. 5. 2009 The Horse

TheHorse.com představuje dvě žhavé studie. Jedna se věnuje krmení koní a sledováním hladin glukózy a inzulínu v krvi, druhá seznamuje s léčbou zraněných šlach kmenovými buňkami.

Omezení škrobu je klíčem kontroly vzestupu cukru v krvi

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
22. dubna 2009, článek č. 14025

"Pro lepší kontrolu hladiny cukru a inzulínu v krvi se doporučuje omezit koním přísun škrobu, nestačí pouze přidávat do jejich krmení tuky," uvádí Ingrid Vervuert, DrMedVet, PhD a její kolegové z institutu výživy zvířat v Lipsku.

„Kontrola hladin cukru a inzulínu v krvi po krmení je důležitá pro minimalizaci vzniku metabolických nemocí a rezistence na inzulín,“ vysvětluje Vervuert. „Minulé výzkumy ukázaly, že buď snížením příjmu škrobu nebo jeho nahrazením tuky se lze vyhnout náhlému vzestupu cukru a inzulínu po nakrmení.“

Aby zjistili, jak ovlivní přidávání tuků do krmiva hladiny cukru a inzulínu u koní, Vervuert a její kolegové krmili čtyři koně postupně třemi různými dietami:
-    dieta z mačkané kukuřice (přísun škrobu 2 g/kg),
-    stejná dieta doplněná o sójový olej (0,2 ml/kg) a
-    stejná dieta doplněná o rybí olej (0,2 ml/kg).

Podle Vervuert: „Narozdíl od minulých výzkumů, které se prováděly u lidí i koní, jsme zjistili, že přidávání malé dávky sójového nebo rybího oleje do diety obsahující škrob neovlivnilo změny hladin cukru a inzulínu v krvi. Míra zvýšení hladiny krevní glukózy a inzulínu po nakrmení byla podobná, bez ohledu na typ diety.“

Podle těchto nálezů autoři vyvodili závěr, že omezení příjmu škrobu je pro kontrolu krátkodobého vzestupu cukru a inzulínu po nakrmení důležitější než přidání oleje do krmiva.

„Jsou nutné další výzkumy, které by zjišťovaly účinek dlouhodobého přidávání tuků, především rybího, do krmiva, za účelem úpravy citlivosti koní na inzulín, protože je stále zřejmější význam rezistence na inzulín a metabolických syndromů v koňském průmyslu,“ říká Vervuert.

Studie „Short-term effects of a moderate fish oil or soybean oil supplementation on postprandial glucose and insulin responses in healthy horses“ je připravená k publikování v následujícím čísle časopisu The Veterinary Journal. Abstrakt je již k dispozici na PubMed

Léčba zánětu šlach kmenovými buňkami

Autor původního textu: Stacey Oke, DVM, MSc
25. dubna 2009, článek č. 14043

Koně, kterým hrozí ukončení kariéry pro zranění šlachy, možná budou schopni se sami vyléčit.

Podle Alana J. Nixona, BVSc, MS, Dipl. ACVS a jeho kolegů z Cornell University možná budou veterináři schopni účinně léčit koně se zraněnou šlachou povrchového ohýbače injekcí kmenových buněk aplikovanou přímo do místa zranění. Použijí přitom buňky, které získali a namnožili z vlastní kostní dřeně zraněného koně.

Zranění šlach jsou významnou příčinou vážných zdravotních poruch sportovních koní, dokonce malá léze se často hojí pomalu a způsobí, že šlacha bude náchylnější na další zranění i v budoucnu.

„V současné době existuje několik úspěšných způsobů léčby zranění šlach u koní,“ vysvětluje Nixon. „Protože se léčba kmenovými buňkami stala hlavním hitem v equinní medicíně, existuje několik kontrolovaných výzkumů, které jasně zdokumentovaly bezpečnost a účinnost této léčebné metody u koní.“

Pro posouzení účinku mezenchymálních kmenových buněk (kmenové buňky získané z kostní dřeně a schopné se přeměnit ve šlachové buňky) na hojení šlachy vyprovokovali vědci u zkoumaných koní zánět šlachy povrchového ohýbače prstu na obou předních končetinách. Za šest dní injekčně aplikovali kmenové buňky získané z kostní dřeně každého koně do lézí na šlaše. Do neléčené (kontrolní) končetiny aplikovali 1 ml fyziologického roztoku.

Vědci prováděli ultrazvukové vyšetření šlach 0, 2, 4, 6 a 8 týdnů a mechanicky, biochemicky a mikroskopicky posuzovali šlachy 8 týdnů po léčbě.

„Biochemické složení léčené šlachy bylo 8 týdnů po léčbě podobné jakou u šlachy kontrolní; šlachy léčené kmenovými buňkami však měly významně lepší histologický nález, který se více podobal zdravé tkáni než šlacha neléčená,“ shrnuje Nixon.

Tyto výsledky předpokládají, že injekce mezenchymálních kmenových buněk přímo do poškozeného místa šlachy povrchového ohýbače je prospěšná.

„Jsou potřebné další výzkumy, který by zjistily optimální dávku kmenových buněk a zkoumaly by použití genových technik, které by zvýšily sledované výhody léčby ještě před tím, než se tato technologie začne používat klinicky,“ upozorňuje Nixon.

Studie „Mesenchymal stem cells and insulin-like growth factor-1 gene-enhanced mesenchymal stem cells improve structural aspects of healing in equine flexor digitorum superficialis tendons“ je připravená k publikování v nadcházejícím čísle časopisu Journal of Orthopaedic Research. Abstrakt je již k dispozici online na PubMed.

Přeloženo a otištěno s povolením TheHorse.com.
Reprinted with permission of TheHorse.com.


 

Podobné články

Vědci se pustili už i do zkoumání samotného výcviku koně. Květnatá slova a přirovnání, která jsme zvyklí v souvislosti s ježděním či obecně výcvikem…

Je pravda, že koně nejvíce žvýkají a sliní, když žerou seno? Nemůže se stát, že pastevní náhubek způsobí koním trávicí problémy, protože omezuje…